Lucembursko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

13. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Lucemburku (Lucembursko)

Lucemburské velkovévodství, unitární, demokratický stát je konstituční monarchií v čele s velkovévodou (Jindřich Lucemburský). Parlament je jednokomorový (Sněmovna, 60 poslanců). Ekonomika je dynamická, otevřená, vysoce integrovaná, založena zj. na službách (80%), zj. finančních (kapitál až 3,80 trilionů eur). HDP od krize z 2008 kontinuálně roste - růst (4%)  výrazně převyšuje výsleky eurozóny (1,8%), nezaměstanost (6%) i inflace (1, 9%) jsou nízké.

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Lucemburské velkovévodství
  • francouzsky Grand-Duché de Luxembourg
  • německy Großherzogtum Luxemburg
  • lucembursky Groussherzogtum Lëtzebuerg

Státní uspořádání, typ zřízení:

 

Konstituční monarchie, unitární stát, liberální demokracie

Složení vlády:

Vláda vzešla z předčasných parlamentních voleb 20. 10. 2013. Přestože v nich se ziskem 23 křesel zvítězila středo-pravicová Křesťansko sociální lidová strana (Chrëschtlech-Sozial Vollekspartei, CSV, 1944), z níž dosud pocházeli všichni lucemburští premiéři s výjimkou liberála Gastona Thorna v letech 1974 et 1979, nepodařilo se jí sestavit vládu.

 

Historicky první trojstrannou, modro-červeno-zelenou, koalici 4.12. 2013 utvořila středopravicová, liberální Demokratická strana (Demokratesch Partei, DP, 1955, ¨Xaviera Bettela, zisk 13 křesel), levicová Socialistická dělnická strana (Lëtzebuerger Sozialistesch Aarbechterpartei, LSAP, 1945,  Claude Haagena,  zisk 13 křesel) a Zelení (Déi Gréng, 1983,  Françoise Folmerové et Christiana Kmioteka, zisk 6 křesel).

 

CSV zůstala v opozici spolu s dalšími parlamentními uskupeními, ultrapravicovou ADR (Alternativní demokratická reformní strana (Alternativ Demokratesch Reformpartei, ADR, 1987,  Jeana Schoose, zisk 3 křesla) a Levicí (Déi Lénk, 1999, pod kolektivním vedením, zisk 2 křesla).

 

Vládu tvoří 15 ministerských a 3 tajemnická portfolia. Kabinet není založen na paritním základě (13 mužů, 5 žen).  Během volebního období v něm došlo k jediné obměně (ministerstvo kultury po demisi Maggy Nagel/ové převzal 18.12.2015 premiér Bettel). V parlamentu disponuje  kabinet (vzhledem k barvám zúčastněných stran přezdívaný "gambijský") oporou 32 ze 60 hlasů (tj. 53,3%).

 

Rozdělení ministerských portfolií:

  • Xavier Bettel: předseda vlády,  ministr pro komunikaci a média, ministr pro náboženské otázky, ministr kultury (DP);
  • Étienne Schneider: místopředseda vlády, ministr hospodářství,  ministr vnitřní bezpečnosti, ministr obrany (LSAP);
  • Jean Asselborn: ministr pro zahraniční a evropské záležitosti, ministr imigrační a azylové politiky (LSAP);
  • Félix Braz: ministr spravedlnosti (Déi Gréng) ;
  • Nicolas Schmit: ministr práce, zaměstnanosti a sociálního a solidárního hospodářství (LSAP);
  • Romain Schneider: ministr sociálního zabezpečení, ministr spolupráce a humanitární pomoci, ministr sportu (LSAP);
  • Francois Bausch: ministr stálého rozvoje a infrastruktury (Déi Gréng) ;
  • Fernand Etgen: ministr zemědělství, vinařství a ochrany spotřebitele, ministr pro vztahy s Parlamentem (DP);
  • Marc Hansen: ministr bydlení, zastupující ministr pro  vyšší vzdělávání a výzkum (DP);
  • Pierre Gramegna: ministr financí (DP);
  • Lydia Mutsch/ová: ministryně zdravotnictví, ministryně pro rovné příležitosti (LSAP);
  • Daniel Kersch: ministr vnitra, ministr veřejné správy a pro veřejnou reformu (LSAP);
  • Claude Meisch: ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ministr vyššího vzdělávání a výzkumu (DP);
  • Corinne Cahen/ová: ministryně pro rodinu a integraci, ministryně pro Velký region (DP);
  • Carole Dieschbourg/ová: ministryně životního prostředí (Déi Gréng);

 

  • Francine Closener/ová: státní tajemnice pro hospodářství, státní tajemnice pro vnitřní bezpečnost a státní tajemnice pro obranu (LSAP);
  • Guy Arendt: státní tajemník pro kulturu (DP);
  • Camille Gira: státní tajemník pro udržitelný rozvoj a infrastrukturu (Déi Gréng).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celková statistika:

  • Počet obyvatel: 576 249 (k 1. 1. 2017), z toho 269 200 cizinců (z hlediska počtu obyvatel nejmenší členský stát EU po Maltě, cizinci, převážně evropského původu, tvoří 46,7%)
  • Hustota: 222,8 obyvatel/km2

Věková skladba:

  • děti do 14 let 17,3% 
  • aktivní populace 68,7% 
  • starší 65 let 14,0 %  (průměrný věk dožití je 7,2 let u mužů a 82,8 let u žen)

Národnostní složení:

  • 53,3% Lucemburčanů
  • 46,7% cizinců (z toho 39% EU- 16, 2% Portugalců, 7, 2%  Francouzů, 3, 5% Italů, 3, 4% Belgičanů, 2, 2% Němců, 1% Britů, 0, 7% Nizozemců, 4, 8% ostatní - a 7, 7% občanů z rozvojových zemí).

Jazyková skladba:

 

Francouzsky hovoří 96%, lucembursky 78%, německy 75%. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá 11% obyvatel.

 

Náboženské složení:

 

Převažuje katolické vyznání (73,7%), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2,3%). S imigrací postupně etabluje islám (2,2%), k ateismu se hlásí 22% populace.

 

Největší města dle počtu obyvatel:

  1. Lucemburk 115.200
  2. Esch-sur-Alzette 34.400
  3. Differdange 25.400
  4. Dudelange 20.500
  5. Pétange 18.200

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Lucembursko je příkladem stabilního, vysoce rozvinutého hospodářství, které charakterizuje vysoký příjem, relativně nízká nezaměstnanost a inflace a trvalý růst HDP.

 

Vzhledem k rozloze a geografické pozici je pro Lucembursko charakteristická ekonomická otevřenost, silná orientace na zahraniční obchod a integrace do větších hospodářských celků (EU, OECD, WTO). Přirozenými, největšími hospodářskými partnery  jsou zj. sousední, ale  i ostatní členské země EU a transatlantičtí partneři.

 

Tradičními exportními partnery jsou:

 

Vývoz (11,7 mld. Eur):  Německo (27, 01 %), Francie (13, 63 %), ostatní Evropa (12,99 %), Belgie (12, 38 %), Itálie (3, 82 %),  Nizozemsko (5, 7 %), Velká Británie (4, 2 %), Polsko (2, 10 %), Španělsko (2,2 %), 

 

Dovoz (17,5 mld. Eur):  Belgie (33, 03 %), Německo (27, 43 %), Francie (11, 47 %), USA (8, 45 %), Nizozemsko (5, 02 %), Itálie (2, 42 %), Velká Británie (1, 66 %), Japonsko (1, 12 %), Polsko (0, 94 %), (Španělsko 0, 82 %), Raskousko (0, 67 %), ostatní (0, 01%).

 

Všechny největší ratingové agentury světa (Standard and Poors, Moody´s, PPRO, MaG, Fitch, DBRS) hodnotí Lucembursko, vysoce příjmovou, plně otevřenou, stabilní, dynamickou, ve vnitřním trhu EU plně integrovanou ekonomiku, s trvalým růstem a nízkou zadlužeností, inflací i nezaměstnaností vzhledem k politické, ekonomické i finanční kondici i stabilní perspektivě nejvyšší možnou známkou, AAA. Míra exportního rizika dle OECD je minimální.

 

Mnoho společností působících v zemi  patří, stejně jako v sousedním Německu, ke světovým technologickým lídrům. Většina vykazuje vysokou míru produktivity a robotizace a zaměřuje se na produkci s vysokou přidanou hodnotou, rozvoj inovací a digitalizaci. V 2017 Lucembursko spolu s Francií, Itálií, Německem, Nizozemskem, Portugalskem a Španělskem iniciovalo projekt evropské superpočítačové sítě.  Od 2018 má být schopna výkonu v petaflopech za sekundu (1.000.000.000.000.000 operací v plovoucí řádce za sekundu), tj. výkonu vyššího nežli je dosud výkon všech 5 nejsilnějších špičkových počítačů světa dohromady.

 

Mezi strategická odvětví země patří mj. finanční služby (FinTech: bankovní služby, privátní bankovní správa, investiční fondy, Investment Vehicles, pojišťovnictví a penzijní systémy, islámské finančnictví, Microfinance, filantropie, správa intelektuálního vlastnictví, ad.), doprava, logistika a telekomunikace, média a elektronické obchodování, služby podnikům a platforma pro obchod ve Velkém regionu (Pole du commerce de la Grande Région), resp. ocelářský průmysl (i v CZ působící LU firma ArcelorMittal, pův. Arbed, 1876).

 

Vláda kontinuálně usiluje o  ekonomickou diverzifikaci a investice do novátorských odvětví, vč.  rozvoje kosmického průmyslu (plánovaná těžba z asteroidů, 25 národních firem a 2 vědecká střediska), rozvoj biotechnologií,  OZE (Ecotechnologies, mj. odpadové hospodářství a Eco-Constructions), správy dat (Headquarter Functions), elektromobility (Process Engineering),  zdravotnictví, moderního automobilového průmyslu a ICT. Cílevědomě buduje transparentní právní i investiční prostředí (fiskální opatření, investiční rozvojové programy), aktivně podporuje rozvoj školství (Lucemburská univerzita byla založena teprve v 2003, v posledních letech se však již mezi 50 nejmladšími VŠ světa umístila na 11. místě ) a vhodnou pobídkovou politikou stimuluje rozvoj základního i aplikovaného výzkumu.

 

Hospodářství je silně závislé na zahraničních a přeshraničních pracovnících (39 % pracovní síly, 154.000 osob, zj. ze sousedních Belgie,  Francie a Německa).

 

Energetika je založena na importované ropě a plynu a OZE (jadernou elektrárnu o plánovaném výkonu 1200MW se pro protesty Lucemburčanů nepodařilo v 1978 postavit).

 

Průmyslové základně (11,1 %) původně dominovala ocelářská výroba, po jejím útlumu došlo k diversifikaci zj. v oblasti chemického (biotechnologie), strojírenského (autodíly, autoskla), sklářského (spotřební zboží) a gumárenského (pneumatiky) a zpracovatelského (alumunium, food processing) průmyslu.

 

Zemědělství (0,2 % HDP, 3% populace) je vysoce intenzivní, orientuje se zj. na vinařství (15 mil. litrů vína ročně), obilnářství, ovocnářství a chov skotu.

 

Služby tvoří většinu ekonomické základny země (88,7 %). Dominantní jsou zj. bankovní a finanční produkty („FinTech“, až 36 % HDP). Lucembursko se stalo  největším globálním světovým centrem investičních fondů, statisticky zároveň i nejdůležitějším bankovním střediskem eurozóny. Po Londýně a Curychu stojí na pomyslném vrcholku pyramidy bankovních center Evropy, v světovém měřítku zaujímá stabilní 18. pozici. Finanční a bankovní sektor v zemi představuje více než 1/3 národního HDP. Nejen díky tradiční diskrétnosti, ale i vynikající úrovni digitalizace a novátorským finančním produktům místně registrovaných finančních domů (úctyhodných 140 bank a 3 500 podílových a specializovaných investičních fondů i 8 700 dalších poskytovatelů - rizikové a penzijní fondy, samostatní poskytovatelé, tj. více než ve Frankfurtku, Dublinu, Paříži či Amsterodamu). 

 

Mimo sektoru financí exceluje země i v ICT, a telekomunikacích (nadnárodní telekomunikační TV a radiová společnost RTL, 1920, či satelitní společnost SES, 198, obě se sídlem v Lucembursku), v logistických a dopravních službách (centrální poloha v tzv. Velkém regionu - Sársko, Lotrinsko, Porýní-Falc a Valonsko - umožňuje místně lokalizovaným logistickým centrům významnou expanzi. 

 

Značný podíl na tvorbě HDP zaujímá i stavebnictví, obchod s nemovitostmi a turistika (až 11,7% populace, 8,3% HDP, ročně řijíždí na 900.000 návštěvníků). Země disponuje i rozvinutou sítí služeb pro podnikatele (architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, informatici, konzultanti, realitní kanceláře, ad.).

 

Lucembursko podporuje  rozvoj obnovitelných zdrojů energie („3. industriální, oběhová ekonomika“, s cílem bezemisní mobility v perspektivě do 2050), zatím však za národně stanovenými cíli zaostává.

 

Ekonomický růst je v Lucembursku vzhledem ke stagnaci produktivity práce v posledních 15 letech spíše kvantitativní nežli kvalitativní. Stagnaci zaznamenal v souvislosti s globální ekonomickou a hospodářskou krizí roku 2008. V 2009 se HDP země snížilo o vysokých 3,9 % a po růstu v období 2010-12 došlo v 2013-4 k opětnému propadu. Od 2015 se však - i díky balíku reforem "Luxembourg 2020" ("Národní plán rozumného, trvalého a inkluzivního růstu" z 2014, s mj. 5% plánovaným deficitem ke stimulaci ekonomiky, zj. bankovního sektoru) daří udržovat trajektorii oživení. V  2016 zaznamenalo Lucembursko růst 3,5 % (výrazně vyšší nežli průměr eurozóny), v 2017 dokonce 4,2%. Výhled na období 2018-2019 je dle národního statistického úřadu STATEC  5% HDP (tj. suverénně na prvním místě nejen eurozóny, ale i EU).

 

Nezaměstnanost (přes nárůst ve srovnání s počátkem tisíciletí, kdy dosahovala max. 4 %, na 7,1 % v 2014) se v roce v 2016 snížila na 6,1 % (v meziročním srovnání byla o 0,4 % bodů nižší, ve dvouletém srovnání dokonce o 1,2 % nižší, ve srovnání s rokem 2012 dosáhla vůbec nejnižších hodnoty dekády). Výhled na rok 2017 činí max. 5,7 %. Relativně vysoká nezaměstnanost se nadále týká pouze mladých uchazečů o první zaměstnání a méně kvalifikovaných uchazečů o práci (v meziročním srovnání -7,6, resp. – 7,5 %).

 

Míra inflace v roce 2016 dosáhla hodnoty 1,8 % (v meziročním srovnání došlo k propadu o 0,1 %). V následujícím období by se měl ukazatel pohybovat na úrovni 1,6%.

 

Lucembursko zaznamenává  2. největší  HDP per capita na světě (52,1 mld. eur, per capita 102.000 USD - na prvním místě se statisticky pohybuje Katar, těžící ovšem především ze zásob ropy).

 

Průměrný hrubý plat dosahuje  51.000 eur, čistý 38.000 eur.

 

Země zaznamenává tradičně jeden z nejvyšších rozpočtových přebytků v poměru k HDP (do 2020 by měl ze současných 1,7% HDP klesnout na max. 0,8%, dluh na 20%) i nejnižší míru zadlužení v regionu (21,4 %, 3,781 trilionů eur, a to přes tlak OECD/EU na větší transparentnost  daňového režimu (v 2015 EU zahájila jednání o automatické výměně daňových informací u spořicích účtů, v důsledku faktického ukončení lucemburského daňového tajemství došlo k určitému odlivu kapitálu s místních bank). Zahraniční reservy se pohybují kolem 0,7 mld. eur.

 

Běžný účet platební bilance (2,711 mld. eur) je přes vysokou míru státních investic do infrastrukturních úprav v posledních letech tradičně v přebytku.

 

Základní makroekonomické ukazatele (zdroj:  Statec, CIA, OECD, SB, WEF)

Ukazatel

2010 

 2011

 2012

2013

2014

2015

2016

2017

odhad

2018

odhad

Růst HDP (%)

 5, 7

 2, 6

 -0,8

4, 3

4, 1

4, 8

2,9

4, 2

5, 0

Míra inflace (%)

 2, 2

 2, 3

 3,4

2,7

1,7

0, 5

0,2

1, 9

1, 6

Nezaměstnanost (%)

 3, 1

 5, 7

 6,1

6, 8

7, 1

7,1

6, 8

6, 0

6, 2

Bilance běžného účtu (mld. USD)

 -

 -

 -

3, 5

3, 6

3, 0

2, 7

3, 2

3, 3

Populace (tis.)

 516

 517,2

 520

524,9

537, 0

549, 7

563, 0

590, 1

600

Konkurenceschopnost

 -

 -

 -

23/148

22/144

22/140

19/144

20/144

19/144

Exportní riziko OECD

 0

 0

 0

0

0

0

0

0

0

Dluh (% HDP)

 20,1

 19,1

 22

 23,3

 22,9

 21,5

 22,4

22,9

 23,1

Deficit (% HDP)

 -0,7

 0,5

 0,3

1

 1,5

1,6

 1,6

0,8

 0,7

Export (mld. €)

 -

 -

 -

78,4

82,5

91,0

99,4

111,4

-

Import (mld. €)

 -

 -

 -

65,4

69,2

75,4

83,6

92,6

-

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 Státní rozpočet (mil. €)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Výdaje

13 291,1

14 293,6

14 684,4

15 035,3

15 637,8

 16.739

 17.899

 -

Příjmy

12 589,0

13 390,4

14 186,0

14 957,6

15 406,4

 16.106

 16.916

 -

Saldo

-702,1

-903,2

-498,4

-77,7

-231,4

 -633

 - 983

 -

 

Zdroj: STATEC

 

18. Program pro stabilitu a růst a Víceletý rozpočtový plán 2017-2021 (Programme de stabilité et de croissance et du Plan budgétaire pluriannuel) představil ministr financí Pierre Gramegna ve Sněmovně 26.4.2017. Makronomické statistiky roku 2017 (Note de conjoncture 2017) představil před médii předseda národního statistického úřadu STATEC Serge Allegrezza 31.5.2017.

 

Program konstatuje konjunkturu (4,2% růst  6,2% inflace v 2017, 5% růst a 6% inflace (odhad)  v 2018). Výsledky mají být dle kabinetu dány strukturálními  reformami z let 2013-2014 i vynikající kondicí finančního sektoru země (2. nejvýznamější středisko finančních fondů po New Yorku), resp., v posledním roce, i dobrými výsledky telekomunikací, ICT služeb a výroby. Vládě se díky stabilní ekonomice daří implementovat rozsáhlé infrastrukturní projekty (silnice, tramvajové linky, rozšiřování administrativní čtvrti hlavního města, otevření nového nádraží Pfaffenthal-Kirchberg, ad.).

 

Skvělé makroekonomické údaje jsou zčásti dány celoevropským ekonomickým oživením, výsledky lucemburské ekonomiky ovšem vycházejí ze srovnání se zbytkem eurozóny nepoměrně lépe (růst 1,8%).

 

Úkolem pro vládu nicméně nadále zůstává implementace opatření tzv. "3. průmyslové revoluce" popsané ve strategickém plánu rozvoje lucemburské ekonomiky amerického poradce kabinetu Jeremyho Rifkina. Plán spočívá především v další digitalizaci a podpoře vědecko-výzkumných inovací, směřování k bezemisní dopravě a navyšování podílu OZE na energetické skladbě země.

 

Přetrvávajcím problémem jsou ovšem nadále i nejpalčivější problémy lucemburského hospodářství, dané do značné míry i náporem přeshraničních pracovníků v zemi, přetížená dopravní síť a nedostatek a nákladnost bydlení, především v hlavním městě. I v "bohatém" Lucembursku díky vysokým cenám nájmů  stále existuje vysoký podíl osob na či dokonce pod hranicí  chudoby (16,5% zaměstnanců na poloviční úvazek, 10% zaměstnanců na plný úvazek, tzv. Arme Beschäftigte, Working Poor). Premiér Bettel se v projevu o stavu národa na rodinnou politiku a politiku bydlení zaměřil primárně. Vláda zvýší příspěvky na bydlení i rychlejší  výstavbou bytových jednotek ke koupi i k pronájmu.

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Státní dluh (% HDP)

 

 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Dluh 

 20,1

19,1

22

23,3

22,9

21,5

 22,4

 22,5

Deficit

 -0,5

0,5

0,2

0,7

1,4

1,3

 0,8

 0,7

 

Devizové reservy

1.014 mld. USD (odhad  CIA Factbook)

 

Zahraniční zadluženost

Zahraniční zadluženost Lucemburska, součet  dluhů státu (veřejná správa, samospráva, centrální banka) i soukromých subjektů (právnické i fyzické osoby, představuje závratných 1.892 mld. USD, tj. 3, 44 % HDP, globálně 10. pozice. V přepočtu na obyvatele jde o nejvyšší zadlužení na světě (3.759.174 USD), 84x vyšší nežli v případě největšího globálního dlužníka, USA. Lucemburské HDP na osobu je přitom nominálně rovněž nejvyšší na světě (108. 832 USD).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Lucembursko patří k nejvýznamějším finančním centrům světa. Díky modernímu, liberálnímu rámci i tradičně kvalitní ochraně investic a aktivní vládní politice stabilně přitahuje zahraniční finanční operátory všech velikostí, v poslední době zj. z Asie.

 

Dle Global Financial Center´s Index země v roce 2017  počtvrté stanula na vrcholku pomyslné pyramidy bankovních center Evropy. Je nejen nejdůležitějším bankovním střediskem eurozóny, ale i třetím cetrem kontinentu po Londýně a Curychu. Ve světovném srovnání drží 18. pozici. Výše proinvestovaných prostředků  fondů činí více než 3,80 trilionů eur, země se tak stala největším evropským a druhým největším světovým centrem investičních fondů. K lídrům patří v oblasti soukromého bankovnictví. Počet bank osciluje kolem 140-150, je tedy vyšší nežli  ve Frankfurtu, Dublinu, Paříži či Amsterodamu. Sektor zaměstnává na 26.000 pracovníků (20.000 zahraničních expertů).

 

Lucemburská "City", přezdívaná "La Place", se stala šampionem ovšem nejen z hlediska smíšeného lidského kapitálu a dobré infrastruktury, politické i ekonomické stability a centrální polohy v EU, ale zj. ohledně flexibilní daňové politiky. S potížemi se vyrovnávala v souvislosti s opakovanými odhaleními  případů daňové optimalizace pro velké nadnárodní firmy (LuxLeaks 2014, Panama Leaks 2015). Lucembursko následně přistoupilo ke všem evropským normám (Basel II, Base Erosion and Profit Shifting OECD), aktivně se podílí na rozvoji nové architektury pro finanční dohled v Evropě, aktivně usiluje o získání agentury pro makroekonomický dohled nad bankovním sektorem EU (European banking Authority, EBA) po jeho převedení z pobrexitové GB po roce 2019 do Unie. Se soustředěnou kritikou režimu lucemburských podmínek držby cenných papírů (holdings), bankovního tajemství  i daňových výhod (rulings) tlak na konkurenční výhody lucemburského finančního centra (rovněž v kontextu brexitu)  neupadá.

 

Počet bank dle země původu (březen 2016)

Země původu

Počet

Lucembursko

5

Německo

26

Francie

15

Švýcarsko

12

Itálie

10

Čína

10

Velká Británie

7

USA

6

Japonsko

6

Belgie

5

Ostatní země (non-EU)

21

Ostratní EU země

21

Zdroj: BCL

 

Banky

 

Nejstarší bankou je národní Spořitelna (Spuerkeess, 1856). Od  1944 je plnohodnotnou bankou s oprávněním ke všem operacím. Jejím jediným akcionářem je stát (zisk je každoročně převáděn do státního rozpočtu).

 

Mezi nejvýznamnější lucemburské banky, kromě Banque Centrale de Luxembourg (BCL, 1998) patří zj.  Banque et Caisse d’Épargne de lEtat a Société Nationale de Crédit et dInvestissement patří Fortis (FBL, dříve Banque Générale du Luxemburg (BGL), a Banka Dexia BIL. Obě se v důsledku finanční krize dostaly do potíží s likviditou a musely být sanovány podílnickými vládami (Belgie, Francie,  Lucemburska a Nizozemska). Lucemburská část banky Fortis byla přejmenována na BGL a v 2009 byla převzata francouzskou bankou BNP Paribas (65,96 %). Po této transakci se jedná o největší lucemburskou banku.

 

Mezi další významné finanční domy se řadí zj. ING Luxembourg, Bausparkasse Wuestenrot, CA Indosuez Weath Europe, Banque de Luxembourg (1920, původně pobočka Banque de l´Alsace et de Lorraine), Banque Havilland, Banque Internationale a Luxembourg (BIL), Agence Olomani, Novo Banco, Carnegie, Degroof, Advanzia, Ippa et Associés, Bank of Tokyo-Mitsubishi, Safra Sarasin, Pictet, BCP, Dresdner Bank Luxembourg, La Francaise Internationale, DNB Nor, DNB Luxembourg, Caisse Raiffeisen Agence Mesch, Dekabank Deutsche Girot, DWS Investment, CCB Europe-China Construction Bank, Crédit Suisse, Sociéíté Générale Bank and Trust a CBP Quilvest. Banky jsou sdruženy v oborovém lobbyistickém sdružení ABBL (Association des Banques et Banquiers). 

 

V Lucembursku má sídlo i Evropská investiční banka (Banque européenne d´Investissement).

Pojišťovny

V Lucembursku jsou přítomné všechny hlavní mezinárodní pojišťovací skupiny, nabízející produkty životního pojištění ve spojení s možností investic do investičních fondů. Nezanedbatelný je podíl námořního pojištění, resp. zajišťovacích aktivit (v zemi působí 250 zajišťoven). Asociace pojišťovacích společností (ACA) reprezentuje 96 pojišťovacích společností etablovaných v Lucembursku, mj. Altair, AME, AXA, Baloise, British Marine, EuropeAssistance,  Shipowners Mutual Protection and Indemnity Association, Le Foyer Assurances, West of England, ad.

Investiční fondy

Lucembursko registruje  největší koncentraci investičních (Fonds de placement, Fonds d´investissement, obou dvou typů - aktivních i pasivních) i spekulativních (hedge fonds) fondů  v Evropě, především v oblasti přeshraniční distrubuce, do více než 70 zemí po celém světě, se zvláštním zaměřením na Evropu, Asii, Latinskou Ameriku a ve vzrůstající míře na Blízký východ.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém, pokud jde o strukturu, je  v zásadě srovnatelný s německým (inspiroval se za německé okupace), zatímco systém registrace subjektů snese srovnání s belgickým, francouzským. Základní sazba DPH 17 % patří mezi nejnižší v EU, je minimální z hlediska rozpětí nařízeného EK.

Sazby základních hlavních daní:

  • DPH a spotřební daň: 17 % (snížená 3 %, 8 %, 14 %) - nejvýhodnější daň v EU
  • Daň z obratu právnické osoby: 21 % pokud danitelný příjem nepřesahuje € 15,000, 21% v ostatnbích případech (+ 9% příspěvek do fondu zaměstnanosti)
  • Daň z příjmu fyzické osoby: 0–43,6 (+ 9% příspěvek do fondu zaměstnanosti); horní daňová sazba pro fyzické osoby:  38,9 % při ročních příjmech vyšších než 150 000 €;
  • Průměrné zdanění mezd: 38 % (průměrné zdanění v eurozóně - cf. vs. EU 40,7 % v r. 2005; Francie 45,3 %, Německo 40,0 %, Belgie 47,4 %);
  • Minimální mzda: 1992 € (pro kvalifikované prac. 2307 € - mzdy jsou vázány na index inflace).

U finančních služeb a služeb poskytovaných elektronickou cestou (typu např. e-shopping, telekomunikace aj.) platil do 1/2015 princip zdanění u konečného spotřebitele, od tohoto data u zdroje, což na poskytovatele vyvolává dodatečné nároky (musejí své obchodní aktivity hlásit v místě odběratele).

 

Úroky z vkladů u drobných střadatelů banky do 7/2015 nazdaňovaly vůbec, placeny měly být v rámci ročního daňového zúčtování (přiznání je povinen podávat každý, jehož příjmy odpovídají  základu vyššímu, než ze kterého byly v průběhu roku odváděny zálohy na daň - odpovídají průměrnému výpočtu daně, kterou by měl poplatník s určitým výdělkem odvádět státu, neexistuje ovšem možnost využít ročního daňového zúčtování, které by provedl zaměstnavatel za zaměstnance). Vzhledem k tomu, že šlo o  výpočet komplikovaný a docházelo k daňovým únikům, byl přijat zákon o zdanění úroků z vkladů. Bankám v případě, že úrok  u jednoho účtu přesáhne 250 €/rok, přikazuje danit 10% u zdroje (tj. přímo odvádět daň za střadatele a přiznávat mu pouze úrok daněný) .

 

Lucembursko poskytuje celou řadu daňových výhod. Kromě nízké korporátní daně (21%) a nejnižší evropské DPH (17%) a max. hranice pro osobní zdanění (38.9%) i celou řadu dalších pobídek (investment tax credits, new business tax credit, audiovisual certificates for film productions, venture capital investment certificates, small business incentives, regional and national incentives, research and development incentives, environmental incentives, ad.).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: