Lucembursko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Lucemburku (Lucembursko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Lucemburské velkovévodství
  • francouzsky Grand-Duché de Luxembourg
  • německy Großherzogtum Luxemburg

Složení vlády:

Současná vláda vzešla z předčasných parlamentních voleb konaných dne 20. října 2013. Přestože zvítězila Křesťansko sociální lidová strana (CSV) se ziskem 23 křesel, nepodařilo se jí sestavit vládu. Tu sestavil předák Demokratické strany (DP) Xavier Bettel, který se stal předsedou koaliční modro-červeno-zelené vlády, složené z Demokratické strany (DP, zisk 13 křesel), Socialistické dělnické strany (LSAP, zisk 13 křesel) a strany Zelených (Déi Gréng, zisk 6 křesel). Opozici tudíž tvoří Křesťansko sociální lidová strana (CSV), Alternativní demokratická reformní strana (ADR, zisk 3 křesla) a Levice (Déi Lénk, zisk 2 křesla).

Rozdělení ministerských postů:

  • Xavier Bettel: předseda vlády, státní ministr, ministr pro komunikaci a média, ministr pro náboženské otázky, ministr kultury (DP);
  • Étienne Schneider: místopředseda vlády, ministr hospodářství, ministr obrany, ministr vnitřní bezpečnosti (LSAP);
  • Jean Asselborn: ministr pro zahraniční a evropské záležitosti, ministr imigrační a azylové politiky (LSAP);
  • Félix Braz: ministr spravedlnosti (Déi Gréng) ;
  • Nicolas Schmit: ministr práce, zaměstnanosti a sociální a solidárního hospodářství (LSAP);
  • Romain Schneider: ministr sociálního zabezpečení, ministr spolupráce a humanitární pomoci, ministr sportu (LSAP);
  • Francois Bausch: ministr stálého rozvoje a infrastruktury (Déi Gréng) ;
  • Fernand Etgen: ministr zemědělství, vinařství a ochrany spotřebitele, ministr pro vztahy s Parlamentem (DP);
  • Pierre Gramegna: ministr financí;
  • Lydia Mutsch: ministryně zdravotnictví, ministryně pro rovné příležitosti (LSAP);
  • Dan Kersch: ministr vnitra, ministr veřejné správa a pro veřejnou reformu (LSAP);
  • Claude Meisch: ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ministr vyššího vzdělávání a výzkumu (DP);
  • Corinne Cahen: ministryně pro rodinu a integraci, ministryně pro „Velký region“;
  • Carole Dieschbourg: ministryně životního prostředí (Déi Gréng);
  • Camille Gira: státní tajemník stálého rozvoje a infrastruktury (Déi Gréng);
  • Francine Closener: státní tajemnice pro hospodářství, vnitřní bezpečnost a státní tajemnice pro obranu (LSAP);
  • Marc Hansen: ministr bydlení, zástupce ministr pro  vyšší vzdělávání a výzkum (DP);
  • Guy Arendt: státní tajemník pro kulturu (DP).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkem obyvatel: 576 200 (k 1. 1. 2016), z toho 269 200 cizinců
  • Hustota: 222,8 obyvatel/km2

V aktivním věku (15–64 let) je 69,3 % obyvatelstva, dětí do 14 let je 16,5 % a podíl osob nad 65 let věku činí 14,2 % obyvatelstva.

Národnostní složení:

  • 53,3% Lucemburčanů
  • 46,7% cizinců,
  • 16,2% Portugalců,
  • 7,2% Francouzů,
  • 3,5% Italů,
  • 3,4% Belgičanů,
  • 2,2% Němců, 
  • 1,0% Britů,
  • 0,7% Nizozemců,
  • 4,8% ostatních příslušníků EU,
  • 6,1% občanů z rozvojových zemí.

Náboženské složení:

Převažuje katolické vyznání, malé protestantské a židovské komunity.

Největší města dle počtu obyvatel (k 1. 1. 2016):

  1. Lucemburk 115 200
  2. Esch-sur-Alzette 33 900
  3. Differdange 24 800
  4. Dudelange 20 000
  5. Pétange 18 000

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vzhledem k rozloze a geografické pozici je pro Lucembursko charakteristická ekonomická otevřenost, integrace do větších hospodářských celků a silná orientace na zahraniční obchod. Přirozenými a největšími hospodářskými partnery jsou sousední země a ostatní členské země EU.

Mezi strategická odvětví země patří finanční služby, doprava, logistika, telekomunikace a ocelářský průmysl. Mnoho společností působících právě v těchto odvětvích patří k předním světovým lídrům. V návaznosti na působení těchto společností se na území Lucemburska usazují firmy, které se zaměřují na produkci s vysokou přidanou hodnotou, opírající se o zkušenosti, know-how, rozvoj nových technologií a vysokou produktivitu práce.

Nicméně snahou vlády je zajistit další diverzifikaci hospodářství, aby země byla méně vystavena případným ekonomickým výkyvům jednotlivých odvětví u hlavních zahraničních partnerů. Cílem je přilákat do země zahraniční investory, kteří mají naplnit diversifikační cíle v prioritních oborech, tj. biotechnologii, zdravotnické technice, logistice, automobilovém průmyslu, informatice a komunikacích. Vláda za tímto účelem cílevědomě buduje vhodné právní a investiční prostředí (fiskální opatření, investiční rozvojové programy), podporuje nezbytný rozvoj školství a vědy (založení lucemburské univerzity v roce 2003) jako jednoho ze základních předpokladů hospodářského růstu.

Dominantním sektorem národního hospodářství jsou služby, na které připadá 88 % vytvořené hrubé přidané hodnoty, z nichž na prvním místě jsou finanční služby, které vytvářejí více než 40 % domácího produktu. Průmysl vytváří 11,7 % a zemědělství pouze 0,3 % HDP. Lucembursko patří k předním finančním centrům světa. Podle prestižní publikace "Global Financial Centres Index" z března 2016 zaujímá 14. místo na  světě. První tři místa patří Londýnu, New Yorku a Singapouru. V Evropě se řadí Lucemburk na třetí místo po Londýně a Curichu, v EU tedy na druhé místo, a v rámci Hospodářské a měnové unie dokonce na místo první. V zemi působí přes 140 bank, asi 3 400 podílových a specializovaných investičních fondů a 8 700 dalších poskytovatelů finančních služeb (rizikové a penzijní fondy, samostatní poskytovatelé finančních služeb). Disponuje rovněž rozvinutou sítí služeb pro podnikatele, jako jsou architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, informatici, konzultanti, realitní kanceláře. Centrální geografická poloha umožňuje zde lokalizovaným logistickým centrům expanzi do tzv. Velkého regionu (Sársko, Lotrinsko, Porýní-Falc a Valonsko).

Průmysl zůstává nadále významným hospodářským odvětvím. Vláda podpořila restrukturalizaci hutnictví a napomohla k tomu, aby si země udržela velmi významné postavení na evropském a světovém trhu oceli. Vhodnou pobídkovou politikou stimulovala rozvoj jednak aplikovaného výzkumu a jednak odvětví lehkého průmyslu využívajících pokrokových technologií a dosahujících vysoké míry zhodnocení. Dobře dopadla také jednání se společností ArcelorMittal, která zůstane v Lucembursku a postaví nové sídlo ve čtvrti Kirchberg.

V dubnu 2014 vydala lucemburská vláda Národní plán rozumného, trvalého a inkluzivního růstu. Tento plán je součástí reforem známých pod názvem „Luxembourg 2020“. Národní program reforem se zakládá na dvou pilířích: dosáhnutí vyčíslených cílů a uskutečnění vládních reforem. 

Ekonomický růst se v roce 2015 zrychlil a s 4,8 % byl třetím nejvyšším v EU. Podle odhadů lucemburského Statistického úřadu by se měl růst ekonomiky v tomto roce pohybovat okolo 3 % s předpokladem dalšího zrychlení v roce 2017. Nezaměstnanost, která po delší dobu rostla, zaznamenala v roce 2015 mírný pokles.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let
 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (běžné ceny) mld. €

42,2

43,6

46,5

48,9

52,1

HDP/obyv.

81 300

82 000

85 300

87 600

91 600

Index spotřebitelských cen v %

3,4

2,7

1,7

0,6

0,5

Nezaměstnanost v %

6,1

6,9

7,1

7,1

6,8

Export mld. €

78,4

82,5

91,0

99,4

111,4

Import mld. €

65,4

69,2

75,4

83,6

92,6

Populace v tis.

524,9

537,0

549,7

563,0

576,2

Konkurenceschopnost-pořadí

23/142

22/144

22/148

19/144

20/140

Zdroj: OECD, WEF, STATEC

Lucembursko je příkladem stabilního hospodářství, které charakterizuje vysoký příjem, relativně nízká nezaměstnanost, nízká inflace a pozvolný růst HDP. Služby vytvářejí 88 % HDP, klíčovými jsou pak finanční služby a bankovnictví, turismus, informační technologie, doprava a komunikace. Průmysl přispívá 11,7 % k HDP. Průmyslovému sektoru dominuje ocelářství a chemický průmysl. Zemědělství tvoří pouhé 0,3 % HDP - zejména pak zpracování vína, mléko a mléčné výrobky a živočišná výroba.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mil. €)
 

2011

2012

2013

2014

2015

Výdaje celkem

13 291,1

14 293,6

14 684,4

15 035,3

15 637,8

Příjmy celkem

12 589,0

13 390,4

14 186,0

14 957,6

15 406,4

Saldo

-702,1

-903,2

-498,4

-77,7

-231,4

Zdroj: STATEC

 

Premiér Xavier Bettel dne 26. dubna 2016 v Poslanecké sněmovně Lucemburského velkovévodství přednesl výroční expozé s názvem "Prohlášení vlády o hospodářské, sociální a finanční situaci země". Bylo to již třetí expozé jeho koaliční modro-červeno-zelené vlády, vzešlé z předčasných parlamentních voleb v říjnu 2013. Vyjmenoval všechny reformy, se kterými přišla jeho vláda. Po tomto výčtu konstatoval, že se státu daří ve všech ohledech lépe než před dvěma a půl lety, když se vláda ujala  moci.

Ekonomický růst činil v minulém roce 4,8 %, což je úroveň v posledních 5 letech nevídaná. Stát navíc hospodařil s přebytkem 672 milionů €. Klesající nezaměstnanost na současné úrovni 6,5 % je jednou z nejnižších v rámci EU. Vláda uznává, že tyto makroekonomické údaje jsou zčásti ovlivněny ekonomickým oživením, připomíná však, že je to také důsledek jejího úsilí v rámci rozpočtové politiky. Finanční sektor, který zaznamenal velké změny, vykazuje velmi dobré výsledky. Lucemburk je předním finančním centrem v eurozóně, druhým za Londýnem v rámci celé EU a 14. na světě se 45 000 zaměstnanci, což je dosud nevídaný počet. Ratingové agentury udělují zemi pravidelně známku AAA. Lucembursko hraje rovněž hlavní roli mezi zeměmi nabízejícími nejlepší podmínky pro rozjezd "start-upů".

Ozdravené veřejné finance dovolí provést daňovou reformu, která sníží zátěž občanů na úkor výpadku určité části příjmů do státního rozpočtu. Očekávané zlepšení dopravní situace v hl. městě by mělo zajistit spuštění první části tramvajové linky, plánované na druhou polovinu roku 2017, a také otevření nového nádraží Pfaffenthal-Kirchberg. Problému nákladného bydlení chce premiér čelit jak zavedením příspěvku na bydlení, tak rychlou výstavbou bytových jednotek, které se budou nabízet nejen ke koupi, ale i k pronájmu. V oblasti vzdělávání se chce Lucembursko zaměřit na využití nových technologií ve vzdělávání a také na proškolení vyučujících s ohledem na dnešní potřeby. Předsednictví Lucemburska v Radě EU v druhém pololetí roku 2015 bylo poznamenáno dramatickou uprchlickou krizí; vláda je zvládla dobře, je však zapotřebí nadále hledat celoevropské řešení krize.

Lucemburská vláda v loňském roce svěřila hospodářskou budoucnost země do rukou amerického poradce Jeremyho Rifkina, který má vypracovat strategický plán rozvoje pro třetí průmyslovou revoluci v oblastech informačních a komunikačních technologií, dopravy a energie. Za tímto účelem má být pod jeho vedením vypracována studie s názvem "Strategie třetí průmyslové revoluce". Lucembursko se tak má stát "živoucí laboratoří" a průkopníkem nalézání nezbytných řešení a zvládání velkých výzev budoucnosti.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mil. €)

 

2011

2012

2013

2014

2015

1. běžný účet

2 610

2 641

2 642

2 695

2 874

1.1 bilance zboží

-2 101

-1 483

-959

-181

-2 177

1.2 bilance služeb

13 749

15 024

16 250

16 814

20 692

1.3 bilance výnosů

-9 139

-10 685

-13 022

-14 347

-15 961

1.4 běžné převody

101

-215

373

409

320

Zdroj: STATEC

Státní dluh

 

2011

2012

2013

2014

2015

Státní dluh v % HDP

19,1

22,0

23,3

22,9

21,4

Deficit SR v % HDP

0,5

0,3

0,8

1,7

1,2

Zdroj: STATEC

Zahraniční zadluženost

Zahraniční zadluženost Lucemburska je v přepočtu na obyvatele nejvyšší na světě. Jedná se o součet všech dluhů, které různé subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky, kteří se na něm podílejí, patří jak veřejná správa (dluh státu, samosprávných částí a dalších orgánů státu) a centrální banka, tak právnické osoby (firmy) a fyzické osoby (domácnosti). Na konci roku 2015 byla zadluženost země 3 293 miliard EUR.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Lucembursko je významným finančním centrem, které díky modernímu, liberálnímu a regulovanému rámci a díky tradičně kvalitní ochraně investic přitahuje finanční operátory. Země  je největším evropským centrem investičních fondů a současně patří k lídrům v oblasti soukromého bankovnictví.

Nejistotou pro Lucembursko je budoucí vývoj finančního sektoru. Krize ukázala nutnost lépe dohlížet na finanční sektor, především díky přílišné závislosti na tomto sektoru, a současně se vyhnout přílišnému protekcionismu. Diverzifikace ekonomiky je prioritou současné vlády, snahou je vytvořit prostor pro nové prioritní obory (blíže v kapitole 1.3).

Na evropské úrovni přijala BCL bankovní koncepci Basel II a dále se podílí na rozvoji nové architektury pro finanční dohled v Evropě s ohledem na kompetence centrálních bank v oblasti makroekonomiky. Na národní úrovni pak BCL připravuje přijetí výkonnějšího správního režimu, podobně jako zavedly některé jiné státy EU, jehož prostřednictvím bude BCL vykonávat nové regulační kompetence a posílí spolupráci s dalšími národními, evropskými a mezinárodními institucemi dohledu nad finančním sektorem. Stejně tak si je BCL vědoma potřeby upravit legislativu a vyjasnit kompetence v oblasti makroekonomického dohledu, finanční stability a mezinárodního zastupování.

Počet bank se trvale mírně snižuje, avšak stále dosahuje počtu 144 a nadále zaměstnává 25 900 pracovníků (z nichž je cca 20 tis. zahraničních) s celkovou bilancí 742 mld. EUR.

Počet bank dle země původu (březen 2016)

Země původu

Počet

Lucembursko

5

Německo

26

Francie

15

Švýcarsko

12

Itálie

10

Čína

10

Velká Británie

7

USA

6

Japonsko

6

Belgie

5

Ostatní země (non-EU)

21

Ostratní EU země

21

Zdroj: BCL

Nejstarší bankou je Spořitelna (Spuerkeess), která v r. 2006 oslavila 150 let svého založení. Od roku 1944 je plnohodnotnou bankou s oprávněním ke všem bankovním operacím a jediným akcionářem je stát. Realizovaný zisk je každoročně převáděn přímo do státního rozpočtu. Nejvýznamnější lucemburské banky, kromě Banque Centrale de Luxembourg (BCL), jsou Banque et Caisse d’Épargne de lEtat a Société Nationale de Crédit et dInvestissement.

Mezi hlavní banky patřily Banka Fortis (FBL), dříve Banque Générale du Luxemburg (BGL), a Banka Dexia BIL, které se v důsledku finanční krize dostaly do potíží s likviditou a musely být sanovány vládami Francie, Belgie, Nizozemí a Lucemburska. Lucemburská část banky Fortis byla zpět přejmenována na BGL a v r. 2009 převzata francouzskou bankou BNP Paribas (65,96 %). Po této transakci se jedná o největší lucemburskou banku.

Pojišťovny

V Lucembursku jsou přítomné všechny hlavní mezinárodní pojišťovací skupiny, nabízející produkty životního pojištění v propojení s možností investování do investičních fondů. Nezanedbatelný je podíl námořního pojištění a rovněž zajišťovacích aktivit (v zemi působí 250 zajišťoven). Asociace pojišťovacích společností (ACA) reprezentuje 96 pojišťovacích společností etablovaných v Lucembursku. Sektor pojišťovnictví dosahuje značného růstu počínaje r. 2004, a to nejen na národním, ale i evropském trhu.

Investiční fondy

Lucembursko je největším sídlem investičních fondů v Evropě, především v oblasti přeshraniční distrubuce fondů. Lucemburské investiční struktury jsou distribuovány ve více než 70 zemích po celém světě, se zvláštním zaměřením na Evropu, Asii, Latinskou Ameriku a Blízký východ.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je, pokud jde o strukturu, srovnatelný s německým, jímž se inspiroval za německé okupace, zatímco systém registrace subjektů je obdobný  jako belgický nebo francouzský. Základní sazba DPH 17 % patří mezi nejnižší v EU a je minimální z hlediska rozpětí nařízeného EK.

Sazby základních hlavních daní:

  • DPH a spotřební daň: 3 %, 8 %, 14 %, 17 %;
  • daň z obratu právnické osoby: 20 % - zdanitelný příjem nepřesahuje € 15,000, 21% - zdanitelný příjem překročí 15,000 € + 7% příspěvek do fondu zaměstnanosti, průměrné zdanění právnických osob činilo v roce 2014 29,22 %;
  • daň z příjmu fyzické osoby: 0–40 + 7/ 9% příspěvek do fondu zaměstnanosti;
  • horní daňová sazba pro fyzické osoby je 43,6 % při ročních příjmech vyšších než 150 000 €;
  • průměrné zdanění mezd činí kolem 38 %, což odpovídá průměrnému zdanění v eurozóně (EU 40,7 % v r. 2005; Francie 45,3 %, Německo 40,0 %, Belgie 47,4 %);
  • Minimální mzda 1992 € (pro kvalifikované prac. 2307 €);
  • Mzdy jsou vázány na index inflace.

Lucembursko využívalo u zdanění finančních služeb a služeb poskytovaných elektronickou cestou (typu např. e-shopping, telekomunikace aj.) principu zdanění u konečného spotřebitele. Od ledna 2015 jsou finanční služby a ostatní služby poskytované elektronicky zdaněny u zdroje, což vyvolává dodatečné nároky na poskytovatele finančních a elektronických služeb, kteří musejí přihlásit své obchodní aktivity v místě odběratele služby.

V minulosti banky přímo nezdaňovaly úroky z vkladů u drobných střadatelů. Tyto úroky byl každý povinen zdanit v rámci ročního daňového zúčtování. Přitom daňové přiznání je povinen podat každý, jehož příjmy odpovídají vyššímu základu, než z kterého byly v průběhu roku odváděny zálohy na daň. Tyto zálohy odpovídají průměrnému výpočtu daně, kterou by měl poplatník s určitým výdělkem odvádět státu. Navíc neexistuje možnost využít ročního daňového zúčtování, které by provedl zaměstnavatel za zaměstnance. Vzhledem k tomu, že jde o komplikovaný výpočet přiznání daní, řada Lucemburčanů jej nepodávala a docházelo k velkým daňovým únikům. Z tohoto důvodu vláda upravila od července 2005 zákon vztahující se ke „zdanění úroků“ z vkladů, který přikazuje bankám zdanit 10% u zdroje (tj. přímo odvést daň za střadatele a přiznat mu pouze zdaněný úrok) v případě, že úrok přesáhne 250 €/rok u jednoho účtu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: