Dánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kodani (Dánsko)

Dánské království je stát ležící v severní Evropě, ke kterému patří kromě samostatného Dánska i dvě autonomní území - Grónsko a Faerské ostrovy. Je konstituční monarchií, jejíž hlavou je královna Markéta II.

Patří mezi nejvyspělejší evropské státy s rozvinutou ekonomikou a moderním zemědělstvím.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Česky: Dánské království
  • Dánsky: Kongeriget Danmark
  • Anglicky: Kingdom of Denmark

Vláda ve složení k 1. 5. 2018:

  • Předseda vlády LARS LØKKE RASMUSSEN
  • Ministr zahraničních věcí ANDERS SAMUELSEN
  • Ministr spravedlnosti SØREN PAPE POULSEN
  • Ministr financí KRISTIAN JENSEN 
  • Ministr obrany CLAUS HJORT FREDERIKSEN
  • Ministr hospodářství a vnitra SIMON EMIL AMMITZBØLL
  • Ministr obchodu a průmyslu BRIAN MIKKELSEN
  • Ministr pro zaměstnanost TROELS LUND POULSEN
  • Ministryně kultury a církevních záležitostí METTE BOCK
  • Ministr pro energetiku, zdroje a klima LARS CHRISTIAN LILLEHOLT
  • Ministr dopravy, stavebnictví a bydlení OLE BIRK OLESEN
  • Ministryně pro děti a sociální záležitosti MAI MERCADO
  • Ministr pro vyšší školství a vědu SØREN PIND
  • Ministryně pro rozvojovou spolupráci ULLA TØRNÆS
  • Ministryně pro migraci a integraci INGER STØJBERG
  • Ministryně pro rybolov, rovnoprávnost a severskou spolupráci  KAREN ELLEMANN
  • Ministryně zdravotnictví ELLEN TRANE NØRBY
  • Ministryně pro veřejné inovace SOPHIE LØHDE
  • Ministr pro daňové záležitosti KARSTEN LAURITZEN
  • Ministr pro životní prostředí a potraviny ESBEN LUNDE LARSEN
  • Ministryně školství MERETE RIISAGER
  • Ministryně pro seniory THYRA FRANK

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva k 1.1.2018 (dle Danmarks Statistik www.statistikbanken.dk)
  • Vlastní Dánsko: 5,781.190
  • Faerské ostrovy: 50.427 www.hagstova.fo
  • Grónsko: 55.877 www.stat.gl
  • Hustota obyvatelstva ve vlastním Dánsku: 130,5 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 70,1 %
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,4 %

Struktura podle pohlaví:

  • 49,6 % muži
  • 50,4 % ženy

Věková struktura:

  • 0–9 let: 10,8 %
  • 10-19 let: 12,0 %
  • 20-29 let: 13,2 %
  • 30–39 let: 11,7 %
  • 40-49 let: 14,1 %
  • 50-59 let: 13,4 %
  • 60-69 let: 12,2 %
  • 70-79 let: 8,5 %
  • 80-89 let: 3,4 %
  • 90+ let: 0,7 %

Dánové tvoří 89,5 % obyvatelstva, na jihu Jutského poloostrova žije německá menšina (asi 20 tis. osob); dalších 10,5 % tvoří imigranti a jejich potomci, z nichž 54 % pochází z Evropy (vč. Turecka a zemí bývalé Jugoslávie), 33 % z Asie (Irák, Pákistán, Írán, Libanon) a 9 % z Afriky (Somálsko, Maroko).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Dánská ekonomika patří mezi celosvětově  nejsilnější a nejefektivnější. Mnohdy je Dánsko uváděno politiky i ekonomy jako "vzorová země". Má vysoké daně, štědrou sociální síť a pružný trh práce (flexicurita). Stejně vysokou má kvalitu veřejných služeb, školství  a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou konkurenceschopnost. Často vychází z různých multikriteriálních mezinárodních srovnání na předních místech světových žebříčků.

Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (The Global Competitiveness Report 2017-2018), je Dánsko na 7. místě ze zemí Evropské unie (po NL, DE, SE, UK, FIN, NO) a v celosvětovém srovnání na 12. místě. Vysoce hodnotí Dánsko ve své zprávě "Doing Business 2018" i Světová banka. Ze 185 hodnocených zemí je na základě tzv. „Easy of Doing Business Index"  tato severská země uváděna na 1. místě z evropských zemí a celosvětově na 3. místě.

Přes svůj vysoký hospodářský potenciál se ekonomický růst Dánska v posledních letech následkem finanční a ekonomické krize zpomalil. Důvodem byla také nízká domácí poptávka, opatrnost investorů a pokles poptávky v jižních zemích EU, který se projevil na exportních příležitostech.

HDP na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoký. Jeho poslední zveřejněná výše činí 43.300 USD/os. podle PPP, což je o 25 % nad průměrem  EU 28. Z členských zemí dosahuje vyšší úrovně pouze Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Irsko a Švédsko.  (Eurostat)

Vybrané položky národních účtů (reálný růst ve srovnání s předchozím obdobím)

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP

0,4 %

1,3 %

1,2 %

1,1 %

2,0 %

Soukromá spotř.

0,0 %

0,6 %

2,1 %

2,1 %

1,7 %

Veřejná spotřeba

0,9 %

0,2 %

0,9 %

-0,2 %

0,8 %

Vývoz, celkem

1,0 %

3,1 %

-0,9 %

1,4 %

3,6 %

Dovoz, celkem

1,5 %

3,3 %

-1,3 %

2,4 %

2,8 %

Inflace a koupěschopnost obyvatelstva

Míra inflace
 

2013

2014

2015

2016

2017

Míra inflace

0,8 %

0,6 %

0,5 %

0,3 %

1,1 %

Za spolehlivý indikátor odrážející koupěschopnost zboží a služeb lze považovat trend v poměru mezi hodinovými výdělky a spotřebitelskými cenami (inflací). Od počátku 60. let až do poloviny 70. rostly hodinové výdělky velmi razantně a také daleko rychleji než spotřebitelské ceny; v tomto období tedy došlo ke značnému zvýšení reálných příjmů. Na konci let 70. se tento trend otočil a trval až do poloviny let 80., kdy se zaměstnanci mohli opět těšit z vyšších reálných příjmů. V průběhu 90. let již k velkým výkyvům v hodnotách obou ukazatelů nedocházelo; vývoj ve prospěch vyšších reálných příjmů obyvatelstva nadále přetrvává. Vysoká úroveň mezd však má i přes nárůst produktivity práce dopad na udržení konkurenceschopnosti dánské ekonomiky.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti byla v Dánsku do roku 2005 na úrovni 5 až 6 %. V roce 2006 se však postupně dostala i pod 4% hranici, v roce 2007 pak pod 3% hranici a v roce 2008 dokonce pod 2% hranici, což byla nejnižší hodnota za posledních 34 let. Počet registrovaných nezaměstnaných v závěru roku 2008 činil 59.300, což odpovídá hodnotě 2,1 %. Poté již od začátku roku 2009 dochází v důsledku hospodářské recese k výraznějšímu nárůstu. Přesto je úroveň nezaměstnanosti v Dánsku jednou z nejnižších mezi zeměmi EU i OECD.

Vývoj nezaměstnanosti (net unemployment)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Nezaměstnanost

5,8 % 

5,0 %

4,5 %

4,1 %

4,3 %

 Celkové zhodnocení ekonomického vývoje

Po několika letech pomalého zotavování dánská ekonomika opět roste. Mezi hlavní pozitivní faktory ovlivňující růstový trend patří v současné době vysoký přebytek úspor v privátním sektoru, velmi nízké úrokové sazby a nízká inflace, růst reálných disponibilních příjmů, vysoká a stabilní úroveň spotřebitelské důvěry a zlepšené podmínky na trhu práce. Dle předběžných odhadů dosáhl reálný růst HDP za rok 2017 cca 2,0 %. Na růst HDP má mj. značný vliv aktuální  stagnující míra produktivity v Dánsku. Ekonomové proto v tomto ohledu doporučují podpořit růst produktivity dalším zjednodušováním daňového systému, snížením administrativních překážek v oblasti podnikání a podporou investic.  Odhady růstu HDP zůstávají prtakticky stejné i pro nejbližší roky, tzn. 2018 a 2019. Hospodářské oživení vychází zejména z vyšší domácí poptávky a růstu exportních aktivit. Nárůst soukromé spotřeby by přitom měl být provázen dalším navýšením míry důvěry spotřebitelů, růstem disponibilních příjmů domácností, lepší situací na trhu s bydlením a mimořádně nízkými úrokovými sazbami.

Pro optimistickou vizi další ekonomické prosperity je důležitý silný trend posledních let v oblasti soukromé spotřeby. Zde dochází k postupnému posilování spotřeby v hodnotách překračujících 2% hranici. V delším časovém horizontu se pak očekává soukromá spotřeba až na úrovni 2,5 %. (Velmi výraznou roli zde hraje silný nárůst cen nemovitostí.) Oproti tomu veřejná spotřeba setrvává na hladině 0-1 % a pokud nenastanou mimořádné intervence ze strany státu, zůstane tento stav i do dalších let.

 

2017

2018

2019

HDP

2,0 %

2,0 %

1,9 %

Soukromá spotřeba

1,7 %

2,0 %

2,5 %

Veřejná spotřeba

0,8 %

0,7 %

0,5 %

Vývoz

3,6 %

2,7 %

2,6 %

Dovoz

2,8 %

3,4 %

3,6 %

Hrubá nezaměstnanost

4,3 %

4,1 %

4,0 %

Vládní rozpočet

0,0 %

-0,3 %

-0,1 %

Vládní dluh

36,0 %

35,1 %

33,9 %

Inflace se pohybuje v současné době na úrovni 0,5-0,3 % a stále tedy osciluje na svém historickém minimu. Důvodem jsou externí skutečnosti, neboť ceny zboží i služeb rostou jen nepatrně. Vzhledem k tomu, že ropné produkty mají jen poměrně nízký podíl v rámci dánského spotřebitelského koše, je země mnohem méně ovlivněna poklesem cen ropy. Do budoucna se však očekává růst inflace.

Velmi důležitým faktorem budoucí dánské ekonomiky bude vývoj na pracovním trhu. Dánsku se daří posilovat zaměstnanost, což vychází z dosavadních kroků vlády k efektivnějšímu systému pracovního trhu (vč. změn důchodového věku). Navyšování zaměstnanosti navíc alespoň zčásti kompenzuje klesající nezaměstnanost, která se již dostává ke kritické hranici 3-4 %. Přestože se očekává zvýšení zaměstnanosti až o 200.000 míst do roku 2025, dojde patrně k propadu nezaměstnanosti na hodnotu 2,7 %. Pokud nebudou přijata mimořádná opatření, nastane patrně situace, že dánské firmy budou muset odmítat některé zakázky z důvodu nedostatku výrobních kapacit.

Dalším silovým faktorem pro posilování dánské ekonomiky je zahraniční obchod. Očekává se poměrně razantní expanze vývozních aktivit dánských firem, která signalizuje ukončení slabých exportních výkonů v posledních letech (0,3 % v roce 2015; 1,4 % v roce 2016). Nárůst dánského vývozu by v roce 2018 mohl dosáhnout úrovně cca 2,7 %, přičemž dle prognózy by mohl dosáhnout v roce 2025 posílení až 4,8 %. Obdobný trend lze očekávat i v oblasti dovozu. Určitou nejistotu v odhadech budoucího zahraničního obchodu dává především obchodní relace s Velkou Británií ve vazbě na brexit.

Při hodnocení veřejných financí lze konstatovat, že Dánsko plní všechna požadovaná kritéria stanovená v rámci Paktu stability a růstu EU, vč. dodržování hranice 3 % HDP pro rozpočtový deficit. Dánsko přijalo tzv. zákon o rozpočtu, který mj. stanoví stropy v rámci rozpočtových pravidel. V tomto rámci se pohybují výsledky za rok 2017 a rovněž navržený rozpočet pro rok 2018. Ve dlouhodobějším horizontu bude Dánsko postupně rozpočtový deficit snižovat a v roce 2025 se již očekává přebytek +0,7 % HDP. To samozřejmě vychází z plné implementace připravované národohospodářské strategie "2025-plan", která cíleně směřuje nejen na řešení zaměstnanosti a produktivity, ale též na nezbytné změny například v daňové oblasti.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Přebytek státních financí v 60. letech vedl k poklesu veřejného dluhu, který byl na počátku 70. let prakticky nulový. Ropná krize v roce 1973 však způsobila dramatický obrat, což se odrazilo i ve velmi rychlém nárůstu zadluženosti. Obrat nastal až od roku 1984, kdy Dánsko v oblasti veřejných financí začalo vykazovat přebytek. Druhým kritickým obdobím prošlo Dánsko počátkem 90. let, kdy došlo k vysokému zahraničnímu zadlužení vlády (celkový dluh tehdy přesáhl 80 % HDP). Od roku 1993 se  státní finance začaly vzpamatovávat a přebytky státního rozpočtu vedly opět k postupnému snižování veřejného dluhu.

 

2013

2014

2015

2016

2017

EMU saldo rozpočtu (v %)

-1,2 %

+1,1 %

- 1,5 %

-0,4 %

+1,0 %

EMU saldo rozpočtu (v mil. DKK)

- 23 845

+ 22 673

- 29 819

- 8 445

+ 21 460

 

2013

2014

2015

2016

2017

EMU celkového zadlužení země (v %)

44,0 %

44,3 %

39,9 %

37,9 %

36,4 %

EMU celkového zadlužení země (v mil. DKK)

849 938

877 067

809 346

782 346

780 934

Podle Smlouvy o EU nesmí obecně rozpočtový deficit překročit 3 % HDP a celkový veřejný dluh nesmí překročit 60 % HDP.

Rozpočtové zákony jsou proto zaměřené na udržitelnou a zodpovědnou rozpočtovou politiku, úspory a snahu o omezení růstu strukturálního deficitu.

Státní rozpočet (za posledních 5 let) v mil. DKK:
 20132014201520162017
Celkové výdaje 807 141 822 746 832 775 822 546 819 448
Celkové příjmy 779 085 841 417 798 124 806 496 840 645
Deficit -28 056 18 672 -34 650 -16 050 21 197
Veřejný rozpočet (za posledních 5 let) v mil. DKK:
 20132014201520162017
Celkové výdaje 1 077 153 1 093 854 1 110 402 1 107 267 1 112 857
Celkové příjmy 1 053 309 1 116 627 1 080 583 1 098 822 1 134 317
Deficit -23 844 22 673 -29 819 -8 445 21 460

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V posledních letech se podstatný nárůst exportu zboží a zejména služeb doprovázený progresivními příjmy z investic promítá do vytváření stabilního přebytku běžného účtu.

Výsledek běžného účtu platební bilance za rok 2017 znamená dosažení přebytku cca 170 mld. DKK, což odpovídá cca 8 % HDP. 

Vývoj platební bilance v předcházejích letech v mil. DKK:

 

2013

2014

2015

2016

2017

Zboží a služby

127 503

137 937

147 821

127 969

151 288

Primární příjem

61 102

72 066

62 504

52 183

45 240

Sekundární příjem

-38 879

-33 194

-32 433

-28 891

-26 408

Běžný účet

149 723

176 808

177 892

151 257

170 120

Kapitálový účet

-590

-4 136

-7 156

129

1 065

Čisté výpůjčky

149 133

172 672

170 736

151 389

171 184

Finanční účet

75 427

149 628

120 866

99 069

156 154

Chyby a rozdíly

-73704

-23 043

-49 871

-52 319

-15 033

Celkové zadlužení země
 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Celkový dluh

45,6 %

45,0 %

45,2 %

40,2 %

37,7 %

36,0 %

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Finanční sektor v Dánsku zaměstnává cca 41.000 osob, tj. zhruba 4 % celkové pracovní síly. Bilanční suma finančního sektoru je cca 4x větší než dánský HDP. Největší částí (cca 37 % celkové bilance) jsou komerční banky. Významným sektorem jsou též hypotéční banky, které představují cca 31 % celkové bilance. 

Dánská národní banka určuje monetární politiku (politika cíleného kurzu; Dánsko je členem režimu ERM II) včetně struktury úrokových měr a monitoruje peněžní zásobu.

V Dánsku je dle posledních zveřejněných údajů celkem 103 finančních institucí komerčního či spořitelního typu, které obhospodařují celkem cca 2 000 bankovních poboček. Celkem bankovní sektor zaměstnává téměř 40.000 pracovníků.

Podle velikosti provozního kapitálu jsou finanční instituce v Dánsku rozděleny do 6 skupin, přičemž do první skupiny s kapitálem nad 65 mld. DKK patří: Nordea Bank Danmark A/S, Danske Bank A/S, Jyske Bank A/S, Sydbank A/S a NYKREDIT Bank A/S.

Agentury Standard and Poor's a Moody's oceňují Dánsko a hlavní dánské finanční instituce od A+ do AAA.

Z mezinárodního hlediska má určité prominentní postavení dánský trh s cennými papíry, který je hodnocen jako sedmý největší ve světě a čtvrtý v Evropě. Veškeré cenné papíry jsou obchodovány na Kodaňské burze, která jako první na světě zavedla obchodování s elektronickými cennými papíry.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z příjmu osob, daň z příjmu společností, ekologické daně (CO2) a daň z kapitálových výnosů. Hlavními nepřímými daněmi jsou DPH, registrační daň na automobily (až 150 % z hodnoty vozu), cla, spotřební daně, kolky, dědická, darovací daň, daň z majetku osob (neplatí společnosti), daň z nemovitostí a daň z "kontrolovaných" zahraničních společností.

Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 % HDP) až do r. 1988, kdy dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. V posledních letech se ustálila na úrovni cca 48-49 % HDP (vše měřeno v tržních cenách), což je vedle Švédska nejvíce na světě.

Daňové zatížení (vůči HDP)

2013

2014

2015

2016

2017

46,5 %

48,9 %

46,7 %

46,3 %

46,2

Fyzické osoby odvádějí daň z příjmu státu (8,30 %), daň z příjmu municipalitám (liší se dle municipality cca 22 - 28 %), církevní daň (0,71 %, dobrovolně), příspěvek na zdravotní zabezpečení (2,0 %), příspěvek na pracovní trh (8,0 %) atd. Maximální daňový strop fyzických osob činí 51,95 %.

Daň z příjmu právnických osob (ze zisku) činí 22,0 % (v osmdesátých letech se pohybovala mezi 40–50 %, poté byla postupně snižována. V posledním desetiletí probíhalo snižování daně takto: r. 2000 - 32 %, r. 2001 - 30 %, r. 2005 - 28 %,  r. 2007 až 2013 - 25 %, r. 2014 - 24,5 %, r. 2015 - 23,5 %. r. 2016 - 22,0 %, r. 2017 - 22,0 %).

Celkový přehled o sazbách daně z příjmu je uveden v anglické verzi.

DPH je jednotná ve výši 25 %. Neexistuje snížená sazba jako v jiných zemích. Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení; výhry v loteriích; prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce; zdravotnickou péči, sociální služby, školné; amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů; dopravu osob jinými prostředky než turistickými autobusy. Nulovou DPH mají noviny a export. DPH je v zásadě refundována na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Refundace se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří nemají sídlo podnikání v Dánsku (tzv. třináctá direktiva). DPH nelze refundovat na automobily, hotelové ubytování, konferenční a zábavní podniky.
Více informací o daňovém systému v Dánsku vč. jednotlivých možných případů daňových povinností (Podnikání v Dánsku, Pobyt v Dánsku, Zaměstnávání zahraničních pracovníků v Dánsku atd.) je uvedeno na webových stránkách Dánského daňového a celního úřadu SKAT.

Kontaktní telefonní spojení pro dotazy je +45 7222 1818.

Odpovědi SKAT na nejčastější dotazy jsou uvedeny ve 12 jazykových verzích (vč. ruštiny a polštiny) na webových stránkách.

Zde jsou rovněž k dispozici e-verze daňových formulářů.

Individuální dotazy je možno směrovat na emailovou adresu SKAT, přičemž odpovědi by měly být zasílány zpět nejpozději do 5 dnů. Tato služba je poskytována zdarma.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: