Černá Hora: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Podgorici (Černá Hora)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Černá Hora (Crna Gora / Montenegro, mezinárodně používané zkratky – ME / MNE a příležitostně a neoficiálně se užívá i zkratka ČH

Složení vlády: stav ke dni 1.6.2017 (stav po parlamentních volbách, 16.10.2016)

  • Předseda Vlády Černé Hory/ premiér – Duško Marković (DPS)
  • Místopředseda vlády pro politický systém, zahran. a vnitřní záležitosti – Zoran Pažin (bez stranické příslušnosti -)
  • Vice-premiér pro ekonomickou politiku a finanční systém a ministr pro informační společnost a telekomunikace – Milutin Simović (DPS)
  • Místopředseda vlády pro regionální rozvoj Rafet Husović (BS)
  • Ministr zahraničních věcí Srđan Darmanović (-)
  • Ministr pro evropské záležitosti Aleksandar Andrija Pejović (DPS)
  • Ministr spravedlnosti - Zoran Pažin (-)
  • Ministr vnitra – Mevludin Nuhodžić (DPS)
  • Ministr obrany – Predrag Bošković (DPS)
  • Ministr financí – Darko Radunović (-)
  • Ministr školství/vzdělávání – Damir Šehović (SD)
  • Ministr kultury – Janko Ljumović (-)
  • Ministr ekonomie – Dragica Sekulić (-)
  • Ministr dopravy a námořnictví – Osman Nurković (BS)
  • Ministr zemědělství a rozvoje venkova – Milutin Simović (DPS)
  • Ministr pro udržitelný rozvoj a turistický ruch – Pavle Radulović (-)
  • Ministr zdravotnictví – Kenan Hrapović (SD)
  • Ministr pro lidská práva a ochranu práv menšin – Mehmet Zenka (DUA – Demokratska unija Albanaca)
  • Ministr práce a pro sociální záležitosti – Kemal Purišić (BS)
  • Ministr/-yně pro vědu - Sanja Damjanović (-)
  • Ministryně pro veřejnou správu – Suzana Pribilović (-)
  • Ministr sportu – Nikola Janović (DPS)
  • Ministr/-yně bez portfolia - Marija Vučinović (HGI – Hrvatska građanska inicijativa)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel a podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 620 029 obyvatel (podle posl. sčítání lidu v r.2011)
  • Průměrná hustota osídlení: 45,2 /km2
  • Obyvatelé v produktivním věku (15 - 65 let) – 422 509
  • aktivní obyvatelstvo – 261 700
  • neaktivní obyvatelstvo – 172 384
  • zaměstnaní – 161 742

Průměrný roční přírůstek: V období od roku 1991 až po současnost dále klesá průměrný roční přírůstek obyvatel z 9,7 na 4,1 promile a tento jev nadále vykazuje klesající tendenci. Demografické tendence představuje přesun z méně rozvinutých oblastí ze severu země (tzv. Sandžak) do rozvinutějších oblastí země v okolí černohorské metropole, do přímoří či do zahraničí (tradičně Německo, Francie, Švýcarsko, Lucembursko i další země západní Evropy).

 

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

  • Černohorci 44,98 %
  • Srbové 28,73 %
  • Bosňáci/Muslimové 11,96 %
  • Albánci 4,91 %
  • Romové 1,34 %
  • Chorvaté 0,97 %

Srbové obývají nejvíce severní část Černé Hory a okolí města Herceg Novi v Boce kotorské. Většina z nich odmítá postavení menšiny a považuje se v Černé Hoře za autochtonní národ. Bosňáci a Muslimové obývají převážně region Sandžaku v severní části země. Albánci jsou většinovým etnikem ve třech příhraničních oblastech s Albánií a Kosovem (Ulcinj, Tuzi, Plav, Gusinje), Chorvaté jsou rozptýleni nejvíce v Boce kotorské. V porovnání s předcházejícím sčítáním lidu (r. 2003) se počet Černohorců zvýšil o cca 2 % a počet Srbů se snížil o cca 3 %.

 

Náboženské složení:

  • pravoslavní 72,07 %
  • muslimové 19,11 %
  • římští katolíci 3,44 %
  • ostatní 1,24 %

Černohorská Ústava ukládá odluku státu od církve a náboženské organizace mají stejná práva.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mil. EUR)

3 085,6

2 980,9

3 103,8

3 273

3181

3362

3458

3549

3773

HDP na osobu (v EUR)

4 908

4 266

5 006

5 131

5 211

5 356

4 136

3560

6085

Reálný růst HDP (%)

4,0

-5,7

2,5

3,2

-2,5

3,3

1,8

3,1

*2,5

Inflace (av;

%) –

měřená indexem životních nákladů

4,9

3,4

3,4

3,3

4,1

2,2

-0,3

1,4

0,1

Nezaměstna nost (%)

-             10,7

10,9

13,4

11,55

12,7

13,5

14,96

17,24

**21,33

Zdroj: MONSTAT (Černohorský statistický úřad)

* odhad Ministerstva financí Černé Hory.

** Zdroj: Úřad práce

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Černá Hora, která je nezávislá od r. 2006, postupně již od druhé poloviny 90. let 20. stol (od r. 1997) formovala vlastní, na Bělehradu nezávislou, ekonomickou politiku, včetně zavedení vlastní měny (zprvu německá marka DEM, poté EUR) a celního a daňového systému. Světová ekonomická recese zvrátila během r. 2009 rychlý rozvoj ekonomiky Černé Hory z let 2005-2008, kdy průměrný růst HDP činil 6 – 10 % ročně. Ekonomickou situaci země komplikuje pokračující pokles přímých zahraničních investic a slabá aktivita bank. Rozvoj podnikatelské sféry brzdí vnitřní zadluženost. Vzhledem ke skutečnosti, že nejvýznamnějším sektorem černohorské ekonomiky je turistika (cca 20 % HDP), lze čekat další růst právě v oblasti cestovního ruchu.

 

Maloobchod přispívá k tvorbě HDP 12,9 %, průmysl 9, 8 %, stavebnictví 4,6 % a doprava 4,2 %. Program ekonomických reforem na období 2015-2017 má napomoci stabilizaci veřejných financí, zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomickému růstu. Program představuje kombinaci ekonomických opatření, institucionálních a strukturálních reforem. Růst lze předpokládat i vzhledem k potřebě dovybudování poměrně zastaralé dopravní či energetické infrastruktury. Mezi prioritními projekty vlády figuruje výstavba dálnice Bar-Boljare (zahájení 2016), modernizace železniční sítě (vč.hlavní trati.

přístav/Bar-Podgorica-Bělehrad) či položení podmořského kabelu na přepravu elektrické energie mezi ME a Itálií.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vláda přijala v posledních letech opatření k ozdravění/stabilizaci veřejných financí, která zahrnují zejména zvýšení daní (krizová daň), kroky ke zlepšení výběru daní a zmražení penzí. Vláda hodlá v úsporné politice pokračovat, mj. s ohledem na plánované investice do zahájené výstavby dálniční sítě.

 

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

příjmy

1 169,26

1 140,37

1 129,15

1 119,94

1 234,17

1 268,1

1 329,1

1458,4

výdaje

1 301,36

1 252,64

1 318,82

1 282,62

1 362,49

1 337,6

1 561,9

1732,4

saldo

-132,10

-112,27

-189,67

-162,68

-128,32

-69,5

-235,7

-273,9

Zdroj: Ministerstvo financí Černé Hory

 

 

Celkové příjmy do státního rozpočtu činily za rok 2016 celkem 1458,4 mil. EUR, To je o 129,3 mil. EUR více než v roce 2015. Příjmy z DPH činily 848,2 mil. EUR. Celkové výdaje rozpočtu činily v roce 2016 celkem 1732,4 mil. EUR. Z toho 523,3 mil. EUR činí sociální dávky a transfery (30,7%).

 

Veřejný dluh je 2498,69 mil. EUR, z toho připadá na zahraniční dluh 2002,76 mil. EUR a na domácí věřitele 400,2 mil. EUR.

Více informací.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Běžný účet

-710,2

-573,4

-587,6

-486,6

-525,8

-482,8

-714,9

Zboží

-1 267,2

-1 306,2

-1 389,2

-1 328,6

-1 376,4

-1463,5

-1657,2

Služby

464,3

589,3

612,3

653,2

690,3

789,1

769,0

Kapitálový účet

515,1

401,4

344,6

236,8

124,3

-150

782,0

FDI

552,1

389,1

461,6

323,9

353,9

619,2

687,1

Změna rezerv

-16,6

114,3

-44,6

-77,4

-1 18,4

-125,6

-160,5

Zahraniční dluh (mil. EUR)

911,4

1 063,7

1 295,0

1 433,0

1561,7

1956,4

2498,7

Vnitřní dluh (mil. EUR)

358,3

419,8

408,0

440,1

381,2

320,3

400,2

Zdroj: Centrální banka Černé Hory a Ministerstvo financi Černé Hory

 

 

Celkový veřejný dluh, dle Zprávy Ministerstva financi (k 31.12.2016) , včetně vkladů tak činil 2,546.05 mil. eur, nebo 67,49% HDP. Zahraniční dluh činil 2,002.20 mil. eur, zatímco domácí dluh byl 400,2 mil. Depozita činily 153,5 mil. eur.

 

           Veřejný dluh

 

2014

 2015

2016

Celkový veřejný dluh

1 942,9

2 276,6

2 546,05

Depozita

49,5

57,3

47,36

Celkový veřejný dluh (včetně depozitů)

1 893,4

2 219,4

2 498,69

Veřejný dluh vůči HDP

55,8

61,7

66,23

 

 

Zdroj: Ministerstvo financí Černé Hory

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor je stabilní. Je však charakterizován nedostatečnou úvěrovou aktivitou, vyvolanou poklesem ekonomické aktivity a rostoucími riziky z titulu prohlubující se nelikvidity. Výše poskytovaných úvěrů, která dlouhodobě klesá....?

 

V Černé Hoře existuje i nevládní organizace Sdružení bank Černé Hory se sídlem v Podgorici (Udruženje banaka Crne Gore). Členy sdružení jsou všechny banky, které mají licenci pro práci od Centrální banky Černé Hory. Činnost Sdružení zejména zahrnuje harmonizaci a koordinaci bankovních postupů s normami EU, posilování dobrých obchodních praktik a podnikatelské etiky a určování obchodních pravidel mezi státy, mezi státy a třetí stranou. Sdružení vydává časopis Bankar v anglickém a černohorském jazyce, který sleduje aktuální vývoj v oblasti bankovnictví a financí. Viz více http://ubcg.info/ .

 

Centrální banka:

  •  Centralna banka CG -http://www.cb-cg.org/

Hlavní komerční banky:

Hlavní pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň ze zisku byla snížena na 9%. Plátce daně ze zisku platí rovněž tzv. daň po odbití, která činí 15% na dividendy, podíly na zisku právnické osoby, autorské honoráře, kapitálové výnosy a výnosy z pronájmu nemovitosti, které se vyplácí nerezidentní právnické osobě. Daň z úrokových výnosů činí 5%.

 

Daň z příjmu fyzických osob: příjem do 785 EUR (ročně): 0%; 785 - 2.615 EUR: 13% z příjmu nad 785 EUR; 2 615–4 577

EUR: 274 + 19% z příjmu nad 2.615 EUR; nad 4.577 EUR: 647 + 23% z příjmu nad 4.577 EUR.

 

Standardní DPH činí 19% a snížená sazba je 7%. Osvobozeny jsou vývoz zboží, dodávky léků a zdravotnických prostředků, které se financují z Republikového fondu pro zdravotní pojištění. Sníženou 7% sazbou se zdaňují základní potravinářské výrobky (chléb, mléko, mast, jedlý olej, cukr), léky, ortopedické a protetické pomůcky, knihy, učebnice a školní pomůcky atd.

 

Spotřební daně se vztahují na alkohol, tabák, minerální oleje, produkty a substituty. Daň z převodu nemovitosti: 3 % z tržní hodnoty nemovitosti.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: