V letech před vypuknutím pandemie covid-19 navštívily Českou republiku ročně stovky tisíc čínských turistů a řada z nich nakoupila české sklo či porcelán. V roce 2024 navštívilo Českou republiku  přes 170 tisíc návštěvníků z ČLR (oproti 90 tis. v roce 2023), v roce 2025 se pak očekává jejich další růst, podpořený  mj. obnovením přímým leteckým spojením mezi Pekingem a Prahou a rostoucím zájmem o méně turistická evropská města. I tak je obnova čínského masového turismu spíše postupná a pomalá, návrat čínských turistů v předcovidových čísel se v současné době nedá očekávat. Čeští producenti musí využít jiných prodejních a komunikačních kanálů. Efektivním řešením může být prodej na čínských sociálních sítích, tj. on-line prodejních platformách, tzv. e-commerce. Nejnavštěvovanější čínské e-commerce platformy, mezi něž patří například Taobao (spadající pod gigant Alibaba), JD, Pinduoduo (pod něž patří Temu) či Douyin (čínská verze TikToku) dohromady ročně vykazují prodeje ve stovkách miliard dolarů. Podíl on-line na celkovém prodeji zboží zároveň výrazně převyšuje celosvětový průměr a v roce 2024 dosáhl cca 27 % a celkové výše 2,16 bilionu dolarů. Tento trend potvrzuje pokračující růst e-commerce sektoru v Číně. Aktuálně se v Číně uskuteční více než 46 % všech spotřebitelských nákupů online a se současnými tržbami okolo 2,2 bilionů dolarů je Čína zdaleka vedoucí zemí na světě (Spojené státy jsou druhé s cca 1,1 biliony dolarů).

Preference a zvyklosti čínských kupujících se v mnohém velmi odlišují od např. evropských či severoamerických zákazníků. Dle dat zveřejněných jedním z lídrů trhu křišťálového skla jsou čínští zákazníci v průměru o přibližně deset let mladší, zběhlejší v používání digitálních technologií a náchylnější ke sdílení zkušeností s nákupy prostřednictvím sociálních sítí. Výrazně se odlišují i ve vnímání krásy dané produkce, což znamená, že Číňané poptávají odlišný design. Ten se vyznačuje častým používáním mytologických prvků typu draka symbolizujícího sílu a moc či barev, jako v případě červené, kdy jde o vyjádření štěstí, radosti a hojnosti. Oblíbené jsou limitované edice, např. k oslavám čínského Nového roku.

Vysoce kvalitní produkce z křišťálového skla či porcelánu je součástí v Číně vysoce ceněného společenského statusu. Ručně vyráběné vázy, sklenice, křišťálové doplňky či sady luxusního porcelánového nádobí jsou vítanými dary i obchodním partnerům. Jedná se tedy o produkci méně citlivou na obchodní marži a celkovou cenu. Dále jsou velmi poptávanou kategorií světla s křišťálovými komponenty a na míru vyráběná svítidla nejen do reprezentativních prostor, ale i pro segment luxusního ubytování. Velmi perspektivním segmentem pro uplatnění české produkce jsou nově budovaná nákupní a zábavní centra napříč provinciemi, jejichž vznik je podporován státními či regionálními programy s cílem rozvoje domácí spotřeby. 

Čína je největší světový exportér, přičemž v roce 2024 její vývoz meziročně vzrostl o cca 5%na 3,57 bilionu dolarů, přičemž sektor průmyslových technologií zůstává klíčovou oblastí pro exportní příležitosti, zejména pro výrobce, kteří se zaměřují na robotizaci a pokročilé technologie. Pro uspokojení zahraničních objednávek se i v následujících několika letech předpokládá silná poptávka po číslicově řízených bruskách na úpravu kovů, číslicově řízených obráběcích strojích pro zpracování jakéhokoliv materiálu, horizontálních obráběcích center pro obrábění kovů a číslicově řízených strojích k tváření kovů. 

Rostoucí důraz na automatizovanou výrobu a integraci technologií 3D tisku s CNC stroji jsou klíčovými trendy v čínské průmyslové krajině. Čínští výrobci, usilující o zvýšenou konkurenceschopnost, stále častěji začleňují CNC stroje do svých výrobních procesů, aby zefektivnili operace a minimalizovali chyby.

Silný důraz čínské vlády na elektrická a autonomní vozidla jako takový vytvořil robustní trh pro špičkové obráběcí stroje, které uspokojí vyvíjející se požadavky automobilové výroby. Například renomovaní čínští výrobci automobilů jako BYD a NIO aktivně investují do pokročilých výrobních zařízení integrujících CNC stroje pro zvýšení efektivity výroby a kontroly kvality. Elektromobily jsou však úplně jinak konstruovány než konvenční spalovací motory obsahující řadu komponentů vyrobených právě obráběním či tvářením. V roce 2024 podíl NEV (New Energy Vehicles) na nových prodejích v Číně přesáhnul již 40%, například v Šanghaji to pak bylo dokonce více než 50 % všech nových vozidel, v blízké budoucnosti mají být tato čísla ještě vyšší, což může znamenat pokles poptávky po komponentech vyráběných i s pomocí obráběcích a tvářecích strojů.

V dalších odvětvích budou dále příležitosti generovány zahraniční poptávkou po čínské průmyslové produkci, jejíž ceny zejména díky poměrně slabé domácí poptávce klesají. Možné výpadky v poptávce po obráběcích a tvářecích strojích, vzhledem k strukturálním změnám automobilového průmyslu, může více než vynahradit potřeba čínských producentů z oblastí jako je výroba letadel, lodí, stavební techniky či telekomunikační techniky. Prostor pro české exporty (i přes silné konkurenční prostředí) je tedy značný.

Čína jde za svým cílem produkce vyšší přidané hodnoty a současně zvyšuje svoji odolnost na externím prostředí posilováním svého domácího trhu. Růst kvality domácí produkce, která má uspokojit i potřeby čínského průmyslu na úkor produkce importní, je hrozbou i pro české výrobce nejen na čínském trhu. Čím dál tím vyšší kvalita čínských výrobku se odráží například na ukazateli střední doby mezi poruchami (MTBF). Ta se u čínských CNC strojů zvýšila z 600 hodin na více než 2000 hodin. U zahraničních strojů je to však stále průměrně přes 5000 hodin. I přes často zmiňovaný důraz na produkci s vysokou přidanou hodnotou je Čína stále primárně výrobcem základních CNC strojů. To je dobře viditelné například při porovnání průměrné ceny exportovaného/importovaného stroje. Zatímco průměrná cena exportovaného čínského stroje činí 500 dolarů, průměrná cena importovaného se pohybuje okolo 76 tisíc dolarů.

Pro dlouhodobé uplatnění naší tradiční, dlouhodobě úspěšné produkce obráběcích a tvářecích strojů, bude nutné velmi dobře zvládnout hlavní trendy světového strojírenství spočívající v pokračujícím rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity. Tyto trendy jsou zároveň systematicky naplňovanými prioritami čínské hospodářské politiky.

Gaming

Čína má největší herní trh na světě, což představuje obrovský potenciál pro české firmy, které se specializují na vývoj her, herní software, virtuální reality a mobilní aplikace. V roce 2024 dosáhly tržby čínského herního trhu 44,8 mld. USD, což je meziroční nárůst o 7,53 %, a počet hráčů vzrostl na 674 milionů.

Hlavním motorem růstu trhu jsou mobilní hry, které s 32,7 mld. USD představují více než 70 % celkových tržeb. Mobilní herní aplikace a software pro mobilní zařízení jsou stále v poptávce a představují příležitost pro české firmy zaměřené na mobilní hry, herní platformy a in-app nákupy.

PC hry vygenerovaly v roce 2024 tržby přes 9 mld. USD a velmi silný meziroční růst o 55 % zaznamenal rovněž trh s herními konzolemi (tržby 620 mil. USD). Vzhledem k rostoucímu zájmu o e-sporty a PC hry představuje tento sektor příležitosti pro vývojáře a distributory kvalitního herního obsahu.

Kvalitní hry jsou mezi čínskou mládeží stále více žádané. Vzhledem k tomu, že se hry, ať již počítačové či mobilní, staly jednou z nejdůležitějších volnočasových aktivit čínských mladých lidí, je potenciál čínského herního trhu pro zahraniční producenty obrovský.

Literatura

Ačkoli se v Číně čím dál více rozmáhá spotřeba digitálních médií, literatura si, zejména mezi mladými lidmi, stále udržuje své místo. Mnozí se potýkají s psychologickými a duševními výzvami, což způsobuje rostoucí zájem o knihy, které jim mj. pomáhají v boji proti „duševnímu stárnutí“. Například téměř 90 % čínských studentů vyjádřilo zájem o čtení knih, přičemž více než polovina z nich přečetla za minulý rok alespoň pět knih.

Největší zájem je o romány (77 % čtenářů), literární klasiku (42,6 %) a komiksy (33,8 %). Zájem o zahraniční literaturu v Číně roste, přičemž obzvláště populární jsou knihy pro děti, včetně ilustrovaných knih, které jsou na domácím trhu nedostatkové. Čtenáři hledají kvalitní a vizuálně atraktivní knihy, což vytváří prostor pro zahraniční vydavatele a autory, kteří mohou nabídnout originální a kvalitní produkci.

Audiovizuální tvorba

Audiovizuální tvorba je dalším velmi dynamickým sektorem v Číně. Tento trh zažívá ohromný růst. Ačkoli je kladen důraz především na domácí produkci, existuje prostor i pro zahraniční audiovizuální obsah, zejména pro lokalizované filmy a televizní pořady.

Streamovací platformy, jako je iQIYI, Tencent Video nebo Youku, mají miliony uživatelů a poptávka po kvalitní zábavě roste. Pro české producenty a studia to může představovat příležitost pro export vybraných filmů a seriálů, zejména v oblasti dětského a animovaného obsahu, případně pro navazování spolupráce s čínskými mediálními partnery.

Významnou roli hraje také obsah pro děti, zejména animovaná tvorba, kde je prostor pro kvalitní zahraniční projekty.

Hudební nástroje

V roce 2024 se celková hodnota čínského hudebního trhu odhadovala na více než 4 mld. USD, přičemž počet hudebních studentů stabilně roste. Přestože se v posledních letech čínská vláda více zaměřuje na oblasti, které jsou považovány za klíčové pro ekonomický a technologický růst, jako je sport a STEM, Čína je stále největším světovým trhem, který skýtá významné příležitosti i pro české výrobce hudebních nástrojů a příslušenství.

Populární jsou zejména tradiční a vysoce kvalitní zahraniční nástroje v profesionálních i amatérských segmentech. Roste také individuální poptávka po hudebních nástrojích a výuce hudby, zejména mezi střední třídou ve velkých městech.

V Číně se koná celá řada hudebních akcí, např. Music China v Šanghaji, kde se čeští výrobci v posledních letech úspěšně prezentovali. Tato akce patří mezi největší světové veletrhy svého druhu a představuje šanci potkat potenciální partnery.

Čína představuje obrovský trh, který i přes některé specifické výzvy stále nabízí významné příležitosti pro české exportéry v oblasti kulturních a kreativních odvětví. Jakkoliv je místní trh vysoce konkurenceschopný, oblasti gamingu, literatury, hudebních nástrojů a audiovizuální tvorby nabízejí šance i pro české firmy.

Při vstupu na čínský trh je důležité zvážit lokalizaci produktů a spolupráci s místními partnery, což může výrazně zvýšit šance na úspěch.

Čínský domácí cestovní ruch přináší příležitosti i pro české firmy. Může to být rozvoj sítě hotelů a obchodních center, který znamená poptávku po architektonických řešeních či po luxusním vybavení jako jsou designové lustry, ale také růst obliby tzv. glampingu či venkovních aktivit jako je golf, lyžování či rybaření. Venkovní aktivity jsou oblíbené zejména u mladých, což ukazují statistiky například u již zmíněného rybaření. Z celkového počtu cca 140 milionu čínských rybářů je jich 46 % ve věku od 25 do 44 let. Číňané často vše kombinují v jeden velký „balíček“, za venkovními aktivitami vyrážejí i stovky kilometrů daleko a obvykle ho spojují s dalším zážitkem, například právě v podobě glampingu.   

Skupinový čínský turismus směřující do zahraničí se obnovuje poměrně pomalu, Česká republika, známá v Číně pro svou starobylou architekturu však bude bezpochyby opět jednou z oblíbených destinací čínských turistů. Tomu jistě napomohlo obnovení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Pekingem. Důležitým úkolem zároveň bude přilákat do ČR více individuálních turistů, jejichž cesty bývají v porovnání se skupinovým turismem “kvalitnější”. Zpravidla totiž v zemi zůstanou déle, utratí více a chtějí autentické místní zážitky. Čínským specifikem jsou rovněž cesty za účelem nafocení svatebních fotografií, pro něž ČR poskytuje skvělé kulisy.

U trávení volného času zůstává faktem, že nejoblíbenější a nejmasovější aktivity jsou cenově ty nejdostupnější a dle průzkumu více než 40 % dospělé populace utratí ročně za tyto aktivity méně než 3500 Kč. 

Růst domácí spotřeby je klíčovou prioritou čínské vlády a dosavadní nízké výdaje za volnočasové aktivity představují obrovský potenciál pro zvýšení průměrných ročních výdajů na volný čas. Předpokládá se, že se v dalších letech průměrné roční výdaje na volný čas zvednou ze současných cca 20 tis. Kč na výrazně vyšší částky, a to zejména v rostoucí střední a vyšších vrstvách. Tento nárůst je způsoben rostoucím důrazem na kvalitu zážitků a aktivní trávení volného času. 

Poptávka se již nyní posouvá od prosté honby za značkovou produkcí více k osobnímu stylu naplněnému volnočasovými zážitky. Číňané tráví velké množství času prací a prostor k odpočinku je velmi omezený. Důsledkem je rostoucí poptávka po koncentrovaných zážitcích, která je tažena rozvojem moderních technologií nabízejících novou formu odbourávání stresu a obecně trávení volného času. Společnosti, které v oboru podnikají, musí mít skvěle propracovanou online prezentaci a komunikaci se spotřebiteli, kteří na internetu tráví v průměru více než čtyřicet hodin týdně a jsou s okolním světem propojeni sociálními sítěmi, jako jsou Wechat, Douyin (čínská verze TikToku), Xiaohongshu (obdoba Instagramu), Weibo (obdoba X) a další.

Sport hraje stále větší roli v rámci volnočasových aktivit. Plánovaná výše ročního růstu jeho vyznavačů se má v období od roku 2022 do 2027 pohybovat mírně nad 8 %. Letní olympijské hry konané v Pekingu v roce 2008 a poslední zimní olympijské hry v roce 2022 stimulovaly obrovské investice do sportovišť a podnítily zájem čínské veřejnosti především o většinovou veřejností opomíjené zimní sporty. Čína má v tomto ohledu vždy ambiciózní plány, například do roku 2022 chtěla mít na 300 milionů vyznavačů zimních sportů. Cíl se podařilo překonat, v roce 2023 dosahoval počet 350 milionů, v nejbližších letech by pak měl překročit hranici až 500 milionů sportovních nadšenců. Trh zimních sportů v Číně obecně zažívá raketový růst. Podle dostupných informací se očekává, že velikost tohoto trhu dosáhne v roce 2024 970 mld. CNY (133 mld. USD) a v roce 2025 překročí 1 bilion CNY. Zájem o zimní sporty v Číně je podporován mj. i výstavbou indoorových lyžařských středisek. Příkladem je nový Shanghai L+SNOW Indoor Skiing Theme Resort, který je aktuálně největším indoorovým střediskem na světě. 

Z letních sportů je velmi populární basketbal, ale také fotbal, jehož rozvoj je vládou podporovaný i masivní výstavbou hřišť, kterých má být v provozu do konce roku 2025 šest set tisíc. Příležitosti pro obchodní využití stále rostoucího zájmu o sport českými výrobci či poskytovateli služeb leží v úzkých segmentech čínského spotřebitelského trhu. Mezi mladou generací roste rovněž obliba cyklistiky, ježdění na longboardu, surfu a dalších.

Čínská společnost je hodně založena na sebeprezentaci individuálního úspěchu formou spotřeby luxusního zboží a konzumace exkluzivních služeb. Zdravý životní styl patří stále více k modernímu statusu elit a vyšší střední třídy. To budí zájem výrobců vysoce kvalitního vybavení. Zimní sporty jsou v Číně výsadou movitějších vrstev společnosti. Tomu odpovídá i cenová úroveň služeb, např. lyžařských instruktorů v zimních střediscích. V této oblasti je velmi zajímavý prostor pro spolupráci s profesionály z České republiky. Neméně zajímavá je oblast sportovního lyžování a snowboardingu, která je v Číně stále v plenkách. Oddíly se systematickou přípravou dětí či juniorních sportovců jsou vzácným jevem. Profesionálové – instruktoři a trenéři, včetně hokejových či fotbalových, jsou poptáváni v zámoří.

Sport, stejně jako další oblasti společnosti, se stále více digitalizuje. Pandemie covidu-19 stimulovala rozvoj řešení, která propojují dosud běžné sportovní vybavení, např. trenažéry, s digitálním prostředím využívajícím umělou inteligenci. Tento nový segment rozšiřuje počty sportujících lidí a přispívá k růstu celého trhu. 

Čína je velmocí v oblasti tzv. e-sportů s aktuální velikostí trhu kolem 66 miliard USD v roce 2024 a plánovanou výší 95,5 miliard USD o pět let později. Rostoucí popularita segmentu, který skýtá obchodní příležitosti i pro české firmy (např. také ve VR gamingu, mobilních hrách a vývoji her obecně), je dána i pravidelným pořádáním vrcholových světových soutěží v Číně. Obyvatelé Číny stráví ve svém volném čase průměrně pět hodin denně na mobilních či PC zařízeních, prostor pro rozvoj obchodní spolupráce tu tak je značný.

Pandemie covidu-19 přiměla čínské spotřebitele věnovat větší pozornost svému zdraví, což se promítá do rostoucí poptávky po produktech s různými zdravotními benefity. Mohou se sem řadit doplňky stravy, funkční potraviny, přípravky na hubnutí, ale díky rostoucímu zájmu o sport a fitness i proteinové a energetické přípravky. Spotřebitele také více zaujmou produkty s označením „bez cukru“, „0 kalorií“, „0 tuku“ (čistá etiketa).

Lze očekávat, že poptávka po výživových doplňcích bude v budoucnu ještě stoupat s tím, jak se bude zrychlovat tempo stárnutí čínského obyvatelstva. Ke konci roku 2024 měla Čína již přes 310 milionů lidí starších 60 let, což představuje přibližně 22 % z celkové populace. Predikce ukazují, že do roku 2030 by se mělo jednat o 26 %. Tzv. stříbrná ekonomika bude hrát čím dál významnější roli i v potravinářském odvětví.

Čínští spotřebitelé začali ve zvýšené míře konzumovat mléčné produkty kvůli jejich pozitivnímu vlivu na posilování obranyschopnosti. Pro tento účel je nejpopulárnější tekuté mléko, jogurty a jogurtové nápoje. Dalším faktorem táhnoucím poptávku po mléčných produktech může být v budoucnu růst v segmentech pekárenství a cukrářství, ale také rozmach kaváren a prodejen čajových nápojů. Díky rostoucím kapacitám domácích producentů a specifickým požadavkům čínských spotřebitelů se však zahraniční vývozci potýkají s čím dál větší konkurencí.

Rostoucím segmentem je v Číně rovněž péče o matku a dítě. Zde má řada obyvatel stále v paměti skandál s nebezpečnými látkami v kojeneckých příkrmech čínské produkce, proto majetnější čínská klientela preferuje značky zahraniční. To se týká nejen dětských příkrmů a výživy, ale i dalších doplňků stravy, vitamínů či cereálií.

Čína představuje největší pivní trh a s ročním objemem produkce okolo 35 miliard litrů je i největším světovým producentem piva. Lze však pozorovat transformaci preferencí čínských spotřebitelů, kteří se více přiklání ke konzumaci kvalitních prémiových piv. Zde se nachází příležitost také pro české prémiové značky. Čínské pivovary také rozšiřují své portfolia o produkty vyšších kategorií, s čímž roste poptávka po kvalitních surovinách, kam se řadí český chmel a slad. Prudký rozvoj probíhá v segmentu řemeslných piv, pro který jsou typické inovativní příchutě vznikající i za využití tradičních čínských surovin. Z tohoto hlediska může být čínský trh perspektivní i pro výrobce ovocných a dalších speciálních piv. 

Z dalších alkoholických nápojů se popularitě těší i vína, likéry a destiláty. V případě vína byly spotřebitelské preference dlouhodobě ve prospěch vína červeného. Nicméně během posledních let docházelo k poklesu jeho dovozu i spotřeby. Zato tržní podíl bílých vín se lehce zvýšil. Čeští vývozci musí na přesaturovaném čínském trhu očekávat silnou konkurenci. Ačkoli mezi destiláty hraje prim tradiční čínské paj-ťiou konzumované při různých významných příležitostech, zahraniční druhy alkoholu se také těší zájmu zejména mladších generací. Převážně se jedná o brandy, whisky, tequillu, vodku, rum a gin. 

Zajímavým trendem je v současnosti růst trhu s potřebami pro domácí mazlíčky, zejména psy a kočky. Pro řadu chovatelů se jedná o substitut za vlastní potomky a na výdajích za péči nešetří. Důraz na kvalitu je reflektován ve volbě krmiv, kdy často sahají po zahraničních značkách. Rychleji roste zejména trh s potřebami pro kočky, jejichž chov je zpravidla méně náročný, což vyhovuje zaměstnaným mladým lidem bez rodin.

Věda a vývoj je jednou z priorit čínské vlády, což se odráží i na investicích do projektů a vědecké infrastruktury. Čína se zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci snaží o čím dál tímvětší soběstačnost, což lze pozorovat nejen na již zmíněných investicích, ale také na snaze přilákat zahraniční firmy s unikátními produkty a renomované vědce. To má Číně pomoci v sektorech, kde zatím za západními zeměmi zaostávají.

Čínské vedení ve svých plánech konkretizovalo zaměření na zejména těchto 10 inovativních technologických odvětví:

1. Pokročilé informační technologie;
2. Automatizované obráběcí stroje a robotika;
3. Kosmické a letecké vybavení;
4. Oceánské inženýrské vybavení a lodní doprava;
5. Moderní železniční dopravní zařízení;
6. Energeticky úsporná a nová energetická vozidla;
7. Energetická zařízení;
8. Nové materiály;
9. Léky a lékařské přístroje;
10. Zemědělská technika

V některých z nich je již Čína světovým gigantem. Jedná se například o bod číslo 6, tedy Energeticky úsporná a nová energetická vozidla. Prodej elektromobilů (čistě elektrické vozy i hybridy) v zemi rychle rostou, v roce 2023 zde bylo registrováno 8,11 milionů těchto vozů, v roce 2024 to bylo již 11,2 milionu. Důraz na tento segment ukazuje i fakt, že CN se v roce 2024 podílela na celosvětové registrací nových elektromobilů až ze 75 %.. Země hraje dominantní roli rovněž ve výrobě autobaterií do elektromobilů. Hojně diskutovaným prvkem je pak role vodíku v automobilovém průmyslu. Zde je cílem vlády mít do konce roku 2025 na silnicích 50 tis. vozidel na vodíkový pohon, jakkoliv jsou aktuální prodeje výrazně nižší, než se dříve očekávalo. V roce 2023 bylo v Číně nově registrováno 6 tisíc vozů poháněných vodíkem, což představovalo meziroční nárůst o 73 %, v loňském roce pak bylo registrováno okolo 7 tis. vozidel. Většina z nich jsou autobusy či kamiony. 

V řadě odvětví se otevírají šance i pro české firmy. Jedná se například o automatizované obráběcí stroje, elektronové mikroskopy, lasery, nanotechnologie a další. Pro firmy vlastnící unikátní produkt tak může být obří čínský trh značně lukrativní. 

V sektorech, v nichž Čína zatím nedosáhla dominance, nabízí finanční pobídky pro zahraniční firmy, zejména pokud se rozhodnou přesunout svůj vývoj a výzkum do této země. To stejné platí pro vědce, kteří jsou špičkami ve svých oborech. Vždy je však třeba mít pevně stanovené podmínky spolupráce a snažit se předejít možným komplikacím, jako je například transfer technologií.

Momentálně se řada západních zemí snaží stanovit “mantinely” pro vědeckou spolupráci s Čínou, nutná je však spolupráce minimálně v oblasti zelené budoucnosti. V ní si dala Čína za cíl dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a stát se uhlíkově neutrální do roku 2060. Společně dosáhnout těchto cílů je pak v zájmu celé planety. 

Čínský trh civilního letectví je v řadě aspektů největší na světě, například v kapacitě sedadel již v roce 2020 předstihl tehdy vedoucí Spojené státy americké. To je umožněno zejména velkým počtem dopravních letadel, jenž mají čínští dopravci k dispozici (momentálně okolo 4500) a sítí 262 letišť s celkovou potenciální kapacitou až 1,6 miliardy pasažérů ročně. Do roku 2035 plánuje Čína disponovat celkem 400 letišti, což může představovat zajímavou příležitost pro firmy z mnoha odvětví.

V květnu 2023 byl uveden do komerčního provozu nový úzkotrupý letoun čínské značky Comac (Commercial Aircraft Corporation of China, Ltd.), konkrétně typ 919. Čína na jeho produkci pracovala mnoho let za výrazného přispění zahraniční firem a inženýrů. I přes čínskou snahu o soběstačnost je však stále velké množství součástek do C919 zahraničních, některé zdroje mluví o 40 %, jiné uvádějí i podstatně vyšší číslo, jelikož některé dodavatelské firmy z Číny jsou vlastněné cizinci. Pro vývoj svého nového širokotrupého modelu 929 poptává Comac opět podstatné součástky od zahraničních firem.

Počty zahraničních letů čínských společností se nyní pohybují na cca 84 % ve srovnání s rokem 2019, přičemž lety do zemí jako je Japonsko, Velká Británie či Itálie již předstihly statistiky před pandemií. Největší podíl na čínské letecké dopravě však mají vnitrostátní linky, které tvořily celkem 640 ze 700 milionů přepravených pasažérů v roce 2024, jenž se stal v tomto ohledu nejúspěšnějším v historii čínského letectví. S trendem expanze čínských firem do zahraničí se zvyšuje i poptávka po letecké přepravě zboží, přičemž čínští cargo dopravci se v tomto ohledu poohlížejí i po České republice.

S rozvojem letectví roste každoročně i sektor služeb s ním spojených, v roce 2024 to bylo konkrétně o 24 % v porovnání s rokem předchozím (z 18,6 na 23 miliard USD). Z velké části se jedná o servis a údržbu letadel, pro české firmy však mohou být zajímavé i další služby, mezi něž patří například výcvik pilotů. V současnosti je v Číně vydáno okolo 90 tisíc pilotních licencí, přičemž více než polovinu z nich tvořili licence obchodních pilotů letounů (CPL). Potenciál pro firmy může přinést i rozšiřující se přeprava leteckého zboží. Týká se to zejména společností, které poskytující komplexní logistická řešení, ať již se jedná o přepravu zboží, skladování či „last mile delivery“.

Čínská vláda v současnosti podporuje koncept „ekonomiky malé nadmořské výšky“, která se týká převážně dronů, ale částečně i sportovního letectví, o čemž svědčí i fakt, že v celé zemi roste počet letišť zaměřených právě na tento typ létání. Ke konci roku 2023 jich bylo 449. Bezpilotní přeprava osob je momentálně často diskutovaným tématem, přičemž čínské společnosti jsou v tomto oboru poměrně široce otevřeny spolupráci.

Pro Českou republiku byla spolupráce v oblasti civilního letectví dlouhodobě jedním z hlavních bodů v bilaterální agendě, řadu plánovaných projektů se však nepodařilo realizovat. Se znovuobnovením cestovního ruchu a rostoucím zájmem čínských firem o zahraniční trhy se však otevírá prostor pro nové příležitosti.