Čína: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

Celní režim a netarifní překážky obchodu

Za provádění celních předpisů v ČLR odpovídají:

  • Všeobecná celní správa (General Administration of Customs, GAC) - kontroluje vývoz a dovoz zboží, vybírá cla a poplatky, vypracovává statistiku zahraničního obchodu, bojuje proti pašování;
  • Ministerstvo obchodu (MOFCOM) - řídí licencování zahraničního obchodu a systém kvót, odpovídá za agendu WTO;
  • Komise pro celní tarify Státní rady/vlády (State Council´s Customs Tariff Commission) - nastavuje vývozní a dovozní tarify, je řízena ministrem financí a dále zahrnuje ředitele celní správy a náměstka MOFCOM;
  • AQSIQ (Administration of Quality Supervision, Inspection adn Quarantine) - provádí kontrolu, dohlíží na karanténu a dodržování technických standardů zboží pro import a export. V rámci AQSIQ dále působí China National Regulatory Commission for Certification and Accreditation (CNCA), která zodpovídá za sjednocení správy, dozoru a koordinaci procesů certifikace a akreditace a rovněž za vytváření národních standardů ČLR v souladu s pravidly WTO.

Celní tarify, podmínky, za kterých se uplatňují, a další celní předpisy jsou obsaženy v publikaci “Oficiální celní průvodce”, kterou zpracovala Všeobecná celní správa ČLR. Je třeba upozornit i na zvláštnosti celních předpisů platných pro zvláštní ekonomické zóny, otevřená města a zóny volného zahraničního obchodu (případně na placeném portálu).

V letech 2012-2013 probíhala pilotní fáze „elektronického proclení“, původně ve 12 celních distriktech, následně ve všech 42. Do konce roku 2015 by mělo toto elektronické proclení zcela nahradit „papírovou“ verzi.

Celní poplatky jsou rozděleny v podstatě do dvou kategorií, všeobecné a smluvní (preferenční), přičemž všeobecné poplatky jsou uplatňovány na zboží ze zemí, s nimiž ČLR nemá celní náležitosti upraveny smluvně (neposkytuje jim doložku nejvyšších výhod, pro země, kterou nejsou členy WTO). Pro úplnost je třeba dodat, že v celním sazebníku existuje ještě třetí kategorie, se sníženými sazbami, a ta se týká výrobků ze zemí, které se účastní některé z preferenčních dohod s ČLR (ASEAN /Nulová cla pro 93 % dovozů od ledna 2010/, Pákistán, Chile, nově také Švýcarsko, Island či Austrálie /Po finalizaci FTA v roce 2015 bude 95 % australských dovozů podléhat nulovým clům/ aj.). Nižší cla mají mít i některé africké země. Průměrná výše cla u zemědělských produktů činí 15,2 %, u průmyslových 8,9 %. ČLR již dosáhla svých závazků vyplývajících ze vstupu do WTO a nyní již výrazně nesnižuje – s výjimkou vyšších ekonomických či politických zájmů – viz FTA dohody. V roce 2014 obsahoval celní sazebník 8277 položek, z 8238 v roce 2013.

Celní poplatky vybírá Generální správa cel spolu s daní z přidané hodnoty, která činí 17 % (v případě některých zemědělských výrobků a jiného zboží nutné potřeby činí sazba DPH 13 %), jinak je účastník celního řízení zatěžován pokutou ve výši 0,1 % z deklarované částky denně.

Od 1. ledna 2007 ČLR ve shodě se svým závazkem ve WTO opět snížila cla. Podle Ministerstva financí ČLR všeobecná úroveň celních sazeb klesla z 9,9% na 9,8%. Více jak 900 produktů bylo zbaveno cla úplně. K 1. 1. 2010 byla snížena dovozní cla u šesti komodit včetně čerstvých jahod v souladu se závazky ČLR vůči WTO. Pro rok 2012 byla snížena cla o 4,4 % u 730 výrobků, což se dotklo zejména částí a dílů pro výrobu s vysokou přidanou hodnotou - IT, vozidla s alternativním pohonem a různé zemědělské materiály. Na začátku 2013 oznámila ČLR nové tarifní sazby, kde přechodně dochází k dalšímu snížení dovozních cel u 784 výrobků (kupř. koření, pacemakery, kojenecké sušené mléko, kaolín, robotické stroje pro automobilový průmysl apod.). Důvodem snížení celních sazeb je snaha nastartovat domácí spotřebu a napomoci lepšímu pokrytí poptávky. Tyto dočasně snížené sazby zůstávají v roce 2015 i nadále v platnosti.

Celní hodnota zboží se stanovuje na základě ceny CIF. Pokud má celnice pochybnosti o správnosti ceny předkládané deklarantem, může ji odmítnout a uplatnit cenu stejného nebo podobného zboží dováženého ze stejné země nebo oblasti. Tento postup bývá dosti častý a je předmětem řady stížností ze strany mezinárodních obchodníků.

Dovoz do ČLR je spojen s řadou netarifních obchodních opatření, která zahrnují kvóty a dovozní a jiné licence, stále častěji také etikety. Dovozní licence se přitom vydávají na různých úrovních dle kategorizace zboží (úroveň centrální – Ministerstvo obchodu, provinční a úroveň podřízená ministerstvu - zvláštní úřady). Dalším opatřením znesnadňujícím dovoz jsou inspekční osvědčení vyžadovaná např. u válcované oceli, ocelových ingotů, neželezných kovů, umělých hmot, kosmetiky, papíru a ovoce. Výjimky a celá řada dílčích předpisů snižují průhlednost čínského celního systému. Poslední z nich, 2010 Customs Decree No. 188, zjednodušil a zpřehlednil řadu procesů, které s proclením zboží souvisí.

ČLR také uplatňuje dovozní a vývozní kvóty na vybrané strategické komodity. Přehled aktuálně platných licencí je k nalezení v China Foreign Trade and Economic Cooperation Gazette. V roce 2012 byl publikován Katalog „2012 Catalogue of Goods subject to Import Licences“, který je každoročně doplňován dalším „ročním“ katalogem – pro rok 2015: 2015 Catalogue of Pruducts Subject to Automatic Import Licensing“ (www.mofcom.gov.cn).

S odvoláním na plnění závazků Číny vůči WTO bylo rozhodnuto o sjednocení povinné inspekce zboží dováženého i z domácí produkce - CCEE (China Commission for Conformity Certification of Electrical Equipment, známý též jako Great Wall Mark) a bezpečnostní certifikace dováženého zboží - CCIB (China Commodity Inspection Bureau) do nového systému nazvaného Compulsory Product Certification System (CPCS).  Výrobky, na něž se tato pravidla vztahují, musí mít osvědčení China Compulsory Certificate (CCC). Jedná se o tyto druhy zboží (rozdělení dle HS kódů je k dispozici na webové stránce,  a dále též na webu CNCA):

  • dráty a kabely pro elektrické vedení
  • spínače, zástrčky, jističe atd.
  • nízkonapěťové přístroje
  • motory s nízkým výkonem
  • elektrické nářadí
  • svářecí zařízení
  • domácí elektrospotřebiče
  • audio a video přístroje
  • počítače, tiskárny, kopírky a ostatní přístroje z kategorie IT
  • osvětlovací tělesa (nevztahuje se na osvětlení na napětí menší než 36V)
  • telekomunikační přístroje
  • automobily kategorií M, N, O, motocykly a jejich části (bezpečnostní pásy a motocyklové motory)
  • pneumatiky pro motocykly, osobní a nákladní automobily
  • bezpečnostní skla pro automobily, železniční vagóny i budovy
  • zemědělské stroje
  • hasicí přístroje, hadice, detektory kouře atd.
  • poplachová zařízení
  • bezdrátové LAN produtky
  • dekorační produkty a renovační materiály
  • hračky
  • výrobky z latexu/ kondomy
  • přístroje pro zdravotnictví

Speciální opatření se uplatňují při dovozu zboží, které může obsahovat materiály, jež představují zdravotní riziko. Proces dovozu tohoto zboží upravují nově revidovaná "Measures for the Administration on Pollution Control of Electronic Information Products".

Organizace odpovědné za přechod na CPCS a za jeho následné uplatňování jsou State General Administration for Quality Supervision and Inspection and Quarantine (AQSIQ) a Certification and Accreditation Administration (CNCA). V současné době existuje 124 společností (včetně 4 zahraničních), které toto zkušebnictví zajišťují.

Bezcelně je možné do ČLR dovézt zboží určené pro prezentaci na výstavách, veletrzích či jako vzorek pro obchodní jednání. Podmínkou je, že musí být do 3 měsíců vyvezeno zpět. Pokud dojde k jeho prodeji nebo darování za účelem reklamy, vztahuje se na něj dodatečná celní povinnost. Neřešeným problémem je zatím dovoz prototypu pro např. zahraničně vlastněnou firmu za účelem dalšího vývoje v této firmě.

Zakázaný je dovoz zbraní, munice, výbušnin, cenných papírů, tiskovin, magnetických medií, fotografií poškozujících politické, ekonomické, kulturní a morální zájmy země, jedů, drog, nemocných zvířat, rostlin, čerstvého jídla, léků a čínské měny. V roce 1999 byl čínskými ústředními orgány rovněž schválen seznam zboží, které je zakázáno či jsou na ně uvalena omezení při dovozu za účelem dalšího zpracování (použité knihy a časopisy, průmyslové odpady obsahující škodlivé látky, second hand motocykly, auta a jejich komponenty, některé chemikálie, zemědělské položky, některé druhy ocelářských výrobků a textilních tkanin aj.).

Kontrola vývozu

Pokud jde o vývoz, je kontrola rozdělena na čtyři kategorie:

  • pašované zboží, které nesmí být vyváženo;
  • zboží s vývozním omezením, kde je nutná vývozní licence;
  • zboží podléhající vývozním kvótám;
  • ostatní zboží.

Zákaz vývozu platí např. pro platinu, umělecké předměty, chráněná zvířata a rostliny, položky, jejichž vývoz je zakázán na základě mezinárodních smluv, apod. U tiskovin, filmů a fotografií je zakázán vývoz materiálů ohrožujících státní tajemství ČLR.

Na řadu položek je třeba získat vývozní povolení (licenci), které vystavuje Ministerstvo obchodu ČLR. Určitá část exportu je rovněž vystavena tzv. vývozním kvótám, resp. množstevním omezením (např. důležité zemědělské suroviny). Kvóty se přitom rozdělují do dvou základních kategorií: pasivní kvóty, které se týkají zboží, jež je omezeno dovozními režimy cizích zemí, nebo u nějž omezení vyplývají z mezivládních ujednání; druhou skupinu tvoří tzv. export quota bidding. Do této skupiny spadá především zboží vyvážené ve velkých množstvích nebo položky, jež jsou exportovány velkým počtem firemních subjektů a které jsou citlivé na mezinárodním trhu.  Exportním kvótám podléhá nyní jen některé vzácné kovy (např. stříbro), například kvóty na vzácné nerosty (rare earth) byly zrušeny na konci roku 2014.

Co se týče čínského exportu, existují rovněž v menším rozsahu tzv. vývozní cla. V zahraničí hojně diskutovanou otázkou zůstává systém refundace DPH při vývozu, který se týká přesně specifikovaných druhů komodit.

Vývozní dokumentaci tvoří celní prohlášení, vývozní povolení (pokud je požadováno) a inspekční osvědčení (totéž).

Kontrola zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality - AQSIQ

Na počátku roku 2012 byl publikován aktuální seznam dovozního a vývozního zboží, které spadá pod kontrolu kvality AQSIQ (List of Import and Export Commodities Subject to Legal Inspection), obsahující 5 401 položek. Zboží, které má výjimku a nepodléhá této kontrole, je definováno takto:

  • všechny položky vyjmenované AQSIQ (Administration of Quality Supervision, Inspection and Quarantine) s historicky doloženou odpovídající úrovní kvality,
  • vzorky, dárky, zboží určené na výstavu a ostatní výrobky, které nejsou určeny k prodeji, pokud není stanoveno jinak čínskou vládou nebo specifikováno v obchodních smlouvách,
  • vyjmenované položky, které prošly kontrolou prostřednictvím společného podniku pro kontrolu kvality, uznávaným AQSIQ,
  • vyjmenované položky, které prošly kontrolou prostřednictvím autorizované zahraniční organizace v jedné ze zemí, s níž má ČLR uzavřenu dohodu o vzájemném uznávání.

Při vstupu zboží z ciziny do čínského přístavu či jiného vstupního místa, musí čínský příjemce (zpravidla speditér nebo celní zprostředkovatel) předložit následující doklady:

  • konosament
  • fakturu
  • nákladní list
  • obchodní smlouvu
  • certifikát k importní kvótě (pokud se uplatňuje)
  • certifikát CCC (China Compulsory Certification, pokud se uplatňuje)
  • dovozní licenci (pokud se uplatňuje)
  • pojistku
  • celní deklaraci

Státní správa pro kontrolu kvality, inspekci a karanténu (AQSIQ) poté provede kontrolu zboží, posoudí, zda jeho kvalita odpovídá standardům stanoveným v obchodní smlouvě, které musí být přinejmenším stejně náročné jako národní standardy. Pokud vybraný vzorek projde kontrolou, AQSIQ vystaví certifikát o inspekci. Pokud zboží nebude vyhovovat standardům, nemusí to ještě znamenat, že nebude propuštěno do oběhu na území ČLR, ale příjemce zboží může tento fakt použít jako důvod pro odmítnutí platby za zboží.

Aktuální databázi všech dokumentů, které jsou potřeba pro proclení konkrétního zboží, obsahuje databáze Market Access Database vedená EU.

Další informace naleznete přímo na stránkách AQSIQ.

Zboží musí také při vstupu do ČLR projít hygienickou inspekcí. Inspekce se provádějí buď v karanténním oddělení na hranici, nebo v provinčním karanténním úřadě v závislosti na druhu výrobku a místě určení. Co se týče dovozu potravin a zvířat, kvalitativní požadavky musí být specifikovány v obchodní smlouvě a musí odpovídat minimálně čínskému národnímu standardu.

Česká republika má v současnosti podepsán s ČLR pouze fytosanitární protokol na vývoz mléka a mléčných výrobků. Další komodity živočišného původu aktuálně není možné vyvážet. Více informací o aktuálním vývoji negociací viz Státní veterinární správa ČR.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V roce 2015 byl čínský trh se spotřebním zbožím nejslibnějším v celé Asii a pravděpodobně i zůstane po dobu příštích čtyř let. Znamená to, že Číňané budou schopni zakoupit 14% světového zboží (zejména vyšší kvality). Procento by se mělo ještě zvýšit, vezmeme-li v potaz odhady agentury Accenture, která uvádí, že do roku 2020 bude v ČLR 220 mil. domácností s příjmem přesahujícím 10.000 USD. Atraktivní čínský trh je však vysoce konkurenční a úspěch předpokládá nejen vhodné zboží, vynikající marketing, ale také dobře zvolenou strategii vstupu.

Vstup prostřednictvím agenta nebo distributora

Nejjednodušší cesta ke vstupu na čínský trh vede přes nalezení agenta nebo distributora. Agent se od distributora liší především v tom, že je placen provizí z prodaného zboží a nestává se vlastníkem prodávaného zboží. Oproti tomu distributor od exportéra zboží přímo nakupuje a jeho zisk je, zjednodušeně řečeno, dán rozdílem v ceně, za kterou potom dané zboží prodá.

Je jasné, že zatímco agentů se zahraničním exportérům nabízí celá řada (zvlášť těch, kteří požadují fixní částku za zastupování), najít spolehlivého čínského distributora je pro řadu firem velký oříšek, neboť na přeplněném čínském trhu se ani domácí firmě nechce jít s kůží na trh a riskovat, že se distribuovaný produkt nedočká úspěchu.

Obecně lze doporučit obezřetné jednání s agenty, kteří mohou mít – s odkazem na rozsáhlé kontakty - tendenci naslibovat nereálné objemy obchodu výměnou za vysokou částku účtovanou za své služby. Je nejvhodnější, pokud se s agentem podaří domluvit na provizi za prodané zboží. Pokud se agent takové dohodě brání, je spolehlivější poohlédnout se jinde. Při uzavírání zastupitelské smlouvy je pak nutné vyhnout se udělení exkluzivity, zejména u málo známého agenta.

Co se distributorů týče, vhodným prostředím k nalezení distributora je především účast na veletrhu, popřípadě využití kontaktů na spřátelené domácí firmy (které už v Číně s někým takovým pracují), služeb agentury CzechTrade, soukromých konzultantů nebo ekonomických úseků na zastupitelských úřadech (ZÚ Peking, GK Šanghaj a Hongkong). Jako vodítko mohou posloužit také databáze čínských podnikatelů, jako je například Kompass, Alibaba, Made-in-China atd., které umožňují určitý první průzkum čínského trhu a nalezení potenciálních distributorů i zdarma (ačkoli tato „slepá“ cesta nemá jasný výsledek). Nutné je však „základní prověření“ firmy – viz dále. I zde mohou své služby nabídnout ekonomické úseky zastupitelských úřadů či agentura CzechTrade.

Dlouhodobá prezence

Obecně lze doporučit dlouhodobější prezenci na čínském trhu – navázání stálých obchodních vztahů trvá v ČLR nesrovnatelně déle než v Evropě. Často mu totiž předchází nutnost navázání vztahů v osobní rovině. Tuto dlouhodobější prezenci může zajistit buď pravidelná účast na akcích, relevantních pro daný obor (veletrhy, konference), nebo trvalá prezence v ČLR prostřednictvím založení pobočky. I zde je klíčové mít dobré „místní“ partnery a zaměstnance, které mají potřebné „guanxi“ – vztahy.

Nejčastější formy zastoupení jsou tři – reprezentační kancelář, plně vlastněná zahraniční společnost a společný podnik s místním partnerem. Každá z těchto tří forem má svá specifika, výhody a nevýhody. Jejich založení a provoz mohou vyjít na částku v řádech stovek tisíc korun (v případě reprezentační kanceláře) až po mnohamilionovou investici. 

Reprezentační kancelář

Výhodou reprezentační kanceláře je skutečnost, že nevyžaduje základní kapitál, proto je její založení relativně levné a také relativně rychlé. Postup založení reprezentační kanceláře se mírně liší podle zvolené lokality – vždy lze doporučit kontaktovat před založením pobočky místně příslušný úřad CCPIT (China Council for Promotion of International Trade), který obvykle má informace v angličtině a do jisté míry se založením pobočky pomůže.

Největší nevýhodou reprezentační kanceláře je pak to, že nemůže vstupovat do právních vztahů, neboť nemá právní subjektivitu. V praktické rovině se tento problém projevuje především v tom, že reprezentační kancelář nemůže vydávat faktury a její činnost je omezena na zákonem stanovený okruh podnikatelských aktivit (např. marketing, průzkum trhu, shromažďování kontaktů atd.).

Legislativně je počet zaměstnanců reprezentativní kanceláře omezen maximálně na čtyři. České firmy, působící v ČLR delší dobu, zde povětšinou mají právě reprezentační kanceláře. Některá zastoupení jsou vedena Číňany, což má své výhody i nevýhody. Již zmíněná nová legislativa však nyní činí zřizování zahraniční kanceláře relativně méně výhodným ve srovnání například s plnoprávným zahraničním majitelem vlastněným podnikem. Náklady na činnost kanceláře v ČLR u našich firem dosahují až 150 tis. USD ročně. Založení reprezentační kanceláře vychází na částku v řádu tisíců USD (především podle toho, kolik si za založení účtuje konzultantská společnost) a zabere minimálně 20 dní.

Plně vlastněná zahraniční společnost (WOFE)

Založení WOFE je komplikovanější, nicméně pokud firma počítá s dlouhodobou prezencí na čínském trhu, pravděpodobně se tomuto kroku nakonec nevyhne.

Určitou  překážkou k založení WOFE je skutečnost, že se jedná o obdobu české s.r.o., a proto je před jejím vznikem potřeba složit určitou část základního kapitálu. Zákonná výše základního kapitálu vyžadovaného při založení společnosti je stanovena podle předmětu podnikání WFOE a teoreticky se pohybuje mezi 100 000 až 500 000 RMB (přičemž před vznikem společnosti musí být splaceno 20 procent základního kapitálu, zbytek může být doplacen v průběhu dvou let). Zahraniční společnosti vnímají tento jinak legitimní požadavek negativně především proto, že se obecně traduje, že repatriace toho základního kapitálu je obtížná, ne li nemožná (na rozdíl třeba od zisků společnosti, kde takový problém není).

Je však skutečností, že tato zákonem daná výše základního kapitálu je považována za pouhé „vodítko“ a příslušné úřady nemusí vznik WOFE schválit, pokud z jejich analýzy vyplývá, že navrhovaná výše kapitálu je nedostatečná pro chod společnosti. Navíc, pokud není splaceno před vznikem společnosti 100 procent základního kapitálu, opět to může být při jejím schvalování problém (ačkoli zákon tento postup umožňuje).

Určitým problémem při založení WOFE je také definice rozsahu její činnosti – rozsah by měl odpovídat tomu, co daná WOFE bude skutečně dělat. Svízel je v tom, že v Číně platí úplná uzávěra pro vstup zahraničních investorů do některých sektorů ekonomiky (viz Katalog pro zahraniční investory), a v jiných můžete podnikat jen v rámci společného podniku s čínským partnerem. Zahraniční společnosti pak ve snaze obejít toto omezení registrují pro WOFE rozsah činností, který neodpovídá realitě. To nelze doporučit – obecně jsou zahraniční podnikatelé v hledáčku příslušných úřadů daleko častěji než čínské protějšky, takže se dříve nebo později takto založená WOFE dostane do velkých problémů.

Založení společného podniku (Joint Venture)

Některé zahraniční společnosti volí při přístupu na čínský trh strategii založení joint venture – společnosti vlastněné z určité části čínským a ze zbylé části zahraničním partnerem. Obecně se v ČLR k této formě podnikání přistupuje s ideou, že čínský partner zná místní trh, má kontakty, distribuční kanály, levnější práci a kapitál, zatímco zahraniční partner poskytuje know-how a technologie.

Existují navíc určitá odvětví čínské ekonomiky, kde je ze zákona povolena pouze tato forma zahraniční účasti – například automobilový průmysl, vyšší vzdělávání, životní pojištění atd.

Obecně jsou tato omezení motivována snahou „naučit“ čínské firmy západnímu know-how a z toho také plyne základní problém při založení společnosti – cíle obou partnerů se bohužel často liší a management vzniklého podniku tak často bojuje spíše sám proti sobě než proti konkurenci (většinou tyto vnitřní boje dopadají ve prospěch čínské firmy, neboť zahraniční společnosti často tahají za kratší konec provazu).

Obecně lze doporučit založení joint venture tam, kde

  • je to ze zákona nutné nebo
  • se partneři velmi dobře znají a společnost bude založena na vzájemné důvěře a sdílených (pragmatických) zájmech, příp.
  • bez místního partnera je velmi obtížné, ne-li nemožné v daném oboru na čínský trh proniknout.

V tomto smyslu je třeba vyvarovat se rozdělení vlastnictví ve firmě v poměru 50 na 50, které samo o sobě spolehlivě zablokuje veškerou manažerskou flexibilitu. Také není ideální spoléhat se při konstrukci joint-venture pouze na smluvní ujednání o založení společnosti. Právo by mělo vždy až stvrzovat takové rozdělení práv a povinností obou partnerů, které je pro obě strany dlouhodobě výhodné a partneři se skutečně potřebují (je pak otázka taktiky zahraniční společnosti, jak takový vztah nastavit s přihlédnutím k tomu, že její hlavní vklad – know-how - dříve nebo později čínské straně chtě nechtě předá).

Prodej licence

Další možností, jak proniknout na čínský trh, je prodej licence. Zahraniční firmy se často snaží umístit na místním trhu starší technologie. Důvodem je jednak nižší technická úroveň čínských partnerů, jednak stále pokulhávající ochrana autorských práv v ČLR. S prodejem licencí a know-how souvisí i zakládání společností se zahraničním kapitálovým vkladem - joint-ventures. V posledním období se tato forma stala převažující možností, jak realizovat dodávky investičních celků do ČLR.

On-line prodej

Za úsilí stojí i analýza možnosti internetového prodeje, který se v ČLR stává první volbou stále většího počtu domácností kvůli pohodlnému doručení do bydliště. V roce 2013 bylo registrováno pro on-line obchod 6792 velko- a maloobchodních prodejen, které přes internet prodaly zboží v hodnotě přesahující 5 mld. USD. Dobrá zpráva pro zahraniční prodejce je, že v rámci podpory dovozu kvalitního zboží, zvýšení konzumu a vyvážení zahraniční obchodní bilance vláda v listopadu 2014 umožnila přímý prodej zahraničním firmám nabízejícím high-tech produkty, potraviny a kvalitní spotřební zboží. Např. jeden z nejznámějších on-line obchodů Tmall provozuje od 19. února 2014 tzv. Tmall International (www.tmall.hk), kde se mohou zaregistrovat zahraniční firmy. Podmínkou je odeslání zboží do 72 hodin a doručení k čínskému zákazníkovi do 14 pracovních dnů.  Obecné podmínky on-line podnikání i další zajímavé analýzy trhu v ČLR zpracovalo EU SME Centre (www.eusmecentre.com).

Letos také zahájila činnost Chunbo, resp. další e-commerce platformy s vlastním skladováním (čínský „Amazon“) zaměřené na kvalitní dovozové potraviny, jako jsou mořské plody, masné lahůdky, biopotraviny, pivo a minerálky (www.chunbo.com).

Mezi hlavní internetové portály (B2C) patří:

V segmentu C2C je jednoznačnou jedničkou také Tmall (přibližně 50 % podílu na trhu), dále JD.com (23 %) a Vipshop (3 %).

V oblasti B2B dominuje 9 hlavních hráčů, kteří mají více než 70 % trhu. Největší tři jsou Alibaba (46,4 %), Globalsources.com (8,2 %) a HC360.com (4,4 %).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Celní režim a netarifní překážky obchodu

Za provádění celních předpisů v ČLR odpovídají:

  • Všeobecná celní správa (General Administration of Customs, GAC) - kontroluje vývoz a dovoz zboží, vybírá cla a poplatky, vypracovává statistiku zahraničního obchodu, bojuje proti pašování;
  • Ministerstvo obchodu (MOFCOM) - řídí licencování zahraničního obchodu a systém kvót, odpovídá za agendu WTO;
  • Komise pro celní tarify Státní rady/vlády (State Council´s Customs Tariff Commission) - nastavuje vývozní a dovozní tarify, je řízena ministrem financí a dále zahrnuje ředitele celní správy a náměstka MOFCOM;
  • AQSIQ (Administration of Quality Supervision, Inspection adn Quarantine) - provádí kontrolu, dohlíží na karanténu a dodržování technických standardů zboží pro import a export. V rámci AQSIQ dále působí China National Regulatory Commission for Certification and Accreditation (CNCA), která zodpovídá za sjednocení správy, dozoru a koordinaci procesů certifikace a akreditace a rovněž za vytváření národních standardů ČLR v souladu s pravidly WTO.

Celní tarify, podmínky, za kterých se uplatňují, a další celní předpisy jsou obsaženy v publikaci “Oficiální celní průvodce”, kterou zpracovala Všeobecná celní správa ČLR. Je třeba upozornit i na zvláštnosti celních předpisů platných pro zvláštní ekonomické zóny, otevřená města a zóny volného zahraničního obchodu (případně na placeném portálu).

V letech 2012-2013 probíhala pilotní fáze „elektronického proclení“, původně ve 12 celních distriktech, následně ve všech 42. Do konce roku 2015 by mělo toto elektronické proclení zcela nahradit „papírovou“ verzi.

Celní poplatky jsou rozděleny v podstatě do dvou kategorií, všeobecné a smluvní (preferenční), přičemž všeobecné poplatky jsou uplatňovány na zboží ze zemí, s nimiž ČLR nemá celní náležitosti upraveny smluvně (neposkytuje jim doložku nejvyšších výhod, pro země, kterou nejsou členy WTO). Pro úplnost je třeba dodat, že v celním sazebníku existuje ještě třetí kategorie, se sníženými sazbami, a ta se týká výrobků ze zemí, které se účastní některé z preferenčních dohod s ČLR (ASEAN /Nulová cla pro 93 % dovozů od ledna 2010/, Pákistán, Chile, nově také Švýcarsko, Island či Austrálie /Po finalizaci FTA v roce 2015 bude 95 % australských dovozů podléhat nulovým clům/ aj.). Nižší cla mají mít i některé africké země. Průměrná výše cla u zemědělských produktů činí 15,2 %, u průmyslových 8,9 %. ČLR již dosáhla svých závazků vyplývajících ze vstupu do WTO a nyní již výrazně nesnižuje – s výjimkou vyšších ekonomických či politických zájmů – viz FTA dohody. V roce 2014 obsahoval celní sazebník 8277 položek, z 8238 v roce 2013.

Celní poplatky vybírá Generální správa cel spolu s daní z přidané hodnoty, která činí 17 % (v případě některých zemědělských výrobků a jiného zboží nutné potřeby činí sazba DPH 13 %), jinak je účastník celního řízení zatěžován pokutou ve výši 0,1 % z deklarované částky denně.

Od 1. ledna 2007 ČLR ve shodě se svým závazkem ve WTO opět snížila cla. Podle Ministerstva financí ČLR všeobecná úroveň celních sazeb klesla z 9,9% na 9,8%. Více jak 900 produktů bylo zbaveno cla úplně. K 1. 1. 2010 byla snížena dovozní cla u šesti komodit včetně čerstvých jahod v souladu se závazky ČLR vůči WTO. Pro rok 2012 byla snížena cla o 4,4 % u 730 výrobků, což se dotklo zejména částí a dílů pro výrobu s vysokou přidanou hodnotou - IT, vozidla s alternativním pohonem a různé zemědělské materiály. Na začátku 2013 oznámila ČLR nové tarifní sazby, kde přechodně dochází k dalšímu snížení dovozních cel u 784 výrobků (kupř. koření, pacemakery, kojenecké sušené mléko, kaolín, robotické stroje pro automobilový průmysl apod.). Důvodem snížení celních sazeb je snaha nastartovat domácí spotřebu a napomoci lepšímu pokrytí poptávky. Tyto dočasně snížené sazby zůstávají v roce 2015 i nadále v platnosti.

Celní hodnota zboží se stanovuje na základě ceny CIF. Pokud má celnice pochybnosti o správnosti ceny předkládané deklarantem, může ji odmítnout a uplatnit cenu stejného nebo podobného zboží dováženého ze stejné země nebo oblasti. Tento postup bývá dosti častý a je předmětem řady stížností ze strany mezinárodních obchodníků.

Dovoz do ČLR je spojen s řadou netarifních obchodních opatření, která zahrnují kvóty a dovozní a jiné licence, stále častěji také etikety. Dovozní licence se přitom vydávají na různých úrovních dle kategorizace zboží (úroveň centrální – Ministerstvo obchodu, provinční a úroveň podřízená ministerstvu - zvláštní úřady). Dalším opatřením znesnadňujícím dovoz jsou inspekční osvědčení vyžadovaná např. u válcované oceli, ocelových ingotů, neželezných kovů, umělých hmot, kosmetiky, papíru a ovoce. Výjimky a celá řada dílčích předpisů snižují průhlednost čínského celního systému. Poslední z nich, 2010 Customs Decree No. 188, zjednodušil a zpřehlednil řadu procesů, které s proclením zboží souvisí.

ČLR také uplatňuje dovozní a vývozní kvóty na vybrané strategické komodity. Přehled aktuálně platných licencí je k nalezení v China Foreign Trade and Economic Cooperation Gazette. V roce 2012 byl publikován Katalog „2012 Catalogue of Goods subject to Import Licences“, který je každoročně doplňován dalším „ročním“ katalogem – pro rok 2015: 2015 Catalogue of Pruducts Subject to Automatic Import Licensing“ (www.mofcom.gov.cn).

S odvoláním na plnění závazků Číny vůči WTO bylo rozhodnuto o sjednocení povinné inspekce zboží dováženého i z domácí produkce - CCEE (China Commission for Conformity Certification of Electrical Equipment, známý též jako Great Wall Mark) a bezpečnostní certifikace dováženého zboží - CCIB (China Commodity Inspection Bureau) do nového systému nazvaného Compulsory Product Certification System (CPCS).  Výrobky, na něž se tato pravidla vztahují, musí mít osvědčení China Compulsory Certificate (CCC). Jedná se o tyto druhy zboží (rozdělení dle HS kódů je k dispozici na webové stránce,  a dále též na webu CNCA):

  • dráty a kabely pro elektrické vedení
  • spínače, zástrčky, jističe atd.
  • nízkonapěťové přístroje
  • motory s nízkým výkonem
  • elektrické nářadí
  • svářecí zařízení
  • domácí elektrospotřebiče
  • audio a video přístroje
  • počítače, tiskárny, kopírky a ostatní přístroje z kategorie IT
  • osvětlovací tělesa (nevztahuje se na osvětlení na napětí menší než 36V)
  • telekomunikační přístroje
  • automobily kategorií M, N, O, motocykly a jejich části (bezpečnostní pásy a motocyklové motory)
  • pneumatiky pro motocykly, osobní a nákladní automobily
  • bezpečnostní skla pro automobily, železniční vagóny i budovy
  • zemědělské stroje
  • hasicí přístroje, hadice, detektory kouře atd.
  • poplachová zařízení
  • bezdrátové LAN produtky
  • dekorační produkty a renovační materiály
  • hračky
  • výrobky z latexu/ kondomy
  • přístroje pro zdravotnictví

Speciální opatření se uplatňují při dovozu zboží, které může obsahovat materiály, jež představují zdravotní riziko. Proces dovozu tohoto zboží upravují nově revidovaná "Measures for the Administration on Pollution Control of Electronic Information Products".

Organizace odpovědné za přechod na CPCS a za jeho následné uplatňování jsou State General Administration for Quality Supervision and Inspection and Quarantine (AQSIQ) a Certification and Accreditation Administration (CNCA). V současné době existuje 124 společností (včetně 4 zahraničních), které toto zkušebnictví zajišťují.

Bezcelně je možné do ČLR dovézt zboží určené pro prezentaci na výstavách, veletrzích či jako vzorek pro obchodní jednání. Podmínkou je, že musí být do 3 měsíců vyvezeno zpět. Pokud dojde k jeho prodeji nebo darování za účelem reklamy, vztahuje se na něj dodatečná celní povinnost. Neřešeným problémem je zatím dovoz prototypu pro např. zahraničně vlastněnou firmu za účelem dalšího vývoje v této firmě.

Zakázaný je dovoz zbraní, munice, výbušnin, cenných papírů, tiskovin, magnetických medií, fotografií poškozujících politické, ekonomické, kulturní a morální zájmy země, jedů, drog, nemocných zvířat, rostlin, čerstvého jídla, léků a čínské měny. V roce 1999 byl čínskými ústředními orgány rovněž schválen seznam zboží, které je zakázáno či jsou na ně uvalena omezení při dovozu za účelem dalšího zpracování (použité knihy a časopisy, průmyslové odpady obsahující škodlivé látky, second hand motocykly, auta a jejich komponenty, některé chemikálie, zemědělské položky, některé druhy ocelářských výrobků a textilních tkanin aj.).

Kontrola vývozu

Pokud jde o vývoz, je kontrola rozdělena na čtyři kategorie:

  • pašované zboží, které nesmí být vyváženo;
  • zboží s vývozním omezením, kde je nutná vývozní licence;
  • zboží podléhající vývozním kvótám;
  • ostatní zboží.

Zákaz vývozu platí např. pro platinu, umělecké předměty, chráněná zvířata a rostliny, položky, jejichž vývoz je zakázán na základě mezinárodních smluv, apod. U tiskovin, filmů a fotografií je zakázán vývoz materiálů ohrožujících státní tajemství ČLR.

Na řadu položek je třeba získat vývozní povolení (licenci), které vystavuje Ministerstvo obchodu ČLR. Určitá část exportu je rovněž vystavena tzv. vývozním kvótám, resp. množstevním omezením (např. důležité zemědělské suroviny). Kvóty se přitom rozdělují do dvou základních kategorií: pasivní kvóty, které se týkají zboží, jež je omezeno dovozními režimy cizích zemí, nebo u nějž omezení vyplývají z mezivládních ujednání; druhou skupinu tvoří tzv. export quota bidding. Do této skupiny spadá především zboží vyvážené ve velkých množstvích nebo položky, jež jsou exportovány velkým počtem firemních subjektů a které jsou citlivé na mezinárodním trhu.  Exportním kvótám podléhá nyní jen některé vzácné kovy (např. stříbro), například kvóty na vzácné nerosty (rare earth) byly zrušeny na konci roku 2014.

Co se týče čínského exportu, existují rovněž v menším rozsahu tzv. vývozní cla. V zahraničí hojně diskutovanou otázkou zůstává systém refundace DPH při vývozu, který se týká přesně specifikovaných druhů komodit.

Vývozní dokumentaci tvoří celní prohlášení, vývozní povolení (pokud je požadováno) a inspekční osvědčení (totéž).

Kontrola zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a kvality - AQSIQ

Na počátku roku 2012 byl publikován aktuální seznam dovozního a vývozního zboží, které spadá pod kontrolu kvality AQSIQ (List of Import and Export Commodities Subject to Legal Inspection), obsahující 5 401 položek. Zboží, které má výjimku a nepodléhá této kontrole, je definováno takto:

  • všechny položky vyjmenované AQSIQ (Administration of Quality Supervision, Inspection and Quarantine) s historicky doloženou odpovídající úrovní kvality,
  • vzorky, dárky, zboží určené na výstavu a ostatní výrobky, které nejsou určeny k prodeji, pokud není stanoveno jinak čínskou vládou nebo specifikováno v obchodních smlouvách,
  • vyjmenované položky, které prošly kontrolou prostřednictvím společného podniku pro kontrolu kvality, uznávaným AQSIQ,
  • vyjmenované položky, které prošly kontrolou prostřednictvím autorizované zahraniční organizace v jedné ze zemí, s níž má ČLR uzavřenu dohodu o vzájemném uznávání.

Při vstupu zboží z ciziny do čínského přístavu či jiného vstupního místa, musí čínský příjemce (zpravidla speditér nebo celní zprostředkovatel) předložit následující doklady:

  • konosament
  • fakturu
  • nákladní list
  • obchodní smlouvu
  • certifikát k importní kvótě (pokud se uplatňuje)
  • certifikát CCC (China Compulsory Certification, pokud se uplatňuje)
  • dovozní licenci (pokud se uplatňuje)
  • pojistku
  • celní deklaraci

Státní správa pro kontrolu kvality, inspekci a karanténu (AQSIQ) poté provede kontrolu zboží, posoudí, zda jeho kvalita odpovídá standardům stanoveným v obchodní smlouvě, které musí být přinejmenším stejně náročné jako národní standardy. Pokud vybraný vzorek projde kontrolou, AQSIQ vystaví certifikát o inspekci. Pokud zboží nebude vyhovovat standardům, nemusí to ještě znamenat, že nebude propuštěno do oběhu na území ČLR, ale příjemce zboží může tento fakt použít jako důvod pro odmítnutí platby za zboží.

Aktuální databázi všech dokumentů, které jsou potřeba pro proclení konkrétního zboží, obsahuje databáze Market Access Database vedená EU.

Další informace naleznete přímo na stránkách AQSIQ.

Zboží musí také při vstupu do ČLR projít hygienickou inspekcí. Inspekce se provádějí buď v karanténním oddělení na hranici, nebo v provinčním karanténním úřadě v závislosti na druhu výrobku a místě určení. Co se týče dovozu potravin a zvířat, kvalitativní požadavky musí být specifikovány v obchodní smlouvě a musí odpovídat minimálně čínskému národnímu standardu.

Česká republika má v současnosti podepsán s ČLR pouze fytosanitární protokol na vývoz mléka a mléčných výrobků. Další komodity živočišného původu aktuálně není možné vyvážet. Více informací o aktuálním vývoji negociací viz Státní veterinární správa ČR.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zakládání reprezentačních kanceláří, joint-venture či podniků plně vlastněných zahraničním vlastníkem (WOFE) je v ČLR poměrně složitá procedura a pro obstarání prvních povolení je většinou nutné využít služeb čínských zprostředkovatelských kanceláří, specializovaných zahraničních poradenských firem nebo prověřeného čínského partnera. V současnosti existuje několik společností, které poskytují služby při zakládání trvalého zastoupení v ČLR. Jako protiváha ryze čínským subjektům (viz níže) působí na trhu již několik let společnost Dezan Shira se zahraničním managementem, který dokáže lépe reagovat na požadavky cizinců, nebo společnost Corporation China, která zase většinou vítězí v cenových kritériích.

Lze také doporučit české konzultanty zabývající se podnikáním v Číně, jejichž seznam naleznete na internetových stránkách zastupitelského úřadu v Pekingu.

Pro úplnost jsou níže uvedeny kontaktní informace na nejznámější čínské společnosti podnikající v dané oblasti:

Historicky první právnickou osobou, která získala příslušné povolení od centrálních orgánů na tehdy velmi regulovaném trhu, byla státní FESCO. Později (od roku 1995) pak začala činnost CIIC. Těchto dvou kanceláří využily dříve i české firmy, které již v Pekingu mají své zastoupení, existují tedy o nich dostupné reference.

Reprezentační kancelář (Representation Office)

Procedura je poměrně složitá, je třeba pečlivě prostudovat příslušné předpisy, uvědomit si časovou náročnost celé akce a finanční dopad. Nápomocni mohou být ředitelé místních poboček CzechTrade. Základní kroky, které je při zřizování kanceláře třeba učinit, jsou nicméně následující:

1. Schválení Ministerstvem obchodu (MOFCOM)

MOFCOM může požadovat, aby žádost byla podána čínským zástupcem. Lhůta pro její vyřízení je 30 dnů. Je třeba předložit tyto dokumenty (vše v čínštině):

  • Application Letter (na hlavičkovém papíře zakladatele) s informacemi typu: údaje o mateřské firmě, jaký je účel založení reprezentační kanceláře, předpokládaná doba jejího fungování, jméno vedoucího, název a adresa kanceláře, atd.
  • Certificate of Incorporation - výpis z obchodního rejstříku. V tomto případě někdy stačí anglická kopie, nemusí být originál.
  • Credibility Letter - jedná se o bankovní referenci ke spolehlivosti firmy. Tento doklad je platný 3 měsíce od jeho vydání příslušnou bankou.
  • Appointment Letter - ve kterém je jmenován vedoucí reprezentační kanceláře, dále je nutné přiložit jeho stručný životopis, fotokopii pasu a několik pasových fotografií.
  • Nájemní smlouva - zpočátku je nutné sjednat pronájem kancelářských prostor, aniž by bylo možné je označit jménem firmy. To je možné provést až po ukončení schvalovacího procesu. Kvůli úspoře nákladů si zahraniční společnosti zpravidla pronajímají provizorní minimální prostory (např. jménem mateřské firmy), které později vymění za větší, které vyhovují jejich činnosti. Pozn. Čínští pronajímatelé většinou požadují platbu nájemného na rok dopředu, avšak díky obrovskému přetlaku nabídky na realitním trhu je možné sjednat i dobu výrazně kratší (v praxi potvrzeno např. na tři měsíce).
  • doporučení od čínského partnera nebo zprostředkovatelské kanceláře

Kromě výše uvedených dokumentů je třeba vyplnit ještě dva oficiální formuláře:

  • Application for Establishment of Representative Offices of Foreign Enterprises (Form I)
  • Application for Personnel of the Representative Offices of Foreign Enterprises (Form II)

Schválení MOFCOM má platnost nově pouze jeden rok. O jeho prodloužení je potřeba zažádat dva měsíce před skončením platnosti. Předkládají se v podstatě podobné doklady jako při zřízení, navíc je třeba předložit zprávu o činnosti za uplynulé tři roky. Jedná se tedy kromě nové žádosti (Application for the Extension) o výše uvedené body b) až e), dále o dokumenty dokládající původní registraci a o fotokopie pasů zaměstnanců či je nahrazujících dokladů (ID karty). Prodloužení stojí u zprostředkovatelské agentury zhruba 400 USD.

2. Registrace na State Administration for Industry and Commerce of the PRC (SAIC)

Po schválení ze strany MOFCOM je třeba bez prodlení (do uplynutí lhůty 30 dnů) provést registraci na dalším úřadě, který v případě Pekingu má název Beijing Administration for Industry and Commerce. Po předání dvou vyplněných formulářů, povolení MOFCOM, nájemní smlouvy a kopií pasu vedoucího zastoupení, tento úřad po prozkoumání vydá (v praxi během několika dnů) následující doklady:

  • Registration Certificate of Foreign Enterprise´s Permanent Office in China
  • Representative Card of the Representative Office (pro vedoucího kanceláře)

Jedná se o základní dokumenty, které se předkládají při styku s dalšími čínskými úřady, v podstatě jde o zaregistrování jako podnikatelského subjektu v ČLR. Doklady je třeba každoročně obnovovat; poplatek za jejich vydání je cca 680 CNY, při obnovení 380 CNY, každá změna stojí dalších 100 CNY. Pro prodloužení je třeba mimo některé doklady předložit zprávu o obchodní činnosti za minulý rok (např. kontrakty s čínskými firmami, jejich hodnota apod.).

3. Získání razítka na Public Security Bureau

V Pekingu se jedná o úřad Division of Entry and Exit Management of Foreigners of the Beijing Public Security Office. Pro registraci na tomto úřadě a získání razítka je třeba mít fotokopie dokladů uvedených v bodě dvě. Razítka jsou dvě, jedno pro běžnou potřebu kanceláře, druhé pro finanční úřady, obě jsou kulatá a jejich vydání stojí cca 50 USD.

Tento úřad též vydá povolení k trvalému pobytu zahraničnímu vedoucímu kanceláře a na něm závislým osobám, pokud ten má pracovní vízum, přičemž cizinci musí navštívit úřad do 30 dnů od příjezdu do ČLR.

4. Registrace u soudu

V některých případech je vyžadována registrace kanceláře též u místního soudu; poplatek činí asi 300 CNY.

5. Řešení finančních otázek

Nejprve je nutné získat povolení od State Administration of Foreign Exchange Bureau k operacím s devizovými prostředky. Pak je třeba otevřít účet u Bank of China, k čemuž je vyžadováno mimo jiné razítko firmy a Registration Certificate of Foreign Enterprise´s Permanent Office in China. Účet lze otevřít zároveň v CNY a USD.

6. Registrace na daňových úřadech

Podle čínských předpisů je třeba se zaregistrovat u dvou daňových úřadů, a sice u State Taxation Bureau a Local Taxation Bureau. Registrace musí být do 30 dnů od vydání výše uvedeného dokladu Registration Certificate.

7. Registrace na celním úřadě

Vzhledem k tomu, že téměř vždy je potřebné něco dovézt, minimálně pro vybavení kanceláře, je nutná i registrace na příslušném celním úřadě.

Protože řada dokladů je v čínštině, je v podstatě bez čínského spolupracovníka nemožné provést celou proceduru. Navíc zakládající cizinec většinou nemůže celou dobu být v ČLR a některé kroky tedy může svěřit domorodému spolupracovníkovi. Ten také většinou zná adresy různých institucí a najde je snadněji než cizinec. Zřízení kanceláře Číňanem a pak změna na zahraničního pracovníka stojí cca 860 CNY. Je přirozeně nutné vyplnění příslušných formulářů a proces může trvat asi 1 měsíc.

Reprezentační kancelář nemá oprávnění k obchodní činnosti na území ČLR a zaměřuje se proto na vyhledávání kontaktů a konzultační činnost. Činnost zastoupení je financována mateřskou firmou. Financování prochází příslušným bankovním kontem.

Společný podnik (Joint-Venture)

Založení společného podniku předchází několik kol jednání. V tom prvním je projednán a podepsán Letter of Intent (Memorandum of Understanding), který vyjadřuje záměr obou stran založit společný podnik. Čínský partner poté zpracuje a předkládá nadřízeným institucím předběžnou technicko-ekonomickou studii, která již řeší a formuluje nejen předmět smlouvy, ale také způsob financování, kapitálovou návratnost a kapitálový podíl obou stran. Jestliže je tato předběžná studie v souladu se záměry, které odpovídají kritériím, jež jsou stanovena zodpovědnými čínskými institucemi, zpracuje čínský partner podrobnou technicko-ekonomickou studii, kterou předkládá provinčním plánovacím orgánům a Ministerstvu obchodu. V řadě případů přenáší MOFCOM pravomoci na místní instituce, které mají vůči ministerstvu pak jen oznamovací povinnost. Důležitými kritérii při schvalovacím řízení je případná orientace společného podniku na vývoz, zda je postaven na bázi moderní technologie, zda uvažuje se zaškolením čínských techniků atd.

Po souhlasu příslušných institucí se založením společného podniku je třeba provést registraci podniku prostřednictví Státní správy pro průmysl a obchod. Ta se provádí na základě předložení zejména následujících dokumentů:

  • konečná studie o investičním záměru v ČLR
  • smlouva o společném podniku, základní ustanovení společnosti
  • seznam kandidátů na funkce v orgánech společnosti
  • stanovisko místních orgánů z předpokládaného sídla společného podniku

Povolovací instituce má zaujmout své stanovisko do tří měsíců.

Jakmile společnost obdrží oprávnění k činnosti, je povinna si zřídit účet v místní měně u Bank of China nebo u jiné určené banky a dále devizový účet u některé z bank, které jsou na seznamu Státní devizové správy. Majetkové joint ventures musí uzavřít pojištění s People´s Insurance Co. of China (Čínskou lidovou pojišťovací společností).

Pokud se jedná o pozemky a budovy, kde podniky se zahraniční kapitálovou účastí pracují, mohou si je dlouhodobě pronajmout, nikoliv je vlastnit. K výstavbě budov na pronajatém pozemku je třeba povolení příslušných čínských úřadů. Objekty musí být postaveny v souladu s čínskými předpisy. Na projektech se musí podílet čínský architekt.

Podnik plně vlastněný zahraničním majitelem (Wholly-Owned Foreign Enterprise)

Pro založení podniku je nutné předložit studii s rozpracovaným záměrem ministerstvu obchodu. Další vyžadované doklady jsou:

  • žádost o založení WOFE
  • seznam zástupců, resp. členů představenstva
  • výpis z domácího obchodního rejstříku
  • seznam věcí, které jsou zamýšleny dovézt pro potřeby WOFE
  • potvrzení příslušné místní vlády o umístění WOFE
  • v některých regionech též studii dopadu na životní prostředí

Od podání žádosti musí být vydáno příslušné rozhodnutí nejpozději do 90 dnů. Poté, nejpozději do 30 dnů, se musí WOFE registrovat u State Administration for Industry and Commerce a následně, během 30 dnů od vydání "Business Licence", též u finančního úřadu.

Od 1. 3. 2006 příslušná místní oddělení Ministerstva obchodu a oddělení na státní úrovni ekonomických rozvojových zón schvalují založení zahraniční firmy.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Vzhledem k tomu, že se na čínský trh snaží proniknout renomované firmy všech oborů z celého průmyslově vyspělého světa, je nutné v této konkurenci počítat s vydatnými investicemi do reklamy, do inzerce a do efektivního networkingu. Pokud podniky nemají dostatek finančních prostředků na tyto aktivity, nemohou na čínském trhu uspět.

Čínský reklamní trh v několika posledních letech svým růstem vždy překonal desetiprocentní hranici, v roce 2013 vzrostl o přibližně 6,8 %. Čína je po US druhým největším reklamním trhem – odhad pro rok 2014 činí přibližně 532 mld. UDS. Sektor zaměstnává 2,6 mil. pracovníků ve 445 tis. společnostech (v roce 2003 jich bylo jen 870 tis. a 100 tis., ve stejném pořadí).

Průzkum trhu

Proniknutí na čínský trh je díky jeho velikosti a dnes už i vyzrálosti rok od roku složitější. Specifické chování čínských spotřebitelů, kulturní rozdíly a preference mohou být pro zahraniční obchodní managery nepříjemným překvapením. Proto je dobré před vstupem na čínský trh provést alespoň částečný marketingový průzkum. Tuto službu provádí jak čínské firmy (jejich znalost trhu je vykoupená obecně nižší kvalitou služeb), tak kanceláře CzechTrade v Peking, Šanghaj a Chengdu nebo zahraniční společnosti zabývající se průzkumem trhu (z těch největších v Číně působí například The Nielsen Company, Synovate China, Gallup China, Millward Brown, Taylor Nelson Sofres) a také firmy, které vede ZÚ Peking na webových stránkách. Průzkum trhu v ČLR je doposud poměrně tradičně zaměřen, tj. zejména na osobní pohovory (přes 50 %).

Reklamní agentury

Většina reklamy je v Číně zadávána přes reklamní agentury, přičemž téměř 90 procent z nich je čínského původu, zbylých deset procent okupují velké reklamní domy zaběhnutých značek (Bates, BBDO, BBH, Euro RSG, Grey, JWT, Leo Burnett, Lowe Lintas, McCann Ericsson, Ogilvy and Mather, Saatchi and Saatchi, Young and Rubican). Zahraniční firmy mají na trhu podíl na úrovni 25 % (tvoří jen 0,4 % všech společností). Reklamní business tvoří jedno z nejdynamičtěji rostoucích odvětví terciárního sektoru. Velkým trendem jsou především hlasové a textové reklamy přes mobilního operátora. Jednoznačným trendem posledních let je však příklon k „on-line“ reklamě na úkor tradičních forem.

Reklama v médiích

Velmi efektivní je samozřejmě televizní reklama – téměř 100 procent čínských domácností vlastní televizi, průměrný divák pak stráví před obrazovkou 135 minut ve všední dny a 175 minut o víkendech. I zde je však patrná změna trendu ve prospěch „on-line“ formám reklamy – v roce 2013 výdaje na televizní reklamu klesly o 2,75 %. Téměř nezbytné je inzerovat v televizi produkty, jako je kosmetika a léky (tvoří až 37 procent televizní reklamy). Protože v Číně vysílá více než 270 provinčních televizních kanálů, je možné zacílit reklamu relativně přesně na cílovou skupinu. Vzhledem k rostoucí konkurenci TV, včetně digitálního vysílání, dochází k vytváření společných sítí v podobě Next Generation Broadcasting network (NGB). V roce 2015 by také mělo dojít k přechodu z analogového na digitální vysílání.

Méně dynamická je reklama v novinách, nicméně nadstandardní pole využití nabízejí časopisy, kterých existuje tisíce druhů (s 142,3 milionu výtisků ročně je čínský novinový trh největší na světě). V souvislosti s mimořádně rychle rostoucím čínským automobilovým trhem také roste trh reklamy v rádiích.

Nejprogresivnější je samozřejmě internetová reklama – Internet v Číně se však i v roce 2015 (a dokonce silněji než v předchozích třech letech) stále potýká s cenzurou, která znemožňuje inzerentům používat některé efektivní inzertní kanály (Facebook, Twitter, Youtube, Google) a omezuje použití nových forem moderní reklamy (virální marketing atd.) čistě na čínské sociální sítě (Weibo, Renren) či sítě sloužící ke sdílení videa (Youku, Tudou). Internetová reklama nicméně razantně nabývá na popularitě s tím, jak exponenciálně stoupá počet uživatelů sítí. Specifický reklamní segment v Číně existuje v podobě online seriálů sponzorovaných (produkovaných) výrobci spotřebního zboží – děj těchto seriálů se pak často točí kolem daného produktu (model připomíná americké soap opery). Sledovanost těchto produktů nepokrytého product placementu je pak velmi vysoká i díky tomu, že ve státní televizi chybí adekvátní alternativa.

Z „on-line“ produktů jsou nejpopulárnější: IPTV a on-line video, online hry (největší světový trh) a sociální sítě (SNSs – social network services, např. Sina Weibo – vrchol na konci roku 2012 500 mil. uživatelů, Weixin/WeChat – v srpnu 2014 438 mil. registrovaných uživatelů). Specifickým momentem tohoto segmentu jsou tzvl. hromadné nákupy – group-buying. Mezi nejznámější platformy patří: dianping.com, meituan.com, nuomi.com, 55tuan.com či lashou.com.

„Branding“ produktu

Je skutečností, že pro Číňany má západní zboží stále statut vyšší kvality, luxusu a „tváře“. Oproti minulosti to dnes ale platí pouze v některých odvětvích především luxusního zboží (kosmetika, luxusní potraviny, automobily, doplňky a hodinky). Například v oblasti domácích spotřebičů toto pravidlo už relevantní není – většina výrobců audio-video techniky (především japonské provenience) na čínském trhu bojuje s nevalnými výsledky. Trh bílých spotřebičů je pak pro nečínské výrobce již téměř ztracen (majoritu trhu okupují čínské značky Midea a Haier).

Některé české firmy se proto rozhodly zaútočit na segment spotřebního (potravin) zboží, který tuzemskému spotřebiteli takzvaně "dává tvář", a rebrandovaly původně mainstreamové značky na značky luxusní (přičemž také odpovídajícím způsobem upravily cenu). Zatím je možno říci, že alespoň u některých výrobků (kupř. minerální vody) tato strategie překvapivě dobře vychází. I tento sektor je však „v takovémto rebrandingu“ postižen antikorupční kampaní – doporučováno je tedy propagovat aspekt kvality a zdraví, nikoli luxusu.

Rovněž zajímavé může být zaměřit produkt na „mimoměstskou“ populaci – rurální obyvatelstvo je podle studií ochotno utrácet relativně větší podíl svých příjmů (jelikož nad ním nevisí „Damoklův meč“ nutnosti platit vlastní bydlení). Samozřejmě je však třeba brát v potaz, že ačkoli rurálních obyvatel Číny je téměř 700 milionů, jejich kupní síla je zlomkem kupní síly obyvatelů měst. Navíc oslovení mimoměstské populace je velmi nákladným podnikem, který konzultanti pro malé a střední podniky nedoporučují.

Vzhledem k uvolnění politiky jednoho dítěte a problémy s kvalitou je velký potenciál dáván „všemu dětskému“. Role reklamy a tedy nemalých výdajů je však zásadní.

Uvedení na trh

Adekvátně připravená marketingová strategie uvedení zboží na čínský trh by měla zohledňovat specifické chování čínských spotřebitelů. Například čínští spotřebitelé dle aktuálních průzkumů preferují produkty velkých společností na úkor produktů menších výrobců („big is beautiful“). Rovněž je dobré mít na paměti, že při uvedení na trh by měla být reklama ve srovnání s tím, na co jsou výrobci zvyklí z domova, více „politicky korektní“ (vyhnout se sexuálním a politickým narážkám a zakomponovat zajímavou historii). Velmi efektivní je v rámci vstupu výrobku na trh rozdávání vzorků (v supermarketech, u příležitosti společenských akcí), neboť čínský spotřebitel se relativně více než jeho protějšek v USA a Evropě řídí doporučením (tzv. word of mouth). Někteří západní výrobci pak volí při vstupu na čínský trh strategii proniknutí do měst druhého a třetího řádu (tedy města, jež jsou menší než hlavní města provincií), kde jsou spotřebitelé za nové zboží „vděčnější“ a ceny za reklamu přiměřenější (stále jsou to ovšem zpravidla města o více než miliónu obyvatel).

Propagace na veletrzích

Je málo efektivní přijet na výstavy pouze s materiály v angličtině, které osloví jen nepatrnou část návštěvníků. To se týká jak vystavených panelů, tak katalogů a další dokumentace. Zkušenosti z výstav ukazují, že stánky jsou plné i velkých exponátů, k nimž je k dispozici dokumentace v čínštině. Např. na strojírenských výstavách bývá celá linka, celý obráběcí stroj apod. Tyto velké exponáty přitáhnou více pozornosti než panelová propagace nebo malý model. Kladné zkušenosti jsou z výstav se státní účastí ČR (organizátorem většinou bývá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR), kde plocha české expozice bývá větší a český výstavní prostor tak nezanikne v konkurenci s ostatními. Také možnosti propagace v médiích je větší (možnost uspořádat tiskovou konferenci apod.). Je dále zcela nezbytné mít překladatele, který bude přítomný po celou dobu veletrhu na stánku - znalost angličtiny je v ČLR stále ještě velmi limitovaná a je velká škoda přijít o perspektivní obchod jen kvůli jazykové bariéře.

Bezplatná inzerce

Zájemci o bezplatnou inzerci ve věstníku China Council for the Promotion of Foreign Trade/ Beijing Sub-Council mohou zaslat e-mail  na ccpitinf@public.bta.net.cn. Doporučuje se rovněž inzerovat ve vybraných odborných publikací (v čínštině) pro oslovení potenciálních čínských partnerů. Obchodně-ekonomický úsek ZÚ Peking má kontakty na vybrané odborné magazíny a je tak českým firmám k dispozici při zařízení propagace ve vybraných čínských publikacích.

Spolupráce s velvyslanectvím

Velvyslanectví se snaží zabezpečit vlastní akce i ostatní aktivity z vlastních (byť omezených) zdrojů a využíváním jiných možností spolupráce (sponzoring, atd.). České firmy mohou využít i dalších finančně nenáročných možností propagace zajišťovaných ekonomickým úsekem ZÚ Peking, jako jsou katalogové výstavy, inzerce ve vybraných publikacích a prezentace na vybraných akcích (více podrobností na webu MZV). Firmy se také mohou účastnit v projektech ekonomické diplomacie. Pro rok 2015 je tématem „A-Z řešení“ pro čínské všeobecné letectví. Možnost prezence na ZÚ Peking má však po dohodě s vedením úřadu každá česká firma. ZÚ Peking nabízí prostory a vybavení, včetně pomoci při organizaci. Ve spolupráci s CzechTrade pak může vytipovat vhodné partnery.

Služby CzechTrade

K systematickému průzkumu čínského trhu přistoupil před několika lety CzechTrade, který vyslal do ČLR svého zástupce, jenž zpracoval marketingové studie na obory, jež vybraly české firmy: automobily, obráběcí stroje, zemědělské stroje a lékařská zařízení. Od 1.2. 2000 má CzechTrade zástupce v Šanghaji, který se koncentruje na konkrétní marketingovou podporu zejména menších a středních firem z ČR. V květnu 2007 byla otevřena druhá kancelář agentury CzechTrade v ČLR ve městě Chengdu, ve velmi perspektivní západní provincii Sichuan. Nejnověji, v březnu 2014, byl zahájen provoz kanceláře CzechTrade také v Pekingu. Pro úplnost je třeba dodat, že od srpna 2014 byla znovu obsazena kancelář CzechInvest v Šanghaji.

EUCCC

Společnostem, které uvažují o dlouhodobém působení na čínském trhu, lze doporučit rovněž členství v Obchodní komoře EU v ČLR, e-mail: euccc@euccc.com.cn. Volbou může být také účast v misi některé z obchodních komor, které se v ČR zaměřují na ČLR.

Ostatní

V posledních letech se neustále rozšiřuje síť zahraničních i místních zástupců nabízejících zprostředkování služeb všeho druhu, tj. od vypracování marketingových studií, technicko-ekonomických studií, pomoc při založení pobočky či zastoupení zahraniční firmy, zprostředkování obchodních kontaktů atd. Kvalita služeb zejména u některých místních firem neodpovídá vynaloženým finančním prostředkům. Navíc je často vyžadováno proplacení příslušné provize, a to ještě před zahájením vlastního jednání o nabídce, což je pro naše podniky, které jsou schopny úhradu provést až z došlého inkasa, v podstatě nepřijatelné. Navíc není záruka, že čínský zástupce dodrží slíbená ujednání.

Ke zprostředkování kontaktů proto nabízí své služby jak ekonomický úsek ZÚ Peking, tak i některá zastoupení českých firem v ČLR, GK Hongkong, GK Šanghaj a především kanceláře Czechtrade v Pekingu, Šanghaji a Chengdu.

Dosavadní zkušenosti českých firem v oblasti investic v ČLR jsou často negativní, což je způsobeno jednak ne zcela průhledným investičním prostředím včetně mnoha překážek, jež vyplývají z podstaty hospodářského systému v ČLR (kvóty, licence, poplatky, různá povolení apod.), ale i z nepřipravenosti firem vstupujících na tento trh (podcenění otázek právního zajištění, finančního krytí apod.).

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika porušování práv z duševního vlastnictví je v Číně stále častým jevem. Platí, že právní rámec se v ČLR zlepšuje, problematická je však stále zejména implementace a dodržování relevantních zákonů. Všechny hlavní „IPR“ zákony byly v posledních letech revidovány (autorský zákon, patentový zákon), v roce 2014 Zákon o ochranných známkách, a aktuálně se připravuje revize Zákona o nekalé soutěži. Důraz je aktuálně kladen zejména na oblast e-commerce/on-line, kde dochází k výraznému porušování IPR a legislativa je nedostatečná. Tradičně nejhorší výsledky dodržování IPR má provincie Guangdong, kde se řeší až ¼ všech IPR sporů v Číně. Nejlepší pověst má naopak Shanghai.

Padělané zboží z Číny zadržené na EU hranicích tvořilo v roce 2013 69 % všeho zadrženého zboží (v roce 2012 to bylo 64 %). V US je toto číslo ještě vyšší – v roce 2013 84 % všeho zadrženého zboží. V Číně je přibližně 20 % veškerého prodávaného spotřebního zboží padělané.

Čína postupně zlepšuje režim ochrany IPR nejen v souvislosti se závazky vyplývajícími s členství ve WTO, ale také v zájmu vytvoření ekonomiky založené na inovacích.

Vzhledem k tomu, že se v ČLR vyskytuje mnoho případů porušování ochrany práv k duševnímu vlastnictví, je nutnou podmínkou pro zajištění této ochrany včasná registrace IPR v této zemi. Postupy, jak si zaregistrovat IP práva v Číně včetně stažení příslušných formulářů a výše poplatků, lze najít na internetové stránce www.english.ipr.gov.cn, v menu „Application guides“. Další důležité informace k IPR jsou uvedeny také na internetové stránce.

Problematika ochrany průmyslových práv k vynálezům, užitným vzorům a průmyslovým vzorům je upravena ustanoveními Patentového zákona ČLR (kapitola VII Ochrana patentového práva). Zákon byl přijat 12. 3. 1984 a vstoupil v platnost 1. 4. 1985. Ke změnám došlo 4. 9. 1992 a 25. 8. 2000, prvního října 2009 vstoupila v účinnost poslední novela patentového práva, zvyšující dále postihy za porušování patentové legislativy a zavádějící některé instituty patentového práva obvyklé v západních zemích (na druhou stranu však nová legislativa omezuje volný převod patentů do zahraničí). Od roku 2012 se připravuje další novela.

Ochrana průmyslových práv k ochranné známce je upravena ustanovením Zákona ČLR o ochranné známce (kapitola VII Ochrana výlučných práv k použití zaregistrované ochranné známky). Zákon byl přijat 23. 8. 1982 a vstoupil v platnost 1. 3. 1983. Poslední revize zákona proběhla v roce 2014 a vstoupila v platnost 1. května 2014.

Ochrana autorského práva je řízena Zákonem ČLR o autorských právech. Zákon byl přijat  7. 9. 1990 a vstoupil v platnost 1. 6. 1991. K revizi došlo 27. 10. 2001 a v únoru 2010. Od roku  2011 se pracuje na novele s tím, že v lednu 2013 byl předložen třetí a zároveň finální návrh.

V případě porušení ochrany IPR nabízí čínský legislativní systém následující možnosti pro prosazení ochrany IP práv:

  • přímá jednání či arbitráž s porušovatelem,
  • správní řízení,
  • soudní řízení (občanské soudní řízení či stíhání v trestní věci).

Hlavní agentury zabývající se IPR:

Z iniciativy Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise vznikla „internetová kancelář“, která malým a středním podnikům Evropské unie poskytuje zdarma informace a radí, jak si chránit a prosazovat práva na ochranu duševního vlastnictví v ČLR. Internetová kancelář „CHINA IPR SME HELPDESK“ nabízí celou škálu služeb a nástrojů. Případné dotazy směřujte na email: enquiries@china-iprhelpdesk.eu. Relevantní informace lze také dohledat na stránkách Hospodářské komory EU v ČLR (EUCCC), která má pro otázky IPR vytvořenou pracovní skupinu.

Cenné informace k oblasti IPR v Číně jsou také k dispozici v rámci projektu IPKey (aktuálně 2. fáze), který napomáhá formou sdílení zkušeností a výměnou informací mezi EU a Čínou k budování legislativního rámce v této oblasti.

Více informací o ochraně IPR na české straně lze nalézt také na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví ČR.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zadávání státních zakázek je spíše netransparentní a z praxe zahraničních podniků lze doložit případy zjevného porušování pravidel a odůvodněného podezření na korupci. Současná databáze (pouze placený přístlup) je nedostatečná a ne všem přístupná, neobsahuje také všechny relevantní tendry a informace.

Z tohoto důvodu se EU snaží na všech jednáních, aby se ČLR stala účastníkem Dohody o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement GPA). Během jednání o členství Číny ve WTO bylo dohodnuto, že ČLR se po svém vstupu stane pozorovatelem ve výboru GPA a přímým účastníkem „co možná nejdříve“. Pozorovatelem je ČLR od února 2002, na počátku roku 2008 předložila první nabídku pro vstup do GPA. Od roku 2009 předložila ČLR další tři nabídky.

Čína se tedy zatím nestala členem GPA, přestože o vstup dlouhodobě „usiluje“. Poslední nabídka stávajícím členům v rámci WTO (5. v pořadí) byla učiněna v prosinci 2014. Předešlé nabídky byly z pohledů členů GPA nedostatečné. Motivací na čínské straně, která se částečně obává konkurence zahraničních firem v ČLR, je především podpora „go global“ strategie pro čínské firmy a snaha o navýšení exportů. Řada expertů poukazuje na nedostatky v legislativě ČLR, která stále není v souladu s GPA. Mezi další hlavní sporené body patří 1) zahrnutí (na kterém trvají významní členové GPA) či nezahrnutí čínských státních společností, 2) geografický aspekt čínské nabídky (nezahrnuje např. provincie Sichuan, Jilin – jen 15 provincií a 4 municipality) a 3) časový rámec (příliš mnoho přechodných období).

Evropská unie, USA a další pokračují v tlaku na čínskou vládu, aby učinila vstřícný krok vpřed a vytvořila podmínky pro transparentní veřejné zakázky, toto téma také dlouhodobě patří k hlavním bodům v doporučeních Hospodářské komory EU v ČLR (EUCCC), AmCham a dalších podnikatelských sdruženích zahraničních firem.

Státní zakázky jsou vesměs zadávány formou veřejných soutěží. Ty bývají s více či méně dostatečným předstihem publikovány v čínském jak denním, tak odborném tisku. Českým zájemcům lze proto doporučit sledování internetové adresy, kterou spravuje China Tendering Corporation. V databázi však nejsou zahrnuty všechny tendry a přístup je zpoplatněn – zdarma lze nahlédnout jen na velmi základní informace. Zároveň platí, že bez pomoci čínského partnera se tendrů české firmy účastnit nemohou.

Zveřejňování se týká i dodávek investičních celků, kde však možnost se prosadit je malá, pokud nabízející firma (stát) nemůže uvolnit prostředky na krytí úrokových zvýhodnění (LIBOR + zlomky procenta). Často však čínské orgány oslovují jen předem vybraný úzký okruh možných dodavatelů. V takových případech většinou nerozhodují kritéria kvality a splnění dalších podmínek soutěžního řízení. Důležitou roli hrají úplatky a známosti – s tímto nešvarem však současné čínské vedení aktivně bojuje.

V oblasti veřejných zakázek je také problematický moment zavádění tzv. národních inovačních produktů (poprvé představeno v roce 2009) (Hlavními dokumenty pro rovzoj čínské politiky v oblasti vědy, technologií a inovací jsou: Medium and Long Term S&T Development Plan 2006-2020, a 12. pětiletka pro vědecký a technologický rozvoj. Hlavními gestory jsou MF, MoST, NDRC, kokretní projekty pak nabízí MoST, NSFC, CAS a CSC.), které potom budou zvýhodňovány při udělování veřejných zakázek. Status národního inovačního produktu bude výrobku přiznán pouze v případě, že je čínský podnik vlastníkem práv duševního vlastnictví souvisejících s produktem (ochranné známky, patentu, užitného vzoru) a tato ochrana byla poprvé udělena v Číně (tzn. nejedná se o výrobek prvně patentovaný v zahraniční a pak v Číně). V současné době se zdá, že na základě tlaku zejména EU (EUCCC/Delegace EU) a USA (AMCHAM/ZÚ USA) došlo k razantním změnám v systému, který měl původní záměr uvést v praktický život. Otázkou je, zda zrušení vazby mezi veřejnými zakázkami a tzv. národními inovačními produkty na centrální úrovni bude patřičným způsobem uplatňováno v praxi zejména na lokální úrovni.

V roce 2013 Čína za veřejné zakázky utratila 20 bil. RMB (přibližně 3,3 bil. USD), v roce 2012 5 bil. RMB (805 mld. USD), podle některých údajů 1,4 bil. RMB (230 mld. USD).

Snaha o zvyšující transparentnost u veřejných zakázek je patrná, ačkoliv stále nedosahuje potřebné úrovně.

V březnu 2014 otevřela Čínská federace pro logistiku a nákup (China Federation of Logistics and Purchasing) novou veřejnou platformu, která má oslovit zejména malé a střední podniky. Podle údajů z konce roku 2014 se na vládních nákupech malé a střední podniky podílejí z 80 %.

Od září 2014 centrální vláda Číny zahájila on-line portál pro veřejné zakázky, přičemž stejně postupovaly i některé provincie – Shanghai, Tianjin, Chengdu a Hangzhou.

V listopadu 2014 Čínská lidová armáda vyhlásila 108 produktů pro uchazeče o veřejné zakázky mezi privátními firmami. Tato iniciativa má napomoci propojení vojenské a civilní sféry a zvýšení konkurence mezi dodavateli. Hlavním „pilotním“ městem je druhé největší město v provincii Sichuan – Mianyang.

Na přelomu roku 2014/2015 Státní rada vydala nová pravidla pro veřejné zakázky, která by měla zajistit větší míru transparentnosti, zejména z důvodů nutnosti relevantní informace zveřejňovat. Preferovány mají být energeticky úsporná a environmentální řešení, malé a střední společnosti, méně rozvinuté oblasti a etnické menšiny.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů

Někteří zahraniční podnikatelé sjednávají smlouvy podle hongkongského práva (která má kořeny v právu anglickém a je proto některým zahraničním právníkům bližší) s tím, že příslušným soudem jsou hongkongské soudy – rozsudek hongkongského soudu je totiž od roku 1997 vykonatelným i na pevninské Číně.

Jestliže je ve smlouvě uvedeno čínské právo a čínský soud, odehrává se jednání před místně příslušným soudem v sídle žalovaného. Řada právníků tento postup doporučuje - ačkoli angažování čínských právníků je v tomto případě nezbytné, rozsudek, který místně příslušný soud vydá, je přímo vykonatelný, řízení relativně rychlé a není potřeba žádat o výkon rozhodčího nálezu jako v případě arbitráže nebo rozsudku hongkongského soudu ve výše uvedené situaci.

Důrazně však nedoporučujeme sjednat ve smlouvě příslušnost soudu (nikoli arbitrážního, ale klasického) mimo území ČLR. Případný rozsudek takového soudu je z čínského pohledu zcela nicotný, protože Čína rozsudky zahraničních soudů v 99 procentech případů nevykonává (výjimkou je např. rozhodnutí korejských soudů).

Pokud se s čínským partnerem sjednává rozhodčí doložka, pak je nejčastěji jako příslušný soud sjednán China International Economic and Trade Arbitration Commission nebo Beijing Conciliation Centre. V případě, že kontrakt předepisuje zahraniční arbitrážní instituci, může být touto institucí v podstatě jakýkoli zahraniční arbitrážní soud, jelikož Čína je členem tzv. Newyorské úmluvy o výkonu arbitrážních rozhodnutí a rozhodčí nálezy zahraničních arbitrážních soudů v Číně jsou tak vykonatelná (je tu ovšem stále riziko, že čínský soud tento výkon zamítne např. s odkazem na veřejný pořádek).

V souvislosti se spory s čínskou stranou je třeba zdůraznit ještě jednou zásadní věc. Naše problémy v obchodu a v ekonomické spolupráci s ČLR přestávají být v mnoha případech jen našimi problémy. Je třeba se naučit na všech úrovních, ve státní správě i v podnikové sféře, rozlišovat podstatu vzniklého problému, zda se jedná o vnitřní nedostatek či chybu českého podniku nebo o obecnou záležitost. Jestliže se naráží např. na nedopatření v čínské legislativě (ať už na mylně nebo záměrně stanovené opatření), v jejím uplatňování apod., je třeba zkušenost z praxe přenést na orgány EU. Cesty jsou různé, je možné to učinit přes hospodářskou komoru EU-ČLR (EUCCC), přes ZÚ Peking atd. Orgány Evropské unie mají mnohem lepší příležitosti lobbovat za odstranění nedostatků než ČR (více informací kupř. na www.mkaccdb.eu.int). Dialog mezi EU a ČLR probíhá velmi často, na mnoha úrovních, včetně té nejvyšší.

Rizika místního trhu

Platební rizika

Požadovat celkovou platbu předem je z hlediska čínských dodavatelů běžné, jelikož malé továrny v Číně často pracují s velmi malou marží a jejich cash-flow jim nedovoluje zafinancovat nákup vstupů bez toho, aby byla částka za dodávku zaplacena předem.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že pokud dodavatel po zaplacení 100 % částky zboží nedodá, neexistuje pro českého odběratele žádná rychlá a efektivní možnost, jak se k penězům zpět dostat. Existují teoretické možnosti, jako je např. žaloba (ta ale vyžaduje mít platnou smlouvu z hlediska čínského práva s místní příslušností soudu v Číně nebo odpovídající rozhodčí doložku, což u malých dodávek většinou malé a střední firmy neřeší a obchod probíhá pouze „na fakturu“), nicméně ani ty většinou nejsou vzhledem k výdajům za právní zastupování pro českou stranou reálně akceptovatelné a zaplacená částka je tady „nevratitelná“.

V tomto smyslu existuje několik řešení, které se pokoušejí zkušení odběratelé s dodavatelem dohodnout:

  • využití akreditivu, což ovšem zvyšuje celkové náklady transakce a neřeší problém čínské strany s hotovostí. Proto se v reálu u malých dodávek (+/- jeden kontejner) setkáváme v Číně s akreditivem relativně málo často;
  • zálohová platba – ty jsou již častější; běžně se mezi obchodními partnery daří dohadovat zálohu 50/50 (padesát procent předem, zbytek po nalodění zboží), nebo dokonce 30/70. Toto řešení ZÚ Peking doporučuje partnerům českých firem nabízet. Pokud nebude souhlasit, jsou i jiné možnosti. Jen málokdy existuje v Číně jen jeden dodavatel zboží, o které má dovozce zájem. Vyjednávací pozice kupce je tak většinou mnohem lepší, než prodávajícího (ne vždy si to importující firmy uvědomují a využívají toho);
  • posledním řešením je platba celé částky předem, to však vyžaduje skutečně velmi detailní prověření dodavatele - tzn. vidět továrnu, ověřit reference, setkat se s vlastníky (nebo alespoň někoho na místo vyslat atd.). Není vyloučeno, že podnik, který dnes obdržel platbu, zítra zbankrotuje (týká se to právě oněch podniků, které s nízkou marží vyvážejí exportní zboží).

Realitou často bývá, že odběratel často při nákupu zboží z Číny zariskovat musí. Pokud je k tomu oběratel tedy z nějakého důvodu nucen, je zapotřebí dodržet několik zásadních kroků a velké množství čínských podvodníků je tak rázem „vyeliminováno“. O tom, jak prověřit dodavatele z veřejných zdrojů a s relativně malými náklady se např. dočtete na stránkách ZÚ Peking či na stránkách EU SME Centre – viz Odkazy dále.

Vývoj kurzu měny viz Kapitola č. 1.

Dodávky neodpovídající kontraktům – podvodné dodávky

Dalším rizikem pro české odběratele, které může být citelnou ztrátou, jsou tzv. „podvodné dodávky“. Odběratel po přebírání zboží na celnici zjistí, že zboží je buď v omezeném množství, např. namísto plného kontejneru dorazí jen jedna třetina, v některých případech dokonce kontejner zcela jiného obsahu. Jsou případy, kdy jsou veškeré dokumenty z celnice v ČLR minimálně „na oko“ v pořádku, při podrobnějším zjišťování se zjistí, že dokument je podvrhem, či že zboží bylo i po proclení a kontrole vyměněno. Mnohdy není zcela jasné, v jaké fázi ke změne zboží došlo, v některých případech jde o „podvodnou dodávku“ přímo ze závodu, protože nebylo zboží před odjezdem zkontrolováno.

Proti tomuto případu podvodů je třeba se bránit, zejména pokud jde o „nové“ partnery, u kterých ještě není dostatečná míra důvěry. Samozřejmostí by mělo být základní prověření firmy, stejně jako u všech ostatních obchodních operací s Čínou – viz níže. Druhým momentem ja zajištění inspekce před dovozem – ZÚ Peking a kanceláře CzechTrade mohou doporučit firmy, které se tímto v Číně profesionálně zabývají.

Pokud přeci k takovému případu dojde, je potřeba v přístavu či na celnici vše řádně zdokumentovat, zboží nepřijímat a řádně reklamovat. Postup samozřejmě záleží i na typu dohody, která byla s dodavatelem z Číny uzavřena.

Falešné poptávky

Již několik let zkouší čínští podvodníci trik, jak připravit důvěřivé partnery z Evropy (týká se to v podstatě všech zemí EU) o peníze. Scénář bývá s drobnými nuancemi zpravidla stejný:

Čínská firma (často neexistující nebo zaregistrovaná jen několik měsíců) projeví prostřednictvím e-mailu zájem o nákup výrobků z Evropy. Může se jednat o stroje a další technická zařízení, speciální výrobky (kupř. kontejnery, nerezové skladovací tanky), ale i jiné zboží. Firma požádá o předložení nabídky na odběr většího množství výrobků (často až podezřele velkého). Poté, co ji obdrží, souhlasí s cenou a vyzve výrobce, aby přijel do ČLR uzavřít kontrakt, protože hodlá poskytnout zálohu na výrobu a při sepisování první smlouvy je nutno, aby partneři stanuli „tváří v tvář“.

Bohužel na to řada výrobců, kteří nemají velké zkušenosti se zahraničním obchodem (a především v Asii), reaguje tak, že ve vidině velké zakázky a zisků (protože nabídnutá cena je téměř bez výjimky čínskou stranou akceptována), do ČLR přijede. Mají zajištěno ubytování v luxusním hotelu (pochopitelně na vlastní náklady) a čínský partner jim vysvětluje, jak se těší na budoucí spolupráci a slibuje další zakázky, tedy nejen první kontrakt, který se právě podepsal. Dále většinou partnerovi ze zahraničí vysvětluje, jak je realizace některých záležitostí je v ČLR obtížná, a tak by výrobce měl složit v hotovosti peníze (požaduje se cca 5 000 EUR) na úplatky pro vlivné státní úředníky (nově na notářské poplatky), kteří prosadí, aby se výrobky uplatnily i v dalších státních zakázkách. Samotný Číňan nemá přímý přístup k valutám, pouze při platbách do zahraničí prostřednictvím banky, a proto ty peníze nutně potřebuje, ale splatí je formou zálohové platby na zakázku v nejbližší době. Někdy je tato suma vyžádána „na dálku“, tedy bez „nutnosti“ cestovat do ČLR.

Některé firmy na tento trik naletí a peníze předají. Někteří tak velkou hotovost nemají a jsou tedy požádáni o menší částku, aby se obchod rozeběhl. Ti obezřetnější nakonec nedají nic.

Bez ohledu na to, zda výrobce zaplatí, či nezaplatí, výsledek bývá stejný. Podepsaný “kontrakt” je pouhým cárem papíru a po čínské firmě se slehne země. Lépe dopadnou ti, kteří sice absolvují cestu do ČLR, ale zjistí, že něco není v pořádku, úplatek odmítnou poskytnout a čekají, zda se jim po návratu partner ozve. Případně ho po návratu sami osloví a zjistí, že nereaguje, tudíž nezahájí výrobu a jejich ztrátou je tak “pouze” cesta do ČLR.

Daleko horší situace ovšem nastane (ať už se úplatek předá, či nikoli), když výrobce v očekávání, že se „kontrakt“ začne plnit, zahájí přípravy na výrobu. Připraví technickou dokumentaci, nakoupí materiál, zajistí speciální nástroje a někdy i začne vyrábět. Poté, když se mu čínský partner stále neozývá, snaží se ho kontaktovat, ale vždy neúspěšně. Škody, které takto mohou výrobci nastat, mohou být i v řádu desítek miliónů korun.

Jistou obměnu tohoto postupu představuje snaha o získání pozvání k návštěvě ČR, které může být zneužito k ilegální migraci a v případě oficiálního pozvání, potvrzeného Cizineckou policií ČR, může zvoucí subjekt čelit i povinnosti uhradit náklady spojené s pobytem cizince, jeho vyhoštěním, zdravotnickou péčí apod. V takovém případě často čínská firma přesvědčuje český protějšek, aby se přimluvil nebo zasadil na ZÚ Peking o udělení víza s poukazem na údajné problémy. Skutečnost bývá takřka vždy taková, že firma buď vůbec žádost nepodá, nebo jsou při jejím prověřování zjištěny nesrovnalosti, které vedou k odmítnutí žádosti a tím i k prevenci ztrát u českých firem.

Trendem v podvodech v poslední době je dále nabídka čínských firem „zaregistrovat“ určité produkty pro dovoz s úmyslem stát se zástupcem na trhu či zboží ve větším množství dovážet. Za takovou službu čínská firmy obvykle požaduje v řádu několik 1000 USD.

Falešné krádeže internetových domén

V poslední době se také množí situace, kdy je česká firma oslovena čínskou firmou (prodejcem domén *.cn) s tím, že u této firmy si jiná čínská firma objednala doménu, jež by mohla patřit právě české firmě (např. pokud se česká firma jmenuje XYZ a využívá doménu xyz.cz, bude se jednat o doménu xyz.cn). Následně tato čínská firma nabídne doménu české firmě ke koupi před tím, než ji prodá onomu „podezřelému“ čínskému objednavateli. V 90 procentech případů se však jedná o podvod:

  • čínský objednatel je pouze imaginární;
  • čínská firma nabídne doménu k přednostnímu odprodeji české firmě za přemrštěnou částku (v řádech stovek dolarů);
  • pokud česká firma na nabídku nezareaguje, nic se nestane – nikdo si její čínskou doménu nezaregistruje. Pokud opravdu o doménu .cn česká firma stojí, lze si ji zaregistrovat za částku v řádu stovek korun na rok a tento problém pak vzniknout ani nemůže.

Krádeže čísla bankovních účtů na fakturách

Zastupitelský úřad se v poslední době setkal s několika situacemi, kdy česká firma obdržela od čínského partnera email s fakturou na zaplacení zboží, ale ten po zaplacení deklaruje, že tento email neodeslal a účet, který byl uveden na faktuře, mu nepatří. Někdy dodavatel neodesílá zboží a reaguje až poté, kdy zboží urguje zákazník z Evropy s tím, že faktura již byla zaplacena. V daný moment se zjistí, že došlo k hacknutí e-mailu.

Tento email je často odeslán z emailové schránky, která se „podobá“ skutečné emailové schránce čínské firmy (jejich obchodního zástupce), jen je drobně pozměněna – (např. místo echo.hankun@email.cn na echa.hankun@email.cn). Čínská firma poté tvrdí, že za tuto situaci nemůže a doporučí české firmě obrátit se na policii. Zda je to skutečně pravda a čínská firma je také obětí podvodu, je těžké zjišťovat, proto je třeba být v této věci obezřetní a ujistit se, že stále komunikujete s jednou a tou samou emailovou schránkou. Jakékoliv změny účtů v průběhu transakce jsou podezřelé a partner v ČR by si měl tento nový fakt minimálně na dvou místech ověřit (telefonicky u kontaktní osoby, vyžádat si písemmé potvrzení od majitele firmy, dotázat se své banky atd.).

Internetové podvody a jak se jim brátnit – základní návod ZÚ Peking

Před jakýmkoli nákupem zboží z Číny je vhodné mít na paměti, že značkové zboží není na čínském trhu téměř nikdy výrazně levnější, než na trhu evropském. Podezřele se jeví jakákoli cena, za kterou čínský prodávající inzeruje zboží zavedených světových značek, přičemž je ve srovnání s evropskou maloobchodní cenou nižší než 70 procent této maloobchodní ceny. Zatímco Čína je rájem levných a ne vždy kvalitních produktů, skutečně kvalitní a značkové výrobky jsou často dražší než v zemi původu výrobce. Prodávající je v případě, že nabízí podezřele levné značkové zboží, většinou připraven nabídnout více či méně věrohodnou historku o velkoobchodních slevách. Ve většině případů však kupující ve výsledku obdrží zboží padělané, jiné (zpravidla v podstatě nepoužitelné) či v horším případě neobdrží nic. Padělané zboží může být zabaveno již při cestě z Číny (v takovém případě jdou náklady na vrub kupujícího) a jeho prodej v ČR je samozřejmě v rozporu s legislativou upravující ochranu práv duševního vlastnictví.  Mějte na paměti, že pokud se nabídka prodejce zdá příliš výhodná, než aby byla skutečná, pak se pravděpodobně jedná o podvod.

Scammeři nejčastěji využívají ke svým podvodům služby společností přebírajících peníze jako je Money Gram nebo Western Union. Určité procento scammerů vyzve kupujícího k platbě na účet. Kupující by se měl mít na pozoru, pokud je tento účet veden na jméno fyzické osoby a nikoli na jméno právnické osoby (tedy na danou firmu). Založit účet bez potvrzení o existenci firmy totiž není možné a tak může účet na jméno obchodníka napovědět spíše o tom, že daná firma vůbec neexistuje. Vždy se snažte obchodovat s těmi partnery, kteří uvádějí účet znějící na jméno společnosti, nikoli na jméno fyzické osoby.

Ověřte si, že prodávající vám před uzavřením obchodu sdělil plnou adresu svého sídla resp. bydliště. Znát adresu prodávajícího je nezbytné v případě uplatnění možných pozdějších nároků vzniklých z obchodního vztahu, podezřelá adresa však může také a priori odhalit scammera. Je vhodné mít adresu prodávajícího v transkripci (pinyin), pro cizince je většinou adresa uvedená v čínských znacích matoucí.  Přitom je nezbytné, aby adresa obsahovala co nejkonkrétnější identifikační znaky – pokročilejší scammeři často uvádějí svou skutečnou adresu (falešná je totiž poměrně lehce odhalitelná, viz dále), ale pouze do úrovně distriktu. Řada čínských měst v počtu obyvatel atakuje desetimilionovou hranici a proto je prakticky nemožné jen z takto obecných údajů scammera vystopovat. Vždy trvejte na zaslání adresy kupujícího do úrovně čísla popisného.

Pro zaslání peněz se prodávající s kupujícím dohodnou na společném hesle, na jehož základě prodávající získá po odeslání zásilky na své pobočce např. Western Union peníze, které kupující předtím u své pobočky složil. Tyto společnosti samotné proti scamu tvrdě bojují, přesto nelze ignorovat skutečnost, že platby tohoto typu jsou naprosto anonymní a jako takové nevhodné k realizaci obchodů na dálku (především tam, kde jde o velké částky nebo se partneři důkladně neznají). Pokud se i přesto rozhodnete využít tohoto způsobu placení, nesdělujte kupujícímu číslo peněžního transferu (tzv. MTCN), dokud nechcete, aby měl skutečně přístup k penězům. Běžná taktika scammerů je požádat o toto číslo před tím, než zásilku odešlou s odůvodněním, že potřebují pouhé potvrzení o odeslání peněz. Skutečnost je ovšem takové, že Western Union umožní výběr peněz pouze na základě sdělení tohoto čísla a nevyžaduje již v takovém případě dohodnuté heslo. Používejte služeb Western Union a MoneyGram pouze v případě, že kupujícímu důvěřujete a nikdy nesdělujte předčasně heslo a číslo peněžního převodu.

Sofistikovaného scammera není lehké odhalit ani za pomoci specializovaných firem. Na trhu se však naštěstí vyskytuje převážná většina podvodníků, jejichž odhalení nevyžaduje víc než dostupné informační zdroje. Jedním z nejcennějších je vyhledání partnera v čínských Žlutých stránkách, které jsou také dostupné v angličtině. Pomocí jednoduchého zadání firmy obchodního partnera do vyhledávácího pole může prodávající odhalit některé zásadní nesrovnalosti, především co se týče adresy (skutečná adresa je samozřejmě scammerovým nejpečlivěji střeženým tajemstvím). Méně sofistikované, ale stejně funkční je progooglování firmy obchodního partnera. Pokud daná společnost tvrdí, že je v oboru lídrem (což je tvrzení, které mají scammeři v oblibě), ale Google o ní nenachází informace a jediná webová stránka, jejíž adresu partner poskytuje, vypadá neprofesionálně a angličtina je plná chyb, mějte se na pozoru. Vždy použijte dostupné vyhledavače a zjistěte si o prodávajícím maximum veřejně dostupných informací.

Je vhodné mít se na pozoru v případech, kdy je prodávající podezřele rychle schopen měnit některé podstatné náležitosti obchodu, jako jsou například parametry zboží, kvantita nebo způsob balení. Příliš promptní reakce na požadavky kupujícího nemusí znamenat jen flexibilitu čínského partnera, ale často také skutečnost, že tento žádný reálný obchod realizovat zájem nemá. Kupující by se měl mít rovněž na pozoru v případech, kdy je na něj ze strany prodávajícího vyvíjen přílišný nátlak na rychlost uzavření obchodu s poukazem na výjimečnou, časově omezenou slevu, poslední kusy zboží atd. Toto jednání je často podmíněno snahou scammera dostat kupujícího do tlaku a tím snížit jeho práh ostražitosti. Vždy si internetový obchod dobře rozmyslete a všímejte si podezřelého jednání prodávajícího.

Většina scammerů uvádí v rámci informací o svém „podnikání“ pouze číslo mobilního telefonu. Scammeři tak úspěšně maskují svou skutečnou adresu a spoléhají na to, že cizinec si této skutečnosti buď nevšimne, nebo neumí rozpoznat rozdíl mezi formátem čínského telefonního čísla pevné linky a mobilního telefonu. Je samozřejmé, že stejně jako kdekoli na světě mají velké a zaběhnuté společnosti v Číně vždy také pevné telefonní číslo. Pokud jej Váš nový partner nemá, je to důvod ke zbystření pozornosti. Mobilní telefonní číslo v ČLR pak poznáte tak, že začíná tímto trojčíslím:

  • 130/1/2 - China Unicom GSM
  • 133 - China Telecom CDMA
  • 1340-1348 - China Mobile GSM
  • 1349 - ChinaSat Satellite
  • 135/6/7/8/9 - China Mobile GSM
  • 150/1/2 - China Mobile GSM
  • 153 - China Telecom CDMA
  • 155/6 - China Unicom GSM
  • 157 - China Mobile TD-SCDMA
  • 158/9 - China Mobile GSM
  • 185/6 - China Unicom WCDMA
  • 188 - China Mobile TD-SCDMA
  • 189 - China Telecom CDMA

V této souvislosti je rovněž vhodné ověřit si, že telefonní číslo je registrované v místě, kde prodejce udává svou adresu. K tomu Vám zdarma dopomohou webové stránky. Tento vyhledavač funguje i na mobilní telefony.

Je skutečností, že většina scammerů se rekrutuje z řad jihočínských farmářů. Z toho plynou dvě skutečnosti – tito farmáři, kteří se často vydávají za generální manažery fiktivních podniků, neumí ani částečně anglicky. Proto vždy používají překladatele, nicméně tyto si najímají jen na jednotlivé zakázky (podvody). Proto pokud tomuto „manažerovi“ zavoláte na přímo, anglicky se s ním nedomluvíte. Jak již bylo řečeno, většina scammerů operuje z provincií na jihu Číny – především se pak tito soustředí v městech Xi´an, Luyan, Zhenzhou, Kunming a Guilin. Pokud podezřele výhodná nabídka pochází od podnikatelů z těchto měst, je zde další důvod je ke zvýšené opatrnosti. Velmi užitečná je v tomto smyslu databáze čínských scammerů společnosti Kompass. Neváhejte preventivně shlédnout, zda na ní náhodou nefiguruje firma Vašeho partnera. Ověřte si vždy, odkud Váš partner pochází, a vyzkoušejte, zda mluví anglicky.

Obecně lze doporučit před nákupem vždy zjistit co nejvíce informací o zboží, které je předmětem dodávky – vyžádejte si detailní fotografie a nespokojte se jen s těmi, které se nacházejí na webu výrobce. Pokud bude muset partner zboží nově vyfotit, máte potvrzeno, že jej má skutečně k dispozici (což má scammer pouze virtuálně). U větších zakázek je také velmi vhodné získat od partnera reference – dodal již někomu v Evropě, resp. – ještě lépe – ve Vaší geografické blízkosti? Je možno toto zboží vidět, resp. alespoň zatelefonovat jinému zákazníkovi (ne-Číňanovi) a ověřit si solidnost partnera? Vždy chtějte fotky zboží vyfocené speciálně pro Vás a vyžádejte si reference na spokojené zákazníky.

ZÚ Peking českým firmám doporučuje, aby byly ve všech uvedených případech velmi opatrné a kontaktovaly v případě jakýchkoli pochybností ZÚ ČR v Pekingu (commerce_beijing@mzv.cz) či ostatní zastoupení a agentury v ČLR: GK ČR v Šanghaji (shanghai@embassy.mzv.cz), kanceláře CzechTrade v Šanghaji (shanghai@czechtrade.cz), v Pekingu (katerina_durove@czechtrade.cz) či v Chengdu (chengdu@czechtrade.cz).

Obvyklé platební podmínky a platební morálka

Platební styk s ČLR probíhá ve volně směnitelných měnách (převážně v USD, stále častěji však i v RMB, dále v EUR) a nejčastějším platebními nástroji jsou dokumentární akreditiv (větší zajištění, vyšší poplatky) a dokumentární inkaso (menší zajištění, nižší cena – doporučováno u partnerů, kteří mají vzhájemnou důvěru), v posledních letech však vzrostl význam přímých plateb (rychlost, jednoduchost, větší rizika). S postupným rozvojem e-commerce je stále populárnější „on-line“ dokumentární akreditiv.

Obvyklé platební podmínky v čínských obchodních smlouvách obsahují následující kombinace:

  • 10 % záloha, 75 % při nalodění, 10 % po příjezdu nebo převzetí zboží, 5 % po uplynutí záruční lhůty;
  • 10 % záloha, 80 % při nalodění, 10 % po konečném převzetí zboží;

kvůli potížím s vymáháním doplatku někteří zahraniční prodejci trvají na 10 % zálohy a 90 % při nalodění.Čínští odběratelé se obvykle snaží otevřít akreditiv až 30 dní před naloděním, lze však doporučit delší lhůtu, aby byla platba připravena při odevzdání zboží k přepravě. Placení zpravidla proběhne do pěti dnů po převzetí dopravních dokumentů, které by měly obsahovat:

  • konosament
  • fakturu
  • certifikát o původu
  • exportní licenci
  • balicí list
  • oznámení o dodávce
  • jiné formuláře (pro určité druhy zboží)

inspekční certifikát (pokud je to uvedeno ve smlouvě).Možné problémy s akreditivem a čínskými odběrateli:

  • při uvedení “běžné” klauzule o uvolnění platby ze strany banky odběratele po proclení může dojít k situaci, kdy se zboží zadrží na celnici, jestliže kupř. nemá odběratel prostředky na zaplacení celních poplatků nebo odmítne iniciovat celní řízení. Importér může také využít situace a odmítnout zboží, pokud došlo od uzavření smlouvy až po dodání zboží ke snížení ceny zboží;
  • importéři také někdy blokují proclení s odůvodněním, že došlo k množstevnímu rozdílu (chybí třeba jeden karton), což znamená, že je balicí list “nesprávný”;
  • zdržení dodávky - stalo se, že dodávky zboží zpožděné o pouhý den byly vráceny zpět prodávajícímu;
  • změna lodní trasy - importéři vrátili zpět zboží s odůvodněním, že došlo k neplánované zastávce v rozpisu plavby a tudíž dodávka nemůže být převzata.

Podle čínského Obchodního zákoníku z roku 1999 platí, že je-li zboží poškozeno nebo jinak nevyhovuje kvalitativním požadavkům dle obchodní smlouvy, má kupující právo zboží odmítnout a ztrátu nese plně prodávající. Není vyloučeno, že se takto vyvíjí nátlak na prodávající, aby slevil ze své ceny pod hrozbou ztrát spojených s repatriací zboží z ČLR.Dříve v oblasti financování zahraničního obchodu dominovala Bank of China, která de facto držela monopol a dokumentární akreditivy pro čínské společnosti. Zahraničním dodavatelům bývá obvykle doporučováno, aby akceptovali akreditivy vystavené Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank, China Development Bank a Bank of Communications.  Státní finanční instituce pro podporu exportu - Export Import Bank of China (China Eximbank neboli EXIM banka) - rovněž nabízí odběratelské úvěry. Akitvní jsou i velké americké, evropské a asijské banky.Objevily se také první linky pro financování zahraničního obchodu s ČLR v CNY (kupř. Komerční banka, ČSOB, HSBC, Raiffeisenbank, UniCredit Bank atd.), které mají za cíl usnadnit finanční vypořádání s čínskými partnery a snížit kurzová rizika.Zejména při nákupu investičního zboží ze zahraničí čínští zákazníci vyžadují bankovní garance za poskytnuté zálohy, zádržné za kvalitně provedenou dodávku a instalaci zařízení, případně požadují odloženou splatnost či poskytnutí odběratelského úvěru. Naopak v některých případech (termínově napjaté dodávky, prioritní projekty apod.) jsou čínské firmy ochotny přistoupit na vyšší cenu i příznivější platební podmínky za předpokladu perfektní kvality a včasného dodání včetně zkrácených výrobních lhůt.Exportním financováním se v ČLR zabývá primárně výše zmíněná EXIM banka, která v říjnu 2014 podepsala Dohodu o spolupráci s Českou exportní bankou. Jejím primárním cílem je podpořit čínské vývozy a investice. Má také v gesci správu úvěrové linky v rámci Iniciativy 16+1 ve výši 10 mld. USD, resp. projekty mohou jednotlivé subjekty předkládat právě EXIM bance.Pojišťováním exportů se zabývá Sinosure (China Eport & Credit Insurance Corp.), založená v roce 2001. Od roku 2013 však již nemá monopolní postavení, povolení k poskytování krátkodobých pojištění úvěrů má i PICC Property & Casualty Co.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Čínská kultura je obecně velmi vzdálena evropské civilizaci, existuje proto řada odlišností, které se vyskytují i při obchodním jednání. V následujícím textu bude alespoň ve zhuštěné formě podána informace o některých zvláštnostech.

Styl obchodního jednání

Číňané při jednání bývají velmi dobře argumentačně vybavení, oplývají velkou dávkou trpělivosti a jdou asertivně za svým cílem. Pokud jde o jednání na nejvyšší úrovni, budou čínští představitelé mít velmi přesnou a aktuální informaci o situaci v České republice. Myšlení čínských vyjednávačů je značně koncepční, uvažují o všem s perspektivou mnoha let dopředu. Při jednání se ukazuje jejich trpělivost, psychická odolnost, negociační slušnost a skromnost. Znalost angličtiny je zatím velmi malá (jiné jazyky jsou spíše výjimečné), a proto je třeba myslet na otázku zabezpečení tlumočníka a jeho znalost odborných termínů podle zaměření firmy. Je zásadní chybou nemít velkou zásobu vizitek, pro podniky více obchodující s Čínou se vyplatí mít je i s čínským překladem. Tituly (Ing. apod.) se nepoužívají, důležité je uvedení funkcí a respektování jejich hierarchie. Vizitky, listiny, dary (velmi důležité) apod. se podávají a přebírají oběma rukama. Doba oběda je „svatá", jednání by tedy mělo být nejlépe od 9 do 11 hodin, odpoledne od 14 do 16 hodin. Pro dosažení cílů čínský partner nešetří časem a je schopen protáhnout jednání až do pozdních hodin, či dojít k dohodě v časovém prostoru, který již zahraniční strana považuje za ztracený.

Klíčová je v obchodním jednání funkc e majitele firmy. Nelze podceňovat hierarchii. Majitel firmy či CEO by měl být u všech jednáních s partnerem, zejména pokud na čínské straně jedná „nejvyšší“. Existují případy, kdy velká investice v cílovém zemi skončila tak, že u podpisu dodhody nebylo vedení firmy a čínský investor od partnerství okamžitě odstoupil.

Dalším důležitým momentem je fakt, že co je jeden den dojednáno, není nutně „startovací“ pozicí pro nadcházející jednání. Je běžné, že se musí začít tak trochu od začátku. I zde je tedy nutné se vyzbrojit trpělivostí a vést si podrobné záznamy z jednání. Všechny důležité otázky by měly být zmíněny na začátku partnerství – např. řešení IPR, později už k tomu nebude prostor, resp. otázky by mohly vyvolat „ztrátu tváře“. Je tedy lepší zmínit problémové otázky na začátku vztahu s tím, že se k nim vrátíte.

Pracovní návyky

Obecně lze říci, že Číňané jsou pracovití a zvyklí pracovat mnoho hodin denně. Velká nezaměstnanost také vede k jejich úsilí neztratit práci. Problém při jejich zaměstnávání např. v reprezentačních kancelářích je v tom, že jejich znalost angličtiny nebývá dobrá; naopak, mladí lidé s dobrou jazykovou znalosti jsou si vědomi své ceny a vzhledem k značnému množství zahraničních firem ve velkých městech mají vyšší platové nároky. V Pekingu, kde uváděná průměrná měsíční mzda je cca 2 500 CNY, je potřeba uvažovat při znalosti jazyka minimálně o 4 000 CNY, v současnosti jsou běžné požadavky na plat okolo 8 - 9 000 CNY. Je nutné pečlivě vyjednat všechny okolnosti kolem mzdy, protože v Číně existují odvody na různé fondy, např. bydlení, což však si může zaměstnanec platit sám. Pracovní doba začíná většinou v 8 až 9 hodin a končí v 17 až 18 hodin s přestávkou na oběd, na úřadech se v sobotu a neděli nepracuje. Číňané jsou zvyklí v průběhu polední pauzy spát.

Vztahy mezi lidmi

Tato oblast známá pod čínským výrazem guanxi („kuan-ši") stále hraje významnou úlohu při vytváření podmínek pro uzavření obchodní transakce. S tím souvisí i problém korupce, která bývala donedávna rozšířená a např. při tendrových řízeních často přítomná. Současná vládní elita však přijala velmi nekompromisní protikorupční opatření a problém může být opačný. Větší než malý dárek může obdarovaného potenciálně ohrozit nařčením ze zkorumpovanosti.  Obchodní partner ale často očekává pozvání do Evropy na náklad výrobní firmy „na prohlídku závodu a zboží". To umožňuje Číňanům lépe českou stranu poznat, ale také cestovat, což je jinak relativně obtížné. Vzájemné poznání a potřebné známosti jsou důležité pro získání důvěry partnera a uzavření kontraktu. Z toho důvodu zahraniční partner musí počítat s tím, že někdy musí absolvovat několik návštěv a jednání. V Číně má tradičně velký význam neverbální komunikace, např. smích může zakrývat překvapení či nesouhlas s nevhodným návrhem nebo dotazem. Čínský partner je schopen sdělit šokující zprávu či negativní názor s úsměvem. Číňané většinou nejdou hned k věci, ale postupně prostřednictvím různých jinotajů. Při oslovování používají příjmení, které se uvádí na vizitkách a listinách na prvním místě na rozdíl od naší praxe. Humor oceňují Číňané spíše neosobní, záporně se staví k netrpělivému, agresivnímu, prudkému či žoviálnímu jednání ze strany partnera. Zásadní je pro Číňany „neztratit tvář", proto je třeba opatrnosti při kritice a žádosti o výrazné ústupky. Evropská slušnost vůči ženám, např. pomoci se zavazadlem či do kabátu, vyvolá spíše rozpaky.

Partneři z Evropy by také měli vnímat, že „guanxi“ je v zásadě nemožné vybudovat, bez čínského elementu. Jinými slovy, žádný cizinec, i když bude v Číně pracovat 20 let, nemá „skutečné“ guanxi. Guanxi je synonymem pro „chodili jsme spolu do školy“, „naši tátové jsou bývalí spolužáci“, „pracovali jsme spolu 10 let na centrále“, „je to moje teta“. Takové guanxi lze jen těžko dohánět a proto je účast čínských spolupracovníků či partnerů při vstupu a působení na trhu zcela zásadní.

Hodnoty a normy

Žebříček hodnot se s ekonomickým rozvojem a zvyšováním životní úrovně mění. Ve velkých městech koupě auta začíná být pro mladou generaci již důležitější než teoretická možnost mít druhé dítě v rodině (politika jednoho dítěte se postupně uvolňuje). Také koupě bytu a dobré zaměstnání hraje větší úlohu než dříve. Tradiční model rodiny stále přežívá, ale s rostoucí střední vrstvou se zvyšuje i konzumní způsob života (luxusní výrobky jdou stále více na odbyt) – prim hrají nové technologie, ale i kultura a cestování. Úcta k cizincům stále ještě existuje, žádost od neznámých lidí na ulici o možnost se společně vyfotit se běžně objevuje už jen na venkově. Na druhé straně existuje vysoké národní uvědomění a je lépe se vyvarovat kritiky čehokoliv čínského (včetně stravy). Národnostní otázka je citlivým problémem, zejména v Tibetu a severozápadní Číně (provincie, Xinjiang /Sin-ťiang/). Z hlediska náboženství je Čína relativně tolerantní zemí ve smyslu koexistence různých konfesí (islám, křesťanství, buddhismus atd.). V obchodních záležitostech nehrají náboženské otázky určující úlohu.

Oblékání, stolování

V obchodním jednání je běžný oblek západního typu, na jihu vzhledem k teplu je oblečení méně formální. Starší lidé, včetně mužů, si často barví vlasy, aby tak zakryli šediny a vypadali mladší. Podávání rukou je běžné, někdy doprovázené lehkým ukloněním.

Jídlo je svým způsobem rituál a velké téma pro konverzaci. Pozvání na oběd či večeři je běžnou součástí obchodního jednání. Obvykle se servíruje několik chodů u kulatého stolu s otáčivou deskou, podle regionu se podávají místní speciality. Hostitel běžně vybere všechny chody, proto jsou na stůl položeny jeden či dva jídelní lístky. Běžné jsou přípitky i konzumace alkoholu (vína, piva a čínské pálenky). Předpokládá se, že pozvaný partner pronese také několik přípitků (ve stoje) – běžné je také postupné obcházení stolu a výměna vizitek v průběhu večeře spojená s přípitkem. Kouření u stolu i během jídla je z čínské strany obvyklé. Reciproční pozvání na oběd či večeři je velmi oceňováno a dobře přijímáno. Po závěrečném přípitku hostitele se ihned končí. Někdy se při této příležitosti předávají i dárky.

Svátky v roce 2016:

  • 1. 1. Nový rok (volno od 1. do 3. 1. 2016)
  • 8. 2. Lunární Nový rok (podle lunárního kalendáře) – (volno od 7. do 13. 2. 2016)
  • 4. 4. Svátek Qingming (Čching-ming, obdoba českých Dušiček, volno od 2. do 4. 4.  
  • 1. 5. Svátek práce (změna od roku 2008, volno od 30. 4. do 2. 5. 2016)
  • 1. 6. Den dětí (volno pro děti do 13 let), v roce 2016 připadá na středu
  • 9. 6. Svátek Duanwu nebo-li „Dragon Boat Festival“ (Tuanvu, Svátek dračích člunů, volno od 9. do 11. 6. 2016)
  • 1. 8. Den armády (půl dne pro aktivní příslušníky ČLOA)
  • 15. 9. Podzimní svátek (Mid-Autumn Festival, volno 15. až 17. 9. 2016)
  • 1. 10. Vznik Čínské lidové republiky (1. 10. 1949, volno od 1. do 7. 10. 2016)

Je běžné, že v období hlavních svátků bývá z rozhodnutí vlády volno zpravidla několik dní navazujících na víkend. Dny volna kromě vlastního svátku jsou napracovány během předchozího či následujícího víkendu.

Pracovní doba: Po – Pá 08:00 – 18:00 hod. s dvouhodinovou přestávkou na oběd (12:00 - 14:00)

Prodejní doba: Po – Ne 09:00 – 22:00 hod., banky a pošty zpravidla 09:00 - 17:00, o víkendech o dvě hodiny méně

Nedochází ke změnám letního a zimního času.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Na držitele cestovních pasů ČR se vztahuje vízová povinnost. Žádost o udělení čínského víza se podává na Velvyslanectví ČLR v Praze, na které se také můžete obracet se svými dotazy ohledně vízové problematiky.

Při podání žádosti o obchodní vízum (vízum typu M) ČLR je třeba předložit:

  • formulář žádosti o vízum
  • fotografii: 1x současná barevná originální fotografie pasového formátu, nalepit na formulář
  • pas a fotokopii dvojstrany s fotografií: zbývající platnost min. 6 měsíců, s min. 2 volnými stránkami pro vízum
  • vytištěná letenka nebo rezervace letu: obousměrná do Číny a z Číny (v případě více vstupů letenka/rezervace na první cestu; pokud žadatel o vízum cestuje jinými dopravními prostředky, předloží příslušné vysvětlení a potvrzení)
  • zvací dopis:
  • - oficiální zvací dopis "Invitation Letter of Duly Authorized Unit" 被授权单位邀请函 vydaný autorizovaným orgánem v Číně (čínské vládní orgány, instituce a podniky zplnomocněné čínským ministerstvem zahraničí)
  • - zvací dopis od zvoucí organizace úředně potvrzený dokumentem "Confirmation Letter of Invitation" 邀请确认函 vydaným autorizovaným orgánem v Číně (viz výše)
  • - zvací dopis od zvoucí organizace nebo osoby na hlavičkovém papíře, psaný v čínském nebo anglickém jazyce, adresovaný Velvyslanectví ČLR v ČR (podrobné informace).

Pozn.: Při podávání žádosti o vízum vícevstupé nebo o vízum s pobytem přesahujícím 30 dní je zpravidla požadováno oficiální pozvání "Invitation Letter of Duly Authorized Unit" 被授权单位邀请函 nebo pozvání úředně potvrzené dokumentem "Confirmation Letter of Invitation" 邀请确认函.

Víza jsou standardně vyřizována za 4 dny. Velvyslanectví ČLR v ČR nepřijímá žádosti o urychlená a expresně udělená víza.

Správní poplatek za udělení víza není hrazen v hotovosti na Velvyslanectví ČLR, nýbrž formou složení požadované sumy na příslušný bankovní účet velvyslanectví u ČSOB.

Pokud hodláte podniknout cestu do dalších zemí, např. Hongkongu nebo Macaa, budete potřebovat pro návrat do pevninské Číny dvouvstupné (vícevstupné) vízum. Rozhodně doporučujeme zažádat o individuální, spíše než skupinové vízum, u kterého musí celá skupina přicestovat i opustit ČLR společně. Problematické je pak odpojení se od skupiny v případě potřeby dřívějšího návratu.

72hodinový bezvízový tranzit:

Cizinci cestující mezinárodním letem s tranzitem v ČLR v následujících městech: Peking, Šanghaj, Guangzhou, Chengdu, Chongqing, Shenyang, Dailan, Xian, Guilin, Kunming a Hangzhou, mohou využít politiky 72 hodinového bezvízového režimu za níže uvedených podmínek:

  • platný cestovní pas
  • letenka do třetí země s odletem do 72 hodin (s potvrzeným datem a rezervací místa)
  • cizinci, kteří do Číny vstoupí na základě 72-hodinového bezvízového tranzitu, nesmí opustit správní oblast města, do kterého přicestovali!

Žádost o bezvízový tranzit je nutné oznámit dopravci. Letecká společnosti o této skutečnosti informuje imigrační orgány na příslušném letišti v Číně a imigrační orgány po ověření, zda jsou splněny podmínky pro bezvízový tranzit, povolí vstup do země.

V případě, že by turista ze závažného důvodu (např. hospitalizace) nemohl opustit ČLR do 72 hodin, je možné si požádat o příslušné vízum na imigračním úřadu v Pekingu/Šanghaji.

Poplatky za víza (mohou se bez předchozího oznámení změnit):

  • vízum na 1 vstup - 30 EUR
  • vízum na 2 vstupy - 45 EUR
  • vízum na neomezený počet vstupů (půlroční platnost víza) - 60 EUR
  • vízum na neomezený počet vstupů (roční platnost víza) - 90 EUR

Kategorie víz:

  • Z - pracovní vízum
  • X - studium
  • M - obchodní vízum
  • F - nekomerční výměnné pobyty, např. kulturní, vzdělávací a vědecké apod.
  • L - turistika
  • G - tranzit
  • J-1 - stálý zahraniční zpravodaj akreditovaný v ČLR
  • J-2 - krátkodobý zahraniční zpravodaj (novinář)
  • Q1 - vízum pro rodinného příslušníka občana ČLR nebo osoby s trvalým pobytem v ČLR mající v úmyslu trvale pobývat na území ČLR
  • Q2 - vízum pro příbuzně občana ČLR nebo osoby s trvalým pobytem v ČLR přijíždějící na návštěvu ne delší než 180 dní
  • R - vízum pro osoby s vysoce specializovaným zaměřením, talenty
  • S1 - dlouhodobé vízum (více než 180 dní) za účelem návštěvy rodiny
  • S2 - krátkodobé vízum (do 180 dní) za účelem návštěvy rodiny
  • W - diplomatické vízum
  • D - trvalý pobyt

Po příjezdu do ČLR je možné turistické vízum (typ L) výjimečně prodloužit o nezbytně nutnou dobu, je-li žádost doložena odůvodňujícími doklady. Poplatek i rychlost vyřízení žádosti je variabilní podle místa podání žádosti. V Pekingu se na občany ČR vztahuje poplatek 168 CNY. Žádosti o prodloužení víza jsou v Pekingu vyřizovány během 5 pracovních dní. Překročení délky povoleného pobytu (platnosti víza) je sankcionováno pokutou 500,- CNY/1den. Horní hranice pokuty je stanovena na 5000 CNY (1 CNY  cca 3,7 Kč). Bez platného víza hotely a jiná ubytovací zařízení striktně odmítají poskytnout cizinci ubytování a proto vízovým záležitostem doporučujeme věnovat náležitou pozornost.

Žádost o prodloužení se podává na následujících úřadech:

Režim vstupu

Při vstupu na území ČLR je cizinec povinen vyplnit formulář „arrival card“, který obyčejně dostanete v letadle, případně je k dispozici na celnicích. Ve formuláři je od cizince požadováno vyplnění následujících dat:

  • jméno a příjmení
  • národnost
  • číslo cestovního dokladu
  • číslo čínského víza a místo udělení
  • doprovázející osoby
  • číslo dopravního spoje nebo letové linky, kterou cizinec do ČLR přijíždí
  • plánovaná adresa pobytu v ČLR
  • podpis.

Při opuštění čínského území musí cizinec vyplnit formulář departure card, který je k dispozici na celnicích. Rozsah vyplňovaných údajů je však menší než u arrival card.

Přihlašovací povinnost

Hotely a ubytovací zařízení vyřizují registraci cizince automaticky na základě předložení cestovního pasu s platným vízem nebo povolením k dlouhodobému pobytu v ČLR. Zdržují-li se cizí státní příslušníci v čínských rodinách nebo u cizích státních příslušníků dlouhodobě pobývajících na území ČLR ve městech, mají povinnost se do 24 hodin od příjezdu registrovat na příslušném oddělení policie. V případě pobytu v odlehlejších venkovských oblastech je tato lhůta stanovena na 72 hodin.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro cestování nezměnily.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

Vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi. Cizinci nemají povoleno navštěvovat tzv. uzavřené oblasti. Seznam uzavřených oblastí paradoxně není veřejnosti přístupný. Doporučujeme kontaktovat před případnou cestou místní orgány nebo Velvyslanectví ČLR v Praze. I když je oblast sama o sobě „otevřená", nemusí být vždy pro cizince přístupná. V případě cest do oblastí uzavřených pro cizince je třeba požádat o zvláštní povolení na místním úřadě policie Public Security Bureau (Gong An Ju). Cizinci, kteří cestují do uzavřených oblastí bez zvláštního povolení, mohou být místními orgány zadrženi a vyhoštěni ze země nebo jinak potrestáni.

Pro cesty do Tibetské autonomní oblasti doporučujeme pro získání aktuálních informací a podmínek kontaktovat Velvyslanectví ČLR v Praze. Obecně platí, že již při podávání žádosti o vízum do ČLR by měl žadatel v okamžiku jejího podávání uvést informaci o tom, že hodlá cestovat na území Tibetu, protože je potřeba získat zvláštní povolení, které zařizuje právě Velvyslanectví ČLR v Praze.

V případě, že vznikne potřeba vyřídit si vízum k cestě do Tibetu až na území ČLR, je potřeba kontaktovat příslušný Tibet Tourism Office sídlící na adrese Rm. A28F, Oriental Kenzo Plaza, Dongzhimen, Beijing, 100027, tel. +86-10-84477899, 84476703, 84476503, fax +86-10-84476503.

Další kontakty:

Lhasa - „China Youth Travel Service Co“: tel.+86- 0891-6319788/ 14789088802, e-mail: 52510891@qq.com.

Peking - „Beijing Wen Si Te int. Travel Service Co., adresa: Room 201, Building 1, Jia Ye Plaza, Feng Tai District, tel: +86-10-87580328/ 15210885388, e-mail: 103627234@qq.com.

ČLR je z pohledu zahraničního návštěvníka či turisty obecně relativně bezpečnou zemí, i když se situace v poslední době zřetelně zhoršuje. Nejčastější formou trestné činnosti vůči cizincům jsou krádeže peněz, dokladů a cenných předmětů (především v okolí významných památek, na trzích, letištích, barech apod.), závažnější útoky na cizince jsou zatím výjimkou. Existuje však riziko možných teroristických útoků protivládně zaměřených skupin, které se mohou odehrát i na místech, navštěvovaných zahraničními turisty. Z tohoto pohledu mezi rizikové oblasti může patřit zejména autonomní oblast Xinjiang nebo Tibet, kde se odehrály v nedávné době krvavé střety.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR v ČLR je pokryto zákonem o pracovní smlouvě ČLR (k dispozici ke stáhnutí na webové stránce www.fdi.gov.cn v sekci Law, Labour Contract Law). Dle tohoto zákona cizinci mohou pracovat v ČLR. Organizace či osoby zaměstnávající cizince v ČLR jsou povinny splnit všechny nezbytné formality u příslušných pracovních úřadů. Tyto pracovní úřady jsou zodpovědné za udělení schválení a vedení registrací. Těmito institucemi jsou všechny pracovní odbory v provinciích, autonomních oblastech, samosprávných městech a jejich pověřené pracovní odbory na úrovni prefektur a měst.

Kromě výše zvýšeného „Labour Contract Law of the People`s Republic of China“, resp. jeho poslední revize z roku 2012, je pro zaměstnávání cizinců v ČLR klíčový zákon „Exit-Entry Administratin Law“ z roku 2012, který vstoupil v platnost v červenci 2013.

Exit-Entry Administration Law zpřísnil zaměstnávání cizinců jak pro expaty samotné, tak pro zaměstnávající organizace. Základní aspekty lze shrnout následovně:

Nelegální zaměstnání, pokud:

  • Bez pracovního povolení a povolení k pobytu (pokud neplatí výjimka)
  • Zaměstnán pro společnost, která „nesponzorovala“ pracovní povolení
  • Zaměstnán v jiném místě, než je uvedeno na pracovním povolení
  • V případě studentů – práce bez povolení či mimo rámec daný institucí/školou

Zákon definuje nové typy víz (viz výše):

  • M – pro business a obchodní aktivity (dříve pod F)
  • F – jen vědecké, vzdělávací, kulturní, zdravotní, sportovní a jiné nekomerční aktivity
  • R – potřebné profese a dovednosti (R1 – dlouhodobé pobyty do 5 let, R2 – krátkodobé do 6 měsíců)

Zákon obecně umožňuje těžší tresty pro obě strany, včetně např. zadržení expatů v průběhu vyšetřování.

Jednoznačným negativem je nemožnost pokračování v organizaci stáží ve firmách pro studenty, které byly dříve běžnou praxí mnohých zahraničních firem.

Profesionálové ze zahraničí mohou být vyjmuti z povinnosti získání pracovního povolení a potvrzení o zaměstnání. Klíčová legislativa je v této oblasti „Notice on Issues of Facilitating Visas and Residence Permits for Highly Qualified Foreigners`s Entry into China“, podle které mohou expati požádat o dlouhodobé vízum na období 2-5 let. Dalším programem je Recruitment Programme of Global Experts under the Thousand Talents Plan. Klíčovou agenturou je State Bureau of Foreign Experts Affairs (a další informace).

Český občan, který chce být zaměstnán v ČLR, musí:

  • být starší 18 let a v dobré zdravotní kondici,
  • ovládat profesní dovednosti a mít pracovní zkušenosti vyžadované pro zamýšlené zaměstnání,
  • mít čistý záznam v rejstříku trestů,
  • mít již potvrzeného zaměstnavatele,
  • vlastnit platný cestovní pas či jiný mezinárodní cestovní dokument,
  • být způsobilý získat povolení k zaměstnání a k pobytu pro cizince po příjezdu do ČLR.

Podání žádosti:

Zájemce se musí zaregistrovat u centra pro registraci zahraniční pracovní síly (Foreign Labour Employment Service Centre), které spadá pod místní pracovní úřad na městské úrovni. Vyžadují se následující doklady:

  • kopie obchodní licence (zaměstnavatele),
  • kopie stránek s osobními údaji a aktuálním vízem v platném cestovním pasu zaměstnance,
  • formulář žádosti o zaměstnávání cizinců ve dvojím vyhotovení (Application Form for the Employment of Foreigners),
  • vyplněný registrační formulář (Foreigner Employment Registration Form), k němuž je připojena fotografie spolu s další barevnou fotografií (nezastřiženou) větší než 2,54 cm x 2,54 cm,
  • originál pracovní smlouvy (nebo jmenovací dekret, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání v případě, že pracovní smlouva ještě nebyla podepsána),
  • lékařská zpráva o zaměstnanci.

Všechny formuláře jsou k dispozici na místním pracovním úřadě na městské úrovni a musí být použity. K provedení registrace a schválení jsou obvykle vyžadovány 4 pracovní dny od doby předložení dokumentů. Výše administrativního poplatku se liší dle jednotlivých městských pracovních úřadů. Obvyklá výše je v desítkách RMB.

Doba platnosti povolení k zaměstnání závisí na trvání platnosti pracovní smlouvy, obvykle však povolení platí jeden nebo dva roky. Doporučuje se podat žádost o prodloužení tohoto povolení jeden měsíc před vypršením stávajícího povolení. Pro prodloužení povolení se vyžaduje předložit následující dokumenty:

  • vyplněný formulář žádosti o prodloužení (Employment Permit Extension Application Form) nesoucí razítko zaměstnavatele,
  • kopie obchodní licence zaměstnavatele,
  • kopie cestovního pasu,
  • kopie pracovní smlouvy (nebo jmenovacího dekretu, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání, jestliže pracovní smlouva nebyla podepsána).

V původním povolení k zaměstnání by mělo být specifikováno, že žádost o prodloužení musí být podána jeden měsíc dopředu před vypršením. V případě podání žádosti o prodloužení po vypršení již původního povolení, je potřeba znovu projít lékařskými prohlídkami

Platby sociálního pojištění pro cizince

V souladu se Zákonem o sociálním pojištění (vstoupil v platnost v červenci 2011) musí zaměstnavatelé i zaměstnanci - cizinci platit příspěvky do sociálních fondů ČLR. V případě zaměstnavatele se jedná o následující příspěvky ze základního platu zaměstnance:

  • penzijní pojištění - 20 %;
  • pojištění proti nezaměstnanosti - 1 %;
  • pojištění pro pracovní úrazy - 0,3 %;
  • pojištění na mateřskou dovolenou - 0,8 %;
  • základní zdravotní pojištění - 10 %.

Z pohledu zahraničních pracovníků je také klíčové nařízení „Interim Measures for the Participation in Social Insurance of Foreigners Employed in China“, které poprvé činí příspěvky pro expaty do všech pěti fondů povinné. Zatím však pouze 25 největších měst implementuje nařízení a pro řadu cizinců je tato otázka problematická a nejasná, stejně jako pro jejich zaměstnavatele (jedná se o přibližně 40 % nárůst platů expatů).

Například v Pekingu vydala příslušnou vyhlášku v říjnu 2011 Beijing Human Resources and Social Security Bureau („Notice on the Operations of Expatriate Employees Participating in Social Insurance in Beijing“). Přibližně v období od 5. března do 20. dubna probíhá každý rok sběr informací o platech cizinců v ČLR (pro Peking zajišťuje Beijing Social Insurance Center, BSIC). Každý zaměstnanec musí deklarovat svůj hrubý průměrný měsíční plat v roce 2014. Z tohoto základu jsou pak vyměřeny výše uvedené příspěvky zaměstnavatele. Pokud tak nebude učiněno v uvedeném termínu, BSIC stanoví automaticky jako vyměřovací základ 110 % posledních známých údajů a stanoví tak novou základní mzdu, čímž zvýší příspěvky zaměstnavatele.

Více k tomuto tématu kupř. na stránkách EU SME Centra v Pekingu či u konzultantských firem (kupř. Dezan Shira nebo ECOVIS).

Zaměstnávání místních pracovních sil

Nalezení vhodného zaměstnance v ČLR není snadné. Pro nalezení pracovníků do výroby se stále považuje za nejlepší způsob vyvěsit poptávku na vratech továrny, přibývá také pracovních nabídek na dopravních terminálech a v obchodech. Novinkou je i u této kategorie využívat mobilních telefonů, resp. aplikací a sociálních sítí. Například Mobile JobHunt, nebo QQ (Tencent). Některé pracovní úřady již tuto službu standardně nabízejí – např. www.12333sh.gov.cn (Shanghai). Až 500 mil. uživatelů používá internet na mobilních telefonech, tedy cca 81 % všech uživatelů.

Místní pracovní úřady patří k důležitým kanálům i pro vyhledávání pracovníků vyšší kvalifikace. Pokud firma hledá specialisty a technicky náročné profese může využít služeb náborových organizací, případně internetových portálů; přímá inzerce (např. Beijing Youth Daily, či odvětvové publikace a odborné časopisy), účast na veletrzích zaměstnávání (obecné či specifické pro expaty www.jobfair.chinajob.com) či nábor na školách a univerzitách patří rovněž mezi využívané způsoby. Osobní doporučení kolegů či známých je také obvykle výhodný způsob, jak získat kvalitní zaměstnance.

Hlavní pracovní úřady:

Shanghai Municipal Human Resources and Social Security Bureau 1800 Tianshan Road, Shanghai, 200051, PRC Tel.: 0086 21 6274 8577, hotline 0086 21 12333 Web: www.12333.gov.cn

Beijing Municipal Human Resources and Social Security Bureau 5 Yongdingmenxi Street, Xuanwu District, Beijing, 100050, PRC Tel.: 0086 10 6318 2700 Web: www.bjld.gov.cn

Role zprostředkovatelských organizací se výrazně změnila s přijetím Zákona o pracovní smlouvě v lednu 2008, který vyžaduje, aby všichni zaměstnavatelé uzavírali pracovní smlouvy napřímo se svými zaměstnanci ve stálém pracovním poměru. Zůstala tak pouze možnost uzavírat smlouvy s dočasnými zaměstnanci přes tyto zprostředkovatele, kterou některé firmy využívají kvůli nižším finančním nárokům. Výjimka také platí pro reprezentativní kanceláře (Společnost CIIC vlastní databanku pro vyhledání čínských pracovníků pro jejich zaměstnání v reprezentačních kancelářích. Podle čínských předpisů toto zaměstnání musí jít přes čínské úřady a CIIC má k tomu povolení. Firmy plně vlastněné zahraničním vlastníkem a JV mohou pracovníky najímat přímo. Vedoucí kanceláře může být kdokoliv, tedy i Číňan), které nemohou napřímo zaměstnávat čínské občany.

V oblasti zaměstnávání místních sil u zahraničních subjektů v Číně působí specializované organizace typu FESCO (Foreign Enterprises Service Co.), která měla dříve monopol, ale v současné době tuto činnost provádějí také organizace China International Intellectech Co. (CIIC),  China Star Corp. for International Economic & Technical Cooperation (STAR) atd. Podle informací z kanceláře FESCO není problém sehnat specialistu na určitý obor s dobrou znalostí angličtiny (spíš výjimečně i češtiny). Kromě internetových portálů – viz dále, mladí lidé využívají při hledání zaměstnání i své profily na sociálních sítích – LinkedIn či Sina Weibo, resp. očekávají, že profil bude využit potenciálním zaměstanavatelem.

Zprostředkovatelské organizace:

Mezi hlavní internetové portály, které zprostředkovávají zaměstnání, patří:

a zahraniční:

V posledních letech je patrný nejen nedostatek dělníku, ale i technického personálu. Nedostatek ovlivňuje růst mezd a zároveň roste míra fluktuace zaměstnanců. V průměru rostly mzdy v roce 2013 o 8,5 % a fluktuace dosáhla 14,3 % (v některých sektorech až 30 %).

V roce 2004 zavedlo Ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení (MHRSS) politiku minimální mzdy v ČLR. Minimální mzdy určují a sledují jednotlivé provincie, autonomní oblasti nebo města na základě konzultací s oficiálními odborovými svazy a sdruženími podnikatelů. V souladu se snahou vlády o snižování příjmových rozdílů mezi městy a venkovem, pobřežím a vnitrozemím atd. bylo ve 12. pětiletém plánu stanoveno doporučení každoročně zvyšovat minimální mzdu o 13 %. Pro ilustraci nejvyšší minimální mzdu dostanou pracovníci v Šanghaji (1 820 CNY), následuje Shenzhen (1 808 CNY) a Tianjin (1680). Nejvyšší minimální hodinová mzda je od 1. dubna 2014 v Šangahji. V Pekingu dosahuje minimální hodinová mzda 16,9 CNY, v závěsu jsou Tianjin (16,8) a Shenzhen (16,5). Pro srovnání v provincii Guangxi platí minimální hodinová sazba 10,5 CNY (minimální mzda – 1200), Shanxi 8,3 CNY (minimální mzda – 1450).

Průměrný měsíční plat ve vybraných městech v roce 2013

Město

CNY za měsíc (NBS)

CNY za měsíc v zahraničně vlastněných společnostech, NBS

CNY za měsíc (China Daily)

Shanghai

7576

8837

7214

Peking

7751

10903

6947

Tianjin

5648

5481

n.a.

Shenzhen (Guangdong)

n.a.

n.a.

6819

Guangzhou (Guangdong)

n.a.

n.a.

5694

Ningbo (Zhejiang)

n.a.

n.a.

5906

Hangzhou (Zhejiang)

n.a.

n.a.

5844

Suzhou (Jiangsu)

n.a.

n.a.

5544

Chongqing

4167

4217

5395

Nanjing

n.a.

n.a.

5278

Chengdu

n.a.

n.a.

5268

Zdroj: China Statistical Yearbook 2014 (NBS), China Daily 

Průměrný roční plat v městských „jednotkách“ v roce 2013 činil 51483 RMB, tedy přibližně 4315 RMB měsíčně.

Průměrná mzda u absolventa vysoké školy příslušného oboru je 2,5 až 3 tisíc RMB měsíčně, u některých (např. finanční sektor) až 4000 RMB, u starších a zkušenějších pracovníků bývá výdělek u západoevropských nebo amerických společností cca 10 tisíc RMB měsíčně, přičemž se každoročně platy zhodnocují o přibližně 10 %. Absolvent ve větších městech zpravidla obdrží roční plat ve výši 52000 RMB, zatímco v menších městech (tzv. second and third tier) přibližně 42000 RMB.

Průměrná mzda migrujících pracovníků byla v roce 2013 2609 RMB.

Do nákladů na zaměstnance je nutno započítat stravné, cestovné a ošacení (pracovní kombinéza a bezpečnostní vybavení). Zaměstnancům se buď poskytuje 10-20 RMB na den nebo zdarma oběd. Cestovné se řeší buď zajištěním přepravy na náklady firmy (shuttle) nebo příspěvkem. Tyto výdaje nejsou povinné, ale patří k základním požadavkům čínských zaměstnanců, samozřejmě v závislosti na umístění továrny/závodu/kanceláře.

Kromě mzdy a „extras” je zapotřebí na základě Zákona o sociálním pojištění z roku 2010 počítat u každého zaměstnance (včetně cizinců) s povinnými příspěvky do pěti vládních fondů - penzijního, zdravotního pojištění, pro pracovní úrazy, mateřského pojištění a nezaměstnanosti (viz výše). Kromě toho existují povinné příspěvky do bytového fondu, které nepatří do sociálního zabezpečení. Do těchto fondů přispívají zaměstnavatelé i zaměstnanci, nicméně přesné sazby se liší region od regionu a jsou vypočítávány na základě složitého vzorce, proto je těžké definovat přesnou výši příspěvků. Podle odhadů mohou zahraniční zaměstnavatelé očekávat náklady ve výši 30-40 % základního platu zaměstnance ve formě povinných příspěvků na sociální zabezpečení. 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Úroveň zdravotní péče v Číně se velmi liší, zejména podle regionu a velikosti města. Obecně platí, že ve velkých městech na východě Číny mnoho zdravotnických zařízení dosahuje velmi vysoké úrovně, která je srovnatelná s evropskou. Ve velkých nemocnicích lékařský personál někdy umí základní angličtinu, ale většinou je třeba počítat s tím, že jazyková vybavenost čínských zdravotníků je velmi omezená.

Cizinci jsou v drtivé většině případů nuceni hradit náklady spojené s ošetřením a zdravotnickou péčí v ČLR v hotovosti. Jsou-li pojištěni, mohou následně uplatnit nárok u své pojišťovny. Většina zdravotnických zařízení vyžaduje před hospitalizací nebo zahájením léčení zaplacení zálohy do výše přepokládaných nákladů. Velvyslanectví ČR v Pekingu proto doporučuje věnovat velkou pozornost výběru pojišťovny a podmínkám pojistné smlouvy včetně pravidel pro refundaci výdajů za léčení.

Výše nákladů za léčení je samozřejmě variabilní a kromě druhu ošetření/léčení výrazně závisí na kvalitě konkrétního zdravotnického zařízení. Obecně lze říci, že v zařízeních primárně určených pro léčbu cizinců jsou náklady výrazně vyšší, základní sazba za kontrolu se pohybuje kolem 600-700 RMB.

Seznam vybraných zdravotnických zařízení v ČLR je k dispozici na webové stránce velvyslanectví, resp. MZV.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: