Bělorusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Minsku (Bělorusko)

Rozloha Běloruské republiky činí 207,6 tis. km2, jedná se o rovinaté území, mezi největší řeky patří Dněpr, Západní Dvina a Němen. Na teritoriu republiky se nachází více jak dest tisíc jezer. 42 % území Běloruska tvoří zemědělská půda, 39% území pokrývají lesy. V Bělorusku (2015) žije  9,480 milionu obyvatel, z toho 77 % žije ve městech. Bělorusko se člení na 6 oblastí (Bretská, Vitebská, Gomelská, Grodněnská, Mogilevská a Minská), které se dělí na 118 okresů. Hlavní město republiky je Minsk (1,93 milionu obyvatel). V ekonomické oblasti se jedná o zemi exportní, průmyslovou, s rozvinutým sektorem zemědělství. Země v exportuje zejména nákladní automobily, traktory, silničně-strojovou techniku. Ze zemědělské oblasti je Bělorusko významným exportérem hnojiv, z oblasti potravinářství zejména sýrů.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь, anglicky the Republic of Belarus).

Složení vlády:

Běloruskou vládu tvoří Rada ministrů Republiky Bělarus, zvlášť může zasedat tzv. předsednictvo (Prezidium) rady ministrů (vlády). Členové vlády k 31. 5. 2017:

Předsednictvo:

  • předseda vlády: Andrej Vladimirovič KOBJAKOV
  • vedoucí úřadu prezidenta: Natalja Ivanovna KOČANOVA
  • předseda výboru státní kontroly: Leonid Vasiljevič Anfimov
  • první místopředseda vlády: Vasilij Stanislavovič Matjuševskij
  • místopředseda vlády: Anatolij Nikolaevič Kalinin
  • místopředseda vlády: Vladimir Iljič Semaško
  • místopředseda vlády: Vasilij Ivanovič ŽARKO
  • místopředseda vlády: Michail Ivanovič Rusyj
  • ministr hospodářství: Vladimir Ivanovič Zinovskij
  • ministr financí: Vladimir Viktorovič Amarin
  • ministr zahraničních věcí: Vladimir Vladimirovič Makej

Ministři:

  • ministr antimonopolní regulace a obchodu (MART): Vladimir Vasiljevič KOLTOVIČ
  • ministr architektury a výstavby (Minstrojarchitektury): Anatolij Borisovič Černyj
  • ministr vnitřních záležitostí (MVD): Igor Anatoljevič Šuněvič
  • ministr bytového a komunálního hospodářství (Minžilkomchoz): Aleksandr Aleksandrovič Těrechov
  • ministr zdravotnictví (Minzdrav): Valerij Anatoljevič MALAŠKO
  • ministr informací (Mininform): Lidia Stanislavovna Ananič
  • ministr kultury (Minkuľtury): Boris Vladimirovič Světlov
  • ministr lesního hospodářství (Minleschoz): Michail Michajlovič AMELJANOVIČ
  • ministr obrany (Minoborony): Andrej Aleksejevič RAVKOV
  • ministr vzdělávání (Minobrazovanie): Igor Vasiljevič KARPENKO
  • ministr pro daně a poplatky (MNS): Sergej Eduardovič NALIVAJKO
  • ministr pro mimořádné události (MČS): Vladimir Aleksandrovič Vaščenko
  • ministr přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí (Minprirody): Andrej Marlenovič KOVCHUTO
  • ministr průmyslu (Minprom): Vitalij Michajlovič VOVK
  • ministr spojů a informatizace (Minsvjazi): Sergej Petrovič POPKOV
  • ministr zemědělského hospodářství a potravin (Minselchozprod): Leonid Konstantinovič ZAJAC
  • ministr sportu a turistiky (Minsport): Aleksandr Igorevič ŠAMKO
  • ministr dopravy a komunikací (Mintrans): Anatolij Aleksandrovič SIVAK
  • ministr práce a sociální ochrany (Mintruda i soczaščity): Irina Anatoljevna KOSTEVIČ
  • ministr financí (Minfin): Vladimir Viktorovič AMARIN
  • ministr hospodářství (Minekonomiki): Vladimir Ivanovič ZINOVSKIJ
  • ministr energetiky (Minenergo): Vladimir Nikolajevič POTUPČIK
  • ministr spravedlnosti (Minjust): Oleg Leonidovič SLIŽEVSKIJ

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Na začátku roku 2017 žilo v Bělorusku 9,505 mil. obyvatel, z toho v produktivním věku 5,432 mil. osob. 78% obyvatel žije v městech. Při přirozeném poklesu počtu obyvatel v r. 2016 o cca 2 tis. osob, vzrostl mírně celkový počet obyvatel v důsledku čisté zahraniční imigrace v počtu cca 8 tis. osob. Podle sčítání lidu v r. 2009 je národnostní složení v Bělorusku následující: Bělorusové tvoří 83,7% obyvatel, Rusové 8,2% (785 tis.), statisticky významnou menšinu tvoří dále Poláci 3,1% (295 tis.), Ukrajinci 1,7% (159 tis., zřejmě to v současnosti bude již o vyšší desítky tisíc více) a Židé 0,1% (13 tis.). Z ostatních národností jsou zastoupeni Arméni, Tataři, Romové, Ázerbájdžánci, Litevci, Moldavané, Turkmeni, Němci, Gruzínci, Číňané, Uzbeci, Lotyši, Kazaši, Arabové, Čuvaši aj.

Zhruba 60% obyvatel Běloruska se považuje za věřící, z nich je drtivá většina křesťanů (82% pravoslavných, 12% katolíků, 6% dalších konfesí – zejm. protestantů a uniatů), dále je v Bělorusku přítomen judaismus a islám. Do roku 2017 bylo podle zákona zaregistrováno 26 konfesí a církevních směrů s 3315 církevními obcemi.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ekonomické ukazatele za rok 2016 nejsou nikterak optimistické: pokles HDP o 2,6 % (94,3 mld. BYR), inflace 10,6 %, narůstající vnitřní i zahraniční dluh (zvýšil se o 5 %/9,6 % na 5,1/13,6 mld. USD), pokles investic do základního kapitálu o 17,9 %, snižující se domácí poptávka. Navíc propad zahraniční poptávky, respektive vývozu běloruské produkce za rok 2016, o 12,2 % na 23,4 mld. USD jasně indikuje snížení ekonomického výkonu Běloruska.

Pokud se však podíváme na dosavadní výsledky za rok 2017, je třeba poznamenat, že statistika reálného sektoru za první čtvrtletí poukazuje na výrazné zlepšení stavu běloruské ekonomiky hned v několika ohledech. Konkrétně HDP se poprvé za dva roky dostal do pásma růstu a v prvním čtvrtletí roku 2017 činil +0,3% (- 1% v období leden-únor). Z hlediska odvětví růst vykázala většina sektorů ekonomiky s výjimkou stavebnictví (-5,1%), zásobování vodou a sběru odpadů (-3,4%) a obchodu (-0,6%). Průmyslová produkce vzrostla v prvním čtvrtletí roku 2017 o 4,3% oproti 3,1% v období leden-únor. Hlavní „driver“ zrychlení industriálního sektoru byl zpracovatelský průmysl, který vykázal růst o 5,1%. Mezi zpracovatelskými odvětvími ve zrychleném tempu roste chemický průmysl (23,5%), obrábění dřeva (19,7%) a výroba elektrických zařízení (11,5%).

Běloruská a ruská ekonomika jsou silně provázané, proto pozitivní dynamika je s největší pravděpodobností spojena s aktivizací zahraniční poptávky ze strany Ruska, neboť spotřeba v Bělorusku je stále slabá (relativně nízká koupěschopnost obyvatelstva - slabá bilance běloruských bank způsobila nedostatek cenově dostupných úvěrů) a nemůže poskytnout natolik významnou podporu národní ekonomice. Běloruský vývoz do Ruska v období leden-duben roku 2017 vzrostl o 31,7% (3,827 mld. USD), ačkoli celkový vývoz za toto období se zvýšil o 21,1% (18,303 mld. USD). Kromě výrazného zvýšení běloruského vývozu na pozadí oživení ruské ekonomiky významným faktorem, který podpoří růst HDP země, je úspěšně vyřešený konflikt kolem ropy a zemního plynu s Ruském. Nárůst dodávek ruské ropy dovoluje předpokládat, že HDP v roce 2017 dostane do pásma růstu. Takže prognóza vlády ohledně růstu HDP v letošním roce by mohla být vyplněna. Nicméně bez reforem zaměřených na zvýšení efektivity ekonomiky růst HDP v Bělorusku nepřekročí v letech 2017-2018 1,5-2%. Obnova ekonomického růstu bude záviset i na schopnosti běloruských podniků diverzifikovat odbytiště své produkce a na aktivitách státu zaměřených na očištění ekonomiky od ztrátových státních podniků a nahromaděných problémových dluhů.

Na druhou stranu podle ekonomického přehledu zveřejněného Světovou bankou v dubnu 2017 - je třeba v roce 2017 očekávat pokles běloruské ekonomiky o 0,5% a slabý ekonomický růst bude možný jen v roce 2018 na úrovni 0,7%. Důvod k poklesu HDP v roce 2017 banka vidí omezenou domácí poptávku a nízké objemy investic. Světová banka očekává, že se zachovají rizika v ekonomice země v souvislosti s nevyřešenými otázkami týkajícími se finanční stabilizace problémových podniků. Rovněž významný podíl splacení zahraničního dluhu bude vyžadovat dodatečné zdroje, mimo jiné i pro splacení emitovaných eurobondů za 800 milionů USD v lednu 2018.

Podle Ministerstva práce a sociálního zabezpečení BY činilo číslo zaregistrovaných nezaměstnaných koncem prosince 2016 celkem 35,3 tis. občanů, což je o 18,5% méně než ve stejném období roku 2015.


Základní makroekonomické ukazatele
 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mld. BYN)

54,8

67,1

80,6

89,9

94,3

v % k předchozímu roku

101,7

101,0

101,7

96,2

97,4

HDP (mld. USD)

65,5

75,2

77,7

56,8

47,5

Podíl výroby na HDP (%)

44,4

42,7

42,7

39,0

*

z toho podíl průmyslu (%)

25,8

22,9

21,8

21,3

20,3

z toho podíl zemědělství, lesnictví a rybářství (%)

8,1

6,8

7,3

6,3

6,8

z toho podíl stavebnictví (%)

7,3

10,0

10,4

7,8

6,3

Podíl služeb na HDP (%)

43,3

45,4

45,6

47,7

*

HDP na 1 obyvatele (tis. BYN)

5,8

7,1

8,5

9,5

9,9

Investice do základního kapitálu (mld. USD)

15,4442

20,9575

22,527

20,7153

18,0743

Obrat zahraničního obchodu (mil. USD)

100938

90433,1

87094,7

65474,4

59609,7

Vývoz zboží a služeb (mil. USD)

51 886,0

44 046,1

43 302,9

32797,8

29791,2

Dovoz zboží a služeb (mil. USD)

49 052,0

46 387,0

43 791,8

32676,6

29818,5

Saldo zahraničního obchodu (mil. USD)

2 834,0

-2 340,9

- 488,9

121,2

-27,3

Inflace (%)

21,8

16,5

16,2

12,0

10,6

Nezaměstnanost (tis. osob)

24,9

20,9

24,2

43,3

35,3

Nezaměstnaných   k ekon. aktivnímu obyv. (%)

0,5

0,5

0,5

1,0

0,8

Nominální průměrná měsíční mzda (BYN)

367,6

506,1

605,2

671,5

722,0

Růst reálné mzdy v % k předchozímu roku

121,5

116,4

101,3

97,7

96,0

Průměrná měsíční penze (BYN)

188,5

220,7

264,4

280,6

297,0

Růst reálné penze v % k předchozímu roku

164,6

100,5

103,1

94,8

95,7

Maloobchodní obrat (mld. BYN)

20,2

26,8

31,8

34,7

36,2

v % k předchozímu roku

114,1

118,0

106,0

98,7

95,9

Mezinárodní rezervní aktiva (mil. USD)

8 095

6 651

5 059,2

4 175,8

4 927,2

Kurz BYN/USD (ke konci roku)

0,8570

0,9510

1,1850

1,8569

1,9585

Kurz BYN/EUR (ke konci roku)

1,1340

1,3080

1,4380

2,0300

2,0450

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Výzkumný ústav IPM, Národní banka Běloruska

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet státní správy se skládá z Konsolidovaného rozpočtu a rozpočtu Fondu sociální ochrany obyvatel. Konsolidovaný rozpočet se dále skládá z republikového rozpočtu a místních rozpočtů.

Rozpočet státní správy (v mld. BYN)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy konsolidovaného rozpočtu

15,796

26,685

21,928

26, 632

28,526

z toho příjmy republikového rozpočtu

9,518

10,580

12,236

16,721

17,763

místních rozpočtů

9,114

*

9,692

13,823

15,2

Výdaje konsolidovaného rozpočtu

15,517

26,589

21,115

25,038

2,322

z toho výdaje republikového rozpočtu

9,588

10,806

*

15,214

16,751

místních rozpočtů

8,801

*

*

13,759

15,0

Saldo konsolidovaného rozpočtu

+0,279

+0,096

+0,813

+1,594

+1,204

z toho saldo republikového rozpočtu

-0,070

-0,226

*

+1,507

+1,013

místních rozpočtů

+0,313

*

*

+0,065

+0,2

Saldo Fondu sociální ochrany obyvatel

+0,077

-0,0523

+0,03

-0,3408

+0,207

příjmy fondu

5,700

7,791

9,410

10,4785

11,749

výdaje fondu

5,623

7,843

9,380

10,819

11,542

Saldo rozpočtu státní správy

+0,356

+0,0435

+0,843

+1,254

+1,411

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Státní zahraniční dluh BY se v roce 2016 zvýšil o 9,6% na 27 mld. BYR (tj. 13,6 mld. USD). Veřejný dluh BY se zvýšil v roce 2016 o 5% na 10,2 mld. BYR.

 

Platební bilance (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

I. Běžný účet

-1 862,2

-7 567,3

-5 227,7

-1 843,2

-1 703,2

1. Saldo - zboží a služby

2 834,0

-2 340,9

-488,9

121,2

-27,3

z toho saldo zboží

565,4

-4 593,4

-2 635,4

-2 142,5

-2 592,8

saldo služeb

2 268,6

2 252,5

2 146,5

2 263,7

2 565,5

2. Saldo - výnosy

-1 473,2

-2 684,8

-2 414,3

-2 468,9

-2 235,1

3. Saldo - běžné převody

-3 223,0

-2 541,6

-2 324,5

504,5

559,2

II. Kapitálový a finanční účet

 

 

 

 

 

1. Kapitálový účet

3,7

10,3

7,7

4,6

7,8

2. Finanční účet

-602,2

-6 754,9

-2 260,4

-702,1

-1 303,4

2.1. Přímé investice

-1 308,1

-1 983,9

-1 788,6

-1 545,7

-1 207,6

2.2. Portfoliové investice

191,0

59,1

19,6

952,1

-637,4

2.3. Výrobní finanční nástroje

-51,2

-0,8

29,6

24,7

2,3

2.4. Ostatní investice

566,1

-4 829,3

-521,0

-133,2

539,3

z toho Aktiva

-452,4

-332,0

-218,0

442,4

-929,8

Závazky

-1 018,5

4 497,3

303,0

575,6

-1 469,1

III. Statistické rozdíly

897,3

-935,3

-450,7

516,4

874,6

IV. Celková bilance

-359,0

-1 737,4

-3 410,3

-620,1

482,6

V.  Financování (změna rezervních aktiv)

-359,0

-1 737,4

-3 410,3

-620,1

482,6

Zdroj: Národní banka Běloruska

Zadluženost Běloruska (v mil. USD)
 

2012

2013

2014

2015

2016

celkový zahraniční dluh

33 766,0

39 621,1

40 023,8

38 258,5

37 567,4

podíl z celkového zahraničního dluhu k HDP (%)

 53,2

 54,4

52,8

67,3

78,6

státní zahraniční dluh

19 567,9

21 620,3

23 166,4

22 517,6

22 382,3

podíl zahraničního státního dluhu k HDP (%)

 30,8

29,7

 30,5

39,6

46,8

z toho dluh orgánů státní správy

12 568

13 006

13 117

12 972,5

14 151,1

podíl dluhu orgánů státní správy k HDP (%)

 19,8

 17,9

17,3

22,8

29,6

Dluhová služba - běloruský stát (podle MF BY) si v období leden - duben roku 2017 půjčil na zahraničních trzích 530 mil USD (361 mil USD v dubnu) a splatil 337 mil USD dluhů. Vláda Ruské federace poskytla Bělorusku v dubnu 2017 půjčku celkem ve výši 49,4 mil USD; Eurasijský fond stabilizace a rozvoje půjčil 300 mil USD; čínské banky poskytly celkem 32,2 mil USD; 34,6 mil USD půjčila Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj; 2,8 mil USD půjčila Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní ukazatele bankovního sektoru
 

k 1. 1. 2013

k 1. 1. 2014

k 1. 1. 2015

k 1. 1. 2016

k 1. 1. 2017

Banky zaregistrované Národní bankou Běloruska

32

31

31

26

24

z toho banky státní

4

4

5

5

5

banky se zahraniční účastí 1

21

22

20

16

14

Základní jmění bank (mld. BYN)

2,9844

3,1860

3,3616

4,4848

4,7197

z toho podíl zahraničního kapitálu (v %)

19,6

19,56

21,34

14,99

16,69

Zastoupení zahraničních bank 2

7

8

7

*

5

Zdroj: NBRB

Poznámka: 1) kapitálová účast z RF, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu, Íránu a dalších.
2) Сommerzbank АG (Německo), Межгосударственный банк, АО Rietumu Banka (Lotyšsko), ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF).

Bankovní sektor

Bankovní sektor tvoří Národní banka Běloruska (www.nrbr.by) spolu s ostatními bankami. Národní banka Běloruska je státním orgánem a centrální bankou země. Je podřízena v souladu s Ústavou země prezidentovi Běloruska. K základním úkolům patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj bankovního systému země a zajištění efektivního a bezpečného fungování platebního systému. Mezi další významné banky v zemi patří: ABSOLUTBANK (www.absolutbank.by), ALFA-BANK (www.alfa-bank.by), BSB BANK (www.bsb.by), BTA BANK (btabank.by), VTB BANK (www.vtb-bank.by), BELGAZPROM BANK (www.belgazprom.bank.by), BELARUS BANK (www.belarusbank.by).

Finanční trh – cenné papíry

Běloruská valuto-fondová burza je jediným místem v Bělorusku, kde jsou obsluhovány základní segmenty finančního trhu země - valutový, kapitálový a trh derivátů. Na burze je v oběhu více jak 2000 emitovaných akcií a obligací, 50 státních CP, 25 druhů valuty, 13 sérií finančních derivátů. Účastníky burzy jsou všechny běloruské banky a 7 zaregistrovaných brokerských organizací (https://www.bcse.by/ru/nfc/forexbrokers). Na burze je obsluhováno více jak 25 tis. klientů (PO i FO) ročně, včetně nerezidentů.

Pojišťovny 

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojišťovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílem státu v základním jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:

  • výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
  • občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
  • občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
  • zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
  • odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
  • vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu,aj.
  • odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
  • život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
  • povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

Ke dni 6. března 2017 v Bělorusku působilo 20 pojišťoven (http://www.minfin.gov.by/ru/supervision/reestr/). Mezi největší pojišťovny v Bělorusku patří: BELGOSTRAH, BELNEFTESTRAH, PROMTRANSINVEST a BELEKSIMGARANT. V roce 2016 ve struktuře povinného pojištění (445,8 mil BYN; 45,1 %) zaujímalo osobní pojištění 35,8 %, pojištění majetku 9,6 % a  pojištění odpovědnosti 54,6 %. V struktuře dobrovolného pojištění (542,1 mil BYN; 54,9 %) představovalo osobní pojištění 35,4 %, pojištění majetku 56,5 % a  pojištění odpovědnosti 8,1 %. Vyplacené pojistné představovalo 540,8 mil BYN (54,7 % od vybraného pojistného), z toho 260,1 mil BYN (48,1 %) připadalo na povinné pojištění a 280,7 mil BYN (51,9 %) na dobrovolné. Základní kapitál pojišťoven dosáhl 1.423 mil BYN (cca 750 mil USD). Dohled nad pojišťovnami vykonává Ministerstvo financí BY.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 01.01.2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 01.01.2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně:

republikové

  • DPH (0% /export/, 0,5%, 9,09% nebo 16,67%, 10% /potraviny/, 20% /zboží, práce a služby/);
  • spotřební daň (v absolutní hodnotě nebo % u 13 kategorií zboží);
  • daň ze zisku (18% - z příjmů od realizace zboží, služeb a prací, vlastnických práv, 12% - z dividend);
  • daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení (5,6,10,12 nebo 15%);
  • daň z příjmů fyzických osob (12% - základní daň);
  • daň z nemovitosti (1%, v případě nedostavěné nemovitosti nad povolenou lhůtu 2%);
  • pozemková daň (základem pro výpočet daně je výše katastrální hodnoty pozemku);
  • ekologická daň (fixní částky stanovené dle rozsahu těžby přírodních zdrojů, znečištění /emisí/ životního prostředí, objemu vyrobených a dovezených obalů, objemu přepracované ropy a ropných produktů);
  • daň z těžby přírodních surovin;
  • poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
  • poplatek daňového ráje;
  • kolkový poplatek;
  • konzulární poplatek;
  • státní clo;
  • patentové clo;
  • cla a celní poplatky;

místní

  • daň z vlastnictví psů;
  • lázeňský poplatek;
  • poplatek z dodavatelů;

ostatní

  • povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu (28% - povinné odvody na pojištění pro případ dosažení důchodového věku, invalidity a ztráty živitele; 6% - povinné odvody na pojištění pro případ dočasné nezaměstnanosti, těhotenství, rodičovské dovolené do tří let apod.);
  • odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů, závažných onemocnění.

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

  • zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců);
  • zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón (6x);
  • zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
  • zdanění rezidentů Čínsko-běloruského industriálního parku;
  • podnikatelská činnost v malých městech;
  • podnikatelská činnost ve venkovských sídlech;
  • jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
  • daň z hazardního businessu;
  • daň na příjmy z loterií;
  • daň z realizace elektronický interaktivních her;
  • další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s více jak 60 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Podrobněji k této kapitole:

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996) + Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky   o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Minsk 11.08.2010).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: