Čínský příjezdový turismus do Česka pokračuje v postupném oživení; v roce 2025 navštívilo Českou republiku  přibližně 220 tisíc návštěvníků z ČLR (oproti 170 tis. v roce 2024). Obnova čínského turismu má nicméně stále pozvolný charakter a nedosahuje předcovidových úrovní. Růst je podporován mimo jiné postupným rozšiřováním leteckého spojení mezi Čínou a Evropou, včetně obnoveného přímého leteckého spojení mezi Pekingem a Prahou, a rostoucím zájmem o méně exponované evropské destinace. Pro české producenty zůstává klíčové využití digitálních prodejních a komunikačních kanálů. Významnou roli hrají čínské e-commerce platformy, mezi něž patří například Taobao (spadající pod gigant Alibaba), JD.com, Pinduoduo (pod něž patří Temu) či Douyin (čínská verze TikToku), které dohromady generují tržby ve stovkách miliard USD dolarů. Podíl on-line na celkovém prodeji zboží zároveň výrazně převyšuje celosvětový průměr. V  roce 2025 dosáhly maloobchodní tržby v Číně přibližně 15,97 bilionů CNY (cca 2,2 bilionů USD). Podíl e-commerce se na celkovém maloobchodu v Číně pohybuje kolem 30 %, celosvětově pak na vedoucí Čínu připadá dokonce více než 45 % světových spotřebitelských on-line nákupů (Spojené státy jsou druhé s cca 1,3 biliony dolarů).

Preference a zvyklosti čínských kupujících se v mnohém velmi odlišují od evropských či severoamerických zákazníků. Čínští zákazníci jsou obecně výrazně zběhlejší v používání digitálních technologií a aktivnější ve sdílení nákupních zkušeností prostřednictvím sociálních sítí, a jsou silně ovlivňováni obsahovým marketingem a livestream shoppingem. Významnou roli hraje i estetické vnímání produktů, které se odlišuje od evropských trhů. Čínští spotřebitelé často preferují designové prvky s mytologickou symbolikou, např. motivy draka symbolizujícího sílu a moc nebo barev, jako v případě červené, kdy jde o vyjádření štěstí, radosti a hojnosti. Důležitou roli hrají rovněž limitované edice, zejména v souvislosti s čínským Novým rokem a dalšími sezónními svátky.

Vysoce kvalitní produkce z křišťálového skla či porcelánu je součástí v Číně vysoce ceněného společenského statusu. Ručně vyráběné vázy, sklenice, křišťálové doplňky či luxusní porcelánové sady jsou vyhledávanými dary včetně firemního a obchodního protokolu. Jedná se tedy o produkci méně citlivou na cenu a více orientovanou na kvalitu, značku a estetickou hodnotu. Významnou roli hraje také segment osvětlení s křišťálovými komponenty, zejména na míru vyráběná svítidla pro reprezentativní prostory a luxusní hotely, kde se stále prosazuje důraz na design a individuální řešení. Perspektivním kanálem pro uplatnění české produkce jsou nově vznikající nákupní a zábavní centra napříč provinciemi, jejichž vznik je podporován státními či regionálními programy s cílem rozvoje domácí spotřeby. 

Čína je největší světový exportér, přičemž v roce 2025 její vývoz meziročně vzrostl o cca 6% na 3,77 bilionu dolarů. Sektor průmyslových technologií zůstává významnou oblastí pro exportní příležitosti, zejména pro výrobce, kteří se zaměřují na robotizaci a pokročilé technologie. I v následujících několika letech se poptávka očekává u řešení, která zvyšují efektivitu výroby, kvalitu produkce, energetickou úspornost a flexibilitu dodavatelských řetězců. 

Rostoucí důraz na automatizovanou výrobu, digitalizaci provozu a integraci technologií 3D tisku s CNC stroji patří mezi významné trendy čínského průmyslu. Čínští výrobci v rámci zvyšování konkurenceschopnosti stále více investují do CNC technologií s cílem zefektivnění operací a minimalizace chyb.

Silná podpora čínské vlády v oblasti elektromobility a inteligentních vozidel vytvořila rozsáhlý trh pro moderní výrobní technologie, včetně automatizace, robotiky a špičkových obráběcích strojů. Přední čínští výrobci automobilů jako BYD, Geely a další pokračují v investicích do pokročilých výrobních zařízení integrujících CNC stroje s důrazem na efektivitu, kvalitu a rychlost výroby. Současně však platí, že elektromobily jsou konstrukčně jednodušší než vozidla se spalovacím motorem a obsahují menší množství tradičně  obráběných či tvářených komponentů. Další růst podílu NEV (New Energy Vehicles), který v roce 2025 v celé Číně již překročil 50 % nových prodejů, tak může postupně měnit strukturu poptávky po komponentech vyráběných i s pomocí obráběcích a tvářecích strojů.

V dalších odvětvích budou dále příležitosti generovány zahraniční poptávkou po čínské průmyslové produkci, jejíž ceny zejména díky poměrně slabé domácí poptávce klesají. Případné oslabení poptávky po obráběcích a tvářecích strojích v důsledku proměny automobilového průmyslu může být zčásti kompenzováno potřebami čínských producentů v oblastech výroby letadel, lodí, stavební techniky, energetiky či telekomunikační techniky. I přes silné konkurenční prostředí tak zůstává prostor pro české exportéry zejména ve specializovaných segmentech s vyšší přidanou hodnotou.

Čína dlouhodobě směřuje k produkci s vyšší přidanou hodnotou a současně zvyšuje odolnost své ekonomiky mj. posilováním svého domácího trhu. Zvyšující se kvalita domácí produkce se projevuje i v oblasti strojírenství, kde dochází k postupnému zlepšování spolehlivosti a technických parametrů čínských CNC strojů. Čím dál tím vyšší kvalita čínských výrobku se odráží například na ukazateli střední doby mezi poruchami (MTBF), která se u čínských CNC strojů postupně zvyšuje na úroveň zahraničních strojů. Přesto zůstává patrný rozdíl mezi domácí a špičkovou zahraniční produkcí, zejména v segmentech vysoce přesného obrábění, specializovaných aplikací a dlouhodobé provozní spolehlivosti.

Pro dlouhodobé uplatnění naší tradiční, dlouhodobě úspěšné produkce obráběcích a tvářecích strojů, bude klíčové sledovat hlavní trendy světového strojírenství spočívající v pokračujícím rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity. Tyto trendy jsou zároveň v souladu s prioritami čínské hospodářské politiky.

Gaming

Čína má největší herní trh na světě, což představuje obrovský potenciál pro české firmy, které se specializují na vývoj her, herní software, virtuální realitu a mobilní aplikace. V roce 2025 dosáhly tržby čínského herního průmyslu 49,8 mld. USD při meziročním růstu 7,68 %, přičemž počet hráčů vzrostl na 683 milionů.

Hlavním tahounem růstu trhu jsou mobilní hry s tržbami 36,6 mld. USD představující více než 73 % celkových tržeb. V tomto segmentu se dále prosazují live-service modely a rozvinuté formy digitální monetizace (např. in-app nákupy), které představují příležitost zejména pro mobilní hry, platformy a související služby.

PC hry dosáhly v roce 2025 tržeb přes 11,1 mld. USD. Další velmi silný meziroční růst zaznamenal rovněž trh s herními konzolemi, který vzrostl o více než 80 % na 1,18 mld. USD. Rostoucí zájem o e-sporty, online kompetitivní hraní a kvalitní PC hry představuje příležitosti pro vývojáře a distributory kvalitního herního obsahu.

Čínská vláda aktivně formuje budoucnost sektoru prostřednictvím nového 15. pětiletého plánu (2026–2030), který poprvé v historii zahrnuje online hry jako samostatnou strategickou oblast. Důraz je kladen na integraci umělé inteligence a cloudových řešení do herního vývoje.

Trh je současně vysoce konkurenční a dominuje mu několik silných domácích hráčů, zejména Tencent a NetEase (společně více než dvě třetiny trhu) a dynamicky rostoucí HoYoverse. Pro zahraniční subjekty proto zůstává klíčová spolupráce s místním partnerem a kvalitní lokalizace obsahu.

Vedle silné domácí konkurence se otevírají dílčí příležitosti v pilotních zónách, např. v Šanghaji, kde dochází ke zjednodušování licenčních procesů a podpoře R&D aktivit zahraničních firem. Gaming zároveň nachází přesah do dalších oblastí, jako je vzdělávání či zdravotnictví, což podporuje B2B spolupráci.

Kvalitní hry jsou mezi čínskou mládeží nadále velmi žádané. Vzhledem k tomu, že se hry, počítačové či mobilní, staly jednou z nejdůležitějších volnočasových aktivit čínských mladých lidí, zůstává čínský herní trh atraktivní pro zahraniční producenty.

Literatura

Ačkoli se v Číně čím dál více rozmáhá spotřeba digitálních médií, literatura si i v roce 2026 udržuje významné postavení v kulturní ekonomice země. Podpora čtení zůstává součástí dlouhodobé strategie směřující k posilování role Číny jako „kulturní velmoci“ do roku 2035, což posiluje význam knihoven, školních programů, literárních akcí i vydavatelského průmyslu.  

Mnozí se potýkají s psychologickými a duševními výzvami, což způsobuje rostoucí zájem o knihy, které jim mj. pomáhají v boji proti „duševnímu stárnutí“. Vedle klasického knižního trhu dynamicky roste digitální čtení, audioknihy a online platformy. Stabilní poptávka zejména u beletrie,  komiksů, dětských knih a vizuálně atraktivních publikací. 

Příležitosti pro české subjekty lze nadále spatřovat zejména v oblasti dětské literatury, ilustrovaných knih, designově kvalitních publikací a vybraných vzdělávacích titulů. Česká tradice ilustrace, originální vizuální styl a silné autorské příběhy mohou představovat konkurenční výhodu zejména ve vyšších segmentech trhu.

Klíčovými platformami pro vstup na trh a prodej licencí zůstávají Beijing International Book Fair a China Shanghai International Children’s Book Fair, které patří k nejvýznamnějším knižním veletrhům v Asii.

Audiovizuální tvorba

Audiovizuální tvorba je součástí širšího digitálního a kulturního průmyslu, který patří mezi rychle rostoucí segmenty čínské ekonomiky. Sektor je dlouhodobě tažen rozvojem streamovacích platforem, online obsahu a krátkých video formátů.

V letech 2025-2026 pokračuje růst zejména v oblasti mobilního a online video obsahu, přičemž domácí produkce výrazně dominuje trhu. Čínská vláda v rámci 15. pětiletého plánu (2026–2030) podporuje modernizaci audiovizuálního průmyslu, digitalizaci a využití umělé inteligence při tvorbě a distribuci obsahu.

Trh je silně koncentrovaný, přičemž klíčovými hráči jsou streamovací platformy, jako iQIYI, Tencent Video nebo Youku, které mají miliony uživatelů, a poptávka po kvalitní zábavě roste. 

Pro české subjekty zůstává hlavní příležitostí  dětská a animovaná tvorba, případně specializovaný obsah s vyšší přidanou hodnotou. Klíčovým faktorem úspěchu je lokalizace a spolupráce s místními partnery.

Hudební nástroje

Trh s hudebními nástroji v Číně v roce 2026 pokračuje ve své střízlivější fázi po dřívějších letech růstu. Slábne zejména poptávka spojená s dětskou výukou a nákupem dražších akustických nástrojů, což souvisí s opatrnějším spotřebitelským chováním domácností a větším důrazem části rodin na sportovní a technicky orientované vzdělávání.

Obecně roste citlivost na cenu a prodlužuje se rozhodování zákazníků. Vedle nových nástrojů se zvyšuje zájem o digitální varianty, základní modely a sekundární trh s použitými nástroji. Trh je zároveň vysoce konkurenční se sílícím postavením domácích výrobců i zavedených zahraničních značek.

Čína však nadále zůstává významným odbytištěm, zejména v prémiových segmentech. Perspektivu mohou stále mít značky s tradicí, vysokou řemeslnou hodnotou či silným příběhem původu. Významnou platformou pro budování vztahů zůstává např. veletrh Music China v Šanghaji, kde se čeští výrobci v posledních letech úspěšně prezentovali. Tato akce patří mezi největší světové veletrhy svého druhu a představuje šanci potkat potenciální partnery.

Čína představuje obrovský trh, který i přes některé specifické výzvy stále nabízí významné příležitosti pro české exportéry v oblasti kulturních a kreativních odvětví. Jakkoliv je místní trh vysoce konkurenceschopný, oblasti gamingu, literatury, hudebních nástrojů a audiovizuální tvorby nabízejí šance i pro české firmy.

Při vstupu na čínský trh je důležité zvážit lokalizaci produktů a spolupráci s místními partnery, což může výrazně zvýšit šance na úspěch.

Čínský domácí cestovní ruch přináší příležitosti i pro české firmy. Růst výstavby hotelů a obchodně-zábavních center zvyšuje poptávku po architektonických řešeních či po luxusním vybavení jako jsou designové lustry a instalace. Současně roste popularita tzv. „outdoor leisure“ aktivit, jako je lyžování, rybaření nebo glamping, které jsou stále častěji vyhledávány zejména mladší a střední generací. Tyto aktivity jsou typicky součástí širších zážitkových balíčků, kombinujících sport, přírodu a komfortní ubytování mimo velká města. 

Skupinový čínský turismus směřující do zahraničí se obnovuje postupně, Česká republika však pro svou historickou architekturu zůstává jednou z atraktivních evropských destinací. K tomu jistě napomohlo obnovení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Pekingem. Důležitým úkolem zároveň bude přilákat do ČR více individuálních turistů, kteří oproti skupinovým zájezdům zůstávají v zemi déle, utratí více a vyhledávají autentické místní zážitky. Specifickým segmentem jsou rovněž cesty za účelem nafocení svatebních fotografií, pro něž ČR poskytuje skvělé kulisy.

Růst domácí spotřeby je klíčovou prioritou čínské vlády a dosavadní nízké výdaje za volnočasové aktivity představují obrovský potenciál pro zvýšení průměrných ročních výdajů na volný čas. Čínské domácnosti výdaje na volnočasové aktivity, tj. vzdělávání, kulturu a rekreaci, postupně zvyšují. V roce 2025 činily průměrné roční výdaje na tyto oblasti přibližně 4 tis. CNY na osobu (cca 12 tis. Kč), což však stále poskytuje výrazný prostor pro navýšení. 

S růstem střední třídy a důrazem na kvalitu života se očekává další posilování poptávky po zážitkových službách, sportu, cestování, wellness a prémiových volnočasových produktech. Perspektivní jsou zejména segmenty zaměřené na aktivní životní styl a rodinné trávení volného času. 

Poptávka čínských spotřebitelů se postupně posouvá od prostého důrazu na značkové zboží směrem k osobnímu stylu života a volnočasovým zážitkům. Číňané tráví velké množství času prací a prostor pro odpočinek je velmi omezený, což podporuje zájem o intenzivní, časově efektivní formy relaxace, zábavy a regenerace. Společnosti působící v tomto segmentu musí klást důraz na kvalitní online prezentaci a aktivní komunikaci se spotřebiteli, kteří jsou silně propojeni prostřednictvím digitálních platforem a sociálních sítí, jako jsou WeChat, Douyin či Xiaohongshu (RedNote).

Tento trend je dále posilován vládní podporou domácí spotřeby, rozvoje služeb, kvality života a prorodinných opatření, které mají posílit dlouhodobou sociální stabilitu a spotřebitelskou důvěru.

Sport hraje stále významnější roli v rámci volnočasových aktivit a je aktivně podporován státní politikou zaměřenou na zdravý životní styl, domácí spotřebu a rozvoj služeb. Podle oficiálních údajů se pravidelně sportu věnuje již více než 400 milionů obyvatel, přičemž jejich počet dále roste. Významným impulsem byly olympijské hry v Pekingu v letech 2008 a 2022, které urychlily investice do sportovní infrastruktury a zvýšily zájem veřejnosti o široké spektrum sportů, včetně zimních disciplín. 

Zejména trh zimních sportů zaznamenal v posledních letech dynamický rozvoj. Podle oficiálních údajů dosáhla celková hodnota čínského zimního sportovního průmyslu v roce 2025 přibližně 970 miliard CNY (cca 136,6 mld. USD). Během sezóny 2024/2025 navštívilo čínská lyžařská střediska celkem 256 milionů návštěvníků, což potvrzuje rostoucí popularitu zimních aktivit napříč zemí. Zájem o zimní sporty v Číně je podporován výstavbou nových areálů, indoorových lyžařských center a rostoucí poptávkou po aktivním trávení volného času. Příkladem je nový Shanghai L+SNOW Indoor Skiing Theme Resort, který je aktuálně největším indoorovým střediskem na světě. 

Z letních sportů je velmi populární basketbal a fotbal, jehož rozvoj je dlouhodobě podporován vládní politikou i masivní výstavbou sportovní infrastruktury. Příležitosti pro české výrobce a poskytovatele služeb se nacházejí ve specializovaných segmentech rostoucího sportovního trhu. Mezi mladší generací zároveň roste obliba cyklistiky, skateboardingu, surfingu, ježdění na longboardu a dalších moderních outdoorových aktivit.

Čínští spotřebitelé tradičně přikládají význam společenskému statusu, který se často projevuje spotřebou prémiového zboží a služeb. Stále větší roli však hraje také zdravý životní styl, wellness a aktivní trávení volného času, zejména mezi vyšší střední třídou a městskými spotřebiteli. To budí zájem výrobců vysoce kvalitního vybavení. Zimní sporty zůstávají převážně výsadou movitějších vrstev společnosti, čemuž odpovídá i cenová úroveň služeb, např. lyžařských instruktorů v zimních střediscích. Perspektivní oblastí je spolupráce s českými profesionály, například v oblasti výuky lyžování, snowboardingu či trenérských služeb. Prostor se rovněž nabízí v systematické práci s mládeží a rozvoji sportovních akademií. Profesionálové – instruktoři a trenéři, včetně hokejových či fotbalových, jsou stále poptáváni, především v zámoří.

Sportovní sektor se zároveň rychle digitalizuje. Roste význam chytrého sportovního vybavení, fitness aplikací, nositelné elektroniky a řešení propojujících fyzickou aktivitu s digitálním prostředím, včetně personalizovaného tréninku využívajícího umělou inteligenci. Tento segment rozšiřuje okruh aktivních uživatelů a podporuje růst celého sportovního trhu.

Čína je rovněž jedním z globálních center e-sportu a digitální zábavy. Rostoucí popularita segmentu je dána silnou domácí hráčskou základnou, rozvinutým mobilním gamingem i pravidelným pořádáním vrcholových světových soutěží v Číně. Perspektivní příležitosti pro české firmy se nabízejí například v oblasti vývoje her, VR technologií, specializovaného hardware, esportových služeb či kreativního digitálního obsahu.

Čínští spotřebitelé věnují čím dál tím větší pozornost svému zdraví, což se promítá do rostoucí poptávky po produktech s různými zdravotními benefity. Mohou se sem řadit doplňky stravy, funkční potraviny, přípravky na hubnutí, ale díky rostoucímu zájmu o sport a fitness i proteinové a energetické přípravky. Spotřebitele také více zaujmou produkty s označením „bez cukru“, „0 kalorií“, „0 tuku“ (tzv. čistá etiketa).

Lze očekávat, že poptávka po výživových doplňcích bude v budoucnu ještě stoupat s tím, jak se bude zrychlovat tempo stárnutí čínského obyvatelstva. Ke konci roku 2025 měla Čína již přes 323 milionů lidí starších 60 let, což představuje přibližně 23 % z celkové populace. Predikce ukazují, že do roku 2030 by se mělo jednat o 26 %. Tzv. stříbrná ekonomika bude hrát čím dál významnější roli i v potravinářském odvětví.

Čínští spotřebitelé začali ve zvýšené míře konzumovat mléčné produkty kvůli jejich pozitivnímu vlivu na posilování obranyschopnosti. Pro tento účel je nejpopulárnější mléko, jogurty a jogurtové nápoje. Dalším faktorem táhnoucím poptávku po mléčných produktech může být růst v segmentech pekárenství a cukrářství, ale také rozmach kaváren a prodejen čajových nápojů. Díky rostoucím kapacitám domácích producentů a specifickým požadavkům čínských spotřebitelů se však zahraniční vývozci potýkají s čím dál větší konkurencí.

Rostoucím segmentem je v Číně rovněž péče o matku a dítě. Zde má řada obyvatel stále v paměti skandál s nebezpečnými látkami v kojeneckých příkrmech čínské produkce, proto majetnější čínská klientela preferuje značky zahraniční. To se týká nejen dětských příkrmů a výživy, ale i dalších doplňků stravy, vitamínů či cereálií.

Čína představuje největší pivní trh a s ročním objemem produkce okolo 35 miliard litrů je i největším světovým producentem piva. Lze však pozorovat transformaci preferencí čínských spotřebitelů, kteří se více přiklání ke konzumaci kvalitních prémiových piv. Zde se nachází příležitost také pro české prémiové značky. Čínské pivovary také rozšiřují své portfolia o produkty vyšších kategorií, s čímž roste poptávka po kvalitních surovinách, kam se řadí český chmel a slad. Prudký rozvoj probíhá v segmentu řemeslných piv, pro který jsou typické inovativní příchutě vznikající i za využití tradičních čínských surovin. Z tohoto hlediska může být čínský trh perspektivní i pro výrobce ovocných a dalších speciálních piv. 

Z dalších alkoholických nápojů se popularitě těší i vína, likéry a destiláty. V případě vína byly spotřebitelské preference dlouhodobě ve prospěch vína červeného. Nicméně během posledních let docházelo k poklesu jeho dovozu i spotřeby. Zato tržní podíl bílých vín se lehce zvýšil. Čeští vývozci musí na přesaturovaném čínském trhu očekávat silnou konkurenci. Ačkoli mezi destiláty hraje prim tradiční čínské paj-ťiou konzumované při různých významných příležitostech, zahraniční druhy alkoholu se také těší zájmu zejména mladších generací. Převážně se jedná o brandy, whisky, tequillu, vodku, rum a gin. 

Zajímavým trendem je v současnosti růst trhu s potřebami pro domácí mazlíčky, zejména psy a kočky. Pro řadu chovatelů se jedná o substitut za vlastní potomky a na výdajích za péči nešetří. Důraz na kvalitu je reflektován ve volbě krmiv, kdy často sahají po zahraničních značkách. Rychleji roste zejména trh s potřebami pro kočky, jejichž chov je zpravidla méně náročný, což vyhovuje zaměstnaným mladým lidem bez rodin.

Věda a vývoj je jednou z priorit čínské vlády, což se odráží i na investicích do projektů a vědecké infrastruktury. Čína se zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci snaží o čím dál tím větší soběstačnost, což lze pozorovat nejen na již zmíněných investicích, ale také na snaze přilákat zahraniční firmy s unikátními produkty a renomované vědce. To má Číně pomoci v sektorech, kde zatím za západními zeměmi zaostávají.

Čínské vedení ve svých plánech konkretizovalo zaměření na zejména těchto 10 inovativních technologických odvětví:

1. Umělá inteligence;
2. Robotika;
3. Polovodiče a pokročilé výpočetní technologie;
4. Biotechnologie;
5. Pokročilá výroba a průmyslové technologie;
6. Energetika a zelené technologie;
7. Kvantové technologie;
8. Nové materiály;
9. Letecké a kosmické technologie;
10. Námořní technologie

V některých z nich je již Čína světovým gigantem. Jedná se například o bod číslo 6, tedy Energetika a zelené technologie. Prodej elektromobilů (čistě elektrické vozy i hybridy) v zemi rychle rostou, v roce 2024 zde bylo registrováno 11,2 milionu vozů, v roce 2025 to bylo již 12,8 milionu. Důraz na tento segment ukazuje i fakt, že CN se v roce 2025 podílela na celosvětové registrací nových elektromobilů až ze 65 %. Elektromobily poprvé tvořily více než polovinu všech prodaných vozů v zemi.

Čína hraje dominantní roli rovněž ve výrobě autobaterií do elektromobilů, kde tamní společnosti výrazné množství celosvětové kapacity výroby lithium-iontových baterií i dodavatelských řetězců klíčových materiálů.

Hojně diskutovaným prvkem je pak role vodíku v automobilovém průmyslu. Zde bylo cílem vlády mít do konce roku 2025 na silnicích 50 tis. vozidel na vodíkový pohon. Reálné počty ke konci roku 2025 zůstaly za očekáváním, když celkové množství těchto automobilů dosáhlo 32 tisíc. Většina z nich jsou autobusy či kamiony. 

V řadě odvětví se otevírají šance i pro české firmy. Jedná se například o automatizované obráběcí stroje, elektronové mikroskopy, lasery, nanotechnologie a další. Pro firmy vlastnící unikátní produkt tak může být obří čínský trh značně lukrativní. 

V sektorech, v nichž Čína zatím nedosáhla dominance, nabízí finanční pobídky pro zahraniční firmy, zejména pokud se rozhodnou přesunout svůj vývoj a výzkum do této země. To stejné platí pro vědce, kteří jsou špičkami ve svých oborech. Vždy je však třeba mít pevně stanovené podmínky spolupráce a snažit se předejít možným komplikacím, jako je například transfer technologií.

Momentálně se řada západních zemí snaží stanovit “mantinely” pro vědeckou spolupráci s Čínou, nutná je však spolupráce minimálně v oblasti zelené budoucnosti. V ní si dala Čína za cíl dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a stát se uhlíkově neutrální do roku 2060. Společně dosáhnout těchto cílů je pak v zájmu celé planety. 

Čínský trh civilního letectví je v řadě aspektů největší na světě, například v kapacitě sedadel již v roce 2020 předstihl tehdy vedoucí Spojené státy americké. To je umožněno zejména velkým počtem dopravních letadel, jenž mají čínští dopravci k dispozici (momentálně okolo 4500) a sítí 270 letišť s celkovou potenciální kapacitou až 1,6 miliardy pasažérů ročně. Do roku 2035 plánuje Čína disponovat celkem 400 letišti, což může představovat zajímavou příležitost pro firmy z mnoha odvětví.

V květnu 2023 byl uveden do komerčního provozu nový úzkotrupý letoun čínské značky Comac (Commercial Aircraft Corporation of China, Ltd.), konkrétně typ 919. Čína na jeho produkci pracovala mnoho let za výrazného přispění zahraniční firem a inženýrů. I přes čínskou snahu o soběstačnost je však stále velké množství součástek do C919 zahraničních, některé zdroje mluví o 40 %, jiné uvádějí i podstatně vyšší číslo, jelikož některé dodavatelské firmy z Číny jsou vlastněné cizinci. Pro vývoj svého nového širokotrupého modelu 929 poptává Comac opět podstatné součástky od zahraničních firem.

Byť i ve vztahu k dění na Blízkém východě čínské aerolinie otevírají čím dál tím více linek do zahraničí, největší podíl na čínské letecké dopravě mají vnitrostátní linky, které tvořily celkem 690 ze 770 milionů přepravených pasažérů v roce 2025, jenž se stal v tomto ohledu nejúspěšnějším v historii čínského letectví. S trendem expanze čínských firem do zahraničí se zvyšuje i poptávka po letecké přepravě zboží, přičemž čínští cargo dopravci se v tomto ohledu poohlížejí i po České republice.

S rozvojem letectví roste každoročně i sektor služeb s ním spojených, v roce 2025 to bylo konkrétně o 7,8 % v porovnání s rokem předchozím (z 23 na 24,8 miliard USD). Z velké části se jedná o servis a údržbu letadel, pro české firmy však mohou být zajímavé i další služby, mezi něž patří například výcvik pilotů. V současnosti je v Číně vydáno okolo 90 tisíc pilotních licencí, přičemž více než polovinu z nich tvořili licence obchodních pilotů letounů (CPL). Potenciál pro firmy může přinést i rozšiřující se přeprava leteckého zboží. Týká se to zejména společností, které poskytující komplexní logistická řešení, ať již se jedná o přepravu zboží, skladování či „last mile delivery“.

Čínská vláda v současnosti podporuje koncept „ekonomiky malé nadmořské výšky“, která se týká převážně dronů, ale částečně i sportovního letectví, o čemž svědčí i fakt, že v celé zemi roste počet letišť zaměřených právě na tento typ létání. Ke konci roku 2025 jich bylo necelých 500. Bezpilotní přeprava osob je momentálně často diskutovaným tématem, přičemž čínské společnosti jsou v tomto oboru poměrně široce otevřeny spolupráci.

Pro Českou republiku byla spolupráce v oblasti civilního letectví dlouhodobě jedním z hlavních bodů v bilaterální agendě, řadu plánovaných projektů se však nepodařilo realizovat. Se znovuobnovením cestovního ruchu a rostoucím zájmem čínských firem o zahraniční trhy se však otevírá prostor pro nové příležitosti.