Ázerbájdžán

Ázerbájdžán je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu do řady zemí Evropské unie a Středomoří. V roce 2022 Ázerbájdžánská ropa pokrývala 25 % české spotřeby. Petrochemický průmysl sdružuje státní společnost SOCAR, jejíž aktivity zasahují také do chemického průmyslu soustředěného ve městě Sumgajt. V případě zájmu o přímé dodávky pro společnost SOCAR je nutno brát v úvahu silnou celosvětovou konkurenci petrochemických gigantů. Příležitostí pro české společnosti však může být probíhající modernizace největší ázerbájdžánské rafinerie Hejdara Alijeva či oblast repasů stávajícího vybavení petrochemické infrastruktury.

V návaznosti na Národní priority socio-ekonomického rozvoje do roku 2030 země plánuje zvýšení podílu využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie pro primární spotřebu ve všech odvětvích. Ambiciózní závazek z listopadu 2021 proklamující snížení emisí skleníkových plynů o 35 % do roku 2030 odklon od tradičních paliv při primární výrobě energie potvrzuje. V oblasti obnovitelných zdrojů energie se v poslední době prosadili především investoři ze Saúdské Arábie (větrný park ACWA), Spojených arabských emirátů (solární elektrárna Masdar) a Velké Británie (solární elektrárna společnosti BP v Džabrayilu). Podle odhadů nezávislých expertů Ázerbájdžán disponuje možnostmi pro výstavbu alternativních zdrojů energie o celkovém instalovaném výkonu až 27 000 MW (23 000 MW solární energie, 3000 MW větrná energie, 520 MW vodní energie a geotermální energie a bioplyn v desítkách MW). Podle Světové banky se technický potenciál pobřežní větrné energie v ázerbájdžánské části Kaspického moře odhaduje na celkem 157 GW, včetně 35 GW v mělké vodě a 122 GW v hluboké vodě. Země v rámci postkonfliktní obnovy plánuje díky vhodným přírodním podmínkám výstavbu větrných parků i vodních elektráren. Vláda zároveň začíná věnovat pozornost technologiím pro uchovávání z obnovitelných zdrojů vyrobené elektrické energie.

Elektrická energie byla v roce 2022 nejvýznamnějším exportním artiklem mimo ropu a plyn. Ázerbájdžán i nadále plánuje rozvoj exportu tohoto segmentu, intenzivně tak rozšiřuje a modernizuje svoji přenosovou soustavu včetně transformátorových stanic na svém území. V důsledku zvýšené poptávky po elektřině v oblasti odlehlých horských oblastí bude země v blízké době nucena řešit její spolehlivé zabezpečení.

České společnosti se rovněž mohou uplatnit při zvyšování efektivity využívání energie ve městech či v průmyslových provozech. Na úrovni municipalit existuje zájem o technologie zajišťující úsporu energie a optimalizaci nákladů, české subjekty tak mohou navázat na úspěšný projekt energeticky efektivní školy v obci Karavalli. Vláda v nejbližších letech společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj plánuje instalaci solárních panelů na 60 000 obytných domů a 300 budov veřejných institucí.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj poskytne městu Gandža půjčku ve výši 12,5 mil. EUR na modernizaci sítí pouličního osvětlení ve vybraných ulicích města a zakoupení svítidel a systémů automatického řízení osvětlení včetně jeho monitoringu. Cílem projektu je úspora energie, optimalizace nákladů na provoz a údržbu pouličního osvětlení a snížení emisí CO₂. 

Hlavními výzvami pro zdravotnický systém země jsou špatná infrastruktura, absence lékařského vybavení a nedostatek zdravotnických pracovníků. Nejmarkantněji je situace viditelná ve venkovských oblastech, kde pouze 8 % všech zařízení primární zdravotní péče disponuje centrálním zásobováním vodou. V důsledku toho zařízení a služby primární zdravotní péče buď nefungují, nebo je komunita využívá jen zřídka. V rámci snah o zvyšování standardů zdravotní péče se v zemi otevírají možnosti pro dodavatele moderního lékařského vybavení a příslušenství do nemocnic poliklinik a rehabilitačních zařízení (lůžka, monitorovací zařízení, atp.). Příležitostí pro české dodavatele mohou být také v rámci postkonfliktní obnovy nově budované nemocnice, které budou vybavovány. České společnosti se tak mohou účastnit průběžně ohlašovaných tendrů či působit jako subdodavatel realizujících společností.

S povinným zdravotním pojištěním je očekáván pozvolný přechod na centrálně dodávanou nutričně vyváženou speciální stravu pro pacienty. Je proto poptáváno sdílení praxe a spolupráce v oblasti vzdělávání nutričních expertů včetně dovozu speciálních produktů. 

Ázerbájdžán má významný zájem o import farmaceutických výrobků. Jejich výrobci jsou nicméně také zváni, aby investovali do lokalizace výroby v Ázerbájdžánu. Společnosti mohou přesunout svoji výrobu do Sumgajtského chemického průmyslového parku či do Alatské volné ekonomické zóny, v nichž jsou pro rezidenty připraveny výhodné podmínky podnikání, jako jsou daňové úlevy, nulové clo či speciální zákon upravující fungování zón.

Ázerbájdžánská vláda podniká kroky k opětovnému získání statusu oblíbené lékařské destinace v regionu a destinace zdravotní turistiky. V zemi probíhá masivní budování hotelů zaměřených na lázeňské a wellness služby. Je plánovaná rekonstrukce dříve využívaných lázní zaměřených na minerální vody a sopečné bahno. Při rekonstrukčních pracích mohou české subjekty využít zkušenosti získané na světové balneologické scéně a při zpracování mineralizovaných vod.

Ázerbájdžán profitující ze své strategické polohy na spojnici Evropy s Čínou může díky významným investicím do dopravní infrastruktury hrát klíčovou roli při zlepšení regionálního propojení a pohybu zboží i služeb. 

Mezinárodní obchodní přístav Baku v Alatu je důležitým multimodálním tranzitním uzlem na transkaspické mezinárodní dopravní trase, která spojuje Evropu s Čínou a v budoucnu potenciálně také Rusko s Perským zálivem. Díky svému přímému napojení na mezinárodní dálniční síť a železniční trať Baku–Tbilisi–Kars nyní zvládne odbavit až 5 mil. tun nákladu ročně s potenciálem pro další expanzi. Do modernizace, jejímž cílem je ekologická přeprava zboží a energetická soběstačnost, jsou očekávány počáteční investice ve výši 5,3 mil. EUR s výhledem na zvýšení až na 11 mil. EUR. České společnosti se budou moci zapojit také do modernizace dopravní infrastruktury navazující na přístav a digitalizace dopravních koridorů, kde kromě specializovaných strojů a nákladních automobilů mohou nabídnout také technologická řešení řízení dopravy. 

Ázerbájdžán i nadále pokračuje v investicích do silniční a železniční logistické infrastruktury. Kromě přístrojů na řízení dopravy a stavebních prostředků jsou poptávány také součásti vlakových souprav včetně lokomotiv. Mezinárodní dopravní společnosti jsou zvány, aby využily příležitosti v dopravním sektoru, který skýtá spojení přes Kaspické moře i do Turecka. Jen v okolí hlavního města Baku plánované práce na železniční síti zahrnují do konce roku 2027 výstavbu 90 km nových tras včetně plánované železnice vedené na mezinárodní letiště Hejdara Alijeva a rekonstrukci stávajících železničních sítí pro osobní i nákladní přepravu. V rámci postkonfliktní obnovy jsou rozpracovány plány pro stavbu a rekonstrukci silnic o délce 700 km a železničních tras o přibližné délce 250 km.

Plán mobility směřující k zajištění bezpečného pohybu všech účastníků silničního provozu, ke zlepšení kvality, udržitelnosti a lepší dostupnosti veřejné dopravy byl schválen v roce 2022. Ázerbájdžán kontinuálně modernizuje prostředky městské a meziměstské dopravy, což sebou nese příležitost pro dodávky jejich ekologických variant. České společnosti mohou těžit z realizace dodávky autobusů před Evropskými hrami v roce 2015. Nákup vozů MHD společně s projektem pro řízení dopravy je připraven ve městě Gandža, které v budoucnu bude sloužit jako příklad pro replikaci systémů a technologií také v dalších ázerbájdžánských městech. Ani Baku v rozvoji městské hromadné dopravy nezůstává pozadu. Do roku 2040 plánuje zdvojnásobit aktuální délku metra, zvýšit počet jeho stanic ze současných 26 na 51 a napojit metro na plánovanou infrastrukturu příměstské dopravy, což přináší příležitost jak pro společnosti zabývající se projekcí a výstavbou metra, tak dodávek jeho souprav. Výstavba nových železničních uzlů a modernizace a zefektivnění příměstské dopravy přináší nové výzvy pro modernizaci a rozšíření stávající vlakové flotily. 

Zájem o zefektivnění dopravy a její energetickou neutralitu je možné spatřit také ve vládních investičních plánech na instalaci cca 600 zelených autobusových zastávek a 400 parkovišť v hodnotě 4,5 mil. EUR. O spolupráci na grantu má zájem také Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

Vláda označila zemědělství jako jedno ze čtyř prioritních sektorů pro diverzifikaci své ekonomiky. Zemědělství je nejvýznamnější zaměstnavatelem Ázerbájdžánu – zaměstnává 37 % populace, v roce 2022 však generoval pouze 5 % HDP. Lokální produkty jsou v postsovětském prostoru velmi známé a často jsou prodávány jako prémiové. Hlavními plodinami jsou bavlna, tabák a čaj, velmi rozvinuté je také pěstování zeleniny (zejména rajčat) a ovoce. Zemědělství je podporováno pomocí grantů, daňových úlev i dotací na modernizaci strojů a nákup hnojiv a pesticidů. 

Na trhu je poptávka po zařízeních na zpracování a balení potravin, konkrétně pro zpracování masa, mléčných produktů a ovoce a zeleniny. Důležitou zájmovou oblastí spolupráce jsou poradenské služby a přenos zkušeností k zajištění vyšší efektivity i diverzifikace exportu. Zástupci sektoru rovněž projevují zájem o poradenství v oblasti mezinárodní certifikace a distribuce produktů. Potenciál skýtá i spolupráce v oblasti vysokého školství pro přenos know-how a při přípravě expertů.

V roce 2022 byla v Baku představena strategická východiska sektoru pro následující roky. Jsou jimi tzv. smart-zemědělství a využívání inovativních technologií pro zvýšení efektivity zemědělství, vybavení pro živočišnou výrobu, laboratorní zařízení či nové, efektivnější semenářské směry. Plány rozvoje a modernizace komplexu Baku Agropark, nejvýznamnějšího zemědělského podniku v regionu, zahrnují rozšíření skleníkových ploch, na nichž by měly být využívány nejmodernější technologie ke zvýšení efektivity. Vláda rovněž věnuje významnou pozornost automatizaci sektoru a využití nanotechnologií v zemědělském sektoru. 

Dlouhotrvajícím problémem je neefektivní využívání vodních zdrojů a zastaralá infrastruktura zavlažování. V roce 2020 vytvořená Komise pro ochranu vodních zdrojů měla zlepšit využívání vody v neustále rostoucím zemědělském sektoru. Významná pozornost je v tomto segmentu věnována také podpoře lokálních zemědělců pro nákup techniky pro zvýšení efektivity jejich produkce i využití vodních zdrojů. Evropská banka pro obnovu a rozvoj to plánuje podpořit skrze granty ve výši 8,7 mil. EUR. Programy vlády pro zlepšení efektivity zavlažovacích procesů a granty EBRD přinesou příležitosti pro české exportéry a investory specializující se na vodohospodářské zavlažovací systémy či řešení hospodaření s vodou v zemědělství. Degradace zavlažovacích systémů ze sovětské éry způsobila zasolování rozsáhlých oblastí zemědělské půdy, což si vyžádá značné investice do jejich rekonstrukce v nejbližších měsících a letech.

České firmy se mohou uplatnit také v předávání zkušeností v oblasti chovu skotu a jeho technologickém zabezpečení a výstavbě nových farem pro chov skotu a živočišnou výrobu. V rámci nedostatečné výživy zvířat existuje poptávka po nutričně vyvážených krmivech. Komparativní výhodu na trhu budou mít společnosti nabízející kompletní řešení či alespoň částečnou lokalizaci na ázerbájdžánském území.

Přestože je Ázerbájdžán největší a nejlidnatější zemí jižního Kavkazu, představuje pouze 10 % celkových vodních zdrojů regionu. Řeky Kura a Araz jsou hlavními zdroji vody v zemi a představují 80 % celkové spotřeby vody. V březnu 2023 byla dekretem o sloučení všech agentur souvisejících s vodou založena Státní agentury pro vodu Ázerbájdžánu. Má přinést efektivnější využívání vody. Situace v zemi je obzvláště kritická vzhledem k dalekosáhlým dopadům změny klimatu. Nejvýznamnějším uživatelem vody je zemědělství, kde je nezbytná modernizace infrastruktury a reforma přístupu k vodě. Kritická je situace také ve městech a vesnicích, kdy obyvatelé nemají přístup k pitné vodě a neumí ji efektivně využívat. Zemi v nejbližších letech čeká reforma hospodaření s vodou a nákup technologií, které jí k tomu napomohou. 

Půjčka Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve výši 10 mil. EUR bude použita na zavedení inteligentních systémů sběru odpadu a optimalizace tras ve městě Gandža. Nové typy kontejnerů, rozšíření stávajícího vozového parku a zavedení ekologičtějších vozidel výrazně sníží uhlíkovou stopu městských komunálních služeb. Zároveň by mělo dojít k vylepšení nakládání s pevným odpadem prostřednictvím nové moderní regionální hygienické skládky. Rozšířením a zvýšením pokrytí služeb sběru odpadu lze omezit nekontrolované spalování odpadu na minimum, což následně ochrání veřejné zdraví a obecné životní prostředí.

Velvyslanectví České republiky v Baku se sektoru dlouhodobě věnuje a pořádá aktivity vedoucí k seznamování ázerbájdžánských institucí s českými partnery. V roce 2023 je rovněž plánována česká oficiální účast na veletrhu Aquatherm Baku.

Potenciální kapacita výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je enormní. Země ji nedokáže při své aktuální spotřebě využít, zbývá tedy její export nebo její využití k elektrolýze nutné pro výrobu zeleného vodíku. Země tak aspiruje na pozici regionálního lídra a spolehlivého dodavatele vodíku do EU. Ázerbájdžán bude schopen nákladově efektivně přepravovat vodík (až 10–15 % z celkového objemu čerpaného plynu) po stávajících trasách plynovodů do Evropy, s přihlédnutím k plánovanému rozšíření jejich propustnosti. Do projektů spojených s výzkumem, výrobou a distribucí zeleného vodíku Ázerbájdžán společně se zahraničními partnery plánuje investovat 20 mil. USD.

V rámci postkonfliktní rekonstrukce je na území Karabašského a Východozangezurského hospodářského regionu plánována masivní výstavba. Její stavební a infrastrukturní návrhy jsou postaveny na konceptu Smart Cities a připravovaná Zóna zelené energie by měla být následně replikovatelná do dalších regionů země. Důraz je kladen na vysokou energetickou efektivitu staveb včetně využívání obnovitelných zdrojů energie, ekologických řešení i dostatečné pokrytí pitnou vodou.

Historické sucho Ázerbájdžán nutí začít efektivněji využívat vodu. Země projevuje zájem o spolupráci při účinném využívání vody pitné i pro zavlažování. Prioritou je vývoj a výzkum ve spolupráci s akademickými a R&D centry specializujícími se na předávání zkušeností v oblasti efektivního využívání vody, zúrodňování půd či zalesňování. Pro představení technologií a možností jsou velice oblíbenou metodou projekty malého rozsahu a twinning. Zodpovědnou institucí je nově ustavená Státní agentura pro vodní zdroje.

Centrum pro analýzu a koordinaci 4. průmyslové revoluce projevuje zájem o spolupráci se zahraničními partnery. Česká republika je mezi zájmovými státy. Potenciál skýtá přenos know-how či twinningové projekty i spolupráce při přijímání technologií 4. průmyslové revoluce.

Ve dnech 2.–6. října 2023 se v Baku koná 74. mezinárodní astronautická konference, jež je významnou příležitostí v historii rozvoje kosmického průmyslu v Ázerbájdžánu a na úrovni mezinárodní komunity. Akce je rozdělena na dvě hlavní části: vědeckou konferenci a průmyslovou výstavu. Na výstavě budou prezentovány produkty a technologie předních světových průmyslových firem, výzkumných pracovišť, univerzit a národních kosmických agentur. Na vědecké konferenci se představují výsledky výzkumu ve všech oblastech, které s kosmickými aktivitami souvisejí.