Čína: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Pekingu (Čína)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Čínská lidová republika (Zhonghua Renmin Gongheguo)

Úřední jazyk čínština (Putonghua, standardní čínština založená na pekingském dialektu), dále jsou oficiálními jazyky kantonština v provincii Guangdong, mongolština v AO Vnitřní Mongolsko, ujgurština a kyrgyzština v AO Xinjiang, tibetština v AO Xizang (Tibet).

Složení vlády

  • Prezident: Xi Jinping (zároveň generálním tajemníkem KS Číny a předseda Ústřední vojenské komise)
  • Premiér/předseda Státní rady: Li Keqiang
  • Vicepremiéři/ místopředsedové: Zhang Gaoli, pí Liu Yangdong, Wang Yang, Ma Kai (zároveň generální tajemník Státní rady)
  • Státní radové: Yang Jing, Chang Wanquan, Yang Jiechi, Guo Shengkun, Wang Yong

Vedení rezortů a agentur, členové vlády:

  • Národní rozvojová a reformní komise (NDRC): Xu Shaoshi
  • Ministerstvo zahraničních věcí: Wang Yi
  • Ministerstvo financí: Lou Jiwei
  • Ministerstvo obchodu (MOFCOM): Gao Hucheng
  • Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT): Miao Wei
  • Ministerstvo pro vědu a technologie (MoST): Wan Gang
  • Národní komise pro zdravotnictví a rodinné plánování (NHFPC): Li Bin
  • Ministerstvo zemědělství: Han Changfu
  • Ministerstvo pro ochranu životního prostředí: Chen Jining
  • Ministerstvo dopravy (sloučeno s Min. železnic): Yang Chuantang
  • Ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení: Yin Weimin
  • Ministerstvo půdy a přírodních zdrojů: Jiang Daming
  • Ministerstvo vodních zdrojů: Chen Lei       
  • Ministerstvo národní obrany: Chang Wanquan
  • Ministerstvo kultury: Luo Shugang
  • Ministerstvo školství: Yuan Guiren
  • Ministerstvo pro bytovou výstavbu a budování měst a venkova: Jiang Weixin
  • Státní komise pro etnické záležitosti: Wang Zhengwei
  • Ministerstvo veřejné bezpečnosti: Guo Shengkun
  • Ministerstvo státní bezpečnosti: Geng Huichang
  • Ministerstvo kontroly: Huang Shuxian
  • Ministerstvo pro občanské záležitosti: Li Liguo
  • Ministerstvo spravedlnosti: Wu Aiying
  • Guvernér Čínské lidové banky (PBoC): Zhou Xiaochuan
  • Národní kontrolní úřad (National Audit Office): Liu Jiayi

Poznámka: STI pracuje pouze s přepisem pinyin (nikoliv s českým přepisem), s výjimkou názvů měst Peking a Šanghaj

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 1,37 mld. - 2014
  • Průměrný roční přírůstek: 0,45 % (porodnost 1,249 %, úmrtnost 0,753 %) -2014
  • Ve věku 0-14: 16,5 % (225,58mil.) - 2014
  • Ve věku 15-64: 73,4 % (1004,69mil.) - 2014
  • Ve věku 65 a více: 10,1 % (137,55mil.) - 2014
  • Podle pohlaví: muži – 700,79 mil. - 2015, ženy – 667,03 mil. - 2014
  • Počet městských obyvatel: 55,8 % - 2014
  • Počet venkovských obyvatel: 45,2 % - 2014

Mezi nejlidnatější provincie ČLR patří Guangdong (107,2 mil. - 2015), dále Shandong (97,9 mil.), Henan (94,4 mil.) a Sichuan (81,4 mil.). Peking má 21,5 mil. obyvatel, Shanghai – 24,3 mil., Tianjin – 15,2 mil. a největším čínským „městem“, aglomerací, je Chongqing s 29,9 mil.

Počet městských obyvatel se v roce 2014 zvýšil o 18,05 mil. a počet venkovského obyvatelstva se snížil o 10,95 mil. Počet obyvatel ve městech poprvé převýšil počet venkovských obyvatel v roce 2011. V rozvinutých ekonomikách je podíl městských obyvatel na úrovni 80 %, u rozvojových zemí s podobnými příjmy na obyvatele pak 60 %. V případě ČLR je také důležité, že pouze necelých 36 % obyvatel má ve městech registraci, tzv. hukou. Reforma systému hukou, která bude jedním z hlavních témat následujících let v souvislosti s urbanizací, má za cíl vytvořit 100 mil. nových „legálních“ obyvatel měst. Počet migrujících pracovníků dosáhl v roce 2014 274 mil.

  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 1,004 mld. – 2015, z toho zaměstnaní 804 mil.
  • Zaměstnanost v jednotlivých sektorech: (primární – 31,4 %, sekundární – 30,1 %, terciální – 38,5 %)
  • Míra nezaměstnanosti (ve městech): 4,2 %

V roce 2014 se podle oficiálních statistik počet zaměstnaných zvýšil o 2,76 mil. na 772,53 mil. Počet zaměstnaných ve městech vzrostl v roce 2014 o 10,7 mil. oproti roku 2013 na 393,1 mil. (v roce 2013 382,4 mil.).

Národnostní složení:

  • Hanové – 91,6 % (2010) a dalších 56 národnostních menšin (Zhuang, Manchu, Hui, Miao, Ujgurové, Tujia, Yi, Mongolové a Tibeťané – 9 hlavních menšin, 4/5 z celku).

Náboženství:

  • Převládá lidové náboženství (cca 21,9 %), buddhismus (18,2 %), dále křesťanství (5,1 %) a islám (1,8 %). 52,2 % - nezařazeno. Oficiálně je ČLR ateistickým státem.

Internet:

  • ČLR měla na konci roku 2013 618 mil. uživatelů internetu (v roce 2012 564 mil. a pro srovnání, v roce 2009 pouhých 73 mil.). Do konce roku 2015 by měla mít Čína až 800 mil. uživatelů. Pokrytí přitom také zaznamenalo růst – ze 34,3 % v roce 2010 na 45,8 % v roce 2013.

Kurz RMB/CZK k  24. 5. 2016: 1/3,69

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP/obyv. (USD)

5 460

6 240

7 010

7 640

8 100

HDP v běžných cenách (mld. USD)

7 314

8 387

9 469

10 361

11 025

růst HDP (%)

9,3

7,7

7,7

7,4

6,9

inflace (%)

5,5

2,6

2,6

2,1

1,6

nezaměstnanost (%)

4,1

4,1

4,05

4,05

4,2

kurz měny (RMB za 1 USD)

6,46

6,31

6,2

6,13

6,22

Zdroj: EIU či údaje „National Bureau of Statistics“ z ledna 2016

V roce 2016 se očekává růst přibližně na úrovni 6,4 % s tím, že odhady různých agentur a institucí se pohybují přibližně od 4,7 % do 6,4 % (IMF – 4,7, PBoC – 6,4 ). V následujících letech by se pak měl blížit spíše 4,7 %.

Čínská měna by měla podle odhadů v nadcházejících letech jen mírně posilovat vůči dolaru – do roku 2020 na 6,4 RMB za 1 USD. EU i US stále požadují, aby byl kurz určován trhem, a považují ho za uměle nízký. Kurz je od roku 2005 vázán na koš měn, nikoliv jen na USD.

Důležitým tématem pro Čínu je také internacionalizace RMB, na které se intenzivně pracuje od roku 2009 (pilotní projekt v Guangdong a Shanghai, který zahrnoval cca 400 společností a který byl následně v roce 2011 rozšířen celostátně). Podstatou pilotního projektu byla možnost obchodovat se zahraničím přímo v RMB. Vzhledem k malému množství RMB v zahraničí, nejde o velké objemy, ale podle některých odhadů se jednalo v letech 2013 a 2014 o cca 980 mld. USD. Například pokud jde o dokumentární akreditivy a inkasa (LC, Letter of Credit a Collections), ty v RMB již obsadily druhé místo (2012 i 2013) s podílem 8,7 % (USD 81,8 %). V roce 2013 byly největšími RMB „centry“ – Čína, Hongkong, Singapore, Německo a Austrálie.

Podíl odvětví na tvorbě HDP (v %)

 

A

I

(z toho průmysl)

(z toho stavebnictví)

S

2011

10,1

46,7

40,0

6,6

43,2

2012

10,0

46,6

39,8

6,8

43,4

2012

10,1

45,3

38,4

6,8

44,6

2013

10,0

43,9

37,0

6,9

46,1

2014

9,2

42,7

35,9

7,0

48,1

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2015

Sektor služeb má na tvorbě HDP již druhým rokem největší podíl s rostoucí tendencí.

V roce 2015 klesl růst HDP v meziročním srovnání na 6,9 %, což znamená nejpomalejší růst v posledních šesti letech. Za hlavní příčiny poklesu jsou považovány realitní sektor a obchod. Výrazný pokles zaznamenala průmyslová výroba.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Z pohledu fiskální politiky byla pozice centrální vlády v roce 2015 stále silná. V červnu 2014 čínská vláda vydala „Celkový plán k prohloubení fiskální a daňové reformy“, za kterým následovala autorizace tří nových bank regulátorem (CBRC), které budou plně financovány soukromým kapitálem. Vláda zároveň vybrala 6 prvních státních podniků k pilotnímu projektu jejich reformy.

V srpnu 2014 vláda vydala revizi Zákona o rozpočtu, která vstoupila v platnost 1. 1. 2015. Jedná se o významnou revizi poprvé od roku 1995. Tato revize totiž umožňuje místním vládám napřímo vydávat obligace, což přispěje k větší transparentnosti v systému veřejných financí. Problémem jsou však regionální vlády, u kterých může v letech 2015-19 dojít k problémům.

Ministerstvo financí proto vydalo materiál k zadlužení místních vlád. Situace zadlužení je u místních vlád totiž alarmující – podle auditu publikovaného v roce 2013 činil tento dluh 17,9 bil. CNY. Situaci ještě komlikuje stav na realitním trhu. Podle nových pravidel si místní vlády již nebudou moci půjčovat od tzv. LGV (local government vehicles). Obecný trend je činit místní vlády odpovědné za fiskální politiku. Místní vlády tak do budoucna budou muset své dluhy rozdělovat na „před“ červnem 2013 a po tomto měsíci.

Rok 2016 by ve finanční a daňové oblasti měl následovat 13. pětiletý plán, který byl přijat na 5. Plenárním zasedání ÚV KSČ v říjnu 2015. Monetární politika by tak nadále měla být klíčovým nástrojem regulace ekonomického růstu. Zpomalení čínské ekonomiky totiž poškodilo velkou čtyřku čínských státem vlastněných komerčních bank (BOC, CCB, ICBC, ABC), které nezachránily ani zásahy Čínské centrální banky (PBC) do úrokových mír.

Veřejné finance a státní rozpočet

 

2011

2012

2013

2014

2015*

Daňové příjmy (mld. RMB)

8 973,8

10 061,4

11 053,1

11 917,5

12 880,0

Změna daňových příjmů (%)

22,6

12,1

9,8

7,8

7,7

Výdaje státního rozpočtu (mld. RMB)

10 924,8

12 595,3

14 091,2

15 178,5

13 420,0

Změna výdajů (%)

21,6

15,3

11,3

8,3

18,1

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-1,1

-1,6

-1,9

-1,9

-2,3

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2015 Pozn.: *odhad za 1-11/2015

V následujících letech se očekává, že veřejné výdaje porostou rychleji než příjmy. Vláda bude hledat nové zdroje příjmů a usilovat o zamezení daňových úniků. Daň z nemovitosti má však být celoplošně zavedena nejdříve v roce 2017. Pomalý růst příjmů je zdůvodňován nízkým růstem exportních rabatů, daně z přidané hodnoty a dovozní daně.

Podle předběžných odhadů v roce 2015 veřejné příjmy činily 12,8 bil. CNY a výdaje 15,3 bil. RMB, deficit tedy činil 2,1 % HDP. Pokud by se započítaly mimorozpočtové výdaje, deficit by činil podle odhadu expertů přibližně 3,2 %.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Na tvorbě monetární politiky Číny se podílí řada rezortů a komisí v čele s centrální bankou, People`s bank of China (PBoC), Národní rozvojovou a reformní komisí (NDRC) a ministerstvem obchodu (MOFCOM). Za provádění je odpovědná PBoC, přičemž některé pravomoci od roku 2013 převzala Komise pro regulaci bankovního trhu Číny (CBRC, China Banking Regulatory Commission). Za režim zahraničních deviz je odpovědná Státní administrativa pro zahraniční devizy (SAFE, State Administration of Foreign Exchange), resp. PBoC.

V nadcházejících letech hodlá čínská vláda pokračovat v přísné monetární politice, aby zajistila rozumný růst peněžní nabídky a úvěrů. V průběhu roku 2014 dvakrát využila nového nástroje tzv. medium-term lending facility a poskytla úvěr Čínské rozvojové bance (CDB) za účelem navýšení likvidity. V listopadu 2014, poprvé od července roku 2012, snížila centrální banka roční úrokové míry komerčních bank na 5,6 % (o 0,4 procentního bodu) a snížila roční úroky na vklady na 2,75 % (o 0,25 procentního bodu). Toto opatření následovalo po signálu Státní rady ohledně nutnosti snížit náklady na získání financí pro čínský průmysl.

Trvajícím problémem jsou špatné úvěry, které stále rostou. Objem klasifikovaných úvěrů (tzv. NPLs, non-performing loans) v září 2014 vzrostl na 766,9 mld. RMB a podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech činil 1,16 %. Největší čtyři banky (BoC, ICBC, CCB a ABC – viz níže) se na tomto celkovém objemu podílely 415 mld. RMB a jejich podíl klasifikovaných úvěrů na celkových se za stejné období také zvýšil - na 1,14 %.

V průběhu roku 2014 čínská vláda signalizovala změnu politiky řízení devizového kurzu směrem k plnější směnitelnosti RMB. V březnu 2014 bylo pásmo vůči USD zdvojnásobeno z 1 % na 2 %. RMB se postupně stává aktivním hráčem na poli světových měn. V roce 2013 se RMB ze 17. místa v roce 2011 posunula na 9. příčku a v listopadu 2014 dokonce na 7. Podle posledních údajů se čínská měna v srpnu 2015 již dostala na 4. místo před JPY za GBP, EUR a USD s podílem 2,79 % (pro srovnání: JPY 2,76 %). Zatímco za prvních 9 měsíců 2014 Čína vyrovnala přibližně 15 % svého mezinárodního obchodu v RMB, v roce 2009 to bylo jen 1 % (za celý rok 2013 – 20 %) (Pozn.: Od roku 2012 mohou všechny čínské společnosti vyrovnávat zahraniční obchod v RMB.). Již na konci roku 2015 lze očekávat, že se tento podíl přiblíží 30 %, což by znamenalo umístění do 3. místa.

Bilance běžného účtu platební bilance dosáhly v roce 2014 přebytku ve výši 2,4 % HDP. V nadcházejících letech se však očekává přechod do deficitu (v roce 2019 přibližně 1 %). Očekává se, že v nadcházejících letech dovozy převáží vývozy a porostou o téměř 10 % ročně.

Zahraniční dluh ČLR v roce 2013 dosáhl celkové výše 863,2 mld. USD, z toho samotný registrovaný zahraniční dluh tvořil 526,7 mld. USD a bilance obchodních úvěrů mezi podniky dosáhla 336,5 mld. USD. Dlouhodobý a střednědobý dluh činil 186,5 mld. USD, tvoříc 21,6 % z celkového objemu zahraničního dluhu. Krátkodobé závazky představovaly 676,6 mld. USD neboli 78,4 % z celkového objemu dluhu. Celkově dle mezinárodních standardů tyto ukazatele zatím nepředstavují vážnější ohrožení čínské ekonomiky a nacházejí se v bezpečném pásmu, nicméně jejich trend vyvolává mezi analytiky otázky ohledně budoucí fiskální pozice ČLR v kombinaci se zpomalením růstu a poklesem exportní poptávky ve světě.

Co se týče měnové struktury v roce 2013, 77,8 % tvořily závazky v USD, v JPY 7,4 % a v EUR 6,8 %. Ostatní měny činily 8,2 %. Hlavními věřiteli Číny zůstávají Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan, Světová banka a Asijská rozvojová banka.

Platební bilance, devizové rezervy a zadluženost

 

2010

2011

2012

2013

2014

devizové rezervy (bil. USD)

2,847

3,181

3,312

3,821

3,840

úroková míra komerčních bank (%)

5,8

6,6

6

6

5,6

bilance ZO (mld. USD)

245,5

236

297,7

351,8

445,4

běžný účet platební bilance (mld. USD)

237,8

136,1

215,4

182,8

243,7

běžný účet platební bilance (% HDP)

4

1,9

2,6

1,9

2,4

vnější dluh (mld. USD)

549

695

737

863,2

859*

vnější dluh (% HDP)

9,4

9,7

9

8,7

8,3

dluhová služba (%)

3,3

3,4

3,2

2,5

2,7

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2014; * odhad EIU

Čína měla ke konci roku 2014 28 dohod o bilaterálních swap operacích v celkové hodnotě více než 2,9 bil. RMB. Offshore RMB clearingová centra jsou celkem ve 12 světových městech (dohody se 14 zeměmi), včetně Hongkongu, Macau, Singapuru, Londýna, Frankfurtu, Soulu, Lucemburska a Taipei.

Konvertibilita RMB je testována od konce roku 2013 v Šanghajské zóně volného obchodu (SFTZ). V srpnu 2014 na základě vyhlášky SAFE byly devizové operace pro zahraniční společnosti uvolněny v dalších 16 pilotních zónách Číny, v roce 2015 v dalších 3 (Tianjin, Guangdong, Fujian). Významným prvkem je také listopadové spuštění projektu „Hong Kong-Shanghai Stock Connect programme“, který umožňuje kvalifikovaným investorům dvoustranné „cross-market“ investování (jedná se o přímý přístup na trhy přes clearingové centrum na místním trhu). 13. pětiletý plán Číny, přijatý v říjnu 2015, počítá s konveritibilitou čínské měny do r. 2020. Čínská měna by se tak měla k 1. říjnu 2016 připojit ke košíku měnových rezerv Mezinárodního měnového fondu.

V roce 2014 Čína dále prohloubila model RQFII (Renminbi Qualified Foreign Institutional Investor) (spuštěno v prosinci 2011), který umožňuje offshore RMB fondy investovat do akcií a obligací na pevninské Číně (v listopadu byla např. schválena kvóta pro Austrálii v objemu 50 mld. RMB). Celkově bylo schváleno 98 institucí a objem kvót na konci října 2014 činil 294,4 mld. RMB. Úspěšně pokračuje i schéma QFII, které umožňuje investování onshore. Počet institucí činil ve stejném období 271 v objemu 64,06 mld. USD. Dobré výkony byly zaznamenány i u tzv. „dim sum“ obligací – offshore RMB obligací (přibližně 42 mld. v roce 2014). Prvním „nečínským“ vydavatelem obligací se stal Londýn – když v roce 2014 vydal obligace v RMB ve výši 3 mld.

V roce 2014 Čína přišla s myšlenkou založení nové rozvojové banky - Asia Infrastructure Investment Bank (v červenci byla v rámci BRICS založena New Development Bank, která má rozvíjet finanční a rozvojovou spolupráci mezi svými „členy“.). V říjnu 2014 21 asijských zemí podepsalo MoU, zakládající členové banky jsou následující: Bangladéš, Brunej, Kambodža, Čína, Indie, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Malajsie, Mongolsko, Myanmar, Nepal, Oman, Pákistán, Filipíny, Katar, Singapur, Srílanka, Thajsko, Uzbekistán, Vietnam. O měsíc později podepsala Indonésie. Jedná se o obdobu Asian Development Bank (či World Bank v globálním měřítku). Čína bude mít v bance 50% podíl a složí 50 % ze schválených 100 mld. USD. Sídlo banky má být v Pekingu a Čína bude hrát v AIIB vedoucí roli. V dubnu 2014 bylo potvrzeno 57 zakládajících členů AIIB - z toho 14 členských států EU. Hlavním cílem z pohledu Číny je napomoci internacionalizaci RMB a zajistit kvalitní investiční příležitosti pro vysoké devizové rezervy, které v roce 2014 dosáhly 3,84 bil. USD. V současné době na členství v AIIB čeká dalších 20 členů. Na konci června 2015 by měla proběhnout první zasedání správní rady AIIB.

Pozn.: V listopadu 2014 přišla Čína s další iniciativou navazující na iniciativu Silk Road z roku 2013 (aktuálně nazývanou „One Belt, One Road“). Jedná se o založení Silk Road Fondu, který bude zacílen na infrastrukturu a průmyslovou a finanční spolupráci „podél“ historické stezky. Fond na Silk Road má činit 40 mld. USD a má rovněž podpořit konvertibilitu CNY podél pásma Hedvábné stezky.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Oba regulátoři bankovního trhu (PBoC a CBRC) se v roce 2014 aktivně zabývali aktuálními otázkami bankovního sektoru, zejména pak otázkami tzv. „shadow banking“, nedostatečné likvidity, bankrotů a pojištění vkladů, a hledali patřičný konsensus. Zároveň se potýkají s „on-line“ produkty, které nabízejí internetoví giganti typu Alibaba, Tencent či Baidu. Jedním z příkladů je zákaz poskytování virtuálních kreditních karet přes QR kódy v březnu 2014.

Na konci roku 2013 měly na čínském bankovním trhu státem vlastněné komerční banky (Agricultural Bank of China, Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank a Bank of Communication) 43,3% podíl, následovány akciovými komerčními bankami (17,8 %), městskými komerčními bankami (10 %). Ostatní bankovní instituce tvořily 28,8 % trhu. Podíl zahraničních bank či finančních institucí je přitom menší než 2 %.

Pozn.: Vzhledem k specifickému názvosloví a typům bank ponecháno pro účely srovnávání v originále: policy banks, rural commercial banks, foreign banks, urban and rural credit co-operatives, finance companies, trust and investment companies, finance-leasing companies, postal savings banks, auto financing companies, money brokers a rural co-opeartives banks.

10 největších čínských bank na konci roku 2013 podle velikosti aktiv:

  • Industrial and Commercial Bank of China
  • China Construction Bank
  • Bank of China
  • Agricultural Bank of China
  • Bank of Communication
  • China Merchants Bank
  • China CITIC Bank
  • Shanghai Pudong Development Bank
  • Industrial Bank
  • China Minsheng Banking Corp

Privátní banky

V minulosti bylo možné za „soukromou“ banku považovat jen China Minsheng Bank, popřípadě China Merchants Bank, se zastoupením privátního kapitálu. Soukromý kapitál byl dále historicky povolen v městských komerčních bankách, ale všechny výše zmíněné stále podléhaly vedení vlády. Rozhodnutí umožnit vznik prvním skutečně privátním bankám v roce 2014 – Shenzhen, Wenzhou, Tianjin, Shanghai a Zhejiang – bylo proto pro další rozvoj tohoto segmentu klíčové, ačkoliv vláda tento krok zvažovala již od roku 2012. Tyto banky se mají zaměřit primárně na malé a střední podniky, inovace a služby.Rok 2014 zaznamenal vznik 5 privátních bank:

Název banky:

Sídlo; registrovaný kapitál; akcionáři

Jincheng Bank

Tianjin 5 mld. RMB Tianjin Huabei Group (20 %), Maigou (Tianjin) Group (18 %)

Minshang Bank

Wenzhou 2 mld. RMB Ching Group Corp (29 %), Huafeng Group (20 %)

WeBank

Shenzhen 3 mld. RMB Tencent Holdings (30 %), Shenzhen Liye Group (20 %), Shenzhen Baiyetuan Investment (20 %)

MYbank/ZICB

Hangzhou 4 mld. RMB Zhejiang Ant Small & Micro Financial Sevrices Group (30 %) – patří do Alibaba Group Holidng, Shanghai Fosun Industrial Technology Development (25 %), Wanxiang Sannong Group (18 %), Ningbo Jinrun Asset Management (16 %)

Shanghai Huarui Bank

Shanghai n.a. Juneyao Gorup (30%), Shanghai Metersbonwe Fashion and Accessories Co (15 %)

Zdroj: China Daily, Caixin

První čínskou „internetovou“ bankou je WeBank založená v Shenzhenu (viz výše), která byla symbolicky spuštěna při cestě premiéra Li Keqiang v lednu 2015 do provincie Guangdong. Druhou má být ZICB. Relevantní pravidla pro půjčování jednotlivcům a business modely, včetně legislativních pravidel, jsou stále v jednání s regulátory (CBRC, PBoC). Jedná se nicméně o výrazný krok směrem k reformě bankovního systému.

V průběhu roku 2015 má být dále uvolněn bankovní trh pro soukromé společnosti, včetně zahraničních. V prosinci 2014 Státní rada např. vydala nařízení, které již nevyžaduje transfer operativního kapitálu z mateřské společnosti do nově otevřené pobočky.

Podle údajů za rok 2012 má největší počet privátních klientů Bank of China (cca 40000), dále Agricultural Bank of China (35000) a Ping An Bank (6000).

Pozn.: Bank of China v průběhu roku 2015 plánuje otevření své pobočky v ČR.

Pojišťovny

Pojistnému trhu Číny stále dominují tři státní společnosti People`s Insurance Co. Of China, China Life Insurance Co a China Reinsurance Co., které vznikly ve druhé polovině 90. let. Mezi deset největších pojišťoven (životní) ke konci rok 2013 podle objemu pojistného patřily následující:

  • China Life Insurance (30,4 %)
  • Ping An Life (13,6 %) – podíl zahraničních partnerů 18,7 % (HSBC, J.P. Morgan Chase)
  • New China Life (9,6%) – 27,6 % (Zurich, International Finance Corp., Fullerton Nomura Securities, Standard Chartered Principal Finance Management)
  • China Pacific Life (8,8 %) – 5,2 % (Carlyle Group)
  • PICC Life Insurance (7 %)
  • Taikang Life (5,7 %)
  • Taiping Life (4,8 %) – 12,5 % (Ageas)
  • China Post Life (2,1 %)
  • Sino Life (2,1 %)
  • Sunshine Life (1,5 %)

Zahraniční pojišťovny (včetně JV) na konci roku 2013 měly na trhu neživotního pojištění podíl 1,3 % a na trhu se životním pojištěním 5,6 %. Zahraniční investoři nesmí držet více jak 25 % a individuální investor může vlastnit maximálně 20 %. Prostor pro zahraniční investory je spíše omezený, v minulosti byly úspěšné především oblasti životního pojištění a pojištění přepravy. Perspektivní jsou oblasti pojištění škod a vozidel, existuje však výrazná konkurence.Novým trendem jsou i v oblasti pojišťovnictví on-line služby, které zatím pokrývají 1 % uzavřených pojistných smluv. Růst se však očekává na úrovni 100 % ročně. V únoru 2014 vznikla spojením čínských internetových gigantů a Ping An nová „on-line“ společnost Zhong An Online Property Insurance (Alibaba, 19,9 %, Ping An a Tencents po 15 %).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V současné době jsou příjmy centrální vlády tvořeny 6 základními daněmi:

  • daň z přidané hodnoty
  • spotřební daň
  • daň z přírodních zdrojů
  • environmentální daň
  • daň z nemovitostí
  • daň z příjmu 

Poměr příjmů státního rozpočtu k HDP Číny v roce 2013 činil 22,4 % (pro srovnání Japonsko, 33,8 %, Německo 44,6 %, Sinagpur 15,4 % a US 16,7 %). Místní vlády přispívají do státního rozpočtu z 53,5 %, nicméně na výdajích se podílejí 85 %, zodpovídají tak za většinu rozpočtového deficitu, který v roce 2013 činil 1,1 bil. RMB (v roc 2012 900 mld. RMB). Daňové období odpovídá kalendářnímu roku od 1. ledna do 31. prosince. Jestliže má zahraniční podnik problémy s výpočtem daní za běžný kalendářní rok, může požádat o výjimku a přizpůsobit vyúčtování svému finančnímu roku. U podniků, které nepracovaly celých 12 měsíců, se za daňové období považuje skutečná provozní doba. Za rozvoj a řízení daňové legislativy a politiky v ČLR odpovídá Státní daňový úřad (SAT) a jeho mateřské Ministerstvo financí (MOF). Daňové regulativy se dělí do čtyř skupin (podle důležitosti): 

  • vyhlášky Státní rady (vlády),
  • společné vyhlášky MOF-SAT,
  • vyhlášky SAT,
  • vyhlášky místních daňových úřadů. 

Výběr daní kontroluje SAT ve spolupráci s místními daňovými úřady. Technicky vzato, každá administrativní oblast má dva daňové úřady - místní pobočku SAT a místní daňový úřad, který se zodpovídá místní vládě. Tímto způsobem bylo dosaženo kompromisu mezi ústřední a místní vládou co se týče rozdělení daňových příjmů. Státní daně zahrnují cla a spotřební daň, zatímco lokální daně tvoří daň z nemovitosti, územní daň z používání pozemku, kolkovné a ostatní majetkové daně. Daň z příjmu právnických osob, DPH, daň obchodní (živnostenská) a daň z příjmu fyzických osob si centrální a místní vláda mezi sebou dělí. Čínské zákony upravující činnost podniků se zahraničním vkladem navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je Ústřední vládě. Po projednání ve vládě jsou předloženy Národnímu lidovému shromáždění ke schválení a vyhlášení. Prováděcí předpisy a pokyny rovněž navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je vládě ke konečnému schválení. Daňové zákony obvykle vstupují v platnost dnem vyhlášení a nemají zpětný účinek. Zahraniční daňoví plátci jsou klasifikováni následovně: 

  • Podniky
    • podniky se zahraniční investicí (podílové JV, smluvní JV, podniky plně vlastněné zahraniční firmou), reprezentační kanceláře
  • Fyzické osoby
    • s trvalým pobytem
    • s dočasným pobytem Základní daně uplatňované na cizincích, podnicích se zahraniční kapitálovou účastí a zahraničních firmách, jež obchodují s Čínou, jsou následující: 
  • daně z příjmu
  • daně z transakcí
  • daně ostatní 

Daně z příjmu 

Daň z příjmu právnických osob

Zdanitelný příjem podniků je definován jako částka zbývající z hrubého příjmu za zdaňované období po odečtení nezdanitelných příjmů, příjmů, které jsou vyňaty ze zdanění, daňově uznatelných nákladů a ztrát v daném roce. Ztráty mohou být uplatňovány po dobu pěti let. Na základě dřívějšího režimu odváděly zahraniční společnosti v Číně pouze 15 % daně z příjmu právnických osob a mohly využívat různé daňové prázdniny, naproti tomu čínské společnosti byly zdaňovány sazbou 33 %. Zákon o dani z příjmu právnických osob, schválený v březnu 2007, odstranil dřívější složitost a zvýhodnění zahraničních investorů. Od 1. 1. 2008 rozlišuje nový zákon dva typy společností:

  • daňový rezident (tax-resident enterprise, TRE), tj. společnost, kteráje založena v ČLR;
  • sídlí mimo Čínu, ale sídlo (úřad, kancelář) svého výkonného managementu má v ČLR. Oba druhy společností podléhají dani z příjmu ve výši 25 %;
  • daňový nerezident (non tax-resident enterprise, NTRE), tj. společnost, která je založena v zahraničí a sídlo (úřad, kancelář) svého výkonného managementu má v zahraničí, ale získává příjmy ze své činnosti v ČLR, ať již je fyzicky přítomna v zemi či nikoli. Daňový nerezident je povinen uhradit 25 % daň z příjmů ze své činnosti v Číně, a to se týká i příjmů, které jsou spojeny s fyzickou přítomností v ČLR, ale generovány v zahraničí;
  • daňový rezident, který není fyzicky přítomen v Číně, ale získává příjmy ze zdrojů v této zemi, podléhá dani z příjmu ve výši 20 %. 

Ačkoliv je reprezentačním kancelářím ze zákona zakázáno provádět aktivity s přímým ziskem, jakými jsou projednávání a uzavíraní prodejních kontraktů s čínskými zákazníky, zakládají zahraniční firmy v Číně své kanceláře („pobočky“) za účelem podpory prodeje, průzkumu trhu a k provádění poprodejní údržby a podpůrných služeb. Tyto reprezentační kanceláře jednají za určitý poplatek jako konzultanti nebo agenti pro svá ústředí. Jestliže je část takových služeb prováděna kanceláří v Číně a zbývající část zahraničním ústředím, může daňový úřad povolit úhradu až 50 % v zahraničí. Pouze 50 % příjmu se tak stane předmětem zdanění v Číně. 

Daňové prázdniny už nejsou obecně nabízeny zpracovatelskému průmyslu. Nové daňové pobídky jsou nyní orientovány na jednotlivé sektory s několika zeměpisnými výjimkami. Upřednostňované sektory: vývoj technologií, ochrana životního prostředí, úspora energií, bezpečnost výroby, rizikový kapitál, zemědělství, lesnictví, živočišná produkce, rybaření a rozvoj infrastruktury. Redukce daní lze dosáhnout při splnění určitých podmínek též u malých a středních podniků, podniků s moderními technologiemi (high-tech), podniků zaměřených na vědu a výzkum nebo zaměstnávajících handicapované osoby. 

Daň z příjmu fyzických osob

U jednotlivců podléhají dani platy, renty, kapesné, atp. Sociální dávky a náhrady běžných obchodních výloh dani z příjmu nepodléhají. U jednotlivců s trvalým pobytem v Číně je daň uplatňována z příjmu nabytého kdekoliv ve světě, ať je zde obdržen či nikoliv. Česká republika má s ČLR podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tzn. že občané obou států by měli platit daň pouze v jedné zemi a to tam, kde pobývají větší část roku, resp. více jak 183 dny. Sazba je stanovena na základě výše příjmu a pohybuje se od 3 % do 45 %. Od 1. 9. 2011 mohou tuzemští poplatníci uplatnit standardní měsíční odpočet z daně ve výši 3 500 CNY, přičemž cizinci a zahraniční Číňané mají nárok na odpočet 4 800 CNY měsíčně jako kompenzaci za zvýšené životní náklady. Příjmy mimo standardní plat (honoráře, kompenzace za osobní služby, nájemné, dividendy, úroky) jsou zdaněny sazbou 20 % u zdroje příjmu (bez 20 % standardní srážky za náklady, min. 800 CNY u každé platby). Pouze úroky u spořících účtů jsou zdaněny nižší sazbou ve výši 5 %. 

Dani nepodléhají

  • ocenění za domácí či zahraniční úspěchy a podobné případy dle výkladu MF ČLR
  • vládní dluhopisy a finanční dluhopisy vydané vládou
  • dotace a platby na základě vládní vyhlášky
  • sociální platby, odškodnění za tělesné postižení, penze vyplácené pozůstalým, pomoci
  • pojistná plnění
  • vojenské odlučné a demobilizační platby
  • relokační platby, odlučné, penze a dotace na životní náklady pro důchodce na základě vládní vyhlášky
  • příjmy diplomatických zástupců, konzulů a dalšího personálu velvyslanectví a konzulátů
  • příjmy osvobozené od daně podle některé mezinárodní konvence
  • příjmy osvobozené od daně na základě souhlasu MF ČLR
  • kompenzace z titulu demolice obydlí a přesídlení občanů 
Výpočet daně z příjmu fyzických osob

Výše měsíčního příjmu od – do (RMB)*

Daňová sazba (%)

0

1500

3

1500

4500

10

4500

9000

20

9000

35000

25

35000

55000

30

55000

80000

35

80000

a více

45

Zdroj: China Hand July 2014 Pozn.: *Měsíční zdanitelný příjem ze mzdy a odměn po odpočtu nezdanitelného minima 3 500 CNY pro tuzemce/4 800 CNY pro cizince

Příspěvky do fondů sociálního zabezpečení – 2014 (Peking, Šanghaj)

 

Peking

Šanghaj

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

Peznizjí fond

20 %

8 %

21 %

8 %

Zdravotní poj.

9 % + 1 %*

2 % + 3 RMB*

11 %

2 %

Poj. v nezaměstnanosti

1 %

0,20 %

1,5 %

0,5 %

Bytový fond

12 %

12 %

7 %

7 %

Zdroj: China Hand July 2014 Pozn.: *Dodatečné příspěvky v Pekingu „Fund for Substantial Medical Expenses“

Daně z transakcí

Většina transakcí je předmětem daně z obratu, a to buď DPH, nebo daně obchodní, přičemž zaplacení jedné vylučuje úhradu druhé. Některé kategorie spotřebního zboží jsou zatíženy ještě daní spotřební.

Daň z přidané hodnoty je uplatněna při prodeji zdanitelného zboží a služby, vztažené k jeho výrobě, a na dovezené zboží, pokud dovoz není od daně osvobozen zvláštním zákonem. V roce 2013 byl pilotní projekt z roku 2012 (doprava a moderní služby) rozšířen ze Šanghaje na Peking, Tianjing, Jiangsu, Zhejiang, Anhui, Fujian, Hebei a Guangdong. Od prvního ledna 2014 přibyly dopravní a poštovní služby. Další oblasti, které budou postupně zahrnovány, jsou pohostinství, pojišťovnictví, finanční služby a stavebnictví. Celostátní rozšíření bylo původně plánované na 2014, ale proběhne pravděpodobně až v roce 2015. Obchodní dani stále podléhá realitní setor (transakce s nemovitostmi), ta by měla být nahrazena roční daní z nemovitosti.

Existují tedy dvě hlavní kategorie služeb, ze kterých se platí DPH:

  • - přepravní a poštovní služby (11 % sazba pro přepravu osob a nákladů, stejně tak pro poštovní sluuuuužby; kurýrní služba podléha 6% sazbě) – Mezinárodní přeprava je v kategorii služeb, které jsou osvobozeni od paltby DPH.
  • - moderní služby: logistika, výzkum a vývoj, informační technologie, kulturní a kreativní služby, leasing a obecné poradenství; osvobození od platby DPH je možné pro technologický transfer, offshore outsourcing a inspkce lodí; dále do této kategorie patří oblast telekomunikačních služeb (od 1. června 2014) – základní služby 11% sazba, telekomunikační slubžby s přidanou hodnotou mají sazbu na úrovni 6 %.

V zásadě existují tři sazby:

  • 0 % na výrobky již použité prodejcem (obchodníci s použitým zbožím platí 2% DPH), zemědělské výrobky vyrobené vlastními silami a prodané těmito výrobci, antikoncepční přípravky a zařízení, knihy v antikvariátech, výrobky a zařízení dovezená ve formě bezplatné ekonomické pomoci od zahraničních vlád a mezinárodních organizací, výrobky dovezené pro organizace pro postižené s využitím pouze pro handicapované osoby, přístroje a zařízení pro vědecký výzkum, experimenty a vzdělávání, dále na spotřební zboží nakoupené pro vlastní potřebu, zboží nakoupené či služby užité v nezdaňovaných výrobcích, pro kolektivní blaho nebo individuální spotřebu, nadměrný odpad z nakoupeného zboží nebo užitých služeb při výrobě konečných výrobků, nadměrnou ztrátu nakoupeného zboží či užitých zdanitelných služeb, dopravní náklady na výše uvedené zboží a prodej nezdanitelného zboží, na podniky pracující s recyklací surovin a dovážející osivo, sazenice či divoká zvířata pro chov;
  • 13 % na zemědělské výrobky, včetně hnojiv, obylí a jedlých olejů, vodné, topení, chlazení, plyn, uhlí, knihy, noviny, časopisy, zemědělskou techniku;
  • 17 % ropné produkty a ostatní položky výše neuvedené; zejména prodané zboží (s výjimkou exportovaných) a zpracovatelské, opravárenské a výměnné služby. Plátci jsou právnické osoby: všeobecní plátci DPH
  • s převládající výrobní činností, s ročními tržbami nad 0,5 mil. CNY (cca 75 tis. USD);
  • zabývající se převážně obchodem, s ročními tržbami nad 0,8 mil. CNY (cca 120 tis. USD). malí plátci DPH (sazba činí 3 %)
  • produkující zboží nebo zdanitelné služby (včetně zpracování, oprav a výměny) s ročními zdanitelnými příjmy do 500 tis. CNY (cca 75 tis. USD) nebo
  • se zabývající velko- a maloobchodem s tržbami do 800 tis. CNY (cca 120 tis. USD).Na tyto plátce se nevztahují vratky DPH. 

V roce 2006 si čínská vláda dala za úkol změnit strukturu čínského vývozu, v tomto smyslu zavedla v září 2006 nová pravidla (oběžník č. 139) upravující vratky DPH při vývozu z ČLR. Jedná se o snížení vratek DPH u výrobků s vysokou energetickou náročností a s nízkou přidanou hodnotou a zvýšení rabatů DPH u technologicky náročných výrobků. V roce 2008 byly upraveny sazby vratek ve snaze omezit podporu pro energeticky náročné výroby a snížit tempo vývozu, následně však došlo k dalším úpravám coby opatření proti krizi ve vývozu. V červnu 2010 MF ČLR zrušilo vratky u 406 položek s platností od 15.7.2010. 

Daň obchodní (živnostenská) ve výši 3 – 5 % (u většiny sektorů) až 20 % (zábavní služby), uplatňuje se u služeb (nikoliv u výroby a oprav, které jsou zdaněny v režimu DPH), při převodu nehmotných prostředků jako např. patenty, klientely a prodej vlastnictví nemovitostí v Číně. Aktuálně probíhá reforma systému a služby jsou postupně od roku 2013 převáděny pod režim DPH. Reforma by měla být zakončena v roce 2015. Obecně platí, že se týká všech služeb, které zatím nejsou převedeny pod režim DPH. 

Změny jsou zaváděny jen postupně, o čemž svědčí fakt, že v roce 2013 příjmy z obchodní daně namísto poklesu vzrostly (z 1,6 bil. RMB v roce 2012 na 1,7 bil. RMB v roce 2013). Od daně jsou osvobozené kupř.

  • opatrovatelské služby (kupř. školky, pečovatelské ústavy pro postižené)
  • zdravotnické služby
  • zemědělské služby (kupř. mechanická orba, zavlažování, ochrana rostlin)
  • služby poskytované postiženými osobami
  • vstupné na kulturní aktivity (kupř. muzea, kulturní centra, umělecké galerie)
  • exportní pojištění poskytnuté domácími pojišťovnami
  • vzdělávací služby poskytované školami a jinými institucemi
  • dopravní služby při transportu zboží a osob do, z a mimo Čínu
  • offshore služby domácích společností a fyzických osob 

Daň spotřební je uplatňována při dovozu, výrobě a zpracování 14 kategorií spotřebního zboží, které zahrnuje tabákové výrobky, alkoholické nápoje, kosmetiku, klenoty a drahé kameny, zábavnou pyrotechniku, paliva na bázi ropy, pneumatiky, motocykly, automobily, golfové míčky a vybavení, luxusní hodinky, jachty, jídelní hůlky pro jednorázové použití a dřevěná prkna. 

Konkrétní sazby viz „Interim Regulations on Consumption Tax of the PRC“ (State Council Decree 2008, No. 539; Caishui 2009, No. 84 – Ministry of Finance, SAT). 

Daně ostatní:

Srážková daň

  • Zisk z kapitálu získaného zahraniční společností v ČLR je zdaněn 10 %. 

Daň z přidané hodnoty u nemovitosti

  • Sazba má rozpětí 30 % – 60 %. 

Daň z užívání městské půdy

Vztahuje se na domácí i zahraniční firmy. Platí se

  • 1,5 až 30 CNY/m² ve velkých městech;
  • 1,2 až 24 CNY/m² ve středně velkých městech;
  • 0,9 až 18 CNY/m² v malých městech;
  • 0,6 až 12 CNY/m² ve vesnicích a důlních oblastech.

Chudé regiony mohou snížit sazbu daně až o 30 % pod doporučenou sazbu, naopak bohaté regiony mohou po schválení MOF tuto sazbu zvýšit. 

Daň z převodu, darování či výměny užívacích práv u nemovitostí (Deed Tax)

Vybírá se ve výši 3 - 5 % podle rozhodnutí lokální vlády. Navíc se platí 2% administrativní poplatek z tržní hodnoty práv k užívání pozemku. Od daně je osvobozeno vypořádání dědictví mezi přímými příbuznými spojené s převodem užívacích práv. 

Daň z vozidel a lodí

Vztahuje se také na cizince a zahraniční firmy. Sazby se pohybují následovně:- motorová vozidla (od 60 do 5400 RMB, v závislosti na objemu motoru)- komerční vozidla (autobusy od 480 do 1440 RMB a nákladní vozidla od 16 do 120 za tunu)- přívěsy (od 8 do 60 RMB za tunu)- ostatní vozidla (s výjimkou traktorů, od 16 do 120 RMB zu tunu)- motocykly (od 36 do 180 RMB za jednotku)- lodě (podle typu, např. motorový loď – 3-6 RMB za čistou tunu, jachta – 600-2000 RMB za metr) 

Daň z nově nabytého vozu

Vztahuje se na motorová vozidla, motocykly, tramvaje, návěsy a dopravní prostředky pro zemědělství nabyté koupí, dovozem, vlastní výrobou, darováním, výhrou nebo jiným způsobem. Daň se na každý vůz platí pouze jednou, sazba je 10 %. Existují určité výjimky z daně - vojenská a policejní vozidla, vozidla zastupitelských úřadů, vozidla s vybavením, která nejsou určena pro dopravu osob (hasičské vozy, traktory, jeřáby). 

Daň z přírodních zdrojů

Platí těžební společnosti a osoby, které obchodují s ropou a plynem v autonomní oblasti Xinjiang (od června 2010) a od prosince 2010 i v ostatních západních provinciích a oblastech. Sazba činí 5 % z prodejního obratu, u těžké ropy, ropy s vysokým bodem kondenzace a zemního plynu s vysokým podílem síry je uplatňována podpůrná redukce daně ve výši 5 %. Poplatek (royalty) placený společnými podniky ve výši 1 až 2 % v závislosti na lokalitě a hrubé roční produkci zůstává v platnosti. V dubnu 2011 daňové úřady zvýšily skokově daň z exportu přírodních zdrojů na 30-60 CNY/tunu z původních 0,5-3 CNY. Od 1. února 2012 zavedla ČLR nové zdanění u šesti druhů minerálních surovin včetně železné rudy, cínu a molybdenu - u železné rudy stoupla z 60 na 80 % základní sazby, u cínu vzrostla sazba dvacetinásobně. 

Shrnutí posledního vývoje v oblasti daňové reformy 

Daňový systém má být i po obměně čínského vedení na jaře 2013 dále reformován tak, aby podpořil další ekonomický rozvoj. Čína do roku 2020 hodlá vytvořit „moderní fiskální systém“. V roce 2013 bylo rozhodnuto o rozšíření pilotního programu nahrazení daně z obratu daní z přidané hodnoty (DPH) do sektorů jako je železniční přeprava, poštovní služby, telekomunikace. Reforma DPH byla již (počínaje 1. srpnem 2013) rozšířena z původních 12 provincií a municipalit na celostátní úroveň. Daň spotřební bude zavedena u dalšího zboží, které způsobuje znečištění, a u luxusního zboží. Daň z přírodních zdrojů má být rozšířena i na uhlí - na základě ceny (nikoli objemu prodeje). Plánuje se také rozšíření daně z nemovitosti z původních oblastí (Šanghaj, Chongqing). 

V srpnu 2013 podepsala Čína v Paříži (OECD) mnohostrannou konvecni o vzájemné administrativní podpoře v daňových věcech (Multilateral Convention on Mutual Assistance in Tax Matters). 

V roce 2014 se vláda zaměřila na revizi některých preferenčních daní (úlevy) zavedených místními vládami, na pokračování reformy daně z přidané hodnoty (od ledna 2014 DPH nahradila daň z obratu v oblasti železniční dopravy a poštovních služeb, od června v oblasti telekomunikací – do té doby se pilotní projekt týkal dopravy a sedmi dalších sektorů). Reforma má být dokončena do konce roku 2015 a je pozitivní zejména pro sektor služeb a následně také výrobní sektor. 

Od ledna 2014 byla také zavedena preferenční daň z příjmu pro malé podniky (od ledna 2014 do prosince 2016). Pro tyto podniky platí snížená sazba 20 % na zdanitelný příjem do 100 tis. RMB (do té doby byla hranice na úrovni 60 tis. RMB). 

Rok 2015 má být věnován mj. také přísnější kontrole zahraničních investorů ohledně možného krácení daní – má být lépe monitorována jejich ziskovost. 

Více informací.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: