Chile: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

29. 9. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Santiagu de Chile (Chile)

Chilská republika (República de Chile), zkráceně Chile.

Rozloha Chile činí 756 626 km2, (+1 250 000 km2 – nárokované antarktické teritorium).

Vláda Chile k 31.5. 2016

Stranická příslušnost

Ministr vnitra:

Jorge Burgos

Křesťansko-demokratická strana (DC)

Ministr zahraničních věcí:

Heraldo Muñoz

Strana pro demokracii (PPD)

Ministr obrany:

José Antonio Gómez

Radikální sociálně demokratická strana (PRSD)

Ministr financí:

Rodrigo Valdés

Strana pro demokracii (PPD)

Ministr – gen. taj. úřadu prezidenta republiky:

Nicolás Eyzaguirre

Strana pro demokracii (PPD)

Ministr – gen. taj. úřadu vlády:

Marcelo Díaz

Socialistická strana (PS)

Ministr hospodářství:

Luis Felipe Céspedes

Křesťansko-demokratická strana (DC)

Ministr sociálního rozvoje:

Marcos Barraza

Komunistická strana Chile (PC)

Ministryně školství:

Adriana Delpiano

Strana pro demokracii (PPD)

Ministr spravedlnosti:

Javiera Blanco

Křesťansko-demokratická strana (DC)

Ministryně práce a sociálních věcí:

Ximena Rincón

Křesťansko-demokratická strana (DC)

Ministr veřejných prací:

Alberto Undurraga

Křesťansko-demokratická strana (DC)

Ministryně zdravotnictví:

Carmen Castillo

Nezávislá

Ministryně urbanistiky a bydlení:

Paulina Saball

Strana pro demokracii (PPD)

Ministr zemědělství:

Carlos Furche

Socialistická strana (PS)

Ministryně hornictví:

Aurora Williams

Radikální sociálně demokratická strana (PRSD)

Ministr dopravy a spojů:

Andrés Gómez-Lobo

Strana pro demokracii (PPD)

Ministr pro národní bohatství:

Victor Osorio

Strana křesťanské levice (IC)

Ministr energetiky:

Máximo Pacheco

Socialistická strana (PS)

Ministr životního prostředí:

Pablo Badenier

Křesťansko-demokratická strana (DC)

Ministryně sportu:

Natalia Riffo

Široké sociální hnutí (MAS)

Ministryně pro otázky žen:

Claudia Pascual

Komunistická strana Chile (PC)

Ministr kultury:

Ernesto Ottone

Nezávislý

Možno vidět rovněž na odkazu: www.gob.cl/ministros.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel je 16,572 mil. (2011), hustota 22 obyvatel. /km2, (jedna ze zemí LA s nejmenší hustotou osídlení).

Celkový počet obyvatel starších 15 let je 12,853 mil., z nichž ekonomicky činných je 7,203 mil., tj. 56 %. V poslední dekádě významně stoupl počet zaměstnaných žen, podle sčítání z roku 2012 je ekonomicky aktivních 42 % chilské ženské populace.

Chile je poměrně mladá země. Přibližně 70 % obyvatelstva je mladší 40 let, 23 % mladší 15 let, pouze 7 % je starší 65 let. 84 % obyvatelstva žije ve městech. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva činí 0,9 % (poslední oficiální údaj pochází ze sčítání lidu v roce 2012). Světová banka uvádí za rok 2013 v Chile rovněž průměrný roční přírůstek obyvatel 0,9%. Ukazatel natality je 15,6/1000 obyvatel a mortality 5,3/1000 obyvatel.

Demografický vývoj v Chile se začíná podobat svými parametry ostatním členským zemím OECD. Přírůstek stagnuje, průměrný věk se zvyšuje a obyvatelstvo stárne s následnými dopady do penzijního systému a zdravotní péče.

Chilané evropského původu: potomci Španělů, Basků, Němců, Chorvatů, Angličanů, Francouzů, Irů, Italů); Indiáni: 8% (Mapuche, Aymara), další: 2 % (Palestinci, Židé). Podle posledního sčítání lidu z roku 2012 žije v Chile 339 000 cizinců, nejvíc – přibližně třetina – Peruánců.

Římskokatolické obyvatelstvo (67 %) se silným vlivem ve školství i celkově ve společnosti, protestantské (15 %), židovské.

Úředním jazykem je španělština. V některých oblastech se mluví jazyky původních obyvatel (jazykem mapudungun na jihu, aymarsky na severu u hranic s Bolívií a Peru, jazykem rapa-nui na Velikonočním ostrově) či evropských přistěhovalců (němčina na jihu země, chorvatština v enklávách na jihu v Punta Arenas a severu v Antofagastě). Z dalších cizích jazyků je nejpoužívanější angličtina, francouzština a italština.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Ukazatel

2010

2011

2012

2013

2014

2015

HDP – změna v %

6,1

5,8

5,4

4,1

1,9

2,1

Vnitřní poptávka – změna v %

16,1

9,4

7,1

3,4

3,3

3,6

Tvorba hrubého kapitálu - % HDP

18,9

17,6

12,3

0,4

0,8

7,1

Míra domácích úspor - % HDP

22,4

23,4

21,5

20,5

22,1

22,8

Inflace – změna v % ke konci prosince

3,0

4,4

1,5

3,0

4,4

4,7

Nezaměstnanost - v %

7,1

7,1

6,2

5,9

6,6

6,4

Růst reálných mezd – změna v %

4,7

5,2

4,4

2,5

3,9

2,7

Export – v mld. USD (FOB)

67,4

80,5

81,4

77,4

75,7

63,4

Import – v mld. USD (CIF)

52,6

70,0

70,6

79,6

72,2

63,0

Saldo obchodní bilance – v mld. USD

14,8

10,5

10,8

-2,2

3,5

0,4

Očekávaný vývoj v Chile – v korelaci s vývojem ekonomiky a s exportními zájmy ČR

Od 1. května 2004 díky aplikaci Asociační dohody mezi EU a Chile došlo k výrazné liberalizaci vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Chile. Otevřely se nové možnosti spolupráce pro české výrobní a exportní společnosti na chilském trhu, a to především u výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

K prakticky bezcelnímu obchodu mezi ČR a Chile nyní záhy přibude další výhoda. Dne 1. 12. 2015 byla v Santiagu de Chile podepsána Smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která se nachází v závěrečné části, v procesu schvalování oběma Parlamenty. Dá se realisticky očekávat, že tato Smlouvy vstoupí v platnost během roku 2016 a dále zvýší atraktivnost nejen českého vývozu do Chile, ale rovněž investicí v Chile. Jak ukazuje oblast energetiky, je možné i pro podniky z ČR uskutečňovat úspěšné investice v Chile.

Nová strategie chilské vlády M. Bacheletové pro rozvoj energetiky předpokládá větší otevření trhu a otevírání dveří pro širší zahraniční konkurenci v zájmu snížení nákladů na výrobu energie. To je velkou příležitostí i pro české firmy, které jsou schopny nabídnout výrobky a celkové instalační služby jak v oblasti energetiky, tak i při přenosu energie. Vždy však bude platit, že šanci na úspěch mají pouze ty české podniky, které jsou připraveny investovat do poradenství a studia podmínek v Chile, které hodlají investovat do založení místních poboček a do budování cenných kontaktů. Od roku 2014 dále vzrostla cena kontaktů do vládních struktur, protože vláda hodlá větší mírou rozhodovat o distribuci zakázek v oblasti energetiky.

Chilské Ministerstvo energetiky oznámilo 12. 2. 2016, že státní orgány posuzující vhodnost energetických projektů z ambientálního hlediska schválily na rok 2016 již 78 těchto projektů v souhrnné hodnotě 6,858 miliardy USD. Loni to bylo 66 projektů a v roce 2014 celkem jen 28 projektů. Rok 2016 přinesl zatím největší investice pro výstavbu energetických kapacit v Chile.

V letech 2016 – 2018 bude chilský stát i soukromé podniky potřebovat nejvíce zahraniční investice a dovoz technologií v oblasti hlubinné těžby nerostů, v energetice, při modernizaci infrastruktury a pro nové zpracovatelské technologie v potravinářství. Vyplývá to z údajů Chilské Agentury pro podporu zahraničních investicí (Agencia de Promoción de la Inversión Extranjera - APIE). Tato agentura byla vytvořena 20. ledna tohoto roku jak náhrada za dřívější Comité de Inversiones Extranjeras (CIE). Je zodpovědná za podporu zahraničních investicí do Chile a její pravomoci zahrnují i metodickou pomoc pro zahraniční investory.

 

V Chile vznikají nové možnosti dodávek technologií pro hlubinnou těžbu. Důlní průmysl prochází zásadní změnou. Až dosud se velká většina mědi a dalších surovin v Chile těžila povrchově. v Chile je sice největší hlubinný měďný důl na světě El Teniente, nicméně významná většina mědi se až dosud dobývala v dolech povrchového typu. S postupem těžby se tyto těžní jámy prohlubovaly natolik, že vyvážení rudy prostřednictvím těžkých kamionů začalo těžbu prodražovat. K tomu se přidala skutečnost, že dosud nevytěžená ložiska měďné rudy jsou v mnoha místech už spíše vhodná pro hlubinnou těžbu. Chile tak stojí před nutností zásadně změnit paradigma těžby nerostů z povrchového na hlubinné.

 

V této souvislosti by Chile rádo obdrželo nabídky ze států EU na dodávky vybavení a technologií pro hlubinnou těžbu. Dále je v Chile prioritní zájem o technologie, které jsou schopny snížit spotřebu energie během drcení a obohacování rudy a při metalurgických procesech. Chile by chtělo zvýšit podíl přidané hodnoty a nevyvážet pouze suroviny, ale zřídit poblíž hlavních ložisek výrobní kapacity. Rovněž je prioritní zájem o dodávky technologií na čistění odpadních látek vznikajících během těžebních a metalurgických procesů.

Pro vývoz a investice v Chile nadále platí, že se jedná o velmi stabilní zemi. Prestižní think tank The Heritage Foundation zveřejnil v únoru 2016 své tradiční hodnocení ekonomické svobody 178 zemí světa a jejich vstřícnosti pro obchod v roce 2016. Chile bylo vyhodnoceno jakožto sedmá ekonomicky nejsvobodnější země světa. Česká republika ve stejném hodnocení skončila na 21. příčce.

Příznivé hodnocení chilské ekonomiky, platební a úvěrové disciplíny a podmínek pro obchod se odráží rovněž v solidním ratingu hlavních světových agentur:

Standard and Poors: AA-
Moody´s: Aa3
Fitch: A+

World Economic Forum (WEF) každoročně vydává dokument „The Global Competiteveness Repost“. Ve vydání na rok 2016 byl chilský bankovní systém vyhodnocen jako devátý nejspolehlivější na světě (před Katarem, Panamou, Lucemburskem a Českou republikou).
V podrobném hodnocení WEF na rok 2016 vychází Chile jakožto nejlépe hodnocená země Latinské Ameriky ve většině kritérií. Jak ukazuje níže umístěná grafika, je pro české podnikatele zvláště důležité, že Chile vysoko přesahuje standardy Latinské Ameriky a Karibiku nejen v kategorii „Financial Market Development“, ale rovněž v kategoriích obchodně tak důležitých, jako je například „Macroeconomic Enviroment“, „Goods Market Efficiency“ a „Technological Readiness“.

Chile v posledních letech klade důraz na životní prostředí, vznikají nové zákony regulující tuto oblast. Jde hlavně o čističky odpadních vod, likvidace skládek nebo odlučovače popílku. Vláda přijala nové přísnější normy pro emise z elektráren a průmyslových závodů, jejich aplikace se uskuteční postupně v průběhu 5 let.

Příležitosti k ekonomické spolupráci skýtá i chilské zemědělství a lesnictví. Chile se chce stát potravinovou velmocí. Zde by se spolupráce neměla omezovat jenom na dodávky zemědělských strojů, ale i na převod moderních technologií a nejnovějších poznatků. Velký zájem je o moderní zpracovatelské technologie pro výrobu potravin.

Všeobecně vzato lze do Chile dodávat téměř cokoliv. Vyžaduje to však dlouhodobé působení na trhu a přizpůsobení se ostré konkurenci zejména z Asie.

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Fiskální bilance Chile za posledních 5 let

Ukazatel

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy státního rozpočtu (mil. USD)

50 420

57 376

60 130

54 731

60 232

66255

Výdaje státního rozpočtu (mi. USD)

51 490

54 172

56 718

56 299

59 869

64797

Saldo státního rozpočtu (mil. USD)

-1 070

3 204

3 412

-1 566

-3 630

- 1458

Fiskální bilance (% HDP)

-0,5

1,3

0,6

-0,6

-1,7

-2,2

Zdroj: Ministerstvo financí Chile,

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Vývoj salda platební bilance a běžného účtu

 

2011

2012

2013

2014

2015

Platební bilance (mil. USD)

14 190

-2 677

-10 969

-2 995

3494

Běžný účet (mil. USD)

-3 220

-6 064

-9 485

-4 851

-4762

(v % HDP)

-1,3

-2,2

-3,4

- 0,9

-2,1

Zdroj: Banco Central

Devizové rezervy

Ukazatel/Rok

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Devizové rezervy (mld. USD)

27,8

42,0

41,6

41,0

42,0

45,10

Zdroj: Banco Central

Vývoj zahraničního zadlužení

Ukazatel/Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Zahraniční dluh (mld. USD)

84,5

118,4

130,7

146,4

155,656

Zdroj: Banco Central

Podle údajů chilské Centrální banky dosáhlo zahraniční zadlužení Chile garantované vládou v roce 2015 úrovně 20,3 % z HDP. Predikce Centrální banky zdůrazňuje, že v horizontu 2020 se nepředpokládají žádné problémy v dluhové službě Chile. To ostatně odrážejí i rankingy úvěrové spolehlivosti od Fitch, S&P a Moody's uvedené v kapitole 1.3.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Současný finanční systém Chile je tvořen celkem 27 institucemi, z nichž je 9 národních privátních bankovních ústavů, 16 zahraničních bank, 1 chilská státní banka (BancoEstado de Chile) a 1 státní finanční společnost (CORFO), ta však na rozdíl od komerčních bank nesmí operovat s běžnými účty klientů či financovat zahraničně obchodní aktivity). Největší bankou z hlediska aktiv je chilská pobočka španělské banky Santander, na druhém místě je tradiční Banco de Chile, v níž má vlastnický podíl společnost Citigroup.

Dle žebříčku nejbezpečnějších bank časopisu Global Finance jsou čtyři nejbezpečnější banky Latinské Ameriky z Chile (BancoEstado, Banco de Chile, Santander Chile, Banco de Crédito e Inversiones). Podle vyjádření Centrální banky jsou chilské finanční ústavy dostatečně vybaveny kapitálem k překonání případných zhoršených podmínek na trhu. Mezi potenciální hrozby pro chilské bankovnictví patří postupné omezování uvolněné monetární politiky americké centrální banky nebo eventuální zhoršení krize v eurozóně.

Chilské i zahraniční banky jsou regulovány stejnými předpisy a normami z hlediska fungování, výše kapitálu či dozoru. Základy současné právní úpravy bankovního systému v Chile byly vytvořeny v roce 1986 schválením zákona č. 18.576 o nové chilské bankovní legislativě. Ta byla následně modifikována v roce 1989 a 1997, kdy banky získaly možnost rozšířit spektrum nabízených finančních služeb. Cílem těchto úprav bylo vytvořit systém, který by zaručil stabilitu a transparentnost bankovní sféry. Bankám byly předepsány závazné ukazatele, jež jsou povinny poskytovat kontrolnímu orgánu nazývanému SBIF (Superintendencia de Bancos e Instituciones Financieras). Současně byly stanoveny jednoznačné normy a pravidla pro klasifikaci portfolia vkladů, řízení a usměrňování objemu úvěrů. Mimoto je každá banka povinna umožnit vypracování zprávy o svém stavu minimálně dvěma soukromými společnostmi v průběhu jednoho roku. Kontrolní funkce SBIF zaručuje určitý stupeň státních záruk za bankovní depozita. Tato záruka se vztahuje pouze na vklady fyzických osob, a to jen do výše 90% depozita s maximální hodnotovou hranicí do cca 3 000 USD.

Zákon stanoví, že pro založení banky je třeba získat licenci od regulátora trhu (SBIF) a splnit řadu podmínek. Jednou z nich je složení základního kapitálu ve výši min. 20 mil. USD. O souhlas SBIF je nutné rovněž žádat v případě, že subjekt plánuje získat více než 10% podíl v některé ze stávajících bankovních institucí. Pasiva banky nesmí nikdy převýšit dvacetinásobek jejího základního kapitálu. Efektivní majetek banky nikdy nesmí klesnout pod hranici 8% aktiv. Podrobné informace o fungování chilského finančního trhu lze najít na internetové stránce www.sbif.cl.

Činnost ústřední banky (Banco Central de Chile) je upravena zákonem č. 18.840 z roku 1989. V čele ústřední banky je prezident (guvernér), který řídí bankovní radu tvořenou 5 členy (tzv. rady – „consejeros“). V současné době je prezidentem Centrální banky Chile Rodrigo Vergara Montes.

Systém pojišťovnictví je v Chile velmi rozvinutý. Základní normou je zákon č. 251 o pojišťovnictví v Chile. Regulátorem trhu je – stejně jako trhu kapitálového – SVS (Superintendencia de Valores y Seguros). Na místním trhu působí velké množství domácích a zahraničních pojišťoven (jejich seznam lze nalézt na webové stránce), které nabízejí všechny standardní typy pojištění. K největším pojišťovnám patří Zurich, Chilena Consolidada, Metlife, Principal Vida, ING Seguros, Euroamérica, Bice, Cruz del Sur Seguros, Seguros Construcción, Mapfre, AGF a Vitalis.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně v Chile

Daňový systém v Chile je poměrně standardizovaný a odpovídá systémům v průmyslově vyspělých zemích. Celkově lze konstatovat, že daňové zatížení není v Chile vysoké. Daňová reforma, která byla přijata v průběhu roku 2014, daňové zatížení zvýší (viz kapitolu Očekávaný vývoj v teritoriu). Nejdůležitější daně, které tvoří chilský daňový systém, jsou:

Daň z přidané hodnoty ve výši 19 %, aplikovaná na každou obchodní transakci (dovoz, výroba, velkoobchod, maloobchod, služby, doprava, leasing, pronájem nemovitosti, stavební kontrakt, atd.). Není vybíraná při prodeji nemovitosti, osvobození od této daně je možné též u dovozu investičního zařízení určeného pro exportní výrobu s použitím domácích surovin. Při vývozu zboží je vrácena v rozsahu, který odpovídá hodnotě vyvezeného zboží. Reprezentuje více než 40 % všech daňových příjmů státu.

Daň z příjmů fyzických osob je progresivní od 5 % do 40 %. Pro stanovení daně je rozhodující, zda jde o rezidenta či nikoliv. Rezidentem v Chile je osoba, která zde žije buď nepřetržitě 6 měsíců v jednom roce nebo přerušovaně v celkové délce 6 měsíců během 2 let. Taková osoba platí daň v plném rozsahu svých příjmů bez ohledu na jejich původ (i příjmy získané v cizině). Naopak cizinec, který nesplňuje výše uvedené podmínky a pobývá v Chile méně než 3 roky, platí daň pouze ze svých chilských příjmů a má jednotnou sazbu 35% (sportovci, vědci a umělci pouze 20 %). Po třech letech platí daně ve stejném rozsahu jako rezident. V Chile je velmi důležité správné stanovení daňového základu, zejména využití všech zákonem specifikovaných odečitatelných položek – mezi ně patří i až 20 % odečet některých investičních výdajů. Důležité je také využití korekce daňového základu podle zvláštní daňové jednotky Unidad Tributarial Mensual – (UTM), která je stanovovaná každý měsíc. Daň neplatí osoby s příjmem do 534 000 CLP měsíčně, což je 82 % z celkového počtu zaměstnanců.

Daň z příjmů právnických osob se vyměřuje ve dvou etapách. V první fázi jsou zdaněny jejich čisté příjmy jednotnou sazbou 20%. Ve druhé fázi jsou dodatečně zdaněny 35% všechny části příjmu, které jsou rozdělovány. Finanční rok v Chile končí 31. prosince, daňové přiznání musí společnosti podat do 30. dubna. Podle zákona č. 18775/1989 musí společnosti platit dodatečnou daň (sazba 35%) z příjmu vždy v tom měsíci, ve kterém je zisk rozdělen.

 

Ostatní daně

Nepřímými daněmi jsou kromě daně z přidané hodnoty též daň ve výši 0,1 % na většinu finančních transakcí, roční daň z nemovitosti ve výši 1,1 % z její hodnoty a 50% dodatková daň z dovozu luxusního zboží (zlato, stříbro, slonovina a kožešiny). Darovací daň a dědická daň mají progresivní tarif od 1 % do 25 %. Daň z úroků je 35 %, poplatky z licencí převáděné do zahraničí jsou zdaněny srážkovou daní ve výši 20 %, pokud takovéto licence jsou přínosem pro hospodářství Chile. V opačném případě stanoví Corporación de Fomento (Corfo) ve spolupráci s Centrální bankou Chile individuální vyšší daň. Při prodeji použitých automobilů je prodejní daň 0,5 %. Spotřební daň ve výši 67 % je vybírána u tabákových výrobků, u lihovin 27 %, u piva a vína 15%.

Důlní společnosti odvádějí speciální daň tzv. „royalties“ ve výši 5–9 % z objemu tržeb. Jde de facto o poplatek za těžbu národního bohatství.

Dne 26. září 2014 chilská prezidentka Michelle Bacheletová podepsala daňovou reformu, která byla jedním z hlavních bodů jejího volebního programu a programu současné středo-levicové vládní koalice Nueva Mayoría. Reforma byla uveřejněna v Úředním věstníku 29. září 2014, změny jsou postupně zaváděny od 1. října 2014. Jako celek bude tato nová právní úprava účinná od 1. 1. 2017. Cílem daňové reformy je zvýšení daňové zátěže (a podle vlády) dosažení větší rovnosti mezi daňovými poplatníky a zavedení nových mechanismů pro podporu úspor a investic. Vláda si od daňové reformy slibuje v průběhu následujících čtyř let vybrat 3 % HDP navíc; tyto prostředky by měly být investovány zejména do školství a zdravotnictví.

Daňová reforma a hlavní navrhované změny

Nový daňový režim pro právnické osoby:

Hlavním rysem reformy je zvýšení daně z příjmu pro právnické osoby z 20 % na 25 % (respektive 27 %) v průběhu čtyř let, maximální míra zdanění fyzických osob má naopak klesnout ze 40 % na 35 %. Reforma tak zvyšuje daňovou zátěž pro právnické osoby a zavádí tzv. „duální daňový režim“, který poskytuje právnickým osobám možnost výběru mezi dvěma typy danění. Po přihlášení k jednomu z nich nelze provést změnu na druhý po následujících pět let.

Prvním typem je tzv. integrovaný systém (sistema integrado), v jehož rámci budou chilští daňoví poplatníci podléhat dani z příjmu právnických osob ve výši 25 %. V modu zdanění příjmů fyzických osob budou akcionáři nebo partneři, kteří jsou rezidenty, předmětem zdanění progresivní daní s maximální mírou zdanění 35 %. Nerezidenti podléhají dani s 35% mírou zdanění. Zisky společnosti budou daněny hned po jejich vzniku, fyzické osoby budou moci využít 100% odvodů společnosti, celková daň tedy nepřevýší 35 %. Tento systém je výchozím pro drobné podnikatele a společnosti s ručením omezeným. Obecně je doporučován pro společnosti, které rozdělují více než 46 % zisku.

Druhým typem je tzv. semi-integrovaný systém (sistema semi-integrado), v jehož rámci budou chilští daňoví poplatníci podléhat dani z příjmu právnických osob s vyšším zdaněním než v předchozím systému (25,5 % v roce 2017 a 27 % od roku 2018). V modu zdanění příjmů fyzických osob budou akcionáři nebo partneři subjekty zdanění v momentě rozdělení zisků společnosti. Budou ovšem moci využít jen 65 % odvodů společnosti, v důsledku tedy mohou odvádět celkovou daň až 44,5 %. Tento systém bude aplikován na všechny subjekty, které svou povahou nespadají do integrovaného systému. Systém je doporučován pro společnosti, které rozdělují méně než 46 % zisku.

Plánovaný růst daňové korporátní sazby mezi lety 2014–2018

 

Integrovaný Systém

Semi-integrovaný systém

2014

21 %

21 %

2015

22,5 %

22,5 %

2016

24 %

24 %

2017

25 %

25,5 %

2018

25 %

27 %

Dalším rysem daňové reformy je možnost repatriace majetku. Jedná se o možnost chilských daňových poplatníků ohlásit a legalizovat zahraniční příjmy a aktiva, která dosud nebyla deklarována a zdaněna, s daňovou sazbou ve výši 8%. Repatriaci bylo možné provést od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, nicméně nebyla povinná. (Tato část daňové reformy vyvolala kritiku ze strany opozice, která upozornila na nebezpečí praní ilegálních zisků.)

Zrušení původního systému Fondu zdanitelných příjmů (FUT, Fondo de Utilidades Tributarias) k 1. 1. 2017, tedy na fiskální rok 2018. FUT bude plně nahrazen předchozími dvěma zmíněnými systémy, do té doby budou systémy fungovat paralelně. (Zrušení FUT bylo kritizováno nezávislými ekonomy. V dosavadním daňovém systému sloužil tento fond mj. k re-investicím. Motivoval zvláště malé a střední podniky re-investovat finanční prostředky do modernizace výroby jako variantu daňového odpisu. Existují obavy, že zrušení FUT povede ke snížení zájmu o re-investice.)

Malé a střední podniky (PYMES) zasáhly změny ve dvou hlavních oblastech. Nově dochází se snížení stropů ročních tržeb v jednotlivých odvětvích, kde mohou daňoví poplatníci nárokovat režim paušálního zdanění, tedy danění na základě odhadovaných zisků společností. Stropy se sníží tak, aby největší PYMES přešly do běžného daňového režimu. Změny v jednotlivých odvětvích ukazuje následující tabulka:

Odvětví

Současný strop

Strop po reformě

Zemědělství

338 000 000 CLP

216 000 000 CLP (9 000 UF)

Doprava

126 000 000 CLP

120 000 000 CLP (5 000 UF)

Důlní průmysl

1 015 000 000 CLP

410 000 000 CLP (17 000 UF)

V programu „MIPYME“ dochází k rozšíření intervalu pro podniky s ročními příjmy do 50 000 UF (1 UF /Unidad de Fomento/ = CLP 24 000 = USD 40) oproti původním 25 000 UF. Společnosti spadající do tohoto programu budou od roku 2015 daněny pouze podle jejich cash-flow a budou mít k dispozici až 60 dní na platbu DPH. Výhoda pozdější platby DPH se týká i středně velkých společností s ročním příjmem do 100 000 UF. Změny platí k 31. 12. 2016.

„Ekologická daň“ nejcitelněji zasáhne automobilový průmysl. Této dani, uvalované během prvního prodeje, budou podléhat osobní automobily s pohonem jak na benzín, tak na naftu. Daňová sazba se odvíjí od ceny automobilu, viz následující tabulka.

Cena automobilu (CLP)

Uvalovaná daň (CLP)

Podíl na trhu (%)

menší než 10 000 000

67 000 – 312 000

32 %

10 000 000 – 16 000 000

80 000 – 718 000

34 %

16 000 000 – 25 000 000

144 000 – 1 030 000

18 %

větší než 25 000 000

250 000 – 5 000 000

16 %

(Poznámka ZÚ: Během přípravy daňové reformy se velmi osvědčila spolupráce členských zemí EU v rámci Delegace EU v Santiagu de Chile. Původní návrh daňové reformy počítal s diskriminačním zatížením proti osobním automobilům s motory diesel. To by poškodilo výrobce a vývozce automobilů z EU, protože kultivované a úsporné motory diesel jsou jednou z předností evropského automobilového průmyslu – včetně automobilů Škoda. Díky spolupráci obchodních radů a koordinovanému postupu vůči chilské vládě se toto diskriminační opatření podařilo z reformy odstranit.)

„Zelená opatření“ se od roku 2018 dotknou také velkých průmyslových znečišťovatelů ovzduší, kdy dojde ke zdanění emisí pro zařízení s výkonem vyšším než 50MWt, která užívají fosilní paliva. Naopak zařízení fungující na bázi biomasy jsou daňové povinnosti zproštěna.

Zdanění tabákových výrobků a alkoholu. Citelné zvýšení daňové zátěže zasáhne tabákové výrobky, kde se specifická daň zvýší osmkrát (při současném snížení DPH na 30 %). Daňová sazba u nealkoholických nápojů klesne ze současných 13 % na 10 %; s výjimkou slazených nealkoholických nápojů, kde se naopak zvýší na 18 %. Alkoholické nápoje jako pivo a víno, ze kterých se dnes odvádí 15 %, budou nově daněny sazbou 20,5 %. Ostatní alkoholické nápoje budou předmětem 31,5 % daňové sazby.

Tento stručný nástin chilské daňové reformy má sloužit pouze k základní orientaci. Všem českým subjektům, které mají zájem o podnikání a investice v Chile, velmi doporučujeme služby profesionálního chilského daňového poradce, protože i profesoři ekonomie na místních univerzitách se opakovaně vyjádřili, že se jedná o reformu značně složitou.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: