Bělorusko

Rozcestník informací o Bělorusku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Bělorusko v reakci na pandemii onemocnění covid-19 nezavedlo plošnou karanténu a nepřijalo ani žádná další omezení, která by měla vliv na výrobu a obchod. Důvodem byl nejen zcela odmítavý přístup prezidenta Lukašenka k pandemii, ale i současná ekonomická situace země, která neumožnila zastavení výroby ani na několik týdnů.

Současný růst HDP je dalece vzdálen oficiální prognóze běloruské vlády, navíc k poklesu dochází na pozadí nízké srovnávací základny, která indikuje výrazné oslabení ekonomiky. Další vývoj situace bude v mnohém záviset na nových podmínkách dodávek ruské ropy (částečná náhrada ruské ropy dražší alternativou nevyhnutelně povede k růstu ceny paliv na domácím trhu, což znamená, že se bude vyvíjet negativní tlak na inflační procesy) a celkové spolupráci s Ruskem (přístup běloruské produkce na ruský trh a současně ruský tlak na přístup k běloruským aktivům) a na případném dalším zlepšení vztahů s EU a USA.

Bělorusko je zemí, v níž nejenže nebyla zavedena plošná karanténa, ale nebyla přijata ani další přísnější omezení, která by měla vliv na výrobu a obchod. Pozitivní roli by přitom mohla hrát přísná centralizace řízení běloruského hospodářství v krizi. Schopnost rychle mobilizovat zdroje a přerozdělit je v rámci jasně definovaného vertikálního řízení – to vše by mohlo výrazně přispět k omezení dopadu negativních faktorů krize na běloruskou ekonomiku.

Plošné investice ze státní pokladny si běloruská vláda nemohla dovolit ani v letech, kdy měla proficitní rozpočet, HDP rostl a neměla žádné problémy s ropou. V souvislosti s pandemií bylo proto přijato pouze jediné nařízení prezidenta na podporu ekonomiky, kterou vláda kvantifikovala částkou cca 2,5 mld. USD, tedy 3,9 % HDP. Opatření však nepřináší žádný průlomový efekt.

Z původních požadavků podnikatelské sféry na odložení plateb do Fondu sociálního zabezpečení, na poskytnutí malým a středním podnikatelům přístupu k likviditě, na omezení inspekcí, na ukončení praxe upřednostňování agroprůmyslového komplexu na úkor dalších oblastí podnikání a na odročení platby nájemného bylo vyhověno pouze poslednímu požadavku. Pro záchranu soukromého sektoru to rozhodně stačit nebude. Běloruský stát bude nadále podporovat zejména státem vlastněné subjekty činné v hlavních sektorech, které jsou garantem zaměstnanosti.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

V Bělorusku sice dochází k postupným změnám, stále se však jedná o centrálně řízenou ekonomiku, ve které mají rozhodující podíl státní podniky spravované jednotlivými ministerstvy. Je nepravděpodobné, že se situace ve střednědobém horizontu změní. Příležitosti pro česká řešení na běloruském trhu mají proto směřovat ke státním podnikům s dominující pozicí na trhu. Jedná se zejména o následující sektory, které budou generovat běloruské ekonomice významné valutové příjmy, a u kterých stabilně roste poptávka:

Energetický průmysl

Růst energetické nezávislosti a diverzifikace dodavatelů je strategickým cílem pro běloruskou vládu, která bude dál snižovat podíl Ruska ve svých dovozech energie. Plánované dokončení výstavby jaderné elektrárny Astravec (první blok bude spuštěn už tento rok, zprovoznění druhého bloku se předpokládá v roce 2021) a její následná integrace do přenosové soustavy Běloruska přináší exportní příležitosti především u dodávek zařízení pro výstavbu záložních zdrojů tepelných elektráren a v rámci modernizace transformátorových stanic.

Rozvoji energetického potenciálu země má napomoci i snaha více využívat domácích zdrojů energie. Zvyšuje se poptávka po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru, kde se očekává postupný růst cen za služby (v souvislosti s vysokými cenami plynu, potenciál u modernizace tepelných soustav v bytových domech včetně instalace automatických regulačních systémů a u dodávek malých kotelen na místní suroviny – biomasa, rašelina).

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Ve 2. pololetí 2020 se očekává nařízení Rady ministrů v oblasti odpadového hospodářství, které stanoví cíle pro nakládání s komunálním odpadem a opatření pro jejich dosažení. Zájem o opětovné použití a recyklaci alespoň u odpadů z mate­riálů, jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu představuje potenciál u projektů na stavbu recyklačních a regranulačních závodů. Spalovna odpadu pro hlavní město, které produkuje téměř čtvrtinu veškerého odpadu v zemi, je další zajímavou šancí pro české firmy.

Současná kapacita skládek bude naplněna do konce roku 2022. Pro Minsk je proto nyní velice aktuální otázka výstavby moderní spalovny, ve které by se komunální odpad (550 tis. tun ročně) likvidoval. V roce 2025 má být rovněž završen program rozvoje kvality pitné vody v Bělorusku. V rámci programu vláda avizovala modernizaci čistíren odpadních vod v několika běloruských městech. Největším projektem bude vládou odsouhlasená investice EBRD a EIB za 168 mil. EUR do vodohospodářských staveb a zařízení čistíren odpadních vod vodárenského podniku města Minsk. Příležitosti se tak otevírají zejména pro účast technických konzultantů, stavebních firem a dodavatelů v očekávaných výběrových řízeních.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Významnou prioritou běloruské vlády je podpora zemědělství a potravinářského průmyslu. V agrárním sektoru se jedná o zaměření na výstavbu, resp. rekonstrukci farem, vepřínů a modernizaci zpracovatelského průmyslu. V kontextu pokračujícího rozmachu běloruské mlékárenské výroby a probíhající expanze na asijské trhy (zejména do Číny, kam v loňském roce vyvezli produkci za více než 100 mil. USD, dále pak do Japonska, Singapuru a Vietnamu) se otevírají nové příležitosti v oblasti modernizace běloruských mlékáren a možného zapojení českých technologií do tohoto procesu.

Chov zvířat (farmy, vepříny) a následná produkce vepřového masa patří mezi priority vládní politiky v souvislosti s nenaplněností ruského trhu po zavedení sankcí, kam směřuje více než 97 % běloruského vývozu masa a masné produkce. Dlouhodobý zájem je také o kvalitní modrý mák a chmel, který se pěstuje v ČR. Živočišná výroba a na ni navazující zpracovatelský průmysl patří ke stěžejním perspektivním oborům, které jsou běloruským státem finančně podporovány.

Železniční a kolejová doprava

V dopravní infrastruktuře, která souvisí i s běloruským vládním Programem rozvoje logistického systému země, je příležitost v nabídce kolejové techniky a optimalizace dodavatelských řetězců prostřednictvím zvýšení efektivity stávajících globálních dopravních řešení (zejména s ohledem na nárůst objemu přepravovaných nákladů z Číny po železnici, který bude pokračovat i v následujících letech). Trvalá poptávka po signalizačních, zabezpečovacích a elektronických systémech v železniční dopravní infrastruktuře rovněž nabízí prostor pro české exportéry.

Velvyslanectví ČR v Minsku
e-mail: commerce_minsk@mzv.cz
www.mzv.cz/minsk




• Teritorium: Bělorusko | Evropa | Zahraničí