Dánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kodani (Dánsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Česky: Dánské království
  • Dánsky: Kongeriget Danmark
  • Anglicky: Kingdom of Denmark

Vláda ve složení k 1. 5. 2016:

  • Předseda vlády LARS LØKKE RASMUSSEN
  • Ministr financí CLAUS HJORT FREDERIKSEN
  • Ministr zahraničních věcí KRISTIAN JENSEN
  • Ministr spravedlnosti SØREN PIND
  • Ministryně pro vzdělávání a vědu ULLA TØRNÆS
  • Ministr pro daňové záležitosti KARSTEN LAURITZEN
  • Ministr dopravy a stavebnictví HANS CHRISTIAN SCHMIDT 
  • Ministr pro podnikatelskou sféru a hospodářský růst TROELS LUND POULSEN
  • Ministryně pro sociální záležitosti a vnitro KAREN ELLEMANN
  • Ministr pro zaměstnanost JØRN NEERGAARD LARSEN
  • Ministryně pro děti, vyučování a rovnoprávnost ELLEN TRANE NØRBY
  • Ministr pro životní prostředí a potraviny ESBEN LUNDE LARSEN
  • Ministr pro energetiku, zdroje a klima LARS CHRISTIAN LILLEHOLT 
  • Ministryně zdravotnictví SOPHIE LØHDE
  • Ministr obrany a severských záležitostí PETER CHRISTENSEN
  • Ministryně pro cizince, integraci a bydlení INGER STØJBERG
  • Ministr kultury a církevních záležitostí BERTEL HAARDER

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva k 1.1.2016 (dle Danmarks Statistik www.statistikbanken.dk)
  • Vlastní Dánsko: 5,707.251
  • Faerské ostrovy: 48.704 www.hagstova.fo
  • Grónsko: 55.984 www.stat.gl
  • Hustota obyvatelstva ve vlastním Dánsku: 131,9 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 75,6 %
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,23 %

Struktura podle pohlaví:

  • 49,72 % muži
  • 50,28 % ženy

Věková struktura:

  • 0–9 let: 10,99 %
  • 10-19 let: 11,98 %
  • 20-29 let: 13,12 %
  • 30–39 let: 11,80 %
  • 40-49 let: 13,97 %
  • 50-59 let: 13,41 %
  • 60-69 let: 11,94 %
  • 70-79 let: 8,52 %
  • 80-89 let: 3,51 %
  • 90+ let: 0,76 %

Dánové tvoří 89,8 % obyvatelstva, na jihu Jutského poloostrova žije německá menšina (asi 20 tis. osob); dalších 10,7 % tvoří imigranti a jejich potomci, z nichž 54 % pochází z Evropy (vč. Turecka a zemí bývalé Jugoslávie), 33 % z Asie (Irák, Pákistán, Írán, Libanon) a 9 % z Afriky (Somálsko, Maroko).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Dánská ekonomika patří i navzdory prodělané krizi mezi celosvětově  nejsilnější a nejefektivnější. Mnohdy je zároveň Dánsko uváděno politiky i ekonomy jako "vzorová země". Má vysoké daně, štědrou sociální síť a pružný trh práce (flexicurita). Stejně vysokou má kvalitu veřejných služeb, školství  a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou konkurenceschopnost. Často vychází z různých multikriteriálních mezinárodních srovnání na předních místech světových žebříčků.

Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (The Global Competitiveness Report 2015-2016), je Dánsko na 6. místě ze zemí Evropské unie (po DE, NL, FI, SE, UK) a v celosvětovém srovnání na 12. místě. Vysoce hodnotí Dánsko ve své zprávě "Doing Business 2016" i Světová banka. Ze 185 hodnocených zemí je na základě tzv. „Easy of Doing Business Index"  tato severská země uváděna na 1. místě z evropských zemí a celosvětově na 3. místě.

Přes svůj vysoký hospodářský potenciál se ekonomický růst Dánska v posledních letech následkem finanční a ekonomické krize zpomalil. Důvodem byla také nízká domácí poptávka, opatrnost investorů a pokles poptávky v jižních zemích EU, který se projevil na exportních příležitostech.

HDP na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoký. Jeho poslední zveřejněná výše činí 37.000 USD/os podle PPP, což je o 25 % nad průměrem  EU 28. Z členských zemí dosahuje vyšší úrovně pouze Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Irsko a Švédsko.  (Eurostat)

Vybrané položky národních účtů (reálný růst ve srovnání s předchozím obdobím)

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP

1,1 % 

-0,4 %

0,4 %

1,3 %

1,2 %

Soukromá spotř.

-0,7 %

-0,1 %

0,0 %

0,6 %

2,1 %

Veřejná spotřeba

-1,4 %

0,4 %

0,9 %

0,2 %

0,9 %

Vývoz, celkem

7,0 %

0,4 %

1,0 %

3,1 %

-0,9 %

Dovoz, celkem

5,9 %

0,9 %

1,5 %

3,3 %

-1,3 %

Inflace a koupěschopnost obyvatelstva

Míra inflace

2011

2012

2013

2014

2015

2,8 % 

2,4 %

0,8 %

0,6 %

0,5 %

Jako spolehlivý indikátor odrážející koupěschopnost zboží a služeb lze brát trend v poměru mezi hodinovými výdělky a spotřebitelskými cenami (inflací). Od počátku 60. let až do poloviny 70. rostly hodinové výdělky velmi razantně a také daleko rychleji než spotřebitelské ceny; v tomto období tedy došlo ke značnému zvýšení reálných příjmů. Na konci let 70. se tento trend otočil a trval až do poloviny let 80., kdy se zaměstnanci mohli opět těšit z vyšších reálných příjmů. V průběhu 90. let již k velkým výkyvům v hodnotách obou ukazatelů nedocházelo; vývoj ve prospěch vyšších reálných příjmů obyvatelstva nadále přetrvává. Vysoká úroveň mezd však má i přes nárůst produktivity práce dopad na udržení konkurenceschopnosti dánské ekonomiky.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti byla v Dánsku do roku 2005 na úrovni 5 až 6 %. V roce 2006 se však postupně dostala i pod 4% hranici, v roce 2007 pak pod 3% hranici a v roce 2008 dokonce pod 2% hranici, což byla nejnižší hodnota za posledních 34 let. Počet registrovaných nezaměstnaných v závěru roku 2008 činil 59.300, což odpovídá hodnotě 2,1 %. Poté již od začátku roku 2009 dochází v důsledku hospodářské recese k výraznějšímu nárůstu. Přesto je úroveň nezaměstnanosti v Dánsku jednou z nejnižších mezi zeměmi EU i OECD.

Vývoj nezaměstnanosti (net unemployment)

2011

2012

2013

2014

2015

4,1 %

4,5 % 

5,6 % 

5,0 %

4,7 %

 Celkové zhodnocení ekonomického vývoje

Po pěti letech pomalého zotavování dánská ekonomika opět roste. Mezi hlavní pozitivní faktory ovlivňující růstový trend patří v současné době vysoký přebytek úspor v privátním sektoru, velmi nízké úrokové sazby a nízká inflace, růst reálných disponibilních příjmů, vysoká a stabilní úroveň spotřebitelské důvěry a zlepšené podmínky na trhu práce.

Dle předběžných odhadů dosáhl reálný růst HDP za rok 2015 cca 1,2 %. Nízký růst HDP je zdůvodňován mezi jinými nízkou mírou produktivity v Dánsku. Ekonomové proto v tomto ohledu doporučují podpořit růst produktivity v Dánsku zjednodušováním daňového systému, snížením administrativních překážek v oblasti podnikání a podporou investic. 

Odhady růstu HDP nejsou příliš optimistické ani pro rok 2016, kdy se očekává zvýšení pouze o 0,9 %. Výrazné změny by ale mohlo být dosaženo až v dalších letech, kdy např. pro rok 2017 je odhad hospodářského růstu na úrovni 1,7 %.

Prognóza dalšího hospodářského oživení vychází zejména z vyšší domácí poptávky a růstu exportních aktivit. Nárůst soukromé spotřeby by přitom měl být provázen dalším navýšením míry důvěry spotřebitelů, růstem disponibilních příjmů domácností, lepší situací na trhu s bydlením a mimořádně nízkými úrokovými sazbami.

Soukromá spotřeba v minulém roce vzrostla o 2,1 % a byla podporována hlavně vzrůstajícími příjmy a poklesem dluhu domácností. V současné době roste soukromá spotřeba pomaleji, což je pravděpodobně spojeno s nižší aktivitou na trhu nemovitostí. V roce 2016 se očekává růst jen ve výši 1,6 %.

Inflace se pohybuje v současné době na úrovni 0,5-0,3 % a stále tedy osciluje na svém historickém minimu. Důvodem jsou externí skutečnosti, neboť ceny zboží i služeb rostou jen nepatrně. Vzhledem k tomu, že ropné produkty mají jen poměrně nízký podíl v rámci dánského spotřebitelského koše, je země mnohem méně ovlivněna poklesem cen ropy. Do budoucna se však očekává růst inflace.

Velmi pozitivně se vyvíjí růst zaměstnanosti, neboť během roku 2015 bylo vytvořeno 20 000 nových pracovních pozic. Tento vývoj lze považovat za překvapivý a důvodem je pravděpodobně skutečnost, že obchodní společnosti současný pomalý hospodářský růst považují pouze za dočasný, příp. jej přičítají jisté ekonomické fluktuaci. V roce 2015 vzrostla zaměstnanost nejvíce v sektoru stavebnictví, kde došlo k navýšení o 2,7 %. V sektoru výrobním a obchodním vzrostla o cca 1 %. K růstu však nedošlo v sektoru zemědělství a financí. Geograficky se růst zaměstnanosti soustředil na okolí Kodaně. Vzhledem k loňskému výraznému navýšení bude během roku 2016 růst zaměstnanosti pravděpodobně mírně potlačen.

Poměr celkových investic k HDP země zůstává stále nízký. V roce 2015 je stále patrný post-krizový trend, kdy obchodní společnosti odkládaly investice. Investice do nemovitostí byly v roce 2015 dokonce nižší než v roce 2014. Veřejné investice v roce 2015 mírně poklesly, ale stále dosahují historických výšin. Podle veřejného rozpočtu na rok 2016 budou veřejné investice v roce 2016 dále klesat, aby tak vykompenzovaly očekáváný růst veřejné spotřeby.

Výrazné stoupaní cen nemovitostí patrné začátkem roku 2016 se nyní zmírnilo. Růst cen je dále podporován solidním zvyšováním reálných příjmů a zaměstnanosti, zatímco úrokové sazby zůstávají stále nízké. Prodejní aktivita v posledních měsících klesala a je možno sledovat trend nezájmu o ty nejdražší oblasti. Nejsou patrné známky vytváření bubliny cen nemovitostí a ani žádná další ekonomická hrozba na trhu s realitami.

Vše nasvědčuje tomu, že schodek veřejného rozpočtu bude v tomto roce vyšší než v roce 2015. Ekonomové očekávají, že vláda bude pokračovat ve zpřísňování rozpočtové politiky prostřednictvím snižování veřejných investic. Dochází ale k neočekávaným výdajům v souvislosti s migrační krizí, zatímco příjmy veřejného rozpočtu jsou velmi citlivé k tržním výkyvům a cenám ropy. Tento stav vyvolává určitou nejistotu týkající se dalšího směřování dánské rozpočtové politiky.

Nízký růst HDP je přičítán také neuspokojivým vývozním výsledkům při přihlédnutí ke světovému ekonomickému rozvoji. Ačkoliv byly začátkem roku 2016 odhady týkající se celkového exportu za rok 2015 velmi pozitivní a jeho růst byl očekáván na úrovni 3,6 %, ve skutečnosti došlo v roce 2015 k propadu téměř o 1 %. Neuspokojivé jsou zejména výsledky vývozu služeb, které poklesly o cca 5 %, což je opodstatněno např. zpomalením čínského hospodářského růstu a recesí v Rusku a Brazílii. Avšak ani vývoz zboží nedosáhl očekávaných úspěchů a vzrostl celkově pouze o cca 2 %. Tento vývoj je překvapivý, jelikož byl zaznamenán pozitivní hospodářský růst v klíčových vývozních zemích a také kurz dánské koruny byl vzhledem ke slabému euru nastaven spíše ve prospěch dánských vývozců.

Dánsko je malá a otevřená ekonomika, která reaguje na vývoj v Evropě. Vzhledem k pokračujícímu evropskému hospodářskému růstu je tedy do budoucna očekáván pokračující růst dánského exportu. V roce 2016 by měl být však pouze mírný a dosáhnout 0,4 %. V roce 2017 by měl vzrůst již výrazněji, pravděpodobně o 3,6 %. 

Přes neuspokojivé vývozní výsledky má Dánsko stále solidní přebytek zahraničního obchodu. Ten je navýšen významnými zisky ze zahraničních aktiv. Koncem roku 2015 se přebytek zahraničního obchodu pohyboval na úrovni 7 % HDP. Ačkoliv pravděpodobně dojde v roce 2016 k mírnému poklesu, bude tento přebytek zřejmě udržen minimálně na hodnotě 6 % HDP.

Dánský export se pravděpodobně bude v průběhu dalšího období navyšovat, což souvisí s postupným zotavováním evropské ekonomiky. Nárůst by měl zaznamenat i dovoz, a to v proporci k navyšování exportu, takže čistý export by mohl mírně růst či zůstat neutrální. Po depreciaci směnného kurzu dánské koruny, která probíhala prakticky v průběhu celého loňského roku, se v posledních měsících výrazně zvýšil efektivní směnný kurz, a to i v souvislosti s celkovým posílením ostatních skandinávských měn.

Dánskou ekonomiku negativně silně ovlivňuje trend poklesu produkce ropy a plynu v Severním moři. Tento propad bude pokračovat i v dalších letech, i když již ne tak výrazně, jako tomu bylo téměř po dobu deseti let, od roku 2005.

 

2015

2016

2017

HDP

1,2 %

0,9 %

1,7 %

Soukromá spotřeba

2,1 %

1,6 %

2,2 %

Veřejná spotřeba

0,9 %

0,4 %

0,4 %

Vývoz

-0,9 %

0,4 %

3,6 %

Dovoz

-1,3 %

1,1 %

3,8 %

Nezaměstnanost

4,7 %

4,3 %

4,1 %

Vládní rozpočet

-2,1 %

-2,8 %

-2,0 %

Vládní dluh

40,2 %

38,2 %

38,8 %

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Přebytek státních financí v 60. letech vedl k poklesu veřejného dluhu, který byl na počátku 70. let prakticky nulový. Ropná krize v roce 1973 však způsobila dramatický obrat, což se odrazilo i ve velmi rychlém nárůstu zadluženosti. Obrat nastal až od roku 1984, kdy Dánsko v oblasti veřejných financí začalo vykazovat přebytek. Druhým kritickým obdobím prošlo Dánsko počátkem 90. let, kdy došlo k vysokému zahraničnímu zadlužení vlády (celkový dluh tehdy přesáhl 80 % HDP). Od roku 1993 se  státní finance začaly vzpamatovávat a přebytky státního rozpočtu vedly opět k postupnému snižování veřejného dluhu.

EMU saldo rozpočtu

2011

2012

2013

2014

2015

-2,1 %

-3,5 %

-1,1 %

+1,5 %

- 2,1 %

- 37 967

- 66 145

- 20 357

+ 28 494

- 41 077

EMU celkového zadlužení země

2011

2012

2013

2014

2015

46,4 %

45,2 %

44,7 %

44,8 %

40,2 %

850 862

850 746

849 938

869 600

797 722

Podle smlouvy o EU nesmí obecně rozpočtový deficit překročit 3 % HDP a celkový veřejný dluh nesmí překročit 60 % HDP.

Rozpočtový zákon na rok 2016 je proto velmi napjatý, zaměřený na udržitelnou a zodpovědnou rozpočtovou politiku, úspory a snahu o omezení růstu strukturálního deficitu.

Státní rozpočet: Celkové státní příjmy v roce 2016 by měly dosáhnout 627,75 mld. DKK (cca 2 300 mld. CZK), kdežto výdaje 694,5 mld. DKK (cca 2 540 mld. CZK). Vláda tedy očekává schodek státního rozpočtu ve výši cca 67 mld. DKK (cca 240 mld. CZK), což odpovídá 3,3 % HDP. Díky úsporným opatřením budou státní výdaje oproti minulému roku sníženy o cca 10 mld. DKK (cca 36,5 mld. CZK). Vzhledem ke zrušení mnoha poplatků a zavedení daňových úlev však zároveň dojde k nižším příjmům do státní pokladny. Ve výsledku tedy vzroste státní dluh v roce 2016 na 555 mld. DKK (2 025 mld. CZK).

Veřejné finance: Celkové příjmy do rozpočtu veřejných financí by měly dosáhnou 1 029,4 mld. DKK (cca 3760 mld. CZK) a celkové výdaje by měly být ve výši 1 086 mld. DKK (cca 3965 mld. CZK). Rozpočtový deficit veřejných financí tedy vláda odhaduje v roce 2016 na cca 56,6 mld. (cca 205 mld. CZK), což odpovídá 2,8 % HDP. Tím tedy využívá prostoru daného pravidly EU na maximum. Strukturální deficit se očekává ve výši 0,4 % HDP, čímž se zákon dostává do těsné blízkosti hranice 0,5 % HDP povolených podle vnitrostátních rozpočtových pravidel.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V posledních letech se podstatný nárůst exportu zboží a zejména služeb doprovázený progresivními příjmy z investic promítá do vytváření stabilního přebytku běžného účtu.

Výsledek běžného účtu platební bilance za rok 2015 znamená dosažení přebytku cca 140 mld. DKK, což odpovídá cca 7,5 % HDP. 

Vývoj platební bilance v předcházejích letech v mil. DKK

 

2011

2012

2013

2014

2015

Celkové finanční položky

104 770

99 014

75 427

131 190

146 825

Přímé investice

157

30 905

35 471

30 543

61 556

Portfóliové investice

1 026

77 326

-66 077

31 520

-100 462

Finanční deriváty

-4 191

-40 043

-52 844

-4 081

33 922

Půjčky, obchodní kredity, apod.

51 896

19 975

165 014

114 032

174 297

Rezervy

55 885

10 852

-6 137

-40 825

-22 488

Kapitálový účet

5 770

457

90

-298

622

Běžný účet

105 268

106 765

135 766

149 920

138 543

Celkové zadlužení země

2011

2012

2013

2014

2015

46,4 %

45,6 %

45,0 %

45,2 %

40,2 %

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Finanční sektor v Dánsku zaměstnává cca 41.000 osob, tj. zhruba 4 % celkové pracovní síly. Bilanční suma finančního sektoru je cca 4x větší než dánský HDP. Největší částí (cca 37 % celkové bilance) jsou komerční banky. Významným sektorem jsou též hypotéční banky, které představují cca 31 % celkové bilance. 

Dánská národní banka určuje monetární politiku (politika cíleného kurzu; Dánsko je členem režimu ERM II) včetně struktury úrokových měr a monitoruje peněžní zásobu.

V Dánsku je dle posledních zveřejněných údajů celkem 103 finančních institucí komerčního či spořitelního typu, které obhospodařují celkem cca 2 000 bankovních poboček. Celkem bankovní sektor zaměstnává téměř 40.000 pracovníků.

Podle velikosti provozního kapitálu jsou finanční instituce v Dánsku rozděleny do 6 skupin, přičemž do první skupiny s kapitálem nad 65 mld. DKK patří: Nordea Bank Danmark A/S, Danske Bank A/S, Jyske Bank A/S, Sydbank A/S a NYKREDIT Bank A/S.

Agentury Standard and Poor's a Moody's oceňují Dánsko a hlavní dánské finanční instituce od A+ do AAA.

Z mezinárodního hlediska má určité prominentní postavení dánský trh s cennými papíry, který je hodnocen jako sedmý největší ve světě a čtvrtý v Evropě. Veškeré cenné papíry jsou obchodovány na Kodaňské burze, která jako první na světě zavedla obchodování s elektronickými cennými papíry.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z příjmu osob, daň z příjmu společností, ekologické daně (CO2) a daň z kapitálových výnosů. Hlavními nepřímými daněmi jsou DPH, registrační daň na automobily (až 150 % z hodnoty vozu), cla, spotřební daně, kolky, dědická, darovací daň, daň z majetku osob (neplatí společnosti), daň z nemovitostí a daň z "kontrolovaných" zahraničních společností.

Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 % HDP) až do r. 1988, kdy dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. V posledních letech se ustálila na úrovni cca 48-49 % HDP (vše měřeno v tržních cenách), což je vedle Švédska nejvíce na světě.

Daňové zatížení (vůči HDP)

2011

2012

2013

2014

2015

45,6 %

46,3 %

47,5 %

50,3 %

47,0 %

Fyzické osoby odvádějí daň z příjmu státu (8,30 %), daň z příjmu municipalitám (24,91 %), církevní daň (0,71 %, dobrovolně), příspěvek na zdravotní zabezpečení (3,0 %), příspěvek na pracovní trh (8,0 %) atd.

Daň z příjmu právnických osob (ze zisku) činí 22,0 % (v osmdesátých letech se pohybovala mezi 40–50 %, poté byla postupně snižována. V posledním desetiletí probíhalo snižování daně takto: r. 2000 - 32 %, r. 2001 - 30 %, r. 2005 - 28 %,  r. 2007 až 2013 - 25 %, r. 2014 - 24,5 %, r.2015 - 23,5 %).

Celkový přehled o sazbách daně z příjmu je uveden v anglické verzi.

DPH je jednotná ve výši 25 %. Neexistuje snížená sazba jako v jiných zemích. Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení; výhry v loteriích; prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce; zdravotnickou péči, sociální služby, školné; amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů; dopravu osob jinými prostředky než turistickými autobusy. Nulovou DPH mají noviny a export. DPH je v zásadě refundována na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Refundace se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří nemají sídlo podnikání v Dánsku (tzv. třináctá direktiva). DPH nelze refundovat na automobily, hotelové ubytování, konferenční a zábavní podniky.

Více informací o daňovém systému v Dánsku vč. jednotlivých možných případů daňových povinností (Podnikání v Dánsku, Pobyt v Dánsku, Zaměstnávání zahraničních pracovníků v Dánsku atd.) je uvedeno na webových stránkách Dánského daňového a celního úřadu SKAT.

Kontaktní telefonní spojení pro dotazy je +45 7222 1818

Odpovědi SKAT na nejčastější dotazy jsou uvedeny ve 12 jazykových verzích (vč. ruštiny a polštiny) na webových stránkách.

Zde jsou rovněž k dispozici e-verze daňových formulářů.

Individuální dotazy je možno směrovat na emailovou adresu SKAT, přičemž odpovědi by měly být zasílány zpět nejpozději do 5 dnů. Tato služba je poskytována zdarma.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: