Litva: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Na severu sousedí s Lotyšskem, na východě s Běloruskem, na jihu s Polskem a na jihozápadě s ruskou exklávou Kaliningradskou oblastí. Litva je členem Evropské unie, NATO, Rady Evropy, Schengenského prostoru a eurozóny.

Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže patří k nejdůležitějším oblastem, co se týče zpracování potravin pak dominuje produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina.

Hlavní průmyslová odvětví země tvoří strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst, jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Litevská republika (Lietuvos Respublika, Lietuva; Republic of Lithuania)

Hlava státu: Prezidentka Dalia Grybauskaité

Složení vlády

  • Algirdas Butkevičius (LSDP) předseda  vlády  
  • Rimantas Šadžius (LSDP) ministr financí  
  • Evaldas Gustas (LSDP) ministr hospodářství  
  • Linas Antanas Linkevičius (LSDP) ministr zahraničních věcí  
  • Juozas Olekas (LSDP) ministr obrany  
  • Juozas Bernatonis (LSDP) ministr spravedlnosti  
  • Tomas Žilinskas (bezpartijní, nominován TT) ministr vnitra  
  • Virginija Baltraitiené (DP) ministryně zemědělství  
  • Rimantas Sinkevičius (LSDP) ministr dopravy a spojů  
  • Rokas Masiulis (bezpartijní, navržen DP) ministr energetiky  
  • Kestutis Trečiokas (TT) ministr životního prostředí  
  • Šarunas Birutis (DP) ministr kultury
  • Audrone Pitréniené (DP) ministryně školství a vědy  
  • Algimanta Pabedinskiené (DP) ministryně práce a sociálních věcí  
  • Juras Požela (LSDP) ministr zdravotnictví 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 2 875 593 obyvatel (údaj ze začátku května roku 2016)

Obyvatelstvo

Průměrný roční přírůstek (úbytek v tis.)

2011

-10 769

2012

-10 479

2013

-11 626

2014

-9 883

2015

-10 301

Ekonomická emigrace:

V období od znovunabytí nezávislosti se počet obyvatel snížil o více než 600 000 osob. Na úbytku obyvatel se podílí jak nízká porodnost, tak i vysoká ekonomická emigrace. Podle Mezinárodní organizace pro migraci od vstupu Litvy do EU v roce 2004 zemi opustilo přes 525 tisíc obyvatel, naproti tomu do Litvy imigrovalo cca 157 tisíc osob, tj. čistá migrace k polovině roku 2016 dosáhla -369 tisíc osob. Emigrace dosáhla prozatímního vrcholu v roce 2009, kdy odešlo cca 83 tisíc lidí (v roce 2015 emigrovalo 44 533 osob). Odcházející obyvatele charakterizují dva hlavní rysy: jsou mladí (63% emigrantů je ve věku 15 až 34 let) a dobře vzdělaní. Úbytek kvalifikovaných sil se projevuje hlavně v IT a zdravotnictví.

Litevci nadále míří hlavně do Velké Británie (v roce 2015 19 tisíc osob) a Irska (2015 - 3 168 osob), dalšími klíčovými destinacemi jsou SRN (3 318 osob v roce 2015), Norsko (2 866 osob) a USA (1 157 osob). Lákají je dobrá pracovní místa či sociální benefity. Zaměstnání nalézají např. v těžařství,  rybářství, či dřevařském průmyslu.

Přetrvává relativně velký nepoměr mezi muži a ženami (cca 46,1% versus 53,9%). Podobně jako dělba populace mezi města (67,2%) a vesnice (32,8%). Z hlediska věkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (16,1%) dlouhodobě vůbec poprvé nižší než počet osob v důchodovém věku (21,4%). O 17,3% poklesl podíl vdaných/ženatých, zatímco o 11,9% se zvýšil podíl rozvedených.

Národnostní složení:

Etnická struktura obyvatel Litvy je stabilní. V roce 2015 tvořili Litevci  86,7%,  Poláci 5,6%, Rusové 4,8%, Bělorusové  1,3% a Ukrajinci 0,7%. Hlavní město Vilnius si zachovalo mnohonárodnostní charakter (63,2% Litevců, 16,5% Poláků, 12% Rusů, 3,5% Bělorusů, 1% Ukrajinců).

V roce 2011 uvedlo 99,4 % obyvatel jako svou mateřštinu jeden jazyk (pro 85,4 % obyvatel Litvy to byla litevština). Ke dvěma mateřským jazykům (takovou možnost nabízelo sčítání v roce 2011 vůbec poprvé) se přihlásilo 0,6 % obyvatel (17 200). Nepřekvapivě uvedli nejčastěji kombinaci litevštiny a ruštiny, litevštiny a polštiny a ruštiny a polštiny.

Náboženské složení:

Více než tři čtvrtiny obyvatelstva vyznávají katolické náboženství: 77,3 %; 4,1 % se hlásí ke pravoslaví, 0,8 % jsou pravoslavní starověrci (stoupenci původního pravoslaví před náboženskou reformou v polovině 17.století), 6,1 %  obyvatelstva je bez vyznání.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hrubý domácí produkt

HDP Litvy v běžných cenách v r. 2015 dosáhl 37 123,6 mil. Eur, což představuje meziroční nárůst o 1,6%. Podle vyjádření MMF vykáže Litva v roce 2016 vyšší tempo růstu HDP oproti roku 2015 (odhad 2,7%, pro 2017 3,1%), tzn. na vyšší úrovni než v Estonsku (2,2%, 2017 – 2,8%), avšak nižší než v Lotyšsku (3,2%, resp. 3,6%).

HDP v běžných cenách (mil. EUR)

2011

2012

2013

2014

2015

31 263,1

33 334,7

34 962,2

36 444,4

37 123,6

Nominální HDP per capita (EUR)

2011

2012

2013

2014

2015

10 324

11 157

11 821

12 428

12 780

Míra inflace (%)

2011

2012

2013

2014

2015

3,4

2,8

0,4

-0,3

-0,1

Zdroj: Litevský statistický úřad

Inflace

Průměrná roční výše inflace v Litvě podle EU HICP dosáhla v březnu 2016 1% s tím, že ceny zboží a služeb rostly poprvé za poslední tři měsíce. Průměrná roční inflace se v březnu pohybovala na úrovni 1,2% a průměrná roční deflace činila 0,3%. Odhad EIU na rok 2016 počítá s inflací ve výši 1,5% a další nárůstem v období 2017-2020 na 2,3%, MMF uvádí odhad 0,6% v tomto roce a 1,9% v roce 2017.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti na přelomu března a dubna 2016 dosáhla 8,9% práceschopného obyvatelstva, což znamená pokles o 0,3% oproti únoru a o 0,2% meziročně. Úřady vykazovaly k 1. 4. 2016 160 800 registrovaných nezaměstnaných (+6,6% oproti začátku března, -3,1% meziročně), naproti tomu zaměstnavatelé nabízeli cca 30 000 volných míst (+23,9% oproti březnu a +2,7% meziročně). Podle MMF lze očekávat míru nezaměstnanosti na konci roku 2016 ve výši 8,6% a 8,5% v roce 2017.

Míra registrované nezaměstnanosti vůči práceschopné populaci (%)

2011

2012

2013

2014

2015

13,1

11,7

10,9

9,5

8,7

Zdroj: Litevský statistický úřad

Minimální a průměrná mzda

Od 1.1.2016 byla minimální mzda zvýšena o 25 Eur a nyní činí 325 Eur, i přesto patří (mezi zeměmi EU, které institut celostátní minimální zavedly) úroveň minimální mzdy v Litvě v EU (po Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku, před ČR a Maďarskem) mezi nejnižší. Vláda přichystala další zvýšení minimální mzdy na 350 Eur (od června 2016).

Průměrná měsíční mzda (brutto) na konci IV. čtvrtletí 2015 činila 757 EUR, na konci prvního kvartálu 2016 klesla na 748 EUR.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet 2015

Příjmy státu v roce 2015 dosáhly 12 974,9 mil. EUR a výdaje 13 052,5 mil EUR, čimž vzniklo záporné saldo/deficit ve výši 77,6 mil. EUR. Rozpočet na r. 2015 přinesl zvýšení příspěvku na financování národní obrany o 1/3 (424,5 mil. eur), což představuje skokový meziroční nárůst podílu na obranu z dosavadních 0,79% na 1,11% HDP.

Návrh státního rozpočtu na rok 2016

Litevský parlament schválil na poslední schůzi před koncem roku 2015 upravený návrh státního rozpočtu na rok 2016. Vláda v něm předpokládá nárůst HDP v roce 2016 o 3,2%, zatímco podle EK bude o 0,3% nižší. Vláda počítá s nominálním deficitem rozpočtu 1,2% HDP.

Výdaje na obranu se zvýší o třetinu na 574 mil. EUR, neboli 1,5% HDP, dojde k nárůstu minimální měsíční mzdy i platů státních zaměstnanců a policejních a jiných složek zajišťujících dodržování zákonů. Vláda bude muset také splatit výnosy z dluhopisů splatných v roce 2016 ve výši 1 mld. EUR a počítá s výpůjčkou 1,7 mld. EUR, z čehož 0,5 mld. EUR si hodlá opatřit na světových finančních trzích.

Návrh státního rozpočtu na rok 2016 vyvolal kritické ohlasy ze strany EK a ministrů financí eurozóny, kteří poukazovali na porušování fiskálních pravidel a neplnění závazků v oblasti omezování vládních výdajů. Podle nich litevská vláda neřeší strukturální deficit ekonomiky, který by neměl přesáhnout 1% HDP, podle EK však může v nadcházejícím roce dosáhnout až 1.4%. Ke kritice zvnějšku se přidala i Národní banka Litvy a NKÚ, podle nichž vláda rezignovala na svůj závazek odstranit strukturální i nominální deficit do roku 2016. „Může to mít negativní dopad na finanční systém a hodnocení ekonomiky země,“ řekl guvernér NBL Vasiliauskas v prohlášení pro parlament. Podle NBL jsou vládní odhady příjmů příliš optimistické a skrývají v sobě značné riziko.

Vláda pochopitelně svůj návrh rozpočtu hájila s odkazem na potřebu povzbudit národní ekonomiku. „Náš ekonomický růst je nižší než by mohl být, potřebujeme tudíž ekonomiku povzbudit,“ řekl ministr financí Šadžius a dodal: „Půjde-li vše dobře, mohli bychom mít vyrovnaný rozpočet podle mých propočtů v roce 2017.“

Dosavadní vývoj státního rozpočtu v roce 2016 – deficit republikového rozpočtu za první dva měsíce roku 2016 dosáhl 70,4 mil. EUR, tj. 0,2% plánovaného ročního HDP. Meziročně došlo k nárůstu deficitu o 170,8 mil. EUR.

Státní rozpočet (v tis. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy

10 487,6

10 990,6

11 512,3

12 439,7

12 974,9

Výdaje

13 283,5

12 039,6

12 429,2

12 690,7

13 052,5

Saldo

-2 795,9

-1 049,0

-916,9

-251,1

-77,6

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance

Celkový vládní dluh v roce 2015 činil 77,6 mil. EUR, tj. 0,2% HDP. Jeho nominální hodnota na konci roku dosáhla hodnoty 15 882 mil. EUR, tj. celkem 42,7% HDP.

Vývoj státního rozpočtu Litvy za posledních 5 let (v mil. EUR)
  2011 2012 2013 2014 2015
Přebytek/deficit -2 795,9 -1 049,0 -969,9 -251,1 -77,6
Nominální hodnota vládního dluhu 11 629,2 13 264,1 13 550,0 14 825,0 15 882,0
Veřejný dluh vůči HDP v % 37,2 39,8 38,8 40,7 42,7

 

 

 

 

Zdroj: Statistický úřad Litvy

Devizové rezervy

Celková výše devizových rezerv dosahovala k 31. 12. 2014 7 176 mil. EUR (z toho ve zlatě 184,5 mil. EUR).

Se vstupem země do eurozóny k 1. 1. 2015 všechny investice v EUR Litevské banky a investice v zahraniční měně v zemích eurozóny nejsou již nadále zahrnovány do oficiálních rezervních aktiv. Proto nejsou údaje od ledna 2015 srovnatelné s předchozími roky. Na konci roku 2015 vykazovala Litevská banka rezervy ve výši 1 558,7 mil. EUR.

Zahraniční zadluženost

Litva patří mezi nejméně zadlužené státy EU.

Vývoj hrubého zahraničního dluhu Litvy za posledních 5 let (mil. EUR)

2011

2012

2013

2014

2015

10 139,92

12 731,54

11 617,74

13 834,31

14 187,91

Dluhová služba

Dluhová služba Litvy za posledních 5 let (mil. EUR)
2011 2012 2013 2014 2015
388,25 407,37 403,35 444,96 459,91

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Největší komerční banky působící v Litvě podle objemu spravovaných aktiv

Zdroj: Litevská banka a Asociace litevských bank – www.lba.lt, www.lb.lt a www.vz.lt 

Nejvýznamnější pojišťovny

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Litva má uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění se 48 zeměmi světa. Podle Eurostatu má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských zemí EU (po Slovensku a Rumunsku).

Základní členění daní v Litvě:

  • daň ze zisku právnických osob
  • daň z příjmu fyzických osob
  • daň z přidané hodnoty
  • zdravotní a sociální pojištění
  • spotřební daň
  • poplatek za státní přírodní zdroje
  • ekologický poplatek
  • pozemková daň a daň z nemovitostí
  • poplatek za používání silnic a dálnic.
  • daň ze zisku právnických osob:

Daň z příjmu právnických osob činí 15%. Ve svobodné ekonomické zóně se po dobu šesti let snižuje daň ze zisku o 100% a o 50% v dalších deseti letech. Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící alespoň 30% základního kapitálu firmy po dobu pěti let neplatí žádnou daň a dalších 10 let platí jen 50% daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a obratu 145.000 EUR) se vztahuje snížená 5% sazba daně ze zisku právnických osob.

Daň z příjmu fyzických osob (DPFO platí Litevci a cizinci s trvalým pobytem v Litvě)

Sazby daně z příjmu:

  • daň z příjmu fyzických osob má základ 15% plus 6% zdravotního a 3% sociálního pojištění,
  • daň z honoráře je 15 % plus 6% zdravotního a 1% až 3% sociálního pojištění, jsou zde ale rozdíly podle profese.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15%.
  • dividendy se daní sazbou 20%. Osoby s trvalým pobytem v zahraničí, které vlastní více než 10% akcií předmětné společnosti, dividendy nedaní. 
  • daň z úroků je 10%.
  • ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období.

Celý daňový systém má řadu dalších pravidel rozlišených podle typu činnosti, podle typu investora a investice a v případě konkrétní potřeby je vždy třeba ověřit svůj daňový případ autorizovanou právní kanceláří.

Daň z přidané hodnoty:

DPH byla od 1.9.2009 stanovena na 21%. Redukovaná DPH je 9% a 5%. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz  osobních předmětů. Ve snížené sazbě 9% byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené sazbě 5% léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad 100 000 LT mají povinnost účtovat DPH.

Zdravotní a sociální pojištění:

  • Povinné odvody na zdravotní pojištění: zaměstnavatelé 3%, zaměstnanci 6%.
  • Příspěvky na sociální pojištění: zaměstnavatelé 27,98%, zaměstnanci 3%.
  • Obojí se počítá z hrubé mzdy.

Spotřební daň:

  • Spotřební daň - za některé zboží (např. alkohol, tabák, kávu, čokoládu, zlato, benzin, tech. olej, luxusní auta, elektřinu) je obligatorní daň od 1% do 70 % ze zdanitelné hodnoty.
  • Zdanitelná hodnota zboží vyrobeného v Litvě záleží na prodejní ceně bez DPH, pro zboží z  dovozu nebo na deklarované celní hodnotě včetně cla. Např. spotřební daň u alkoholu je 1320,67 EUR na 100 litrů čistého alkoholu. U vína je stanovena na 72,12 EUR /100 litrů vína.
  • Zboží se zatěžuje spotřební daní v tom státě, kde se spotřebuje. Zboží na tranzitu mezi zeměmi EU je v režimu odložené splatnosti daně.
  • Zákon zavádí spotřební daň na uhlí, koks, lignit a elektrickou energii.

Poplatek za státní přírodní zdroje:

  • Poplatek za využívání přírodních zdrojů. Tyto poplatky zatěžují právnické a fyzické osoby, které používají veřejné přírodní zdroje ke komerční činnosti. Poplatek závisí na druhu přírodního zdroje a je určován každé čtvrtletí podle indexu spotřebitelských cen.

Ekologický poplatek - 0,37 EUR za tunu emitovaných nečistot.

Pozemková daň a daň z nemovitostí:

  • pozemková daň - majitelé nebo nájemci půdy platí daň ve výši 1,5 % z její hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň z nemovitostí je ve výši 0,3-1 % z hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15 %.

Poplatek za používání silnic a dálnic:

Od 31. května 2005 je zavedena povinnost provozovatelů užitkových a nákladních vozů hradit poplatky za používání vybraných silnic a dálnic. Podrobnosti viz pod bodem č. 12.6.

Zde uvedené informace mají sloužit pro základní orientaci v daňovém systému. Daňové zákony upravují i další typy daní (daně z dividend, odpočitatelné položky, nezdanitelné základy atd.) Aktuální stav a podrobný výklad včetně relevantních čísel zákonů lze najít v Doing Business in Lithuania www.businesslithuania.com), nebo v publikaci Legal Aspects of Undertaking Business Activities by Foreign Investors in Lithuania na www.foresta.lt či na stránkách daňové inspekce www.vmi.lt.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: