Lotyšsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 1. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rize (Lotyšsko)

Lotyšsko znovu získalo svou nezávislost v 22. srpna 1991 a obnovilo parlamentní republiku. Dne 1. 5. 2004 se Lotyšsko stalo členskou zemí Evropské unie a k 1. 1. 2014  se Lotyšsko začlenilo do Evropské měnové unie.

Lotyšská ekonomika od roku 2000 do roku 2007 rostla průměrným tempem růstu ve výši 8,9 % ročně. Po vypuknutí globální finanční krize v roce 2008 zaznamenala dramatický propad. V roce 2009 byl zaznamenán záporný růst HDP ve výši až 14,35 %. Po zastavení propadu a zotavování  v roce 2010 začal lotyšský HDP znovu narůstat. Od roku 2012 do letošního roku 2015 se dynamika růstu lotyšského HDP začala zpomalovat. Průměrná roční míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen se od roku 2010 pohybovala ve výši 1,85 %. Nestabilnějším obdobím z hlediska inflace pro Lotyšsko byla léta 2012-2013, kdy meziroční míra inflace byla nulová. V Lotyšsku žije přibližně 2 miliony obyvatel, poslední sčítání lidu se uskutečnilo v roce 2011. V roce 2012 velikost HDP per capita překročila hranici 10 000 EUR. Míra nezaměstnanosti v zemi postupně klesá. Od roku 2010 poklesla z 19,5 % na 10,8 % v roce 2014 a tento trend pokračoval i v roce 2015. Běžný účet platební bilance země je záporný a od roku 2010 osciluje okolo 0,5 miliardy EUR.

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Lotyšská republika – zkráceně Lotyšsko
  • Lotyšsky: Latvijas Republika, zkráceně Latvija
  • Anglicky: Republic of Latvia, zkráceně Latvia
  • Kód země: LV

Politický systém: demokratická parlamentní republika v čele s prezidentem voleným parlamentem

Prezident: Raimonds Vejonis (zvolen 3. 6. 2015, ve funkci od 8. 7. 2015)

Název Lotyšska pochází z názvu starobaltského (indoevropského) kmene Latgalů (v lotyšštině latgaľi), z něhož vzešly kořeny budoucího lotyšského národa.

Nejstarší dochované záznamy o červeno-bílo-červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. O její obnovení se v době zrodu nezávislého Lotyšska v roce 1918 zasadil Ansis Cīrulis. Vlajka se skládá ze třech příčných pruhů v poměru 2:1:2, oba vnější pruhy mají tmavě červenou barvu, vnitřní menší pruh je bílý.

Státní hymna: „Dievs, svētī Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)

Současná lotyšská vláda premiérky Laimdoty Straujumy vzešla z voleb uskutečněných 4. 10. 2014 a byla schválená parlamentem (Saeimou) 5. 11. 2014.

Složení vlády

Lotyšská vláda premiéra Marise Kučinskise (funkční období od 11. 2. 2016)

Předseda vlády

Maris Kučinskis

Svaz zelených a farmářů

Ministerstvo

financí

Dana Rezniece-Ozola

Svaz zelených a farmářů

zahraničních věcí

Edgars Rinkēvičs

Jednota

vnitra

Rihards Kozlovskis

Jednota

školství a vědy

Karlis Šadurskis

Jednota

dopravy

Uldis Augulis

Svaz zelených a farmářů

obrany

Raimonds Bergmanis 

Svaz zelených a farmářů

zdravotnictví

Guntis Belēvičs

Svaz zelených a farmářů

sociálních věcí

Janis Reirs

Jednota

zemědělství

Jānis Dūklavs

Svaz zelených a farmářů

hospodářství

Arvis Ašeradens (místpředseda vlády)

Jednota

kultury

Dace Melbārde

Nacionální sdružení

spravedlnosti

Dzintars Rasnačs

Nacionální sdružení

životního prostředí   a regionálního rozvoje

Kaspars Gerhards

Nacionální sdružení

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K 1. 4. 2015 žilo na území Lotyšska 1 983 300 obyvatel.

Podle statistiky za rok 2014 činil přirozený přírůstek, resp. úbytek obyvatelstva -6 906.

Tempo úbytku populace se zejména v posledních letech zrychluje, což je zapříčiněno zejména dvěma souběžnými jevy – poklesem přirozeného přírůstku a poměrně masivní emigrací. Za roky 2011 - 2012 ubylo odhadem dalších 50 tisíc osob. Tento trend pokračuje, v roce 2014 populační křivka Lotyšska prolomila psychologickou hranici dvou miliónů obyvatel - v roce 2014 v Lotyšsku žilo o 22 000 obyvatel méně než v roce 2013.

Podle lotyšského Centrálního statistického úřadu pokles přirozeného přírůstku se na celkovém snížení populace v "nulté" dekádě podílel počtem 119 tisíc osob, zatímco na zahraniční emigraci připadlo až 190 tisíc statisticky podchycených případů (ve skutečnosti jich bylo zřejmě ještě víc, protože ne všichni obyvatelé svůj dlouhodobý pobyt v jiné členské zemi EU ohlašují).

Nejmarkantnější odliv populace zaznamenala čtyři velká města: Daugavpils (-19,3 %),  Rézekne (-18,1 %), Liepája (-14,6 %) a Riga (-14,2 %).

Podle šetření Národního pozemkového úřadu lze bezmála 500 lotyšských vesnic považovat fakticky za vymřelé – nikdo v nich nežije a nezbyly v nich žádné obyvatelné domy.

Změna počtu obyvatel v tisících (přirozený přírůstek, migrační saldo)

Populace z hlediska občanství v letech 2000 a 2014

 

2000

2014

počet

podíl v % 

počet

podíl v %

Populace celkem 

2 377 383

100,00

1 995 700

100,00

občané Lotyšska

1 770 210

74,46

1 668 845

83,60

neobčané Lotyšska 

503 999

21,20

259 441

13,00

občané jiných zemí

103 174

4,34

67 853

3,40

Hlavní etnické skupiny a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel:

  • 59,37 % Lotyši
  • 27,57 % Rusové
  • 3,57 % Bělorusové
  • 2,47 % Ukrajinci
  • 2,32 % Poláci
  • 1,33% Litevci
  • 0,43 % Židé
  • 2,94 % jiné národnosti

Podle údajů Centrálního statistického úřadu k 1. 1. 2015 tvořili 46,6 % obyvatelstva země muži (s průměrnou délkou života 67,3 let) a 53,4 % ženy (s průměrnou délkou života 77,7 let).

Náboženské vyznání

Od doby reformačního hnutí v 16. století v Lotyšsku převládá náboženství luteránské (24 %). Náboženství římsko-katolické (18 %) je rozšířeno převážně ve východní části země v regionu Latgale, ortodoxní-pravoslavné (15 %) pak ve velkých městech. Ostatní náboženství tvoří cca 8 %, 35 % obyvatel je bez náboženského vyznání.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 Od prvního pokrizového roku 2010 v Lotyšsku rychle rostl export zboží a služeb, který se stal hlavní hnací silou hospodářského rozvoje. Počátkem roku 2014 byl objem exportu o víc než 20 % vyšší než v předkrizovém období. V závěru roku 2011 vykázalo Lotyšsko meziročně nejdynamičtější hospodářský růst mezi členskými zeměmi Evropské unie. Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 proti čtvrtému čtvrtletí 2010 vzrostl HDP o 5,3 %. Na trajektorii růstu se země po hlubokém propadu v letech 2008-2009 vrátila již počátkem roku 2010 a od té doby se její základní ekonomické ukazatele trvale zlepšují. Tento vývoj byl důležitý rovněž pro splnění maastrichtských kritérií pro vstup Lotyšska do Evropské měnové unie v roce 2014.

V pokračujícím úspěšném procesu překonávání krize znamenal pro Lotyšsko důležitý moment prosinec 2011, kdy byl v původně plánovaném termínu fakticky ukončen společný úvěrový program mezinárodních věřitelských institucí, především Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise. V jeho rámci Lotyšsko během tří let postupně vyčerpalo prostředky odpovídající sumě 4,4 miliardy EUR, takže původně odsouhlasený záchranný balík ve výši 7,5 miliardy EUR plně nevyčerpalo. Nebylo proto ani nuceno využít nabídku bilaterálních půjček několika zemí, mezi nimž byla původně i Česká republika.

Rok 2013 probíhal v Lotyšsku ve znamení přibližování země k eurozóně. Na přelomu června a července 2013 bylo na úrovni EK s konečnou platností rozhodnuto o přijetí Lotyšska jako 18. členského státu do Evropské měnové unie, a to od 1. 1. 2014. Zároveň byl potvrzen směnný kurs 1 EUR = 0,702804 LVL, v němž byla náročná měnová operace uskutečněna.

Lotyšská ekonomika si nadále udržuje finanční a cenovou stabilitu a průběžně vykazuje dynamický růst, v němž patří k unijním lídrům, zlepšuje se rovněž její mezinárodní úvěrové ohodnocení. Nízká poptávka na zahraničních trzích však ovlivňuje dynamiku vývozu.

Lotyšská ekonomika po zpomalení z roku 2014 způsobeném přímými i nepřímými dopady ukrajinské krize a vývojem v eurozóně, v roce 2015 se vrátila k ekonomickému růstu. Vzhledem k tomu, že Lotyšsko je malá, otevřená a na export orientovaná ekonomika, vliv na hospodářský vývoj v zemi má spíše situace v sousedních státech než domácí trh.

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů Lotyšska

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (y/y, %)

-3,2

-14,2

-2,9

5,0

4,8

4,2

2,1

3,2

Soukromá spotřeba (y/y, %)

-8,0

-16,2

3,1

2,9

3,0

6,2

2,6

2,4

Veřejná spotřeba (y/y, %)

2,4

-10,7

-8,1

3,1

0,4

2,8

3,1

1,8

Vývoz (y/y, %)

2,4

-12,9

13,4

12,0

9,8

1,5

1,7

0,7

Dovoz (y/y, %)

-10,7

-31,7

12,4

22,0

5,4

0,3

0,3

-0,8

Spotřebitelské ceny (y/y, %)

15,4

3,5

-1,1

4,4

2,3

0,0

0,6

0,5

Veřejný dluh (% HDP)

18,6

36,4

46,8

42,7

40,9

38,2

40,0

35,0

Bilance ZO (% HDP)

-13,6

-1,5

-1,5

-5,0

-4,4

-3,2

-2,6

-1,7

Míra nezaměstnanosti ¹(%)

7,7

17,5

19,5

16,2

15,0

11,9

10,9

9,8

Běžný účet platební bilance (% HDP)

-13,1

8,6

2,3

-2,8

-3,3

-2,3

-2,9

-

Zdroj: Ministerstvo hospodářství LV
¹ podíl osob hledajících zaměstnání na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob ve věku 15-74 let, %
* odhad


Struktura lotyšské ekonomiky (podle přidané hodnoty, v %)

 

2000

2005

2008

2010

2011

2012

2013

2014

Zemědělství, lesnictví, rybolov

5,2

4,3

3,3

4,5

3,9

3,7

3,6

3,4

Zpracovatelský průmysl

15,7

13,2

10,9

13,5

13,1

12,9

12,6

12,2

Jiná výroba

4,3

3,2

3,7

5,5

5,0

4,7

4,4

4,1

Stavebnictví

6,4

6,4

9,6

4,7

5,4

6,1

6,4

6,6

Obchod, ubytovací a stravovací služby

15,2

17,8

15,4

16,9

16,3

15,7

15,8

15,7

Doprava a skladování

11,8

12,3

9,2

10,2

10,2

10,3

9,7

9,5

Jiné komerční služby

24,0

27,5

30,9

28,6

30,4

31,3

32,7

33,4

Veřejné služby

17,4

15,2

17,0

16,2

15,6

15,2

14,8

15,0

Celkem

100

100

100

100

100

100

100

100

Zdroj: Ministerstvo hospodářství LV

Očekávaný vývoj

HDP - Roční růst HDP se dle odhadu Ministertsva hospodářství LV v roce 2016 růst HDP očekává ve výši  2,8 %. Mnohem optimističtjší je odhad tempa růstu HDP od Swedbank, která očekává růst lotyšské ekonomiky v roce 2016 ve výši až 4%.                                          

Nezaměstnanost - Míra nezaměstnanosti na počátku ledna 2016 dosáhla úrovně 9,1 %, což znamenalo nárůst o 0,4 procentních bodů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Nejnižší úroveň nezaměstnanosti vykazuje hlabní město Riga (5,7 %), naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti je na východě země v regionu Latgale (19,1%).

Inflace - Míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen v roce 2015 dosáhla pouze 0,2 %. Mírný nárůst všeobecné cenové hladiny v Lotyšsku je dán růstem cen služeb. Počátkem února 2016  ceny služeb vzrostly o 2,1 % za současného poklesu cen zboží o 1,2 %.  

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet pro rok 2016 byl schválen lotyšským parlamentem dne 30. listopadu 2015. Příjmy rozpočtu jsou plánovány ve výši 7,368 mld EUR, výdaje ve výši 7,655 mld. EUR. Rozpočtový schodek nesmí překročit 1 % HDP. Příjmy a výdaje rozpočtu byly plánovány na základě odhadu růstu HDP v roce 2016 ve výši 3,1 %. Rozpočtovými prioritami jsou posílení obrany a bezpečnosti státu, zlepšní kvality školství a zdravotní péče.  

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V předkrizových letech se lotyšská ekonomika vyznačovala relativně vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, který se pro ni stal spolu s vysokou inflací jedním z hlavních rizik hospodářského vývoje. V té době mělo největší vliv na růst negativního salda platební bilance rostoucí pasivum v zahraničním obchodu zbožím (zejména nevýrazný lotyšský export na jedné straně a rostoucí poptávka uspokojovaná převážně importem rovněž rostoucím na straně druhé). U Lotyšska to konkrétně znamenalo, že před krizí byly všechny zahraniční půjčky použity především na financování domácích investic a podporu domácí spotřeby (výstavba nových nákupních center apod.)

Z makroekonomického hlediska byl vysoký deficit běžného účtu platební bilance způsoben několika faktory:

  • rychle rostoucí zadlužeností
  • zahraniční kapitál nebyl použit na investice do výroby, ale byl směřován zejména na trh nemovitostí
  • zboží na export bylo většinou zboží s nízkou přidanou hodnotou
  • lotyšský průmysl závisel a dosud závisí na importu velkého objemu polotovarů

Veřejný dluh Lotyšska se v roce 2010 pohyboval na úrovni 44,7 % HDP, v roce 2011 se snížil na 42,6 % (zatímco maastrichtské kritérium povoluje dluh na úrovni 60 % HDP). Koncem roku 2012 veřejný dluh činil 36 %, o rok později 35 % HDP. Po drastickém ozdravném procesu je na tom Lotyšsko z hlediska veřejných financí lépe než většina evropských zemí.

Podle údajů z Centrálního statistického úřadu státní pokladna v prvním čtvrtletí 2014 v konsolidovaném rozpočtu měla našetřen přebytek 27,0 mil. EUR nebo 0,1 % z plánovaného HDP. Příjmy státního konsolidovaného rozpočtu přesáhly o 0,5 % úroveň stejného období v předchozím roce. Zvýšení příjmů je spojeno s vyššími příjmy z daní. Nedaňové příjmy klesly o 31,8 % oproti stejnému období před rokem, hlavně kvůli menším ziskům z využívání státního kapitálu.

Výdaje konsolidovaného rozpočtu se zvýšily o 1,5 %. To bylo předznamenáno vyššími výdaji na mzdy (5,6 %), které je spojeno s růstem minimální mzdy a většími výdaji na dotace a granty (2,6 %).

Celkový dluh centrální vlády a samospráv byl na přelomu let 2014/2015 v rozsahu 8 143,9 mil. EUR (33,1 % plánovaného HDP); oproti počátku roku 2013 se snížil o 22,2 mil. EUR.

Vývoj v této oblasti zachycuje tabulka:

Vývoj hlavních složek platební bilance v letech 2010–2014 (% HDP)

 

2010  

2011  

2012  

2013  

3 Q 2014  

Běžný účet

2,9

-2,2

-1,7

0,8

-4,0

Obchodní bilance

-7,0

-10,8

-9,8

-8,3

-7,8

Kapitálový účet

1,9

2,1

3,0

2,2

2,4

Finanční účet

-2,1

-4,0

2,2

1,2

-4,8

Přímé zahr. investice

1,5

4,9

2,8

2,6

0,2

Devizové rezervy

-4,0

4,4

-3,6

2,5

-3,4

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

V současné době působí v Lotyšsku celkem 27 bank, z toho deset poboček zahraničních bankovních domů.  

V souvislosti s krizí se situace v lotyšské bankovní sféře výrazně změnila. Stát masívním peněžním zásahem na podzim roku 2008 zachránil tehdy druhou největší komerční instituci v zemi Parex banku a ve shodě s mezinárodními institucemi řídil její ozdravení. V létě 2010 fakticky dovršil plán její restrukturalizace, v jehož rámci byla zdravá aktiva převedena do nově vzniklé Citadele banky a zbylá nezdravá část nasměrována k řízenému úpadku. Stát ještě vlastní 100 % v Hypoteční a pozemkové bance, kterou se snaží transformovat na podnikatelskou komerční banku. Do stabilizace bankovního sektoru směřovaly masívní objemy domácích prostředků i mezinárodní finanční pomoci v řádu miliard EUR.  

Vlastnická struktura bankovního sektoru Lotyšska:

Přibližně dvě třetiny bankovního kapitálu v Lotyšsku připadají na zahraniční vlastníky, vedou mezi nimi severské bankovní domy.

Centrální národní bankou je "Latvijas Banka" (Bank of Latvia), nezávislá finanční instituce. Uplatňuje konzervativní monetární politiku k zajištění stabilního a předvídatelného prostředí v zemi. Její manévrovací prostor je ovšem limitován známými skutečnostmi, zejména zapojením Lotyšska do EMU.

Kontakt:
Latvijas Banka
K. Valdemára ielá 2a, Ríga LV-1050, Latvija/Latvia
Tel. 00371-7-022300, fax 7-022420
Web: http://www.bank.lv

V roce 2014 činil zisk lotyšských bank 311,4 mil. EUR a v porovnání s rokem 2013 vzrostl o 26,5 %. Největší zisk vykázala Swedbank AS (115,9 mil.EUR), na druhém místě byla ABLV banka se ziskem 66,21 mil. EUR a třetí Rietumu Banka se ziskem 53,6 mil. EUR.

Podrobnější informace je možné získat na níže uvedených kontaktech Asociace lotyšských komerčních bank nebo Komise pro finanční a kapitálový trh (FKTK) 

Pojišťovnictví

Lotyšské sdružení pojišťoven sdružuje celkem 18 pojišťovacích institucí, z toho polovinu tvoří zahraniční filiálky; na trhu působí osm životních pojišťoven (více na stránkách asociace)

Podrobné a aktuální informace:

Státní dozorčí rada
Apdrošinášana uzraudzíba inspekcija
email: vs@vaui.gov.lv
web: http://www.vaui.gov.lv

Seznam akreditovaných pojišťoven a informace o jejich licencích na webu Komise pro finanční a kapitálový trh.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základní principy a pravidla daňové politiky v Lotyšsku byly vytyčeny v „Zákonu o daních a poplatcích“, který vstoupil v platnost v únoru 1995.

Po vstupu Lotyšska do EU odpovídá daňový systém standardům EU a doporučením mezinárodních finančních organizací. Zákon o daních a poplatcích z roku 1995 se průběžně novelizuje; správou daní se zabývají Státní finanční úřad a Státní fond sociálního pojištění a městské samosprávy.  

Zatímco do roku 2011 se daně vzhledem ke krizi spíše zvyšovaly, roky 2012 a 2013 přinesly zásadní obrat, a to ve snížení některých z nich - zejména DPH a daně z příjmů obyvatelstva. 

 K daním odváděným centrálně patří:

  1. daň z příjmu společností
  2. daň z příjmu fyzických osob
  3. daň z přidané hodnoty
  4. spotřební daň
  5. sociální daň
  6. daň z nemovitostí
  7. daň z přírodních zdrojů
  8. cla
  9. daň z hazardních her, sázek a loterií
  10. silniční daň

 Daň z příjmu společností

  • platí všechny rezidentní společnosti, stanoví se na základě vykázaných čistých příjmů
  • sazba je 15 %, pro mikropodniky 9 %
  • povinné sociální odvody (tzv. sociální daň) činí celkem 34,09 % na pojištěnce, podílejí se na ní zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců)
  • pro společnosti neregistrované v zemi (non-residents) je sazba založena na výši zisku dosaženého v Lotyšsku a stanovují se zvláštní sazby na: příjmy z dividend – 10 %, managementu a konzultačních služeb – 10 %, úroků – 10 % (u komerčních bank – 5 %), práv používání duševního vlastnictví – 5 % (literární a umělecké práce, filmy, video a audio nahrávky – 15 %), nájmu majetku na území Lotyšska – 5 %.
  • od roku 2010 se podíl reprezentačních výloh, které lze odečíst z daně z příjmu, snížil ze 60 na 40 %.
  • pro potřeby zúčtování daně z příjmu podniku se 1,5krát zvýšil objem výloh, o něž se zvětšuje zdanitelný příjem. Jde o výdaje nesouvisející s hospodářskou činností a se ztrátami, které vznikly v procesu údržby objektů sociální infrastruktury.
  • Daňoví plátci mají nyní větší možnost samostatně určovat snížené platby předem, pokud se jim snížil objem zisku.

Daň z příjmu fyzických osob

  • Všeobecná sazba daně z příjmu obyvatelstva se od 1. 1. 2015 snížila z 24 na 23 %. Na tuto úroveň se z dosavadních 15 % zvýšila i sazba daně u osob samostatně výdělečně činných.
  • Platí se daň z kapitálových výnosů – 10 % z dividend a úroků, 15 % z přírůstku kapitálu. Na polovinu se snížily daňové úlevy z úspor v penzijních a pojišťovacích fondech.
  • Zdanění podléhá například i použití služebního vozu k soukromým účelům, některé mimořádné dary zaměstnavatele zaměstnancům či dary nad 1400 EUR (mezi osobami, které nejsou v příbuzenském vztahu).
  • Roční nezdanitelný příjem ze zemědělské výroby a z poskytování agroturistických služeb byl snížen z 5600 EUR na polovinu. Do zdanitelného základu se započítávají i peněžní podpory zemědělského podnikání a rozvoje venkova  z prostředků státu i z evropských fondů.
  • Sazbou 10 % se zdaňují příjmy majitele z prodeje lesa určeného ke kácení a tržby z takto získaného dříví; příjmy prostředníků těchto obchodů se zdaňují dle norem platných pro běžnou hospodářskou činnost.

Od 1. 1. 2015 klesla daň z příjmu obyvatel z předchozích 24 % na 23 %. Nezdanitelné minimum je 75 EUR a uvažuje se o jeho dalších úpravách, které by zhodnotily majetkový a sociální status plátce. Vzhledem k tomu, že daň z příjmu fyzických osob je hlavním zdrojem financování místních samospráv, mají být vypracována kompenzační opatření, aby nedošlo k destabilizaci místních rozpočtů.  Korporátních daní se změny nedotkly, protože už nyní patří lotyšská 15% sazba firemní daně z příjmu k nejnižším v EU.

Daň z přidané hodnoty

  • Je uplatňována na dodávky zboží, služeb, dovozy, spotřebu. Jako plátce daně musí být registrován subjekt, jehož příjmy za zdaňované období překročí 14 000 EUR. Je umožněno dobrovolně se zaregistrovat jako plátce.
  • Od 1. 7. 2012 Lotyšsko snížilo DPH z 22 % na 21 % , redukci umožnil mj. zlepšující se výběr daní; snížená sazba, jež se vztahuje na dodávky plynu, tepla, dříví, na dopravní služby, knihy, noviny a ubytovací služby, činí 12 %; dodávky elektrické energie byly převedeny ze snížené sazby do běžné.
  • Od 1. 7. 2011 se zvýšily některé spotřební daně (mj. spotřební daně na tabákové výrobky a alkohol, další zvýšení těchto daní se očekává).
  • 0 % sazba se uplatňuje u specifických druhů zboží a služeb (dodání zboží či služeb do jiného státu EU, autorský honorář aj.).
  • V souladu se směrnicemi EK byla od 1. 1. 2010 upřesněna a zjednodušena technická pravidla pro různé operace a různé typy plátců DPH - například se prodloužila lhůta pro převod daně do státního rozpočtu, a to na dobu nepřesahující 20 dnů od konce zdaňovacího období.  
  • Pro zemědělce byl rozsah kompenzace DPH (vrácení daně) zvýšen z 12 % na 14 %.

Spotřební daň

  • Může být vypočítávána procentuálně z hodnoty zboží nebo jsou uplatňovány pevné sazby za jednotku. Dani podléhají alkoholické nápoje (kromě slabšího piva), tabákové výrobky, drahé kovy, drahokamy a polodrahokamy, osobní vozy a pohonné hmoty.
  • Minimální sazba akcízu na cigarety se nesmí dostat pod 67,2 EUR za tisíc kusů nebo 1,34 EUR za 1 balení.
  • Akcíz na víno a nápoje vznikající kvašením činí 64 EUR za 100 litrů, spotřební daň na meziprodukty s obsahem čistého alkoholu do 15 stupňů včetně je 65 EUR.

Sociální daň

  • Povinné sociální odvody činí celkem 34,09 % na pojištěnce, podílejí se na něm zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců).
  • Zaměstnanec v produktivním věku platí zpravidla 9 %.
  • Od r. 2009 jsou zdaněny penze - všechny penze vyšší než 235 EUR podléhají zdanění 25 %  – Lotyšsko je tak jedinou zemí v rámci EU, která takový princip uplatňuje.

Daň z nemovitostí

Daň se dělí se na daň z pozemku a daň z budovy, závisí na hodnotě nemovitosti; základní sazba je 1,5 % z katastrální hodnoty daného objektu.

Daň z přírodních zdrojů

Daň je placena subjekty těžícími přírodní zdroje, znečišťovateli životního prostředí, dovozci či výrobci zboží znečišťujících životní prostředí (týká se např. obalů ze skla, polymerů, plastů, kovů, papíru, kartonu atd. ). Sazba závisí na způsobu výpočtu.

Daň z osobních automobilů a motocyklů

Daň vztahující se na osobní automobily, které nebyly dříve registrovány nebo byly registrovány v zahraničí  po 1. 1. 2009, se určuje podle množství emisí CO²; u motocyklů se vychází z objemu válců motoru.

Roční daň (poplatek) z dopravních prostředků

Sazba pro motocykly činí 35,57 EUR; osobní automobily do 1500 kg 35,57 EUR, o hmotnosti 1501–1800 kg 75,41 EUR, 1801–2100 kg 128,06 EUR, 2101–2600 kg 162,21 EUR, 2601–3000 kg 196,36 EUR, 3001–3500 kg 226,24 EUR, nad 3500 kg 256,12 EUR.        

Speciální snížené daňové sazby jsou uplatňovány ve speciálních ekonomických zónách ve městech Liepája a Rezekne, a to v zájmu přilákání investic a podpory rozvoje těchto regionů.

Vzhledem k častým změnám a poměrně složitému daňovému systému v Lotyšsku se doporučuje v případě potřeby vyhledat aktuální informace na webových stránkách lotyšského ministerstva financí (rubrika Taxes).

Formuláře pro DPH jsou k dispozici na webových stránkách Státní daňové služby.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: