Litva: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

19. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Na severu sousedí s Lotyšskem, na východě s Běloruskem, na jihu s Polskem a na jihozápadě s ruskou exklávou Kaliningradskou oblastí. Litva je členem Evropské unie, NATO, Rady Evropy, Schengenského prostoru a eurozóny.

Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže patří k nejdůležitějším oblastem, co se týče zpracování potravin pak dominuje produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina.

Hlavní průmyslová odvětví země tvoří strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst, jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Litevská republika (Lietuvos Respublika, Lietuva; Republic of Lithuania)

Hlava státu: Prezidentka Dalia Grybauskaitė

Složení vlády

  • Saulius Skvernelis (nestraník zvolený za Litevský svaz rolníků a zelených, LVŽS) předseda  vlády  
  • Vilius Šapoka (LVŽS) ministr financí  
  • Virginijus Sinkevičius (LVŽS) ministr hospodářství  
  • Linas Antanas Linkevičius (dříve Litevská sociálně demokratická strana, LSDP, nyní bez polit. příslušnosti) ministr zahraničních věcí  
  • Raimundas Karoblis (nestraník) ministr obrany  
  • Elvinas Jankevičius (Sociálnědemokratická strana práce) ministr spravedlnosti  
  • Eimutis Misiunas (LVŽS) ministr vnitra  
  • Giedrius Surplys (LVŽS) ministr zemědělství  
  • Rokas Masiulis (nestraník, navržen LVŽS) ministr dopravy a spojů  
  • Žygimantas Vaičiunas (LVŽS) ministr energetiky  
  • Kestutis Navickas (LVŽS) ministr životního prostředí  
  • Liana Ruokytė - Jonsson (LVŽS) ministryně kultury
  • Jurgita Petrauskienė (LVŽS) ministryně školství a vědy  
  • Linas Kukuraitis (LVŽS) ministr práce a sociálních věcí  
  • Aurelijus Veryga (LVŽS) ministr zdravotnictví 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 2 802 047 obyvatel (předběžný údaj Statistického úřadu Litvy ze začátku května roku 2018)

Přetrvává relativně velký nepoměr mezi muži a ženami (cca 46,1% versus 53,9%). Podobně jako dělba populace mezi města (67,2%) a vesnice (32,8%). Z hlediska věkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (16,1%) nižší než počet osob v důchodovém věku (21,4%).

Obyvatelstvo

Roční přírůstek/úbytek obyvatel

2012

-10 479

2013

-11 626

2014

-9 883

2015

-10 301

2016

-39 241

2017

-42 306

Ekonomická emigrace:

V období od znovunabytí nezávislosti do května roku 2018 se počet obyvatel snížil o 883 tisíc osob, tj. počet obyvatel se snížil z 3,7 mil. v roce 1990 na 2,8 mil. (emigrace plus přirozený úbytek). Na úbytku obyvatel se podílí jak nízká porodnost (přirozený přírůstek -177 152 osob), tak i vysoká ekonomická emigrace. Emigrace dosáhla prozatímního vrcholu v roce 2010, kdy odešlo cca 83 tisíc lidí (v roce 2016 emigrovalo 50 978 osob). Odcházející obyvatele charakterizují dva hlavní rysy: jsou mladí (72% emigrantů je ve věku 15 až 44 let) a dobře vzdělaní. Úbytek kvalifikovaných sil se projevuje hlavně v IT a zdravotnictví. Nízká úroveň migrace (v roce 2017 20,3 tis. osob, Litva je na posledním místě v EU podle čisté migrace na 1 000 osob s údajem za 2015 -7,7) nestačí tento odliv kompenzovat.

Litevci nadále míří hlavně do Velké Británie (v roce 2017 21,6 tisíc osob, 45%) a Irska (2017 - 3 355 osob), dalšími klíčovými destinacemi jsou SRN (4 136 osob v roce 2017), Norsko (5 031 osob), USA (978 osob), ale i Rusko (1 143 osob). Lákají je dobrá pracovní místa či sociální benefity. Zaměstnání nalézají např. v těžařství, rybářství či dřevařském průmyslu.

Národnostní složení:

Etnická struktura obyvatel Litvy je stabilní. V roce 2016 tvořili Litevci 87%, Poláci 5,6%, Rusové 4,7%, Bělorusové  1,2% a Ukrajinci 0,6%. Hlavní město Vilnius si zachovalo mnohonárodnostní charakter (63,2% Litevců, 16,5% Poláků, 12% Rusů, 3,5% Bělorusů, 1% Ukrajinců).

V roce 2011 uvedlo 99,4 % obyvatel jako svou mateřštinu jeden jazyk (pro 85,4 % obyvatel Litvy to byla litevština). Ke dvěma mateřským jazykům (takovou možnost nabízelo sčítání v roce 2011 vůbec poprvé) se přihlásilo 0,6 % obyvatel (17 200). Nepřekvapivě uvedli nejčastěji kombinaci litevštiny a ruštiny, litevštiny a polštiny a ruštiny a polštiny.

Náboženské složení:

Podle údajů z roku 2011 více než tři čtvrtiny obyvatelstva vyznávají katolické náboženství: 77,3 %; 4,1 % se hlásí k pravoslaví, 0,8 % jsou pravoslavní starověrci (stoupenci původního pravoslaví před náboženskou reformou v polovině 17.století), 6,1 % obyvatelstva je bez vyznání.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt Litvy v roce 2017 vzrostl ve srovnání s rokem 2016 o 3,8 % a na konci roku činil 41, 858 mld. EUR. Litevská národní banka očekává, že v roce 2018 vzroste reálná hodnota HDP o 3,2 % a v roce 2018 o 2,7 %.

HDP v běžných cenách (mil. EUR)

2013

2014

2015

2016

2017

34 962,2

36 444,4

37 330,5

38 637,4

41 858,0

Nominální HDP per capita (EUR)

2013

2014

2015

2016

2017

11 821

12 428

12 780

13 467 14 796
Míra inflace (%)

2013

2014

2015

2016

2017

0,4

-0,3

-0,1

1,1

3,7

Zdroj: Litevský statistický úřad

Inflace

Odhad EIU počítá v roce 2018 s 3,1 %, MMF uvádí odhad 2,2 %, Litevská národní banka 2,6 %.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2017 dosáhla 7,1 % práceschopného obyvatelstva, což znamená pokles o 0,5 % meziročně. Úřady vykazovaly k 1. 1. 2018 97,1 tisíc registrovaných nezaměstnaných (-17 % meziročně), naproti tomu zaměstnavatelé nabízeli 19 319 volných míst (-6,7 % meziročně). Podle MMF lze očekávat míru nezaměstnanosti 6,9 % v roce 2018, Litevská národní banka odhaduje 6,8 % v roce 2018.

Míra registrované nezaměstnanosti vůči práceschopné populaci (%)

2013

2014

2015

2016

2017

10,9

9,5

8,7

7,6

7,1

Zdroj: Litevský statistický úřad

Minimální a průměrná mzda

Od 1. 1. 2018 byla minimální mzda zvýšena o 20 Eur a nyní činí 400 EUR, i přesto patří (mezi zeměmi EU, které institut celostátní minimální mzdy zavedly) úroveň minimální mzdy v Litvě v EU (po Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku, před ČR a Maďarskem) mezi nejnižší.

Průměrná měsíční mzda (brutto) na konci IV. čtvrtletí 2017 činila 876,4 EUR.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet 2017

Příjmy státu v roce 2017 podle Statistického úřadu dosáhly 14 146,0 mil. EUR a výdaje 13 924,7 mil EUR, čimž vznikl přebytek ve výši 221,3 mil. EUR, nicméně očekává se po započtení všech položek deficit mezi 0,8 - 1 % HDP.

Návrh státního rozpočtu na rok 2018

Parlament dne 12. prosince 2017 schválil návrh státního rozpočtu na rok 2018, jenž přinesl dva nové důležité momenty - poprvé v historii počítá s dosažením přebytku ve veřejných financích a také s dosažením cíle v podobě 2% výdajů na obranu dle závazku země v rámci NATO. Státní rozpočet se v roce 2018 zaměří zejména na:

  1. snížení chudoby obyvatelstva a sociálních rozdílů – za tímto účelem hodlá vláda posílit financování v sociální oblasti o 618 mil. EUR oproti roku 2017. Lidé s nejnižšími příjmy a handicapovaní tak budou platit menší daně, každé dítě v pěstounské péči dostane od státu nezávisle na příjmu 30 EUR a dojde k navýšení důchodů.
  2. posílení bezpečnosti země – během pouhých 4 let se litevským vládám podařilo naplnit svůj závazek v podobě vyčlenění 2% ze státního rozpočtu na obranné výdaje (v roce 2015 vynaložil stát na obranu 481 mil. EUR, v roce 2018 za stejným účelem poputuje již 963 mil. EUR, tj. meziročně o 149 mil. EUR více).
  3. podporu podnikání a investic – dojde ke 100% redukci daně z příjmu právnických osob u investic na technologickou obnovu, ke snížení daně na 5% u vynálezů apod., dále vláda vynaloží o 164 mil. EUR více na podporu podnikání a inovací, o 28,8 mil. EUR více na kulturu a hodlá věnovat více pozornosti platům ve školství.
  4. podporu větší samostatnosti municipalit – rozpočet největších municipalit v zemi bude strukturálně vyvážen mj. díky navýšení jejich příjmů ze 142 mil. EUR v letošním roce na 256 mil. EUR v roce 2018.
  5. zlepšení zdravotní péče – rozpočet na zdravotnictví dozná navýšení o 48 mil. EUR.

Prezidentka následně podepsala zákon o státním rozpočtu dne 21. prosince.

 

Státní rozpočet (v tis. EUR)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

11 533,9

12 475,2

13 036,4

13 314,6

14 146,0

Výdaje

12 448,3

12 725,9

13 111,2

 13 213,9

13 924,7

Saldo

-916,9

-251,1

-74,7

 100,8

221,3

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance

V roce 2017 dosáhl litevský státní rozpočet 221,3 mil. EUR průběžného přebytku, deficit rozpočtu je pak po započtení všech položek odhadován na 0,8 % HDP. V roce 2018 by se přebytek mohl pohybovat kolem 0,8 %. Nominální hodnota vládního dluhu na konci roku činila 16 084,2 mil. EUR, tj. celkem 36,1 % HDP. Strukturální deficit se podle EK zlepšil z 3,5% HDP v roce 2011 na odhadované 1% v roce 2016.

Vývoj státního rozpočtu Litvy za posledních 5 let (v mil. EUR)
  2013 2014 2015 2016 2017
Přebytek/deficit -969,9 -251,1 -77,6 103,5 221,3
Nominální hodnota vládního dluhu 13 550,0 14 825,0 15 882,0 15 443,8 16 084,2
Veřejný dluh vůči HDP v % 38,8 40,7 42,7 40,1 36,1

 

Devizové rezervy

Celková výše devizových rezerv dosahovala k 31. 12. 2014 7 176 mil. EUR (z toho ve zlatě 184,5 mil. EUR).

Se vstupem země do eurozóny k 1. 1. 2015 všechny investice v EUR Litevské banky a investice v zahraniční měně v zemích eurozóny nejsou již nadále zahrnovány do oficiálních rezervních aktiv. Proto nejsou údaje od ledna 2015 srovnatelné s předchozími roky. Na konci roku 2016 vykazovala Litevská banka rezervy ve výši 3 720,69 mil. EUR (bez zlata).

Zahraniční zadluženost

Litva patří mezi nejméně zadlužené státy EU.

Vývoj čistého zahraničního dluhu Litvy (mil. EUR)

2014

celková hodnota/% HDP

2015

celková hodnota/% HDP

2016

celková hodnota/% HDP

 

2017

celková hodnota/% HDP

 

10 330,6

28,2

9 840,88

26,4

9 560,8

24,7

8 168,5

19,5

Dluhová služba

Dluhová služba Litvy (splátky hrubého zahraničního dluhu, mil. EUR)
2015 2016 2017
11 922 12 442,15 18 771,6

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Největší komerční banky působící v Litvě podle objemu spravovaných aktiv

Zdroj: Litevská banka a Asociace litevských bank – www.lba.lt, www.lb.lt a www.vz.lt 

Nejvýznamnější pojišťovny

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Litva má uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění se 48 zeměmi světa. Podle Eurostatu má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských zemí EU (po Slovensku a Rumunsku).

Základní členění daní v Litvě:

  • daň ze zisku právnických osob
  • daň z příjmu fyzických osob
  • daň z přidané hodnoty
  • zdravotní a sociální pojištění
  • spotřební daň
  • poplatek za státní přírodní zdroje
  • ekologický poplatek
  • pozemková daň a daň z nemovitostí
  • poplatek za používání silnic a dálnic
  • daň ze zisku právnických osob
  • daň za ukládání odpadu na skládky (zavedena v roce 2016, v letech 2017 - 2020 se bude postupně zvyšovat).

Daň z příjmu právnických osob činí 15%. Ve svobodné ekonomické zóně se po dobu šesti let snižuje daň ze zisku o 100% a o 50% v dalších deseti letech. Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící alespoň 30% základního kapitálu firmy po dobu pěti let neplatí žádnou daň a dalších 10 let platí jen 50% daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a obratu 145.000 EUR) se vztahuje snížená 5% sazba daně ze zisku právnických osob.

Daň z příjmu fyzických osob (DPFO platí Litevci a cizinci s trvalým pobytem v Litvě)

Sazby daně z příjmu:

  • daň z příjmu fyzických osob má základ 15% plus 6% zdravotního a 3% sociálního pojištění,
  • daň z honoráře je 15 % plus 6% zdravotního a 1% až 3% sociálního pojištění, jsou zde ale rozdíly podle profese.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15%.
  • dividendy se daní sazbou 20%. Osoby s trvalým pobytem v zahraničí, které vlastní více než 10% akcií předmětné společnosti, dividendy nedaní. 
  • daň z úroků je 10%.
  • ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období.

U daně z příjmu fyzických osob Litva v posledních letech zvýšila výrazně nezdanitelný základ - ze 166 na 200 EUR v roce 2016 a na počátku roku 2017 až na 310 EUR, což by mělo přiblížit zdanění nízkopříjmové skupiny obyvatel na 33,5% v souladu s průměrem v EU. Vládním cílem je postupně dosáhnout úrovně 380 EUR.

Celý daňový systém má řadu dalších pravidel rozlišených podle typu činnosti, podle typu investora a investice a v případě konkrétní potřeby je vždy třeba ověřit svůj daňový případ autorizovanou právní kanceláří.

Daň z přidané hodnoty:

DPH byla od 1.9.2009 stanovena na 21%. Redukovaná DPH je 9% a 5%. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz  osobních předmětů. Ve snížené sazbě 9% byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené sazbě 5% léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad 45 000 EUR mají povinnost účtovat DPH.

Zdravotní a sociální pojištění:

  • Povinné odvody na zdravotní pojištění: zaměstnavatelé 3%, zaměstnanci 6%.
  • Příspěvky na sociální pojištění: zaměstnavatelé 27,98%, zaměstnanci 3%.
  • Obojí se počítá z hrubé mzdy.

Spotřební daň:

  • Spotřební daň - za některé zboží (např. alkohol, tabák, kávu, čokoládu, zlato, benzin, tech. olej, luxusní auta, elektřinu) je obligatorní daň od 1% do 70 % ze zdanitelné hodnoty.
  • Zdanitelná hodnota zboží vyrobeného v Litvě záleží na prodejní ceně bez DPH, pro zboží z  dovozu nebo na deklarované celní hodnotě včetně cla. Např. spotřební daň u alkoholu je 1 320,67 EUR na 100 litrů čistého alkoholu. U vína je stanovena na 72,12 EUR /100 litrů vína.
  • Zboží se zatěžuje spotřební daní v tom státě, kde se spotřebuje. Zboží na tranzitu mezi zeměmi EU je v režimu odložené splatnosti daně.
  • Zákon zavádí spotřební daň na uhlí, koks, lignit a elektrickou energii.

Poplatek za státní přírodní zdroje:

  • Poplatek za využívání přírodních zdrojů. Tyto poplatky zatěžují právnické a fyzické osoby, které používají veřejné přírodní zdroje ke komerční činnosti. Poplatek závisí na druhu přírodního zdroje a je určován každé čtvrtletí podle indexu spotřebitelských cen.

Ekologický poplatek - 0,37 EUR za tunu emitovaných nečistot.

Pozemková daň a daň z nemovitostí:

  • pozemková daň - majitelé nebo nájemci půdy platí daň ve výši 1,5 % z její hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň z nemovitostí je ve výši 0,3-1 % z hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15 %.

Poplatek za používání silnic a dálnic:

Od 31. května 2005 je zavedena povinnost provozovatelů užitkových a nákladních vozů hradit poplatky za používání vybraných silnic a dálnic. Podrobnosti viz stránky Ministerstva dopravy a spojů.

Zde uvedené informace mají sloužit pro základní orientaci v daňovém systému. Daňové zákony upravují i další typy daní (daně z dividend, odpočitatelné položky, nezdanitelné základy atd.) Aktuální stav a podrobný výklad včetně relevantních čísel zákonů lze najít v Doing Business in Lithuania www.businesslithuania.com), nebo v publikaci Legal Aspects of Undertaking Business Activities by Foreign Investors in Lithuania na www.foresta.lt či na stránkách daňové inspekce www.vmi.lt.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: