Belgie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

19. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Belgické království
  • Koninkrijk België (nizozemsky)
  • Royaume de Belgique (francouzsky)

Složení vlády:

Složení současné federální vlády vzešlé z voleb 25. května 2014 (v pořadí: jméno, strana, funkce).

  • Charles Michel – MR, premiér
  • Kris Peeters - CD&V, ministr práce, ekonomiky, zahraničního obchodu
  • Jan Jambon – N-VA, ministr vnitra a bezpečnosti, do jeho kompetence spadají města a urbanismus
  • Alexander De Croo – Open VLD, ministr rozvojové spolupráce, digitální agendy, telekomunikace a pošty
  • Didier Reynders – MR, ministr zahraničních a evropských věcí, do jeho kompetence spadá Beliris a kulturní instituce
  • Sophie Wilmès– MR, ministryně rozpočtu, do její kompetence spadá Národní loterie
  • Koen Geens – CD&V, ministr spravedlnosti
  • Maggie De Block – Open VLD, ministryně sociálních věcí, zdravotnictví
  • Daniel Bacquelaine – MR, ministr pro záležitosti penzí
  • Johan Van Overtveldt – N-VA, ministr financí
  • Willy Borsus – MR, ministr pro záležitosti osvč, malých a středně velkých podniků, zemědělství, sociální integrace
  • Marie - Christine Marghem – MR, ministryně životního prostředí, energetiky a udržitelného rozvoje
  • Steven Vandeput – N-VA, ministr obrany, do jeho kompetence spadá veřejná služba (státní správa)
  • François Bellot - MR, ministr dopravy, do jeho kompetence spadá Belgacontrol a belgické dráhy
  • Pieter De Crem – CD&V, státní tajemník, v jeho kompetenci je zahraniční obchod
  • Philippe De Backer– Open VLD, státní tajemník, v jeho kompetenci jsou opatření proti sociálním podvodům, bezpečnost a problematika Severního moře
  • Elke Sleurs – N-VA, státní tajemnice, boj proti chudobě, rovnost šancí, handicapované osoby, boj proti finančním podvodům, rozvoj vědy, spadá pod ministerstvo financí
  • Theo Francken – N-VA, státní tajemník, v jeho kompetenci je azyl a migrace, usnadnění administrativy, spadá pod ministerstvo vnitra a bezpečnosti

Federální uspořádání Belgického království na 3 regiony a 3 společenství a dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou již spíše odpovídá konfederaci než federaci. Některé kompetence jsou tak pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek a federální vláda nemá v takovém případě pravomoc zasahovat.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 11 250 585 (k 23. 1. 2016)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Belgie vykazuje mírný růst obyvatelstva. Mezi lety 2014 a 2015 šlo o nárůst o zhruba 50 tis. obyvatel. Další data jsou následující:

  • Fertilita má klesající tendenci (1,71 dětí na ženu - 2015).
  • Mortalita zůstává stabilní (109 076 úmrtí - 2012)
  • Průměrný věk - 41,29 let
  • Průměrná délka života – 80,7 let (2013)
  • Žen je více než mužů

Belgie se však potýká i přes příznivé výsledky v posledních letech s obdobným demografickým vývojem jako většina vyspělých evropských zemí, dochází ke stárnutí obyvatelstva a přírůstku je dosahováno především migrací, přirozený nárůst je zanedbatelný.

Národnostní složení

  • Vlámové (osoby žijící ve Vlámsku): 6 471 996 (2016) Belgičané + cizinci
  • Valoni (osoby žijící ve Valonsku): 3 598 058 (2016) Belgičané + cizinci
  • Region Brusel (dvojjazyčný) 1 180 531 (2016) Belgičané + cizinci

V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 75 tisíc obyvatel.

Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 15 % k vlámské jazykové příslušnosti.

Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří tvoří 15 % celkové populace.  

Zdroj: Statistiky Belgie, další informace o obyvatelstvu IBZ

Náboženské složení

Zhruba tři čtvrtiny Belgičanů se hlásí ke katolické víře, a sice:

  • ve Vlámsku 76 %
  • ve Valonsku 66 %
  • přibližně 10 % se prohlašuje za agnostiky a 12 % za „volnomyšlenkáře“.

Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská, čítá přibližně 400 až 500 tis. osob a je soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách. Disponuje asi 280 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 1 %, židovská náboženská menšina má zhruba 35 000 osob.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Ukazatel/rok

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mil. €)

392,041

392,663

392,675

397,760

403,227

HDP (růst v %)

1,6

0,2

0,0

1,3

1,4

HDP/obyv. (tis)*

34,4

34,9

35,1

35,7

36,4

Spotřeba soukromá (růst v %)

0,6

0,6

0,9

0,4 

1,4

Spotřeba veřejného sektoru (růst v %)

0,8

1,5

-0,1

0,3 

0,5 

Inflace (v %, CPS)

3,5

2,8

1,1

0,3

0,6

Nezaměstnanost

7,2

7,6

8,4

8,5

8,5

Export zboží, služby (růst v %)

6,6

1,8

1,6

5,4

2,9 

Import zboží (růst v %)

7,4

1,4

0,8

5,9 

3,3 

Zdroj a Zdroj (HDP/obyv.)

Podobně jako v eurozóně i v Belgii se během roku 2014 v důsledku snížení důvěry hospodářské oživení přibrzdilo. Proto zpočátku nadějný růst ekonomiky v roce 2014 dosáhl nakonec jen 1,3 %. Přitom soukromá spotřeba vzrostla o 0,4 % a spotřeba veřejné správy o 0,3 %. Lépe se vyvíjel zahraniční obchod, export zboží a služeb stoupl o 5,4 % a import o 5,9 %. V oblasti reálné ekonomiky je pro další období povzbudivý růst stavebnictví o 3,2% a průmyslu o 1,8 %, zatímco sektor služeb vzrostl jen o 0,7 %. Hrubá tvorba fixního kapitálu o 4,8 % (z čehož podniky 6,7% ) je rovněž pozitivním faktorem.

V roce 2015 mírně pokračoval růst na 1,4% a i další ekonomické ukazatele se oproti minulému roku rovněž zvýšily: HDP/obyv. na 36,4%, soukromá spotřeba vzrostla o 1,4% a spotřeba veřejného sektoru o 0,5%. Inflace  ale vzrostla skoro dvojnásobně na na 0,6%.

Nezaměstnanost byla v roce 2015 8,5% a na stejné úrovni se drží i v roce 2016. Do konce roku by se měla nadále snižovat. Ukazatel nezaměstnanosti zůstává v současné době (3/2016) pod úrovní eurozóny (10,2 %) i EU-28 (8,8 %). K negativním jevům by měl patřit růst inflace, která by měla v letech 2016 a 2017 překročit 1,5%. Růst HDP by se v roce 2016 měl zastavit na 1,3% a 1,6% v roce 2017. Očekává se, že do roku 2017 se vytvoří okolo 114 000 nových pracovních míst.

Rok 2015 byl ve znamení snížení deficitu rozpočtu na -2,6 % oproti -3,1 % v roce 2014. Jde o syntetický ukazatel zahrnující rozpočet federace (Entité I) a rozpočty regionů, komunit a obcí (Entité II). Další snížení deficitu bude vyžadovat úspory v řádu 1,2 mld. €. Nové uspořádání kompetencí, včetně finančních umožňuje federální vládě přerozdělit odpovědnost za úspory na regiony a požadovat jejich příspěvek.

Růst HDP v roce 2015 byl 1,4 %, což znamená zlepšení o 0,1% oproti roku 2014. HDP Belgie dosahuje cca 120 % průměru EU-28.

Veřejný dluh by se měl stabilizovat na úrovni 106 % HDP.

Zdroj: Trading Economics, National Bank of Belgium (dále NBB)

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (federální) – veřejné finance (podíl na HDP v %)

Příjmy

 

2011

2012

2013

2014

2015

Daňové příjmy

43,2

44,3

45,1

44,9

44,6

Přímé daně

15,8

16,1

16,7

16,7

16,6

Nepřímé daně

12,7

13,1

13,0

13,0

12,9

Sociální příspěvky

14,0

14,2

14,4

14,3

14,3

Kapitálové daně

0,7

0,9

1,0

1,0

0,9

Nedaňové příjmy

7,1

7,3

7,4

7,1

6,7

Celkem

50,3

51,6

52,6

52,0

51,3

 

Výdaje

 

2011

2012

2013

2014

2015

Dávky, sociální zabezpečení

24,2

24,8

25,3

25,3

25,4

Ostatní výdaje

26,7

27,4

26,9

26,6

25,7

Celkem

50,8

52,2

52,2

51,9

51,0

Primární saldo

-0,5

-0,6

0,3

0,1

0,3

Úrokové náklady

3,6

3,6

3,4

3,2

2,9

Celkové bilance

-4,1

-4,2

-3,0

-3,1

-2,6

Pouvoir federal

-3,7

-3,5

-2,5

-2,5

-1,2

Sociální zabezpečení

0,1

-0,1

-0,1

0,0

0,1

Obce a kraje

-0,3

-0,1

-0,2

-0,3

-1,4

Místní orgány

-0,2

-0,5

-0,2

-0,2

0,0

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Výdaje

 

2011

2012

2013

2014

2015

Dávky, sociální zabezpečení

24,2

24,8

25,3

25,3

25,4

Ostatní výdaje

26,7

27,4

26,9

26,6

25,7

Celkem

50,8

52,2

52,2

51,9

51,0

Primární saldo

-0,5

-0,6

0,3

0,1

0,3

Úrokové náklady

3,6

3,6

3,4

3,2

2,9

Celkové bilance

-4,1

-4,2

-3,0

-3,1

-2,6

Pouvoir federal

-3,7

-3,5

-2,5

-2,5

-1,2

Sociální zabezpečení

0,1

-0,1

-0,1

0,0

0,1

Obce a kraje

-0,3

-0,1

-0,2

-0,3

-1,4

Místní orgány

-0,2

-0,5

-0,2

-0,2

0,0

Zdroj: NBB, https://www.nbb.be/doc/dq/e/dq3/iee.pdf

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zadluženost se nedaří výrazněji snižovat v důsledku deficitů veřejných financí vyvolaných výdaji v souvislosti s bankovní a hospodářskou krizí.

Belgie přijala počátkem 90. let minulého století nápravná opatření, neboť její dluh představoval v roce 1993 134 % HDP. Tato politika byla účinná a v roce 2007 činila belgická zadluženost již „jen“ 84 % HDP. Rok 2009 znamenal další zvýšení zadluženosti přesahující 100 % HDP, deficit veřejných financí Belgie dosáhl rekordních 5,9 % HDP. Pozitivní vývoj snižování dluhu v roce 2010 byl přerušen návratem hospodářské krize v roce 2011, i v roce 2012. V roce 2013 se situace mírně zlepšila, stejně tak v roce 2014. V roce 2014 byl deficit 3,2 % a Belgie jen tak tak unikla sankcím ze strany EU. V roce 2014 byla zadluženost 106,4 % HDP. Deficit veřejných financí byl na úrovni 3, 2% HDP. V roce 2015 se belgický dluh zvýšil na 107,3% HPD a snížení zadluženosti brání pomalý růst a inflace. Schodek rozpočtu by měl sestoupit jen velmi mírně z 3,1% HDP v roce 2014 na 2,5% v roce 2017, zatímco veřejný dluh se očekává, že držet stabilní na zhruba 107% HDP.

Zdroj: NBB, https://www.nbb.be/doc/dq/e/dq3/iee.pdf

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vedle centrální emisní banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří  belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. V souladu s vývojem ve světě dochází ke koncentraci bank, změnám vlastnických poměrů, vč. masivního vstupu cizího kapitálu. Z celkem asi 80 obchodních bank čtyři nejvýznamnější – Fortis Banque, ING, KBC Bank a Dexia Bank (přejmenována na Belfius)- zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru. Celkově 120 bank se podílí cca 5,2 % na tvorbě HDP. Celkové úvěrové portfolio činí € 400 mld., tj. více než belgický HDP. Podíl na zaměstnanosti představuje asi 4,0 %.

V posledních obdobích dochází ke snaze o přeskupování sil bankovního sektoru a o kapitálové propojování významných bank. Nejznámější byla kauza belgicko-nizozemské Fortis Banque na převzetí nizozemské banky ABN-Amro, ve které se podílely kromě Fortis dále Royal Bank of Scotland a Banco Santander SA. Tato akvizice je pokládána za jednu z příčin následných problémů Banky Fortis.

Bankovní krize v Belgii postihla v období let 2008 až 2011 několik velkých bank. Předmětem „záchrany“ ze strany státu nebyla jen banka Fortis, ale i banky Dexia, KBC a pojišťovna Ethias.

Ve druhé polovině roku 2011 musel stát v rámci záchrany banky Dexia zcela převzít pod státní kontrolu belgickou část této skupiny (Dexia Bank Belgique). Při vědomí vážné hrozby pro celý bankovní sektor a národní ekonomiku zasahovala vláda s velkou razancí. V situaci krize eurozóny bylo radikální a rychlé řešení problémů Dexie zřejmě nejlepším ze všech možných špatných řešení.

Bezprostřední kroky, které následovaly, znamenaly vyvedení toxických aktiv do tzv. bad bank a přejmenování banky na Belfius.

V roce 2012 Evropská komise schválila strategický plán pro Belfius. Osm let poté co Belgii postihla krize finančního systému, přičemž nejvíce byl zasažen bankovní sektor, prochází země významnou transformací. Navzdory těmto opatření se ale země stále ještě plně nezotavila z následků finanční krize.

Zdroj: Belfius febelfin.be

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný. Schematicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:

  • federální daně (viz. DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
  • místní daně (viz. daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
  • modifikované daně (viz. dohody o zamezení dvojího zdanění)

Sazby:

  • DPH: základní sazba 21 %, snížená 12 % (farmaceutika, sociální bydlení ad.), resp. 6 % (léky, základní potraviny, knihy, zdravotnictví, sport ad. sektory)
  • daň z příjmu fyzických osob: min. 25 %, max. 50 %
  • daň z příjmu právnických osob: min. 28 %, max. 33,99 %

Zdanění u jednotlivých příjmů

Belgie je zemí s nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5 % mzdových nákladů.

Daň z příjmu fyzických osob:

Sazba daně (v %)

Příjem v EUR

25

8 680

30

8 680 – 12 360

40

12 360  – 20 600

45

20 600 – 37 750

50

nad 37 750

Zdroj

Podniky platí progresivně odpočitatelné daně, v závislosti na výši objemu velikosti zisku v EUR. Právnické osoby, jejichž zisk nepřesahuje částku 322 500 euro mohou uplatňovat sníženou progresivní sazbu daně:

Zisk:

  • 1–25 000 EUR – Daň: 24,25 %
  • 25 000–90 000 EUR – Daň: 31,00 %
  • 90 000–322 500 EUR – Daň: 34,50%

Zdroj: www.belgium.be

Od 1. ledna 2006 zavedla belgická administrativa pomyslnou úlevu na dani tzv. „pomyslný úrok“ (notional interest). Zákon o pomyslných úrocích je jedno z nejdůležitějších opatření pro belgické investiční klima. Tato úleva na dani spočívá v tom, že je vypočítán fiktivní úrok z vlastního majetku podniků, který pak bude odečten ze zisku, tak jako je tomu u půjčky. Díky tomuto fiktivnímu úroku z majetku a jeho odpočtu z daní, dochází k výraznému snížení skutečného daňového zatížení podniků, pod nominální tarif 33,99 %. Belgie je tak jedinou zemí v Evropě, která takovouto možnost nabízí.

Zdroj: mineco.fgov.be – VADE-MECUM DE L'ENTREPRISE, daň z příjmu fyzických osob viz: www.minfin.fgov.be

Dotazy ohledně daňových předpisů, povinností, registrace, DPH, spotřební daně, atd. lze adresovat:

SPF – Service Public Fédéral Finances (= ministerstvo financí)
Administration de la fiscalité des entreprises et des revenus (Správa daní podniků a přijmu)
Boulevard du Roi Albert II, 33, PO BOX 25
1030 Bruxelles - Belgie

Kontaktním místem je:

Contact Centre FPS Finance
Pracovní doba: pracovní dny 8:00 až 17:00 hod.
Tel.: 0032 257/257 57
E-mail: info.tax@minfin.fed.be 
Web: www.minfin.fgov.be

Dobrým zdrojem informací o daňových otázkách je také „Průvodce podnikáním“ (Vade-mecum de l’entreprise, (kapitoly 2 a 4) který je dostupný na: economie.fgov.be

Poznámka: Portály státní správy v Belgii jsou vždy ve francouzštině a vlámštině, obvykle i v němčině a některé části v angličtině. Informace ve francouzštině a vlámštině jsou většinou rozsáhlejší a podrobnější. Komunikace s belgickými úřady je nejvhodnější ve vlámštině a francouzštině, méně již v angličtině a němčině.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: