Kanada: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ottawě (Kanada)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Kanadská většinová vláda Liberální strany vzešla z voleb konaných 19. října 2015. Dne 4. listopadu 2015 složil v sídle generálního guvernéra v Ottawě premiérský slib 23. předseda kanadské vlády Justin Trudeau, který se ve svých 43 letech stal druhým nejmladším kanadským premiérem v historii země. Následně složili do rukou generálního guvernéra slib i jednotlivý členové kabinetu. Vláda má 31 ministrů/ministryň. Polovinu křesel (15) obsadily ženy.  

Seznam členů vlády

Justin Trudeau (Québec) – předseda vlády, i portfolio mezivládních/federálních vztahů a otázek mládeže (Intergovernmental Affairs and Youth)

Ralph Goodale (Saskatchewan) – ministr veřejné bezpečnosti (pozn. vnitra) a krizové připravenosti (Public Safety and Emergency Prepardness)

Lawrence MacAulay (Ostrov prince Edwarda) – ministr zemědělství a potravin (Agriculture and      Agri-food)

Chrystia Freeland (Ontario) – ministryně zahraničních věcí (Foreign Affairs)

Ahmed Hussem (Ontario)ministr pro imigraci, občanství a uprchlíky (Immigration, Citizenship and Refugees)

Carolyn Bennett (Ontario) – ministryně pro původní obyvatelstvo a severní oblasti (Indigenous and Northern Affairs)

Scott Brison (Nova Scotia) – předseda Rady státní pokladny (Treasury Board President)

Bardish Chagger (Nový Brunšvik) – ministryně pro malé podniky a turismus (Small Business and Tourism) a lídr vlády v Dolní sněmovně (Leader of the Government in the House of Commons)

Navdeep Bains (Ontario) – ministr pro inovace, vědu a ekonomický rozvoj (Innovation, Science and Economic Development)

William (Bill) Morneau (Ontario) – ministr financí (Finance)

Jody Wilson-Raybould  (Britská Kolumbie) - ministryně spravedlnosti, Nejvyšší státní zástupkyně (Justice and Attorney General of Canada)

Judy Foote (Newfoundland a Labrador) - ministryně veřejných služeb a státních zakázek (Public Service and Procurement)

Francois-Philippe Champagne (Québec) - ministr mezinárodního obchodu (International Trade)

Jane Philpott (Ontario) - ministryně zdravotnictví (Health)

Jean-Yves Duclos  (Québec) - ministr pro rodinu, děti a sociální rozvoj (Families, Children and Social Development)

Marc Garneau (Québec) - ministr dopravy (Transport)

Marie-Claude Bibeau (Québec) - ministryně pro rozvojovou spolupráci a Frankofonii (International Development and La francophonie)

Jim Carr (Manitoba) - ministr přírodních zdrojů (Natural Resources)

Mélanie Joly  (Québec) - ministryně kanadského kulturního dědictví (Canadian Heritage)

Diane Lebouthillier  (Québec) - ministryně státních příjmů (National Revenue)

Kent Hehr (Alberta) - ministr pro záležitosti veteránů, asociovaný (juniorní) ministr obrany (Veterans Affairs and Associate Minister of National  Defence)

Catherine McKenna (Ontario) - ministryně životního prostředí a klimatické změny (Environment and Climate Change)

Harjit Sajjan (Britská Kolumbie) - ministr obrany (National Defence)

Patricia Hajdu (Ontario) - ministryně práce (Department of Emplyoment, Workforce and Labour)

Amarjeet Sohi (Alberta) - ministr infrastruktury a etnických komunit (Infrastructure and Communities)

Karina Goud (Ontario) - ministryně pro demokratické instituce (Democratic Institutions)

Carla Qualtrough (Britská Kolumbie) - ministryně sportu a pro osoby s tělesným  postižením (Sports and Persons with Disabilities)

Kirsty Duncan (Ontario) - ministryně pro vědu (Science)

Maryam Monsef (Ontario) - ministryně pro postavení žen (Status of Women)

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 36 503 097 (k 1.1.2017 počet obyvatel Kanady přesáhl 36,5 mil., Statistic Canada)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,99 % (za rok 2016 - mírný nárůst oproti roku 2015)

Demografické složení (včetně národnosti a náboženských skupin) -  stav k 1.7.2016

Věk

Procentuálně

0-14

16,1

15-64

67,3

65 a více

16,6

Zdroj: Statistics Canada

Národnostní složení:

Etnický původ

Procentuálně

Kanadský

30,5

Anglický

19,9

Francouzský

15,0

Skotský

14,3

Irský

13,2

Německý

9,6

Italský

4,4

First Nations  (severoameričtí indiáni)

4,2

Čínský

4,1

Ukrajinský

3,7

Holandský 

 3,1 

Polský

3,0

K českému původu se v Kanadě hlásí kolem 150 tis. osob.

Náboženské složení:

Náboženství

Procentuálně

Křesťanství

67,3

Islám

3,2

Hinduismus

1,5

Sikh

1,4

Buddhimus

1,1

Judaismus

1,0

Zdroj: Statistics Canada

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016

Reálný růst HDP (%)

1,9

2,0

2,5

1,2

1,5

Nominální HDP (mld. CAD)

1 831

1 894

1 976

1 981

2 068

Nominální HDP/obyv. (CAD)

52 615

53 807

55 662

54 629

56 879

Míra inflace (%)

1,5

0,9

1,9

1,3

1,5

Míra nezaměstnanosti (%)

7,3

7,1

6,9

7,1

6,9

Zdroj: Statistics Canada

Růst kanadské ekonomiky se v roce 2016 oproti roku 2015 zvýšil o 0,3% a podle revidovaných údajů dosáhl 1,5%. Ve 3. čtvrtletí zaznamenala kanadská ekonomika nejsilnější růst za poslední dva roky, kdy HDP vzrostlo o 3,8%. Ve 4. čtvrtletí se pak HDP zvýšilo o 2,6%. Hlavním růstovým faktorem byla zvýšená spotřeba domácností, jež narostla o 2,6%, k čemuž přispělo i navýšení platů a mezd o 5,6%. Na růstu se dále podílelo i mírné navýšení exportu zboží a služeb o 1,3%. Na kanadskou ekonomiku mají pozitivní vliv i vyšší a stabilnější ceny ropy, jež se ustálily po propadu v roce 2015.

Zvláště dobré výsledky zaznamenal v roce 2016 sektor průmyslové výroby, kde došlo k nárůstu o 1,9%. V sektoru spotřebního zboží došlo k nárůstu až o 1,1% a oblast hornictví a těžby ropy a plynu se v lednu vrátila z prosincového snížení na 0,5% k nárůstu o 1,9%.

 

Určitým rizikem pro kanadské hospodářství je rapidní nárůst cen nemovitostí v kanadských metropolích (zejména Toronto a Vancouver). V Torontu vzrostly ceny za poslední rok téměř o třetinu, ve Vancouveru pak o necelých 15%. Vlády provincií Ontario a Britská Kolumbie na tento trend zareagovaly zavedením 15% daně na nákup nemovitostí zahraničním kupci. Dalším problémem je přetrvávající vysoké zadlužení Kanaďanů ve velkých městech, které může podle odborníků spolu s možným poklesem cen způsobeným zavedením výše zmíněných daní k destabilizaci kanadské ekonomiky.

 

V roce 2016 došlo k mírnému poklesu zahraniční poptávky, což se projevilo nepatrným snížením exportu o 0,5% oproti roku 2015. Na počátku roku ovšem objem exportu opět mírně narostl, a to zejména díky poptávce po motorových vozidlech a řepkovém oleji. Pozitivní roli sehrál i nárůst exportu do USA, jenž představuje tři čtvrtiny celkového vývozu Kanady, podpořený zvláště zvýšeným zájmem americké strany o dovoz osobních a lehkých nákladních automobilů. Kanadský export do USA se v prvním čtvrtletí roku 2016 oproti stejnému období v roce 2015 zvýšil o 5,2%. Pozitivní roli sehrál také mírný pokles hodnoty kanadského dolaru (CAD) vůči americkému dolaru (USD). Kurz CAD vůči USD v průběhu prvních pěti měsíců roku 2016 oslabil o 4% a tento trend pokračuje i nadále.

 

Základní úroková míra činí 0,5%. Ekonomové analyzující soukromý sektor pro letošní rok předpovídají reálný růst HDP ve výši 2,5% a 2% v letech 2018 a 2019. Při výpočtech odborníci prozatím počítají s mírou inflace ve výši 2%.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet kanadské vlády za posledních 5 let

Fiskální rok (1.4. - 31.3.)

2011-2012

2012-2013

2013-2014

2014-2015

2015-2016

Příjmy (mld. CAD)

249,1

256,6

271,7

290,8

295,5

Výdaje (mld. CAD)

275,4

275,0

276,9

288,9

296,4

Saldo (mld. CAD)

-26,3

-18,4

-5,2

1,9

-0,9

Saldo/HDP (%)

-1,5

-1,0

-0,3

0,1

0,0

Zdroj: Statistics Canada

Státní rozpočet Kanady za fiskální rok 2015-2016, který trval do 31. 3. 2016, skončil ve schodku ve výši 1,0 mld. CAD. V předchozím fiskálním roce oproti tomu rozpočet skončil v přebytku ve výši 1,9 mld. CAD. Jednalo se o první rozpočet předložený liberální vládou premiéra Justina Trudeau. Příjmy se oproti minulému roku zvýšily o 13,3 mld. CAD (tj. o 4,6%) zejména díky zvýšení daní z příjmů a dalších daní a cel. Výdaje se zvýšily o 17,0 mld. CAD. Federální dluh dosáhl k 31. 3. 2016 hodnoty 616, 0 mld. CAD. Poměr federálního dluhu k HDP činil 31,1%, což představuje nepatrný nárůst oproti předchozímu roku, kdy poměr dluhu k HDP činil 31,0%.

 

V březnu roku 2017 představil liberální ministr financí Bill Morneau návrh rozpočtu pro fiskální rok 2017-2018, jež počítá s nárůstem schodku ze současných 23 mld. CAD na 28,5 mld. CAD v roce 2018. Návrh předpokládá, že schodek bude postupně klesat a do roku 2021-2022 dosáhne 18,8 miliardy dolarů. Poměr federálního dluhu k HDP by měl v roce 2017-2018 dosáhnout 31,6%.

 

Vláda hodlá poskytnout dlouhodobé financování pro celou řadu programů souvisejících s podnikáním v oblastech jako lidské zdroje a rozvoj dovedností, podpora výzkumu, komercializace nových technologií a zelená infrastruktura. Nový návrh rozpočtu dále počítá s investicemi do dopravní infrastruktury a slibuje více peněz na péči o dítě a sociální bydlení. Prioritou je podpora rozvoje a inovací a také přilákání zahraničních investorů do Kanady.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Finanční účet platební bilance (mld. CAD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Čisté akvizice finančních aktiv

130,2

82,0

151,5

201,7

197,3

Kanadské přímé investice v zahraničí

62,1

56,4

72,8

102,2

85,1

Kanadské portfolio investice

35,1

29,3

56,4

60,3

13,8

Oficiální mezinárodní rezervy (vždy k 31.12., v USD)

68,66

71,4

74,7

79,8

82,7

Ostatní kanadské investice

31,3

-8,5

16,4

28,4

91,0

Přímé zahraniční investice v Kanadě

49,3

68,8

71,2

69,5

41,8

Zahraniční portfolio investice

98,9

57,3

85,4

106,0

161,3

Ostatní zahraniční investice

44,7

14,6

43,0

94,5

59,3

Čisté půjčky/čisté výpůjčky

-59,2

-55,7

-36,6

 N/A

37,0

Veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost
 

2012

2013

2014

2015

2016

Čistý veřejný dluh/HDP - k 31.3.

37,8

37,3

38,6

40,4

30,0

Zahraniční zadluženost (mld. CAD)

583,6

609,4

611,9

 612,3

616,0

Dluhová služba

Fiskální rok Kanady (1.4. - 31.3.)

2011-12

2012-13

2013-14

2014-15

2015-16

Dluhová služba (mld. CAD)

31,1

28,9

28,2

 29,1

30,8

Běžný a kapitálový účet platební bilance (mld. CAD)
 

2012

2013

2014

2015

2016

Bilance běžného účtu

-59,9

-56,3

-43,5

-65,7

-51,7

Obchodní bilance 

-33,8

-30,2

-17,9

-22,4

-25,9

Bilance příjmů 

-22,8

-24,2

-24,2

 -13,4

-16,6

Bilance běžných transferů 

-3,3

-1,9

-1,4

-1,0

N/A

Bilance kapitálového účtu 

-0,1

-0,1

0

-2,0

0,2

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Federálně regulovaný kanadský finanční systém tvoří 87 bankovních institucí - tj. 31 domácích bank, 24 zahraničních bank, 28 poboček zahraničních bank a 4 úvěrové pobočky zahraničních bank. Kromě toho v Kanadě existují svěřenecké společnosti (trust company), úvěrové společnosti, družstevní úvěrové asociace, družstevní maloobchodní asociace, pojišťovny, apod. 

Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 6 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí. 

Tyto velké banky jsou velmi diverzifikované jak na domácím trhu, tak v zahraničí a jsou aktivní v řadě zemí. Zbývajících 10 % kanadských bankovních aktiv drží menší instituce jako například hypoteční společnosti, komerční realitní společnosti nebo úvěrové společnosti.

Regulace a dohled na finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. Mezi hlavní regulační instituce bankovního sektoru patří:

Funkce:

  • DoF - připravuje legislativní a regulační rámec pro bankovní sektor a další finanční služby. 
  • OSFI - zajišťuje finanční dohled nad bankami, federálními pojišťovnami a federálně spravovanými penzijními plány.
  • CDIC - poskytuje pojištění vkladů.
  • BoC - centrální banka je zodpovědná za monetární politiku, stabilitu finančního systému a řízení fondů.
  • FCAC - zabývá se ochranou spotřebitele.   

Banky musí být v Kanadě registrovány podle federální legislativy. Zahraniční banky mohou být založeny a fungovat jako dceřinné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch) a jsou regulovány také podle federální legislativy. Družstevní úvěrové společnosti, otevřené investiční fondy (mutual funds) a společnosti obchodující s cennými papíry jsou regulovány z velké části na provinční úrovni. Pojišťovny, svěřenské společnosti a úvěrové firmy mohou být registrovány buď na federální, nebo provinční úrovni a po registraci mohou změnit jurisdikci. Zahraniční pojišťovny musí být regulovány na federální úrovni. 

Minimální kapitálový požadavek pro registraci domácích a zahraničních bank je shodný a dosahuje 5 mil. CAD. U registrace pojišťoven je minimálná kapitálový požadavek také 5 mil. CAD. Ředitelé a další  pracovníci těchto finančních institucí musí mít trvalé bydliště v Kanadě. 

Banky se dělí podle výše vlastního kapitálu na malé (do 2 mld. CAD), střední (2-12 mld. CAD) a velké (nad 12 mld. CAD). U malých bank může investor vlastnit i 100 % akcií banky. U středních bank musí být 35 % jejich akcií spojených s hlasovacím právem obchodováno na burze cenných papírů v Kanadě. Jakákoliv transakce vedoucí k jedinému investorovi s více než 10 % akcií s hlasovacím právem vyžaduje souhlas ministra financí. Vlastnictví u velkých bank musí být široké - žádný investor nesmí vlastnit více než 20 % akcií s hlasovacím právem a více než 30 % akcií bez hlasovacího práva. 

Poskytovatelé zahraničních finančních služeb musí založit komerční přítomnost v Kanadě.

Úvěrové pobočky zahraničních bank mohou v Kanadě půjčovat, ale nesmí přijímat vklady. Pobočky zahraničních bank s úplnou činností mohou přijímat vklady pouze vyšší než 150 tis. CAD. Na tyto vklady se však nevztahuje pojištění CDIC (Canada Deposit Insurance Corporation).

Bankovnictví v Kanadě upravují tyto zákony:

Pojišťovny

Na konci roku 2014 bylo v Kanadě 74 federálně regulovaných životních pojišťoven (33 byly pobočky zahraničních firem) a 164 pojišťoven se angažovalo v pojištění majetku a úrazovém pojištění (76 byly pobočky zahraničních firem). Životní pojištění je vysoce konsolidovaný sektor a dominuje mu několik velkých skupin - Manulife, Sun Life a Great-West Life. Jejich podíl dohromady činí 75 % pojistného. Majetkové a úrazové pojištění je relativně méně koncentrovaný sektor, přičemž 5 největších pojišťoven drží 42 % pojistného. Hlavním segmentem tohoto sektoru je pojištění aut, které tvoří téměř 50 % pojistného s výjimkou provincií British Columbia, Manitoba, Quebec a Saskatchewan. V těchto provinciích je pojištění aut poskytováno vládními institucemi. 

Podobně jako banky jsou pojišťovny kategorizovány podle výše vlastního kapitálu. Společnosti s vlastním kapitálem do 2 mld. CAD jsou považovány za malé. Jediný investor může vlastnit 100 % akcií takové pojišťovny. Pojišťovny střední s vlastním kapitálem vyšším než 2 mld. CAD musí mít 35 % svých akcií s hlasovacím právem obchodováno na registrované burze cenných papírů v Kanadě. Regulace pojišťovacího trhu je sdílená mezi federální a provinční/teritoriální úřady. Federální pojišťovny a zajišťovny musí mí licenci federální a zároveň v každé provincii, kde provozují činnost. Většina největších kanadských pojišťoven je zaregistrována federálně podle zákona Insurance Companies Act a jsou regulovány OSFI. Řada menších pojišťoven je registrována podle provinčního zákona a regulována provinčními regulátory. Zahraniční pojišťovny nemusí nutně podléhat federálním licenčním požadavkům, i když kryjí rizika v Kanadě. Provincie a teritoria se liší tím, jak povolují zahraničním nelicencovaným pojišťovnám krýt místní rizika.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je v Kanadě komplikovaný. Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (Federal Income Tax)
  • Daně ze zisku firem (Federal Corporation Tax)
  • Daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax - GST)
  • Spotřební daň (Federal Excise Tax)
  • Daň z kapitálových zisků (Capital Gains Tax)
  • Sociální pojištění (Canada Pension Plan)
  • Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance - EI)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (income tax)
  • Daň ze zisku firem (corporation tax)
  • Prodejní daň ze zboží a služeb (provincial sales tax - PST)
  • Daň z těžby surovin (royalties)

Municipální daně zahrnují:

  • Daň z nemovitosti
  • Daň z podnikání

The Goods and Services Tax (GST) je největší nepřímá daň v Kanadě podle příjmů. Ve fiskálním roce 2014/15 dosáhl její výběr částky téměř 31 mld. CAD - tj. 2/3 příjmu z nepřímých daní a 14 % z celkových daňových příjmů. GST je daň z přidané hodnoty vybíraná na většinu zboží a služeb a její sazba činí 5 %. Na dovozové zboží je GST vypočítána stejným způsobem jako dovozní clo. GST se nevybírá u některého zboží jako základní potraviny, léky na předpis, lékařské přístroje a pomůcky, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb. 

Kromě GST vybírají provincie prodejní daň (Provincial Sales Tax - PST) v rozmezí 5-10 %. Žádná PST není v provincii Alberta. Teritoria Yukon, Northwest Territories a Nunavut také nevybírají žádnou prodejní daň, pouze GST. Některé provincie (např. Ontario, Nova Scotia) konsolidovaly prodejní daně s GST do tzv. Harmonized Sales Tax - HST. HST zahrnuje GST a provinční složku. HST vybírá kanadský berní úřad Canada Revenue Agency a určitou část (provinční složku) následně vrací do jednotlivých provincií.  

Provincie

GST

Provinční složka

HST

Ontario

5 %

8 %

13 %

New Brunswick

5 %

10 %

15 %

Newfoundland & Labrador

5 %

10 %

15 %

Prince Edward Island

5 %

10 %

15 %

Nova Scotia

5 %

10 %

15 %

Provincie

GST

PST

 

Alberta

5 %

0 %

 

Saskatchewan

5 %

6 %

 

British Columbia

5 %

7 %

 

Manitoba

5 %

8 %

 

Quebec

5 %

9,975 %

 

Teritoria

GST

 

 

Yukon

5 %

 

 

Northwest Territories

5 %

 

 

Nunavut

5 %

 

 

Excise tax (spotřební daně)

Spotřební daně se vybírají na federální i provinční úrovni u některého zboží. Jedná se o alkoholické nápoje, tabákové výrobky, ropné produkty.

Některé provincie uvalily zvláštní daň na nové pneumatiky (Quebec, Prince Edward Island).

Income tax (daň z příjmu fyzických osob)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2017 následující.

Daňová sazba

Roční zdanitelný příjem

15 %

do 45.916 CAD

20,5 %

45.916 - 91.831 CAD

26 %

91.831 - 142.353 CAD

29 %

142.353 - 202.800 CAD

Na úrovni kanadských provincií a teritorií se daň z příjmu fyzických osob pohybuje v tomto rozmezí.

Provincie

Daňová sazba

Ontario

5,05 % - 13,16 %

British Columbia

5,06 % - 14,7 %

Newfoundland & Labrador

8,7 % - 18,3 %

Nova Scotia

8,79 % - 21 %

New Brunswick

9,68 % - 20,3 %

Prince Edward Island

9,8 % - 16,7 %

Alberta

10 % - 15 %

Manitoba

10,8 % - 17,4 %

Saskatchewan

11 % - 15 %

Quebec

 16 % - 25,75 %

Teritoria

Daňová sazba

Nunavut

4 % - 11,5 %

Northwest Territories

5,9 % - 14,05 %

Yukon

6,4 % - 15 %

Corporation tax (daň z příjmu firem)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni činí daňová sazba 15 % (u malých firem 10,5 %). Na provinční a teritoriální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2017 následující.

Provincie

Daňová sazba - nižší

 

Daňová sazba - vyšší

Alberta

2 %

12 %

British Columbia

2,5 %

11 %

Ontario

4,5 %

11,5 %

Quebec

8 %

11,9 %

Manitoba

 N/A

12 %

Saskatchewan

2 %

12 %

New Brunswick

3,5 %

14 %

Newfoundland & Labrador

3 %

15 %

Nova Scotia

3 %

16 %

Prince Edward Island

4,5 %

16 %

Teritoria

Daňová sazba - nižší

Daňová sazba - vyšší

Northwest Territories

4 %

12 %

Nunavut

4 %

12 %

Yukon

3 %

15 %

Kompletní aktuální přehled daňových sazeb na federální i provinční úrovni lze nalézt na internetové stránce kanadské daňové správy Canada Revenue Agency.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: