Čína: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

2. 6. 2017

ZÚ Peking

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Strojírenský průmysl

Strojírenství je tradiční doménou ČR. Stroje na výrobu buničiny z celulózních materiálů do Číny dováží řada evropských zemí – Německo, Finsko Itálie, Rakousko a existuje potenciál i pro ČR, která do Číny v této položce dováží. Potenciál existuje i v dalších oblastech strojírenského průmyslu a technologií, které navazují na letecký, automobilový, těžební průmysl či na energetiku nebo zdravotnictví. ČR však zdaleka nedosahuje hodnot a objemů vývozů největších čínských dodavatelů – Německa, Japonska, Itálie, USA atd. Z ČR se v posledních letech dovážely zejména položky – stroje protahovací, stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění a stroje k obrábění, broušení ozubených kol. Nyní se klíčovým slovem stávají inovace, které mají splnit cíle tzv. strategie Made in China 2025. Důležitou součástí těchto plánů je samozřejmě i moderní strojírenství. V souvislosti se snahou inovovat výrobu a přiblížit se světové špičce má Čína velký zájem o transfer technologií vyspělých evropských firem. Český strojírenský průmysl tak může svým čínským partnerům nabídnout technologie, které zemi pomohou naplnit tyto ambice. Potenciál rozvoje spolupráce však také existuje v posílení vědecké a technologické inovace nebo kooperace v oblasti výrobních kapacit.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Čína patří mezi hlavní světové naleziště uhlí, zlata a nerostných surovin a patří mezi největší spotřebitele topného uhlí (49 %) a železné rudy (58 %). Těžební průmysl zaznamenal v posledním desetiletí rapidní růst díky rostoucí poptávce po dodávkách z energetického, výrobního a stavebního sektoru. Ačkoli v posledních několika letech Čína podporuje spíše zelený rozvoj a snižuje spotřebu uhlí, značný těžební potenciál existuje především v rozvoji hlubinné těžby. Důraz je současně kladen na bezpečnost práce, udržitelnost postupů a obnovu těžebních oblastí.

Energetický průmysl

Dovoz kotlů odpovídá naplňování priorit „urbanizace“, resp. energeticky úsporných technologií, které jsou vzhledem ke zhoršujícímu se životnímu prostředí stále více vyhledávané. V posledních deseti letech se Čína stala největším spotřebitelem elektrické energie a má rozsáhlé plány na vybudování jaderné energetiky, která má v roce 2020 produkovat až 80 GW, výhledově dokonce až 400-500 GW v roce 2050, kdy by měl podíl jaderné energie činit přibližně 15 % energetického mixu. Zatímco v klasické energetice je již nyní soběstačnost téměř 100 %, s výjimkou nových technologií, v jaderné energetice je stále jistý omezený prostor pro spolupráci ve vybraných segmentech. Pro české energetické firmy, zejména jaderné, lze najít několik oblastí, ve kterých by bylo možné spolupracovat/ dodávat technologie. Kromě zkušeností s technologií VVER a subdodávek do reaktorů mají české firmy zkušenosti také v oblasti jaderné bezpečnosti (nuclear safety). Zejména po havárii na JE Fukušima klade čínská strana na tento aspekt velký důraz. Prostor pro spolupráci se současně nabízí na jaderných projektech ve třetích zemích, a to jak v oblasti klasické energetiky, tak v oblasti jaderné energetiky.

Environmentální technologie

Přibližně 1/3 vodních zdrojů v Číně je znečištěna a asi 300 mil. obyvatel pije kontaminovanou vodu. Vzorky ze 70 čínských měst ukazují, že téměř polovina z nich obsahuje škodlivé organické znečištění. Stejně vážná situace je vzhledem k závratnému ekonomickému rozvoji v kontaminaci půdy (cca 13 % nebo 1,2 mil. km2). V následujících letech hodlá čínská vláda investovat do ochrany životního prostředí až 546 mld. USD, tedy cca 1,3 - 1,4 % HDP. Veškeré technologie na ochranu vody, půdy, vzduchu a jejich čištění (zejména od těžkých kovů) jsou tedy perspektivními položkami. Samozřejmostí je pak ochrana ovzduší, resp. filtry na čištění vzduchu. Dalším z cílů je udržitelné zemědělství s menším použitím hnojiv a tzv. „green building“ – energeticky efektivní budovy a související technologie. V širším slova smyslu zapadá do urbanizačních priorit čínské vlády. Částečně také souvisí s oblastí nových technologií – viz nano-filtry apod.

Letecká doprava

Letecký průmysl je bezesporu jedním z „růstových“ sektorů v Číně. Čína je jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro civilní letectví. Ve střednědobém horizontu se očekává dvouciferný růst jako v předešlých letech a růst v průměru 7 % v následujících 20 letech. V následujících 20 letech bude Čína také potřebovat cca 5 260 letadel, většina z nich pro potřeby komerčního letectví. Součástí 13. pětiletého plánu je cíl vybudovat až 1600 letišť pro všeobecné letectví do roku 2030. Relevantními oblastmi pro ČR jsou výstavba a rekonstrukce letišť (civilní – radarové systémy, pro všeobecné letectví – ucelené „A-Z“ řešení), a všeobecné letectví: A-Z řešení obecně (včetně dodávek letadel – stav se má ze současných 1800 zvýšit na více než 2000 v roce 2016, či výcviku leteckého personálu).

Železniční doprava

Tradiční oblast vývozu v rámci obecného tématu urbanizace, resp. doprava. Čína se snaží vyvinout v tomto segmentu vlastní výrobu, nicméně stále nedosahuje požadovaných kvalit a stále existuje poptávka po dovozu vysoce kvalitních a bezpečných výrobků, včetně spolupráce v oblasti engineeringu a dalších souvisejících služeb. Z ČR se v posledních letech dovážely zejména položky – části součásti vozidel žel aj dopravy kolej.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Čína představuje třetí největší trh na světě v oblasti zdravotnictví, přestože utrácí na rozvoj zdravotnictví pouze 5 % svého HDP. Rozvoj zdravotnictví patří mezi priority čínské vlády (starost o vyšší věkové skupiny obyv., zlepšení zdravotnické péče ve městech i na venkově atd.), která láká do země zahraniční investice a usiluje o zvýšení podílu soukromých nemocnic. Velmi vítaný je transfer zdravotnických technologií malých a středních podniků EU (např. možnost společného podniku pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění nebo vakcín). Stále častěji je slyšet spojení inovativní léčiva, kterou je možno zacílit i na vyšší cenový segment. Investiční potenciál má také segment screeningových pracovišť, poradny zdravého životního stylu a pojišťovnické služby nabízející speciální produkty pro seniory, např. pomůcky domácí péče - pečovatelská křesla, naslouchátka, kyslíkové bomby, glukometry, měřice tuku, sofistikované masážní přístroje/pomůcky, rehabilitační a protetické pomůcky. Dováženy jsou do Číny zejména diagnostické přístroje, ultrazvuky, rehabilitační zařízení, rentgeny, endoprotézy, ortopedické vybavení, lékařské urychlovače a zařízení pro magnetické rezonance. Většinu dovozů zajišťují společnosti typu joint-venture zahraničních a čínských investorů. Do roku 2020 plánuje vláda do odvětví zdravotnických prostředků investovat 1.7 mil. USD.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Potravinářský trh v Číně je druhý největší v Asii, rostoucí v posledních 5 letech rychlostí 30 %. Mléčné výrobky mají v Číně velký růstový potenciál. Objemově je nejvýznamnější položkou právě mléko a smetana, ačkoliv růst je v posledních letech signifikantní zejména u slazeného mléka a zahuštěné smetany, přípravků z mouky, krupice apod. pro dětskou výživu, syrovátky. Mléčné výrobky obecně spadají do velmi regulované oblasti, nejvíce pak u položky „dětská výživa“, ve které dochází ke konsolidaci čínských firem ve snaze vybudovat domácí šampióny. Jednou ze zbraní je i antimonopolní zákon, který byl použit proti zahraničním producentům/dovozcům. Důvěra v čínské produkty je v této položce vzhledem ke skandálům v minulosti v oblasti bezpečnosti potravin minimální. České firmy se musí připravit na nejasné, poměrně složité a často se měnící dovozní předpisy. Čínský distributor očekává od české strany nemalé finanční prostředky na marketing. Přijetí „moderních“ západních stravovacích návyků přináší trend „zdravých potravin“ (na trhu je dostupná široká nabídka cereálií z řady zemí). Produkty „zaručující zdraví, štíhlost a krásu“ jsou velmi atraktivní. Zájem o vitamíny, iontové nápoje apod. zažívá velký „boom“, včetně přípravků určených pro seniory v důsledku stárnutí populace. Čínské zemědělství čelí několika dlouhodobým výzvám - nízké efektivitě rozdrobené výroby (rozloha obdělávané půdy na hlavu dosahuje méně než 40 % světového průměru), vysokým ztrátám způsobeným špatným skladováním a neadekvátní vědeckou a technologickou podporou. Důsledkem je nekontrolovaná migrace venkovského obyvatelstva do měst a stále větší závislost na dovozu potravin. Čína proto usiluje o zefektivnění zpracování potravin. V Číně se aktuálně pěstuje 4x více kusů skotu než před 20 lety, zejména kvůli zvýšené poptávce po mléčných produktech. Nabízí se jak transfer know-how pro alternativní způsob krmení, tak i spolupráce v oblasti „welfare“ a zdraví zvířat (např. výroba či dovoz vakcín).

Sklářský, keramický průmysl a luxusní zboží

České sklo patří k tradičním exportním položkám a v Číně je zejména známý "český křišťál". ČR standardně dováží do Číny lité, válcované, plavené, broušení či jinak zpracované sklo. Obecnou prioritou jsou „luxusní a designové produkty“ včetně designových osvětlení všech typů. V této oblasti skýtá potenciál také luxusní (kvalitní) nábytkářský průmysl. Poptávka je v Číně také po hudebních nástrojích ze zahraničí (piana, kytary, housle, žesťové nástroje apod.).

Služby

V souvislosti se snahou Číny zaměřit svou ekonomiku více na služby skýtá tento sektor do budoucna značný potenciál. Regiony mají programy pro podporu služeb a také se na tuto oblasti zaměřuje čím dál více veletrhů. Důraz je v této fázi kladen zejména na oblasti vědy a technologií, internet a IT, finanční služby, zdravotnické služby, turismus a služby spojené se zvyšováním kvality životního prostředí. Například město Peking uvolňuje pravidla pro zahraniční kapitál v oblasti služeb a otevírá větší prostor zahraničním investorům. V roce 2014 tvořily služby 78 % pekingského HDP (1,66 mld. CNY).

ICT

Sektor ICT je v současné době silně podporován na úrovni centrální i regionálních vlád. Některé regiony nabízejí zvláštní pobídky (např. daňové zvýhodnění) pro zahraniční investory v ICT. Dosud omezená pravidla pro investice v této oblasti se postupně uvolňují. Souvisí to se snahou Číny přeorientovat svou ekonomiku více na domácí spotřebu, služby a high-tech průmysl. Hodnota čínského ICT sektoru v roce 2015 činila zhruba 433 mld. EUR a v příštích letech bude dynamicky narůstat. Tržby ICT sektoru v Číně od roku 2009 rostou v průměru o 14 % ročně. V roce 2014 bylo v Číně prodáno 400 mil. mobilních telefonů, z toho 92 % bylo chytrých telefonů. Počet mobilních uživatelů dosáhl 1.29 bil. a počet internetových uživatelů 630 mil. Hlavními prvky dalšího růstu sektoru ICT bude výstavba tzv. smart cities, trh s mobilním softwarem, Internet of Things (spotřební výrobky propojené online), big data (skladování velkých dat) a tzv. cloud technologie. Další růst se také očekává u tzv. chytrých televizí a v souvislosti s inovacemi mobilních telefonů a jejich doplňkovými zařízeními. Dlouhodobou strategií čínské vlády na poli informací a komunikace je oprostit se od závislosti na dovozu zahraničních technologií a vytvářet vlastní. Z tohoto hlediska příležitosti pro zahraniční společnosti představuje tréning, expertíza a konzultace v high-tech oblastech, případně spolupráce na vývoji. Nejméně prostupným sub-sektorem jsou telekomunikace, naopak nejvíce otevřené zahraničním firmám jsou IT služby. Zde se kromě expertíz nabízí především e-commerce a IT outsourcing, velký potenciál skýtá také plánovaná expanze čínských herních vývojářů do Evropy. Příležitostí budoucnosti je také rozvoj informační hedvábné stezky a s ní spojených oborů jako je mj. telemedicína, online vzdělávání či internetu plus. Při vstupu na čínský trh je doporučeno využít obchodních klastrů a výhod, které je doprovázejí. Zároveň je třeba věnovat pozornost omezením plynoucím z vládních opatření pro zajištění informační bezpečnosti.

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Zemědělský a potravinářský průmysl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

HS 0401 - Mléko, smetana nezahuštěná, neslazená

HS 0406 - Sýry, tvaroh

HS 1704 - Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády)

HS 1806 - Čokoláda, přípravky potravinářské ostatní s kakaem

HS 2201 - Voda, vody minerální, sodovky neslazené, led

HS 2202 - Voda, vody minerální, sodovky, s přídavkem cukru či sladidel, ne šťávy

HS 2203 - Pivo ze sladu

HS 8422 - Myčky stroje k čištění, plnění apod.,

HS 0404 - Syrovátka výrobky z mléka zahuštěné slazené

HS 0402 - Mléko smetana zahuštěná slazená

HS 2204 - Víno z čerstvých hroznů mošt vinný jiný

HS 8708 - Části součásti vozidel motor osob aj traktorů

Sklářský a keramický průmysl

 

HS 7013 - Sklo stolní domácenské kuchyňské aj zboží

HS 7019 - Vlákna skleněná a výrobky z nich

Energetický průmysl

 

 

 

HS 8403 - Kotle k ústřednímu vytápění, jiné

HS 8401 - Reaktory, jaderné články palivové, nevyhořelé

HS 8413 - Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

HS 8481 - Kohouty ventily aj pro potrubí kotle vany aj

Strojírenský průmysl

 

 

 

 

 

 

 

HS 8429 – Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem

HS 8439 - Stroje pro výrobu buničiny, papíru, kartonu aj.

HS 8460 - Stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění ap.

HS 8461 - Stroje obráběcí k hoblování apod., pily strojní aj.

HS 8409 - Části součásti pro motory pístové

HS 8473 - Části strojů psacích počítacích aut zprac dat

HS 8479 - Stroje mechanické s vlastní indiv funkcí jn

HS 8415 - Stroje přístroje klimatizační

Železniční doprava

HS 8607 - Části a součásti železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

Nábytkářský průmysl

HS 9403 - Nábytek ostatní, části, součásti

Letecká doprava

 

 

 

 

HS 8526 - Radiolokátory apod., radiové přístroje pro dálkové řízení

HS 8801 letedla, paramotory/glidery, záchranné systémy, avionika

Služby – trénink pilotů, instruktorů apod.

HS 8517 - Přístroje telefonní, ost.přístroje pro vysílání,příjem hlasu,dat jn

HS 8803 - Části balonů větroňů ap lodí kosmických

Důlní, těžební a ropný průmysl

 

 

 

HS 4010 - Pásy dopravník., řemeny hnací, z kaučuku vulkan.

HS 8414 - Čerpadla, vývěvy, vzduchové kompresory aj.

HS 8428 - Zařízení ost. zdvihací, nakládací, manipulační

HS 8429 - Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

 

 

 

 

 

 

HS 2941 - Antibiotika

HS 9010 - Přístroje a vybavení pro foto, laboratoře, jinde. neuv.; negatoskopy, promít. plátna

HS 9018 - Nástroje lékařské chirurgické, zubolékařské aj.

HS 9012 - Mikroskopy jiné než optické difraktografy

HS 9401 - Sedadla ne lékařská ap i proměnitelná v lůžka

HS 9031 - Stroje přístroje nástroje měřící kontrolní jn

HS 9026 - Přístroje měření kontroly průtoku tlaku aj

Služby

 

CPA 37.00 - Služby související s odpadními vodami

CPA 72.00 - Výzkum a vývoj, autorská práva

Zdroj: Český statistický úřad

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Únor

6. 2.

Regionální porada k Číně

15. – 18. 2.

Česká účast na veletrhu ISPO

17. 2.

Oficiální zahájení „Czech Year on Belt and Road“

21. 2.

Vzpomínková akce ke Dni památky obětí holocaustu

21. – 23. 2.

Delegace přípravného týmu prezidentské návštěvy

Březen

14. – 17. 3.

BVV Press Meeting - Prezentace MSV 2017

19. – 21. 3.

Delegace Ministerstva zdravotnictví ČR v ČLR

22. – 25. 3.

Česká účast na veletrhu China (Chengdu) Food & Drinks Fair

22. – 26. 3.

Návštěva nejvyššího státního zástupce ČR

29. – 30. 3.

Zasedání UNIDROIT

Duben

3. – 5. 4.

Regionální konzulární porada

10. – 13. 4.

Návštěva ministryně pro místní rozvoj ČR

10. – 15. 4.

Delegace přípravného týmu prezidentské návštěvy

17. – 24. 4.

Česká oficiální účast na veletrhu CIMT Beijing

18. 4.

Čtvrtletní zasedání Sekretairátu 16+1

19. 4.

Prezentace Czech - China Student Exchange Association

21. 4.

Otevření vízového centra v Xi‘an(u)

23. 4.

Představení plánu akcí China – CEEC Hospital Chooperation Alliance

24. – 25. 5.

Delegace Ministerstva zdravotnictví ČR v ČLR

26. – 30. 4.

Česká účast na veletrhu CIENPI a delegace jaderného průmyslu v ČLR (v rámci PROPED)

Květen

12. – 17. 5.

Návštěva prezidenta ČR v ČLR v rámci Belt and Road Forum

17. – 19. 5.

Delegace ministerstva zemědělství na SIAL China (PROPED)

19. 5. – 4. 6.

Czech Mayfest v Šanghaji, Hangzhou a Ningbo

21. – 28. 5.

Delegace MZV ČR a MŽP ČR na Konzultativním shromáždění smluvních stran Smlouvy o Antarktidě

22. – 24. 5.

Česká účast na veletrhu TopWine

25. 5.

Czech Beverage Night (PROPED)

25.– 26. 5.

Delegace Ministerstva dopravy ČR na CAAC Development Forum

Červen

7. – 12. 6.

China - CEEC Investment and Trade Expo, ČR jako partnerská země a následná cesta do Guangzhou – slavnostní otevření kanceláře CzechTrade Guangzhou

15. – 18. 6.

Česká účast na veletrhu BITE 2017

červen

Odborné školení a expertní mise BSE pro veterinární experty AQSIQ v ČR

Červenec

17. – 19. 7.

China Investment Forum

červenec

Návštěva CAAC v ČR

Srpen

 

České dětské knížky na Beijing Book Fair

18. – 20. 8.

Delegace Ministerstva zdravotnictví ČR na Belt and Road Health Forum

23. – 27. 8.

Delegace MPO ČR na China International General Aviation Conference (PROPED)

Září

4. – 8. 9.

Czech Gastronomy Week

18. – 21. 9.

Česká účast na veletrhu CIFIT Xiamen – ČR jako partnerská země (PROPED)

19. – 22. 9.

Česká účast na Aviation Expo China

22. – 23. 9.

Diplomatický summit na Farmě česko-slovensko-čínského přátelství

29. 9. – 3. 10.

Česká účast na veletrhu Sichuan International Avitation Fair (SIAF2017)

Říjen

11. – 14. 10.

Česká oficiální účast na veletrhu MUSIC China

25. – 28. 10.

Česká oficiální účast na veletrhu China Coal and Mining Expo

5. – 10. 10.

Dny české skla v Pekingu a Chengdu

28. 10.

Recepce ke státnímu svátku

Listopad

16. – 21. 11.

Česká účast na veletrhu China Hi-Tech Fair (PROPED)

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: