Ázerbájdžán je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu do řady zemí Evropské unie a Středomoří. V roce 2024 ázerbájdžánská ropa pokrývala 40 % české spotřeby. Petrochemický průmysl sdružuje státní společnost SOCAR, jejíž aktivity zasahují také do chemického průmyslu soustředěného ve městě Sumgajt. V případě zájmu o přímé dodávky pro společnost SOCAR je nutno brát v úvahu silnou celosvětovou konkurenci petrochemických gigantů. 

V návaznosti na Národní priority socio-ekonomického rozvoje do roku 2030 země plánuje zvýšení podílu využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie pro primární spotřebu ve všech odvětvích. Ázerbájdžán se jako součást přípravy na pořádání klimatické konference COP29 připojil v březnu 2024 k iniciativě Global Methane Pledge. Zároveň vláda aktualizovala vnitrostátní závazek ohledně snížení skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990, do roku 2050 země cílí k 40% snížení. Podle odhadů nezávislých expertů Ázerbájdžán disponuje možnostmi pro výstavbu alternativních zdrojů energie o celkovém ekonomickém potenciálu až 27 000 MW (23 000 MW solární energie, 3000 MW větrná energie, 520 MW vodní energie a geotermální energie a bioplyn v desítkách MW). Podle Světové banky se technický potenciál pobřežní větrné energie v ázerbájdžánské části Kaspického moře odhaduje na celkem 157 GW, včetně 35 GW v mělké vodě a 122 GW v hluboké vodě. Země aktivně pracuje na rozšíření své kapacity obnovitelných zdrojů energie s cílem přidat 6,5 GW do roku 2030 pocházející ze solárních, větrných a vodních projektů. 

Významná kapacita obnovitelných zdrojů přináší nadstandardní potenciál pro export obnovitelné elektrické energie. Ázerbájdžán je členem strategické iniciativy „Green Energy Corridor“, jejímž finálním cílem je propojit Střední Asii přes Jižní Kavkaz a Turecko do EU díky přenosu obnovitelné energie, podpoře využívání čisté energie a posilování regionální spolupráce. Projekt zahrnuje společné investice do elektroenergetické infrastruktury a integraci s evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu i díky využití plánovaných podvodních kabelů v Kaspickém i Černém moři.

Elektrická energie patří k nejvýznamnějším exportním položkám mimo ropu a plyn a při navýšení kapacit obnovitelných zdrojů se očekává další upevnění její pozice v rámci ázerbájdžánského exportu. Díky plánovanému rozvoji tohoto segmentu Ázerbájdžán intenzivně rozšiřuje a modernizuje svou přenosovou soustavu včetně transformátorových stanic na svém území. 

České společnosti se rovněž mohou uplatnit při zvyšování efektivity využívání energie ve městech či v průmyslových provozech. Na úrovni municipalit existuje zájem o technologie zajišťující úsporu energie a optimalizaci nákladů, české subjekty tak mohou navázat na úspěšný projekt energeticky efektivní školy v obci Karavalli. Vláda v nejbližších letech plánuje instalaci solárních panelů na 60 000 obytných domů a 300 budov veřejných institucí.

Příležitostí jak představit svou produkci a nalézt partnery na ázerbájdžánském území přináší každoročně Baku Energy Week. Akce v prvním červnovém týdnu tradičně spojuje mezinárodní výstavu Oil & Gas, Energetické fórum v Baku a mezinárodní Kaspickou výstavu energie a zelené energie.

Hlavními výzvami pro zdravotnický systém země jsou špatná infrastruktura, absence lékařského vybavení a nedostatek zdravotnických pracovníků. Nejmarkantněji je situace viditelná ve venkovských oblastech. V důsledku toho zařízení a služby primární zdravotní péče buď nefungují, nebo je komunita využívá jen zřídka. V rámci snah o zvyšování standardů zdravotní péče se v zemi otevírají možnosti pro dodavatele moderního lékařského vybavení a příslušenství do nemocnic poliklinik a rehabilitačních zařízení (lůžka, monitorovací zařízení, atp.). Příležitostí pro české dodavatele mohou být také v rámci postkonfliktní obnovy nově budované nemocnice, které budou vybavovány. České společnosti se tak mohou účastnit průběžně ohlašovaných tendrů či působit jako subdodavatel realizujících společností.

Ázerbájdžán má významný zájem o import farmaceutických výrobků. Jejich výrobci jsou nicméně také zváni, aby investovali do lokalizace výroby v Ázerbájdžánu. Společnosti mohou přesunout svoji výrobu do Sumgajtského chemicko-průmyslového parku či do Alatské volné ekonomické zóny, v nichž jsou pro rezidenty připraveny výhodné podmínky podnikání, jako jsou daňové úlevy, nulové clo či speciální zákon upravující fungování zón.

Ázerbájdžánská vláda podniká kroky k opětovnému získání statusu oblíbené lékařské destinace v regionu a destinace zdravotní turistiky. V zemi probíhá budování hotelů zaměřených na lázeňské a wellness služby. Je plánovaná rekonstrukce dříve využívaných lázní zaměřených na minerální vody a sopečné bahno. Při rekonstrukčních pracích mohou české subjekty využít zkušenosti získané na světové balneologické scéně a při zpracování mineralizovaných vod.

Ázerbájdžán profitující ze své strategické polohy na spojnici Evropy s Čínou může díky významným investicím do dopravní infrastruktury hrát klíčovou roli při zlepšení regionálního propojení a pohybu zboží i služeb. 

Mezinárodní obchodní přístav Baku v Alatu je důležitým multimodálním tranzitním uzlem na transkaspické mezinárodní dopravní trase, která spojuje Evropu s Čínou a v budoucnu potenciálně také Rusko s Perským zálivem. Díky svému přímému napojení na mezinárodní dálniční síť a železniční trať Baku–Tbilisi–Kars v roce 2023 zvládl odbavit 7,3 mil. tun nákladu s potenciálem pro další expanzi. Do modernizace, jejímž cílem je ekologická přeprava zboží a energetická soběstačnost, jsou v nadcházející očekávány investice minimálně ve výši 12 mil. EUR. České společnosti se budou moci zapojit také do modernizace dopravní infrastruktury navazující na přístav a digitalizace dopravních koridorů, kde kromě specializovaných strojů a nákladních automobilů mohou nabídnout také technologická řešení řízení dopravy. 

Ázerbájdžán i nadále pokračuje v investicích do silniční a železniční logistické infrastruktury. Kromě přístrojů na řízení dopravy a stavebních prostředků jsou poptávány také součásti vlakových souprav včetně lokomotiv. Mezinárodní dopravní společnosti jsou zvány, aby využily příležitosti v dopravním sektoru, který skýtá spojení přes Kaspické moře i do Turecka. Jen v okolí hlavního města Baku plánované práce na železniční síti zahrnují do konce roku 2027 výstavbu 90 km nových tras včetně plánované železnice vedené na mezinárodní letiště Hejdara Alijeva a rekonstrukci stávajících železničních sítí pro osobní i nákladní přepravu. V rámci postkonfliktní obnovy jsou rozpracovány plány pro stavbu a rekonstrukci silnic o délce 700 km a železničních tras o přibližné délce 250 km.

Plán mobility Baku směřující k zajištění bezpečného pohybu všech účastníků silničního provozu, ke zlepšení kvality, udržitelnosti a lepší dostupnosti veřejné dopravy byl schválen v roce 2024. Důležitost rozvoje dopravy v hlavním městě byla zdůrazněna v lednu 2025 schválením “Státního programu na zlepšení dopravní infrastruktury v Baku pro období 2025-2030”. Do roku 2040 plánuje zdvojnásobit aktuální délku metra, zvýšit počet jeho stanic ze současných 26 na 51 a napojit metro na plánovanou infrastrukturu příměstské dopravy, což přináší příležitost jak pro společnosti zabývající se projekcí a výstavbou metra, tak dodávkami jeho souprav a opravami vozů stávajících. Výstavba nových železničních uzlů a modernizace a zefektivnění příměstské dopravy pak přináší nové výzvy pro modernizaci a rozšíření stávající vlakové flotily. Státní program navíc potvrdil zájem o obnovu tramvajové trati včetně konkrétních tras na Abšeronském poloostrově do roku 2029.

Zájem o zefektivnění dopravy v Baku a její energetickou neutralitu je možné spatřit také ve vládních investičních plánech na instalaci cca 600 zelených autobusových zastávek a 400 parkovišť v hodnotě 4,5 mil. EUR. 

Vláda označila zemědělství jako jedno ze čtyř prioritních sektorů pro diverzifikaci své ekonomiky. Zemědělství je nejvýznamnější zaměstnavatelem Ázerbájdžánu – zaměstnává 37 % populace, v roce 2024 však generoval pouze 5,5 % HDP. Lokální produkty jsou v postsovětském prostoru velmi známé a často jsou prodávány jako prémiové. Hlavními plodinami jsou bavlna, tabák a čaj, velmi rozvinuté je také pěstování zeleniny (zejména rajčat) a ovoce. Zemědělství je podporováno pomocí grantů, daňových úlev i dotací na modernizaci strojů a nákup hnojiv a pesticidů. 

Na trhu je poptávka po zařízeních na zpracování a balení potravin, konkrétně pro zpracování masa, mléčných produktů a ovoce a zeleniny. Důležitou zájmovou oblastí spolupráce jsou poradenské služby a přenos zkušeností k zajištění vyšší efektivity i diverzifikace exportu. Zástupci sektoru rovněž projevují zájem o poradenství v oblasti mezinárodní certifikace a distribuce produktů. Potenciál skýtá i spolupráce v oblasti vysokého školství pro přenos know-how a při přípravě expertů.

V roce 2022 byla v Baku představena strategická východiska sektoru pro následující roky. Jsou jimi tzv. smart-zemědělství a využívání inovativních technologií pro zvýšení efektivity zemědělství, vybavení pro živočišnou výrobu, laboratorní zařízení či nové, efektivnější semenářské směry. Plány rozvoje a modernizace komplexu Baku Agropark, nejvýznamnějšího zemědělského podniku v regionu, zahrnují rozšíření skleníkových ploch, na nichž by měly být využívány nejmodernější technologie ke zvýšení efektivity. Vláda rovněž věnuje významnou pozornost automatizaci sektoru a využití nanotechnologií v zemědělském sektoru. 

Dlouhotrvajícím problémem je neefektivní využívání vodních zdrojů a zastaralá infrastruktura zavlažování. V roce 2020 vytvořená Komise pro ochranu vodních zdrojů měla zlepšit využívání vody v neustále rostoucím zemědělském sektoru. Významná pozornost je v tomto segmentu věnována také podpoře lokálních zemědělců pro nákup techniky pro zvýšení efektivity jejich produkce a využití vodních zdrojů. Programy vlády pro zlepšení efektivity zavlažovacích procesů přinesou příležitosti pro české exportéry a investory specializující se na vodohospodářské zavlažovací systémy či řešení hospodaření s vodou v zemědělství. Degradace zavlažovacích systémů ze sovětské éry způsobila zasolování rozsáhlých oblastí zemědělské půdy, což si vyžádá značné investice do jejich rekonstrukce v nejbližších měsících a letech.

České firmy se mohou uplatnit také v předávání zkušeností v oblasti chovu skotu a jeho technologickém zabezpečení a výstavbě nových farem pro chov skotu a živočišnou výrobu. V rámci nedostatečné výživy zvířat existuje poptávka po nutričně vyvážených krmivech. Komparativní výhodu na trhu budou mít společnosti nabízející kompletní řešení či alespoň částečnou lokalizaci na ázerbájdžánském území.

Příležitostí jak představit svou produkci a nalézt partnery na ázerbájdžánském území přináší každoročně veletrhy CaspianAgro a InterFood Azerbaijan konající se každoročně v polovině května.

Přestože je Ázerbájdžán největší a nejlidnatější zemí jižního Kavkazu, představuje pouze 10 % celkových vodních zdrojů regionu. Řeky Kura a Araz jsou hlavními zdroji vody v zemi a představují 80 % celkové spotřeby vody. V březnu 2023 byla dekretem o sloučení všech agentur souvisejících s vodou založena Státní agentury pro vodu Ázerbájdžánu s cílem efektivnějšího využívání vody.  Situace v zemi je obzvláště kritická vzhledem k dalekosáhlým dopadům změny klimatu. Nejvýznamnějším uživatelem vody je zemědělství, kde je nezbytná modernizace infrastruktury a reforma přístupu k vodě. Kritická je situace také ve městech a vesnicích, kdy obyvatelé nemají přístup k pitné vodě a neumí ji efektivně využívat. Zemi v nejbližších letech čeká reforma hospodaření s vodou a nákup technologií, které jí k tomu napomohou. 

Nakládání s odpady je v zemi aktuální téma, Ministerstvo životního prostředí Ázerbájdžánu aktualizuje a připravuje novou legislativu pro efektivnější nakládání s odpady. V Baku, které je ve zpracování odpadu nejvíce pokročilé, je ročně vyprodukováno 2,1 mil. tun odpadu, z nichž je 78 % skládkováno. Pouhých 15 % je využíváno ke generování elektrické energie. Potenciál skýtají technologie pro recyklování a druhotné využití odpadu. Mimo Baku by měla být země rozdělena do jednotlivých regionů pro zpracování odpadu na principu paprskovitých center. Odpad by pak měl být využit pro výrobu energie či tepla. Zástupci vlády preferují komplexní projekty řešící situaci v celém regionu.

Příležitostí pro české společnosti se jeví také technologie a přenos zkušeností při zpracování nebezpečného odpadu, o něž mají jednotlivé regiony zájem.

Velvyslanectví České republiky v Baku se sektoru dlouhodobě věnuje a pořádá aktivity vedoucí k seznamování ázerbájdžánských institucí s českými partnery. Pravidelně tak pořádá sektorově zaměřené mise zlepšení životního prostředí, odpadové hospodářství a management vody či semináře pro ázerbájdžánské odborné publikum.

Potenciální kapacita výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je enormní. Země ji nedokáže při své aktuální spotřebě využít, zbývá tedy její export nebo její využití k elektrolýze nutné pro výrobu zeleného vodíku. Země tak aspiruje na pozici regionálního lídra a spolehlivého dodavatele vodíku do EU. Ázerbájdžán bude schopen nákladově efektivně přepravovat vodík (až 10–15 % z celkového objemu čerpaného plynu) po stávajících trasách plynovodů do Evropy, s přihlédnutím k plánovanému rozšíření jejich propustnosti. Do projektů spojených s výzkumem, výrobou a distribucí zeleného vodíku Ázerbájdžán společně se zahraničními partnery plánuje investovat minimálně 20 mil. USD.

V rámci postkonfliktní rekonstrukce pokračuje masivní výstavba. Její stavební a infrastrukturní návrhy jsou postaveny na konceptu Smart Cities a připravovaná Zóna zelené energie by měla být následně replikovatelná do dalších regionů země. Důraz je kladen na vysokou energetickou efektivitu staveb včetně využívání obnovitelných zdrojů energie, ekologických řešení i dostatečné pokrytí pitnou vodou.

Historické sucho Ázerbájdžán nutí začít efektivněji využívat vodu. Země projevuje zájem o spolupráci při účinném využívání vody pitné i pro zavlažování. Prioritou je vývoj a výzkum ve spolupráci s akademickými a R&D centry specializujícími se na předávání zkušeností v oblasti efektivního využívání vody, zúrodňování půd či zalesňování. Pro představení technologií a možností jsou velice oblíbenou metodou projekty malého rozsahu a twinning. Zodpovědnou institucí pro nakládání s vodou je ázerbájdžánská Státní agentura pro vodní zdroje s jejímž Vědecko-výzkumným ústavem vodních zdrojů a rekultivací podepsal v dubnu 2025 Memorandum o porozumění s cílem rozvoje další spolupráce v oblasti s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka v.v.i..

Vláda projevila zájem o investice do školících center kyberbezpečnosti vedených zahraničními subjekty. V srpnu 2023 navíc oznámila svou první pětiletou strategii informační bezpečnosti a strategii kybernetické bezpečnosti na období 2023-2027.

Centrum pro analýzu a koordinaci 4. průmyslové revoluce projevuje zájem o spolupráci se zahraničními partnery. Česká republika je mezi zájmovými státy. Potenciál skýtá přenos know-how či twinningové projekty nebo spolupráce při přijímání technologií 4. průmyslové revoluce.