Bělorusko

Bělorusko  je  podobné  České  republice  svým počtem obyvatel i ekonomickou strukturou. Je zde však patrná nižší kupní síla a místní ekonomika je méně výkonná. Specifikem běloruské ekonomiky je velká role státu v jejím řízení (většina podniků je ve státním vlastnictví), a také častý a nepředvídatelný vznik netarifních obchodních bariér v podobě zákazů dovozu nejrůznějšího zboží z obou stran. I když nebyl běloruský trh pro české exportéry a investory tak významným jako ruský nebo ukrajinský trh, některé české subjekty tu úspěšně působily například v zemědělství nebo při budování dopravní a energetické infrastruktury. Bělorusko je také významné svým členstvím ve společném trhu Eurasijské ekonomické unie.

Po běloruské podpoře ruské invaze na Ukrajinu byly již tak tvrdé ekonomické sankce vůči běloruskému režimu ještě zesíleny. I přestože se v limitovaných podmínkách malých vnitřních zdrojů země daří alespoň omezeně udržovat běloruskou ekonomiku při životě díky ruské ekonomické a logistické podpoře při vývozu některých místních komodit (hnojiva, ropné produkty), lze s největší pravděpodobností očekávat ze střednědobého i dlouhodobého hlediska výrazný ekonomický propad Běloruska. Všechny relevantní instituce (MMF, Světová banka apod.) aktuálně předpovídají propad běloruské ekonomiky v letošním roce o cca 1,2  %. I kvůli propadu běloruské ekonomiky a rozhodnutí vyplácet obligace v běloruském rublu má Bělorusko jeden z nejnižších ratingů u všech relevantních agentur – Moody’s Ca, Fitch RD (omezená platební schopnost) a S&P SD (selektivní platební neschopnost). Již nyní je patrné, že centralizace běloruské ekonomiky se bude nadále prohlubovat a bude ještě více pod státní kontrolou. Podnikatelské prostředí se tak bude spíše zhoršovat a minimálně ve střednědobém horizontu bude Bělorusko pro české exportéry a investory neperspektivní s nejistými vyhlídkami a zárukami při případném vstupu na trh.

Sankce přijaté po 24. únoru 2022 zasáhly i dosud nedotčené sektory ekonomiky (dřevařský, cementárenský a gumárenský průmysl). Je tak sankcionována drtivá většina potenciálně perspektivních oborů běloruské ekonomiky. Sankce byly zaměřeny proti největším a nejvýdělečnějším podnikům v Bělorusku, zejména ve strojírenském a petrochemickém průmyslu. Lze navíc očekávat, že dopad těchto sankcí bude postupně narůstat, a následně zesílí už několik let trvající úpadek životní úrovně obyvatelstva (který po únoru 2022 zrychlil). Inflace za loňský rok dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 2014, činila totiž přes 15 %. Ve střednědobém horizontu lze očekávat značné problémy reálné ekonomiky a hlubší destabilizaci finančního sektoru země. 

Další vývoj běloruské ekonomiky bude v mnohém záviset na případné ochotě a možnostech Ruské federace dotovat běloruský stát, který je na ruské pomoci dlouhodobě závislý, podobně jako na vývoji ruské invaze na Ukrajinu, způsobu zapojení Běloruska a s tím spojenými západními ekonomickými protiopatřeními. Sankce EU ale v současnosti stále platí a v únoru 2023 byly prodlouženy i na další rok. Běloruský režim se snaží i nadále udržet činnost největších státních podniků, a to i za cenu snížení pracovních úvazků nebo mezd. Rozhodně však nebude mít finance na případnou modernizaci. Odliv vysoce kvalifikovaných osob, zejména z IT sektoru, byl patrný již po potlačení demonstrací v srpnu 2020, nyní ještě zesílil.

Velkou překážkou pro případné exportéry je komplikovaná logistika. S určitými výjimkami (léčiva, pošta, paliva, potraviny) nemohou vjet na území Běloruska nákladní vozidla z EU, a naopak běloruská/ruská vozidla nemohou vjet na území států EU. Ačkoliv lze situace řešit dopravou za pomocí vozidel ze třetích zemí (Srbsko, Kazachstán apod.) nebo překládkou přímo na hranicích, doprava se zcela jistě prodraží a při řešení problému přeložením zboží se i časově dosti prodlouží. Logistické služby typu FedEx nebo DHL do Běloruska nedoručují. Podobnou překážkou je problematický bankovní styk s běloruskými bankami, které jsou ve velké míře na sankčních seznamech nebo jsou na nich jejich mateřské banky v Rusku. Často také pozastavují, nebo minimálně prodlužují průběh platby i do nesankcionovaných běloruských bank samotné české banky. Případná pracovní jednání s běloruskými podnikateli komplikuje fakticky neexistující letecké spojení s Běloruskem a pozastavení udělování víz běloruským občanům.

Nelze předpokládat, že by ekonomické sankce vůči Bělorusku a následné protisankce vůči členským státům EU byly, minimálně v krátkodobém horizontu, zrušeny, nebo alespoň zmírněny. I kdyby byla ruská invaze na Ukrajinu ukončena, je nutné mít na paměti, že většina sankcí EU vůči Bělorusku byla zavedena v souvislosti s aktivitami běloruského režimu, porušováním mezinárodních závazků a potlačováním lidských práv. Spolupráce s běloruskými subjekty tak bude i nadále velmi komplikovaná a může přinést reputační riziko.