Černá Hora: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Černá Hora (Crna Gora / Montenegro, mezinárodně používané zkratky – ME / MNE)

Složení vlády: (stav ke dni 1.5.2016, očekávané změny, parlamentní volby – předběžně 9.10.2016)      

  • Předseda Vlády / premiér - Milo Đukanović (DPS)
  • Místopředseda vlády pro politický systém, zahran. a vnitř.záležitosti - Duško Marković (DPS)
  • Vice-premiér ekonomická politika a finanční systém a ministr pro informační společnost a telekomunikace - Vujica Lazović (SDP)
  • Vice-premiér pro evropské integrace a Ministr zahraničních věcí a evropské integrace Igor Lukšić (DPS)
  • Místopředseda vlády pro regionální rozvoj Rafet Husović (BS)
  • Ministr spravedlnosti - Zoran Pažin (-)
  • Ministr vnitra - Raško Konjević (SDP)
  • Ministr/-yně obrany - Milica Pejanović Đurišić (DPS)
  • Ministr financí - Radoje Žugić (DPS)
  • Ministr školství/vzdělávání - Predrag Bošković (DPS)
  • Ministr kultury - Pavle Goranović (DPS)
  • Ministr ekonomie - Vladimir Kavarić (DPS)
  • Ministr dopravy a námořnictví - Ivan Brajović (SDP)
  • Ministr zemědělství a rozvoje venkova - Petar Ivanović (DPS)
  • Ministr pro udržitelný rozvoj a turistický ruch - Branimir Gvozdenović (DPS)
  • Ministr zdravotnictví - Budimir Šegrt (DPS)
  • Ministr pro lidská práva a ochranu práv menšin - Suad Numanović (DPS)
  • Ministr/-yně práce a pro sociální záležitosti - Zorica Kovačević (DPS)
  • Ministr/-yně pro vědu - Sanja Vlahović (DPS)
  • Ministr/-yně bez portfolia - Marija Vučinović (HGI)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel a podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 620 029 obyvatel  (podle posledního sčítání lidu v roce 2011)
  • Průměrná hustota osídlení: 45,2 obyv./km2
  • Obyvatelé v produktivním věku (15 - 65 let) – 422 509
  • aktivní obyvatelstvo – 261 700
  • neaktivní obyvatelstvo – 172 384
  • zaměstnaní – 161 742

Průměrný roční přírůstek: V období 1991 – 2008 i dále klesá průměrný roční přírůstek obyvatel z 9,7 na 4,1 promile a tento jev nadále vykazuje mírně klesající tendenci. Demografické tendence představuje přesun z méně rozvinutých oblastí ze severu země (tzv. Sandžak) do rozvinutějších oblastí země v okolí černohorské metropole, do přímoří či do zahraničí (tradičně Německo, Francie, Švýcarsko, Lucembursko i další země západní Evropy).

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

  • Černohorci 44,98 %
  • Srbové 28,73 %
  • Bosňáci/Muslimové 11,96 %
  • Albánci 4,91 %
  • Romové 1,34 %
  • Chorvaté 0,97 % 

Srbové obývají nejvíce severní část Černé Hory a okolí města Herceg Novi v Boce kotorské. Většina z nich odmítá postavení menšiny a považuje se v Černé Hoře za autochtonní národ. Bosňáci a Muslimové obývají převážně region Sandžaku v severní části země. Albánci jsou většinovým etnikem ve třech příhraničních oblastech s Albánií a Kosovem (Ulcinj, Tuzi, Plav, Gusinje), Chorvaté jsou rozptýleni nejvíce v Boce kotorské. V porovnání s censem v r. 2003 se počet Černohorců zvýšil o cca 2 % a počet Srbů se snížil o cca 3 %.

Náboženské složení:

  • pravoslavní 72,07 %
  • muslimové 19,11 %
  • římští katolíci 3,44 %
  • ostatní 1,24 %

Černohorská Ústava ukládá odluku státu od církve a náboženské organizace mají stejná práva.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele Černé Hory v období 2007–2015

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mil. EUR)

3 085,6

2 980,9

3 103,8

3 273

 3181

3362

3458

3549

HDP na osobu (v EUR)

4 908

4 266

5 006

5 131

5 211

5 356

4 136

3560

Reálný růst HDP (%)

4,0

-5,7

2,5

3,2

-2,5

3,3

1,8

3,1

Inflace (av; %) – měřená indexem životních nákladů

4,9

3,4

3,4

3,3

4,1

2,2

-0,3

1,4

Nezaměstna-
nost (%)

10,7

10,9

13,4

11,55

12,7

13,5

14,96

***17,24

Zdroj: MONSTAT (Černohorský statistický úřad)
*  hodnoty ke konci III kvartálu 2014 ( poslední dostupné údaje)
** odhad Ministerstva financí Černé Hory.
*** Zdroj: Úřad práce

Očekávaný vývoj v teritoriu

Černá Hora od roku 1997 postupně formovala vlastní, na Bělehradu nezávislou, ekonomickou politiku, včetně zavedení vlastní měny (zprvu německá marka DEM, poté EUR) a celního a daňového systému. Světová ekonomická recese zvrátila během r. 2009 rychlý rozvoj ekonomiky Černé Hory z let 2005-2008, kdy průměrný růst HDP činil 6 – 10 % ročně. Ekonomickou situaci země komplikuje pokračující pokles přímých zahraničních investic a slabá aktivita bank. Rozvoj podnikatelské sféry brzdí vnitřní zadluženost. Vzhledem ke skutečnosti, že nejvýznamnějším sektorem černohorské ekonomiky je turistika (20 % HDP v r. 2014/15), lze čekat další růst právě v oblasti cestovního ruchu.

Maloobchod přispívá k tvorbě HDP 12,9 %, průmysl 9, 8 %, stavebnictví 4,6 % a doprava 4,2 %.  Program ek.reforem na období 2015-2017 má napomoci stabilizaci veřejných financí, zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomickému růstu. Program představuje kombinaci ekonomických opatření, institucionálních a strukturálních reforem. Růst lze předpokládat i vzhledem k potřebě dovybudování poměrně zastaralé dopravní či energetické infrastruktury. Mezi prioritními projekty vlády figuruje výstavba dálnice Bar-Boljare, modernizace železniční sítě (včetně hlavní trati přístav/Bar-Podgorica-Bělehrad) nebo položení podmořského kabelu na přepravu elektrické energie mezi ME a Itálií.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vláda přijala v posledních letech opatření k ozdravění/stabilizaci veřejných financí, která zahrnují zejména zvýšení daní (krizová daň), kroky ke zlepšení výběru daní a zmražení penzí. Vláda hodlá v úsporné politice pokračovat, mj. s ohledem na plánované investice do výstavby dálnic.

Státní rozpočet (mil. EUR)
 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

*2015

příjmy

1 169,26

1 140,37

1 129,15

1 119,94

1 234,17

1 268,1

963,6

výdaje

1 301,36

1 252,64

1 318,82

1 282,62

1 362,49

1 337,6

1209,0

saldo

-132,10

-112,27

-189,67

-162,68

-128,32

-69,5

-245,4

Zdroj: Ministerstvo financí Černé Hory

*  hodnoty ke konci III kvartálu 2015 ( poslední dostupné údaje)

Celkové příjmy do státního rozpočtu činily za rok 2014 celkem 1268,1 mil. EUR, To je o 73,3 mil. EUR více než v roce 2013. Příjmy z DPH činily 455,9 mil. EUR. Celkové výdaje rozpočtu činily v roce 2014 celkem 1337,6 mil. EUR. Z toho 495 mil. EUR činí sociální dávky a transfery (37%).

Veřejný dluh je 1938,0 mil. EUR, z toho připadá na zahraniční dluh 1498 mil. EUR a na domácí věřitele 440 mil. EUR.

Více informací.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2010

2011

2012

2013

2014

*2015

Běžný účet

-710,2

-573,4

-587,6

-486,6

-525,8

-208,4

Zboží

-1 267,2

-1 306,2

-1 389,2

-1 328,6

-1 376,4

-1118,7

Služby

464,3

589,3

612,3

653,2

690,3

777,6

Kapitálový účet

515,1

401,4

344,6

236,8

124,3

-7,74

FDI

552,1

389,1

461,6

323,9

353,9

219,3

Změna rezerv

-16,6

114,3

-44,6

-77,4

-1 18,4

-155,6

     

 2009  

  2010  

  2011  

  2012  

  2013  

2014

2015

Zahraniční dluh (mil. EUR)

699,9

911,4

1 063,7

1 295,0

1 433,0

1561,7 

2047,7 

Vnitřní dluh (mil. EUR)

440,3

358,3

419,8

408,0

440,1

381,2

395,9 

Zdroj: Centrální banka Černé Hory

*  hodnoty ke konci III kvartálu 2015 ( poslední dostupné údaje)

 

Celkový veřejný dluh, dle Zprávy Ministerstva financi (30.09.2015) , včetně vkladů tak činil 2,150.8 mil. eur, nebo 58,8% HDP. Zahraniční dluh činil 1,975.1 mil. eur, zatímco domácí dluh byl 329,2 mil. Depozita činily 153,5 mil. eur.

 

Veřejný dluh

 

2014

*2015

Celkový veřejný dluh

1 942,9

2304,3

Depozita

49,5

153,5

Celkový veřejný dluh (včetně depozitů)

1 893,4

2150,8

Veřejný dluh vůči HDP

55,8

58,8

Zdroj: Ministerstvo financí Černé Hory

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor je stabilní. Je však charakterizován nedostatečnou úvěrovou aktivitou, vyvolanou poklesem ekonomické aktivity a rostoucími riziky z titulu prohlubující se nelikvidity. Výše poskytovaných úvěrů, která dlouhodobě klesá

V Černé Hoře existuje i nevládní organizace Sdružení bank Černé Hory se sídlem v Podgorici. Členy sdružení jsou všechny banky, které mají licenci pro práci od Centrální banky Černé Hory. Činnost Sdružení zejména zahrnuje harmonizaci a koordinaci bankovních postupů s normami EU, posilování dobrých obchodních praktik a podnikatelské etiky a určování obchodních pravidel mezi státy, mezi státy a třetí stranou. Sdružení vydáva časopis Bankar v anglickém a černohorském jazyce, který sleduje aktuální vývoj v oblasti bankovnictví a financí. Viz více www.ubcg.info/sr .

Centrální banka:

Hlavní komerční banky:

Hlavní pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň ze zisku byla snížena na 9%. Plátce daně ze zisku platí rovněž tzv. daň po odbití, která činí 15% na dividendy, podíly na zisku právnické osoby, autorské honoráře, kapitálové výnosy a výnosy z pronájmu nemovitosti, které se vyplácí nerezidentní právnické osobě. Daň z úrokových výnosů činí 5%.

Daň z příjmu fyzických osob: příjem do 785 EUR (ročně): 0%; 785 - 2.615 EUR: 13% z příjmu nad 785 EUR; 2 615–4 577 EUR: 274 + 19% z příjmu nad 2.615 EUR; nad 4.577 EUR: 647 + 23% z příjmu nad 4.577 EUR.

Standardní DPH činí 19% a snížená sazba je 7%. Osvobozeny jsou vývoz zboží, dodávky léků a zdravotnických prostředků, které se financují z Republikového fondu pro zdravotní pojištění. Sníženou 7% sazbou se zdaňují základní potravinářské výrobky (chléb, mléko, mast, jedlý olej, cukr), léky, ortopedické a protetické pomůcky, knihy, učebnice a školní pomůcky atd.

Spotřební daně se vztahují na alkohol, tabák, minerální oleje, produkty a substituty.

Daň z převodu nemovitosti: 3 % z tržní hodnoty nemovitosti.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: