Bělorusko

Rozcestník informací o Bělorusku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Zhoršení výkonnostních parametrů hospodářství v roce 2020 značně ovlivnila provázanost se stagnující ruskou ekonomikou a konfrontace ohledně podmínek dodávek ruské ropy. Dále také nižší poptávka po běloruském zboží na světových trzích v důsledku šíření koronaviru a vyhrocená vnitropolitická situace po prezidentských volbách. Krize výrazně zasáhla ekonomiku skrz inflační očekávání, prohloubení zadluženosti země a pokles domácí poptávky.

Vyhlídky růstu běloruské ekonomiky v následujících letech jsou značně limitované a vzhledem k přetrvávajícím vnitřním hrozbám (rostoucí inflační převis, omezené finanční a investiční zdroje, nesoulad mezi úrovní mezd a produktivitou práce, odliv kvalifikovaných kádrů) je nutné brát makroekonomické prognózy na rok 2021 s rezervou. Další vývoj situace bude v mnohém záviset na celkové spolupráci s Ruskem (nezbytným předpokladem pro běloruskou ekonomiku zůstává solidní ekonomický růst hlavního obchodního partnera) a dalším vývoji vztahů s EU a USA (nové sankce, běloruská protiopatření).

Bělorusko v reakci na pandemii onemocnění covid-19 nezavedlo plošnou karanténu a nepřijalo ani žádná další omezení, která by měla vliv na výrobu a obchod. Důvodem byl nejen zcela odmítavý přístup prezidenta Lukašenka k pandemii, ale i zhoršující se situace země, která neumožnila zastavení výroby ani na několik týdnů. V souvislosti s pandemií bylo proto přijato pouze jediné nařízení prezidenta na podporu ekonomiky, kterou vláda kvantifikovala částkou cca 2,5 mld. USD (3,9 % HDP), ve skutečnosti ale začátkem roku 2021 bylo přiděleno cca 753 mil. USD (1,2 % HDP). Opatření však nepřineslo průlomový efekt pro malé a střední podniky, bylo cíleno zejména na podporu státem vlastněných subjektů s dominující pozicí na trhu, které jsou garantem zaměstnanosti a generují běloruské ekonomice významné valutové příjmy.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Strategickým cílem běloruské vlády pro období 2021–2025 je růst energetické nezávislosti země. Plánované dokončení výstavby jaderné elektrárny Astravec (spuštění prvního bloku v tomto roce a zprovoznění druhého bloku v prvním pololetí roku 2022) a její následná integrace do přenosové soustavy Běloruska přinášejí exportní příležitosti především u dodávek zařízení pro výstavbu záložních zdrojů tepelných elektráren, výstavby a modernizace elektrického vedení a trafostanic.

Snaha o větší energetickou soběstačnost a absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek energeticky efektivních a úsporných technologií, zejména v komunálním sektoru, kde dochází k postupnému růstu cen za služby (potenciál u modernizace tepelných soustav v bytových domech včetně instalace automatických regulačních systémů a u dodávek malých kotelen na místní suroviny).

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Potenciál u projektů na výstavbu recyklačních a regranulačních závodů s ohledem na zájem o opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu. Spalovna odpadu pro hlavní město, které produkuje téměř čtvrtinu veškerého odpadu v zemi, je další zajímavou šancí pro české firmy. Současná kapacita skládek bude naplněna do konce roku 2022. Pro Minsk je proto nyní velice aktuální otázka výstavby moderní spalovny, ve které by se komunální odpad (550 tis. tun ročně) likvidoval.

V roce 2025 má být rovněž završen program rozvoje kvality pitné vody v Bělorusku. V rámci programu vláda avizovala modernizaci čistíren odpadních vod v několika běloruských městech. Největším projektem je vládou odsouhlasená (v září 2020 dočasně pozastavena) investice EBRD a EIB za 168 mil. EUR do vodohospodářských staveb a zařízení čistíren odpadních vod vodárenského podniku města Minsk. Je velice pravděpodobné, že financování od mezinárodních finančních institucí bude dříve či později obnoveno – příležitost pro účast technických konzultantů, stavebních firem a dodavatelů v očekávaných výběrových řízeních.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Běloruská vláda v únoru 2021 rozhodla o přidělení cca 110 mld. USD v letech 2021–2025 na podporu zemědělství a potravinářského průmyslu v rámci programu „Agrární podnikání“. V agrárním sektoru se jedná o zaměření na rekonstrukci/výstavbu farem, vepřínů a modernizaci zpracovatelského průmyslu. Živočišná výroba a na ni navazující zpracovatelský průmysl patří ke stěžejním perspektivním oborům, které budou běloruským státem finančně podporovány.

V kontextu pokračujícího rozmachu běloruské mlékárenské výroby a probíhající expanze na asijské trhy se otevírají nové příležitosti v oblasti modernizace běloruských mlékáren a možného zapojení českých technologií do tohoto procesu. Dlouhodobý zájem je o kvalitní modrý mák, chmel a ječmen, které se pěstují v ČR, dále o české pivo a o spolupráci v oblasti pivovarnictví a pivovarnických technologií (zejména minipivovary).

Železniční a kolejová doprava

V dopravní infrastruktuře, která souvisí i s běloruským vládním Programem rozvoje logistického systému země, je příležitost v nabídce kolejové techniky a optimalizace dodavatelských řetězců prostřednictvím zvýšení efektivity stávajících globálních dopravních řešení (zejména s ohledem na nárůst objemu přepravovaných nákladů z Číny po železnici, který bude pokračovat i v následujících letech). Trvalá poptávka po signalizačních, zabezpečovacích a elektronických systémech v železniční dopravní infrastruktuře rovněž nabízí prostor pro české exportéry.

Velvyslanectví ČR v Minsku
e-mail: commerce_minsk@mzv.cz
www.mzv.cz/minsk

• Teritorium: Bělorusko | Evropa | Zahraničí