Čína

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoPeking
Počet obyvatel1,4 miliardy (2021)
Jazykčínština
Náboženstvílidové náboženství (cca 21,9 %), buddhismus (18,2 %), křesťanství (5,1 %) a islám (1,8 %)
Státní zřízenílidová republika
Hlava státuXi Jinping
Hlava vládyLi Keqiang
Název měnyČínský jüan (CNY)
Cestování
Časový posun+6 hod (v zimě +7 hod)
Kontakty ZÚ
Velvyslanecprof. Ing. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. et Ph.D.
Ekonomický úsekIng. Ladislav Horák
Konzulární úsekMgr. Ivana Krahulcová
CzechTradeIng. Aleš Červinka
CzechinvestIng. Jan Zapletal
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 17 224,0
Hospodářský růst (%) 8,5
Inflace (%) 1,6
Nezaměstnanost (%) 5,0

Čína je svým státním zřízením lidovou republikou. Její oficiální plný název je Čínská lidová republika, zkratkou ČLR. Vedoucí úlohu má Komunistická strana (KS) Číny v čele s generálním tajemníkem, která vládne od roku 1949. Strana řídí všechny hlavní politiky v zemi, státní moc (v čele s premiérem a Státní radou ČLR) je pak implementuje. V čele země stojí prezident, který může sloužit neomezený počet pětiletých mandátů. Zákonodárným orgánem státní moci je Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ), de facto jednokomorový parlament s cca 3000 zástupci. Mezi zasedáními plní jeho funkci Stálý výbor VSLZ, složený ze 175 členů. Státní rada neboli vláda ČLR, je nejvyšším výkonným a správním orgánem. Je zodpovědná za realizaci zákonů a rozhodnutí přijatých VSLZ a jeho Stálého výboru.

Ekonomika Čínské lidové republiky se transformovala z centrálně plánované a uzavřené na výrobního a exportního giganta. Měřeno podle absolutní výše HDP po přepočtu dle parity kupní síly je čínská ekonomika od roku 2014 největší na světě, podle nominálního HDP i HDP na osobu ji však stále převyšuje USA. Největší zastoupení v ekonomice mají výroba a služby, marginální pak zemědělský sektor. V roce 2020 zaznamenala čínská ekonomika meziroční růst HDP o 2,3 %. V roce 2021 by reálné HDP mělo růst o 8,5 %. Předpokládaný rapidní ekonomický růst v roce 2021 i v dalších letech nového pětiletého období bude podpořen fiskálními opatřeními směrem k růstu domácí poptávky a to v souladu s naplňováním nového ekonomického modelu duální cirkulace.

Čína je pro ČR 2. největším obchodním partnerem. Obchod zde charakterizují nesčetné bariéry, tvrdá konkurence a pro Evropany nezvyklé prostředí. Přesto se v mnoha případech daří českým exportérům na čínském trhu stabilně prosazovat. Hlavní postavení v českém vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než 60 % přímého exportu. Zbylých 40 % tvoří převážně průmyslové a spotřební zboží. Uplatnění na čínském trhu najdou výrobky vysoce sofistikované, těžko napodobitelné hi-tech produkty a technologie s vysokou přidanou hodnotou. Příležitosti pro český byznys tak lze spatřit v oblastech technologických inovací, digitalizace, environmentálním sektoru či sektoru služeb.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Čína (420.64kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Čína (MZV) (79.83kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Podle ústavy z roku 1982 je Čínská lidová republika „socialistický stát demokratické diktatury lidu vedeného dělnickou třídou, založený na svazku dělníků a rolníků”. Vedoucí úlohu má Komunistická strana (KS) Číny, která vládne od roku 1949. Strana řídí všechny hlavní politiky v zemi, státní moc (v čele s premiérem a Státní radou ČLR) je pak implementuje. V praxi je na centrální úrovni výkonná i legislativní moc soustředěna v rukou sedmičlenné skupiny nejvyšších stranických představitelů, kteří kromě členství v Politbyru zastávají i většinu rozhodujících státních funkcí. Čínské vedení do roku 2013 fungovalo jako vedení konsensuální a kolektivní, nicméně po nástupu Xi Jinpinga do vedení KS Číny a země došlo ke koncentraci moci v rukou jednoho muže. Očekává se, že na konci r. 2022 bude potvrzeno pokračování pozice Xi Jinping(a) jako generálního tajemníka KS Číny. V provinciích mají provinční tajemníci KS Číny relativní autonomii rozhodování při realizaci direktiv z ústředí a jejich význam je i oficiálně kladen nad guvernéry provincií. Obyvatelé země nemají skoro žádné možnosti, jak se podílet na rozhodování o správě země.

Zákonodárným orgánem státní moci je Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ), de facto jednokomorový parlament s cca 3000 zástupci. Mezi zasedáními plní jeho funkci Stálý výbor VSLZ, složený ze 175 členů. VSLZ se schází jednou ročně, většinou v březnu. VSLZ volí kandidáty na nejdůležitější místa v systému státní moci, především členy Stálého výboru VSLZ, prezidenta a viceprezidenta ČLR, předsedu a další členy vlády, předsedu Ústřední vojenské rady a členy tohoto orgánu, předsedu Nejvyššího lidového soudu a generálního prokurátora. Kandidatury však musí být odsouhlaseny nejvyššími orgány KS Číny. Prezident ČLR na základě rozhodnutí VSLZ a jeho Stálého výboru vyhlašuje zákony a nařízení, provádí změny ve vládě, ratifikuje a podepisuje mezinárodní smlouvy.

Státní rada neboli vláda ČLR, je nejvyšším výkonným a správním orgánem. Je zodpovědná za realizaci zákonů a rozhodnutí přijatých VSLZ a jeho Stálého výboru. Státní rada je oprávněna vydávat správní akty nižší právní síly. Je tvořena předsedou a místopředsedy, státními tajemníky, ministry a představiteli dalších orgánů na ministerské úrovni. Velmi specifická je funkce Ústřední vojenské komise, jejímuž předsedovi jsou oficiálně přímo podřízeny veškeré ozbrojené síly v zemi. Na Ústřední vojenskou komisi dohlíží Stálý výbor VSLZ. V praxi je však vedení a kontrola ozbrojených sil v rukou Ústřední vojenské komise Ústředního výboru KS Číny. Obě komise jsou de facto identické, co se týče členů, takže jde vlastně o jednu instituci pod dvěma názvy.

1.2. Zahraniční politika země

Čína se v zahraničně-politických otázkách zaměřuje především na posílení a spolupráci se sousedními zeměmi a na zkvalitnění vztahů a svého vlivu na ostatní rozvojové země, mezi které se stále sama řadí.

Politický i ekonomický vliv ČLR na okolní svět je dán již samotnou její rozlohou a lidnatostí, a to jak v pozitivním, tak v negativním ohledu. V politické a bezpečnostní oblasti je ČLR regionální asijskou mocností a jako taková se projevuje velmi výrazně. Je jadernou mocností, která se ovšem zavázala nepoužít jaderných zbraní jako první a nepoužít jich proti nejadernému státu. Není členem žádné vojenské aliance a prosazuje nezávislou zahraniční politiku. Její vliv na vytváření mezinárodního prostředí, a to i v rámci pětice stálých členů RB OSN, je stále výraznější. Důraz na územní integritu (hlavně ve vztahu k Tibetu, Xinjiangu a Tchaj-wanu) je jednou z klíčových priorit zahraniční politiky „moderní Číny“.

V zahraniční politice preferuje ČLR (a to i v zájmu svého nerušeného rozvoje) jako hlavní metodu řešení sporů dialog. Klade důraz na pragmatismus a tzv. vzájemně výhodné řešení.

Především rostoucí energetické a surovinové potřeby nutí ČLR být aktivní i v oblasti Střední Asie (v rámci Šanghajské organizace spolupráce i bilaterálně), Austrálii, na Blízkém východě včetně Íránu, v Africe či Latinské Americe. Podstatnou roli hrají nejen země se zdroji ropy a zemního plynu, ale také země důležité pro přepravní trasy těchto surovin (podél Indického oceánu, v Adenském zálivu, v Latinské Americe např. Ekvádor či Kolumbie). S výhledem na surovinový i dopravní potenciál Arktidy se ČLR stále výrazněji snaží o získání přístupu do projektů a jednání o této oblasti, ač sama není členem Arktické rady.

Velký význam přikládá Čína spolupráci s Afrikou. Dle Pekingu byla Čína nejbližším spojencem Afriky v jejím boji za nezávislost, stejně tak je i nyní jejím nejvěrohodnějším partnerem při modernizaci průmyslu, zemědělství a dopravní infrastruktury.

Ekonomickým rivalem Číny je USA. S tím, jak roste ekonomická vyspělost Číny se vztahy ČLR-USA v posledních letech vyvíjí směrem k čím dál větší soutěživosti. Nejen že spolu soupeří o pozici největší ekonomiky světa, ale mezi ČLR a USA narůstá také soutěž o strategické postavení v asijsko-pacifickém regionu. Dnešní relace USA-ČLR není jen bilaterální, nýbrž globální partnerství, jež v sobě zahrnuje řadu strategických, bezpečnostních, ekonomických či environmentálních výzev. Obě země usilují o konstruktivní spolupráci, často však naráží na národní zájmy. Dle ČLR by vztahy s USA měly vycházet z principů vzájemné spolupráce, nekonfrontační politiky a vzájemného respektování odlišných společenských systémů. Mezi oběma zeměmi existuje oboustranný zájem na udržování dialogu zejména o environmentální, obchodní a ekonomické spolupráci.

EU je od roku 2003 strategickým partnerem ČLR a jejich vzájemné vztahy jsou stále intenzivnější. Formálním vrcholem vztahů je každoroční summit EU-Čína. Čína považuje EU i po Brexitu za důležitého partnera v multi-polárním světě a uvědomuje si, že EU je největší světovou ekonomikou. Čína vidí ve vztahu k EU rostoucí potřebu po prohloubení spolupráce v ekonomice, udržitelném rozvoji, globálním řízení a v boji proti terorismu.

Rusko je pro Čínu rovněž strategickým partnerem. Partnerství je založeno na pevných historických základech. Ekonomiky obou zemí se vzájemně doplňují a potřebují. Rusko má zájem o čínské investice a Čína zase o ruské přírodní zdroje. Obě země pojí společné zájmy, ať už regionálního či tematického charakteru, a také snaha udržet výjimečnost bilaterálních relací v oblasti bývalých sovětských republik. Faktem je také to, že zahraniční politika Washingtonu sblížila Peking s Moskvou natolik, že obě země konají společná čínsko-ruská vojenská cvičení a v klíčových zahraničně-politických otázkách demonstrují světu svoji strategickou spolupráci.

Mimořádnou aktivitu projevuje Čína rovněž v rámci svého působení v mezinárodních organizacích jako Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS), BRICS, G20, a v rámci spolupráce s regionálními uskupeními jako ASEAN apod.

1.3. Obyvatelstvo

Čína je nejlidnatější zemí světa. Počet obyvatel činí necelé 1,4 miliardy a oproti roku 2020 se zvýšil o 0,26 %. 

Převážná většina obyvatelstva se nachází ve východní straně země; západ se svými rozlehlými horskými a pouštními oblastmi zůstává řídce osídlený. Hustota zalidnění je nižší než u mnoha jiných zemí v Asii či Evropě. Vysoká hustota obyvatelstva je patrná zejména podél údolí řek Jang-c‘-ťiang, Žluté řeky, S‘-čchuanské pánve (kolem metropole Čcheng-tu), v Pekingu a jeho okolí i průmyslové oblasti kolem města Shenyangu. Ve městech bydlí 62,5 % obyvatel.

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 811mil. (rok 2019). Průměrná délka života je 76,31 let. Porodnost dosahuje 11,3 narozených dětí na 1000 obyvatel. Podíl mužů a žen je v poměru 1,06.

Čína se však potýká se stárnutím svého obyvatelstva. Na vině je částečně dlouhodobě aplikovaná politika jednoho dítěte, která byla v r. 2015 rozvolněna, a současně vysoké životní náklady a rychlý životní styl. Počet obyvatel starších 65 let je v Číně 12.34%, což představuje nárůst o 1,1 % za poslední rok. Do patnácti let by měl počet osob nad 65 let dosáhnout 300 milionů.

Čínská vláda oficiálně uvádí/rozeznává 56 etnických skupin. Klíčovou etnickou skupinou jsou Hánové, kteří tvoří 91,6 % celkového obyvatelstva. Následujících devět etnických menšin představují 4/5 ze všech čínských menšin: Zhuang 16 mil. (1,28 %), Manchu 10 mil. (0,84 %), Ujgurové 9 mil. (0,78 %), Hui 9 mil. (0,71 %), Miao 8 mil. (0,71 %), Yi 7 mil. (0,61 %), Tujia 5,75 mil. (0,53 %), Mongolové 5 mil. (0,46 %) a Tibeťané 5 mil. (0,43 %)

Převládá lidové náboženství (cca 21,9 %), buddhismus (18,2 %), dále křesťanství (5,1 %) a islám (1,8 %). 52,2 % – nezařazeno. Oficiálně je ČLR ateistickým státem.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

V roce 2020 zaznamenala čínská ekonomika meziroční růst HDP o 2,3 %. V roce 2021 by reálný HDP měl růst o 8,5 %. Tempo růstu však dlouhodobě zpomaluje, což má dopad na počty vytvářených nových pracovních míst a vytíženost rozsáhlé výrobní základny země. Ekonomický vývoj na úrovni jednotlivých provincií více méně kopíroval celostátní trend. Největší pokles růstu vykázaly provincie s rozsáhlou průmyslovou základnou orientovanou obzvláště na automobilový sektor. Inflace spotřebitelských cen v roce 2021 mírně poklesla na 1,6 %. Další zpomalení bude odrážet zotavení nabídky vepřového masa, které bude tlačit ceny potravin dolů. Mimo ceny potravin však bude míra inflace růst s rostoucí spotřebitelskou poptávkou a růstem nákladů na pohonné hmoty v souladu s globálními cenami ropy. stejný trend lze očekávat i v následujícím roce. V letech 2022–2025 by míra inflace měla dosahovat v průměru 2,4 %. Zadlužení centrální vlády vyjádřené podílem na HDP je nízké, v následujících letech však pravidelně poroste a v roce 2025 se předpokládá dosažení úrovně 35 %. Celkové zadlužení je však velmi vysoké a činí více jak 300 % HDP, což bude limitovat zejména investice zadlužených regionálních vlád. Míra nezaměstnanosti bude více méně stabilní, vykazovaná data však nezahrnují migrující pracovní sílu a reálná nezaměstnanost je tedy podstatně vyšší.

Hlavní vývozní a dovozní položky Číny jsou totožné. Tvoří je strojírenství a elektrické produkty. Následují vyspělé technologie a zemědělské produkty. Průmyslové výrobky tvoří 95 % všech čínských vývozů. Určitá část produkce je vyráběna zahraničními společnostmi či společně vlastněnými podniky (joint ventures). Čína se tak stala nedílnou součástí výrobních řetězců, nicméně přidaná hodnota a technologie stále zůstává v zahraničí. Dalšími silnými položkami jsou pak oblečení a chemikálie. Začíná růst také vývoz průmyslových strojů a zařízení či vývoz silničních vozidel. Pokud se týče dovozu, velkou část tvoří také primární suroviny: ropa, železná ruda, sójové boby, rýže a ječmen. Z průmyslových výrobků jsou v dovozech silně zastoupeny zejména stroje a dopravní zařízení.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 6,66,12,38,55,0
HDP/obyv. (USD/PPP) 15 640,016 990,017 650,019 400,020 710,0
Inflace (%) 1,92,92,51,62,6
Nezaměstnanost (%) 4,95,25,25,04,5
Export zboží (mld. USD) 2 417,42 399,02 497,42 816,72 964,5
Import zboží (mld. USD) 2 022,31 973,81 966,82 128,82 278,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 395,2425,3530,5687,9685,7
Průmyslová produkce (% změna) 6,35,81,88,04,5
Populace (mil.) 1 385,01 390,01 395,01 399,01 402,0
Konkurenceschopnost 28/14028/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 2/72/72/72/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4,8
Veřejný dluh (% HDP) 21,9
Bilance běžného účtu (mld. USD) 450,6
Daně
PO 25 %
FO 3 – 45 %
DPH 0 – 13 %

Čína se dokázala velmi rychle vypořádat s pandemií COVID-19 a díky tomu se stala v roce 2020 jedinou velkou ekonomikou s pozitivním meziročním růstem HDP. Růst exportů, vzhledem k výpadkům produkce konkurenčních výrobců, přispěl k vysokému objemu obchodního přebytku. Čínská produkce posílila svoji pozici na domácím i globálním trhu a tento trend bude zřejmě pokračovat i v několika příštích letech. Předpokládaný rapidní ekonomický růst v roce 2021 i v dalších letech nového pětiletého období bude podpořen fiskálními opatřeními směrem k růstu domácí poptávky a to v souladu s naplňováním nového ekonomického modelu duální cirkulace. Pro dosažení stanoveného cíle zdvojnásobení celkového HDP do roku 2035 bude nutné, aby Čína vykazovala po příštích 15 let průměrného ročního růstu HDP ve výši 4,7 %.

Deficit státního rozpočtu v roce 2020 vzhledem k přijatým opatřením v rámci boje s pandemií Covid-19 činil 5,4 %. S obnovou soukromé spotřeby bude v r. 2021 ubývat fiskální podpory a schodek veřejných financí se sníží na 4,8 % HDP. Bilance běžného účtu platební bilance dosáhla v roce 2020 přebytku ve výši  450,6 mld. USD vzhledem k vyššímu růstu realizovaných exportů ve srovnání s importy. Zadlužení centrální vlády vyjádřené podílem na HDP je nízké, v následujících letech však pravidelně poroste a v roce 2025 se předpokládá dosažení úrovně 35 %. Celkové zadlužení je však velmi vysoké a činí více jak 300 % HDP, což bude limitovat zejména investice zadlužených regionálních vlád.

2.3. Bankovní systém

Oba regulátoři bankovního trhu (PBoC a CBIRC) se aktivně zabývají aktuálními otázkami bankovního sektoru, zejména pak otázkami tzv. „stínového bankovnictví“, nedostatečné likvidity, bankrotů a pojištění. V r. 2018 byl pro lepší kontrolu rizik finančních trhů realizován plán spojit bankovní a pojišťovací regulátory China Banking Regulatory Commission a China Insurance Regulatory Commission. Nový subjekt nese název China Banking and Insurance Regulatory Commission.

5 největších čínských bank v roce 2020 podle velikosti aktiv:

  1. Industrial and Commercial Bank of China (4301,3 mld. USD) – Již sedm let za sebou je banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) největší bankou na světě dle velikosti aktiv. Její bankovní aktiva činí více než čtyři biliony amerických dolarů. ICBC je také největší bankou na světě v oblasti vkladů, půjček, počtu zákazníků a počtu zaměstnanců.
  2. China Construction Bank (3640,75 mld. USD) – V roce 2015 byla CCB druhou největší bankou na světě podle tržní kapitalizace a 6. největší společností na světě.
  3. Agricultural Bank (3438,65 mld. USD) – Podle aktiv aktiv se jedná o třetího největšího čínského věřitele
  4. Bank of China (3156,70 mld. USD) – V roce 2019 byla druhým největším věřitelem v Číně a devátou největší bankou na světě dle hodnoty tržní kapitalizace.
  5. China Development Bank (2201,86 mld. USD) – Jako jedna ze tří politických bank v Číně je odpovědná za získávání finančních prostředků na rozsáhlé infrastrukturní projekty.

Tržní úrokové sazby, jež se současně pohybují kolem 4 %, porostou. PBoC bude stále více řídit tržní sazby prostřednictvím operací na otevřeném trhu a efektivního úrokového koridoru sazeb, ukotveného na sedmidenní reverzní repo sazbě.

Platební styk s Čínou probíhá ve volně směnitelných měnách (převážně v USD, stále častěji však i v CNY, dále v EUR) a nejčastějším platebními nástroji jsou dokumentární akreditiv (větší zajištění, vyšší poplatky) a dokumentární inkaso (menší zajištění, nižší cena – doporučováno u partnerů, kteří mají vzájemnou důvěru), v posledních letech však vzrostl význam přímých plateb (rychlost, jednoduchost, větší rizika). S rozvojem e-commerce je stále populárnější „on-line“ dokumentární akreditiv.

2.4. Daňový systém

V čínském daňovém systému existuje 18 druhů daní, které lze rozdělit do tří kategorií:

  1. Daně ze zboží a služeb, včetně DPH, spotřební daň, daně z podnikání, daně z nákupu vozidla a cla;
  2. Daň z příjmu, včetně daně z právnických osob a daně z příjmu fyzických osob;
  3. Daně z majetku, včetně daně z pozemku, daně z nemovitosti, daně z užívání pozemku ve městě a dalších.

Daně z příjmu

V případě daně z příjmu právnických osob jsou plátci daně společnosti v Číně, včetně rezidentských společností a společností nerezidentních. Daňové sazby jsou 25 % pro rezidentské společnosti a pro nerezidentní společnosti 20 % a 25 %.

Daň z příjmu fyzických osob se rozlišuje pro rezidentní daňové poplatníky a pro nerezidenční daňové poplatníky. Daňové sazby jsou shodné pro oba typy plátců: progresivní sazby od 3 % – do 45 % pro příjmy z mezd a platů; progresivní sazby z 5 % na 35 % pro příjmy z výroby a provozování samostatně výdělečně činných producentů a prodejců; progresivní sazby z 5 % do 35 % pro příjmy z provozu a veřejných institucí; a paušální sazba ve výši 20 % u ostatních druhů příjmů. ČR má s ČLR podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tzn., že občané obou států by měli platit daň pouze v jedné zemi a to tam, kde pobývají více jak 183 dnů/rok. Sazba je stanovena na základě výše příjmu a pohybuje se od 3 % do 45 %.

Daně ze zboží a služeb

V případě DPH se rozlišují dva typy plátců daně:

  • Subjekty a jednotlivci, které dovážejí zboží do Číny nebo prodávají zboží či poskytují služby v oblasti zpracování, opravy a instalace v Číně. Daňová sazba v těchto oblastech je standardní a činí: 13 %.
  • Subjekty a jednotlivci, kteří poskytují dopravní, poštovní a telekomunikační služby a další určité moderní služby. Daňová sazba je zde částečně redukovaná a činí: 0 %, 3 %, 5 %, 6 %, 9 %.

Přehledné informace o daňovém systému Číny uvádí Deloitte tax guides and highlights.

Daňový systém je v posledních letech reformován tak, aby podpořil další ekonomický rozvoj. Čína v následujících letech hodlá vytvořit „moderní fiskální systém“.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je pro ČLR druhým největším obchodním partnerem, hned za uskupením ASEAN. Čína je pro EU nejvýznamnějším obchodním partnerem, a sice největším importérem a druhým největším trhem pro export. Dle Evropská komise činil v r. 2020 dovoz z Číny do EU 383,4 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o 52,6 %. Vývoz z EU do Číny se meziročně zvýšil o 2,2 % na 202,6 mld. EUR. Saldo obchodu v neprospěch EU v r. 2020 dosahovalo výše 180,8 mld. EUR. Tradičně nejužší vztahy má Čína s Německem, které tvoří zhruba 45 % vývozů z EU do ČLR a 28 % dovozů, dále s Francií nebo Nizozemskem.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 187 952,2198 219,5202 569,7N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 342 635,6362 953,3383 397,3N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) 154 683,4164 733,7180 827,5N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Čína je pro ČR 2. největším obchodním partnerem, 2. největším dovozcem a 17. největším exportním trhem. V roce 2020 dosáhl vývoz z České republiky do Číny 61,7 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst o 8,9 %. Čínský dovoz do ČR v roce 2020 činil 715,9 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 10 %. Značné saldo obchodu v neprospěch ČR (654,2 mld. Kč v roce 2020) je setrvalým jevem obchodních vztahů s ČLR, nejen pro ČR. Faktem je, že velká část českého zboží se do ČLR dostává přes další země formou reexportů, stejně tak se čínské zboží do ČR reexportuje přes cca 75 zemí.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 56,256,761,7N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 568,5650,3715,9N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 512,3593,6654,2N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Číně se daří ve vyjednávání FTA – na začátku roku 2020 měla Čína dojednáno 16 FTA. Podle údajů Ministerstva obchodu ČLR se aktuálně vyjednává dalších 24 dohod, mezi nimi také FTA s Norskem, Izraelem, Moldavskem či Srí Lankou. Zvláštním projektem je pak preferenční dohoda – tzv. Asia Pacific Trade Agreement. Nejvýznamnější z dojednaných FTA je China-ASEAN FTA, která vstoupila v platnost 1. 1. 2010.

Smlouvy s EU

K prohloubení spolupráce by měla přispět tzv. Comprehensive Agreement on Investment, která by měla nahradit bilaterální investiční dohody EU – ČLR na úrovni jednotlivých států. Dohoda by měla vést k novým možnostem a zlepšeným podmínkám pro přístup zahraničních investorů na trhy obou stran. Dále by měla poskytnout kvalitní regulatorní prostředí, které by mělo zlepšit podmínky pro zahraniční investory. Politická jednání o této dohodě byla dokončena dne 30. 12. 2020 s cílem pokusit se dokončit jednání o ochraně investic a narovnání investičních sporů do 2 let od podpisu dohody. Obě strany nyní pracují na dokončení textu dohody.

Smlouvy s ČR

Podmínky hospodářské a obchodní spolupráce mezi ČR a ČLR upravují následující mezistátní ujednání:

  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou ČLR o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, prosinec 2005, vstup v platnost 1. září 2006); 
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou ČLR o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 1. 6. 1995);
  • Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou ČLR (Praha, 22. 4. 2005);
  • Dohoda o spolupráci v zemědělství a potravinářském průmyslu mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství ČLR (Praha, prosinec 2005);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti lesního hospodářství mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Státním lesnickým úřadem ČLR (Praha, prosinec 2005);
  • Smlouva mezi vládou ČR a ČLR o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Peking, 28. září 2009, vstup v platnost 4. května 2011).

Kompletní přehled smluv je dostupný na webových stránkách MZV ČR.

3.3. Rozvojová spolupráce

Rozvojovou pomoc má v gesci Ministerstvo obchodu ČLR s Ministerstvem zahraničních věcí ČLR. Nejčastější formou pomoci jsou půjčky s nízkým nebo nulovým úrokem, přímá finanční pomoc, odpuštění dluhů, stipendia, technologická výpomoc a vysílání odborníků vybraných odvětví.

Čína se systematicky zaměřuje na pomoc v odvětvích souvisejících s budováním infrastruktury a nerostnými surovinami. Další oblastí jsou pravidelné příspěvky mezinárodním organizacím. Celkově Čína na rozvojovou pomoc vydá cca 20 miliard CNY ročně, každý rok se tato suma navýší asi o 1,5 miliardy CNY. Největší část zahraniční pomoci přijímá Latinská Amerika následovaná Afrikou (dohromady cca 70 % veškeré pomoci).

V Latinské Americe se Čína soustředí především na země s bohatými zásobami surovin: Argentinu, Brazílii, Ekvádor a Venezuelu. Většina projektů probíhá formou dlouhodobých zástavných půjček financovaných velkými čínskými surovinovými firmami.

V Africe se Čína soustředí především na programy rozvoje infrastruktury a zpracování nerostných surovin. Největším příjemcem pomoci je Nigérie. Co se týče infrastrukturních projektů, Čína v Africe buduje silnice, železnice, vodní přehrady a hydroelektrárny. Z přírodních zdrojů Čína nejvíce investuje do ropného průmyslu v Nigérii, následovaného těžbou zlata v Eritreji a Zimbabwe, těžbou platiny v Zimbabwe a Jižní Africe a těžbou diamantů v Zimbabwe.

Na Blízký východ Čína směřuje cca 10 % své celkové zahraniční pomoci. Nejvíce se angažuje v Iránu a Iráku investicemi do ropného průmyslu, plynového průmyslu, energetiky, nebo například asistencí při stavbě železnic (Irán).

Dalších cca 10 % zahraniční pomoci Čína směřuje do oblasti jižní Asie, do Pákistánu, Indie, Nepálu a Bangladéše. Jednoznačně největším příjemcem Pákistán (téměř 90 % regionální pomoci). Projekty směřují především do budování infrastruktury, zemědělství či telekomunikací.

Region střední a jihovýchodní Asie představuje každý cca 5 % zahraniční pomoci Číny.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Čína se dokázala velmi rychle vypořádat s pandemií COVID-19 a díky tomu se stala v roce 2020 jedinou velkou ekonomikou s pozitivním meziročním růstem HDP. Předpokládaný rapidní ekonomický růst v roce 2021 i v dalších letech nového pětiletého období bude podpořen fiskálními opatřeními směrem k růstu domácí poptávky a to v souladu s naplňováním nového ekonomického modelu duální cirkulace. Jako perspektivní strategické příležitosti pro české investice se jeví následující obory:

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Pandemií COVID-19 posílený důraz na zdraví se odráží i v sektoru potravinářství. Číňané tradičně velmi dbají o své tělo, přičemž výběr stravy hraje klíčovou roli. V Číně roste poptávka po mléčných výrobcích tažená vládním programem, který jejich konzumaci podporuje. Postupně roste spotřeba jogurtů, které stále více Číňanů oceňuje jako zdroj důležitých látek potřebných pro zdraví a krásu v každém věku. V segmentu kojenecké a dětské stravy je více preferována zahraniční produkce, která je považovaná za kvalitnější a bezpečnější. Obavy čínských spotřebitelů z možného přenosu COVID-19 prostřednictvím obalových materiálů napomohly obnově důvěry v domácí produkci.

Rychle vznikající kavárenská kultura je dalším důvodem vzrůstajícího zájmu o kvalitní mléko či smetanu. Zelenou mají zdravé a trendy produkty jako různé směsi oříšků nebo müsli. Zaměření čínského konzumenta na péči o zdraví živí poptávku i po zahraničních potravinových a výživových doplňcích (vitamíny, kalorické preparáty, apod.) či balené minerální vodě. Čínští spotřebitelé žijící ve velkoměstech se mnohdy kvůli rychlému životnímu tempu ohlížejí po různých typech snacků, které jim pomohou kdykoli během nabitého dne zahnat hlad. I v tomto případě mají výhodu produkty, které nabízejí zdravotní benefity. Stárnutím čínské populace lze očekávat, že poroste i segment doplňků stravy pro seniory.

Bohatnoucí střední třída, jež skýtá čtyři sta milionů spotřebitelů, táhne vzhůru poptávku i po produktech a službách určených domácím mazlíčkům. Česká krmiva pro psy a kočky se na čínském trhu poměrně dobře prosazují a v dalších letech bezpochyby půjde o rostoucí segment. Pozitivní referencí výrobků je jejich evropský původ jakožto záruka kvality a nezávadnosti. Poptávka je i po krmivech pro hospodářská zvířata.

Očekávaným trendem je rapidní růst pekárenství, které v Číně nemá dlouholetou tradici. Pandemií způsobená izolace přiměla mnohé lidi hledat si nové koníčky, přičemž domácí pečení si získalo jejich značnou přízeň. Na trhu s potřebnými ingrediencemi je stále dostatek prostoru pro nové produkty a značky.

▶ Strojírenský průmysl

Čína je největším výrobcem, spotřebitelem a dovozcem obráběcích strojů na světě. Dle nové ekonomické strategie duální cirkulace bude Čína budovat větší soběstačnost a odolnost své ekonomiky i stabilizací průmyslové produkce, která v poměru k HDP vykazuje od roku 2006 setrvalý pokles. Udržení průmyslové výroby v zemi, včetně výroby nižší přidané hodnoty, je pro vedení země jednou z priorit. Druhou prioritou je modernizace výrobní základny a produkce vyšší přidané hodnoty v rámci globálních dodavatelských řetězců. V této souvislosti budou mít čínští výrobci i nadále zájem o nákupy strojírenské výrobní techniky a obecně transfer technologií, které jim v modernizaci výroby pomohou. Potenciál uplatnění české produkce je zejména v automobilovém, dřevozpracujícím a gumárenském průmyslu.

▶ Sklářský a keramický průmysl

Křišťálové sklo patří mezi výrobky, se kterými si nemalá část Číňanů dokáže Českou republiku spojit. Populární jsou vázy, křišťálové doplňky, sklenice, světla, lustry apod. Poptávanou kategorii světel s křišťálovými komponenty dále rozšiřují designová a často na míru vyráběná svítidla nejen do bytových prostorů, ale i pro segment luxusního ubytování, konferenčních sálů, reprezentativních prostor apod. Vzhledem k rozvoji domácího turistického ruchu, který akcelerovaly cestovní restrikce vyvolané pandemií, lze očekávat, že poptávka bude dále pokračovat v souvislosti s dalším rozvojem hotelové infrastruktury a také bohatnutím střední třídy společnosti. Tuto produkci často kupovali čínští turisté v zahraničí, včetně České republiky. Pro české výrobce je nyní klíčové dostat své výrobky k zákazníkům jinými prodejními kanály – prostřednictvím čínských obchodních partnerů či např. využitím tzv. cross border e-commerce.

▶ Zábava a volný čas

Peking a širší okolí budou v únoru 2022 hostit zimní olympijské hry. Čína prožívá rapidní růst zájmu o lyžování a snowboarding od své úspěšné olympijské kandidatury z roku 2015. Meziroční růsty počtu aktivních vyznavačů těchto sportů jsou ve stovkách tisíců. Statistiky se liší, ale kvalifikované odhady profesionálů hovoří o čtyřech milionech aktivních lyžařů a snowboardistů. Čínská společnost je hodně založena na sebeprezentaci individuálního úspěchu formou spotřeby luxusního zboží a konzumace exkluzivních služeb. Zdravý životní styl patří stále více k modernímu statusu elit a vyšší střední třídy. To budí zájem výrobců značkového vybavení. Zatím omezená velikost trhu vybavení pro zimní sporty, která je limitujícím faktorem prodejů větších objemů, zejména však spotřebitelské chování, nastavily cenovou úroveň na násobně vyšší ve srovnání s Českou republikou. Zimní sporty jsou tedy v Číně výsadou movitějších vrstev společnosti. Tomu odpovídá i cenová úroveň služeb, například lyžařských instruktorů v zimních střediscích. V této oblasti je velmi zajímavý prostor pro spolupráci s profesionály z České republiky. Neméně zajímavá je oblast sportovního lyžování a snowboardingu, která je v Číně, velmi překvapivě, stále v plenkách. De facto neexistují oddíly se systematickou přípravou dětí či juniorních sportovců. Profesionálové – instruktoři, trenéři, jsou poptáváni v zámoří.

Mezi perspektivní volnočasový segment patří oblast hudebních nástrojů, ale i instruktorů hry na hudební nástroje. Úzký, ale v celkovém počtu nemalý segment čínských spotřebitelů, opět ze skupiny vyšší střední třídy, dokáže ocenit kvalitně řemeslně zpracované výrobky od značek, které mají silnou historii. Kromě individuální poptávky pomáhá prodejům i rozvoj koncertních sálů a hudebních škol.

Čínský život se v posledních letech stále víc přesouvá do on-line prostředí. Měsíce, které museli čínští konzumenti strávit v domácí izolaci, posílily vedle již značně rozvinutého internetového nakupování také segment on-line zábavy. Trend přesouvání života do on-line sféry bude dále posilovat. Pro české firmy, které jsou tradičně silné v oblasti herního průmyslu, skýtá tento vývoj mnohé příležitosti. I zde by mohly být hnacím motivem zimní olympijské hry, které by mohly dát příležitost on-line hrám nebo produktům virtuální reality, které umožní místní populaci vyzkoušet dosud neobjevené sporty z bezpečí domova.

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Respektování místních kulturních zvyklostí, historického vývoje, stylů a pracovních návyků je v ČLR nezbytné, chceme-li dosáhnout svého cíle. Znalost základních tradičních hodnot a společenských norem rovněž pomůže pochopit souvislosti a logiku jednání místního partnera. Před prvním osobním kontaktem s čínskými firmami se proto doporučuje prostudování některé z běžně dostupných populárně-historických publikací o tomto teritoriu. Jako alternativní minimum pro zaneprázdněné podnikatele je dále shrnut alespoň stručný výtah čínských specifik.

4.2. Oslovení

Setkání s čínskými partnery, první či opakované, mívá vždy podobný průběh. Výměnu kontaktů a informací, které zpečetí společné stolování, ten odvěký proces sbližování a porozumění.

V čínské společnosti funguje silná hierarchie. Čína respektuje senioritu, ať už z pohledu pracovních pozic či pokročilý věk. Hlavní protokolární pozice bude při společenských setkáních zpravidla patřit nejvýše postavenému partnerovi či nejstaršímu ve skupině. Právě jemu tedy nasměrujte první pozdrav a případně nabídněte hlavní místo u stolu. O svém čínském partnerovi byste si měli předem zjistit co nejvíce informací a ukázat mu, že vám jeho důležitost neunikla. Při oslovení používejte nejlépe titul (profesní, nikoliv akademický, ty se většinou v oslovování nepoužívají ani neuvádějí na vizitkách) a příjmení, které se na vizitkách mimochodem uvádí na prvním místě! Číňané mají ve zvyku obecně nadsazovat funkce, tj. zástupce ředitele nazývat ředitelem atd. Svého partnera tudíž rozhodně neurazíte, když jej touto vyšší funkcí adresujete, naopak mu tím dáte najevo jeho důležitost. Pozor si však musíte dávat na to, s kým opravu máte tu čest a kdo vlastně podepisuje případný kontrakt.

Vizitky či uchopení sklenice s prvním přípitkem se v Číně provádí oběma rukama. Zapojení obou rukou symbolizuje respekt k protějšku. Pokud k tomu přidáte při podání rukou, výměně vizitek či pozvednutí skleničky lehkou, ale sebevědomou úklonu, stane se z vás rázem zajímavější cizinec. Ale ještě pozor. Pokud se na vás snese jakákoli chvála, buďte velmi skromní a alespoň „naoko“ tvrďte stále opak.

Velmi podstatným projevem vaší moudrosti a taktu je bedlivé naslouchání, když partner hovoří. Doporučujeme proto méně mluvit (a když, tak jasně, stručně a výstižně) a více naslouchat. U toho svůj protějšek nemusíte upřeně pozorovat očima, jak si žádá západní kultura. V Číně se stále nosí střídmost, a to i v intenzitě pohledu.

A jak představit sebe, svůj projekt a záměr? Tak aby tomu porozuměl čínský posluchač žijící ve více regulované společnosti a a ekonomice. Západní společnost má tendenci vyjadřovat své cíle poměrně jasně. Následně čeká na partnera, jak odpoví. Tato přímočará metoda je pro Číňana příliš prudká. Váš čínský partner bude mít spíše tendenci hovořit v jinotajích a chodit kolem merita věci dlouze okolo. Obecně lze říci, že Číňan potřebuje čas nejdříve svého zahraničního partnera poznat a následně dozrát k rozhodnutí. Je třeba počítat s tím, že spolupráce nezačne hned a najednou. Pro zahájení konstruktivní spolupráce je zapotřebí více setkání a rozhovorů, než se věci posunou. Pokaždé to kromě jednací místnosti znamená i salonek restaurace, hledající diskuse, sbližující rozhovory a vypité sklenky.



4.3. Obchodní schůzka

Styl obchodního jednání

Číňané při jednání bývají velmi dobře argumentačně vybavení, oplývají velkou dávkou trpělivosti a jdou asertivně za svým cílem. Pokud jde o jednání na nejvyšší úrovni, budou čínští představitelé mít velmi přesnou a aktuální informaci o situaci v České republice. Myšlení čínských vyjednávačů je značně koncepční, uvažují o všem s perspektivou mnoha let dopředu. Při jednání se ukazuje jejich trpělivost, psychická odolnost, negociační slušnost a skromnost.

Znalost angličtiny je zatím velmi malá (jiné jazyky jsou spíše výjimečné), a proto je třeba myslet na otázku zabezpečení tlumočníka a jeho znalost odborných termínů podle zaměření firmy.

Je zásadní chybou nemít velkou zásobu vizitek a pro podniky více obchodující s Čínou se vyplatí mít je i s čínským překladem. Akademické tituly (Bc., Ing. či Mgr.) se nepoužívají, důležité je uvedení funkcí a respektování jejich hierarchie. Výjimkou bývá akademický titul Ph.D., který někdy bývá na vizitkách uváděn. Vizitky, listiny, dary (velmi důležité) apod. se podávají a přebírají oběma rukama.

Klíčová je v obchodním jednání funkce majitele firmy. Nelze podceňovat hierarchii. Majitel firmy či CEO by měl být u všech jednání s partnerem, zejména pokud na čínské straně také jedná ten „nejvyšší“. Často však trvá velmi dlouhou dobu, než se zahraniční partner k jednání s čínským majitelem firmy či nejvýše postaveným partnerem, jež má ve firmě rozhodující pravomoc, dostane.

Doba oběda je „svatá“, jednání by tedy mělo být nejlépe od 9 do 11 hodin, odpoledne od 14 do 16 hodin. Pro dosažení cílů čínský partner nešetří časem a je schopen protáhnout jednání až do pozdních hodin, či dojít k dohodě v časovém prostoru, který již zahraniční strana považuje za ztracený. Naopak, ukázkou čínské pohostinnosti a skutečným zájmem o navázání partnerství je jednání u kulatého stolu při obědě či večeři. 

Stolování

Pozvání na oběd či večeři je běžnou součástí obchodního jednání. Jídlo je svým způsobem rituál a velké téma pro konverzaci. U jídla se má tvořit dobrá atmosféra, hostitel pečuje a hosté se mají uvolnit a sblížit. nemá se otevírat nic nepříjemného, konfliktního, bolestného, protože by to vstupovalo do člověka společně s jídlem. Spory a nepříjemnosti patří do zasedací místnosti. 

Zasedací pořádek zasluhuje největší pozornost v čínské etiketě. Dokud po vzájemném představení neusednou nejčestnější hosté, mají ostatní počkat a až poté zaujmout místa podle předepsaného pořádku. Stejně se čeká s jídlem, dokud nezačne nejvyšší hostitel. To stejné platí i v případě projevů a přípitků. Čestná místa jsou nejdále od dveří. Nejvyšší hostitel sedí čelem přímo ke dveřím, vpravo od něj si sedá host jedna, mezi nimi může být tlumočník. Na straně domácích a hostů pak sedí dvojka, trojka týmu atd.

Nejčastější jsou pracovní obědy. Oběd bývá střídmější a rychlejší, zvláště pracovní. Večeře jsou pak delší, osobnější a s přípitky. Jsou vyjádřením zájmu o bližší spolupráci. Místem je většinou vyhlášená či něčím výjimečná restaurace. Jedná se většinou o salonek. Obvykle se servíruje několik chodů (např. deset druhů jídel není nikterak neobvyklý počet) u kulatého stolu s otáčivou deskou, podle regionu se podávají místní speciality. Hostitel běžně vybere všechny chody. Jídlo se na důkaz čínské pohostinnosti nedojídá. Běžná je konzumace alkoholu (vína, piva a čínské pálenky), kterou musí doprovázet neustálé přípitky. Předpokládá se, že pozvaný partner pronese také několik přípitků (ve stoje) – běžné je také postupné obcházení stolu a výměna vizitek v průběhu večeře spojená s přípitkem. Přiťuknutí má důležité pravidlo držení sklenky. Pokud je jedna strana společensky méně významná, mírně před přiťuknutím se sklenicí poklesne, stačí o milimetry. Kouření u stolu i během jídla je z čínské strany obvyklé. Reciproční pozvání na oběd či večeři je velmi oceňováno a dobře přijímáno. Ostatně, čínští hostitelé přirozeně očekávají, že i my budeme podobně pohostinní, až zase oni přijedou za námi. Posledním chodem je zpravidla čerstvé ovoce, které signalizuje brzký konec hostiny. Po závěrečném přípitku hostitele se ihned končí. Někdy se při této příležitosti předávají i dárky.

Dary

Dárky mají přinést radost a vzpomínku. Mít příběh, který se ideálně sdělí sám již po rozbalení. Český křišťál nebo mistrovský kus klasické hudby, to vše může být za českou stranu dobrý vzkaz. Pozor je potřeba si dát na předměty, jež mají v Číně z hlediska symboliky negativní význam. Číňané jsou velmi pověrčiví lidé a přikládají vysoký důraz symbolice.

Dárky je dobré mít v krabici či dárkové tašce tak, aby se daly snadno otevřít, ukázat a zase zavřít. Vhodný čas pro předávání darů je při ukončení jednání. Dary předává nejvýše postavená osoba za každou stranu a ta chvíle se zvěční fotografií.

Oblékání

V obchodním jednání je běžný oblek západního typu. Na jihu, vzhledem k mnohdy extrémním horkům, je oblečení méně formální. Starší lidé, včetně mužů, si často barví vlasy, aby tak zakryli šediny a vypadali mladší. Podávání rukou je běžné, někdy doprovázené lehkým ukloněním, ovšem stisk ruky nebývá tak silný, jak jsme zvyklí z Evropy.

4.4. Komunikace

Znalost angličtiny je v ČLR stále ještě velmi limitovaná (jiné jazyky jsou spíše výjimečné) a to platí zejména u klíčových osob, které o tom, zda obchod uskutečnit, reálně rozhodují. Je velká škoda přijít o perspektivní obchod jen kvůli jazykové bariéře. A proto je třeba myslet na otázku zabezpečení tlumočníka a jeho znalost odborných termínů podle zaměření firmy.

Číňané většinou nejdou hned k věci, ale postupně prostřednictvím různých jinotajů a květnaté mluvy. Mlčení, mimika a gestikulace jsou tradičními nástroji jejich obchodní komunikace. V duchu dávných tradic považují Číňané za nevhodné dívat se partnerovi do očí, což podle jejich výkladu znamená jistou agresivitu, nepochopení nebo nedůvěru. Smích nebo komické pohyby zakrývají překvapení či nesouhlas například s nevhodným návrhem, dotazem atd. Čínský partner je schopen sdělit šokující zprávu či negativní názor s úsměvem. Humor oceňují Číňané spíše neosobní, záporně se staví k netrpělivému, agresivnímu, prudkému či žoviálnímu jednání ze strany partnera. Zásadní je pro Číňany „neztratit tvář“, proto je třeba opatrnosti při kritice a žádosti o výrazné ústupky. Evropská slušnost vůči ženám, např. pomoci se zavazadlem či do kabátu, vyvolá spíše rozpaky.

Číňané komunikují všemi možnými prostředky. Typicky osobně, telefonem, e-maile či stále častěji prostřednictvím sociálních platforem sloužícím ke komunikaci. Velmi oblíbenou platformou je aplikace WeChat (obdobná námi používanému WhatsApp a Facebook v jednom). Jedná se mnohdy o mnohem operativní komunikaci než formou e-mailu.

Citlivým problémem je národnostní otázka, zejména v Tibetu a severozápadní Číně (provincie Sin-ťiang). Tato témata při jednání rozhodně nedoporučujeme otvírat.


4.5. Doporučení

Nic není jednoduché, ale všechno je možné. Přizpůsobte svou strategii místnímu prostředí. Připravte se na dlouhé pracovní obědy a večeře.

Bez aktivní přítomnosti na čínském trhu neprorazíte. Je zapotřebí do Číny často cestovat, účastnit se obchodních jednání a budovat vztahy (i neformální – přátelské), které jsou pro obchodování naprosto klíčové. Ideálním řešením je vyčlenit někoho, kdo Číně rozumí a bude se stoprocentně věnovat jen čínskému trhu. Je zapotřebí si k Číně vytvořit pozitivní vztah.

Buďte zdvořilí a trpěliví. To, co by v Evropě trvalo hodinu, bude v Číně trvat i sedmkrát déle. Je potřeba si vyhradit dostatek času a nebýt ve stresu. Zároveň je dobré se slušně ujistit (raději několikrát), že vám obchodní partner skutečně rozumí. Naprosto normální jsou časté změny již dohodnutých věcí.

Udržujte komunikaci. V pravidelných intervalech informujte čínskou stranu o novinkách, aby bylo vidět, že se stále rozvíjíte.

Vše je digitální. Čína je v informačních technologiích velmi pokročilá a téměř vše se dnes odehrává přes mobilní telefon. Multifunkční sociální síť WeChat je naprosto klíčová v každodenním užívání a komunikaci.

4.6. Státní svátky

Svátky v roce 2021

  • 1. ledna 2021 – Nový rok
  • 12. února 2021 – čínský nový rok (podle lunárního kalendáře)
  • 4. dubna 2021 – svátek Qing Ming Jie (obdoba českých Dušiček)
  • 1. května 2021 – svátek práce
  • 14. června 2021 – svátek Duanwu (Dragon Boat Festival)
  • 21. září 2021 – svátek Středního podzimu (Mid-Autumn Festival)
  • 1. říjen 2021 – den založení ČLR

Svátky v roce 2022

  • 1. ledna 2022 – Nový rok
  • 1. února 2022 – čínský nový rok (podle lunárního kalendáře)
  • 5. dubna 2022 – svátek Qing Ming Jie (obdoba českých Dušiček)
  • 1. května 2022 – svátek práce
  • 3. června 2022 – svátek Duanwu (Dragon Boat Festival)
  • 10. září 2022 – svátek Středního podzimu (Mid-Autumn Festival)
  • 1. říjen 2022 – den založení ČLR

Je běžné, že v období hlavních svátků bývá z rozhodnutí vlády volno zpravidla několik dní, navazujících na víkend. Dny volna – kromě vlastního svátku – jsou napracovány během předchozího či následujícího víkendu.


5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Nejjednodušší cesta ke vstupu na čínský trh vede přes nalezení agenta nebo distributora. Zatímco agentů se zahraničním exportérům nabízí celá řada, vhodným prostředím k nalezení distributora je především účast na veletrhu, popřípadě využití kontaktů na spřátelené domácí firmy (které už v Číně s někým takovým pracují) či služeb agentury CzechTrade. Obecně lze však doporučit dlouhodobější prezenci na čínském trhu. I zde je klíčové mít dobré „místní“ partnery a zaměstnance, které mají potřebné „guanxi“ – vztahy. 

Další možností, jak proniknout na čínský trh, je prodej licence. Další variantou je pak vstup prostřednictvím e-commerce, který je obzvláště nyní na vzestupu a tento segment trhu zdaleka není plně saturovaný. Dalším doporučeným krokem je pak návštěva či účast na vybraných veletrzích a výstavách v Číně, kde je možnost setkat se již osobně s příslušnými potenciálními čínskými obchodními partnery, a zároveň tím získat i tolik potřebnou zpětnou vazbu na nabízený produkt či službu od čínských návštěvníků.

Dovozní podmínky a dokumenty

Dovoz do ČLR je spojen s řadou netarifních obchodních opatření, která zahrnují kvóty, certifikace, dovozní a jiné licence či etikety. Dalším opatřením znesnadňujícím dovoz jsou inspekční osvědčení. Průhlednost čínského celního systému snižují výjimky a celá řada dílčích předpisů. Přehled aktuálně platných licencí je k nalezení v China ForeignTrade and Economic Cooperation Gazette. Zboží musí také při vstupu do ČLR projít hygienickou inspekcí. Inspekce se provádějí buď v karanténním oddělení na hranici, nebo v provinčním karanténním úřadě v závislosti na druhu výrobku a místě určení.

Celní a devizové předpisy

Za provádění celních předpisů v ČLR odpovídají: Všeobecná celní správa (General Administration of Customs, GAC), Ministerstvo obchodu (MOFCOM), Komise pro celní tarify Státní rady/vlády (State Council´s Customs Tariff Commission) a China National Regulatory Commission for Certification and Accreditation (CNCA). Celní tarify, podmínky, za kterých se uplatňují, a další celní předpisy jsou obsaženy v publikaci “Oficiální celní průvodce”, kterou zpracovala Všeobecná celní správa ČLR.

Celní poplatky jsou rozděleny v podstatě do dvou kategorií, všeobecné a smluvní (preferenční), přičemž všeobecné poplatky jsou uplatňovány na zboží ze zemí, s nimiž ČLR nemá celní náležitosti upraveny smluvně (neposkytuje jim doložku nejvyšších výhod, pro země, kterou nejsou členy WTO). Celní poplatky vybírá Generální správa cel spolu s daní z přidané hodnoty. Celní hodnota zboží se stanovuje na základě ceny CIF. Pokud má celnice pochybnosti o správnosti ceny předkládané deklarantem, může ji odmítnout a uplatnit cenu stejného nebo podobného zboží dováženého ze stejné země nebo oblasti. Tento postup bývá dosti častý a je předmětem řady stížností ze strany mezinárodních obchodníků.

Bezcelně je možné do ČLR dovézt zboží určené pro prezentaci na výstavách, veletrzích či jako vzorek pro obchodní jednání. Zakázaný je dovoz zbraní, munice, výbušnin, cenných papírů, tiskovin, magnetických médií a fotografií poškozujících politické, ekonomické, kulturní a morální zájmy země, jedů, drog, nemocných zvířat, rostlin, čerstvého jídla, léků a čínské měny.

Kontrola vývozu

Pokud jde o vývoz, je kontrola rozdělena na čtyři kategorie:

  • pašované zboží, které nesmí být vyváženo;
  • zboží s vývozním omezením, kde je nutná vývozní licence;
  • zboží podléhající vývozním kvótám;
  • ostatní zboží.

Zákaz vývozu platí např. pro platinu, umělecké předměty, chráněná zvířata a rostliny, položky, jejichž vývoz je zakázán na základě mezinárodních smluv, apod. U tiskovin, filmů a fotografií je zakázán vývoz materiálů, které by mohly vést k vyzrazení státních tajemství ČLR. Na řadu položek je třeba získat vývozní povolení (licenci), které vystavuje Ministerstvo obchodu ČLR. Určitá část exportu je rovněž vystavena tzv. vývozním kvótám, resp. množstevním omezením. Vývozní dokumentaci tvoří celní prohlášení, vývozní povolení (pokud je požadováno) a inspekční osvědčení (totéž).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Reprezentační kancelář (Representation Office, RO)

Reprezentační kanceláře v ČLR zakládají české firmy povětšinou tehdy, působí-li na čínském trhu dlouhodobě. RO nemá oprávnění k obchodní činnosti na území ČLR a zaměřuje se proto na vyhledávání kontaktů a konzultační činnost. Činnost zastoupení je financována mateřskou firmou. Financování prochází příslušným bankovním kontem.

Procedura je poměrně složitá, nápomocni mohou být ředitelé místních poboček CzechTrade. Pro obraznost uvádíme základní kroky, které je při zřizování kanceláře třeba učinit:

  • Schválení Ministerstvem obchodu (MOFCOM)
  • Registrace na State Administration for Industry and Commerce of the PRC (SAIC)
  • Získání razítka na Public Security Bureau
  • Registrace u soudu
  • Řešení finančních otázek
  • Registrace na daňových úřadech
  • Registrace na celním úřadě

Společný podnik (Joint-Venture, JV)

Jedná se o společnosti vlastněné z určité části čínským a ze zbylé části zahraničním partnerem. Obecně se v ČLR k této formě podnikání přistupuje s ideou, že čínský partner zná místní trh, má kontakty, distribuční kanály, kapacity, zatímco zahraniční partner poskytuje know-how, technologie, příp. investice. Společnosti se zahraničními partnery v Číně mohou provádět výrobní a prodejní operace.

Založení JV předchází několik kol jednání:

  1. Projednání a podepsání Letter of Intent či Memorandum of Understanding
  2. Čínský partner poté zpracuje a předkládá nadřízeným institucím předběžnou technickoekonomickou studii, která již řeší a formuluje nejen předmět smlouvy, ale také způsob financování, kapitálovou návratnost a kapitálový podíl obou stran.
  3. Čínský partner zpracuje podrobnou technickoekonomickou studii, kterou předkládá provinčním plánovacím orgánům a Ministerstvu obchodu (MOFCOM).
  4. Následně je třeba provést registraci podniku prostřednictví Státní správy pro průmysl a obchod. 

Podnik plně vlastněný zahraničním majitelem (Wholly-Owned Foreign Enterprise, WOFE)

WOFE je obdobou české s.r.o. Založení WOFE je oproti RO komplikovanější, nicméně pokud firma počítá s dlouhodobou prezencí na čínském trhu, pravděpodobně se tomuto kroku nevyhne. Pro založení podniku je nutné předložit studii s rozpracovaným záměrem ministerstvu obchodu. Další vyžadované doklady jsou:

  • žádost o založení WOFE,
  • seznam zástupců, resp. členů představenstva,
  • výpis z domácího obchodního rejstříku,
  • seznam věcí, které jsou zamýšleny dovézt pro potřeby WOFE,
  • potvrzení příslušné místní vlády o umístění WOFE,
  • v některých regionech též studii dopadu na životní prostředí.

Od vydání příslušného rozhodnutí se musí WOFE registrovat u State Administration for Industry and Commerce a následně též u finančního úřadu.

5.3. Marketing a komunikace

Vzhledem k tomu, že se na čínský trh snaží proniknout renomované firmy všech oborů z celého průmyslově vyspělého světa, je nutné v této konkurenci počítat s vydatnými investicemi do reklamy, do inzerce a do efektivního networkingu. Pokud podniky nemají dostatek finančních prostředků na tyto aktivity, nemohou na čínském trhu uspět.

Čína představuje druhý největší reklamní trh světa. Prim zde hraje digitální reklama, jejíž podíl na marketingovém trhu představuje světový nadprůměr. Hlavním motorem růstu jsou chytré telefony. Mobilní telefon se stal primární cestou k internetu pro typického Číňana. V Číně je přibližně 800 milionů osob používající smartphony, což změnilo způsob nakupování zboží. Vše od vyhledávání až po nakupování se stále častěji odehrává prostřednictvím chytrých mobilních telefonů. Vyplatí se proto cílit na on-line nákupní platformy. kde až 78 % čínských uživatelů chytrých telefonů je ochotná kliknout na internetový inzerát, pokud je pro ně relevantní.

Podle statistiky jsou nejlepší období na cílení mobilní inzerce v období cesty do práce (29 %); následuje víkend (24 %), poté ráno (10 %) a období v práci a večera (8 %).

Reklamní agentury

Reklamní business tvoří jedno z nejdynamičtěji rostoucích odvětví terciárního sektoru. Většina reklamy je v Číně zadávána přes reklamní agentury, přičemž téměř 90 procent z nich je čínského původu, zbylých deset procent okupují velké reklamní domy zaběhnutých značek (Bates, BBDO, BBH, Euro RSG, Grey, JWT, Leo Burnett, Lowe Lintas, McCann Ericsson, Ogilvy and Mather, Saatchi and Saatchi, Young and Rubican).

Reklamní kanály

Jednoznačným trendem posledních let je však příklon k „on-line“ reklamě na úkor tradičních forem. Zahraniční firmy musí myslet na to, že internet v Číně je silně cenzurovaný, což neumožňuje inzerentům používat inzertní kanály, které jsou běžné v Evropě i jinde ve světě (např. Facebook, Twitter, Youtube či celé spektrum služeb Google) a omezuje použití nových forem moderní reklamy (virální marketing atd.) čistě na čínské sociální sítě (např. Weibo, Renren) či sítě sloužící ke sdílení videa (Youku, Tudou). Reklama současně musí být „politicky korektní“.

V posledních letech se firmy zaměřují zejména na cílenou reklamu prostřednictvím mobilní aplikace WeChat, kterou používá drtivá většina Číňanů. Celkový počet registrovaných uživatelů WeChat je 1,1 miliardy účtů, z toho 100 milionů uživatelů, kteří aplikaci používají mimo Čínu. Aplikaci denně využívá více než 600 milionů uživatelů. Dospělý uživatel stráví v aplikaci průměrně 40 minut denně. Součástí aplikace WeChat je mobilní peněženka propojená s bankovním účtem, která funguje jako zcela běžný platební prostředek, který spolu s konkurenční aplikací Alipay vytlačil zcela na okraj platby hotovostí i klasickými platebními kartami. 69 % příjmů WeChatu pochází právě z prodeje mobilních reklam.

Časté jsou hlasové a textové reklamy přes mobilního operátora, které využívá až 71 % firem.

Velmi efektivní je samozřejmě televizní reklama, neboť 93,5 % čínských domácností vlastní televizi a průměrný divák stráví před obrazovkou 155 minut denně. I zde je však patrná změna trendu ve prospěch on-line forem reklamy.

Méně dynamická je reklama v novinách, nicméně nadstandardní pole využití nabízejí časopisy, kterých existuje tisíce druhů. Čínský novinový trh je obecně největší na světě. Každý měsíc se prodá více než miliarda novinových výtisků.

V souvislosti s mimořádně rychle rostoucím čínským automobilovým trhem také roste trh reklamy v rádiích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika porušování práv z duševního vlastnictví je v Číně stále častým jevem a to je i důvodem, proč země v této oblasti stále čelí silné kritice zahraničních vlád, mezinárodních organizací a zahraničních společností působících v Číně. Právní rámec se v ČLR zlepšuje, a to nejen v souvislosti se závazky vyplývajícími z členství ve WTO, ale také v zájmu vytvoření ekonomiky založené na inovacích. Ač všechny hlavní „IPR“ zákony byly v posledních letech revidovány, problematická je stále implementace a dodržování relevantních zákonů.

Hlavní čínské agentury zabývající se IPR:

Platí, že firmy, které uvažují o vstupu na čínský trh, by měly otázku ochrany vlastního know-how, ochranných značek apod. začít řešit před samotným pokusem skutečně vkročit na trh. Čína neuznává „senioritu“ značek. Klíčová je vždy registrace jména přímo v Číně a tam má vždy přednost ten subjekt, který si ochrannou známku zaregistruje jako první a to i v případě, kdy zahraniční firma již má zaregistrovanou známku pro jiné trhy. Po samotném vstupu na čínský trh je potřeba dobře zvážit, jak efektivně rozdělit náklady na zápolení s neustálými pokusy o imitaci vlastních výrobků a na cílené budování vlastní značky včetně např. efektivního systému ochranných a rozpoznávacích prvků, díky kterým si zákazník může snadno ověřit pravost výrobku. Důležitý je důraz na vlastní inovace a snaha být před konkurenty a imitátory vždy o krok napřed.

Malým a středním podniků z EU je k dispozici projekt Evropské komise „China IP SME Helpdesk“, který informuje o vývoji v této oblasti a poskytuje evropským firmám pestrou škálu užitečných a praktických rad a služeb včetně bezplatného poradenství. Užitečné informace lze také dohledat na stránkách Hospodářské komory EU v ČLR (EUCCC), která má pro otázky IPR vytvořenou pracovní skupinu. Cenné informace k oblasti IPR v Číně jsou také k dispozici v rámci projektu IPKey, který napomáhá formou sdílení zkušeností a výměnou informací mezi EU a Čínou k budování legislativního rámce v této oblasti.

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání státních zakázek je spíše netransparentní a z praxe zahraničních podniků lze doložit případy zjevného porušování pravidel a odůvodněného podezření na korupci. Současná databáze je nedostatečná a ne všem přístupná, neobsahuje také všechny relevantní tendry a informace.

Z tohoto důvodu se EU snaží, aby se ČLR stala účastníkem Dohody o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement GPA). Během jednání o členství Číny ve WTO bylo dohodnuto, že ČLR se po svém vstupu stane pozorovatelem ve výboru GPA a přímým účastníkem „co možná nejdříve“. Pozorovatelem je ČLR od února 2002, na počátku roku 2008 předložila první nabídku pro vstup do GPA. O vstupu ČLR do GPA se nadále jedná. Poslední nabídku ke vstupu do GPA předložila Čína v říjnu 2019.

Předešlé nabídky Číny na vstup do GPA byly z pohledů členů GPA nedostatečné. Motivací na čínské straně, která se částečně obává konkurence zahraničních firem v Číně, je především podpora „go global“ strategie pro čínské firmy a snaha o navýšení exportů. Řada expertů poukazuje na nedostatky v legislativě Číny, která stále není v souladu s GPA.

Státní zakázky jsou vesměs zadávány formou veřejných soutěží. Ty bývají s více či méně dostatečným předstihem publikovány v čínském jak denním, tak odborném tisku. Českým zájemcům lze proto doporučit sledování internetové adresy, kterou spravuje China Tendering Corporation. V databázi však nejsou zahrnuty všechny tendry a přístup je zpoplatněn – zdarma lze nahlédnout jen na velmi základní informace.

Často však čínské orgány oslovují jen předem vybraný úzký okruh možných dodavatelů. V takových případech většinou nerozhodují kritéria kvality a splnění dalších podmínek soutěžního řízení. Důležitou roli hrají úplatky a známosti – s tímto nešvarem však současné čínské vedení aktivně bojuje.

Z pohledu přístupu zahraničních firem je také problematická podpora domácích inovativních subjektů, resp. firem registrovaných v Číně, které na čínském území provozují výzkum a vývoj. Ty mohou mít v přístupu k veřejným zakázkám přednost.

V březnu 2014 otevřela Čínská federace pro logistiku a nákup (China Federation of Logistics and Purchasing) novou veřejnou platformu, která má oslovit zejména malé a střední podniky. Ve stejném roce spustila centrální vláda Číny on-line portál pro veřejné zakázky. Obě stránky jsou ale pouze v čínštině.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk s Čínou probíhá ve volně směnitelných měnách (převážně v USD, stále častěji však i v CNY, dále v EUR) a nejčastějším platebními nástroji jsou dokumentární akreditiv (větší zajištění, vyšší poplatky) a dokumentární inkaso (menší zajištění, nižší cena – doporučováno u partnerů, kteří mají vzájemnou důvěru). V posledních letech však vzrostl význam přímých plateb (rychlost, jednoduchost, větší rizika). S rozvojem e-commerce je stále populárnější „on-line“ dokumentární akreditiv. V souvislosti s pandemií COVID-19 roste počet případů neplacení. Důvodem jsou přísné cestovní restrikce (zpřísnění vízového režimu, zavedení dlouhých karantén) jež mají souvislost s celkovou uzavřeností země.

Exportním financováním se v Číně zabývá primárně výše zmíněná EXIM banka, která v říjnu 2014 podepsala Dohodu o spolupráci s Českou exportní bankou. Jejím primárním cílem je podpořit čínské vývozy a investice. Má také v gesci správu úvěrové linky v rámci Iniciativy 17+1 ve výši 10 mld. USD, resp. projekty mohou jednotlivé subjekty předkládat právě EXIM bance.

Pojišťováním exportů se zabývá Sinosure (China Eport & Credit Insurance Corp.), založená v roce 2001. Od roku 2013 však již nemá monopolní postavení, povolení k poskytování krátkodobých pojištění úvěrů má i PICC Property and Casualty Company Limited.



5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování do Číny v souvislosti s pandemií COVID-19

S účinností od 28. března 2020 Čína pozastavila platnost všech do 26. 3. vydaných víz a povolení k pobytu, tzn. držitelé těchto víz nebyli na území Číny vpouštěni. V polovině srpna došlo k určitému usnadnění vízového režimu pro cizince s platnými povoleními k pobytu, které umožnilo držitelům těchto povolení (pouze za účelem: zaměstnání, soukromé záležitosti, sloučení rodiny) si znovu požádat o vstupní víza do ČLR. Další uvolnění následovalo 23. září, kdy držitelé platných povolení (pouze za výše uvedeným účelem) mohou vstoupit na území ČLR bez nutnosti znovu žádat o udělení vstupního víza. Ti, kterým tato povolení vypršela po 28. březnu 2020, si mohli požádat o nové vstupní vízum, viz sdělení na webových stránkách Velvyslanectví ČLR v Praze.

Možnost návratu do ČLR se dosud nevztahuje na držitele jiných pobytových povolení (m.j. také na studenty, učitele a novináře). Pozastavení 144-hodinového bezvízového tranzitu stále trvá. Výjimku mají držitelé diplomatických, služebních, zvláštních víz a posádky lodí, letadel, vlaků a řidiči dálkové kamionové dopravy (víza typu C).

Občané ČR, kteří do Číny potřebují cestovat za účelem obchodu, vědy a výzkumu nebo z důvodu naléhavé humanitární potřeby, mohou na čínských diplomatických misích v cizině požádat o nová víza, na která jim bude vstup do Číny umožněn. Ti občané ČR, kteří jsou držiteli dlouhodobých (několikavstupých) víz, musí možnost své cesty konzultovat nejprve s Velvyslanectvím ČLR v Praze (e-mail: konzularniodd@seznam.cz).

Od počátku listopadu 2020 došlo k dalšímu zpřísnění požadavků při cestách do Číny. Dne 1. 11. 2020 bylo na webových stránkách Velvyslanectví ČLR v Praze zveřejněno „Oznámení o povinnosti předkládat potvrzení o negativním RT-PCR testu na SARS-CoV-2 a negativním testu na sérové protilátky IgM při nástupu na lety do Číny, které nesmí být starší 48 hod. Kromě dvou testů, které musí být provedeny max. 48 hodin před odletem, se v oznámení rovněž hovoří o nutnosti pořízení testů (včetně vyřízení Prohlášení o zdravotním stavu) i v tranzitní zemi. Toto opatření tak značně komplikuje cestu do ČLR, neboť přímé spojení mezi oběma zeměmi bylo od února 2020 ukončeno. Při plánování cesty do ČLR doporučujeme seznámit se s informacemi ohledně dvojího testování (testy RT-PCR a IgM) a vyřízení „Prohlášení o zdravotním stavu“, které vystavuje (na základě předložení obou negativních testů) Konzulární úsek Velvyslanectví ČLR v Praze, resp. v tranzitní zemi. Od 1. prosince 2020 se o toto prohlášení žádá online!

Před cestou do ČLR jsou tedy POVINNÉ oba testy (RT-PCR a IgM), přičemž oba musí být negativní. Další testy budou cestující muset strpět po příletu do Číny, kde budou ihned po příletu izolováni do povinné 14-denní karantény v hotelu nebo jiném ubytovacím zařízení. V případě, že bude po příletu do ČLR jeden z výše uvedených testů pozitivní, bude cestující umístěn do zdravotnického zařízení. Jeho další karanténa se podle toho může protáhnout na měsíc i déle, podle nařízení v jednotlivých provinciích. Vzhledem k poměrně vysokým nákladům na ubytování v karanténě, popř. za výdaje zdravotního ošetření, doporučujeme věnovat velkou pozornost uzavřenému cestovnímu zdravotnímu pojištění před cestou!

Kvůli komplikacím, které nový požadavek na absolvování dvou testů na dvou různých místech přináší, je tak možnost cesty do Číny výrazně ztížena. Pokud proto plánujete v nejbližší době cestu do Číny, je nutné – a to i v závislosti na vývoji situace v Evropě – nejprve prověřit možnosti tranzitu (některé evropské země totiž mohou být pro občany ČR uzavřeny) a naplánovat si cestu tak, abyste měli minimálně dva dny v tranzitním místě (k vyřízení obou testů, max. 48 hodin před odletem). Z evropských letišť lze vyřídit oba testy na těchto letištích: Amsterdam, Curych, Frankfurt, Helsinky, Kodaň, Paříž a Vídeň. Před plánovaným letem doporučujeme sledovat informace o konkrétním místě testování na letišti, včetně nastavené otevírací doby a časové prodlevě při zpracování výsledků testů před navazujícím letem!

Po příletu jsou všichni cestující umístěni do 14-denní karantény v určeném karanténním středisku (hotelu), a to na vlastní náklady, kde bude probíhat další kontrolní testování. Pokud během 14 dnů karantény bude jeden z testů (RT-PCR nebo IgM) pozitivní, cizinec bude okamžitě přemístěn do zdravotnického zařízení. Testovány jsou i děti bez ohledu na věk. V případě pozitivity se může stát, že nezletilé děti budou s odkazem na ochranu zdraví odděleny od rodičů. Po ukončení povinné karantény se může stát, že dalších 7-14 dnů bude nařízena domácí karanténa pod dohledem místní komunity. Celková doba strávená v karanténě tak může činit cca měsíc. V případě pozitivního testu bude cizinec držen ve zdravotní karanténě do doby, než budou oba testy negativní, teprve poté bude propuštěn do následné domácí karantény. Po dobu trvání zdravotní karantény jsou oba testy prováděny průběžně podle potřeby, minimálně 1x týdně.

Očkovaní cestující nejsou na příletu do ČLR nijak zvýhodněni, musí projít povinnou 14-denní karanténou. Ke vzájemnému uznávání očkování (mezi Čínou a ČR, resp. evropskými zeměmi) dosud nedošlo.

Nošení ochranných roušek na území ČLR zůstává doporučené, na některých místech povinné (například nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, obchodní centra či prostory s větší koncentrací osob). Pokračuje měření teploty při vstupu do obchodů a veřejných zařízení; na mnoha místech je stále požadována kontrola statusu (zelená barva) wechatové zdravotní aplikace.

Další informace k cestám do zahraničí týkající se např. dopravy, povinné karantény, očkování atd. naleznete v tzv. Rozcestníku na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Bezvízový režim

Pokud přes území ČLR pouze cestujete, můžete využít 24-hodinový tranzit bez víz. Je k dispozici cestujícím většiny národností ve většině vstupních letišť, přístavů a přechodů, s výjimkou následujících (aktuální seznam k září 2019): mezinárodní letiště Fuzhou Changle, mezinárodní letiště Huangshan Tunxi, mezinárodní letiště Mudanjiang Hailang, mezinárodní letiště Shenzhen Bao’an, mezinárodní letiště Yanji Chaoyangchuan.

Politiky 72-hodinového bezvízového režimu mohou občané ČR cestující mezinárodním letem přes ČLR využít v následujících městech: Beijing, Tianjin, Shijiazhuang, Qinhuangdao, Shanghai, Hangzhou, Nanjing, Shenyang, Dalian, Qingdao, Chengdu, Xiamen, Kunming, Wuchan, Guangzhou, Shenzhen, Jieyang, Chongqing, Xi’an, Ningbo (pouze letecky + 1 přestup).

Od 1. 1. 2013 mohou turisté vstupovat do výše uvedených měst a pobývat zde po dobu 72 hodin bez víza za níže uvedených podmínek:

  • platný cestovní pas;
  • letenka do třetí země s odletem do 24 – 72 -144 hodin (s potvrzeným datem a rezervací místa);
  • plně vyplněná příletová / odletová karta (včetně jména, státní příslušnosti, čísla pasu, čísla víza, místa vydání, čísla letu, účelu návštěvy, data narození, pohlaví)
  • cizinci, kteří do Číny vstoupí na základě bezvízového tranzitu, nesmí opustit správní oblast města, do kterého přicestovali.

Žádost o bezvízový tranzit je nutné oznámit dopravci. Letecká společnosti o této skutečnosti informuje imigrační orgány na příslušném letišti v Číně a imigrační orgány po ověření, zda jsou splněny podmínky pro bezvízový tranzit, povolí vstup do země.

V případě, že by turista ze závažného důvodu (např. hospitalizace) nemohl opustit ČLR do 72 hodin, je možné si požádat o příslušné vízum na imigračním úřadu.

Rozšířený 144 hodinový bezvízový tranzitní pobyt je od března 2016 aplikován v následujících městech: Guangdong, Jiangsu, Zhejiang, Shanghai, Beijing, Tianjin, Hebei, Dalian, Shenyang, Chengdu, Wuchan, Qingdao, Kunming, Xiamen, Xi’an, Chongqing (letecky, námořní plavby, vlakem + více přestupů).

Víza

Na držitele cestovních pasů ČR se vztahuje vízová povinnost. Od 29.10. 2018 začalo působit pro žadatele o čínská víza Vízové centrum ČLR. Je určeno pro držitele českých pasů, kteří zde budou podávat své žádosti. Čínské vízové centrum v Praze přijímá pouze žadatele o vízum s předem sjednanou schůzkou přes internet. Žadatelé bez předchozí rezervace online nebudou přijati. Žadatelé o víza diplomatická, služební a zdvořilostní (courtesy) podávají své žádosti přímo na Velvyslanectví Čínské lidové republiky.

Od 1. 12. 2018 musí všichni žadatelé o vízum (včetně držitelů diplomatických a služebních pasů, vyjma žadatelů o vízum do oblasti Hongkongu) nově vyplnit online elektronický formulář. Původní formulář (4-stránkový Form V. 2013) již nebude akceptován. Žadatelé se současně musí objednat prostřednictvím online systému.

Rozdělení webových stránek pro online vyplňování formuláře a objednávání:

  • https://bio.visaforchina.org/PRG2_EN/COVA/
  • https://bio.visaforchina.org/PRG2_EN/AVS/

S účinností od 18.10. 2019 budou všem žadatelům o čínská víza odebírány otisky prstů, s výjimkou žadatelů ve věku 0 – 14 let a žadatelů ve věku nad 70 let.

Typy víz

  • M – obchodní vízum
  • D – trvalý pobyt
  • Z – pracovní vízum
  • X – studium a stáže v ČLR
  • F – výzkum, přednášky, kulturní a vědecko-technická výměna
  • L – turistika, návštěvy příbuzných, krátkodobé obchodní cesty
  • G – tranzit
  • C – průvodčí mezinárodních vlaků, posádka letadel a lodí
  • J-1 stálý zahraniční zpravodaj akreditovaný v ČLR
  • J-2 krátkodobý zahraniční zpravodaj (novinář)
  • W – diplomatické vízum

Podání žádosti o vízum

Od 20. června 2016 při podání žádosti o turistické vízum (typ L) je třeba doložit:

  • platný cestovní pas (platnost min. 6 měsíců po plánovaném návratu se dvěma volnými stránkami pro vízum) a fotokopii jeho datové stránky;
  • vyplněnou žádost o udělení víza (ke stažení na výše uvedené webové stránce Velvyslanectví ČLR v Praze);
  • 1 fotografii pasového formátu;
  • zpáteční letenku;
  • rezervaci hotelů nebo zvací dopis vystavený organizací (např. cestovní kanceláří) či osobou v Číně.

Při podání žádosti o obchodní vízum (typ M), je třeba předložit (podmínky se mohou bez předchozího oznámení měnit):

  1. platný cestovní pas (platnost min. 6 měsíců po plánovaném návratu se dvěma volnými stránkami pro vízum) a fotokopii jeho datové stránky;
  2. vyplněnou žádost o udělení víza (ke stažení na výše uvedené webové stránce Velvyslanectví ČLR v Praze);
  3. 1 fotografii pasového formátu;
  4. zvací dopis partnerské organizace v Číně na hlavičkovém papíře nebo oficiální pozvání „Invitation Letter of Duly Authorised Unit“ vydané autorizovaným orgánem v ČLR
  5. pouze u žádostí o vícevstupné obchodní vízum dále dopis od zaměstnavatele nebo jiný dopis, který prokazuje status obchodníka.

Další informace o typech víz do ČLR najdete na webových stránkách Vízového centra ČLR v Praze.

Žádost o vízum doporučujeme podat 1 měsíc před odjezdem. Víza jsou obvykle vyřizována do 5 pracovních dnů. Velvyslanectví ČLR v ČR také poskytuje možnost (za příplatek) expresních vyřízení (3 pracovní dny) a urgentní vyřízení (2 pracovní dny). Do doby zpracování žádosti se započítává i den podání žádosti.

Poplatky za víza (mohou se bez předchozího oznámení změnit):

  • vízum na 1 vstup – 30 EUR
  • vízum na 2 vstupy – 45 EUR
  • vízum na neomezený počet vstupů (půlroční platnost víza) – 60 EUR
  • vízum na neomezený počet vstupů (roční platnost víza) – 90 EUR

Správní poplatek za udělení víza není hrazen v hotovosti na Velvyslanectví ČLR, nýbrž formou složení požadované sumy na příslušný bankovní účet velvyslanectví (bližší údaje lze nalézt na webové stránce čínského velvyslanectví). Víza jsou standardně vyřízena čtvrtý pracovní den od přijetí žádosti.

Počet vstupů – Pokud hodláte podniknout cestu do dalších zemí, např. Hongkongu nebo Macaa, budete potřebovat pro návrat do pevninské Číny dvouvstupné nebo vícevstupné vízum. Rozhodně doporučujeme zažádat o individuální, spíše než skupinové vízum, u kterého musí celá skupina přicestovat i opustit ČLR společně. Problematické je pak odpojení od skupiny v případě potřeby dřívějšího návratu.

Prodloužení víza – Po příjezdu do ČLR je možné turistické vízum (typ L) prodloužit o nezbytně nutnou dobu, je-li žádost doložena odůvodňujícími doklady. Držitel víza musí nejméně 7 dní před uplynutím pobytu zažádat o jeho prodloužení na místním úřadě „Public Security Bureau (PSB) – Exit and Entry Administration office“. Poplatek i rychlost vyřízení žádosti je variabilní podle místa podání žádosti. V Pekingu se na občany ČR vztahuje poplatek 168 CNY. Žádosti o prodloužení víza jsou v Pekingu vyřizovány během 5 pracovních dní. Překročení délky povoleného pobytu (platnosti víza) je sankcionováno pokutou 500,- CNY/1den. Horní hranice pokuty je stanovena na 5000 CNY (1 CNY = cca 2,8 Kč). Bez platného víza hotely a jiná ubytovací zařízení striktně odmítají poskytnout cizinci ubytování, a proto vízovým záležitostem doporučujeme věnovat náležitou pozornost.

Žádost o prodloužení se podává na následujících úřadech:

Division of Entry and Exit Administration of the Beijing Public Security Bureau ( http://www.bjgaj.gov.cn )

  • adresa : No. 2, Andingmen Dong Da Jie, Dongcheng District
  • tel: (+86-10) 84015294
  • úřední hodiny : pondělí až sobota: 8:30 – 16:30

Division of Exit and Entry Administration of Shanghai Public Security Bureau

  • adresa: Minsheng Rd. 1500, Pudong District
  • tel.: 0086-21-28951900
  • úřední hodiny: Po-So 9:00-17:00

Vstup na území ČLR

Při vstupu na území ČLR je cizinec povinen předložit cestovní pas platný o 180 dní déle, než je předpokládaná doba pobytu a platné vízum ČLR. Na území ČLR nelze vstupovat osobními motorovými vozidly bez zvláštního povolení. To lze získat pouze prostřednictvím čínského partnera, který by společně s uživatelem vozidla požádal čínské orgány o povolení vstupu a výstupu předem uvedenou trasou a hraničními přechody. Tato procedura je však velmi komplikovaná, časově náročná a výsledek je vždy nejistý, neboť rozhodnutí je v kompetenci místních celních orgánů, které se neřídí jednotnými pravidly. Vzhledem k zatím nerozvinuté silniční síti, velkým vzdálenostem a z nich vyplývajících rizik, není individuální automobilová turistika cizinců v ČLR příliš praktikována ani doporučována.

Při vstupu na území ČLR je cizinec povinen vyplnit formulář arrival card, který obyčejně dostanete v letadle, případně je k dispozici na celnicích. Ve formuláři je od cizince požadováno vyplnění následujících dat:

  • jméno a příjmení
  • národnost
  • číslo cestovního dokladu
  • číslo čínského víza a místo udělení
  • doprovázející osoby
  • číslo dopravního spoje nebo letové linky, kterou cizinec do ČLR přijíždí
  • plánovaná adresa pobytu v ČLR
  • podpis.

Při opuštění čínského území musí cizinec vyplnit formulář departure card, který je k dispozici na celnicích. Rozsah vyplňovaných údajů je však menší než u arrival card.

Při vstupu na území ČLR pro cizince vyplývá přihlašovací povinnost, tj. cizinec je povinen místním orgánům nahlásit adresu, na které se po dobu svého pobytu v ČLR bude zdržovat. Hotely a ubytovací zařízení vyřizují registraci cizince automaticky na základě předložení cestovního pasu s platným vízem nebo povolením k dlouhodobému pobytu v ČLR. Zdržují-li se cizí státní příslušníci v čínských rodinách nebo u cizích státních příslušníků dlouhodobě pobývajících na území ČLR ve městech, mají povinnost se do 24 hodin od příjezdu registrovat na příslušném oddělení policie. V případě pobytu v odlehlejších venkovských oblastech je tato lhůta stanovena na 72 hodin.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

Cizinci nemají povoleno navštěvovat tzv. uzavřené oblasti. Seznam uzavřených oblastí paradoxně není veřejnosti přístupný. Doporučujeme kontaktovat před případnou cestou místní orgány nebo předem konzultovat Velvyslanectví ČLR v Praze. I když je oblast sama o sobě „otevřená“, nemusí být vždy pro cizince přístupná. V případě cest do oblastí uzavřených pro cizince je třeba požádat o zvláštní povolení na místním úřadě policie (Public Security Bureau). Cizinci, kteří cestují do uzavřených oblastí bez zvláštního povolení, mohou být místními orgány zadrženi a vyhoštěni ze země nebo jinak potrestáni.

Před cestou do Tibetské autonomní oblasti doporučujeme pro získání aktuálních informací a podmínek kontaktovat Velvyslanectví ČLR v Praze. Obecně platí, že již při podávání žádosti o vízum do ČLR by měl žadatel v okamžiku jejího podávání uvést informaci o tom, že hodlá cestovat na území Tibetu, protože je nutné získat zvláštní povolení „Tibet Tourism Bureau Permit“, které zařizuje právě Velvyslanectví ČLR v Praze.

V případě, že vznikne potřeba vyřídit si vízum k cestě do Tibetu až na území ČLR, je nutné kontaktovat jednu z níže uvedených cestovních kanceláří, které vyřídí zvláštní povolení. O povolení se musí žádat nejméně 15 pracovních dnů před cestou.

Kontakty:

  • Tibet Vista (www.tibettravel.org), tel. 86-28-85552138, inquiry@tibettravel.org
  • Tibet Discovery (www.tibetdiscovery.com), tel. 86-28-85227275 / 86-28-85223672, info@tibetdiscovery.com
  • TCT (Travel China and Tibet) (www.travelchinatibet.com), tel. +86 185 7733 8850, info@travelchinatibet.com

Bezpečnostní situace

ČLR je z pohledu zahraničního návštěvníka či turisty obecně relativně bezpečnou zemí. Nejčastější formou trestné činnosti vůči cizincům jsou krádeže peněz, dokladů a cenných předmětů (především v okolí významných památek, na trzích, letištích, barech apod.), závažnější útoky na cizince jsou výjimkou. Existuje však riziko možných teroristických útoků protivládně zaměřených skupin, které se mohou odehrát i na místech navštěvovaných zahraničními turisty. Z tohoto pohledu mezi rizikové oblasti může patřit zejména autonomní oblast Xinjiang nebo Tibet.

S ohledem na pokračující šíření koronaviru byla v průběhu března / dubna 2020 přijata určitá bezpečnostní opatření ze strany čínských úřadů, která nedovolují zahraničním návštěvníkům či turistům navštěvovat památky, muzea, knihovny, přírodní parky apod. Situace se může v průběhu roku změnit, proto doporučujeme sledovat webové stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR pro více informací. Lze však předpokládat, že nošení ochranných roušek zůstane v místech s větším výskytem osob povinné po celý rok.

Celní a devizové předpisy

V rámci neobchodního dovozu lze přivážet zboží pro osobní potřebu v rozumné míře. Povinná výměna valut není uplatňována. Zajištění finančních prostředků pro cestu do ČLR je nutné prokazovat při žádosti o čínské turistické vízum. Dovoz i vývoz valut není nutné deklarovat, pokud hotovost není větší než 5 000 USD. Dovoz a vývoz hotovosti větší než 5 000 USD je třeba deklarovat. V případě vývozu je třeba předložit deklaraci o dovozu hotovosti na území ČLR nebo se prokázat povolením orgánů ČLR k vývozu hotovosti.

Dovážet do země je dále pro neobchodní účely zakázáno:

  • všechny druhy zbraní, munici a výbušniny
  • falešné peníze a ceniny
  • všechny druhy silných jedů
  • materiály všeho druhu (např. filmy, fotky, CD, kazety, VHS, DVD, paměťová média, tiskoviny, které by mohly poškodit čínskou politiku, ekonomiku, kulturu nebo etiku)
  • živá zvířata (kromě psů a koček) a živé rostliny
  • drogy a nebezpečné návykové a psychotropní látky
  • potraviny, léky a další produkty pocházející z oblastí zasažených epidemií a které mohou být škodlivé pro zdraví lidí či zvířat
  • nebezpečné baktérie, rostliny, zvířata a jiné výrobky.

Vyvážet ze země je zakázáno:

  • všechny předměty jež podléhají zákazu dovozu do ČLR (výše uvedený odstavec)
  • materiály všeho druhu, které podléhají utajení
  • vzácné kulturní historické předměty a tiskoviny, které nejsou volně prodejné
  • vzácné živočichy a rostliny včetně semen a vzorků

Za pašování (resp. výrobu) narkotik a vzácných živočichů nebo rostlin jsou ukládány velmi přísné tresty, v některých případech až trest smrti.

Podmínky pro dovoz psů a koček:

Každý cestující může přivézt pouze jednoho psa (kočku). Musí doložit platné potvrzení o očkování proti vzteklině a mezinárodní zdravotní průkaz zvířete vydaný v zemi původu. Na dovezené zvíře je uplatňována 30 denní karanténa na určeném místě.

Omezení pro kabinová zavazadla:

Cestující na linkách odlétajících z letišť v ČLR nesmí dopravovat v kabinovém zavazadle žádné tekutiny nebo pasty/krémy/gely, v případě kosmetiky platí pravidlo max. 150 ml objemu a všechna balení bývají podrobena čichové a vizuální prohlídce. Toto opatření se týká i tekutých léků. Veškeré tekutiny, jejichž obsah uvedený limit přesahuje, musí být přepravovány v zavazadlovém prostoru letadla. Platí také zákaz přepravy zapalovačů a zápalek včetně zavazadel v nákladovém prostoru.

Cestující nesmí převážet na palubě letadla žádné alkoholické nápoje (v lahvích ani v kovových obalech). Alkoholické nápoje mohou být převáženy pouze v zavazadlovém prostoru letadla. Toto opatření se nevztahuje na alkoholické nápoje zakoupené v bezcelních obchodech letiště, které budou obchodem speciálně zabalené. V případě porušení výše uvedených pravidel jsou nápoje bez náhrady zabaveny.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR v ČLR je pokryto Zákonem o pracovní smlouvě ČLR Labor Contract Law. Dle tohoto zákona cizinci mohou pracovat v ČLR za předpokladu, že organizace či osoby zaměstnávající cizince v ČLR splní všechny nezbytné formality u příslušných pracovních úřadů. Pracovní úřady jsou zodpovědné za udělení schválení a vedení registrací. Kromě výše zmíněného „Labour Contract Law“, je pro zaměstnávání cizinců v ČLR klíčový také zákon Exit-EntryAdministration Law.

Český občan, který chce být zaměstnán v ČLR, musí:

  • být starší 18 let a v dobré zdravotní kondici,
  • ovládat profesní dovednosti a mít pracovní zkušenosti vyžadované pro zamýšlené zaměstnání,
  • mít čistý záznam v rejstříku trestů,
  • mít již potvrzeného zaměstnavatele,
  • vlastnit platný cestovní pas či jiný mezinárodní cestovní dokument,
  • být způsobilý získat povolení k zaměstnání a pobytu pro cizince po příjezdu do ČLR.

Podání žádosti:

Zájemce se musí zaregistrovat u centra pro registraci zahraniční pracovní síly (Foreign Labor Employment Service Centre), které spadá pod místní pracovní úřad na městské úrovni.

Vyžadují se následující doklady:

  • kopie obchodní licence (zaměstnavatele),
  • kopie stránek s osobními údaji a aktuálním vízem v platném cestovním pasu zaměstnance,
  • formulář žádosti o zaměstnávání cizinců ve dvojím vyhotovení (Application Form for the Employment of Foreigners),
  • vyplněný registrační formulář (Foreigner Employment Registration Form), k němuž je připojena fotografie spolu s další barevnou fotografií (nezastřiženou) větší než 2,54 cm x 2,54 cm,
  • originál pracovní smlouvy (nebo jmenovací dekret, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání v případě, že pracovní smlouva ještě nebyla podepsána),
  • lékařská zpráva o zaměstnanci (může být vyžádána).

Všechny formuláře jsou k dispozici na místním pracovním úřadě na městské úrovni a musí být použity. 

Žádost o prodloužení tohoto povolení je nutné podat jeden měsíc před ukončením platnosti stávajícího povolení. Vyžadují se následující dokumenty:

  • vyplněný formulář žádosti o prodloužení (Employment Permit Extension Application Form) nesoucí razítko zaměstnavatele,
  • kopie obchodní licence zaměstnavatele,
  • kopie cestovního pasu,
  • kopie pracovní smlouvy (nebo jmenovacího dekretu, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání, jestliže pracovní smlouva nebyla podepsána).

Minimální mzda a platy

Minimální mzdy určují a sledují jednotlivé provincie, autonomní oblasti nebo města na základě konzultací s oficiálními odborovými svazy a sdruženími podnikatelů. 

Kromě mzdy a benefitů je zapotřebí počítat u každého zaměstnance (včetně cizinců) s povinnými příspěvky do pěti vládních fondů – penzijního, zdravotního pojištění, pro pracovní úrazy, mateřského pojištění a nezaměstnanosti.

Sociální pojištění pro cizince

V souladu se Zákonem o sociálním pojištění musí zaměstnavatelé i zaměstnanci-cizinci platit příspěvky do sociálních fondů ČLR. V případě zaměstnavatele se jedná o následující příspěvky ze základního platu zaměstnance:

  • penzijní pojištění: 16 %
  • pojištění proti nezaměstnanosti: 0,5 – 1 %
  • pojištění pro pracovní úrazy: 0,5 – 2 %
  • pojištění na mateřskou dovolenou: 0,5-1 %
  • základní zdravotní pojištění: 5 – 12 %

Z pohledu zahraničních pracovníků je také klíčové nařízení Interim Measures for the Participation in Social Insurance ofForeigners Employed in China, které činí příspěvky pro cizince do všech pěti fondů povinné. Výběr pojistného provádějí pouze daňové úřady. Více k tomuto tématu lze nalézt na stránkách EU SME Centra v Pekingu či u konzultantských firem (kupř. Dezan Shira nebo ECOVIS). Problematiku sociálního pojištění je možné konzultovat také s místním úřadem pro lidské zdroje a sociální zabezpečení.

Zdravotní péče

Úroveň zdravotní péče v Číně se velmi liší. Obecně platí, že ve velkých městech úroveň zdravotnictví dosahuje velmi vysoké úrovně, která je srovnatelná s evropskou. Ve velkých nemocnicích lékařský personál někdy umí základní angličtinu, ale většinou je třeba počítat s tím, že jazyková vybavenost čínských zdravotníků je velmi omezená. Cizinci jsou v drtivé většině případů nuceni hradit náklady spojené s ošetřením a zdravotnickou péčí v Číně v hotovosti. Většina zdravotnických zařízení vyžaduje před hospitalizací nebo zahájením léčení zaplacení zálohy do výše přepokládaných nákladů. Výše nákladů za léčení je samozřejmě variabilní a kromě druhu ošetření/léčení výrazně závisí na kvalitě konkrétního zdravotnického zařízení. Obecně lze říci, že v zařízeních primárně určených pro léčbu cizinců jsou náklady výrazně vyšší.

5.9. Veletrhy a akce

Účast firem na specializovaných mezinárodních a regionálních výstavách a veletrzích je efektivním nástrojem k propagaci a navázání obchodních kontaktů. V Číně se každoročně uskuteční desítky veletrhů zaměřených na strojírenství, zemědělství a potravinářství, cestovní ruch a řadu dalších specializovaných oborů. Jejich přehled můžete nalézt zde. Organizátoři výstav jsou čínské či mezinárodní výstavní společnosti či odborné svazy a většinou probíhají pod záštitou čínských rezortních ministerstev.

Oficiální účast českých firem na vybraných veletrzích v Číně bývá každoročně organizována prostřednictvím dotačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR či jimi podřízené agentury CzechTrade, Ministerstva zemědělství ČR nebo dalších organizací. Pro podrobnosti o konrkétních výstavách a pdomínkách účasti je třeba sledovat webové stránky daných rezortů.

Veletrhy s českou oficiální účastí (organizované MPO ČR):

  • CIMT (strojírenství): duben, Peking
  • CCMT (strojírenství): srpen, Shanghai
  • Music China (hudebniny): říjen, Shanghai
  • Transport Logistics (logistika): červen, Shanghai

Významné sektorově zaměřené veletrhy: 

  • Canton Fair (export): jaro a podzim, Guangzhou
  • Shenzhen Hi-Tech Fair (hi-tech, inovace): listopad, Shenzhen
  • Design Beijing & Shanghai (design): červen, Shanghai a září, Beijing
  • World Winter Sports (Beijing) Expo (zimní sporty): září, Beijing
  • ISPO Shanghai (sport): červenec, Shanghai
  • Hotelex Shanghai (gastro a hotelnictví): březen, Shanghai
  • ANUFOOD China (potravinářství): duben, Shenzhen
  • BITE Beijing (cestovní ruch): září, Beijing
  • CIFTIS (obchod se službami): květen, Beijing
  • China Overseas Investment Fair (COIFAIR, zahraniční investice): listopad, Beijing  
  • Western China International Fair (spotřební zboží): listopad, Chengdu
  • China Yiwu International Commodities Fair (spotřební zboží): říjen, Yiwu

Veletrhy iniciativ Belt and Road (BRI) a China – Central and Eastern European Countries (CN-CEEC):

  • China International Import Expo (CIIE, import): listopad, Shanghai
  • CN-CEEC Expo & International Consumer Goods Fair (spotřební zboží) – červen, Ningbo

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Pekingu / Embassy of the Czech Republic in Beijing
Adresa: 2 Ritan Lu, Jianguomenwai 100 600 Beijing
Tel.: 0086-10-8532-9500
E-mail: beijing@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/beijing
Teritoriální působnost: Čínská lidová republika

Generální konzulát ČR v Šanghaji / Consulate General of the Czech Republic in Shanghai
Adresa: Room 808, New Town Center 83 Loushanguan Rd. Shanghai 200336
Tel.: 0086-21-62369925 až 6
E-mail: shanghai@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/shanghai
Teritoriální působnost: Shanghai a provincie Jiangsu, Zhejiang, Anhui

Generální konzulát v Chengdu / Consulate General of the Czech Republic in Chengdu
Adresa: 99, Dongdajie Down Street, Commercial Centre Pingan, 24th floor Jinjiang, Chengdu
Tel: + 86-28-81476890
E-mail: chengdu@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/chengdu
Teritoriální působnost: provincie Sichuan, Yunnan, Guizhou, Guangxi a město Chongqing

Generální konzulát ČR v Hongkongu / Consulate General of the Czech Republic
Adresa: 1204-5 Great Eagle Centre 23 Harbour Road, Wanchai Hong Kong
Tel.: 00852-2802-2212
E-mail: hongkong@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/hongkong
Teritoriální působnost: Hongkong a Macao

CzechTrade Beijing
Adresa: Embassy of the Czech Republic in Beijing, 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, 100 600 Beijing, China
Tel.: 0086-10-8532-9537
Mobil: 0086-186-1145-8173
E-mail: jan.bejkovsky@czechtrade.cz

CzechTrade Shanghai
Adresa: Junling Plaza, Room 1106, No. 500 Chengdu North Rd., Huangpu District, 200003 Shanghai, China
Tel.: 0086-21-5295-4251
Mobil: 0086-135-2457-2386
E-mail: ales.cervinka@czechtrade.cz

CzechTrade Chengdu
Adresa: 2303, Ping An Finance Center, 99 Dongdajie, 610021, Chengdu, Sichuan, P.R. China
Mobil: 0086-182-8048-8052
E-mail: michal.dubrava@czechtrade.cz

Web: www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/asie/cina

CzechInvest Shanghai
Adresa: Junling Plaza, Room 1106, No. 500 Chengdu North Rd., Huangpu District, 200003 Shanghai, China
Mobil: 0086-138-1779-2614
E-mail: china@czechinvest.org
Web: http://www.czechinvest.org

CzechTourism Peking
Adresa: Embassy of the Czech Republic in Beijing, 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, 100 600 Beijing, China
Mobil.: 0086-138-1087-9897
E-mail: pokorny@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Policie – 110
  • Záchranná služba – 120
  • Hasiči – 119
  • Dopravní nehody – 122
  • Cizinecká policie – +86-10-8401-5297
  • Informace o tel. č. – 114
  • Přesný čas – 12117
  • Předpověď počasí – 12121

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Čínské státní instituce

  • vládní portál v AJ: http://english.gov.cn
  • Ministerstvo zahraničních věcí ČLR: http://www.fmprc.gov.cn/mfa_eng/
  • Ministerstvo obchodu ČLR (v AJ): http://english.mofcom.gov.cn
  • Ministerstvo průmyslu a informačních technologií: miit.gov.cn
  • Ministerstvo vědy a technologie ČLR: http://www.most.gov.cn/eng/
  • Generální správa cel: http://english.customs.gov.cn
  • Správa pro inspekci, dozorování kvality a karanténu: http://english.aqsiq.gov.cn
  • Národní rozvojová a reformní komise: http://en.ndrc.gov.cn
  • State Administration of Taxation: http://www.chinatax.gov.cn/2013/n2925/index.html
  • State Administration of Foreign Exchange: http://www.safe.gov.cn
  • Národní statistický úřad: http://www.stats.gov.cn/english/

Ekonomické a obchodní informace:

  • Hospodářská komora ČLR: en.ccpit.org
  • Hospodářská komora EU v ČLR: euccc.com.cn
  • EU SME Centre: eusmecentre.org.cn
  • IPR SME Helpdesk: china-iprhelpdesk.eu
  • China Hand (pouze s předplatným): eiu.com
  • Hongkong Trade Development Council: http://china-trade-research.hktdc.com
  • China Economic Information Network (v čínštině): cei.gov.cn
  • ekonomický portál: http://en.ce.cn/

Právní informace a poradenské firmy

  • chinalawandpractice.com
  • lawinfochina.com
  • dezshira.com/office/china (včetně http://www.china-briefing.com)
  • deloitte.com
  • ey.com
  • kpmg.com
  • pwc.com
  • ecovis.com/focus-china/

Zpravodajské zdroje v angličtině:

  • Xinhua News Agency: http://www.news.cn/english/
  • China Daily: chinadaily.com.cn
  • People´s Daily: http://english.peopledaily.com.cn
  • Global Times: globaltimes.cn
  • Asia Times: atimes.com
  • South China Morning Post: scmp.com
  • Caixin: http://english.caixin.com
  • Beijing Youth Daily: http://bjtoday.ynet.com
  • China Central Television CCTV: http://english.cntv.cn
  • China Radio International Online: cri.com.cn

Hlavní informační servery v čínštině:

  • sina.com
  • 163.com
  • sohu.com
  • xinhuanet.com
  • 265.com
  • baidu.com (vyhledávací server)

B2B platformy a e-commerce:

  • alibaba.com 
  • made-in-china.com 
  • www.china.cn
  • globalsourcing.com
  • ec21.com

Turistika

  • Čínská národní turistická agentura: http://en.cnta.gov.cn
  • turistické informace: travelchinaguide.com
  • turistické informace: chinatravel.com
  • turistické informace: http://www.bamboocompass.com
  • turistické informace: http://www.english.ctrip.com




• Teritorium: Asie | Čína | Zahraničí