Čína: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

18. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Pekingu (Čína)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Civilní letecký průmysl

Letecký průmysl je bezesporu jedním z „růstových“ sektorů v Číně. Čína je jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro civilní letectví. Ve střednědobém horizontu se očekává dvouciferný růst jako v předešlých letech a růst v průměru 7% v následujících 20 letech. V následujících 20 letech bude Čína také potřebovat více než 5000 malých a středních letadel, většina z nich pro potřeby komerčního letectví. Součástí 13. pětiletého plánu je cíl vybudovat až 1600 letišť pro všeobecné letectví do roku 2030.

Relevantními oblastmi pro ČR jsou výstavba a rekonstrukce letišť (civilní – radarové systémy, pro všeobecné letectví – ucelené „A-Z“ řešení), a všeobecné letectví: A-Z řešení obecně (včetně dodávek letadel či výcviku leteckého personálu). Stejně jako například v oblasti environmentálních technologií platí, že chce Čína být v civilním letectví světovou velmocí. Velkou překážkou v rozvoji této oblasti je však stále velmi omezený nižší vzdušný prostor. V příštích letech se očekává jeho postupné otevírání spolu s rostoucí leteckou infrastrukturou. Mezi čínskými aerolinkami je také poptávka po zahraničních pilotech pro mezinárodní lety.

Důlní, těžební a ropný  průmysl

Primární zdroje energie v Číně tvoří zejména uhlí, ropa, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie. Uhlí je hlavním zdrojem elektrické energie a Čína jej společně se železnou rudou spotřebovává více než kterékoli jiná země. Je také největším producentem uhlí na světě. Patří však také mezi hlavní světová naleziště zlata a nerostných surovin.

Čína je v dodávce energií ve velké míře závislá na zahraničních dodavatelích. Plán na rok 2014-2020 tak má zajistit, aby do roku 2020 Čína byla z 85 % své celkové energetické spotřeby soběstačná. Aby Čína mohla dosáhnout tohoto vytyčeného cíle, klade důraz na zemní plyn a jadernou energetiku. Dle plánu pro r. 2014 -2020 Čína stanovila strop své roční spotřeby primárních energií na hodnotu, jež je srovnatelné s 4,8 mld. tun uhlí. Tento plán také stanovil cíl celkové spotřebě uhlí do roku 2020 na zhruba 4,2 mld. tun.

I přes postupné snižování spotřeby uhlí je stále potenciál v těžebním průmyslu. Čínská vláda podporuje rozvoj především hlubinné těžby. S tím souvisí i problematika bezpečnosti práce, udržitelnosti postupů a obnovy těžebních oblastí, na kterou je kladen stále větší důraz. Překážkou je, že ČLR i nadále výrazně limituje možnosti pro uplatnění zahraničních subjektů v energetickém odvětví země, které je považováno za velmi strategické. Zapojení velkých zahraničních společností se odvíjí povětšinou jen ve formě joint-venture firemních subjektů spolu s čínskými giganty jako CNPC, Sinopec a CNOOC, a to především ve sféře rozvoje těžebních lokalit ropy a zemního plynu, výstavby a provozu čerpacích stanic pohonných hmot a budování terminálů LNG.

Energetický průmysl

V posledních několika letech se Čína vzhledem ke zhoršujícímu se životnímu prostředí vydala cestou zelených technologií. Jako součást plánu snížit svou závislost na uhlí si dala cíl do roku 2020 zvýšit podíl dodané čisté energie na celkové spotřebě o 15 %. (V současné době tvoří čisté energie méně než 10 % celkové energetické spotřeby Číny.) Sází tak na obnovitelné zdroje energie a jadernou energetiku. Více než polovina nových elektráren vybudovaných v Číně po r. 2013 jsou tak založené na jádru či obnovitelných zdrojích.

Čína je největším spotřebitelem solární energie na světě a současně největším výrobcem solárních ohřívačů vody. Celková kapacita instalovaných ohřívačů představuje asi 60 % kapacity solárního ohřevu horké vody na světě. Čína je světovým lídrem v oblasti výroby větrné energie s největším instalovaným výkonem a rychlostí růstu nových větrných zařízení. Do roku 2020 by Čína měla dosáhnout 250 GW celkové výrobní kapacity větrné elektrické energie a naplnit tak vládní cíl produkovat 15 % veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů. Čína současně plánuje rozvíjet svou jadernou energetiku. Do roku 2020 má zdvojnásobit jadernou kapacitu na 58 GW gigawattů a dále do roku 2030 na 150 GW. Tato kapacita by měla pokrýt 10% spotřeby elektřiny.

Pro české energetické firmy, zejména jaderné, lze najít několik oblastí, ve kterých by bylo možné spolupracovat/dodávat technologie. Kromě zkušeností s technologií VVER a subdodávek do reaktorů mají české firmy zkušenosti také v oblasti jaderné bezpečnosti (nuclear safety). Zejména po havárii na JE Fukušima klade čínská strana na tento aspekt velký důraz. Zároveň je prostor pro spolupráci na jaderných projektech ve třetích zemích, a to jak v oblasti klasické energetiky, tak v oblasti jaderné energetiky. Také dovoz kotlů odpovídá naplňování priorit „urbanizace“, resp. energeticky úsporných technologií. 

ICT

Sektor ICT je v současné době silně podporován na úrovni centrální i regionálních vlád. Dlouhodobou strategií čínské vlády na poli informací a komunikace je oprostit se od závislosti na dovozu zahraničních technologií a vytvářet technologie vlastní. Nejméně prostupným sub-sektorem jsou proto telekomunikace, naopak nejvíce otevřené zahraničním firmám jsou IT služby. Dosud omezená pravidla pro investice v této oblasti se postupně začínají uvolňovat. Souvisí to se snahou Číny přeorientovat svou ekonomiku více na domácí spotřebu, služby a high-tech průmysl. Hlavními prvky dalšího růstu sektoru ICT má být výstavba tzv. smart cities, trh s mobilním softwarem, Internet of Things (spotřební výrobky propojené online), big data (skladování velkých dat), cloud technologie, smart manufacturing a s ním spojené cyber security. Příležitostí budoucnosti je také rozvoj informační Hedvábné stezky a s ní spojených oborů jako je mj. e-commerce, telemedicína, online vzdělávání či internet plus.

Příležitosti pro zahraniční společnosti představuje trénink, expertíza a konzultace v high-tech oblastech, případně spolupráce na vývoji. Zde se kromě expertíz nabízí především e-commerce a IT outsourcing, velký potenciál skýtá také plánovaná expanze čínských herních vývojářů do Evropy. Pro vývoz ICT produktů a investic v tomto sektoru však na trhu existuje mnoho překážek. Vstup na trh si vyžaduje vysoké vstupní náklady, zejm. poplatky spojené s povinnou certifikací. Složité je rovněž právní a regulační prostředí. Výzvou je nadále také ochrana duševního vlastnictví. Při vstupu na čínský trh je proto doporučeno využít obchodních klastrů a výhod, které je doprovázejí. Zároveň je třeba věnovat pozornost omezením plynoucím z vládních opatření pro zajištění informační bezpečnosti. 

Strojírenský průmysl

Potenciál existuje v oblastech strojírenského průmyslu a technologií, které navazují na letecký, automobilový, těžební průmysl či na energetiku nebo zdravotnictví. ČR však zdaleka nedosahuje hodnot a objemů vývozů největších čínských dodavatelů – Německa, Japonska, Itálie, USA atd. Z ČR se v posledních letech dovážely zejména položky – stroje protahovací, stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění a stroje k obrábění, broušení ozubených kol. Nyní se klíčovým slovem stávají inovace, které mají splnit cíle tzv. strategie Made in China 2025. Důležitou součástí těchto plánů je samozřejmě i moderní strojírenství. V souvislosti se snahou inovovat výrobu a přiblížit se světové špičce má Čína velký zájem o transfer technologií vyspělých evropských firem.

Český strojírenský průmysl tak může svým čínským partnerům nabídnout technologie, které zemi pomohou naplnit tyto ambice. Potenciál rozvoje spolupráce však také existuje v posílení vědecké a technologické inovace nebo kooperace v oblasti výrobních kapacit. S tím souvisí poptávka Číny po robotice, technologiích umělé inteligence či elekromobilitě. 

Železniční a kolejová doprava

Čína se snaží vyvinout v tomto segmentu vlastní výrobu, nicméně stále nedosahuje požadovaných kvalit a stále existuje poptávka po dovozu vysoce kvalitních a bezpečných výrobků, včetně spolupráce v oblasti engineeringu a dalších souvisejících služeb. Z ČR se v posledních letech dovážely zejména součásti vozidel železniční a kolejové dopravy. 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Rozvoj zdravotnictví patří mezi priority čínské vlády. Do roku 2020 plánuje vláda do odvětví zdravotnických prostředků investovat 1,7 mil. USD. Každoroční tempo růstu sektoru však dosahuje 8 % a v roce 2035 se mají příslušné vládní útraty podílet na celkovém HDP téměř 10 %. Očekává se, že do roku 2030 dosáhne zdravotnický trh v Číně výše 2,3 bilionu USD. Loni v říjnu schválila čínská vláda projekt s názvem „Zdravá Čína 2030“, ve kterém se zavazuje vybudovat v následujících 15 letech zdravou Čínu. Vládní plán a další doplňující strategie předpokládají, že do roku 2030 by se Čína měla stát lídrem mezi inovativními zeměmi, zejm. na poli farmaceutik. Rozvoji domácího farmaceutického trhu a rozšíření generik a moderních medikamentů mají pomoci zahraniční zkušenosti. Vítány jsou proto partnerství s domácím podniky na vývoji těchto nových léků. Trendy, které v následujících letech mají hýbat zdravotnickým sektorem, jsou zdravotnické pomůcky, telemedicína, využití umělé inteligence a robotiky.

Potenciál pro zahraniční firmy existuje především v oborech, které kladou důraz na inovace a nové technologie. Velmi vítaný je zejm. transfer zdravotnických technologií (např. možnost společného podniku pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění nebo vakcín - Čína se totiž potýká s dramatickým nárůstem diagnóz takzvaných civilizačních chorob). Stále častěji je slyšet spojení inovativní léčba, kterou je možno zacílit i na vyšší cenový segment. Investiční potenciál má také segment screeningových pracovišť, poradny zdravého životního stylu a pojišťovnické služby nabízející speciální produkty pro seniory, např. pomůcky domácí péče - pečovatelská křesla, naslouchátka, kyslíkové bomby, glukometry, měřice tuku, sofistikované masážní přístroje/pomůcky, rehabilitační a protetické pomůcky. Dováženy jsou do Číny zejména diagnostické přístroje, ultrazvuky, rehabilitační zařízení, rentgeny, endoprotézy, ortopedické vybavení, lékařské urychlovače a zařízení pro magnetické rezonance. Většinu dovozů zajišťují společnosti typu joint-venture zahraničních a čínských investorů. Dovoz farmaceutik a zdravotnických zařízení v zemi podléhá složitému, zdlouhavému a velmi nákladnému řízení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Po dlouhém období, kdy drželo nejvýznamnější růstový potenciál mléko, a zvláště poté, co byly vyhlášeny sankce vůči Rusku, se nyní zdá, že je čínský trh nabídkou zahraničního mléka již nasycen. Exportní příležitosti stále trvají, především v sušeném mléce, které se v Číně nejvíce využívá pro výrobu instantního kojeneckého mléka, jelikož stále nedůvěra středních tříd k domácí produkci mléka po skandálech s melaminem stále přetrvává. U ostatních mléčných výrobků je poptávka vzhledem k tomu, že většina obyvatel Číny trpí genetickou netolerancí k laktóze a s tím spojeným faktem, že s výjimkou etnických Mongolů mléko nebylo součástí tradiční čínské kuchyně, o poznání nižší. Je rovněž nutné připomenout, že stejně jako u vína je mnohdy pro zákazníky rozhodující buďto dobré jméno exportující země (v této věci jsou v popředí především Francie, USA, Irsko, Dánsko aj.), nebo cena, která je ovšem vzhledem k vysoké konkurenci již sražena poměrně nízko. Stejně to platí i u vína. Problémem pro české výrobce mohou být i často příliš vysoké množstevní poptávky.

Nejperspektivnějšími položkami i vzhledem k statistikám je český chmel, ve kterém Čína již předstihla tradičního největšího odběratele českého chmele – Japonsko. Dále je to pivo (ačkoli se celková spotřeba piva nepatrně snížila, vzrostla spotřeba piva dovozového), slad (slad se sice stále exportovat nemůže, nicméně vyjednávání o jeho schválení jsou již ve finální fázi), krmiva pro psy a kočky, hroznový olej, atd. Kromě těchto komodit má vzrůstající perspektivu i maso a masné výrobky. Na schválení jejich dovozu ale ČR stále čeká a i když dochází k výrazným posunům ve schvalovací proceduře, není pravděpodobné v dohledné době schválení očekávat.

Po možném úspěšném zakončení právě probíhajících jednání o vzájemném uznání chráněných zeměpisných označení (CHZO) mezi Čínou a EU lze v Číně očekávat státem vedenou kampaň k propagaci výrobků takto označených. Z toho by mohli profitovat i exportéři vyvážející výrobky, které jsou nositeli českých CHZO. Stále platí, že se exportující firmy musí připravit na nejasné, poměrně složité a často se měnící dovozní předpisy (především veterinární), jejichž vyřízení může trvat v řádu let. Čínský distributor očekává od české strany dlouhodobý osobní kontakt, nemalé finanční prostředky na marketing a nízkou prodejní cenu (ačkoli je zboží poté prodáváno za mnohonásobně vyšší prémiovou cenu).

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

 

 

 

 

 

 

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

 

 

 

 

HS 1210 - Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin

HS 2203 -  Pivo ze sladu

HS 2204 - Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009

HS 2106 - Potravinové přípravky, jinde neuved.

HS 1901 - Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, škrobu aj.

HS 2309 - Přípravky používané k výživě zvířat

HS 1701 - Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pev. stavu

HS 1904 - Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením

HS 2201 - Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, neslazená

HS 0402 - Mléko a smetana, zahuštěné nebo slazené

HS 0404 - Syrovátka; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též slazené

Energetický průmysl

HS 8413 - Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8481 - Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj.

HS 8414 - Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.

Strojírenský průmysl

HS 8460 - Obráběcí stroje pro odstraňování ostřin, k broušení, honování aj. konečnou úpravu kovů

HS 8409 - Části a součásti vhodné pro motory pístové

HS 8473 - Části, součásti a příslušenství strojů psacích, počítacích

HS 8479 - Stroje a mechanická zařízení s vlastní individuální funkcí, jinde neuvedené

HS 8415 - Stroje přístroje klimatizační

HS 8483 - Převodové hřídele a kliky; ložisková pouzdra; převodovky, setrvačníky, spojky aj.

HS 8471 - Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 8448 - Zařízení přídavná stavů strojů na spřádání ap

HS 8431 - Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj.

HS 8411 - Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

HS 8607 - Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

Civilní letecký průmysl

HS 8501 - Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8526 - Přístr. radiolok. ap., radiové, pro řízení dálkové

HS 8804 - Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky

HS 8805 - Letecké katapulty ap. přístroje a zařízení

HS 8802 - Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě

HS 8803 - Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802

Služby – trénink pilotů, instruktorů apod.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9012 - Mikroskopy jiné než optické, difraktografy

HS 9401 - Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části

HS 9031 - Měřicí nebo kontrolní přístroje, projektory na kontrolu profilů

HS 9026 - Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu průtoku, hladiny, tlaku aj. přístroje

HS 9018 - Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

Sklářský a keramický průmysl

HS 7013 - Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, pro výzdobu aj. účely

HS 7019 - Skleněná vlákna a výrobky z nich (například příze, tkaniny)

HS  7003 - Sklárna na tabule z litého nebo válc. skla

HS 7018 - Skleněné korálky, imitace perel, imitace drahokamů ap. zboží ze skla, jn. než bižuterie

Služby

CPA 37 - Služby související s odpadními vodami

CPA 72 - Výzkum a vývoj, autorská práva

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Leden

3.–6. 1.

Delegace Ministerstva zdravotnictví v ČLR

Únor

1.-4. 2.

Česká účast na veletrhu Hong Kong Education EXPO

Březen

8.3.

Slavnostní zahájení Czech Days in Greater Bay Area

Výstava „Inspirace Miuchou – České produkty inspirované Art Noveau“

Výstava 1918 – 2018 „Společné století“

9.3.

Regionální porada

15.3.

Tisková konference Veletrhy Brno

27.–30. 3.

Česká účast na fóru ASEM Nuclear Safety Summit

Duben

10.–13. 4.

Česká účast na veletrhu CCMT Shanghai

24.–28. 4.

Česká účast na veletrhu China International Gift and Home Product Fair

1.4.

Premiéra nové Škody Kamiq

Květen

1.5.

100 let českého sportu - Česko-čínská spolupráce ve sportu

5.-9. 5.

Česká účast na veletrhu Hong Kong Medical Devices  and Supplies

10.5.

Česká účast na Shenzhen Bienalle, David Černý a jeho „Thinker“ – F. Kafka

15.–18. 5.

Česká účast na veletrhu SIAL Shanghai

15.–18. 5.

Česká účast na veletrhu Transport Logistic Shanghai

28.5.

Seminář k E-Commerce v Praze

Červen

5.-9. 6.

Zasedání Česko-čínského centra spolupráce v rámci OBOR iniciativy

6.-8. 6.

16+1 Investment and Trade Expo a konference ministrů obchodu 16+1

20.6.

Delegace města Olomouc na China – South Asia Expo

25.–29. 6.

Porada ekonomických radů

26.–30. 6.

Česká účast na veletrhu International Food Expo

Guangzhou

Červenec

24.7.

Česká účast na veletrhu Hong Kong Book Fair

(součást EU expozice)

 

16+1 Summit premiérů

Srpen

20.8.

Česká účast na veletrhu Hong Kong

Food Expo and Czech Beer and Wine Festival

 

 

Česká účast na Qingdao Beer Festival

Září

8.-11. 9.

Česká účast na veletrhu China International Fair for Investment and Trade

12.-14. 9.

Čínské investiční fórum

 

100 let české kuchyně - Týden české kuchyně a turismu

19.–21. 9.

Hangzhou Digital Silk Road Forum

28.9.

Recepce ke dni české státnosti

E-Commerce extravaganza

Říjen

 

Česká účast na veletrhu China Education Expo Guangzhou

13.10.

Česká účast na veletrhu Music China Shanghai

21.10.

Česká účast na veletrhu Macau International Trade and Investment Fair

Český týden v Macau

28.10.

Recepce „100 let založení Československa“

Listopad

5.-9. 11.

Česká účast na China International Import Fair

5.-11. 11.

Česká účast na veletrhu China International Aviation and Aerospace Exhibition 2018

16.-21. 11.

Česká účast na veletrhu Shenzhen Hi-Tech Fair

25.–29. 11.

Česká účast na veletrhu Guangzhou Design Week

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: