Čína: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

ZÚ Peking

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Čínská lidová republika (Zhonghua Renmin Gongheguo)

Úřední jazyk čínština (Putonghua, standardní čínština založená na pekingském dialektu), dále jsou oficiálními jazyky kantonština v provincii Guangdong, mongolština v AO Vnitřní Mongolsko, ujgurština a kyrgyzština v AO Xinjiang, tibetština v AO Xizang (Tibet).

Složení vlády

  • Prezident: Xi Jinping (zároveň generálním tajemníkem KS Číny a předseda Ústřední vojenské komise)
  • Premiér/předseda Státní rady: Li Keqiang
  • Vicepremiéři/ místopředsedové: Zhang Gaoli, pí Liu Yangdong, Wang Yang, Ma Kai (zároveň generální tajemník Státní rady)
  • Státní radové: Yang Jing, Chang Wanquan, Yang Jiechi, Guo Shengkun, Wang Yong

Vedení rezortů a agentur, členové vlády:

  • Národní rozvojová a reformní komise (NDRC): He Lifeng
  • Ministerstvo zahraničních věcí: Wang Yi
  • Ministerstvo financí: Xiao Jie
  • Ministerstvo obchodu (MOFCOM): Zhong Shan
  • Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT): Miao Wei
  • Ministerstvo pro vědu a technologie (MoST): Wan Gang
  • Národní komise pro zdravotnictví a rodinné plánování (NHFPC): Li Bin
  • Ministerstvo zemědělství: Han Changfu
  • Ministerstvo pro ochranu životního prostředí: Chen Jining
  • Ministerstvo dopravy (sloučeno s Min. železnic): Li Xiaopeng
  • Ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení: Yin Weimin
  • Ministerstvo půdy a přírodních zdrojů: Jiang Daming
  • Ministerstvo vodních zdrojů: Chen Lei
  • Ministerstvo národní obrany: Chang Wanquan
  • Ministerstvo kultury: Luo Shugang
  • Ministerstvo školství: Chen Baosheng
  • Ministerstvo pro bytovou výstavbu a budování měst a venkova: Chen Zhenggao
  • Státní komise pro etnické záležitosti: Wang Zhengwei
  • Ministerstvo veřejné bezpečnosti: Guo Shengkun
  • Ministerstvo státní bezpečnosti: Chang Wanquan
  • Ministerstvo kontroly: Yang Xiaodu
  • Ministerstvo pro občanské záležitosti: Huang Shuxian
  • Ministerstvo spravedlnosti: Zhang Yun
  • Guvernér Čínské lidové banky (PBoC): Zhou Xiaochuan
  • Národní kontrolní úřad (National Audit Office): Liu Jiayi

 Poznámka: STI pracuje pouze s přepisem pinyin (nikoliv s českým přepisem), s výjimkou názvů měst Peking a Šanghaj

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 1,38 mld. - 2016
  • Průměrný roční přírůstek: 0,45% (porodnost 1,249%, úmrtnost 0,753%) - 2014, počet narozených v roce 2016 18.46% (+11,5% oproti 2015)
  • Ve věku 0-14: 17.6% (243,15 mil.) - 2016
  • Ve věku 15-64: 73,6% (1016,94 mil.) - 2016; 907,5 (16-59)
  • Ve věku 65 a více: 8,9% (122,39 mil.) - 2016
  • Podle pohlaví: muži – 708,44 mil. - 2016, ženy – 674,06 mil. - 2016
  • Počet městských obyvatel: 55,61% - 2015
  • Počet venkovských obyvatel: 44,39% - 2015

Mezi nejlidnatější provincie ČLR patří Guangdong (107,2 mil. - 2015), dále Shandong (97,9 mil.), Henan (94,4 mil.) a Sichuan (81,4 mil.).

Nejlidnatějším městem je Šanghaj s 22,7 mil. obyvatel, dále Peking – 19,3 mil. obyvatel a na třetím místě je Shenzhen s 12,2 mil. obyv., Guangzhou 10,7 mil. obyvatel (2016).

Počet obyvatel ve městech poprvé převýšil počet venkovských obyvatel v roce 2011. V rozvinutých ekonomikách je podíl městských obyvatel na úrovni 80%, u rozvojových zemí s podobnými příjmy na obyvatele pak 60%. V případě ČLR má pouze necelých 36% obyvatel ve městech registraci, tzv. hukou. Reforma systému hukou, která je momentálně jedním z hlavních témat v souvislosti s urbanizací, má za cíl vytvořit 100 mil. nových „legálních“ obyvatel měst.  Od 1. 1. 2016 mohou migrující obyvatelé z venkova do města za určitých podmínek zažádat o přístup k 6 základním službám (9-letá školní docházka a zdravotní péče, atd.). Např. v Pekingu byl od 1. 1. 2017 zrušen systém ročních kvót pro registraci k hukou a momentálně disponují venkovští i městští obyvatelé stejnými veřejnými službami. Počet migrujících pracovníků dosáhl v roce 2014 274 mil.

  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 1,004 mld. – 2015, z toho zaměstnaní 804 mil.
  • Zaměstnanost v jednotlivých sektorech: (primární – 31,4%, sekundární – 30,1%, terciální – 38,5%)
  • Míra nezaměstnanosti (ve městech): 4,1% (2016)

V roce 2014 se podle oficiálních statistik počet zaměstnaných zvýšil o 2,76 mil. na 772,53 mil. Počet zaměstnaných ve městech vzrostl v roce 2014 o 10,7 mil. oproti roku 2013 na 393,1 mil. (v roce 2013 382,4 mil.).

Národnostní složení:

  • Hanové – přes 91% a dalších 56 národnostních menšin (Zhuang, Manchu, Hui, Miao, Ujgurové, Tujia, Yi, Mongolové a Tibeťané – 9 hlavních menšin, 4/5 z celku).

Náboženství:

  • Převládá lidové náboženství (cca 21,9%), buddhismus (18,2%), dále křesťanství (5,1%) a islám (1,8%). 52,2% - nezařazeno. Oficiálně je ČLR ateistickým státem.

Internet:

  • ČLR měla na konci roku 2016 731 mil. uživatelů internetu (v roce 2015 564 mil. a pro srovnání, v roce 2009 pouhých 73 mil.). Pokrytí přitom také zaznamenalo růst – z 34,3% v roce 2010 na 45,8% v roce 2013. Peking, Šanghaj a Guangdong jsou oblasti s nejvyšším pokrytím sítě, přes 74% v roce 2016.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP/obyv. (USD)

6 240

7 010

7 640

8 100

8 313

HDP v běžných cenách (mld. USD)

8 387

9 469

10 361

11 025

11 326

růst HDP (%)

7,7

7,7

7,4

6,9

6,7

inflace (%)

2,6

2,6

2,1

1,6

2,1

nezaměstnanost (%)

4,1

4,05

4,05

4,2

4,1

kurz měny (CNY za 1 USD)

6,31

6,2

6,13

6,22

6,64

Zdroj: EIU či údaje „National Bureau of Statistics“ z ledna 2017

V roce 2017 se očekává růst přibližně na úrovni 6,7% s tím, že odhady různých agentur a institucí se pohybují přibližně od 4,7% do 6,4% (IMF – 4,7; PBoC – 6,4). V následujících letech by se pak měl blížit spíše 4,7%.

Čínská měna by měla podle odhadů v nadcházejících letech oslabovat vůči dolaru – do roku 2019 na 7,44 CNY za 1 USD. EU i USA stále požadují, aby byl kurz určován trhem, a považují ho za uměle nízký. Kurz je od roku 2005 vázán na koš měn, nikoliv jen na USD.

Důležitým tématem pro Čínu je také internacionalizace CNY, na kterém se intenzivně pracuje od roku 2009 (pilotní projekt v Guangdongu a Šanghaji zahrnoval cca 400 společností a byl následně v roce 2011 rozšířen celostátně). Podstatou pilotního projektu byla možnost obchodovat se zahraničím přímo v CNY. Vzhledem k malému množství CNY v zahraničí, nejde o velké objemy, ale podle některých odhadů se jednalo v letech 2013 a 2014 o cca 980 mld. USD. Například dokumentární akreditivy a inkasa (LC, Letter of Credit a Collections) v CNY obsadily druhé místo (2012 i 2013) s podílem 8,7% (USD 81,8%). V roce 2016 zůstávaly největšími CNY „centry“ – Čína, Hongkong, Singapur, Německo a Austrálie.

Podíl odvětví na tvorbě HDP (v %)

 

A

I

(z toho průmysl)

(z toho stavebnictví)

S

2012

10,1

45,3

38,4

6,8

44,6

2013

10,0

43,9

37,0

6,9

46,1

2014

9,2

42,7

35,9

7,0

48,1

2015

9,0

40,5

34,3

6,8

50,5

2016

8,6

39,8

33,3

6,65

51,6

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2016

Sektor služeb má na tvorbě HDP již čtvrtým rokem největší podíl s rostoucí tendencí.

V roce 2015 klesl růst HDP v meziročním srovnání na 6,9%, což znamená nejpomalejší růst v posledních šesti letech, toto zpomalení v roce 2016 dále pokračovalo na 6,7% (některé zdroje např. OECD uvádí dokonce 6,4%) Za hlavní příčiny poklesu jsou považovány realitní sektor a obchod. Výrazný pokles zaznamenala průmyslová výroba. Zpomalení tempa růstu se očekává i do budoucna až na 4,8% v roce 2019.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Z pohledu fiskální politiky byla pozice centrální vlády v roce 2016 stále silná. V červnu 2014 čínská vláda vydala „Celkový plán k prohloubení fiskální a daňové reformy“, za kterým následovala autorizace tří nových bank regulátorem (CBRC), které budou plně financovány soukromým kapitálem. Vláda zároveň vybrala 6 prvních státních podniků k pilotnímu projektu jejich reformy.

V srpnu 2014 vláda vydala revizi Zákona o rozpočtu, která vstoupila v platnost 1. 1. 2015. Jedná se o významnou revizi poprvé od roku 1995. Tato revize umožňuje místním vládám napřímo vydávat obligace, což přispívá k větší transparentnosti v systému veřejných financí. Problémem jsou však regionální vlády, u kterých může v letech 2017-2021 dojít k problémům.

Ministerstvo financí proto vydalo materiál k zadlužení místních vlád. Situace zadlužení je u místních vlád totiž alarmující – podle auditu publikovaného v roce 2013 činil tento dluh 17,9 bil. CNY. Situaci ještě komlikuje stav na realitním trhu. Podle nových pravidel si místní vlády nemohou půjčovat od tzv. LGV (local government vehicles). Obecný trend je činit místní vlády odpovědné za fiskální politiku. Místní vlády tak své dluhy rozdělují na „před“ červnem 2013 a po tomto měsíci. Zadlužení místních vlád bylo v roce 2015 urychleno swapovými operacemi, kdy lokální vlády mohou směnit své závazky za dluhopisy s nižšími finančními náklady. Zároveň od roku 2015 mohou místní vlády emitovat dluhopisy, nicméně jsou přímo zodpovědné za placení závazků z těchto emisí. Za prvních 9 měsíců roku 2016 byly emitovány cenné papíry v hodnotě 1,13 bln. CNY.

Rok 2016ve finanční a daňové oblasti měl následovat 13. pětiletý plán, který byl přijat na 5. Plenárním zasedání ÚV KSČ v říjnu 2015. Monetární politika by tak nadále měla být klíčovým nástrojem regulace ekonomického růstu. Zpomalení čínské ekonomiky poškodilo velkou čtyřku čínských státem vlastněných komerčních bank (BOC, CCB, ICBC, ABC), které nezachránily ani zásahy Čínské centrální banky (PBC) do úrokových mír.

Veřejné finance a státní rozpočet

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Daňové příjmy (mld. CNY)

8 973,8

10 061,4

11 053,1

11 917,5

12 880,0

15 955

Změna daňových příjmů (%)

22,6

12,1

9,8

7,8

7,7

4,5

Výdaje státního rozpočtu (mld. CNY)

10 924,8

12 595,3

14 091,2

15 178,5

13 420,0

18 882

Změna výdajů (%)

21,6

15,3

11,3

8,3

18,1

6,4

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-1,1

-1,6

-1,9

-1,9

-2,3

-3,4

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2016

V následujících letech se očekává, že veřejné výdaje porostou rychleji než příjmy. Vláda bude hledat nové zdroje příjmů a usilovat o zamezení daňových úniků. Daň z nemovitosti má však být celoplošně zavedena nejdříve v letošním roce. Pomalý růst příjmů je zdůvodňován nízkým růstem exportních rabatů, daně z přidané hodnoty a dovozní daně.

Dle odhadů v roce 2016 veřejné příjmy činily 15,9 bil. CNY a výdaje 18,7 bil. CNY, deficit tedy činil 2,1% HDP. Pokud by se započítaly mimorozpočtové výdaje, deficit by činil podle odhadu expertů přibližně 3,8%.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Na tvorbě monetární politiky Číny se podílí řada rezortů a komisí v čele s centrální bankou, People`s bank of China (PBoC), Národní rozvojovou a reformní komisí (NDRC) a ministerstvem obchodu (MOFCOM). Za provádění je odpovědná PBoC, přičemž některé pravomoci od roku 2013 převzala Komise pro regulaci bankovního trhu Číny (CBRC, China Banking Regulatory Commission). Za režim zahraničních deviz je odpovědná Státní administrativa pro zahraniční devizy (SAFE, State Administration of Foreign Exchange), resp. PBoC.

V nadcházejících letech hodlá čínská vláda pokračovat v přísné monetární politice, aby zajistila rozumný růst peněžní nabídky a úvěrů. V průběhu roku 2014 dvakrát využila nového nástroje tzv. medium-term lending facility a poskytla úvěr Čínské rozvojové bance (CDB) za účelem navýšení likvidity. V listopadu 2014, poprvé od července roku 2012, snížila centrální banka roční úrokové míry komerčních bank na 5,6% (o 0,4 procentního bodu) a snížila roční úroky na vklady na 2,75% (o 0,25 procentního bodu). Toto opatření následovalo po signálu Státní rady ohledně nutnosti snížit náklady na získání financí pro čínský průmysl.

V nadcházejících letech hodlá čínská vláda pokračovat v přísné monetární politice, aby zajistila rozumný růst peněžní nabídky a úvěrů. Trvajícím problémem jsou špatné úvěry, které stále rostou. Objem klasifikovaných úvěrů (tzv. NPLs, non-performing loans) na konci prvního čtvrtletí 2016 vzrostl na 1,4 bilionu CNY a podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech činil 1,76%. Největší čtyři banky (BoC, ICBC, CCB a ABC) se na tomto celkovém objemu podílely výraznou měrou.

V průběhu roku 2014 čínská vláda signalizovala změnu politiky řízení devizového kurzu směrem k plnější směnitelnosti CNY, plná směnitelnost se očekává až po roce 2020. Původně avizovaný cíl na rok 2020 bude pravděpodobně zpomalen díky masivním intervencím v roce 2016. Vzhledem k poměrně rapidnímu propadu kurzu CNY byla čínská centrální banka nucena snížit své devizové rezervy na hodnotu 3 bln. USD v lednu 2017 (v roce 2014 byla přitom hodnota rezerv až na 4 bln. USD). V březnu 2014 bylo pásmo vůči USD zdvojnásobeno z 1% na 2%. CNY se postupně stává aktivním hráčem na poli světových měn. Podle posledních údajů se čínská měna v srpnu 2015 dostala na 4. místo před JPY za GBP, EUR a USD s podílem 2,79% (pro srovnání: JPY 2,76%). Zatímco za prvních 9 měsíců 2014 Čína vyrovnala přibližně 15% svého mezinárodního obchodu v CNY, v roce 2009 to bylo jen 1% (za celý rok 2013 – 20%). Pozn.: Od roku 2012 mohou všechny čínské společnosti vyrovnávat zahraniční obchod v CNY. Již na konci roku 2015 lze očekávat, že se tento podíl přiblíží 30%, což by znamenalo umístění do 3. místa.

Bilance běžného účtu platební bilance dosáhly v roce 2016 přebytku ve výši 1,7% HDP. V nadcházejících letech se však očekává přechod do deficitu (v roce 2019 přibližně 1%). Očekává se, že v nadcházejících letech dovozy převáží vývozy a porostou o téměř 10% ročně.

Zahraniční dluh ČLR v roce 2016 dosáhl celkové výše 999,5 mld. USD, z toho samotný registrovaný zahraniční dluh tvořil 526,7 mld. USD a bilance obchodních úvěrů mezi podniky dosáhla 336,5 mld. USD.

Dlouhodobý a střednědobý dluh činil 186,5 mld. USD, což tvoří 21,6% z celkového objemu zahraničního dluhu. Krátkodobé závazky představovaly 676,6 mld. USD neboli 78,4% z celkového objemu dluhu. Celkově dle mezinárodních standardů tyto ukazatele se zatím nacházejí v bezpečném pásmu, nicméně jejich trend vyvolává mezi analytiky otázky ohledně budoucí fiskální pozice ČLR v kombinaci se zpomalením růstu a poklesem exportní poptávky ve světě.

Co se týče měnové struktury v roce 2013, 77,8% tvořily závazky v USD, v JPY 7,4% a v EUR 6,8%. Ostatní měny činily 8,2%. Hlavními věřiteli Číny zůstávají Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan, Světová banka a Asijská rozvojová banka.

Platební bilance, devizové rezervy a zadluženost za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016

devizové rezervy (bil. USD)

3,312

3,821

3,840

3,406

3,0978

úroková míra komerčních bank (%)

6

6

5,6

4,4

4,4

bilance ZO (mld. USD)

297,7

351,8

445,4

675,1

494,1

běžný účet platební bilance (mld. USD)

215,4

182,8

243,7

411

195,1*

běžný účet platební bilance (% HDP)

2,6

1,9

2,4

3,7

1,7*

vnější dluh (mld. USD)

737

863,2

859*

893,8

999,5

vnější dluh (% HDP)

9

8,7

8,3

8,1

8,8

dluhová služba (%)

3,2

2,5

2,7

2,8

3,6

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2016; * odhad EIU

Čína měla ke konci roku 2016 dohody o bilaterálních swapových operacích s 23 zeměmi v celkové hodnotě více než 2,7 bil. CNY. Offshore CNY clearingová centra jsou celkem ve 12 světových městech (dohody se 14 zeměmi), včetně Hongkongu, Macau, Singapuru, Londýna, Frankfurtu, Soulu, Lucemburska a Tchaj-pchej.

Konvertibilita CNY je testována od konce roku 2013 v šanghajské zóně volného obchodu (SFTZ). V srpnu 2014 na základě vyhlášky SAFE byly devizové operace pro zahraniční společnosti uvolněny v dalších 16 pilotních zónách Číny, v roce 2015 v dalších 3 (Tianjin, Guangdong, Fujian). Významným prvkem je také listopadové spuštění projektu „Hong Kong-Shanghai Stock Connect Programme“, který umožňuje kvalifikovaným investorům dvoustranné „cross-market“ investování (jedná se o přímý přístup na trhy přes clearingové centrum na místním trhu). Podobné schéma bylo vytvořeno i pro Shenzhen v prosinci 2016. V únoru 2016 získala japonská Mizuho Bank svolení k emisi depozitních certifikátů v rámci SFTZ, očekává se, že se spoluprací s Baosteel dojde k emisi certifikátů v hodnotě 100 až 200 mil. CNY. 13. pětiletý plán Číny, přijatý v říjnu 2015, počítá s konveritibilitou čínské měny do r. 2020. Čínská měna se také k 1. říjnu 2016 připojila ke košíku měnových rezerv Mezinárodního měnového fondu. V srpnu 2016 bylo čínskou vládou ohlášeno založení dalších 7 zón volného obchodu (Free Trade Zone, FTZ), přičemž tyto zóny byly formálně otevřeny v březnu 2017. Aktuálně tedy ČLR disponuje 11 FTZ.

V roce 2014 Čína dále prohloubila model RQFII (Renminbi Qualified Foreign Institutional Investor) z roku 2011, který umožňuje offshore CNY fondy investovat do akcií a obligací na pevninské Číně (v listopadu byla např. schválena kvóta pro Austrálii v objemu 50 mld. CNY). Celkově bylo schváleno 278 institucí a objem kvót na konci února 2017 činil 89,2 mld. CNY. Úspěšně pokračuje i schéma QFII, které umožňuje investování onshore. Počet institucí činil ve stejném období 181 v objemu 80,9 mld. USD. Dobré výkony byly zaznamenány i u tzv. „dim sum“ obligací – offshore CNY obligací (přibližně 42 mld. v roce 2014). V roce 2010 navíc došlo k rozšíření emitentů i mezi soukromé a zahraniční podnik, k prvnímu zalistování dim sum obligací došlo v Lucemburku v roce 2011, přičemž hodnota těchto obligací byla v roce 2013 na úrovni 24 mld. CNY.

V říjnu 2015 došlo k významnému posunu ohledně uvolňování politiky úrokových sazeb. V tomto období PBC ukončila cílování depozitních úrokových sazeb. Teoreticky by měly být bankovní zápujční a výpůční sazby určovány pouze trhem. Neoficiálně však tlak ze strany PCB na komeční banky ohledně minim a maxim úrokových měr přetrvává. V roce 2016 rovněž došlo k posunu ohledně liberalizace přílivu na kapitálový účet a naopak k restrikcím odlivu z kapitálového účtu.

Do budoucna panují značná očekávání ohledně vstupu zahraničních investorů na čínský trh vzhledem ke změnám ve vypořádání a zdanění cenných papírů a derivátů.

V roce 2014 Čína navrhla založení nové rozvojové banky - Asia Infrastructure Investment Bank (v červenci byla v rámci BRICS založena New Development Bank, která má rozvíjet finanční a rozvojovou spolupráci mezi svými „členy“.). Jedná se o obdobu Asian Development Bank (či World Bank v globálním měřítku). V říjnu 2014 21 asijských zemí (Bangladéš, Brunej, Kambodža, Čína, Indie, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Malajsie, Mongolsko, Myanmar, Nepal, Oman, Pákistán, Filipíny, Katar, Singapur, Srílanka, Thajsko, Uzbekistán, Vietnam) podepsalo MoU o založení banky. O měsíc později podepsala Indonésie. Svou činnost AIIB oficiálně zahájila v lednu 2016. Čína do banky vložila 32,4% základního kapitálu a bude jí náležet 27,8% hlasovacích práv. Z celkových 57 zakládajících členů banky je 37 z Asie, mezi zakládajícím členy je také polovina zemí EU (AT, DK, FI, FR, DE, IT, LU, MT, NL, PL, PT, SE, CH, UK). ČR mezi zakládající členy nepatří. Země z asijského regionu budou mít v bance investiční podíl celkem 79% a podíl hlasovacích práv 77,3%. V březnu 2017 schválila AIIB 13 nových členů – mezi nimi např. Kanadu, Belgii, Irsko a Maďarsko. Čína bude mít samozřejmě zájem na infrastrukturních projektech v Asii ať už v rámci One Belt One Road či prostřednictvím AIIB, neboť s ekonomickým zpomalováním a oslabováním čínské měny dochází k odlivu čínského kapitálu do zahraničí a snižování domácích investičních výdajů. Banka již schválila infrastrukturní projekty v Bangladéši, Pákistánu a dalších asijských zemích.

V listopadu 2014 přišla Čína s další iniciativou navazující na iniciativu Silk Road z roku 2013 (aktuálně nazývanou „One Belt, One Road“). Jedná se o založení tzv. Silk Road fondu, který bude zacílen na infrastrukturu a průmyslovou a finanční spolupráci „podél“ historické stezky. Fond na Silk Road má činit 40 mld. USD a má rovněž podpořit konvertibilitu CNY podél pásma Hedvábné stezky.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Oba regulátoři bankovního trhu (PBoC a CBRC) se v roce 2014 aktivně zabývali aktuálními otázkami bankovního sektoru, zejména pak otázkami tzv. „stínového bankovnictví“, nedostatečné likvidity, bankrotů a pojištění. Zároveň se potýkají s „on-line“ produkty, které nabízejí internetoví giganti typu Alibaba, Tencent či Baidu. Jedním z příkladů je zákaz poskytování virtuálních kreditních karet přes QR kódy v březnu 2014. V posledních letech zároveň došlo k uvolnění čínské politiky v přístupu k zahraničním společnostem působících na čínském trhu.

Na konci roku 2016 měly na čínském bankovním trhu státem vlastněné komerční banky (Agricultural Bank of China, Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank a Bank of Communication) 37,3% podíl, následovány akciovými komerčními bankami (18,7%), městskými komerčními bankami (12,1%). Ostatní bankovní instituce tvořily 31,9% trhu. Podíl zahraničních bank či finančních institucí je přitom menší než 2%.

10 největších čínských bank[1] na konci roku 2016 podle velikosti aktiv:

  • Industrial and Commercial Bank of China (3474,74 mld. USD); zahraniční podíl 12,7%
  • China Construction Bank (3018,4 mld. USD); zahraniční podíl 6%
  • Agricultural Bank (2817,74 mld. USD); zahraniční podíl 18,8%
  • Bank of China (3413,12 mld. USD); zahraniční podíl 2,1%
  • China Development Bank (1904,34 mld. USD)
  • Bank of Communication (1209,91 mld. USD); zahraniční podíl 18,7%
  • Postal Savings Bank of China (1190,1 mld. USD); mezinárodní konsorcium 16,92%
  • China Merchants Bank (885,59 mld. USD)
  • China CITIC Bank (853,96 mld. USD)
  • China Minsheng Banking Corp. (848,9 mld. USD)

Privátní banky

V minulosti bylo možné za „soukromou“ banku považovat jen China Minsheng Bank, popřípadě China Merchants Bank, se zastoupením privátního kapitálu. Soukromý kapitál byl dále historicky povolen v městských komerčních bankách, ale všechny výše zmíněné stále podléhaly vedení vlády. Rozhodnutí umožnit vznik prvním skutečně privátním bankám v roce 2014 – Shenzhen, Wenzhou, Tianjin, Shanghai a Zhejiang – bylo proto pro další rozvoj tohoto segmentu klíčové, ačkoliv vláda tento krok zvažovala již od roku 2012. Tyto banky se mají zaměřit primárně na malé a střední podniky, inovace a služby.

První čínskou „internetovou“ bankou je WeBank založená v Shenzhenu, která byla symbolicky spuštěna při cestě premiéra Li Keqiang v lednu 2015 do provincie Guangdong. Druhou má být ZICB. Relevantní pravidla pro půjčování jednotlivcům a business modely, včetně legislativních pravidel, jsou stále v jednání s regulátory (CBRC, PBoC). Jedná se nicméně o výrazný krok směrem k reformě bankovního systému.

V průběhu roku 2015 má být dále uvolněn bankovní trh pro soukromé společnosti, včetně zahraničních. Na konci roku 2015 působilo v Číně 37 bank s absolutním vlastnickým podílem. Bankovní podíl zahraničních investorů oproti tomu vykazuje sestupnou tendenci. Zahraniční investoři v roce 2007 vlastnili 2,4% bankovních aktiv a na konci roku 2015 pouze 1,3%. Zároveň se zvyšuje jejich podíl NLP úvěrů na 1,15%. Největšími bankami na tomto trhu jsou HSBC, Bank of East Asia, OCBC a Srandard Chartered.

V prosinci 2014 Státní rada např. vydala nařízení, které již nevyžaduje transfer operativního kapitálu z mateřské společnosti do nově otevřené pobočky.

Pozn.: Bank of China v roce 2015 otevřela svou pobočku v ČR. V roce 2017 se v ČR plánuje otevření pobočky ICBC.

Pojišťovny

Pojistnému trhu Číny dominují tři státní společnosti People`s Insurance Company of China, China Life Insurance Company a China Reinsurance Company, které vznikly ve druhé polovině 90. let. Mezi deset největších pojišťoven ke konci roku 2016 podle objemu aktiv patřily:

  • China Life Insurance (19,8%)
  • Ping An Life (12,7%)
  • China Pacific Life (6,3%)
  • Anbang Life (5,2%)
  • New China Life (5,2%)
  • Hexie Health Insurance (4,9%)
  • PICC Life Insurance (4,8%)
  • Funde Sino Life (4,7%)
  • Taiping Life (4,3%)
  • Taikang Life (4,1%)

Zahraniční pojišťovny (včetně JV) na konci roku 2013 měly na trhu neživotního pojištění podíl 1,3% a na trhu se životním pojištěním 5,6%. Zahraniční investoři nesmí držet více jak 25% a individuální investor může vlastnit maximálně 20%. Prostor pro zahraniční investory je spíše omezený, v minulosti byly úspěšné především oblasti životního pojištění a pojištění přepravy. Perspektivní jsou oblasti pojištění škod a vozidel, existuje však výrazná konkurence. Novým trendem jsou i v oblasti pojišťovnictví on-line služby, které zatím pokrývají 1% uzavřených pojistných smluv. Růst se však očekává na úrovni 100% ročně. V únoru 2014 vznikla spojením čínských internetových gigantů a Ping An nová on-line společnost Zhong An Online Property Insurance (Alibaba, 19,9%, Ping An a Tencents po 15%).

[1] Pozn.: Vzhledem k specifickému názvosloví a typům bank ponecháno pro účely srovnávání v originále.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V současné době jsou příjmy centrální vlády tvořeny 6 základními daněmi:

  • daň z přidané hodnoty
  • spotřební daň
  • daň z přírodních zdrojů
  • environmentální daň
  • daň z nemovitostí daň z příjmu

Poměr příjmů státního rozpočtu k HDP Číny v roce 2015 činil 22,3% (pro srovnání Japonsko, 35,9%, Německo 44,7%, Sinagpur 15,8% a US 18,2%).V roce 2015 činily fiskální výdaje 17,58 bil. CNY a příjmy 15,22 bil. CNY. Místní vlády přispívají do státního rozpočtu z 54% (2015), nicméně na výdajích se podílejí přes 85%, zodpovídají tak za většinu rozpočtového deficitu, který v roce 2015 činil 2,6 bil. CNY (tudíž více než dvojnásobek předchozího roku). Daňové období odpovídá kalendářnímu roku od 1. ledna do 31. prosince. Jestliže má zahraniční podnik problémy s výpočtem daní za běžný kalendářní rok, může požádat o výjimku a přizpůsobit vyúčtování svému finančnímu roku. U podniků, které nepracovaly celých 12 měsíců, se za daňové období považuje skutečná provozní doba. Za rozvoj a řízení daňové legislativy a politiky v ČLR odpovídá Státní daňový úřad (SAT) a jeho mateřské Ministerstvo financí (MOF). Daňové regulativy se dělí do čtyř skupin (podle důležitosti):

  • vyhlášky Státní rady (vlády),
  • společné vyhlášky MOF-SAT,
  • vyhlášky SAT,
  • vyhlášky místních daňových úřadů.

Výběr daní kontroluje SAT ve spolupráci s místními daňovými úřady. Technicky vzato, každá administrativní oblast má dva daňové úřady - místní pobočku SAT a místní daňový úřad, který se zodpovídá místní vládě. Tímto způsobem bylo dosaženo kompromisu mezi ústřední a místní vládou co se týče rozdělení daňových příjmů. Státní daně zahrnují cla a spotřební daň, zatímco lokální daně tvoří daň z nemovitosti, územní daň z používání pozemku, kolkovné a ostatní majetkové daně. Daň z příjmu právnických osob, DPH, daň obchodní (živnostenská) a daň z příjmu fyzických osob si centrální a místní vláda mezi sebou dělí. Čínské zákony upravující činnost podniků se zahraničním vkladem navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je Ústřední vládě. Po projednání ve vládě jsou předloženy Národnímu lidovému shromáždění ke schválení a vyhlášení. Prováděcí předpisy a pokyny rovněž navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je vládě ke konečnému schválení. Daňové zákony obvykle vstupují v platnost dnem vyhlášení a nemají zpětný účinek. Zahraniční daňoví plátci jsou klasifikováni následovně:

  • podniky
  • podniky se zahraniční investicí (podílové JV, smluvní JV, podniky plně vlastněné zahraniční firmou), reprezentační kanceláře
  • fyzické osoby s trvalým pobytem
  • s dočasným pobytem Základní daně uplatňované na cizincích, podnicích se zahraniční kapitálovou účastí a zahraničních firmách, jež obchodují s Čínou, jsou následující:
  • daně z příjmu
  • daně z transakcí
  • daně ostatní

Daně z příjmu

Daň z příjmu právnických osob

Zdanitelný příjem podniků je definován jako částka zbývající z hrubého příjmu za zdaňované období po odečtení nezdanitelných příjmů, příjmů, které jsou vyňaty ze zdanění, daňově uznatelných nákladů a ztrát v daném roce. Ztráty mohou být uplatňovány po dobu pěti let. Na základě dřívějšího režimu odváděly zahraniční společnosti v Číně pouze 15% daně z příjmu právnických osob a mohly využívat různé daňové prázdniny, naproti tomu čínské společnosti byly zdaňovány sazbou 33%. Zákon o dani z příjmu právnických osob, schválený v březnu 2007, odstranil dřívější složitost a zvýhodnění zahraničních investorů. Od 1. 1. 2008 rozlišuje nový zákon dva typy společností:

  • daňový rezident (tax-resident enterprise, TRE), tj. společnost, která je založena v ČLR;
  • sídlí mimo Čínu, ale sídlo (úřad, kancelář) svého výkonného managementu má v ČLR. Oba druhy společností podléhají dani z příjmu ve výši 25%;
  • daňový nerezident (non tax-resident enterprise, NTRE), tj. společnost, která je založena v zahraničí a sídlo (úřad, kancelář) svého výkonného managementu má v zahraničí, ale získává příjmy ze své činnosti v ČLR, ať již je fyzicky přítomna v zemi či nikoli. Daňový nerezident je povinen uhradit 25% daň z příjmů ze své činnosti v Číně, a to se týká i příjmů, které jsou spojeny s fyzickou přítomností v ČLR, ale generovány v zahraničí;
  • daňový rezident, který není fyzicky přítomen v Číně, ale získává příjmy ze zdrojů v této zemi, podléhá dani z příjmu ve výši 20%.

Ačkoliv je reprezentačním kancelářím ze zákona zakázáno provádět aktivity s přímým ziskem, jakými jsou projednávání a uzavíraní prodejních kontraktů s čínskými zákazníky, zakládají zahraniční firmy v Číně své kanceláře („pobočky“) za účelem podpory prodeje, průzkumu trhu a k provádění poprodejní údržby a podpůrných služeb. Tyto reprezentační kanceláře jednají za určitý poplatek jako konzultanti nebo agenti pro svá ústředí. Jestliže je část takových služeb prováděna kanceláří v Číně a zbývající část zahraničním ústředím, může daňový úřad povolit úhradu až 50% v zahraničí. Pouze 50% příjmu se tak stane předmětem zdanění v Číně.

Daňové prázdniny už nejsou obecně nabízeny zpracovatelskému průmyslu. Nové daňové pobídky jsou nyní orientovány na jednotlivé sektory s několika zeměpisnými výjimkami. Upřednostňované sektory: vývoj technologií, ochrana životního prostředí, úspora energií, bezpečnost výroby, rizikový kapitál, zemědělství, lesnictví, živočišná produkce, rybaření a rozvoj infrastruktury. Redukce daní lze dosáhnout při splnění určitých podmínek též u malých a středních podniků, podniků s moderními technologiemi (high-tech), podniků zaměřených na vědu a výzkum nebo zaměstnávajících handicapované osoby.

Daň z příjmu fyzických osob

U jednotlivců podléhají dani platy, renty, kapesné, atp. Sociální dávky a náhrady běžných obchodních výloh dani z příjmu nepodléhají. U jednotlivců s trvalým pobytem v Číně je daň uplatňována z příjmu nabytého kdekoliv ve světě, ať je zde obdržen či nikoliv. Česká republika má s ČLR podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tzn., že občané obou států by měli platit daň pouze v jedné zemi a to tam, kde pobývají větší část roku, resp. více jak 183 dny. Sazba je stanovena na základě výše příjmu a pohybuje se od 3% do 45%. Od 1. 9. 2011 mohou tuzemští poplatníci uplatnit standardní měsíční odpočet z daně ve výši 3 500 CNY, přičemž cizinci a zahraniční Číňané mají nárok na odpočet 4 800 CNY měsíčně jako kompenzaci za zvýšené životní náklady. Příjmy mimo standardní plat (honoráře, kompenzace za osobní služby, nájemné, dividendy, úroky) jsou zdaněny sazbou 20 % u zdroje příjmu (bez 20 % standardní srážky za náklady, min. 800 CNY u každé platby). Pouze úroky u spořicích účtů jsou zdaněny nižší sazbou ve výši 5%.

Dani nepodléhají:

  • ocenění za domácí či zahraniční úspěchy a podobné případy dle výkladu MF ČLR
  • vládní dluhopisy a finanční dluhopisy vydané vládou
  • dotace a platby na základě vládní vyhlášky
  • sociální platby, odškodnění za tělesné postižení, penze vyplácené pozůstalým, pomoci pojistná plnění
  • vojenské odlučné a demobilizační platby
  • relokační platby, odlučné, penze a dotace na životní náklady pro důchodce na základě vládní vyhlášky
  • příjmy diplomatických zástupců, konzulů a dalšího personálu velvyslanectví a konzulátů
  • příjmy osvobozené od daně podle některé mezinárodní konvence
  • příjmy osvobozené od daně na základě souhlasu MF ČLR
  • kompenzace z titulu demolice obydlí a přesídlení občanů

Výpočet daně z příjmu fyzických osob

Výše měsíčního příjmu od – do (CNY)*

Daňová sazba (%)

0

1500

3

1500

4500

10

4500

9000

20

9000

35000

25

35000

55000

30

55000

80000

35

80000

a více

45

Zdroj: China Hand July 2014 Pozn.: *Měsíční zdanitelný příjem ze mzdy a odměn po odpočtu nezdanitelného minima 3 500 CNY pro tuzemce/4 800 CNY pro cizince

 

Příspěvky do fondů sociálního zabezpečení – 2014 (Peking, Šanghaj)

 

Peking

 

Šanghaj

 

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

Penzijní fond

20%

8%

21%

8%

Zdravotní poj.

9% + 1%*

2% + 3 CNY*

11%

2%

Poj. v nezaměstnanosti

1%

0,20%

1,5%

0,5%

Bytový fond

12%

12%

7%

7%

Zdroj: China Hand July 2014 Pozn.: *Dodatečné příspěvky v Pekingu „Fund for Substantial MedicalExpenses“

Daně z transakcí

Většina transakcí je předmětem daně z obratu, a to buď DPH, nebo daně obchodní, přičemž zaplacení jedné vylučuje úhradu druhé. Některé kategorie spotřebního zboží jsou zatíženy ještě daní spotřební.

Daň z přidané hodnoty je uplatněna při prodeji zdanitelného zboží a služby, vztažené k jeho výrobě, a na dovezené zboží, pokud dovoz není od daně osvobozen zvláštním zákonem. V roce 2013 byl pilotní projekt z roku 2012 (doprava a moderní služby) rozšířen ze Šanghaje na Peking, Tianjing, Jiangsu, Zhejiang, Anhui, Fujian, Hebei a Guangdong. Od prvního ledna 2014 přibyly dopravní a poštovní služby. Další oblasti, které budou postupně zahrnovány, jsou pohostinství, pojišťovnictví, finanční služby a stavebnictví.

Celostátní rozšíření bylo původně plánované na 2014, ale proběhne pravděpodobně až v roce 2015. Obchodní dani stále podléhá realitní setor (transakce s nemovitostmi), ta by měla být nahrazena roční daní z nemovitosti.

Existují tedy dvě hlavní kategorie služeb, ze kterých se platí DPH:

  • přepravní a poštovní služby (11% sazba pro přepravu osob a nákladů, stejně tak pro poštovní služby; kurýrní služba podléhá 6% sazbě) – Mezinárodní přeprava je v kategorii služeb, které jsou osvobozeny od platby DPH.
  • moderní služby: logistika, výzkum a vývoj, informační technologie, kulturní a kreativní služby, leasing a obecné poradenství; osvobození od platby DPH je možné pro technologický transfer, offshore outsourcing a inspekce lodí; dále do této kategorie patří oblast telekomunikačních služeb (od 1. června 2014) – základní služby 11% sazba, telekomunikační služby s přidanou hodnotou mají sazbu 6%.

V zásadě existují tři sazby:

  • 0% na výrobky již použité prodejcem (obchodníci s použitým zbožím platí 2% DPH), zemědělské výrobky vyrobené vlastními silami a prodané těmito výrobci, antikoncepční přípravky a zařízení, knihy v antikvariátech, výrobky a zařízení dovezená ve formě bezplatné ekonomické pomoci od zahraničních vlád a mezinárodních organizací, výrobky dovezené pro organizace pro postižené s využitím pouze pro handicapované osoby, přístroje a zařízení pro vědecký výzkum, experimenty a vzdělávání, dále na spotřební zboží nakoupené pro vlastní potřebu, zboží nakoupené či služby užité v nezdaňovaných výrobcích, pro kolektivní blaho nebo individuální spotřebu, nadměrný odpad z nakoupeného zboží nebo užitých služeb při výrobě konečných výrobků, nadměrnou ztrátu nakoupeného zboží či užitých zdanitelných služeb, dopravní náklady na výše uvedené zboží a prodej nezdanitelného zboží, na podniky pracující s recyklací surovin a dovážející osivo, sazenice či divoká zvířata pro chov;
  • 13% na zemědělské výrobky, včetně hnojiv, obilí a jedlých olejů, vodné, topení, chlazení, plyn, uhlí, knihy, noviny, časopisy, zemědělskou techniku;
  • 17% ropné produkty a ostatní položky výše neuvedené; zejména prodané zboží (s výjimkou exportovaných) a zpracovatelské, opravárenské a výměnné služby. Plátci jsou právnické osoby: všeobecní plátci DPH
  • s převládající výrobní činností, s ročními tržbami nad 0,5 mil. CNY (cca 75 tis. USD);
  • zabývající se převážně obchodem, s ročními tržbami nad 0,8 mil. CNY (cca 120 tis. USD). Malí plátci DPH (sazba činí 3%)
  • produkující zboží nebo zdanitelné služby (včetně zpracování, oprav a výměny) s ročními zdanitelnými příjmy do 500 tis. CNY (cca 75 tis. USD) nebo
  • se zabývající velko a maloobchodem s tržbami do 800 tis. CNY (cca 120 tis. USD. Na tyto plátce se nevztahují vratky DPH.

V roce 2006 si čínská vláda dala za úkol změnit strukturu čínského vývozu, v tomto smyslu zavedla nová pravidla (oběžník č. 139) upravující vratky DPH při vývozu z ČLR. Jedná se o snížení vratek DPH u výrobků s vysokou energetickou náročností a s nízkou přidanou hodnotou a zvýšení rabatů DPH u technologicky náročných výrobků. V roce 2008 byly upraveny sazby vratek ve snaze omezit podporu pro energeticky náročné výroby a snížit tempo vývozu, následně však došlo k dalším úpravám coby opatření proti krizi ve vývozu. V červnu 2010 MF ČLR zrušilo vratky u 406 položek s platností od 15. 7. 2010.

Daň obchodní (živnostenská) ve výši 3 – 5% (u většiny sektorů) až 20% (zábavní služby), uplatňuje se u služeb (nikoliv u výroby a oprav, které jsou zdaněny v režimu DPH), při převodu nehmotných prostředků jako např. patenty, klientely a prodej vlastnictví nemovitostí v Číně. Aktuálně probíhá reforma systému a služby jsou postupně od roku 2013 převáděny pod režim DPH. Reforma by měla být zakončena v roce 2015. Obecně platí, že se týká všech služeb, které zatím nejsou převedeny pod režim DPH.

Změny jsou zaváděny jen postupně, o čemž svědčí fakt, že v roce 2013 příjmy z obchodní daně namísto poklesu vzrostly z 1, 6 bil. CNY v roce 2012 na 1,7 bil. CNY v roce 2013). Od daně jsou osvobozené kupř.

  • opatrovatelské služby (kupř. školky, pečovatelské ústavy pro postižené)
  • zdravotnické služby
  • zemědělské služby (kupř. mechanická orba, zavlažování, ochrana rostlin)
  • služby poskytované postiženými osobami
  • vstupné na kulturní aktivity (kupř. muzea, kulturní centra, umělecké galerie)
  • exportní pojištění poskytnuté domácími pojišťovnami
  • vzdělávací služby poskytované školami a jinými institucemi
  • dopravní služby při transportu zboží a osob do, z a mimo Čínu
  • offshore služby domácích společností a fyzických osob

Daň spotřební je uplatňována při dovozu, výrobě a zpracování 14 kategorií spotřebního zboží, které zahrnuje tabákové výrobky, alkoholické nápoje, kosmetiku, klenoty a drahé kameny, zábavnou pyrotechniku, paliva na bázi ropy, pneumatiky, motocykly, automobily, golfové míčky a vybavení, luxusní hodinky, jachty, jídelní hůlky pro jednorázové použití a dřevěná prkna.

Konkrétní sazby viz „Interim Regulations on Consumption Tax of the PRC“ (State Council Decree 2008, No. 539; Caishui 2009, No. 84 – Ministry of Finance, SAT).

Daně ostatní:

Srážková daň

  • Zisk z kapitálu získaného zahraniční společností v ČLR je zdaněn 10%.

Daň z přidané hodnoty u nemovitosti

  • Sazba má rozpětí 30% – 60%.

Daň z užívání městské půdy

Vztahuje se na domácí i zahraniční firmy. Platí se

  • 1,5 až 30 CNY/m² ve velkých městech;
  • 1,2 až 24 CNY/m² ve středně velkých městech;
  • 0,9 až 18 CNY/m² v malých městech;
  • 0,6 až 12 CNY/m² ve vesnicích a důlních oblastech.

Chudší regiony mohou snížit sazbu daně až o 30 % pod doporučenou sazbu, naopak bohatší regiony mohou po schválení MOF tuto sazbu zvýšit.

Od roku 2016 jsou preferenční sazby rovněž uvaleny na půdu využívanou k přepravním účelům, například autobusové zastávky atp., výjimky jsou rovněž u skladovvání komodit logistickými firmami ve výši 50%.

Daň z převodu, darování či výměny užívacích práv u nemovitostí (Deed Tax)

Vybírá se až do výše 5% podle rozhodnutí lokální vlády. Navíc se platí 2% administrativní poplatek z tržní hodnoty práv k užívání pozemku. Od daně je osvobozeno vypořádání dědictví mezi přímými příbuznými spojené s převodem užívacích práv. Zvýhodněné daňové sazby jsou od roku 2016 na odkup nemovitosti ve 100% rodinné držbě: 1% na nemovitost o rozloze do 90 m² a 1,5% pro nemovitosti o větší rozloze. Dále pro rodiny kupující druhou nemovistost ve výši 1% do 90 m² a 2% nad 90 m². Výjimkou pro tyto zvýhodněné sazby je Peking, Šanghaj, Guangzhou a Shenzhen.

Daň z vozidel a lodí

Vztahuje se také na cizince a zahraniční firmy. Sazby se pohybují následovně:

  • motorová vozidla (od 60 do 5400 CNY, v závislosti na objemu motoru)
  • komerční vozidla (autobusy od 480 do 1440 CNY a nákladní vozidla od 16 do 120 za tunu)
  • přívěsy (od 8 do 60 CNY za tunu)
  • ostatní vozidla (s výjimkou traktorů, od 16 do 120 CNY zu tunu)
  • motocykly (od 36 do 180 CNY za jednotku)
  • lodě (podle typu, např. motorový loď – 3-6 CNY za čistou tunu, jachta – 600-2000 CNY za metr)

Daň z nově nabytého vozu

Vztahuje se na motorová vozidla, motocykly, tramvaje, návěsy a dopravní prostředky pro zemědělství nabyté koupí, dovozem, vlastní výrobou, darováním, výhrou nebo jiným způsobem. Daň se na každý vůz platí pouze jednou, sazba je 10%. Existují určité výjimky z daně - vojenská a policejní vozidla, vozidla zastupitelských úřadů, vozidla s vybavením, která nejsou určena pro dopravu osob (hasičské vozy, traktory, jeřáby).

Daň z přírodních zdrojů

Platí těžební společnosti a osoby, které obchodují s ropou a plynem v autonomní oblasti Xinjiang (od června 2010) a od prosince 2010 i v ostatních západních provinciích a oblastech. Sazba činí 5% z prodejního obratu, u těžké ropy, ropy s vysokým bodem kondenzace a zemního plynu s vysokým podílem síry je uplatňována podpůrná redukce daně ve výši 5%. Poplatek (royalty) placený společnými podniky ve výši 1 až 2% v závislosti na lokalitě a hrubé roční produkci zůstává v platnosti. V dubnu 2011 daňové úřady zvýšily skokově daň z exportu přírodních zdrojů na 30-60 CNY/tunu z původních 0,5-3 CNY. Od 1. února 2012 zavedla ČLR nové zdanění u šesti druhů minerálních surovin včetně železné rudy, cínu a molybdenu - u železné rudy stoupla z 60 na 80% základní sazby, u cínu vzrostla sazba dvacetinásobně.

Shrnutí posledního vývoje v oblasti daňové reformy

Daňový systém je v posledních letech reformován tak, aby podpořil další ekonomický rozvoj. Čína do roku 2020 hodlá vytvořit „moderní fiskální systém“. V roce 2013 bylo rozhodnuto o rozšíření pilotního programu nahrazení daně z obratu daní z přidané hodnoty (DPH) do sektorů jako je železniční přeprava, poštovní služby, telekomunikace. Reforma DPH byla již (počínaje 1. srpnem 2013) rozšířena z původních 12 provincií a municipalit na celostátní úroveň. Daň spotřební bude zavedena u dalšího zboží, které způsobuje znečištění, a u luxusního zboží. Daň z přírodních zdrojů má být rozšířena i na uhlí - na základě ceny (nikoli objemu prodeje). Plánuje se také rozšíření daně z nemovitosti z původních oblastí (Šanghaj, Chongqing).

V srpnu 2013 podepsala Čína v Paříži (OECD) mnohostrannou konvecni o vzájemné administrativní podpoře v daňových věcech (Multilateral Convention on Mutual Assistance in Tax Matters).

V roce 2014 se vláda zaměřila na revizi některých preferenčních daní (úlevy) zavedených místními vládami, na pokračování reformy daně z přidané hodnoty (od ledna 2014 DPH nahradila daň z obratu v oblasti železniční dopravy a poštovních služeb, od června v oblasti telekomunikací – do té doby se pilotní projekt týkal dopravy a sedmi dalších sektorů). Reforma má být dokončena do konce roku 2015 a je pozitivní zejména pro sektor služeb a následně také výrobní sektor.

Od ledna 2014 byla také zavedena preferenční daň z příjmu pro malé podniky (od ledna 2014 do prosince 2016). Pro tyto podniky platí snížená sazba 20% na zdanitelný příjem do 100 tis. CNY (do té doby byla hranice na úrovni 60 tis. CNY).

Rok 2015 byl věnován mj. také přísnější kontrole zahraničních investorů ohledně možného krácení daní – byla lépe monitorována jejich ziskovost. V roce 2016 byl zpřísněn dohled nad e-commerce aktivitami a dovozem zboží z třetích států v oblasti retailu. V posledních letech byly rovněž zavedeny preferenční sazby a odpočet z daní na věděcko-výzkumné aktivity a high-tech průmysl. Zároveň jsou sníženy daňové odvody uvalené na technologický transfer.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: