Kanada: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ottawě (Kanada)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Kanadská většinová vláda Liberální strany vzešla z voleb konaných 19. října 2015. Dne 4. listopadu 2015 složil v sídle generálního guvernéra v Ottawě premiérský slib 23. předseda kanadské vlády Justin Trudeau, který se ve svých 43 letech stal druhým nejmladším kanadským premiérem v historii země. Následně složili do rukou generálního guvernéra slib i jednotlivý členové kabinetu. Vláda má 31 ministrů/ministryň. Polovinu křesel (15) obsadily ženy.  

Seznam členů vlády

Justin Trudeau (Québec) – předseda vlády, i portfolio mezivládních/federálních vztahů a otázek mládeže (Intergovernmental Affairs and Youth)

Ralph Goodale (Saskatchewan) – ministr veřejné bezpečnosti (pozn. vnitra) a krizové připravenosti (Public Safety and Emergency Prepardness)

Lawrence MacAulay (Ostrov prince Edwarda) – ministr zemědělství a potravin (Agriculture and      Agri-food)

Stéphane Dion (Québec) – ministr zahraničních věcí (Foreign Affairs)

John McCallum (Ontario)ministr pro imigraci, občanství  a uprchlíky (Immigration, Citizenship and Refugees)

Carolyn Bennett (Ontario) – ministryně pro původní obyvatelstvo a severní oblasti (Indigenous and Northern Affairs)

Scott Brison (Nova Scotia) – předseda Rady státní pokladny (Treasury Board President)

Dominic Leblanc (Nový Brunšvik) – ministr pro rybolov, oceány a pobřežní stráž (Fisheries, Oceans and Canadian Coastguard) - tuto funkci vykonává dočasně. Lídr vlády v Dolní sněmovně (Leader of the Government in the House of Commons)

Navdeep Bains (Ontario) – ministr pro inovace, vědu a ekonomický rozvoj (Innovation, Science and Economic Development)

William (Bill) Morneau (Ontario) – ministr financí (Finance)

Jody Wilson-Raybould  (Britská Kolumbie) - ministryně spravedlnosti, Nejvyšší státní zástupkyně (Justice and Attorney General of Canada)

Judy Foote (Newfoundland a Labrador) - ministryně veřejných služeb a státních zakázek (Public Service and Procurement)

Chrystia Freeland  (Ontario) - ministryně mezinárodního obchodu (International Trade)

Jane Philpott (Ontario) - ministryně zdravotnictví (Health)

Jean-Yves Duclos  (Québec) - ministr pro rodinu, děti a sociální rozvoj (Families, Children and Social Development)

Marc Garneau (Québec) - ministr dopravy (Transport)

Marie-Claude Bibeau (Québec) - ministryně pro rozvojovou spolupráci a Frankofonii      (International Development and La francophonie)

Jim Carr (Manitoba) - ministr přírodních zdrojů (Natural Resources)

Mélanie Joly  (Québec) - ministryně kanadského kulturního dědictví (Canadian Heritage)

Diane Lebouthillier  (Québec) - ministryně státních příjmů (National Revenue)

Kent Hehr (Alberta) - ministr pro záležitosti veteránů, asociovaný (juniorní) ministr obrany (Veterans Affairs and Associate Minister of National  Defence) – hendikepovaný – na vozíčku

Catherine McKenna (Ontario) - ministryně životního prostředí a klimatické změny (Environment and Climate Change)

Harjit Sajjan (Britská Kolumbie) - ministr obrany (National Defence)

MaryAnn Mihychuk (Manitoba) - ministryně práce (Employment Workforce Development and      Labour)

Amarjeet Sohi (Alberta) - ministr infrastruktury a etnických komunit (Infrastructure and      Communities)

Maryam Monsef (Québec) - ministryně pro demokratické instituce (Democratic Institutions)

Carla Qualtrough (Britská Kolumbie) - ministryně sportu a pro osoby s tělesným  postižením (Sports and Persons with Disabilities)

Kirsty Duncan (Ontario) - ministryně pro vědu (Science)

Patricia Hajdu (Ontario) - ministryně pro postavení žen (Status of Women)

Bardish Chagger (Ontario) - ministryně pro malé podniky a turismus (Small Business and  Tourism) 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 36 048 521 (k 1.1.2016 počet obyvatel Kanady přesáhl 36 mil., Statistic Canada)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,95 % (za rok 2015 - mírný pokles oproti roku 2014)

Demografické složení (včetně národnosti a náboženských skupin) -  stav k 1.7.2015

Věk

Procentuálně

0-14

16,1

15-64

68,2

65 a více

15,7

Zdroj: Statistics Canada

Národnostní složení:

Etnický původ

Procentuálně

Kanadský

30,5

Anglický

19,9

Francouzský

15,0

Skotský

14,3

Irský

13,2

Německý

9,6

Italský

4,4

First Nations  (severoameričtí indiáni)

4,2

Čínský

4,1

Ukrajinský

3,7

Holandský 

3,1 

Polský

3,0

K českému původu se v Kanadě hlásí kolem 150 tis.osob.

Náboženské složení:

Náboženství

Procentuálně

Křesťanství

67,3

Islám

3,2

Hinduismus

1,5

Sikh

1,4

Buddhimus

1,1

Judaismus

1,0

Zdroj: Statistics Canada

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

Reálný růst HDP (%)

3,0

1,9

2,0

2,5

0,9

Nominální HDP (mld. CAD)

1 770

1 831

1 894

1 976

1 981

Nominální HDP/obyv. (CAD)

51.603

52 615

53 807

55 662

54 629

Míra inflace (%)

2,9

1,5

0,9

1,9

1,3

Míra nezaměstnanosti (%)

7,5

7,3

7,1

6,9

7,1

Zdroj: Statistics Canada

Růst kanadské ekonomiky v roce 2015 se oproti roku 2014 snížil a podle revidovaných údajů dosáhl 0,9 %. Hlavním důvodem je prudký pokles cen ropy (o 65 %), nerostných surovin a komodit na světových trzích, stejně tak i slabý kanadský dolar. Tyto skutečnosti měly (a i v roce 2016 nadále budou mít) přímý vliv na kanadskou ekonomiku a na její HDP. Určité pozitivní změny byly zaznamenány v ne-energetickém sektoru. Spotřebitelské výdaje byly stejně jako v roce 2014 hlavním zdrojem mírného ekonomického růstu. V letech 2010-2013 táhly ekonomiku firemní investice, a to zejména do nerezidenčních staveb, strojů a zařízení. Přílišná závislost na spotřebitelských výdajích není výhledově udržitelná, neboť kanadské domácnosti jsou rekordně zadlužené (162,6 % disponibilního příjmu) a míra úspor se nadále snižuje (téměř 4 %).  

V loňském roce rovněž nepatrně rostly firemní investice do nerezidenčních staveb, strojů a zařízení. Pokračující klesající růst již od roku 2010 a velmi nízký růst těchto investic v letech 2013-2015 vypovídá o tom, že kanadské firmy omezují investice kvůli ekonomickým obavám doma i v zahraničí.

Kromě rekordního zadlužení Kanaďanů a nízkých firemních investic je další určitou hrozbou pro ekonomiku nadhodnocený trh bydlení v některých velkých městech (Vancouver, Toronto). Kanada však není v situaci USA před vypuknutím finanční krize v roce 2008. Kanadské banky jsou totiž zdravé a podíl rizikových hypoték je zatím nízký. Podle ekonomů však může dojít k velkému poklesu cen rezidenčních nemovitostí (až o 30 %) v provinciích závislých na produkci ropy (tj. Alberta, Saskatchewan, Newfoundland & Labrador). Nízké ceny ropy znamenají propad příjmů pro tamní ropné firmy, jejich zaměstnance i vlády. Navíc přináší i zvýšování nezaměstnanosti v těchto provinciích (nezaměstnanost se provincii Alberta dostala až na úroveň 7,2 %, což je nejvíce od roku 2010). To má negativní vliv nejen na stavebnictví, ale i na celkové spotřebitelské výdaje. Ty jsou totiž hlavním motorem ekonomického růstu.     

V loňském roce byl zaznamenán nepatrný pokles zahraniční poptávky, což se projevilo poklesem exportu (0,7 %) ve srovnání s rokem 2014 (+10 %). Určitou pozitivní roli sehrál pokračující pokles hodnoty kanadského dolaru (CAD) vůči americkému dolaru (USD). Kurz CAD vůči USD loni oslabil o 19 %. Přestože se levnější kanadské zboží v USA více prodává, kanadský export do USA v roce 2015 meziročně poklesl o 0,5 % na 397,1 mld. CAD. Podíl USA na celkovém exportu kanadského zboží dosáhl 75,6 %. Export kanadské ropy do USA při výrazně klesajících cenách od června 2014 byl hodnotově nahrazen exportem neenergetického zboží. Kanadský export mimo USA se loni také snížil (na úroveň 128,2 mld. CAD). 

Základní úroková míra činí 0,5 % (centrální banka v loňském roce v návaznosti na ekonomický vývoj země zasedala celkem 4x). Ekonomové, analyzující soukromý sektor, pro letošní rok předpovídají reálný růst HDP ve výši 1,4 % a 2,2 % v roce 2017. Při výpočtech počítají rovněž s mírným nárůstem ceny ropy (40,- USD/b) a s nižší inflací (1 % za rok 2016).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet kanadské vlády za posledních 5 let

Fiskální rok (1.4. - 31.3.)

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

2014-15

Příjmy (mld. CAD)

240,8

249,1

256,6

271,7

290,8

Výdaje (mld. CAD)

272,2

275,4

275,0

276,9

288,9

Saldo (mld. CAD)

-33,4

-26,3

-18,4

-5,2

1,9

Saldo/HDP (%)

-2,0

-1,5

-1,0

-0,3

0,1

Zdroj: Statistics Canada

Státní rozpočet Kanady za fiskální rok 2014 -2015, který skončil ke dni 31.3.2015, skončil přebytkem ve výši 1,9 mld. CAD. Ve srovnání s minulým fiskáním rokem, který skončil v deficitu ve výši 5,2 mld. CAD, se jednalo o velmi pozitivní zprávu. Rozpočet předkládal ještě bývalý ministr financí konzervativní vlády Joe Oliver. O více než 10 mld. CAD se zvýšily přijmy. Federální dluh k 31. 3. 2015 zůstal na hranici 612,3 mld. CAD. Poměr federálního dluhu k HDP činil 31 %, což je oproti roku 2014, kdy činil 32,3 %, pokles. V rámci zemí OECD má Kanada nejnižší čisté zadlužení (86,8 % v roce 2014). Premiér libeerální vlády J. Trudeau v novém rozpočtu na finanční rok 2016-2017 počítá s kumulovaným ročním deficitem ve výši 10 mld. CAD, tj. za 3 roky by měl činit až 30 mld. CAD. Mnoho ekonomů však očekává deficit daleko vyšší.

Jedná se o první rozpočtový přebytek po sedmi deficitních výsledcích v řadě. Je třeba zdůraznit, že se na něm primárně podílela vláda předchozí premiéra Stevena Harpera (Konzervativní strana). Nová vláda zacílila finanční podporu na různé voličské skupiny. Mezi upřednostňované skupiny patří především důchodci, rodiny s dětmi a malé firmy.

Vláda zdvojnásobila roční limit z 5 tis. CAD na 10 tis. CAD u úroků ze spořících účtů, které jsou osvobozené od daně z příjmu (Tax-Free Savings Accounts - TFSA). Toto opatření pomůže především důchodcům, kteří budou moci přesunout více úspor ze zdanitelných do nezdanitelných účtů. Snazší budou pro důchodce také výběry peněz z registrovaných účtů u penzijních fondů (RRIF). Důchodcům a tělesně postiženým lidem se také nabízí daňový odpočet až 1500 CAD ročně na stavební úpravy v domě.

Vláda holdá zjednodušit a zvýšit přídavky na děti (Universal Child Care Benefits) do 6 let věku ze 100 CAD na 160 CAD měsíčně, zavedla nový přídavek pro děti ve věku 6-17 let ve výši 60 CAD měsíčně. V roce 2015 se zdvojnásobil daňový odpočet za náklady na péči o dítě (Family Tax Cut) a zvýšil se daňový odpočet za náklady na sportovní aktivity dětí na částku 1 tis. CAD (Children Fitness Tax Credit). Zároveň se zvýšila částka, která se bude rodinám s dětmi refundovat za výdaje na umístění dítěte v jeslích či mateřské školce a to na hodnotu  2 tis. CAD (Child Care Expense Deduction). 

Daně z příjmu (Small Business Tax Rate) se sníží z 11 % na 9 % do roku 2019 (0,5 % ročně následující 4 roky). Mezi malé firmy se počítají ty s ročním zdanitelným příjmem do 500 tis. CAD. Daň u vyšších zdanitelných příjmů firem činí 15 %. Zisk z prodeje zemědělského a rybářského majetku je osvobozen od celoživotní daně z kapitálových zisků do výše 1 mil. CAD (dosud 813 tis. CAD). Výrobci  budou moci rychleji odepisovat investiční výdaje na pořízení nových strojů a zařízení (50 % nákladů oproti dosavadním 30 %). 

Nový návrh rozpočtu počítá s investicemi do dopravní infrastruktury, klade větší důraz na daňové škrty a hlavní prioritou je přebytek.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Finanční účet platební bilance (mld. CAD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Čisté akvizice finančních aktiv

109,2

122,1

76,8

135,6

 209,0

Kanadské přímé investice v zahraničí

51,6

53,9

52,0

58,2

 53,3

Kanadské portfolio investice

18,3

35,1

29,3

56,4

 60,3

Oficiální mezinárodní rezervy (vždy k 31.12., v USD)

65,8,1

68,66

71,4

74,7

 79,8

Ostatní kanadské investice

31,2

31,3

-9,4

15,2

 8,2

Přímé zahraniční investice v Kanadě

39,3

39,2

72,7

59,6

 53,2

Zahraniční portfolio investice

100,5

83,5

43,1

59,8

 50,8

Ostatní zahraniční investice

23,4

58,5

16,8

52,8

 N/A

Čisté půjčky/čisté výpůjčky

-54,0

-59,2

-55,7

-36,6

 N/A

Veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost
 

2011

2012

2013

2014

2015

Čistý veřejný dluh/HDP - k 31.3.

38,0

37,8

37,3

38,6

40,4

Zahraniční zadluženost (mld. CAD)

550,3

583,6

609,4

611,9

 612,3

Dluhová služba

Fiskální rok (1.4. - 31.3.)

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

2014-15

Dluhová služba (mld. CAD)

29,4

30,9

31,1

28,9

28,2

 29,1

Běžný a kapitálový účet platební bilance (mld. CAD)
 

2011

2012

2013

2014

2015

Bilance běžného účtu

-47,2

-59,9

-56,3

-43,5

-65,7

Obchodní bilance 

-21,2

-33,8

-30,2

-17,9

-22,4

Bilance příjmů 

-23,1

-22,8

-24,2

-24,2

 -13,4

Bilance běžných transferů 

-2,9

-3,3

-1,9

-1,4

-1,0

Bilance kapitálového účtu 

0

-0,1

-0,1

0

-2,0

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Federálně regulovaný kanadský finanční systém tvoří 81 bankovních institucí - tj. 28 domácích bank, 24 zahraničních bank, 26 poboček zahraničních bank a 3 úvěrové pobočky zahraničních bank. Kromě toho v Kanadě existují svěřenecké společnosti (trust company), úvěrové společnosti, družstevní úvěrové asociace, družstevní maloobchodní asociace, pojišťovny, apod. 

Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 6 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí. 

Tyto velké banky jsou velmi diverzifikované jak na domácím trhu, tak v zahraničí a jsou aktivní v řadě zemí. Zbývajících 10 % kanadských bankovních aktiv drží menší instituce jako například hypoteční společnosti, komerční realitní společnosti nebo úvěrové společnosti.

Regulace a dohled na finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. Mezi hlavní regulační instituce bankovního sektoru patří:

Funkce:

  • DoF - připravuje legislativní a regulační rámec pro bankovní sektor a další finanční služby. 
  • OSFI - zajišťuje finanční dohled nad bankami, federálními pojišťovnami a federálně spravovanými penzijními plány.
  • CDIC - poskytuje pojištění vkladů.
  • BoC - centrální banka je zodpovědná za monetární politiku, stabilitu finančního systému a řízení fondů.
  • FCAC - zabývá se ochranou spotřebitele.   

Banky musí být v Kanadě registrovány podle federální legislativy. Zahraniční banky mohou být založeny a fungovat jako dceřinné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch) a jsou regulovány také podle federální legislativy. Družstevní úvěrové společnosti, otevřené investiční fondy (mutual funds) a společnosti obchodující s cennými papíry jsou regulovány z velké části na provinční úrovni. Pojišťovny, svěřenské společnosti a úvěrové firmy mohou být registrovány buď na federální, nebo provinční úrovni a po registraci mohou změnit jurisdikci. Zahraniční pojišťovny musí být regulovány na federální úrovni. 

Minimální kapitálový požadavek pro registraci domácích a zahraničních bank je shodný a dosahuje 5 mil. CAD. U registrace pojišťoven je minimálná kapitálový požadavek také 5 mil. CAD. Ředitelé a další  pracovníci těchto finančních institucí musí mít trvalé bydliště v Kanadě. 

Banky se dělí podle výše vlastního kapitálu na malé (do 2 mld. CAD), střední (2-12 mld. CAD) a velké (nad 12 mld. CAD). U malých bank může investor vlastnit i 100 % akcií banky. U středních bank musí být 35 % jejich akcií spojených s hlasovacím právem obchodováno na burze cenných papírů v Kanadě. Jakákoliv transakce vedoucí k jedinému investorovi s více než 10 % akcií s hlasovacím právem vyžaduje souhlas ministra financí. Vlastnictví u velkých bank musí být široké - žádný investor nesmí vlastnit více než 20 % akcií s hlasovacím právem a více než 30 % akcií bez hlasovacího práva. 

Poskytovatelé zahraničních finančních služeb musí založit komerční přítomnost v Kanadě.

Úvěrové pobočky zahraničních bank mohou v Kanadě půjčovat, ale nesmí přijímat vklady. Pobočky zahraničních bank s úplnou činností mohou přijímat vklady pouze vyšší než 150 tis. CAD. Na tyto vklady se však nevztahuje pojištění CDIC (Canada Deposit Insurance Corporation).

Bankovnictví v Kanadě upravují tyto zákony:

Pojišťovny

Na konci roku 2014 bylo v Kanadě 74 federálně regulovaných životních pojišťoven (33 byly pobočky zahraničních firem) a 164 pojišťoven se angažovalo v pojištění majetku a úrazovém pojištění (76 byly pobočky zahraničních firem). Životní pojištění je vysoce konsolidovaný sektor a dominuje mu několik velkých skupin - Manulife, Sun Life a Great-West Life. Jejich podíl dohromady činí 75 % pojistného. Majetkové a úrazové pojištění je relativně méně koncentrovaný sektor, přičemž 5 největších pojišťoven drží 42 % pojistného. Hlavním segmentem tohoto sektoru je pojištění aut, které tvoří téměř 50 % pojistného s výjimkou provincií British Columbia, Manitoba, Quebec a Saskatchewan. V těchto provinciích je pojištění aut poskytováno vládními institucemi. 

Podobně jako banky jsou pojišťovny kategorizovány podle výše vlastního kapitálu. Společnosti s vlastním kapitálem do 2 mld. CAD jsou považovány za malé. Jediný investor může vlastnit 100 % akcií takové pojišťovny. Pojišťovny střední s vlastním kapitálem vyšším než 2 mld. CAD musí mít 35 % svých akcií s hlasovacím právem obchodováno na registrované burze cenných papírů v Kanadě. Regulace pojišťovacího trhu je sdílená mezi federální a provinční/teritoriální úřady. Federální pojišťovny a zajišťovny musí mí licenci federální a zároveň v každé provincii, kde provozují činnost. Většina největších kanadských pojišťoven je zaregistrována federálně podle zákona Insurance Companies Act a jsou regulovány OSFI. Řada menších pojišťoven je registrována podle provinčního zákona a regulována provinčními regulátory. Zahraniční pojišťovny nemusí nutně podléhat federálním licenčním požadavkům, i když kryjí rizika v Kanadě. Provincie a teritoria se liší tím, jak povolují zahraničním nelicencovaným pojišťovnám krýt místní rizika.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je v Kanadě komplikovaný. Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (Federal Income Tax)
  • Daně ze zisku firem (Federal Corporation Tax)
  • Daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax - GST)
  • Spotřební daň (Federal Excise Tax)
  • Daň z kapitálových zisků (Capital Gains Tax)
  • Sociální pojištění (Canada Pension Plan)
  • Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance - EI)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (income tax)
  • Daň ze zisku firem (corporation tax)
  • Prodejní daň ze zboží a služeb (provincial sales tax - PST)
  • Daň z těžby surovin (royalties)

Municipální daně zahrnují:

  • Daň z nemovitosti
  • Daň z podnikání

The Goods and Services Tax (GST) je největší nepřímá daň v Kanadě podle příjmů. Ve fiskálním roce 2014/15 dosáhl její výběr částky téměř 31 mld. CAD - tj. 2/3 příjmu z nepřímých daní a 14 % z celkových daňových příjmů. GST je daň z přidané hodnoty vybíraná na většinu zboží a služeb a její sazba činí 5 %. Na dovozové zboží je GST vypočítána stejným způsobem jako dovozní clo. GST se nevybírá u některého zboží jako základní potraviny, léky na předpis, lékařské přístroje a pomůcky, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb. 

Kromě GST vybírají provincie prodejní daň (Provincial Sales Tax - PST) v rozmezí 5-10 %. Žádná PST není v provincii Alberta. Teritoria Yukon, Northwest Territories a Nunavut také nevybírají žádnou prodejní daň, pouze GST. Některé provincie (např. Ontario, Nova Scotia) konsolidovaly prodejní daně s GST do tzv. Harmonized Sales Tax - HST. HST zahrnuje GST a provinční složku. HST vybírá kanadský berní úřad Canada Revenue Agency a určitou část (provinční složku) následně vrací do jednotlivých provincií.  

Provincie

GST

Provinční složka

HST

Ontario

5 %

8 %

13 %

New Brunswick

5 %

8 %

13 %

Newfoundland & Labrador

5 %

8 %

13 %

Prince Edward Island

5 %

9 %

14 %

Nova Scotia

5 %

10 %

15 %

Provincie

GST

PST

 

Alberta

5 %

0 %

 

Saskatchewan

5 %

5 %

 

British Columbia

5 %

7 %

 

Manitoba

5 %

8 %

 

Quebec

5 %

9,975 %

 

Teritoria

GST

 

 

Yukon

5 %

 

 

Northwest Territories

5 %

 

 

Nunavut

5 %

 

 

Excise tax (spotřební daně)

Spotřební daně se vybírají na federální i provinční úrovni u některého zboží. Jedná se o alkoholické nápoje, tabákové výrobky, ropné produkty.

Některé provincie uvalily zvláštní daň na nové pneumatiky (Quebec, Prince Edward Island).

Income tax (daň z příjmu fyzických osob)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2015 následující.

Daňová sazba

Roční zdanitelný příjem

15 %

do 44.701 CAD

22 %

44.701 - 89.401 CAD

26 %

89.401 - 138.586 CAD

29 %

nad 138.586 CAD

Na úrovni kanadských provincií a teritorií se daň z příjmu fyzických osob pohybuje v tomto rozmezí.

Provincie

Daňová sazba

Ontario

5,05 % - 13,16 %

British Columbia

5,06 % - 16,8 %

Newfoundland & Labrador

7,7 % - 13,3 %

Nova Scotia

8,79 % - 21 %

New Brunswick

9,68 % - 17,84 %

Prince Edward Island

9,8 % - 16,7 %

Alberta

10 %

Manitoba

10,8 % - 17,4 %

Saskatchewan

11 % - 15 %

Quebec

 16 % - 25,75 %

Teritoria

daňová sazba

Nunavut

4 % - 11,5 %

Northwest Territories

5,9 % - 14,05 %

Yukon

7,04 % - 12,76 %

Corporation tax (daň z příjmu firem)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni činí daňová sazba 15 % (u malých firem 11 %). Na provinční a teritoriální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2015 následující.

Provincie

Daňová sazba

Alberta

10 %

British Columbia

11 %

Ontario

11,5 %

Quebec

11,9 %

Manitoba

12 %

Saskatchewan

12 %

New Brunswick

12 %

Newfoundland & Labrador

14 %

Nova Scotia

16 %

Prince Edward Island

16 %

Teritoria

Vyšší sazba

Northwest Territories

11,5 %

Nunavut

12 %

Yukon

15 %

Kompletní aktuální přehled daňových sazeb na federální i provinční úrovni lze nalézt na internetové stránce kanadské daňové správy Canada Revenue Agency.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: