Bělorusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Minsku (Bělorusko)

Rozloha Běloruské republiky činí 207,6 tis. km2, jedná se o rovinaté území, mezi největší řeky patří Dněpr, Západní Dvina a Němen. Na teritoriu republiky se nachází více jak dest tisíc jezer. 42 % území Běloruska tvoří zemědělská půda, 39% území pokrývají lesy. V Bělorusku (2015) žije  9,480 milionu obyvatel, z toho 77 % žije ve městech. Bělorusko se člení na 6 oblastí (Bretská, Vitebská, Gomelská, Grodněnská, Mogilevská a Minská), které se dělí na 118 okresů. Hlavní město republiky je Minsk (1,93 milionu obyvatel). V ekonomické oblasti se jedná o zemi exportní, průmyslovou, s rozvinutým sektorem zemědělství. Země v exportuje zejména nákladní automobily, traktory, silničně-strojovou techniku. Ze zemědělské oblasti je Bělorusko významným exportérem hnojiv, z oblasti potravinářství zejména sýrů.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь, anglicky the Republic of Belarus).

Složení vlády:

Běloruskou vládu tvoří Rada ministrů Republiky Bělarus, zvlášť může zasedat tzv. předsednictvo (Prezidium) rady ministrů (vlády). Členové vlády k 20. 5. 2018:

Předsednictvo:

  • předseda vlády: Andrej Vladimirovič KOBJAKOV
  • vedoucí úřadu prezidenta: Natalja Ivanovna KOČANOVA
  • předseda výboru státní kontroly: Leonid Vasiljevič ANFIMOV
  • první místopředseda vlády: Vasilij Stanislavovič MATJUŠEVSKIJ
  • místopředseda vlády: Anatolij Nikolaevič KALININ
  • místopředseda vlády: Vladimir Iljič SEMAŠKO
  • místopředseda vlády: Vasilij Ivanovič ŽARKO
  • místopředseda vlády: Michail Ivanovič RUSYJ
  • ministr hospodářství: Vladimir Ivanovič ZINOVSKIJ
  • ministr financí: Vladimir Viktorovič AMARIN
  • ministr zahraničních věcí: Vladimir Vladimirovič MAKEJ

Ministři:

  • ministr antimonopolní regulace a obchodu (MART): Vladimir Vasiljevič KOLTOVIČ
  • ministr architektury a výstavby (Minstrojarchitektury): Anatolij Borisovič ČERNYJ
  • ministr vnitřních záležitostí (MVD): Igor Anatoljevič ŠUNĚVIČ
  • ministr bytového a komunálního hospodářství (Minžilkomchoz): Aleksandr Aleksandrovič TĚRECHOV
  • ministr zdravotnictví (Minzdrav): Valerij Anatoljevič MALAŠKO
  • ministr informací (Mininform): Alexandr Nikolajevič KARJUKEVIČ
  • ministr kultury (Minkuľtury): Jurij Pavlovič BONDAR
  • ministr lesního hospodářství (Minleschoz): Vitalij Alexandrovič DROŽŽA
  • ministr obrany (Minoborony): Andrej Aleksejevič RAVKOV
  • ministr vzdělávání (Minobrazovanie): Igor Vasiljevič KARPENKO
  • ministr pro daně a poplatky (MNS): Sergej Eduardovič NALIVAJKO
  • ministr pro mimořádné události (MČS): Vladimir Aleksandrovič VAŠČENKO
  • ministr přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí (Minprirody): Andrej Pavlovič CHUDYK
  • ministr průmyslu (Minprom): Vitalij Michajlovič VOVK
  • ministr spojů a informatizace (Minsvjazi): Sergej Petrovič POPKOV
  • ministr zemědělského hospodářství a potravin (Minselchozprod): Leonid Konstantinovič ZAJAC
  • ministr sportu a turistiky (Minsport): Sergej Michajlovič KOVALČUK 
  • ministr dopravy a komunikací (Mintrans): Anatolij Aleksandrovič SIVAK
  • ministr práce a sociální ochrany (Mintruda i soczaščity): Irina Anatoljevna KOSTEVIČ
  • ministr financí (Minfin): Vladimir Viktorovič AMARIN
  • ministr hospodářství (Minekonomiki): Vladimir Ivanovič ZINOVSKIJ
  • ministr energetiky (Minenergo): ---
  • ministr spravedlnosti (Minjust): Oleg Leonidovič SLIŽEVSKIJ

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Na začátku roku 2018 žilo v Bělorusku 9,492 mil. obyvatel, z toho v produktivním věku (muži: 15-60,5 roků, ženy: 16-55,5 roků) 5,432 mil. osob. Městského obyvatelstva je 78,1%. Při přirozeném poklesu počtu obyvatel v r. 2016 o cca 17 tis. osob, pokles celkového počtu obyvatel zmírnila čisté zahraniční imigrace v počtu necelých 4 tis. osob. Podle sčítání lidu v r. 2009 je národnostní složení v Bělorusku následující: Bělorusové tvoří 83,7% obyvatel, Rusové 8,2% (785 tis.), statisticky významnou menšinu tvoří dále Poláci 3,1% (295 tis.), Ukrajinci 1,7% (159 tis., zřejmě to v současnosti bude již o vyšší desítky tisíc více) a Židé 0,1% (13 tis.). Z ostatních národností jsou zastoupeni Arméni, Tataři, Romové, Ázerbájdžánci, Litevci, Moldavané, Turkmeni, Němci, Gruzínci, Číňané, Uzbeci, Lotyši, Kazaši, Arabové, Čuvaši aj. Další sčítání lidu je naplánováno na r. 2019.

Zhruba 60% obyvatel Běloruska se považuje za věřící, z nich je drtivá většina křesťanů (82% pravoslavných, 12% katolíků, 6% dalších konfesí – zejm. protestantů a uniatů), dále je v Bělorusku přítomen judaismus a islám. Do roku 2018 bylo podle zákona zaregistrováno 25 konfesí a církevních směrů s 3524 církevními obcemi.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

V roce 2017 běloruská ekonomika poprvé po více než dvouletém propadu vykázala pozitivní dynamiku (HDP +2,4%, 105,2 mld. BYN, tj. 54,5 mld. USD). Stalo se tak v důsledku zavedení přísné měnové politiky a díky hospodářskému růstu ekonomiky hlavních partnerských zemí. Kromě toho byl vyřešen konflikt s Ruskem kolem ropy a zemního plynu, což otevřelo BY dodatečné zdroje financování. Nehledě na přetrvávající strukturální problémy a neochotu vlády provádět reformy byla většina oficiálních prognóz splněna. Přitom za hlavní úspěch loňského roku lze považovat zpomalení tempa inflace na rekordně nízkou úroveň 4,6% a nárůst zlatých a devizových rezerv na 7,3 mld. USD. 

Z hlediska odvětví růst vykázala většina sektorů ekonomiky. Objem průmyslové výroby meziročně narostl o +6,1% na 93 mld. BYN, zatímco u zemědělské produkce došlo k nárůstu o +4,1% na 18,2 mld. BYN. 

Průměrná měsíční mzda na konci roku dosáhla 995,3 BYN, tj. 495 USD (408 USD v prosinci 2016); v březnu 2018 - 926,8 BYN, tj. 462 USD. Minimální měsíční mzda v prosinci činila 265 BYN, tj. 132 USD (meziroční nárůst o +11%); v květnu 2018 - 305 BYN. 

Podle Ministerstva práce a sociálního zabezpečení BY činilo číslo zaregistrovaných nezaměstnaných koncem prosince 2017 celkem 22,9 tis. občanů, což je o 35% méně než ve stejném období roku 2016.

Podle prognózy schválené prezidentem Alexandrem Lukašenko by růst HDP v roce 2018 měl činit 3,5%. Vláda sází především na oživení domácí poptávky. Avšak s ohledem na uvolnění měnové politiky a navyšování mezd administrativními způsoby bez ohledu na produktivitu práce bude velmi obtížné naplnit očekávání prezidenta a udržet nízkou úroveň inflace i v letošním roce.
Nehledě na pozitivní výsledky roku 2017 je třeba mít na paměti skutečnost, že běloruská ekonomika zachovává nerovnováhu a strukturální problémy, které se nahromadily za posledních 20 let. Jedině provedení reformy státního sektoru vytvoří základ pro udržitelný dlouhodobý růst. Vyžaduje ale po úřadech tvrdé kroky spojené s očištěním ekonomiky od ztrátových podniků, redukcí stavu zaměstnanců a dalšími nepopulárními opatřeními. Úřady ale nejsou plně připraveny na takový obrat událostí a budou i nadále preferovat pomalou transformaci, jejíž účinnost bude záviset především na zahraničně ekonomické konjunktuře.


Základní makroekonomické ukazatele
 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (mld. BYN)

67,1

80,6

89,9

94,3

105,2

v % k předchozímu roku

101,0

101,7

96,2

97,4

2,4%

HDP (mld. USD)

75,2

77,7

56,8

47,5

54,5

Podíl výroby na HDP (%)

42,7

42,7

39,0

*

*

z toho podíl průmyslu (%)

22,9

21,8

21,3

20,3

22,2

z toho podíl zemědělství, lesnictví a rybářství (%)

6,8

7,3

6,3

6,8

7,8

z toho podíl stavebnictví (%)

10,0

10,4

7,8

6,3

5,3

Podíl služeb na HDP (%)

45,4

45,6

47,7

*

*

HDP na 1 obyvatele (tis. BYN)

7,1

8,5

9,5

9,9

5,8

Investice do základního kapitálu (mld. USD)

20,9575

22,527

20,7153

18,0743

20,389

Obrat zahraničního obchodu (mil. USD)

90433,1

87094,7

65474,4

59609,7

76027

Vývoz zboží a služeb (mil. USD)

44 046,1

43 302,9

32797,8

29791,2

36995

Dovoz zboží a služeb (mil. USD)

46 387,0

43 791,8

32676,6

29818,5

39032

Saldo zahraničního obchodu (mil. USD)

-2 340,9

- 488,9

121,2

-27,3

-2037

Inflace (%)

16,5

16,2

12,0

10,6

4,6

Nezaměstnanost (tis. osob)

20,9

24,2

43,3

35,3

22,9

Nezaměstnaných   k ekon. aktivnímu obyv. (%)

0,5

0,5

1,0

0,8

0,5

Nominální průměrná měsíční mzda (BYN)

506,1

605,2

671,5

722,0

815,2

Růst reálné mzdy v % k předchozímu roku

116,4

101,3

97,7

96,0

106,2

Průměrná měsíční penze (BYN)

220,7

264,4

280,6

297,0

314,3

Růst reálné penze v % k předchozímu roku

100,5

103,1

94,8

95,7

101,2

Maloobchodní obrat (mld. BYN)

26,8

31,8

34,7

36,2

39,2

v % k předchozímu roku

118,0

106,0

98,7

95,9

103,8

Mezinárodní rezervní aktiva (mil. USD)

6 651

5 059,2

4 175,8

4 927,2

7 315,3

Kurz BYN/USD (ke konci roku)

0,9510

1,1850

1,8569

1,9585

1,9727

Kurz BYN/EUR (ke konci roku)

1,3080

1,4380

2,0300

2,0450

2,3553

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, Výzkumný ústav IPM, Národní banka Běloruska

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet státní správy se skládá z Konsolidovaného rozpočtu a rozpočtu Fondu sociální ochrany obyvatel. Konsolidovaný rozpočet se dále skládá z republikového rozpočtu a místních rozpočtů.

Rozpočet státní správy (v mld. BYN)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy konsolidovaného rozpočtu

26,685

21,928

26, 632

28,526

31, 651

z toho příjmy republikového rozpočtu

10,580

12,236

16,721

17,763

19, 772

místních rozpočtů

*

9,692

13,823

15,2

16, 385

Výdaje konsolidovaného rozpočtu

26,589

21,115

25,038

2,322

28, 727

z toho výdaje republikového rozpočtu

10,806

*

15,214

16,751

17,000

místních rozpočtů

*

*

13,759

15,0

16, 213

Saldo konsolidovaného rozpočtu

+0,096

+0,813

+1,594

+1,204

+2, 925

z toho saldo republikového rozpočtu

-0,226

*

+1,507

+1,013

+2, 771

místních rozpočtů

*

*

+0,065

+0,2

+0,172

Saldo Fondu sociální ochrany obyvatel

-0,0523

+0,03

-0,3408

+0,207

+0, 198

příjmy fondu

7,791

9,410

10,4785

11,749

12, 462

výdaje fondu

7,843

9,380

10,819

11,542

12, 264

Saldo rozpočtu státní správy

+0,0435

+0,843

+1,254

+1,411

*


Zdroj: http://www.minfin.gov.by/upload/bp/doklad/2017/yd2017.pdf 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Státní zahraniční dluh BY se v roce 2017 zvýšil o 22,6% na 16,7 mld. USD.

Veřejný dluh BY se snížil o -10,3% na 9,2 mld. BYN.

 

Platební bilance (v mil. USD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

I. Běžný účet

-7 567,3

-5 227,7

-1 843,2

-1 703,2

-931,4

1. Saldo - zboží a služby

-2 340,9

-488,9

121,2

-27,3

66,0

z toho saldo zboží

-4 593,4

-2 635,4

-2 142,5

-2 592,8

-2 923,4

saldo služeb

2 252,5

2 146,5

2 263,7

2 565,5

2 989,4

2. Saldo - výnosy

-2 684,8

-2 414,3

-2 468,9

-2 235,1

-2 057,4

3. Saldo - běžné převody

-2 541,6

-2 324,5

504,5

559,2

1 060,0

II. Kapitálový a finanční účet

 

 

 

 

 

1. Kapitálový účet

10,3

7,7

4,6

7,8

2,4

2. Finanční účet

-6 754,9

-2 260,4

-702,1

-1 303,4

-1 760,2

2.1. Přímé investice

-1 983,9

-1 788,6

-1 545,7

-1 207,6

-1 242,5

2.2. Portfoliové investice

59,1

19,6

952,1

-637,4

-1 265,8

2.3. Výrobní finanční nástroje

-0,8

29,6

24,7

2,3

-0,2

2.4. Ostatní investice

-4 829,3

-521,0

-133,2

539,3

748,3

z toho Aktiva

-332,0

-218,0

442,4

-929,8

60,6

Závazky

4 497,3

303,0

575,6

-1 469,1

-687,7

III. Statistické rozdíly

-935,3

-450,7

516,4

874,6

532,5

IV. Celková bilance

-1 737,4

-3 410,3

-620,1

482,6

1 363,7

V.  Financování (změna rezervních aktiv)

-1 737,4

-3 410,3

-620,1

482,6

2 063,7

Zdroj: Národní banka Běloruska 

Zadluženost Běloruska (v mil. USD)
 

2013

2014

2015

2016

2017

celkový zahraniční dluh

39 621,1

40 023,8

38 258,5

37 567,4

39 932,7

podíl z celkového zahraničního dluhu k HDP (%)

 54,4

52,8

67,3

78,6

73,4

státní zahraniční dluh

21 620,3

23 166,4

22 517,6

22 382,3

24 970,2

podíl zahraničního státního dluhu k HDP (%)

29,7

 30,5

39,6

46,8

45,9

z toho dluh orgánů státní správy

13 006

13 117

12 972,5

14 151,1

17 256,3

podíl dluhu orgánů státní správy k HDP (%)

 17,9

17,3

22,8

29,6

31,7

Zdroj: Ministerstvo financí Běloruska 

Dluhová služba - běloruský stát (podle MF BY) si v roce 2017 půjčil na zahraničních trzích 4040,7 mil USD a splatil 1029,4 mil USD dluhů. Vláda a banky Ruské federace poskytly Bělorusku celkem 1309,5 mil USD; Eurasijský fond stabilizace a rozvoje půjčil 800 mil USD; čínské banky poskytly celkem 306,6 mil USD; 159,4 mil USD půjčila Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj; 65,2 mil USD půjčila Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní ukazatele bankovního sektoru
 

k 1. 1. 2014

k 1. 1. 2015

k 1. 1. 2016

k 1. 1. 2017

k 1. 1. 2018

Banky zaregistrované Národní bankou Běloruska

31

31

26

24

24

z toho banky státní

4

5

5

5

5

banky se zahraniční účastí 1

22

20

16

14

14

Základní jmění bank (mld. BYN)

3,1860

3,3616

4,4848

4,7197

5,182

z toho podíl zahraničního kapitálu (v %)

19,56

21,34

14,99

16,69

*

Zastoupení zahraničních bank 2

8

7

*

5

4

Zdroj: Národní banka Běloruska

Poznámka: 1) kapitálová účast z Ruska, Kypru, Rakouska, Ukrajiny, Velké Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Lucemburska, Kazachstánu, Lotyšska, Libanonu, Íránu a dalších.
2) Сommerzbank АG (Německo), Межгосударственный банк, ЗАО ЮниКредит Банк (RF), ОАО Российский Сельскохозяйственный банк (RF).

Bankovní sektor

Bankovní sektor tvoří Národní banka Běloruska (www.nrbr.by) spolu s ostatními bankami. Národní banka Běloruska je státním orgánem a centrální bankou země. Je podřízena v souladu s Ústavou země prezidentovi Běloruska. K základním úkolům patří ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, rozvoj bankovního systému země a zajištění efektivního a bezpečného fungování platebního systému. Mezi další významné banky v zemi patří: ABSOLUTBANK (www.absolutbank.by), ALFA-BANK (www.alfa-bank.by), BSB BANK (www.bsb.by), BTA BANK (btabank.by), VTB BANK (www.vtb-bank.by), BELGAZPROM BANK (www.belgazprom.bank.by), BELARUS BANK (www.belarusbank.by).

Finanční trh – cenné papíry

Běloruská valuto-fondová burza je jediným místem v Bělorusku, kde jsou obsluhovány základní segmenty finančního trhu země - valutový, kapitálový a trh derivátů. Na burze je v oběhu více jak 2000 emitovaných akcií a obligací, 50 státních CP, 25 druhů valuty, 13 sérií finančních derivátů. Účastníky burzy jsou všechny běloruské banky a 7 zaregistrovaných brokerských organizací (https://www.bcse.by/ru/nfc/forexbrokers). Na burze je obsluhováno více jak 25 tis. klientů (PO i FO) ročně, včetně nerezidentů.

Pojišťovny 

Pojištění je povinné i dobrovolné. Povinné pojištění mohou nabízet pouze státní pojišťovny, nebo pojišťovny s více jak 50% podílem státu v základním jmění. Povinné pojištění se vztahuje na:

  • výstavbu, určenou pro obyvatelstvo;
  • občanskou odpovědnost majitelů dopravních prostředků (povinné ručení);
  • občanskou odpovědnost dopravce před cestujícími;
  • zdraví a život cizinců, dočasně se nacházejících na území Běloruska;
  • odpovědnost komerčních organizací provádějící realitní činnost;
  • vlastnické zájmy pojistníků, spojené se zánikem zemědělských plodin, skotu,aj.
  • odpovědnost dočasných správců v případě bankrotu hospodářského subjektu;
  • život a zdraví od nešťastných událostí při výrobě nebo nemoci z povolání;
  • povinné státní pojištění (ze státních prostředků).

Ke dni 29. března 2018 v Bělorusku působilo 20 pojišťoven (http://www.minfin.gov.by/ru/supervision/reestr/). Mezi největší pojišťovny v Bělorusku patří: BELGOSTRAH, BELNEFTESTRAH, PROMTRANSINVEST a BELEKSIMGARANT. V roce 2017 ve struktuře povinného pojištění (464,5 mil BYN; 43,4%) zaujímalo osobní pojištění 37,8%, pojištění majetku 8,8% a pojištění odpovědnosti 53,4%. Ve struktuře dobrovolného pojištění (605,6 mil BYN; 56,6%) představovalo osobní pojištění 39,3%, pojištění majetku 54,4% a  pojištění odpovědnosti 6,2%. Vyplacené pojistné představovalo 535,2 mil BYN (50,0% od vybraného pojistného), z toho 284,1 mil BYN (53,1%) připadalo na dobrovolné pojištění a 251,1 mil BYN (46,9%) na povinné. Základní kapitál pojišťoven dosáhl 1 545 mil BYN (cca 783 mil USD). Dohled nad pojišťovnami vykonává Ministerstvo financí BY.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Běloruska je Daňový kodex, který se dělí na dvě části. Obecná část, platná od 01.01.2004, popisuje základní ustanovení a pojmy, Zvláštní část, která vstoupila v platnost 01.01.2010, reguluje jednotlivé daně, poplatky, definuje poplatníky, předmět zdanění a postup jejich výpočtu.

Daně:

republikové

  • DPH (0% /export/, 0,5%, 9,09% nebo 16,67%, 10% /potraviny/, 20% /zboží, práce a služby/);
  • spotřební daň (v absolutní hodnotě nebo % u 13 kategorií zboží);
  • daň ze zisku (18% - z příjmů od realizace zboží, služeb a prací, vlastnických práv, 12% - z dividend);
  • daň z příjmů zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes stálé zastoupení (5,6,10,12 nebo 15%);
  • daň z příjmů fyzických osob (12% - základní daň);
  • daň z nemovitosti (1%, v případě nedostavěné nemovitosti nad povolenou lhůtu 2%);
  • pozemková daň (základem pro výpočet daně je výše katastrální hodnoty pozemku);
  • ekologická daň (fixní částky stanovené dle rozsahu těžby přírodních zdrojů, znečištění /emisí/ životního prostředí, objemu vyrobených a dovezených obalů, objemu přepracované ropy a ropných produktů);
  • daň z těžby přírodních surovin;
  • poplatek za průjezd zahraničních automobilových prostředků po silnicích obecného užití;
  • poplatek daňového ráje;
  • kolkový poplatek;
  • konzulární poplatek;
  • státní clo;
  • patentové clo;
  • cla a celní poplatky;

místní

  • daň z vlastnictví psů;
  • lázeňský poplatek;
  • poplatek z dodavatelů;

ostatní

  • povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu (28% - povinné odvody na pojištění pro případ dosažení důchodového věku, invalidity a ztráty živitele; 6% - povinné odvody na pojištění pro případ dočasné nezaměstnanosti, těhotenství, rodičovské dovolené do tří let apod.);
  • odvody nájemců za povinné pojistné pracovníků od nešťastných případů, závažných onemocnění.

Legislativa umožňuje zvláštní režimy zdanění:

  • zjednodušený systém odvodů pro živnostníky a malé podniky (do 100 zaměstnanců);
  • zdanění rezidentů Zvláštních (Svobodných) ekonomických zón (6x);
  • zdanění rezidentů parků vysokých technologií;
  • zdanění rezidentů Čínsko-běloruského industriálního parku;
  • podnikatelská činnost v malých městech;
  • podnikatelská činnost ve venkovských sídlech;
  • jediná daň pro producenty zemědělských výrobků;
  • daň z hazardního businessu;
  • daň na příjmy z loterií;
  • daň z realizace elektronický interaktivních her;
  • další zvláštní daňové režimy (jediná daň ze živnostníků a fyzických osob, poplatek z řemeslné činnosti, poplatek za služby v oblasti agroturismu, osvobození členů vědecko-technologické asociace „Infopark“ od platby všech daní mimo sociálního pojištění).

S cílem zamezení dvojího zdanění má Bělorusko podepsány dohody s více jak 60 zeměmi, včetně České republiky. Pro ČR platí: sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející dividendy, nesmí převýšit 10%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející úroky, nesmí převýšit 5%; sazba daně vybíraná ve státě, kde se nachází subjekt vyplácející licenční poplatky, nesmí převýšit 10%.

Podrobněji k této kapitole:

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 14.10.1996) + Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky   o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Minsk 11.08.2010).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: