Hospodářský profil spolkové země Braniborsko

2. Hospodářská situace

Po sjednocení Německa a vzniku spolkové země Braniborsko probíhala zásadní odvětvová restrukturalizace. Po počátečním hospodářském boomu ze začátku 90. let došlo k razantním poklesům zaměstnanosti, zejména v zemědělství a v primárním sektoru vůbec, stejně tak byla zastavena řada neefektivních průmyslových výrob. Své negativní konsekvence měla i civilní konverze vojenských prostor po odchodu sovětské armády (1994), ale i jednotek bývalé NDR, s následnými výpadky spotřebitelské poptávky, zrušením některých zbrojních výrob apod. (Celkem 230 tis. ha vojenských ploch, tj. 8 % celého území Braniborska, bylo v polovině 90. let vyňato z majetku spolku a převedeno jako nemalé břímě do zemského vlastnictví.).

Současnou ekonomickou situaci země lze stále označit za nepříliš uspokojivou. Je charakterizována vysokou nezaměstnaností, rostoucím zadlužením, trvalou závislostí na vnějších rozpočtových zdrojích, deficitem veřejných financí a nízkým růstem HDP. Svou roli sehrává i nepříznivý demografický vývoj se silnou migrací mladších ročníků do západních částí SRN včetně rostoucích sociálních výdajů na péči o seniorní obyvatelstvo. Hospodářské oživení Německa posledních dvou let se v Braniborsku sice prozatím výrazněji neprojevilo, avšak objevuje se již řada pozitivních signálů a impulsů.

Úspěšným motorem se stal export. Významnou roli hraje v tomto směru silné hospodářské propojení Braniborska s regiony západního Polska, masivně podporované z prostředků EU v rámci programů přeshraniční spolupráce.

Velké naděje vkládá Braniborsko do usídlování investorů, ať již ze zahraničí, či ze starých spolkových zemí. Výhodný systém finančních podnětů, včetně nejmenší německé korporátní daňové zátěže podporovaný navíc i nízkou cenou realit a dalšími faktory, mj. i blízkostí metropole, se evidentně vyplácí. V zemi se již usídlilo přes 300 zahraničních podniků, od Coca-Coly až po Vattenfall. Do metropolitního regionu přenesl svou centrálu Siemens, usídlil se zde i Bombardier.

Vedle příspěvků spolku jsou podstatnou injekcí hospodářského rozvoje země rovněž finanční prostředky z fondů EU. Jako „cíl 1“ čerpala země v minulém období 2007–2013 2,9 mld. EUR. Součástí hospodářské ofenzívy je rovněž výstavba infrastruktury, většinou v úzké finanční a organizační spolupráci se spolkem a Berlínem. Jde např. o již fungující nové berlínské nádraží včetně železničního uzlu, výstavbu nového letiště BBI (Berlin – Brandenburg International – letiště by mělo být nakonec otevřeno až v letech 2017–2018, původní termín byl r. 2012) a další projekty.

Od sjednocení SRN probíhají diskuze o administrativním spojení Braniborska a Berlína,prozatím jsou však odsunovány na pozdější termín. (Pozn: jde o pragmatické důvody, mimo jiné by hrozila případná překvalifikace obou území z hlediska alokace EU fondů, ale i finančních podpor spolku.) Obě spolkové země však již vytvořily řadu společných řídících orgánů a institucí (např. statistika, územní plánování, finanční soud aj.) a další fúze mají pokračovat.

V poslední době vystupují marketingově v zahraničí jako jednotný hospodářský prostor „Hauptstadt Region Berlin-Brandenburg“. Společné postupy včetně propojování různých podpůrných instrumentů a hospodářských programů a aktivit na zemské vládní a institucionální i podnikatelské úrovni, jsou základem dalších pozitivních synergických efektů pro celý metropolitní region, zejména v oblasti hospodářství.

2.1. Základní ekonomická data

HDP v roce 2013 (v běžných cenách) zaznamenal velmi slušný růst (+3 %) a vyrovnal se s mírou růstu Německa. Činil 59,13 mld. EUR (v běžných cenách). Podíl Braniborska na celoněmecké tvorbě HDP představoval v roce 2013 celkem 2,2 %. Menší HDP vytvořily spolkové země Sársko, Sasko-Anhaltsko, Duryňsko, Meklenbursko-Pomořansko, Šlesvicko-Holštýnsko a městské Brémy.

Zdroj: Destatis, listopad 2014

HDP na hlavu obyvatele činilo v roce 2013 23 751 EUR, (SRN: 33 355 EUR). Tato hodnota patří k těm nižším ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi.

Produktivita práce (měřená vytvořenou hodnotou na pracovníka) rovněž silně pokulhává. V Braniborsku 2011 představovala 51 381 EUR/pracovníka, v SRN pak cca 60 000 EUR/pracovní sílu.

Veřejné finance, státní rozpočet:

Stav zadlužení za rok 2013 činil kumulovaně 20,04 mld. EUR, což odpovídá zadluženosti 8 201 EUR/obyv. Prioritami sanační politiky vlády je postupné snižování zadluženosti, redukce státního personálu a další restriktivní výdajová opatření při zachování slušné míry investic do rozvoje lidských zdrojů, technologických inovací a investičních výdajů státu celkem.

2.2. Struktura odvětví

Na významu nabyl postupem let sektor služeb, který se nyní podílí na výkonu hospodářství již více než 70 %, což odpovídá celoněmeckému stavu. Kolem 20 % (lehce pod německým průměrem) na tvorbě HDP participují výrobní odvětví.

Tradiční průmyslová odvětví jsou kovozpracující průmysl, letecká (a kosmická) technika, automobilový průmysl, potravinářský průmysl, chemie, optika, filmový průmysl (studia Babelsberg v Postupimi) a průmysl dřevozpracující.

2.3. Pracovní trh

Míra nezaměstnanosti v posledních letech klesá, dlouhodobě však stále přesahuje celoněmecký průměr. (SRN 2013: 6,9 %).

Mzdy se pohybují přibližně o čtvrtinu pod německým průměrem. Průměrná hrubá měsíční mzda 2013 činila v Braniborsku 2 534 EUR, v SRN 3 449 EUR.

2.4. Zahraniční obchod Braniborska

Export je pokládán za jeden z nejnadějnějších růstových motorů ekonomiky. V posledních letech se úspěšně rozvíjí. Obchodní bilance je v posledních letech trvale pasivní. Podíl Braniborska na ZO SRN v posledních letech vzrostl, nicméně zůstává stále malý (2013: 1,2 % exportu SRN a 2,1 % importu).

Zdroj: Destatis , listopad 2014

Nejdůležitějšími exportními položkami jsou farmaceutické výrobky a výrobky leteckého průmyslu. Největšími odbytovými trhy jsou Francie, USA a Polsko, ČR je na 8. místě. Braniborsko dováží nejvíce z Ruska, PL a UK. ČR je na 14. místě. Kolem 40 % importů tvoří dlouhodobě ruská ropa a zemní plyn, významné jsou dále dovozy polského koksu. (Poznámka: Braniborsko je, zejména u surovin, částečně tranzitním teritoriem s určením těchto komodit do dalších částí SRN.)

Institucionální podpora zahraničních hospodářských styků vč. exportu:

Ministerstvo hospodářství Braniborska provozuje ve spolupráci se zemskou agenturou na podporu hospodářských styků a investic ZAB Brandenburg vlastní marketingovou a poradenskou kancelář s působností pro Rusko v Moskvě a v Rize. Ta operuje na trhu všech tří pobaltských států.

Dále zastoupení pro Spojené arabské emiráty v Abú Dhabí. Reprezentace fungují na místě především jako kontaktní místo pro braniborské podniky.

Zvláštní kapitolu představuje hospodářská expanze vůči Polsku. Na základě vládní iniciativy byla již v roce 1994 založena v Polsku samostatná německá státní akciová společnost na podporu hospodářských styků SRN s Polskem – TWG (Deutsch-polnische Wirtschaftsförderungsgesellschaft, AG). Jejími akcionáři jsou s minoritním podílem spolek, a dále spolkové země sousedící s Polskem: Braniborsko, Meklenbursko-Pomořansko a Sasko, ale i Berlín.  Hlavním úkolem společnosti je informační a asistenční servis německýmpodnikům na polském trhu, ještě nad rámec činnosti Polsko-německé obchodní komory. (Posledním výstupem je např. informační hospodářský portál o Polsku, šitý na míru německým firmám).