Hospodářský profil spolkové země Braniborsko

21. 11. 2014 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Kapitoly článku

Dokument obsahuje základní informace (geografické, administrativní členění) o spolkové zemi Braniborsko, vývoj hospodářství země a jednotlivých hospodářských odvětví a hlavní makroekonomické ukazatele. Dokument informuje také o hospodářských vztazích mezi touto spolkovou zemí a Českou republikou. Nejdůležitější ukazatele jsou uvedeny v tabulkách a grafech.

1. Základní údaje 

1.1. Geograficko-demografické údaje

Spolková země Braniborsko (oficiální název Bundesland Brandenburg) je svou rozlohou pátou největší spolkovou zemí SRN (zaujímá 8 % rozlohy SRN, 29,5 tis. km2) a má 2,4 mil. obyvatel (údaj 2013). Svou rozlohou je největší NSZ. Hustota osídlení je téměř čtyřikrát nižší, než průměr SRN (Braniborsko: 83 obyv./km2, SRN: 231 obyv./km2). Dlouhodobě zde probíhá proces vylidňování, zejména v okrajových územích.

Je klasickou nížinnou zemí s nejvyšším bodem 210 m/mořem. Disponuje značným vodním potenciálem (řeky Havola/Havel, Spréva/Spree a další, včetně systému kanálů a jezer). S 33 tis. km vodních toků a 3 tisíci jezery je nejbohatší vodní zásobárnou SRN. 

Hraničí na severu s Meklenbursko-Pomořanskem, na západě s Dolním Saskem, Saskem-Anhaltskem, na jihu se Saskem. Uvnitř území leží hlavní město Berlín. Na východě tvoří jeho území největší díl státní hranice s Polskem (250 km). V okolí státních hranic fungují tři Euroregiony: Pro Europa Viadrina, euroregion Spree-Neisse-Bober (Spréva-Nisa-Bóbr) a euroregion Pomerania. 

1.2. Administrativní členění, města

Země se dělí na 14 okresů a 4 okresní města bez správního okrsku (Kreisfreie Städte).

Hlavní město:

  • Postupim (Potsdam) – 161,5 tis. obyvatel

Další velká města:

  • Cottbus (99,5 tis.)
  • Brandenburg/Havel (71 tis.)
  • Frankfurt/Oder (58 tis.)

1.3. Politická situace a správa země 

  • Vznik země: 3. 10. 1990 (první ministerský předseda Manfred Stolpe).
  • Zákonodárný sbor – zemský sněm (Landtag) je volen na pětileté období.
  • Vládnoucí koalice: SPD a die Linke

Rozdělení sil v Zemském sněmu od posledních parlamentních voleb (14. 9. 2014):

  • frakce SPD – 30 mandátů
  • frakce die Linke – 17 mandátů
  • frakce CDU – 21 mandátů
  • frakce AfD – 10 mandátů
  • frakce Bündnis 90/Die Grünen – 6 mandátů

Předseda parlamentu: Britta STARK (SPD)
Předseda vlády: Dietmar WOIDKE (SPD)

Kabinet sestává dále z 9 rezortních ministrů.

Hospodářská ministerstva:

  • Ministerstvo hospodářství a energetiky (Ministerium für Wirtschaft und Energie), ministr: Albrecht GERBER(SPD)
  • Ministerstvo financí (Finanzministerium), ministr: Christian GÖRKE (die LINKE)
  • Ministerstvo infrastruktury a územního plánování (Ministerium für Infrastruktur und Raumordnunmg), ministryně: Kathrin SCHNEIDER (nezáv.)
  • Ministerstvo venkovského rozvoje, životního prostředí a na ochranu spotřebitele (Ministerium für ländliche Entwicklung, Umwelt und Verbraucherschutz), ministr: Jörg VOGELSÄNGER (SPD)

2. Hospodářská situace

Po sjednocení Německa a vzniku spolkové země Braniborsko probíhala zásadní odvětvová restrukturalizace. Po počátečním hospodářském boomu ze začátku 90. let došlo k razantním poklesům zaměstnanosti, zejména v zemědělství a v primárním sektoru vůbec, stejně tak byla zastavena řada neefektivních průmyslových výrob. Své negativní konsekvence měla i civilní konverze vojenských prostor po odchodu sovětské armády (1994), ale i jednotek bývalé NDR, s následnými výpadky spotřebitelské poptávky, zrušením některých zbrojních výrob apod. (Celkem 230 tis. ha vojenských ploch, tj. 8 % celého území Braniborska, bylo v polovině 90. let vyňato z majetku spolku a převedeno jako nemalé břímě do zemského vlastnictví.).

Současnou ekonomickou situaci země lze stále označit za nepříliš uspokojivou. Je charakterizována vysokou nezaměstnaností, rostoucím zadlužením, trvalou závislostí na vnějších rozpočtových zdrojích, deficitem veřejných financí a nízkým růstem HDP. Svou roli sehrává i nepříznivý demografický vývoj se silnou migrací mladších ročníků do západních částí SRN včetně rostoucích sociálních výdajů na péči o seniorní obyvatelstvo. Hospodářské oživení Německa posledních dvou let se v Braniborsku sice prozatím výrazněji neprojevilo, avšak objevuje se již řada pozitivních signálů a impulsů.

Úspěšným motorem se stal export. Významnou roli hraje v tomto směru silné hospodářské propojení Braniborska s regiony západního Polska, masivně podporované z prostředků EU v rámci programů přeshraniční spolupráce.

Velké naděje vkládá Braniborsko do usídlování investorů, ať již ze zahraničí, či ze starých spolkových zemí. Výhodný systém finančních podnětů, včetně nejmenší německé korporátní daňové zátěže podporovaný navíc i nízkou cenou realit a dalšími faktory, mj. i blízkostí metropole, se evidentně vyplácí. V zemi se již usídlilo přes 300 zahraničních podniků, od Coca-Coly až po Vattenfall. Do metropolitního regionu přenesl svou centrálu Siemens, usídlil se zde i Bombardier.

Vedle příspěvků spolku jsou podstatnou injekcí hospodářského rozvoje země rovněž finanční prostředky z fondů EU. Jako „cíl 1“ čerpala země v minulém období 2007–2013 2,9 mld. EUR. Součástí hospodářské ofenzívy je rovněž výstavba infrastruktury, většinou v úzké finanční a organizační spolupráci se spolkem a Berlínem. Jde např. o již fungující nové berlínské nádraží včetně železničního uzlu, výstavbu nového letiště BBI (Berlin – Brandenburg International – letiště by mělo být nakonec otevřeno až v letech 2017–2018, původní termín byl r. 2012) a další projekty.

Od sjednocení SRN probíhají diskuze o administrativním spojení Braniborska a Berlína,prozatím jsou však odsunovány na pozdější termín. (Pozn: jde o pragmatické důvody, mimo jiné by hrozila případná překvalifikace obou území z hlediska alokace EU fondů, ale i finančních podpor spolku.) Obě spolkové země však již vytvořily řadu společných řídících orgánů a institucí (např. statistika, územní plánování, finanční soud aj.) a další fúze mají pokračovat.

V poslední době vystupují marketingově v zahraničí jako jednotný hospodářský prostor „Hauptstadt Region Berlin-Brandenburg“. Společné postupy včetně propojování různých podpůrných instrumentů a hospodářských programů a aktivit na zemské vládní a institucionální i podnikatelské úrovni, jsou základem dalších pozitivních synergických efektů pro celý metropolitní region, zejména v oblasti hospodářství.

2.1. Základní ekonomická data

HDP v roce 2013 (v běžných cenách) zaznamenal velmi slušný růst (+3 %) a vyrovnal se s mírou růstu Německa. Činil 59,13 mld. EUR (v běžných cenách). Podíl Braniborska na celoněmecké tvorbě HDP představoval v roce 2013 celkem 2,2 %. Menší HDP vytvořily spolkové země Sársko, Sasko-Anhaltsko, Duryňsko, Meklenbursko-Pomořansko, Šlesvicko-Holštýnsko a městské Brémy.

Vývoj HDP Braniborska 2010–2013 (v mld. EUR)
  2010 2011 2012 2013
HDP v běžných cenách 54,43 55,77 57,27 59,13

Zdroj: Destatis, listopad 2014

HDP na hlavu obyvatele činilo v roce 2013 23 751 EUR, (SRN: 33 355 EUR). Tato hodnota patří k těm nižším ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi.

Produktivita práce (měřená vytvořenou hodnotou na pracovníka) rovněž silně pokulhává. V Braniborsku 2011 představovala 51 381 EUR/pracovníka, v SRN pak cca 60 000 EUR/pracovní sílu.

Veřejné finance, státní rozpočet:

Stav zadlužení za rok 2013 činil kumulovaně 20,04 mld. EUR, což odpovídá zadluženosti 8 201 EUR/obyv. Prioritami sanační politiky vlády je postupné snižování zadluženosti, redukce státního personálu a další restriktivní výdajová opatření při zachování slušné míry investic do rozvoje lidských zdrojů, technologických inovací a investičních výdajů státu celkem.

2.2. Struktura odvětví

Na významu nabyl postupem let sektor služeb, který se nyní podílí na výkonu hospodářství již více než 70 %, což odpovídá celoněmeckému stavu. Kolem 20 % (lehce pod německým průměrem) na tvorbě HDP participují výrobní odvětví.

Odvětví Obrat za rok 2013 (mil. EUR)
Stavebnictví 2 371
Služby:  
- doprava 3 826
- informace a komunikace 1 104
Zpracovatelský průmysl:  
- výroba potravin a krmiv 3 374
- výroba chemických látek 1 699
Výroba a zpracování kovů 1 833
Kovodělné výrobky 1 452
Výroba papíru a výrobků z papíru  1 597
Výroba motorových vozidel  1 032
Turismus – počet noclehů 11 520
Zemědělsky využívaná plocha 1 313 800 ha

Tradiční průmyslová odvětví jsou kovozpracující průmysl, letecká (a kosmická) technika, automobilový průmysl, potravinářský průmysl, chemie, optika, filmový průmysl (studia Babelsberg v Postupimi) a průmysl dřevozpracující.

2.3. Pracovní trh

Míra nezaměstnanosti v posledních letech klesá, dlouhodobě však stále přesahuje celoněmecký průměr. (SRN 2013: 6,9 %).

Nezaměstnanost 2010–2013
  Počet osob Míra nezaměstnanosti (%)
2013 132 329 9,9
2012 136 125 10,2
2011 143 190 10,7
2010 148 834 11,1

Mzdy se pohybují přibližně o čtvrtinu pod německým průměrem. Průměrná hrubá měsíční mzda 2013 činila v Braniborsku 2 534 EUR, v SRN 3 449 EUR.

2.4. Zahraniční obchod Braniborska

Export je pokládán za jeden z nejnadějnějších růstových motorů ekonomiky. V posledních letech se úspěšně rozvíjí. Obchodní bilance je v posledních letech trvale pasivní. Podíl Braniborska na ZO SRN v posledních letech vzrostl, nicméně zůstává stále malý (2013: 1,2 % exportu SRN a 2,1 % importu).

Vývoj zahraničního obchodu Braniborska (mil. EUR)
  2010 2011 2012 2013
Vývoz 12 245 13 449 13 315 12 932
Dovoz 14 443 18 115 19 046 18 668

Zdroj: Destatis , listopad 2014

Nejdůležitějšími exportními položkami jsou farmaceutické výrobky a výrobky leteckého průmyslu. Největšími odbytovými trhy jsou Francie, USA a Polsko, ČR je na 8. místě. Braniborsko dováží nejvíce z Ruska, PL a UK. ČR je na 14. místě. Kolem 40 % importů tvoří dlouhodobě ruská ropa a zemní plyn, významné jsou dále dovozy polského koksu. (Poznámka: Braniborsko je, zejména u surovin, částečně tranzitním teritoriem s určením těchto komodit do dalších částí SRN.)

Institucionální podpora zahraničních hospodářských styků vč. exportu:

Ministerstvo hospodářství Braniborska provozuje ve spolupráci se zemskou agenturou na podporu hospodářských styků a investic ZAB Brandenburg vlastní marketingovou a poradenskou kancelář s působností pro Rusko v Moskvě a v Rize. Ta operuje na trhu všech tří pobaltských států.

Dále zastoupení pro Spojené arabské emiráty v Abú Dhabí. Reprezentace fungují na místě především jako kontaktní místo pro braniborské podniky.

Zvláštní kapitolu představuje hospodářská expanze vůči Polsku. Na základě vládní iniciativy byla již v roce 1994 založena v Polsku samostatná německá státní akciová společnost na podporu hospodářských styků SRN s Polskem – TWG (Deutsch-polnische Wirtschaftsförderungsgesellschaft, AG). Jejími akcionáři jsou s minoritním podílem spolek, a dále spolkové země sousedící s Polskem: Braniborsko, Meklenbursko-Pomořansko a Sasko, ale i Berlín.  Hlavním úkolem společnosti je informační a asistenční servis německýmpodnikům na polském trhu, ještě nad rámec činnosti Polsko-německé obchodní komory. (Posledním výstupem je např. informační hospodářský portál o Polsku, šitý na míru německým firmám).

3. Hospodářské vztahy Braniborska s Českou republikou

Ve spojení s Berlínem se nedaleko českých hranic rozvíjí významný hospodářský prostor, představující do budoucna navíc tranzitní most k polskému trhu. České firmy by neměly opomenout především šance na spolupráci s braniborským leteckým průmyslem a s automobilovou branží.

Obchodní výměna vykazuje pro ČR méně příznivý vývoj, nepříznivým jevem je další prohlubování naší záporné bilance, jež se však v r. 2013 mírně snížila.

Vývoj zahraničního obchodu Braniborska a ČR v letech 2009–2013 (v tis. EUR)

Graf: Zahraniční obchod ČR a Braniborsko

Vývoz do Braniborska v r. 2013 činil 319,562 mil. EUR, přičemž hlavní komoditní položky zahrnovaly kovové výrobky (15 %), elektrická zařízení (9 %), kovy, chemické výrobky, farmaceutické výrobky, dřevo a dřevěné výrobky, stroje, koksové a ropné produkty, automobily a autodíly. Dovoz z Braniborska v r. 2013 činil 555,649 mil. EUR, hlavní komoditní položky zahrnovaly kovy (45 %), chemické výrobky (9 %), papír a papírové výrobky (8 %), farmaceutické, gumárenské a kovové výrobky. Podíl na celkovém obratu ČR se SRN je poměrně stabilní a pohybuje se v uvedených letech kolem 1 %.

Hospodářské vztahy ČR a Braniborska a jejich další rozvoj nelze zcela oddělovat od relace ČR se spolkovou zemí Berlín. Obě spolkové země dohromady představují 5 milionový trh. V sumárních číslech našeho exportu do Berlína a Braniborska se projevuje navíc pozitivní růstová tendence, naznačující kapacitní možnosti trhu. Současně je třeba mít na zřeteli, že vývoz do metropolitního regionu i přes svůj relativně malý podíl na celkových údajích ČR–SRN (podíl cca 1,6 %, 2013: 606 mil. EUR), je např. vyšší než do Slovinska, Finska, Portugalska a další států.

Vývoj ZO Berlína s ČR v letech 2009–2013 (v tis. EUR)

Graf: Zahraniční obchod ČR a Berlín

4. Perspektivní oblasti spolupráce, klastry, kontakty

Braniborsko si stanovilo strategické rozvojové priority v několika oborech. Na ně navazuje systém finančních podpor a dalších podpůrných opatření, ať již jde o motivaci domácího podnikatelského prostředí, technologické inovace či o usídlování investorů, ze zahraničí i z dalších částí SRN. Patří mezi ně následující oblasti: biotechnologie/life science, technologie pro energetiku, geoinformatika, logistika, mediální průmysl a průmysl informačních a komunikačních technologií, kovoobrábění a elektronika. Ze „starých“ odvětví se jedná o „automotive“ a letecký průmysl.

Lokace některých výrob, například motorů a převodovek Daimler-Benz/Mercedes a leteckých výrobců motorů a dílů jako je Rolls Royce a MTU Aero Engines, MTU Maintenance apod., tak vytvořily již dnes z regiónu důležitou německou oblast automobilového a leteckéhoprůmyslu a její význam bude dle prognóz i nadále vzrůstat.

Postupná koncentrace silných výrobců v Braniborsku a Berlíně včetně rozvoje jejich exportu tak zakládá v blízkosti ČR novou potenciální destinaci pro subdodávky, ale i další kooperace českých firem. Za nejperspektivnější odvětví lze pokládat automobilový a letecký průmysl vč. geoinformatiky. Potvrzují to i současná čísla vývozů ČR.

Pro metropolitní region a vyšší marketingové angažmá – i dalších českých firem a exportérů, ale hovoří i některé širší důvody. V první řadě fakt, že díky přeshraniční spolupráci Braniborska a Berlína s Polskem vzniká 10milionový regionální trh. Polské firmy to, jak se zdá podle četnosti jejich zastoupení v Berlíně a okolí, již vzaly na vědomí.

4.1. Základní informace o perspektivních sektorech (klastry a prioritní obory)

Energetika

  • Bioenergie a větrná energie
    • získávání energie z biomasy a biopaliv
    • opatření ke zvýšení energetické účinnosti: rozšíření biometanu, napojení na sítě zemního plynu, elektromotory
    • zaměření se na techniku větrných turbín – výroba strojoven, rotorů, věží a dalších strojů/ technologií větrných turbín
  • Technologie v oblasti energetické účinnosti
    • inovativní produkty
    • osvětlovací technika, systémy vzduchotechniky (HVAC), technika budov
    • rozvoj technologie „Carbon Capture and Storage“ (CCS) – zachycování a ukládání uhlíku
    • cíl: diferenciovaný trh s novými výrobky a technologiemi a současná minimalizace zdrojů
  • Energetické sítě, ukládání energie a E-mobilita
    • síťová integrace energií z obnovitelných zdrojů
    • rozvoj a integrace chytrých sítí (Smart grids) od poptávky po dodávky energií
    • testování elektromobilů
    • řešení klíčových otázek „přechodu energie“ (Energiewende)
  • Solární energie
    • důraz především na oblasti fotovoltaiky a solární termiky
    • v regionu (konkr. v Lieberoser Heide) se nachází 2. největší pozemní solární systém na světě – 700 00 solárních panelů
  • Turbomotory a elektrárenská technika
    • Berlin-Brandenburg – nejvyšší hustota výrobců turbomotorů v Evropě
    • mj. i výroba leteckých turbín/motorů
    • důraz kladen především na odvětví ocelářského- a kovoprůmyslu
    • v oblasti elektrárenské techniky stojí v popředí firmy: Vattenfall (švédská energetická společnost), Gesag (plynárna) a Enertrag (energetická společnost zaměřená na obnovitelné zdroje energie)

Zdravotnictví

  • v poslední době nadprůměrný růst – prognóza: do roku 2013 HPH 20 mld. EUR
  • koncentrace výzkumných institutů a vysokých škol zaměřených na medicínu nebo výzkum
  • oblasti: biotechnologie a farmaceutika, zdravotnická technika, nové formy péče – rehabilitace, podpora zdraví, prevence a zdravotní cestovní ruch
  • další informace

Doprava a logistika

  • Automobilová doprava
    • hlavní téma elektromobily: kromě tradičních globálních výrobců (BMW, Volkswagen, Mercedes) také podpora malých a středních automobilek
  • Technika pro železniční dopravu
    • Berlin – sídlo největších německých přepravních společností (Deutsche Bahn, BVG, Veolia...)
    • důraz na ochranu životního prostředí a podpora energetické účinnosti v železniční dopravě (projekt ECORailS)
  • Letectví a kosmonautika
    • vývoj a výroba motorů, konstrukce lehkých letadel, údržba letadel, testování a vývoje a služeb souvisejících s výrobou letadel, konstrukce malých satelitů
  • Logistika
    • distribuční logistika, moderní technologie satelitní navigace, vytváření dalších logistických center, rozvoj logistických služeb
  • Dopravní telematika (telekomunikace a informatika)
    • proměnné dopravní značky a jejich propojení s internetem a smartphony
    • „On-Board Unit“ (OBD II – zásuvka pro diagnostiku emisních systémů osobních automobilů)
    • rezervační systémy veřejné dopravy, carsharing, kontrolní systémy ve veřejné dopravě

IKT a média

  • Internet a služby
    • hlavní témata – bezpečnost, spolehlivost, ekologie
    • podpora programů jako ReaserchGate (sociální síť pro vědeckou komunitu) a PressMatrix (digitální magazín pro Apple a Android)
  • Bezpečnost IT
    • výroba bezpečnostní techniky, rozvoj bezpečnostních služeb a systémů (kontrola přístupu, senzory, požární technika, technologie detekce nebezpečí, video-technologie a biometrie)
    • další oblasti: kybernetická bezpečnost, bezpečné zásobování energií, bezpečnost přepravovaného zboží, biologické bezpečnostní technologie (ochranné pomůcky, dezinfekce), bezpečnost identity (ochrana dat)
  • Mobilní aplikace
    • hlavní témata – celoplošné pokrytí internetem, dostatečné kapacity přenosu, dostupnost různých mobilních zařízení (smartphony, tablety aj.), antivirové technologie, bezpečnostní aplikace (elektronická osobní data, bezhotovostní platební styk a čipové karty, elektronizace zdravotních karet a elektronické recepty)

Optické technologie a mikrosystémy

  • oblasti: komunikace a sensorika, laserová technika, osvětlovací technika, optická analytika, biomedicína, technika mikrosystémů
  • další informace

Průmyslová produkce

  • hlavní průmyslové oblasti Berlína: chemický a farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl, zpracování a výroba tabáku, kovodělný průmysl, elektrotechnický průmysl, strojírenství a dopravní technika
  • další informace

Ekonomika služeb

  • hlavní oblasti služeb v Berlíně: komunikační a poradenské služby, bankovní služby, pojišťovnictví a turismus
  • další informace

4.2. Marketing a užitečné kontaktní informace

Centrální „one-stop“ adresou pro investory, ale i zájemce o kooperace jsou v Braniborsku agentura ZAB-Brandenburg (Zukunftsagentur Brandenburg) a v Berlíně Berlin-Partner GmbH. Obě instituce úzce spolupracují, v roce 2008 má dojít dokonce k jejich fúzi. Další informace a užitečné kontakty k trhu a investičním možnostem lze získat na webu Business Location Center. Tato internetová platforma patří do sítě EU středisek, systém všech tří aktérů je propojen.

Potenciálním investorům, případně dalším zahraničním firmám zajímajícím se o vstup na trh nabízí agentura Berlin-Partner výhodný testovací balíček „Berlin Welcome Package“. Za poplatek cca 3000 EUR poskytne po dobu 3 měsíců v Berlíně vybavenou kancelář (nábytek, tlf. linka, internetové připojení, tiskárna), apartment s nábytkem, lístek na integrovanou hromadnou dopravu a poradenství v rozsahu 6 hodin (právo, daně, marketing, pojištění). Platí pouze u oborů služby, life science, mediální průmysl/kreativní průmysl a průmyslová oblast „mobilita“ (auto, letectví, kolejová doprava). Nabídku lze využít především k další rešeršní činnost, navazování kontaktů, průzkumu trhu, k přípravě založení pobočky apod.

Databáze, vyhledávání partnerů:

Charakteristickým rysem různých programů a aktivit na podporu hospodářství a podnikání, včetně navazování zahraničních styků, tvorby nástrojů B2B je v Berlíně a Braniborsku (ale i v dalších spolkových zemích) prakticky bezchybná koordinace a jednotný formální, ale i finanční a strategický postup všech aktérů: státu, hospodářských komor, agentur, ale i oborových podnikatelských svazů, jakési širší pojetí PPP modelu.

Za veřejné prostředky, resp. za prostředky členských příspěvků, případně jejich kombinací, vznikla v teritoriu řada zemských bezplatných firemních databází, které lze doporučit i české podnikatelské veřejnosti. Nejdůležitější z nich jsou uvedeny v příloze č. 1 (všeobecné vyhledávače, databáze firem a kontaktní burzy komor). Příloha č. 2 obsahuje adresy branžových vyhledávačů, případně oborově organizovaných aliancí a clusterů, které kromě veřejně dostupných profilů a adres svých členů zprostředkovávají rovněž pro zájemce kontakt na svou členskou základnu.

Důležité adresy hlavních hospodářských institucí Braniborska a Berlína včetně komor a podnikatelských sdružení, jakož i internetové odkazy relevantní pro pobyt a pohyb v teritoriu, jsou uvedeny v příloze č. 3.

Veletržní účasti ČR v Berlíně/Braniborsku:

Český průmysl se zúčastňuje oficiálními prezentacemi v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR prozatím na dvou významných mezinárodních akcích, které se konají vždy v sudých letech. Jedná se o jarní mezinárodní Aerosalon ILA (letecký průmysl) a podzimní mezinárodní výstavu dopravní techniky INNOTRANS. Každoročně realizuje v lednu Ministerstvo zemědělství ČR spolu se SZIF oficiální účast na mezinárodním agro- a potravinářském veletrhu Int. Grüne Woche IGW, v březnu se představuje na mezinárodní turistické burze ITB Berlin pod hlavičkou Ministerstva pro regionální rozvoj ČR a agentury CzechTourism český turistický business. V posledních letech získal na důležitosti veletrh IFA – spotřebitelská elektronika (září). Přehled všech mezinárodních veletrhů a kongresů pořádaných v Berlíně lze najít na adrese veletržní správy, příp. Výboru německého hospodářství pro veletrhy a výstavy.

České instituce v teritoriu:

Obě spolkové země, Braniborsko a Berlín, spadají pod gesci OEÚ ZÚ Berlín (commerce_berlin@mzv.cz). V rámci platného dohody o spolupráci mezi MPO a MZV je konkrétní asistence firmám, průzkumy trhu aj. svěřena zahraniční kanceláři CzechTrade v Düsseldorfu (duesseldorf@czechtrade.cz). V Berlíně působí rovněž České centrum, jehož prostory mohou podnikatelé z ČR využít např. k menším podnikovým prezentacím a k dalším aktivitám (ccberlin@czech.cz). OEÚ ZÚ Berlín může nadto doporučit spolupráci s dalšími daňovými a právními poradci se znalostí českého jazyka, případně s tlumočníky, ale i účast na odborných veletrzích mimo oficiální účasti aj.

Přílohy ke stažení:

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Berlíně (Německo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek