Belgie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Belgické království
  • Koninkrijk België (nizozemsky)
  • Royaume de Belgique (francouzsky)

Složení vlády:

Složení současné federální vlády vzešlé z voleb 25. května 2014 (v pořadí: jméno, strana, funkce).

  • Charles Michel – MR, premiér
  • Kris Peeters - CD&V, ministr práce, ekonomiky, zahraničního obchodu
  • Jan Jambon – N-VA, ministr vnitra a bezpečnosti, do jeho kompetence spadají města a urbanismus
  • Alexander De Croo – Open VLD, ministr rozvojové spolupráce, digitální agendy, telekomunikace a pošty
  • Didier Reynders – MR, ministr zahraničních a evropských věcí, do jeho kompetence spadá Beliris a kulturní instituce
  • Sophie Wilmes – MR, ministryně rozpočtu, do její kompetence spadá Národní loterie
  • Koen Geens – CD&V, ministr spravedlnosti
  • Maggie De Block – Open VLD, ministryně sociálních věcí, zdravotnictví
  • Daniel Bacquelaine – MR, ministr pro záležitosti penzí
  • Johan Van Overtveldt – N-VA, ministr financí
  • Willy Borsus – MR, ministr pro záležitosti osvč, malých a středně velkých podniků, zemědělství, sociální integrace
  • Marie - Christine Marghem – MR, ministryně životního prostředí, energetiky a udržitelného rozvoje
  • Steven Vandeput – N-VA, ministr obrany, do jeho kompetence spadá veřejná služba (státní správa)
  • François Bellot - MR, ministr dopravy, do jeho kompetence spadá Belgacontrol a belgické dráhy
  • Pieter De Crem – CD&V, státní tajemník, v jeho kompetenci je zahraniční obchod
  • Philippe De Backer– Open VLD, státní tajemník, v jeho kompetenci jsou opatření proti sociálním podvodům, bezpečnost a problematika Severního moře
  • Zuhal Demir – N-VA, státní tajemnice, boj proti chudobě, rovnost šancí, handicapované osoby, boj proti finančním podvodům, rozvoj vědy, spadá pod ministerstvo financí
  • Theo Francken – N-VA, státní tajemník, v jeho kompetenci je azyl a migrace, usnadnění administrativy, spadá pod ministerstvo vnitra a bezpečnosti

Federální uspořádání Belgického království na 3 regiony a 3 společenství a dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou již spíše odpovídá konfederaci než federaci. Některé kompetence jsou tak pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek a federální vláda nemá v takovém případě pravomoc zasahovat.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 11 303 528 (k 1.1. 2017)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Belgie vykazuje mírný růst obyvatelstva. Mezi lety 2015 a 2016 šlo o nárůst o zhruba 77 437 obyvatel. Další data jsou následující:

  • Fertilita má klesající tendenci (1,78 dětí na ženu - 2016)
  • Mortalita zůstává stabilní (508 úmrtí - 2015)
  • Průměrný věk - 41,84 let (2016)
  • Průměrná délka života – 81 let (2016)
  • Žen je více než mužů

Belgie se však potýká i přes příznivé výsledky v posledních letech s obdobným demografickým vývojem jako většina vyspělých evropských zemí, dochází ke stárnutí obyvatelstva a přírůstku je dosahováno především migrací, přirozený nárůst je zanedbatelný.

Národnostní složení

  • Vlámové (osoby žijící ve Vlámsku): 6 509 894 (1.1. 2017) Belgičané + cizinci
  • Valoni (osoby žijící ve Valonsku): 3 610 089 (1.1. 2017) Belgičané + cizinci
  • Region Brusel (dvojjazyčný): 1 183 545 (1.1. 2017) Belgičané + cizinci

V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 77 437 obyvatel.

Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 14 % k vlámské jazykové příslušnosti.

Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří v roce 2015 tvoří 15 % celkové populace. Z důvodu celosvětového migračního dění v roce 2016 požádalo o azyl v Belgii 2 235 imigrantů ze Sýrie, 2 225 z Afganistánu, 760 z Iráku, 725 ze Somálska, 720 z Guiney a 7 585 z ostatních zemí. Dle informací ze stránky Eurostatu do Belgie imigrovalo dalších 50 085 lidí – z toho 52,3 % kvůli rodinným důvodům, 12,7 % z důvodu vzdělávání, 9,9 kvůli zaměstnání a 25,1% z jiných důvodů.

Zdroj: Statistiky BelgieEurostat, další informace o obyvatelstvu IBZ

Náboženské složení

Zhruba tři čtvrtiny Belgičanů se hlásí ke katolické víře, a sice:

  • ve Vlámsku 76 %
  • ve Valonsku 66 %
  • přibližně 10 % se prohlašuje za agnostiky a 12 % za „volnomyšlenkáře“.

Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská, čítá přibližně 400 až 500 tis. osob a je soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách. Disponuje asi 328-380 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 1 %, židovská náboženská menšina má zhruba 35 000 osob. Dle průzkumu médií Ipsos-ORELA-RTBF-Le Soir z ledna roku 2016 je v Bruselu 12% praktikujících katolíků, 28% nepraktikujících katolíků, 30% ateistů a 24% muslimů (z toho 19% praktikujících). Zdroj

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Ukazatel/rok

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mil. €)

392,663

392,675

397,760

403,227

411 565

HDP (růst v %)

0,2

0,0

1,3

1,4

1,2

HDP/obyv. (tis)*

34,9

35,1

35,7

36,4

36,4

Spotřeba soukromá (růst v %)

0,6

0,9

0,4 

1,4

1,2

Spotřeba veřejného sektoru (růst v %)

1,5

-0,1

0,3 

0,5 

0,1

Inflace (v %, CPS)

2,8

1,1

0,3

0,6

2,0

Nezaměstnanost

7,6

8,4

8,5

8,5

8,2

Export zboží, služby (růst v %)

1,8

1,6

5,4

2,9 

6,0

Import zboží (růst v %) 

1,4

0,8

5,9 

3,3 

6,0

Zdroj: Belgická národní banka (NBB)

V roce 2016 došlo v Belgii k mírnému snížení růstu HDP ze 1,4% v roce 2015 na 1,2% v roce 2016. Dle informací publikovaných Národní bankou Belgie v listopadu 2016 byla tato změna ovlivněna zejména velkým množstvím nejistot, především politické povahy, které se tento rok odehrály v mezinárodním kontextu. Dle předběžných odhadů Národní banky Belgie by měl růst HDP postupně stoupat na 1,4 v roce 2017 a na 1,6 v roce 2018.

Banka také uvádí, že v roce 2016 stoupla míra inflace z 0,6% na 2% částečně kvůli vlivu zvýšení nepřímých daní v Belgii.

Nezaměstnanost v Belgii mírně klesla z 8,5% v roce 2015 na 8,2% v roce 2016. Dle odhadů Belgické národní banky, by měla nezaměstnanost v Belgii postupně klesat na 8% v roce 2017 a 7,8% v roce 2018. Předpokládá se, že se v horizontu let 2016-2021 vytvoří 230 000 nových pracovních míst, což je značný rozdíl oproti předchozím šesti letem. (Zdroj). Inflace by se měla držet na 2% i v letech 2017 a 2018. Ukazatel nezaměstnanosti byl v březnu roku 2016 pod úrovní eurozóny (10,2 %) i EU-28 (8,8 %).

Rok 2015 byl ve znamení snížení deficitu rozpočtu na -2,6 % oproti -3,1 % v roce 2014. Šlo o syntetický ukazatel zahrnující rozpočet federace (Entité I) a rozpočty regionů, komunit a obcí (Entité II). Další snížení deficitu v roce 2016 vyžadovalo úspory v řádu 1,2 mld. €. Nové uspořádání kompetencí, včetně finančních, umožnilo federální vládě přerozdělit odpovědnost za úspory na regiony a požadovat jejich příspěvek.

Růst HDP v roce 2015 byl 1,4 %, což znamenalo zlepšení o 0,1% oproti roku 2014. HDP Belgie dosahovalo v roce 2015 cca 120 % průměru EU-28. Veřejný dluh se stabilizoval na úrovni 106 % HDP. I další ekonomické ukazatele se v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšily HDP/obyv. na 36,4%, soukromá spotřeba vzrostla o 1,4% a spotřeba veřejného sektoru o 0,2%. Inflace ale vzrostla skoro dvojnásobně na 0,6%.

V roce 2014 se podobně jako v eurozóně i v Belgii během roku v důsledku snížení důvěry hospodářské oživení přibrzdilo. Proto zpočátku nadějný růst ekonomiky v roce 2014 dosáhl nakonec jen 1,3 %. Přitom soukromá spotřeba stoupla na 0,4 % a spotřeba veřejné správy na 0,3 %. Lépe se vyvíjel zahraniční obchod, export zboží a služeb stoupl na 5,4 % a import na 5,9 %. V oblasti reálné ekonomiky byl pro další období povzbudivý růst stavebnictví o 3,2% a průmyslu o 1,8 %, zatímco sektor služeb vzrostl jen o 0,7 %. Hrubá tvorba fixního kapitálu o 4,8 % (z čehož podniky 6,7% ) byla rovněž pozitivním faktorem.

Zdroj: Trading Economics, National Bank of Belgium (dále NBB), Federal Planning Bureau

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (federální) – veřejné finance (podíl na HDP v %)

Příjmy

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Daňové příjmy       

43,2

44,3

45,1

44,9

44,6

43,9

Přímé daně 

15,8

16,1

16,7

16,7

16,6

16,3

Nepřímé daně

12,7

13,1

13,0

13,0

12,9

13,1

Sociální příspěvky

14,0

14,2

14,4

14,3

14,3

13,7

Kapitálové daně

0,7

0,9

1,0

1,0

0,9

0,8

Nedaňové příjmy

7,1

7,3

7,4

7,1

6,7

6,9

Celkem

50,3

51,6

52,6

52,0

51,3

50,8

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Výdaje

 

2012

2013

2014

2015

2016

Dávky, sociální zabezpečení

24,8

25,3

25,3

25,4

25,3

Ostatní výdaje

27,4

26,9

26,6

25,7

25,2

Celkem

52,2

52,2

51,9

51,0

50,5

Primární saldo

-0,6

0,3

0,1

0,3

0,2

Úrokové náklady

3,6

3,4

3,2

2,9

2,9

Celkové bilance

-4,2

-3,0

-3,1

-2,6

- 2,7

Pouvoir federal

-3,5

-2,5

-2,5

-1,2

- 2,7

Sociální zabezpečení

-0,1

-0,1

0,0

0,1

0,0

Obce a kraje

-0,1

-0,2

-0,3

-1,4

- 0,2

Místní orgány

-0,5

-0,2

-0,2

0,0

0,1

Zdroj: NBB, https://www.nbb.be/doc/dq/e/dq3/iee.pdf

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zadluženost se nedaří výrazněji snižovat v důsledku deficitu veřejných financí vyvolaných výdaji v souvislosti s bankovní a hospodářskou krizí.

Dle informací nalezených na stránkách Agence fédérale de la Dette schodek rozpočtu byl snížen z 3,16% HDP v roce 2014 na 2,62% HDP v roce 2016 s plánem jej snížit na 2,5% v roce 2017. V roce 2016 se tedy belgický dluh snížil na 105,9% HDP a očekává se, že bude ve stejné výši i letošní rok.

V roce 2014 byl deficit 3,16 % a Belgie jen tak tak unikla sankcím ze strany EU. V roce 2014 byla zadluženost 106,4 % HDP. Deficit veřejných financí byl na úrovni 3,16% HDP. V roce 2015 se belgický dluh zvýšil na 107,3% HPD a snížení zadluženosti bránil pomalý růst a inflace.

Belgie přijala počátkem 90. let minulého století nápravná opatření, neboť její dluh představoval v roce 1993 134 % HDP. Tato politika byla účinná a v roce 2007 činila belgická zadluženost již „jen“ 84 % HDP.

Zdroj: NBB, Agence fédérale de la Dette

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vedle centrální banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří  belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. V souladu s vývojem ve světě dochází ke koncentraci bank, změnám vlastnických poměrů, vč. masivního vstupu cizího kapitálu. Z celkem asi 80 obchodních bank čtyři nejvýznamnější – Fortis Banque, ING, KBC Bank a Dexia Bank (přejmenována na Belfius)- zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru. Celkově 120 bank se podílí cca 5,2 % na tvorbě HDP. Celkové úvěrové portfolio činí € 400 mld., tj. více než belgický HDP. Podíl na zaměstnanosti představuje asi 4,0 %.

V posledních obdobích dochází ke snaze o přeskupování sil bankovního sektoru a o kapitálové propojování významných bank. Nejznámější byla kauza belgicko-nizozemské Fortis Banque na převzetí nizozemské banky ABN-Amro, ve které se podílely kromě Fortis dále Royal Bank of Scotland a Banco Santander SA. Tato akvizice je pokládána za jednu z příčin následných problémů Banky Fortis.

Bankovní krize v Belgii postihla v období let 2008 až 2011 několik velkých bank. Předmětem „záchrany“ ze strany státu nebyla jen banka Fortis, ale i banky Dexia, KBC a pojišťovna Ethias.

Ve druhé polovině roku 2011 musel stát v rámci záchrany banky Dexia zcela převzít pod státní kontrolu belgickou část této skupiny (Dexia Bank Belgique). Při vědomí vážné hrozby pro celý bankovní sektor a národní ekonomiku zasahovala vláda s velkou razancí. V situaci krize eurozóny bylo radikální a rychlé řešení problémů Dexie zřejmě nejlepším ze všech možných špatných řešení.

Bezprostřední kroky, které následovaly, znamenaly vyvedení toxických aktiv do tzv. bad bank a přejmenování banky na Belfius.

V roce 2012 Evropská komise schválila strategický plán pro Belfius. Osm let poté co Belgii postihla krize finančního systému, přičemž nejvíce byl zasažen bankovní sektor, prochází země významnou transformací. Navzdory těmto opatření se ale země stále ještě plně nezotavila z následků finanční krize.

Zdroj: Belfius febelfin.be

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný. Schematicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:

  • federální daně (viz. DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
  • místní daně (viz. daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
  • modifikované daně (viz. dohody o zamezení dvojího zdanění)

Sazby:

  • DPH: základní sazba 21 %, snížená 12 % (farmaceutika, sociální bydlení ad.), resp. 6 % (léky, základní potraviny, knihy, zdravotnictví, sport ad. sektory)
  • daň z příjmu fyzických osob: min. 25 %, max. 50 %
  • daň z příjmu právnických osob: min. 28 %, max. 33,99 %

Zdanění u jednotlivých příjmů

Belgie je zemí s nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5 % mzdových nákladů.

Daň z příjmu fyzických osob:

Sazba daně (v %)

Roční příjem v EUR

25

do 8 710

30

8 710 – 12 400

40

12 400  – 20 660

45

20 660 – 37 870

50

nad 37 870

Zdroj

Podniky platí progresivně odpočitatelné daně, v závislosti na výši objemu velikosti zisku v EUR. Právnické osoby, jejichž zisk nepřesahuje částku 322 500 euro mohou uplatňovat sníženou progresivní sazbu daně:

Zisk:

  • 1–25 000 EUR – Daň: 24,25 %
  • 25 000–90 000 EUR – Daň: 31,00 %
  • 90 000–322 500 EUR – Daň: 34,50%

Zdroj: www.belgium.be

Od 1. ledna 2006 zavedla belgická administrativa pomyslnou úlevu na dani tzv. „pomyslný úrok“ (notional interest). Zákon o pomyslných úrocích je jedno z nejdůležitějších opatření pro belgické investiční klima. Tato úleva na dani spočívá v tom, že je vypočítán fiktivní úrok z vlastního majetku podniků, který pak bude odečten ze zisku, tak jako je tomu u půjčky. Díky tomuto fiktivnímu úroku z majetku a jeho odpočtu z daní, dochází k výraznému snížení skutečného daňového zatížení podniků, pod nominální tarif 33,99 %. Belgie je tak jedinou zemí v Evropě, která takovouto možnost nabízí.

Zdroj: mineco.fgov.be – VADE-MECUM DE L'ENTREPRISE, daň z příjmu fyzických osob viz: www.minfin.fgov.be

Dotazy ohledně daňových předpisů, povinností, registrace, DPH, spotřební daně, atd. lze adresovat:

SPF – Service Public Fédéral Finances (= ministerstvo financí)
Administration de la fiscalité des entreprises et des revenus (Správa daní podniků a přijmu)
Boulevard du Roi Albert II, 33, PO BOX 25
1030 Bruxelles - Belgie

Kontaktním místem je:

Contact Centre FPS Finance
Pracovní doba: pracovní dny 8:00 až 17:00 hod.
Tel.: 0032 257/257 57
E-mail: info.tax@minfin.fed.be 
Web: www.minfin.fgov.be

Dobrým zdrojem informací o daňových otázkách je také „Průvodce podnikáním“ (Vade-mecum de l’entreprise, (kapitoly 2 a 4) který je dostupný na: economie.fgov.be

Poznámka: Portály státní správy v Belgii jsou vždy ve francouzštině a vlámštině, obvykle i v němčině a některé části v angličtině. Informace ve francouzštině a vlámštině jsou většinou rozsáhlejší a podrobnější. Komunikace s belgickými úřady je nejvhodnější ve vlámštině a francouzštině, méně již v angličtině a němčině.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: