Lucembursko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

5. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Lucemburku (Lucembursko)

Lucemburské velkovévodství, unitární, demokratický stát je konstituční monarchií v čele s velkovévodou (Jindřich Lucemburský). Parlament je jednokomorový (Poslanecká sněmovna, 60 poslanců). Ekonomika je dynamická, otevřená, vysoce integrovaná, založena zj. na službách, zj. finančních (27 %/kapitál 4,2 trilionů eur). HDP od krize z 2008 kontinuálně roste: 2017: 4,2 %, 2018-2019 (odhad): 4,6 %, 2020-2021 (dtto): 3,6 %; 2022(dtto): 2,9 % a výrazně převyšuje výsleky eurozóny (v 2017-2019 (odhad) do 2 %). Dle odhadu na rok 2018 nezaměstnanost (5,7%) i inflace (1, 1 %) jsou nízké.

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Lucemburské velkovévodství
  • francouzsky Grand-Duché de Luxembourg
  • německy Großherzogtum Luxemburg
  • lucembursky Groussherzogtum Lëtzebuerg

Státní uspořádání, typ zřízení:

 

Konstituční monarchie, unitární stát, liberální demokracie

Složení vlády:

Vláda vzešla z předčasných parlamentních voleb, 20. 10. 2013. Přestože v nich se ziskem 23 křesel zvítězila středo-pravicová Křesťansko sociální lidová strana (Chrëschtlech-Sozial Vollekspartei, CSV, 1944), z níž dosud pocházeli všichni lucemburští premiéři s výjimkou liberála Gastona Thorna v letech 1974 et 1979, nepodařilo se jí sestavit vládu.

 

Historicky první trojstrannou, modro-červeno-zelenou, koalici  4.12. 2013 utvořila středopravicová, liberální Demokratická strana (Demokratesch Partei, DP, 1955, Xaviera Bettela, zisk 13 křesel), levicová Socialistická dělnická strana (Lëtzebuerger Sozialistesch Aarbechterpartei, LSAP, 1945,  Claude Haagena,  zisk 13 křesel) a Zelení (Déi Gréng, 1983,  Françoise Folmerové et Christiana Kmioteka, zisk 6 křesel).

 

CSV zůstala v opozici spolu s dalšími parlamentními uskupeními, ultrapravicovou ADR (Alternativní demokratická reformní strana (Alternativ Demokratesch Reformpartei, ADR, 1987,  Jeana Schoose, zisk 3 křesla) a Levicí (Déi Lénk, 1999, pod kolektivním vedením, zisk 2 křesla).

 

Vládu tvoří 15 ministerských a 3 tajemnická portfolia. Kabinet není založen na paritním základě (13 mužů, 5 žen).  Během volebního období v něm došlo pouze ke dvěma obměnám (ministerstvo kultury po demisi Maggy Nagel/ové převzal 18. 12. 2015 premiér Xavier Bettel, funkci ST pro infrastrukturu a udržitelný rozvoj po úmrtí Camille Gir/y 20. 6. 2018 převzal dosavadní europoslanec Claude Thurmes). V parlamentu disponuje  kabinet (vzhledem k barvám zúčastněných stran přezdívaný "gambijský") oporou 32 ze 60 hlasů (tj. 53,3%).

 

Příští parlamentní volby proběhnou 14. 10. 2018.

 

Rozdělení ministerských portfolií:

  • Xavier Bettel: předseda vlády,  ministr pro komunikaci a média a ministr pro náboženské otázky, od 18. 12. 2005 rovněž ministr kultury (DP);
  • Étienne Schneider: místopředseda vlády, ministr hospodářství,  ministr vnitřní bezpečnosti, ministr obrany (LSAP);
  • Jean Asselborn: ministr pro zahraniční a evropské záležitosti, ministr imigrační a azylové politiky (LSAP);
  • Félix Braz: ministr spravedlnosti (Déi Gréng) ;
  • Nicolas Schmit: ministr práce, zaměstnanosti a sociálního a solidárního hospodářství (LSAP);
  • Romain Schneider: ministr sociálního zabezpečení, ministr spolupráce a humanitární pomoci, ministr sportu (LSAP);
  • Francois Bausch: ministr stálého rozvoje a infrastruktury (Déi Gréng) ;
  • Fernand Etgen: ministr zemědělství, vinařství a ochrany spotřebitele, ministr pro vztahy s Parlamentem (DP);
  • Marc Hansen: ministr bydlení, zastupující ministr pro  vyšší vzdělávání a výzkum (DP);
  • Pierre Gramegna: ministr financí (DP);
  • Lydia Mutsch/ová: ministryně zdravotnictví, ministryně pro rovné příležitosti (LSAP);
  • Daniel Kersch: ministr vnitra, ministr veřejné správy a pro veřejnou reformu (LSAP);
  • Claude Meisch: ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ministr vyššího vzdělávání a výzkumu (DP);
  • Corinne Cahen/ová: ministryně pro rodinu a integraci, ministryně pro Velký region (DP);
  • Carole Dieschbourg/ová: ministryně životního prostředí (Déi Gréng);

 

  • Francine Closener/ová: státní tajemnice pro hospodářství, státní tajemnice pro vnitřní bezpečnost a státní tajemnice pro obranu (LSAP);
  • Guy Arendt: státní tajemník pro kulturu (DP);
  • Claude Thurmes: státní tajemník pro udržitelný rozvoj a infrastrukturu (Déi Gréng, od 24. 6.2018).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celková statistika:

  • Počet obyvatel: 602.005 (k 1. 1. 2018), z toho 288.200 cizinců (z hlediska počtu obyvatel druhý nejmenší členský stát EU po Maltě, cizinci, převážně evropského původu, tvoří 47 %)
  • Hustota: 232,8 obyvatel/km2

Věková skladba:

  • děti do 14 let 16,1 % 
  • aktivní populace 69,5 % 
  • starší 65 let 14,3 %  (průměrný věk dožití je 72 let u mužů a 82,8 let u žen)

Národnostní složení:

  • 53,3 % Lucemburčanů
  • 47,9 % cizinců (z toho 39 % EU- 16, 2 % Portugalců, 7, 2 %  Francouzů, 3, 5 % Italů, 3, 4 % Belgičanů, 2, 2 % Němců, 1 % Britů, 0, 7 % Nizozemců, 4, 8 % ostatní - a 7, 7 % občanů z rozvojových zemí).

Jazyková skladba:

 

Francouzsky hovoří 96 %, lucembursky 78 %, německy 75 %. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá 11 % obyvatel.

 

Náboženské složení:

 

Převažuje katolické vyznání (73,7 %), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2,3 %). S imigrací se postupně etabluje islám (2,2 %), k ateismu se hlásí 22 % populace.

 

Největší města dle počtu obyvatel:

  1. Lucemburk 116.300
  2. Esch-sur-Alzette 35.000
  3. Differdange 26.200
  4. Dudelange 20.900
  5. Pétange 18.700

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Lucembursko je příkladem stabilního, vysoce rozvinutého hospodářství, které charakterizuje vysoký příjem (odha 2018 / průměr 51.000 eur/rok), relativně nízká nezaměstnanost (odhad 2018/ 5,7 %) a inflace (odhad 2018/ 1,1 %)i trvalý růst HDP (odhad 2018/ 4,6 %).

 

Vzhledem k rozloze a geografické pozici je pro Lucembursko charakteristická ekonomická otevřenost, silná orientace na zahraniční obchod a integrace do větších hospodářských celků (EU, OECD, WTO). Přirozenými, největšími hospodářskými partnery  jsou zj. sousední, ale  i ostatní členské země EU, transatlantičtí partneři a ve stále větší míře i velké asijské ekonomiky (Čína, Japonsko).

 

Tradičními exportními partnery jsou:

 

Vývoz (12, 7 mld. eur):  Německo (27,78 %), Francie (14, 66 %), Belgie (11,64 %), Itálie (3, 99 %),  Nizozemsko (5, 55 %), Velká Británie (4, 12 %), Polsko (2, 36 %), Španělsko (2, 37 %), 

 

Dovoz (18, 9 mld. eur):  Belgie (33, 96 %), Německo (26, 54 %), Francie (11, 95 %), USA (4, 23 %), Nizozemsko (5, 16 %), Itálie (2, 33 %), Velká Británie (2, 23 %), Japonsko (2, 59 %), Polsko (1, 25 %), (Španělsko 1, 18  %), Rakousko (0, 72 %).

 

Všechny největší ratingové agentury světa (Standard and Poors, Moody´s, PPRO, MaG, Fitch, DBRS) hodnotí Lucembursko, vysoce příjmovou, otevřenou, stabilní, dynamickou a ve vnitřním trhu EU plně integrovanou ekonomiku, s trvalým růstem a nízkou zadlužeností, inflací i nezaměstnaností, vzhledem k politické i ekonomické kondici a stabilní perspektivě, nejvyšší možnou známkou, AAA. Míra exportního rizika dle OECD je minimální.

 

Mnoho společností působících v zemi  patří, stejně jako v sousedním Německu, ke světovým technologickým lídrům. Většina vykazuje vysokou míru produktivity a robotizace. Zaměřuje se na produkci s vysokou přidanou hodnotou, rozvoj inovací a digitalizaci (Lucembursko v 2017 iniciovalo i tematický nadnárodní projekt na unijní úrovni - spolu s Francií, Itálií, Německem, Nizozemskem, Portugalskem a Španělskem zahájilo projekt evropské superpočítačové sítě, HPC, k němuž se posléze připojila mj. i Česká republika.  Od 2018 má být schopna výkonu v petaflopech za sekundu (1.000.000.000.000.000 operací v plovoucí řádce za sekundu), tj. výkonu vyššího nežli je dosud výkon všech 5 nejsilnějších špičkových počítačů světa dohromady.

 

Mezi strategická odvětví země patří kromě tradičního ocelářství (i v České republice působící LU firma ArcelorMittal, pův. Arbed, 1876) standardně finanční služby (FinTech/privátní bankovní správa, investiční fondy, Investment Vehicles, pojišťovnictví,penzijní systémy, islámské finančnictví, MicroFinance, finanční filantropie, správa intelektuálního vlastnictví, ad.), doprava, logistika, telekomunikace, média, elektronické obchodování, služby podnikům i obchodní platforma pro Velký region (Pôle du commerce de la Grande Région).

 

Vláda usiluje o udržení podílu průmyslové produkce (podíl služeb na HNP - 27 %/zj. finanční - neustále roste), další diverzifikaci i nové investice do novátorských odvětví (mj.  kosmického průmyslu/plánovaná je těžba z asteroidů; biotechnologií, OZE, odpadového hospodářství), správy dat, elektromobility a autonomních vozidel,  zdravotnictví). Cílevědomě buduje transparentní právní i investiční a stimuluje fiskální prostředí. Aktivně podporuje rozvoj školství (Lucemburská univerzita byla založena v 2003, v posledních letech se však již mezi 50 nejmladšími VŠ světa umisťuje kolem 10. místa) a rozvoj základního i aplikovaného výzkumu.

 

Hospodářství je stále více závislé na zahraničních a přeshraničních pracovnících (47 % pracovní síly/180.000 osob, zj. ze sousedních Belgie, Francie a Německa).

 

Energetika je založena na importované ropě a plynu, postupně roste podíl OZE. Jadernou elektrárnu o plánovaném výkonu 1.200 MW se pro protesty Lucemburčanů  v 1978 nepodařilo postavit.

 

Průmyslové základně (7,2 %-nejméně v EU) původně dominovala ocelářská výroba. Po jejím útlumu došlo k diversifikaci zj. v oblasti chemického (biotechnologie), strojírenského (autodíly, autoskla), sklářského (spotřební zboží) a gumárenského (pneumatiky) a zpracovatelského (alumunium, food processing) průmyslu.

 

Zemědělství (0,2 % HDP, 3 % populace) je vysoce intenzivní, orientuje se zj. na vinařství (15 mil. litrů vína ročně), obilnářství, ovocnářství a chov skotu.

 

Služby tvoří většinu ekonomické základny země (88,7 %). Dominantní jsou zj. bankovní a finanční produkty (FinTech/27 % HDP).

 

Lucembursko je 2. největším globálním světovým centrem investičních fondů (po New York/u). Suma Lucemburskem spravovaných investičních fondů přesáhla v 10/2017 částku 4 a v 1/2018 dokonce 4,2 trilionů eur. Jde tedy o více než dvojnásobek burzovní hodnoty 50 nejcennějších firem světa do dohromady. Jen za poslední 3 roky jde o nárůst o více než 1.000 mld. eur.  Investiční portfolio značně rozšířilo (dnes je již distribuováno do sedmi desítek  zemí), rozrostl i počet místně domiciliovaných fondů (4.110).

 

Lucembursko  je i statisticky nejdůležitějším bankovním střediskem eurozóny. Po Londýně a Curychu stojí jednoznačně na pomyslném vrcholku pyramidy bankovních center Evropy, v světovém měřítku zaujímá 18. pozici. Finanční a bankovní sektor v zemi představuje 1/3 národního HDP. Sektor těží z tradiční diskrétnosti, multilingvismu i vynikající úrovně digitalizace a novátorských finančních produktů řady místně registrovaných finančních domů (139 bank, 3.500 podílových a specializovaných investičních fondů, 7.000 individuálních poskytovatelů, zj. rizikové a penzijní fondy).

 

Mimo sektoru financí exceluje země i v ICT a telekomunikacích (nadnárodní telekomunikační TV a radiová společnost RTL (1920), globální satelitní společnost SES (1985 - v 2018 tvoří 2% LU HDP). Velmi úspěšné je v logistických a dopravních službách (centrální poloha v tzv. Velkém regionu - Sársko, Lotrinsko, Porýní-Falc a Valonsko - umožňuje lucemburským centrům významnou unijní expanzi). 

 

Značný podíl na tvorbě HDP zaujímá stavebnictví, obchod s nemovitostmi a turistika (až 11,7 % populace, 8,3 % HDP, ročně přijíždí na 900.000 návštěvníků). Země disponuje i rozvinutou sítí služeb pro podnikatele (architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, informatici, konzultanti, realitní kanceláře, ad.).

  

Země v posledních letech zaznamenává  2. největší  HDP per capita na světě (52,1 mld. eur, per capita 102.000 USD: na prvním místě se statisticky pohybuje Katar, profitující z těžby ropy).

 

Průměrný roční hrubý plat dosahuje 51.000 eur, čistý 38.000 eur. Země zaznamenává jeden z nejvyšších rozpočtových přebytků v poměru k HDP (do 2020 by měl ze současných 1,7 % HDP klesnout na max. 0,8 %). Dluh dosahuje 22,7 % (do 2020 by měl  klesnout na 20 %). Zahraniční rezervy se pohybují kolem 0,7 mld. eur, běžný účet platební bilance přes vysokou míru státních investic do infrastrukturních úprav dosahuje 2,711 mld. eur.

 

Přes solidní fundament hospodářství patří k největším výzvám současnosti základní strukturální problémy LU ekonomiky: obligatorní indexace (tj. povinné narovnávání platů v závislosti na inflaci), absentující reforma penzijního systému (deficitního nejpozději od 2050), stupňující mobilita (počet přeshraničních pracovníků dále roste, dopravní infrastruktura zaostává),  energetická spotřeba (rozvoj OZE je za očeáváním: v 2017 pouze 5,4%, se závazkem 11% v 2020), absence národní RaD strategie (Universita není zaměřena technicky, nedostává se  odborníků s technologickým proškolením) i chybějící ubytovací kapacity (ceny nájmů v důsledku rostou neúměrně k růstu platů).

 

Základní makroekonomické ukazatele (zdroj:  Statec)

Ukazatel

2010 

 2011

 2012

2013

2014

2015

2016

2017

 

2018

(březen)

Růst HDP (%)

 5, 7

 2, 6

 -0,8

4, 3

4, 1

4, 8

2,9

4, 2

4, 6

Míra inflace (%)

 2, 2

 2, 3

 3,4

2,7

1,7

0, 5

0,2

1, 9

1, 1

Nezaměstnanost (%)

 3, 1

 5, 7

 6,1

6, 8

7, 1

7,1

6, 8

6, 0

5, 7

Bilance běžného účtu (mld. USD)

 -

 -

 -

3, 5

3, 6

3, 0

2, 7

3, 2

3, 3

Populace (tis.)

 516

 517,2

 520

524,9

537, 0

549, 7

563, 0

590, 1

602

Konkurenceschopnost

 -

 -

 -

23/148

22/144

22/140

19/144

20/144

19/144

Exportní riziko OECD

 0

 0

 0

0

0

0

0

0

0

Dluh (% HDP)

 20,1

 19,1

 22

 23,3

 22,9

 21,5

 22,4

22,9

22, 7

Deficit (% HDP)

 -0,7

 0,5

 0,3

1

 1,5

1,6

 1,6

0,8

0, 7

Export (mil. €)

10.637,6

 11.999,4

10.953,4

10.639,1

11.389,3

11.672,9

11.903,1

12.667,4

1.040,2

Import (mil. €)

16.301,7

 18.785,7

18.846,4

18.040,8

18.128,7

17.658,1

17.636,1

18.949

1.531,2

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 Státní rozpočet (mld. €)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018 (odhad)

Výdaje

13 291,1

14 293,6

14 684,4

15 035,3

15 637,8

 16.739

 17.899

 13,396

Příjmy

12 589,0

13 390,4

14 186,0

14 957,6

15 406,4

 16.106

 16.916

 13,754

Saldo

-702,1

-903,2

-498,4

-77,7

-231,4

 -633

 - 983

 +358

Zdroj: STATEC/MF LU

 

19. Program pro stabilitu a růst a Víceletý rozpočtový plán 2017-2021 (Programme de stabilité et de croissance et du Plan budgétaire pluriannuel) představil ministr financí Pierre Gramegna ve Sněmovně 24. 4. 2018.

 

Resort konstatuje ekonomickou konjunkturu (v 2018/odhad: 4,6 % růst, 5,7 % nezaměstnanost, 1,1 % inflace) i úspěchy strukturálních  reforem z 2013-2014 a opatrné rozpočtové politiky státu v 2013-2018 i mimořádně dobrou kondicí finančního sektoru země (2. nejvýznamější středisko finančních fondů po New Yorku, i přes určitý odliv po přistoupení k BEPS/OECD v 2017). V 2017 došlo rovněž k vynikajícím výsledkům sektorů¨telekomunikací a ICT (rozvoj datových úložišť pro národní firmy i mezinárodní organizace a další státy - př. Estonsko). Vládě se díky stabilní ekonomice daří implementovat rozsáhlé infrastrukturní projekty (silnice, tramvajové linky, lanovky v hlavním městě, rozšiřování administrativní čtvrti Lucemburku, nová nádraží, atd.).

 

Dobré makroekonomické údaje jsou zčásti dány celoevropským ekonomickým oživením, výsledky lucemburské ekonomiky ovšem vycházejí ze srovnání se zbytkem eurozóny nepoměrně lépe (výrazně zj. růst).

 

Úkolem pro vládu zůstává implementace opatření oběhové ekonomiky, prohlubování digitalizace a cílené stimulace RaD inovací, (zatím aspoň proklamativní) směřování k bezemisní dopravě a snaha o navyšování podílu OZE v energetické skladbě země (tzv. "3. průmyslová revoluce" popsaná ve strategickém plánu rozvoje LU ekonomiky amerického poradce kabinetu Jeremyho Rifkina v 2016).

 

Přetrvávajcím problémem země je zj. rostoucí podíl osob žijících na či dokonce pod hranicí chudoby (18, 9 % zaměstnanců na poloviční úvazek, 10 % zaměstnanců na plný úvazek, tzv. Arme Beschäftigte, Working Poor).

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Státní dluh (% HDP)

 

 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

 2018

Dluh 

 20,1

19,1

22

23,3

22,9

21,5

 22,4

 22,5

 22,7

Deficit

 -0,5

0,5

0,2

0,7

1,4

1,3

 0,8

 0,7

 0,7

 

Devizové reservy

1.014 mld. USD (odhad/CIA Factbook)

 

Zahraniční zadluženost

Zahraniční zadluženost Lucemburska, součet  dluhů státu (veřejná správa, samospráva, centrální banka) i soukromých subjektů (právnické i fyzické osoby, představuje závratných 9,968 mld. USD, tj. 3, 44 % HDP, globálně 10. pozice. V přepočtu na obyvatele jde o nejvyšší zadlužení na světě (3.759.174 USD), tj. 84x vyšší nežli v případě největšího globálního dlužníka, USA. Lucemburské HDP na osobu je přitom nominálně rovněž nejvyšší na světě (108. 832 USD).

 

Běžný účet platební bilance 2017 (mil. eur)

   Kredit  Debit  Bilance
Běžný účet  269.977  267.222  +2.755
Zboží  14.164  18.321 -4.157
Služby  90.680  67.468 +23.211
Prvotní důchody  155.978 172.552  -16.574
Druhotné důchody  9.155  8.880  +275

 STATEC (3/2018)

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Lucembursko patří k nejvýznamějším finančním centrům světa. Díky modernímu, liberálnímu rámci i tradičně kvalitní ochraně investic i aktivní vládní politice přitahuje zahraniční finanční operátory všech velikostí, v poslední době zj. z Asie (Čína, Japonsko).

 

Dle Global Financial Center´s Index země v roce 2017 počtvrté stanula na vrcholku pomyslné pyramidy bankovních center Evropy. Je nejen nejdůležitějším bankovním střediskem eurozóny, ale i třetím centrem kontinentu, po Londýně a Curychu. Ve světovném srovnání drží 18. pozici. Výše proinvestovaných prostředků  fondů činí 4,2 trilionů eur, země se tak stala největším evropským a druhým největším světovým centrem investičních fondů (po New York/u). K lídrům patří v oblasti soukromého bankovnictví. Počet bank postupně konsolidoval na 139 (je stále vyšší nežli ve Frankfurtu, Dublinu, Paříži či Amsterodamu). Sektor zaměstnává 26.000 pracovníků (z toho 20.000 zahraničních).

 

Lucembursko přistoupilo ke všem evropským normám architektury pro finanční dohled v Evropě (Basel II/EU, Base Erosion and Profit Shifting/OECD), tendenci po posilování nadnárodní unijní dozorové agentury ESMA a soustředěnou kritiku režimu svých podmínek držby cenných papírů (holdings) i daňových výhod (rulings) ze strany EK ovšem nese nelibě.

 

Lucemburská "City", přezdívaná "Place", se totiž stala šampionem nejen z hlediska smíšeného lidského kapitálu a dobré infrastruktury, politické i ekonomické stability a centrální polohy v EU, ale zj. ohledně flexibilní daňové politiky. Úsilí poradenských firem a multinárodních společeností o využívání daňových schémat za (honorované) aprobace ze strany národní administrativy se přes přistoupení LU k BEPS OECD v 7/2017 jeví beze změn. Veřejně známým faktem je, že státní pokladna na daňových operacích otevřeně vydělává (jen v 2017 na 10,2 mil. eur). V 3/2018 byl dokonce ustaven nový Úřad pro zvláštní daňové režimy (Bureau dédié aux décisions anticipatives - restricts/rulings). S opakovanými odhaleními  případů daňové optimalizace se Lucembursko vyrovnává těžko (LuxLeaks 2014, Panama Leaks 2015, Paradise Papers 2017). Otevřeně nesouhlasně se staví k návrhům EK na adekvátní zdanění velkých nadnárodních internetových společností GAFA (Google-Amazon-Facebook-Apple).

 

Banky

 

Nejstarší bankou Lucemburska je národní Spořitelna (Spuerkeess, 1856, dnes  Banque et Caisse d’Épargne de l’Etat). Od  1944 je plnohodnotnou bankou s oprávněním ke všem operacím. Jejím jediným akcionářem je stát (zisk je každoročně převáděn do státního rozpočtu).

 

Mezi další významné lucemburské banky patří kromě Banque Centrale de Luxembourg (BCL, 1998) Société Nationale de Crédit et dInvestissement a Fortis (FBL, dříve Banque Générale du Luxemburg (BGL), resp. Banka Dexia BIL. Poslední dvě se v důsledku finanční krize dostaly do potíží s likviditou a musely být sanovány podílnickými vládami (Belgie, Francie,  Lucembursko, Nizozemsko). Lucemburská část banky Fortis byla přejmenována na BGL a v 2009 byla převzata francouzskou bankou BNP Paribas (65,96 %). Při této transakci byla vytvořena největší lucemburská banka současnosti.

 

Mezi další významné finanční domy země se řadí ING Luxembourg, Bausparkasse Wuestenrot, CA Indosuez Weath Europe, Banque de Luxembourg (1920, původně pobočka Banque de l´Alsace et de Lorraine), Banque Havilland, Banque Internationale a Luxembourg (BIL), Agence Olomani, Novo Banco, Carnegie, Degroof, Advanzia, Ippa et Associés, Bank of Tokyo-Mitsubishi, Safra Sarasin, Pictet, BCP, Dresdner Bank Luxembourg, La Francaise Internationale, DNB Nor, DNB Luxembourg, Caisse Raiffeisen Agence Mesch, Dekabank Deutsche Girot, DWS Investment, CCB Europe-China Construction Bank, Crédit Suisse, Sociéíté Générale Bank and Trust a CBP Quilvest. Sdruženy jsou v oborové lobbyistické skupině ABBL (Association des Banques et Banquiers). 

 

V Lucembursku má rovněž sídlo Evropská investiční banka (Banque européenne d´Investissement).

Pojišťovny

V Lucembursku jsou zastoupeny všechny hlavní mezinárodní pojišťovací skupiny, s produkty životního pojištění ve spojení s možností investic do podílových fondů. Nezanedbatelný je - vzhledem ke geografické poloze země poměrně paradoxně - podíl námořního pojištění, resp. zajišťovacích aktivit (v zemi působí 250 zajišťoven). Asociace pojišťovacích společností (ACA) reprezentuje 96 místně etablovaných společností, mj. Altair, AME, AXA, Baloise, British Marine, EuropeAssistance,  Shipowners Mutual Protection and Indemnity Association, Le Foyer Assurances, West of England, ad.

Investiční fondy

V Lucembursku je registrován největší počet investičních (Fonds de placement, Fonds d´investissement/aktivních i pasivních) i spekulativních (hedge fonds) fondů  v Evropě, především v oblasti přeshraniční distrubuce. Jejich aktivity směřují do více než 70 zemí světa, se zvláštním zaměřením na Evropu, Asii, Latinskou Ameriku a ve vzrůstající míře i na Blízký východ.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém, pokud jde o strukturu, je  v zásadě srovnatelný s německým (inspiroval se za německé okupace), zatímco systém registrace subjektů snese srovnání s belgickým, nebo francouzským.

 

Daně existují státní (přímé - daň pro fyzické osoby, daň pro právnické osoby, daň pro právnické osoby z majetku a daň z obchodních transakcí - a nepřímé (DPH a daně za registraci podnikání) a daně místní.

 

Místní daně jsou stanovovány autonomně, na úrovni jednotlivých 102 obcí, zcela bez zásahů či dozoru státní správy (tj. neexistuje mj. ani jednotná státní pozemková daň). Komunální poplatky jsou, pakliže jsou vůbec zavedeny, autonomně kalkulovány ve fixní výši či procentuálním poměru. Vybírány jsou buď státem (místní daň pro fyzické i právnické osoby), nebo přímo obcemi  (ostatní místní poplatky, př. vodné, stočné, odvoz odpadu, přeprava odpadní vody/kanalizace, úprava parků, lokální kulturní akce, turistické pobyty, pořádání trhů, provoz cirkusů, ad.). Souborný soupis lokálních zdanění neexistuje. Země se tak potýká s pověstí daňového ráje, přestože přistoupila k BEPS/OESC (7/2017).

 

*****

Sazby základních hlavních daní:

  • DPH a spotřební daň: 17 % (snížená 3 %, 8 %, 14 %) - nejvýhodnější daň v EU
  • Daň z obratu právnické osoby: 21 % pokud danitelný příjem nepřesahuje € 15,000, 21 % v ostatních případech (+ 9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti)
  • Daň z příjmu fyzické osoby: 0–43,6 (+ 9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti); horní daňová sazba pro fyzické osoby:  38,9 % při ročních příjmech vyšších než 150.000 €;
  • Průměrné zdanění mezd: 38 % (průměrné zdanění v eurozóně - cf. vs. EU 40,7 %; Francie 45,3 %, Německo 40,0 %, Belgie 47,4 %);
  • Minimální mzda: 1.998 € (pro kvalifikované prac. 2.398 € - mzdy jsou vázány na index inflace).
  • Korporátní daň: 21 %.

*****

 

U finančních služeb a služeb poskytovaných elektronickou cestou (typu např. e-shopping, telekomunikace aj.) platil do 1/2015 princip zdanění u konečného spotřebitele, od tohoto data u zdroje, což na poskytovatele vyvolává dodatečné nároky (musejí své obchodní aktivity hlásit v místě odběratele).

 

Úroky z vkladů u drobných střadatelů banky do 7/2015 nezdaňovaly vůbec, placeny měly být v rámci ročního daňového zúčtování (přiznání je povinen podávat každý, jehož příjmy odpovídají  základu vyššímu, než ze kterého byly v průběhu roku odváděny zálohy na daň - odpovídají průměrnému výpočtu daně, kterou by měl poplatník s určitým výdělkem odvádět státu, neexistuje ovšem možnost využít ročního daňového zúčtování, které by provedl zaměstnavatel za zaměstnance). Vzhledem k tomu, že šlo o  výpočet komplikovaný a docházelo k daňovým únikům, byl přijat zákon o zdanění úroků z vkladů. Bankám v případě, že úrok  u jednoho účtu přesáhne 250 €/rok, přikazuje danit 10 % u zdroje (tj. přímo odvádět daň za střadatele a přiznávat mu pouze úrok daněný) .

 

Země poskytuje i celou řadu dalších pobídek (investment tax credits, new business tax credit, audiovisual certificates for film productions, venture capital investment certificates, small business incentives, regional and national incentives, research and development incentives, environmental incentives, ad.).

 

Zdroj: www.impotsdirects.public.lu, www.aed.public.lu/index.php, www.legilux.public.lu, www.guidedesimpots.lu, www.expat.org/vivre-a-luxembourg,

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: