Čína: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Důlní, těžební a ropný průmysl

Čína patří mezi hlavní světové naleziště uhlí, zlata a nerostných surovin a patří mezi největší spotřebitele topného uhlí (49 %) a železné rudy (58 %). Těžební průmysl zaznamenává v posledním desetiletí rapidní růst díky rostoucí poptávce po dodávkách z energetického, výrobního a stavebního sektoru. Čínská vláda podporuje rozvoj především hlubinné těžby. Zároveň je důraz kladen na bezpečnost práce, udržitelnost postupů a obnovu těžebních oblastí.

Energetický průmysl

Dovoz kotlů odpovídá naplňování priorit „urbanizace“, resp. energeticky úsporných technologií, které jsou vzhledem ke zhoršujícímu se životnímu prostředí stále více vyhledávané.

V posledních deseti letech se Čína stala největším spotřebitelem elektrické energie a má rozsáhlé plány na vybudování jaderné energetiky, která má v roce 2020 produkovat až 80 GW, výhledově dokonce až 400-500 GW v roce 2050, kdy by měl podíl jaderné energie činit přibližně 15 % energetického mixu. Zatímco v klasické energetice je již nyní soběstačnost téměř 100 %, s výjimkou nových technologií, v jaderné energetice je stále jistý omezený prostor pro spolupráci ve vybraných segmentech. Pro české energetické firmy, zejména jaderné, lze najít několik oblastí, ve kterých by bylo možné spolupracovat/dodávat technologie. Kromě zkušeností s technologií VVER a subdodávek do reaktorů mají české firmy zkušenosti také v oblasti jaderné bezpečnosti (nuclear safety). Zejména po havárii na JE Fukušima klade čínská strana na tento aspekt velký důraz. Zároveň je prostor pro spolupráci na jaderných projektech ve třetích zemích, a to jak v oblasti klasické energetiky, tak v oblasti jaderné energetiky.

Letecká doprava

Letecký průmysl je bezesporu jedním z „růstových“ sektorů v Číně. Čína je jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro civilní letectví. Ve střednědobém horizontu se očekává dvouciferný růst jako v předešlých letech a růst v průměru 7 % v následujících 20 letech. V následujících 20 letech bude Čína také potřebovat cca 5 260 letadel, většina z nich pro potřeby komerčního letectví. Součástí připravovaného 13. pětiletého plánu je cíl vybudovat až 1600 letišť pro všeobecné letectví do roku 2030. Relevantními oblastmi pro ČR jsou výstavba a rekonstrukce letišť (civilní –  radarové systémy, pro všeobecné letectví – ucelené „A-Z“ řešení), a všeobecné letectví: A-Z řešení obecně (včetně dodávek letadel – stav se má ze současných 1800 zvýšit na více než  2000 v roce 2016 či výcviku leteckého personálu).

Sklářský, keramický průmysl a luxusní zboží

České sklo patří k tradičním exportním položkám a v Číně je známý "český křišťál". ČR standardně dováží válcované či jinak zpracované sklo do Číny zejména pod položkami 700312 a 700521. Obecnou prioritou jsou „luxusní a designové produkty“ včetně designových osvětlení všech typů. V této oblasti skýtá potenciál také luxusní (kvalitní) nábytkářský průmysl. Poptávka je v Číně také po hudebních nástrojích ze zahraničí (piana, kytary, housle, žesťové nástroje apod.)

Enviromentální technologie

Přibližně 1/3 vodních zdrojů v Číně je znečištěna a asi 300 mil. obyvatel pije kontaminovanou vodu. Vzorky ze 70 čínských měst ukazují, že téměř polovina z nich obsahuje škodlivé organické znečištění. Stejně vážná situace je vzhledem k závratnému ekonomickému rozvoji v kontaminaci půdy (cca 13 % nebo 1,2 mil. km2). V následujících letech hodlá čínská vláda investovat do ochrany životního prostředí až 546 mld. USD, tedy cca 1,3 - 1,4 % HDP. Veškeré technologie na ochranu vody, půdy a vzduch a jejich čištění (zejména od těžkých kovů) jsou tedy perspektivními položkami. Samozřejmostí je pak ochrana ovzduší, resp. filtry na čištění vzduchu. Dalším z cílů je udržitelné zemědělství s menším použitím hnojiv a tzv. „green building“ – energeticky efektivní budovy a související technologie. V širším slova smyslu zapadá do urbanizačních priorit čínské vlády. Částečně také souvisí s  oblastí nových technologií – viz nano-filtry apod.

Služby

V souvislosti se snahou Číny zaměřit svou ekonomiku více na služby skýtá tento sektor do budoucna značný potenciál. Regiony mají programy pro podporu služeb a také se na tuto oblasti zaměřuje čím dál více veletrhů. Důraz je v této fázi kladen zejména na oblasti vědy a technologií, internet a IT, finanční služby, zdravotnické služby, turismus a služby spojené se zvyšováním kvality životního prostředí. Například město Peking uvolňuje pravidla pro zahraniční kapitál v oblasti služeb a otevírá větší prostor zahraničním investorům. V roce 2014 tvořily služby 78 % pekingského HDP (1,66 bill. RMB).

ICT

Sektor ICT je v současné době silně podporován na úrovni centrální i regionálních vlád. Některé regiony nabízejí zvláštní pobídky (např. daňové zhýhodnění) pro zahraniční investory v ICT. Dosud omezená pravidla pro investice v této oblasti se postupně uvolňují. Souvisí to se snahou Číny přeorientovat svou ekonomiku více na domácí spotřebu, služby a high-tech průmysl. Hodnota čínského ICT sektoru v roce 2015 činila zhruba 433 mld. EUR a v příštích letech bude dynamicky narůstat. Tržby ICT sektoru v Číně od roku 2009 rostou v průměru o 14 % ročně. V roce 2014 bylo v Číně prodáno 400 mil. mobilních telefonů, z toho 92 % bylo chytrých telefonů. Hlavním prvky dalšího růstu sektoru ICT bude výstavba tzv. smart cities, trh s mobilním softwarem, Internet of Things (spotřební výrobky propojené online), big data (skladování velkých dat) a tzv. cloud technologie.  Další růst se také očekává u tzv. chytrých televizí a v souvislosti s inovacemi mobilních telefonů a jejich doplňkových zařízení.

Dlouhodobou strategií čínské vlády na poli informací a komunikace je oprostit se od závislosti na dovozu zahraničních technologií a vytvářet vlastní. Z tohoto hlediska příležitosti pro zahraniční společnosti představuje tréning, expertíza a konzultace v high-tech oblastech, případně spolupráce na vývoji. Nejneprostupnějším sub-sektorem jsou telekomunikace, naopak nejotevřenější zahraničním firmám jsou IT služby. Zde se kromě expertíz nabízí především e-commerce a IT outsourcing, velký potenciál skýtá také plánovaná expanze čínských herních vývojářů do Evropy. Při vstupu na čínský trh je doporučeno využít obchodních klastrů a výhod, které je doprovázejí. Zároveň je třeba věnovat pozornost omezením plynoucím z vládních opatření pro zajištění informační bezpečnosti.

Strojírenský průmysl

Strojírenství je tradiční doménou ČR. Stroje na výrobu buničiny z celulózních materiálů do Číny dováží řada evropských zemí – Německo, Finsko Itálie, Rakousko a existuje potenciál i pro ČR, která do Číny v této položce dováží. ČR však zdaleka nedosahuje hodnot a objemů vývozů největších čínských dodavatelů – Německo Japonsko, Itálie, USA atd. Z ČR se v posledních letech dovážely zejména položky stroje protahovací a stroje k obrábění, broušení ozubených kol.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Čína představuje třetí největší trh na světě v oblasti zdravotnictví, přestože utrácí na rozvoj zdravotnictví pouze 5 % svého HDP. Rozvoj zdravotnictví patří mezi priority čínské vlády (starost o vyšší věkové skupiny obyv., zlepšení zdravotnické péče ve městech i na venkově atd.), která láká do země zahraniční investice a usiluje o zvýšení podílu soukromých nemocnic. Velmi vítaný je transfer zdravotnických technologií malých a středních podniků EU (např. možnost společného podniku pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění nebo vakcín). Stále častěji je slyšet spojení inovativní léčiva, kterou je možno zacílit i na vyšší cenový segment. Investiční potenciál má také segment screeningových pracovišť, poradny zdravého životního stylu a pojišťovnické služby nabízející speciální produkty pro seniory, např. pomůcky domácí péče - pečovatelská křesla, naslouchátka, kyslíkové bomby, glukozometry, měřice tuku, sofistikované masážní přístroje/pomůcky, rehabilitační a protetické pomůcky. 

Prodeje zdravotnických zařízení v roce 2014 v Číně činily 36 mld. eur, což představuje meziroční nárůst o 20 %. Dováženy jsou do Číny zejména diagnostické přístroje, ultrazvuky, rehabilitační zařízení, rentgeny, endoprotézy, ortopedické vybavení, lékařské urychlovače a zařízení pro magnetické rezonance. Většinu dovozů zajišťují společnosti typu joint-ventures zahraničních a čínských investorů.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Potravinářský trh v Číně je druhý největší v Asii, rostoucí v posledních 5 letech rychlostí 30 %. Mléčné výrobky mají v Číně velký růstový potenciál. Objemově je nejvýznamnější položkou právě mléko a smetana, ačkoliv růst je v posledních letech signifikantní zejména u slazeného mléka a smetany zahuštěné, přípravky z mouky, krupice apod. pro dětskou výživu, syrovátka. Celkové dovozy mléčných výrobků v roce 2013 dosáhly hodnoty na úrovni 5 mld. EUR, zatímco v roce 2008 se jednalo o méně než 1 mld. EUR. Mléčné výrobky obecně spadají do velmi regulované oblasti, nejvíce pak u položky „dětská výživa“, ve které dochází ke konsolidaci čínských firem ve snaze vybudovat domácí šampióny. Jednou ze zbraní je i antimonopolní zákon, který byl použit proti zahraničním producentům/dovozcům. Důvěra v čínské produkty je v této položce vzhledem ke skandálům v minulosti v oblasti bezpečnosti potravin minimální. České firmy se musí připravit na nejasné, poměrně složité a často se měnící dovozní předpisy. Čínský distributor očekává od české strany nemalé finanční prostředky na marketing.  Přijetí „moderních“ západních stravovacích návyků přináší trend „zdravých potravin“ (na trhu je dostupná široká nabídka cereálií z řady zemí). Produkty „zaručující zdraví, štíhlost a krásu“ jsou velmi atraktivní. Zájem o vitamíny, iontové nápoje apod. zažívá velký „boom“, včetně přípravků určených pro seniory v důsledku stárnutí populace.

Čínské zemědělství čelí několika dlouhodobým výzvám - nízké efektivitě rozdrobené výroby (rozloha obdělávané půdy na hlavu dosahuje méně než 40 % světového průměru), vysokým ztrátám způsobeným špatným skladováním a neadekvátní vědeckou a technologickou podporou. Důsledkem je nekontrolovaná migrace venkovského obyvatelstva do města a stále větší závislost na dovozu potravin. Čína proto usiluje o zefektivnění zpracování potravin. V Číně se aktuálně pěstuje 4x více kusů skotu než před 20 lety, zejména kvůli zvýšené poptávce po mléčných produktech. Nabízí se jak transfer know-how pro alternativní způsob krmení, tak i spolupráce v oblasti welfare a zdraví zvířat (např. výroba či dovoz vakcín).

Železniční doprava

Tradiční oblast vývozu v rámci obecného tématu urbanizace, resp. doprava. Čína se snaží vyvinout v tomto segmentu vlastní výrobu, nicméně stále nedosahuje požadovaných kvalit a stále existuje poptávka po dovozu vysoce kvalitních a bezpečných výrobků, včetně spolupráce v oblasti engineeringu a dalších souvisejících služeb.

 

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 0401 - Mléko, smetana nezahuštěná,   neslazená

HS 0406 - Sýry, tvaroh

HS 1704 - Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé   čokolády)

HS 1806 - Čokoláda, přípravky potravinářské   ostatní s kakaem

HS 2005 - Ostatní zelenina připr. nebo konz. jinak   než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená

HS 2201 - Voda, vody minerální, sodovky   neslazené, led

HS 2202 - Voda, vody minerální, sodovky,   s přídavkem cukru či sladidel, ne šťávy

HS 2203 - Pivo ze sladu

HS 8422 - Myčky stroje k čištění, plnění apod.,   lahví aj.

HS 8438 - Stroje pro prům. přípravu výrobu   potravin aj.

Sklářský a keramický průmysl

HS 7006 - Sklo lité tažené, plavené, vrtané aj.   zpracované

Energetický průmysl

HS 8403 - Kotle k ústřednímu vytápění, jiné

HS 8401 - Reaktory, jaderné články palivové,   nevyhořelé

Strojírenský průmysl

HS 8429 – Buldozery, srovnávače, rypadla apod.   s pohonem

HS 8439 - Stroje pro výrobu buničiny, papíru,   kartonu aj.

HS 8460 - Stroje obráběcí pro broušení,   lapování, leštění ap.

HS 8461 - Stroje obráběcí k hoblování apod.,   pily strojní aj.

Železniční doprava

HS 8607 - Části a součásti železničních nebo   tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

Nábytkářský průmysl

HS 9403 - Nábytek ostatní, části, součásti

Letecká doprava

HS 8526 - Radiolokátory apod., radiové   přístroje pro dálkové řízení

HS 8801 letedla, paramotory/glidery, záchranné   systémy, avionika

Služby – trénink pilotů, instruktorů apod.

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 4010 - Pásy dopravník., řemeny   hnací, z kaučuku vulkan.

HS 8414 - Čerpadla, vývěvy,   vzduchové kompresory aj.                                         

HS 8428 - Zařízení ost. zdvihací,   nakládací, manipulační

HS 8429 - Buldozery, srovnávače,   rypadla apod. s pohonem

HS 8430 - Stroje ost. srovnávací ap.,   pluhy, frézy sněžné

HS 8474 - Stroje k třídění   prosévání ap. zemin kamenů aj.                                         

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 2941 - Antibiotika

HS 3006 - Zboží farmaceutické jiné

HS 9010 - Přístroje a vybavení pro foto, laboratoře,   jinde. neuv.; negatoskopy, promít. plátna

HS 9018 - Nástroje lékařské chirurgické,   zubolékařské aj.

HS 9022 - Přístroje rentgenové aj. používající   záření

HS 9401 - Sedadla, ne lékařská ap., i   proměnitelná v lůžka

Služby

CPA 37.00 - Služby související s odpadními   vodami

CPA 72.00 - Výzkum a vývoj, autorská práva

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

**označují akce v ČR/cesty do ČR, o kterých je ZÚ Peking informován

únor

2. 2.

16+1: 1. čtvrtletní setkání China-CEEC

2. – 3. 2.

Porada k Číně 2016 I. a   workshop a recepce k přípravě Czech Days 2016 v Bohai Region

druhá polovina února

**Holiday World

24. – 27. 2.

Veletrh ISPO

březen

konec března

94th China Chengdu Food and   Drinks

29.-30. 3.

**ČR: Návštěva prezidenta Xi   Jinping v ČR

duben

9. - 15. 4

Delegace Vysočina

11.-15.4.

CCMT, oficiální účast ČR

15. 4.

TIANJIN – V4 Food and beverage   promotion

18. 4.

4isp – prezentace investiční nabídky na ZÚ Peking

9. - 18. 4

Výbor pro hospodářství, zemědělstív a dopravu Senátu ČR

květen

 

Delegace Ministerstva školství   ČR

3. - 7. 5.

Ministr zemědělství v ČLR   a podnikatelská delegace, Peking a Shanghai

3.5.

Zahájení Czech Days in Bohai   Region na ZÚ Peking, Food Festival

12. - 21. 5.

Návštěva ministryně MMR  v Číně.

20. 5.

Beer and Tourism Festival Tianjin - akce Czech Days za účasti MMR

28.5. – 1.6.

CIFTIS - veletrh služeb (PROPED + akce Czech Days)

červen

8.-10.6.

NINGBO 16+1, veletrh a   ministerská konference a následná cesta do Guangzhou – slavnostní otevření kanceláře   CzechTrade Guangzhou

14.-16. 6.

Transport and Logistics,   oficiální účast ČR

16. – 20. 6.

LLM 2016, veletrh v Tangshan,  s účastní premiéra ČR, zakončení Czech Days

19. - 21.6.

Zdravotnický summit 16+1 v Suzhou, s účastí premiéra ČR

červenec

 červenec

 Návštěva Karlovarského kraje

srpen

 

 

září

září

**Návštěva CAAC v ČR, vice-administrátor, představení českého leteckého průmyslu

září

Porada k Číně 2016 II.

 září

Diplomatický summit na farmě česko-slovensko-čínského přátelství

září

**Seminář k flight   standard pro CAAC v ČR, v rámci PROPED

říjen

říjen

** ČR: Čína jako partnerská země pro MSV 2016

říjen

** ČR: Smíšený ekonomický výbor

říjen

MUSIC CHINA, oficiální účast   ČR

23.-27. 10.

I. české sklo v Sichuan/u   2015, místo konání Chengdu (komerční akce)

28. 10.

Recepce ke státnímu svátku

konec října

IV. český letecký seminář   (Sichuan) 2016, místo konání Chengdu (komerční akce)

31. 10.

Letecký seminář   v Guangzhou – komerční akce CzechTrade Guangzhou

listopad

listopad

Zhuhai Airshow 2016, oficiální   účast v rámci NOVUM

listopad

Shenzhen Technology Fair

listopad

**ČR:  Čínské investiční fórum 2016

prosinec

prosinec

(první týden)

Předvánoční setkání   s českými firmami působícími v ČLR

Verze k  12. 2. 2016

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: