Bělorusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Minsku (Bělorusko)

Rozloha Běloruské republiky činí 207,6 tis. km2, jedná se o rovinaté území, mezi největší řeky patří Dněpr, Západní Dvina a Němen. Na teritoriu republiky se nachází více jak dest tisíc jezer. 42 % území Běloruska tvoří zemědělská půda, 39% území pokrývají lesy. V Bělorusku (2015) žije  9,480 milionu obyvatel, z toho 77 % žije ve městech. Bělorusko se člení na 6 oblastí (Bretská, Vitebská, Gomelská, Grodněnská, Mogilevská a Minská), které se dělí na 118 okresů. Hlavní město republiky je Minsk (1,93 milionu obyvatel). V ekonomické oblasti se jedná o zemi exportní, průmyslovou, s rozvinutým sektorem zemědělství. Země v exportuje zejména nákladní automobily, traktory, silničně-strojovou techniku. Ze zemědělské oblasti je Bělorusko významným exportérem hnojiv, z oblasti potravinářství zejména sýrů.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь, anglicky Republic of Belarus).

Složení vlády:

V souladu s ústavou tvoří běloruskou vládu Rada ministrů, jejímiž členy jsou (k 21. 5. 2015):

Prezídium Rady ministrů

  • předseda vlády: Kobjakov Andrej Vladimirovič
  • předseda úřadu prezidenta: Kosiněc Aleksandr Nikolajevič
  • předseda Výboru státní kontroly: Anfimov Leonid Vasiljevič
  • první místopředseda vlády: Matjuševski Vasilij Stanislavovič
  • místopředseda vlády: Kalinin Anatolij Nikolaevič
  • místopředseda vlády: Semaško Vladimir Iljič
  • místopředseda vlády: Kočanova Natalia Ivanovna
  • místopředseda vlády: Rusij Michail Ivanovič
  • ministr ekonomiky: Zinovski Vladimir Ivanovič
  • ministr financí: Amarin Vladimir Viktorovič
  • ministr zahraničních věcí: Makej Vladimir Vladimirovič               

Členové Rady ministrů

  • ministr architektury a výstavby: Černyj Anatolij Borisovič
  • ministr vnitra: Šunevič Igor Anatolievič
  • ministr bytového a komunálního: Těrechov Aleksandr Aleksandrovič
  • ministr zdravotnictví: Žarko Vasilij Ivanovič
  • ministr informací: Analič Lidia Stanislavovna
  • ministr kultury: Svetlov Boris Vladimirovič
  • ministr lesního hospodářství: Ameljanovič Michail Michajlovič
  • ministr obrany: Ravkov Andrej Aleksejevič
  • ministr školství: Žuravkov Michail Anatolievič
  • ministr daní a poplatků: Nalivajko Sergej Eduardovič
  • ministr pro mimořádné události: Vaščenko Vladimir Aleksandrovič
  • ministr přírodních zdrojů a ochrany: x                                             
  • ministr průmyslu: Vovk Vitalij Michailovič
  • ministr spojů a informatiky: Popkov Sergej Petrovič
  • ministr zemědělství a potravinářství: Zajac Leonid Konstantinovič
  • ministr sportu a turismu: Šamko Alexandr Igorevič
  • ministr obchodu: Čekanov Valentin Sergejevič
  • ministr dopravy a komunikací: Sivak Anatolij Aleksandrovič
  • ministr práce a sociální ochrany: Ščetkina Marianna Akindinovna
  • ministr energetiky: Potupčik Vladimir Nikolaevič
  • ministr spravedlnosti: Sliževskij Oleg Loeonidovič

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K říjnu 2014 žilo v Bělorusku 9,475 mil. obyvatel. Na běloruském území žije více než 20 národností. Bělorusové tvoří 84 % obyvatel, Rusové 8 %, Poláci 3 %, Ukrajinci 2 % a Židé 0,1 %. Ostatní národnosti tvoří Arméni, Tataři, Rómové, Litevci, Němci, Moldavané a Gruzínci.

Za rok 2014 se narodilo 118,697 tis. dětí, zemřelo 121,601 tis. osob. Přírustek zaznamenali imigranti (24 941 osob, většina z Ukrajiny), zemi opustilo celkem 9 219 osob.

Náboženství v Bělorusku - převažuje pravoslavné křesťanství (70 %), katolické (8 %), uniatské (15 %) a protestanské. Přítomen je i judaismus a islám. Celkem bylo v roce 2014 v Bělorusku registrováno 25 náboženských konfesí a 3 400 náboženských obcí.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Za leden až listopad 2014 zrychlila běloruská ekonomika tempo růstu na 1,7%. To je však menší změna než dočasný faktor, a neznamená vážné strukturální proměny v ekonomice.  HDP země je výrazně nižší než se v roce 2014 předpokládalo, a to i přes skutečnost, že za prvních 7 měsíců roku 2014 vzrostl HDP o 1,6% (tento růst HDP je způsoben hlavně tím, že běloruské podniky vyrábějí zboží na sklad),  - běloruská vláda proto již v září 2014 navrhla pro rok 2015 mírnější prognózu ekonomického vývoje – snížení růstu HDP v roce 2015 o 2,0 až 2,4%. Míra inflace - růst spotřebitelských cen v lednu 2015 ve srovnání s prosincem 201č dosáhl 10ě% oproti lednu 2014. Ceny potravinářských výrobků vzrostly o 1,8%, ostatní spotřební zboží o 2,4%, placené služby o 3,9%.

S použitím odhadu expertů MMF je jisté, že v roce 2015 dojde v Bělorusku k poklesu ekonomického výkonu, předpokládá se snížení HDP (o 2 procentní body), v následujícím roce by mělo dojít k obnovení růstu ekonomiky. Předpokladem je však provádění přísné makroekonomické politiky - provádění hlubokých strukturálních reforem. V běloruském ekonomickém modelu je přítomen vysoký stupeň zranitelnosti v případě ekonomických šoků, periodický tlak je podmíněn trvající neschopností zabezpečit udržitelný růst v rámci existujícího modelu centrálního plánování s jeho nadměrnou regulací. Běloruská strana v průběhu mise MMf zveřejnila (březen 2015) seznam 60 podniků s různou výší státního podílu, které by měly být do konce roku 2015 zprivatizovány. Mezi rizika v běloruské ekonomice patří mj. další zhoršení finanční situace podniků, zejména nárůst deficitu provozních prostředků a zhoršení dostupu k úvěrovým zdrojům, zrychlení tempa devalvace běloruského rublu, nedostatek měnových zdrojů na udržení stability za současné ekonomické situace, včetně zrychlení tempa inflace.


Základní makroekonomické ukazatele
 

2010

2011

2012

2013

2014

HDP (mld. BYR)

164 476

297 158

527 385

636 784

778 456

v % k předchozímu roku

7,7

5,5

1,5

0,9

1,6

HDP (mld. USD)

54,7

50,9

63,1

70,9

*

Podíl výroby na HDP (%)

46,1

45,8

47,2

44,9

*

z toho podíl průmyslu (%)

27,2

31,7

31,8

27,2

*

z toho podíl zemědělství (%)

9,2

8,6

8,4

7,9

*

z toho podíl stavebnictví (%)

9,6

6,8

6,9

9,8

*

Podíl služeb na HDP (%)

44,3

45,1

42,4

44,8

*

HDP na 1 obyvatele (tis. BYR)

17 331

28 953

56 036

68 533

82 163

Investice do základního kapitálu (mld. USD)

17,9

10,8

18,2

21,1

*

Obrat zahraničního obchodu (mil. USD)

66 101

93 694

100 900

89 700

87 500

Vývoz zboží a služeb (mil. USD)

29 296

46 030

51 900

44 046

43 555

Dovoz zboží a služeb (mil. USD)

36 804

47 664

49 000

45 800

43 945

Saldo zahraničního obchodu (mil. USD)

-7 508

-1 634

2 915

-2 340

-390

Inflace (%)

9,9

108,7

21,8

16,5

16,2

Nezaměstnanost (tis.   osob)

33,1

28,2

24,9

20,9

23,9

Nezaměstnaných   k ekon. aktivnímu obyv. (%)

0,7

0,6

0,5

0,5

0,5

Nominální průměrná měsíční mzda (tis. BYR)

1 217,3

1 899,8

3 740,1

5 139,4

6 091,3

Růst reálné mzdy v % k předchozímu roku

15,0

1,9

21,9

15,7

0,3

Průměrná měsíční penze (tis. BYR)

584,7

940,4

1 885,5

2 206,8

2 643,5

Růst reálné penze v % k předchozímu roku

23,9

-22,9

64,6

0,5

3,1

Maloobchodní obrat (mld. BYR)

64 865

112 899

202 309

26 8018

308 396

v % k předchozímu roku

27,3

7,1

14,1

18,2

6,6

Mezinárodní rezervní aktiva (mil. USD)

5031

7 916

8 095

6 651

5 059,2

Kurz BYR/USD (ke konci roku)

3 000

8 350

8 570

9 520

11 850

Kurz BYR/EUR (ke konci roku)

3 973

10 800

11 340

13 130

14 380

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Výzkumný ústav IPM, Národní banka Běloruska

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet státní správy se skládá z Konsolidovaného rozpočtu a rozpočtu Fondu sociální ochrany obyvatel. Konsolidovaný rozpočet se dále skládá z republikového rozpočtu a místních rozpočtů.

Rozpočet státní správy (v mld. BYR)

 

2010

2011

2012

2013

2014

Příjmy konsolidovaného rozpočtu

48 754

85 608

157 956

266 851

219 281

z toho příjmy republikového rozpočtu

30 270

54 190

95 182

105 803

122 360

místních rozpočtů

27 976

48 400

91 141

*

96 920

Výdaje konsolidovaného rozpočtu

52 980

79 428

155 169

265 893

211 154

z toho výdaje republikového rozpočtu

34 282

51 950

95 884

108 061

*

místních rozpočtů

28 367

43 946

88 011

*

*

Saldo konsolidovaného rozpočtu

-4 226

+6 180

+2 787

+958

+8 126

z toho saldo republikového rozpočtu

-4 012

+2 240

-702

-2 257

*

místních rozpočtů

-391

+4 454

+3 130

*

*

Saldo Fondu sociální ochrany obyvatel

*

+2 073

+800

*

+300

příjmy fondu

*

29 573

*

*

94 100

výdaje fondu

*

27 500

*

*

93 800

Saldo rozpočtu státní správy

*

+8 253

+3 600

*

+8 400

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mil. USD)
 

2010

2011

2012

2013

2014

I. Běžný účet

-8 277,7

-5 774,7

-1 839,0

-7 275,8

-5 094,0

1. Saldo - zboží a služby

-7 454,6

-1 638,1

2 857,2

-1 958,6

-399,5

z toho saldo zboží

-9 077,6

-3 716,4

565,4

-4 540,0

-2 598,4

saldo služeb

1 623,0

2 078,3

2 291,8

2 581,4

-2 198,9

2. Saldo - výnosy

-1 162,8

-1 557,7

-1 473,2

-2 741,1

-2 398,9

3. Saldo - běžné převody

339,7

-2 578,9*

-3 223,0

-2 576,1

-2 295,6

II. Kapitálový a finanční účet

6 910,9

7 014,5

*

*

*

1. Kapitálový účet

144,9

190,1

3,7

10,3

7,7

2. Finanční účet

6 766,0

6 824,4

-602,2

-6 397,2

-2 288,9

2.1. Přímé investice

1 352,4

3 928,4

-1 308,1

-2 060,0

-1 799,1

2.2. Portfoliové investice

1 185,6

854,1

191,0

58,2

8,6

2.3. Výrobní finanční nástroje

0,0

-592,9

-51,2

-0,8

29,6

2.4. Ostatní investice

4 228,0

2 634,8

566,1

-4 394,6

-528,0

z toho Aktiva

-1 178,4

-2 722,7

-452,4

-445,5

-219,3

Závazky

5 406,4

5 357,5

-1 018,5

3 949,1

308,7

III. Statistické rozdíly

558,3

1 550,8

874,1

-869,1

-612,9

IV. Celková bilance

-808,5

2 790,6

-359,0

-1 737,4

-3 410,3

V.  Financování (změna rezervních aktiv)

808,5

-2 790,6

-359,0

-1 737,4

-3 410,3

Zdroj: Národní banka Běloruska

Zadluženost Běloruska (v mil. USD)
 

2010

2011

2012

2013

2014

celkový zahraniční dluh

28 401

34 028

33 766

39 124

40 061

podíl z celkového zahraničního dluhu k HDP (%)

*

62,3

54

54,8

52,8

státní zahraniční dluh

9 687,2

*

*

16 173

23 211

z toho úvěry a půjčky, získané běloruskou vládou

9 486,2

12 351

12 568

13 006

13 117

úvěry, získané rezidenty a garantované vládou

201,0

*

*

*

45,3

podíl zahraničního státního dluhu k HDP (%)

17,8

26,2

36,8

*

16,6

Dluhová služba - běloruský stát (podle MF BY) si počátkem roku 2015 půjčil na zahraničních trzích 77,1 mil USD (49,4 mil USD v lednu 2015) a splatil 110,8 mil USD dluhů. Vláda Ruské federace poskytla Bělorusku v lednu až únoru 2015 půjčku celkem ve výši 34,8 mil USD, čínské banky poskytly celkem 40,7 mil USD a 1,6 mil USD půjčila Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní ukazatele bankovního sektoru
 

k 1. 1. 2011

k 1. 1. 2012

k 1. 1. 2013

k 1. 1. 2014

k 1. 1. 2015

Banky zaregistrované Národní bankou Běloruska

32

32

32

31

31

z toho banky státní

4

4

4

4

5

banky se zahraniční účastí 1

27

27

21

22

20

z toho se 100% zahraničním kapitálem

8

8

*

*

*

s více jak 50% zahraničním kapitálem

15

15

*

*

*

Základní jmění bank (mld. BYR/mld. USD)

27 648/3,3

29 450/3,6

29 844/3,5

31 860/3,4

33 616/2,8

z toho podíl zahraničního kapitálu (v %)

19,3

19,0

19,6

19,56

21,34

Zastoupení zahraničních bank 2

9

9

7

8

7

Zdroj: NBRB

Poznámka: 1) kapitálová účast z RF, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu, Íránu a dalších.
2) Сommerzbank АG (Německo), Межгосударственный банк, АО Rietumu Banka (Lotyšsko), AО Trasta komercbanka (Lotyšsko), ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF), ОАО АКМ Московский областной банк (RF), ОАО Альфа банк RF).

Bankovní sektor

Bankovní sektor tvoří Národní banka Běloruska (www.nrbr.by) spolu s ostatními bankami. Národní banka Běloruska je státním orgánem a centrální bankou země. Je podřízena v souladu s Ústavou země prezidentovi Běloruska. K základním úkolům patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj bankovního systému země a zajištění efektivního a bezpečného fungování platebního systému. Mezi další významné banky v zemi patří: ABSOLUTBANK (www.absolutbank.by), ALFA-BANK (www.alfa-bank.by), BSB BANK (www.bsb.by), BTA BANK (btabank.by), VTB BANK (www.vtb-bank.by), BELGAZPROM BANK (www.belgazprom.bank.by), BELARUS BANK (www.belarusbank.by).

Finanční trh – cenné papíry

Běloruská valuto-fondová burza je jediným místem v Bělorusku, kde jsou obsluhovány základní segmenty finančního trhu země - valutový, kapitálový a trh derivátů. Na burze je v oběhu více jak 2200 emitovaných akcií a obligací, 52 státních CP, 23 druhů valuty, 13 sérií finančních derivátů. Účastníky burzy jsou všechny běloruské banky a zhruba 40 zaregistrovaných brokerských organizací. Na burze je obsluhováno více jak 25 tis. klientů (PO i FO) ročně, včetně nerezidentů.

Pojišťovny 

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojišťovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílem státu v základním jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:

  • výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
  • občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
  • občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
  • zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
  • odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
  • vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu,aj.
  • odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
  • život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
  • povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

V roce 2014 v Bělorusku působilo 25 pojišťoven. Mezi největší pojišťovny v Bělorusku patří: BELGOSTRAH, BELNEFTESTRAH, PROMTRANSINVEST a BELEKSIMGARANT. Ve struktuře povinného pojištění zaujímalo osobní pojištění 42,4 %, pojištění majetku 11,4 % a  pojištění odpovědnosti 46,2 %. V struktuře dobrovolného pojištění (3632 mld. BYR, 54,7 %) představovalo osobní pojištění 25,1 %, pojištění majetku 67,0 % a pojištění odpovědnosti 6,5 %. Vyplacené pojistné představovalo 2761 mld.BYR (41,5 % od vybraného pojistného), z toho 58,1 % připadalo na povinné pojištění a 41,9 % na dobrovolné. Základní kapitál pojišťoven dosáhl 11800 mld. BYR (1239 mil. USD). Dohled nad pojišťovnami vykonává Ministerstvo financí BY.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 01.01.2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 01.01.2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně:

republikové

  • DPH (0% /export/, 0,5%, 9,09% nebo 16,67%, 10% /potraviny/, 20% /zboží, práce a služby/);
  • spotřební daň (v absolutní hodnotě nebo % u 13 kategorií zboží);
  • daň ze zisku (18% - z příjmů od realizace zboží, služeb a prací, vlastnických práv, 12% - z dividend);
  • daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení (5,6,10,12 nebo 15%);
  • daň z příjmů fyzických osob (12% - základní daň);
  • daň z nemovitosti (1%, v případě nedostavěné nemovitosti nad povolenou lhůtu 2%);
  • pozemková daň (základem pro výpočet daně je výše katastrální hodnoty pozemku);
  • ekologická daň (fixní částky stanovené dle rozsahu těžby přírodních zdrojů, znečištění /emisí/ životního prostředí, objemu vyrobených a dovezených obalů, objemu přepracované ropy a ropných produktů);
  • daň z těžby přírodních surovin;
  • poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
  • poplatek daňového ráje;
  • kolkový poplatek;
  • konzulární poplatek;
  • státní clo;
  • patentové clo;
  • cla a celní poplatky;

místní

  • daň z vlastnictví psů;
  • lázeňský poplatek;
  • poplatek z dodavatelů;

ostatní

  • povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu (28% - povinné odvody na pojištění pro případ dosažení důchodového věku, invalidity a ztráty živitele; 6% - povinné odvody na pojištění pro případ dočasné nezaměstnanosti, těhotenství, rodičovské dovolené do tří let apod.);
  • odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů, závažných onemocnění.

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

  • zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců);
  • zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón;
  • zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
  • zdanění rezidentů Čínsko-běloruského industriálního parku;
  • podnikatelská činnost v malých městech;
  • podnikatelská činnost ve venkovských sídlech;
  • jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
  • daň z hazardního businessu;
  • daň na příjmy z loterií;
  • daň z realizace elektronický interaktivních her;
  • další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s více jak 60 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Podrobněji k této kapitole viz materiál advokátní kanceláře REVERA CONSULTING GROUP – Doing business in Belarus 2014 (v ruském a anglickém jazyce) 

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996) + Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky   o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Minsk 11.08.2010).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: