Lucembursko je zajímavé zejména jako evropská platforma pro HealthTech, digitální zdravotnictví, personalizovanou medicínu a datově řízené zdravotnické inovace, nikoli jako velký farmaceutický výrobní trh. Zdravotnické technologie patří od roku 2008 mezi pilíře ekonomické diverzifikace země; strategické priority se soustředí na zdravotnické prostředky, in vitro diagnostiku, digitální zdraví, preventivní a personalizovanou medicínu.

HealthTech ekosystém je mladý, ale rychle roste. V roce 2025 zahrnoval zhruba 130 firem a 2 500 pracovních míst, přičemž významnou část tvoří startupy a scaleupy. Největší podíl firem působí v oblasti zdravotnických prostředků, zdravotnického softwaru, distribuce léčiv a zdravotnických produktů, biofarmacie, in vitro diagnostiky a laboratorních analýz.

Lucembursko podporuje sektor prostřednictvím Luxinnovation, programu Fit 4 Start HealthTech, nástroje Fit 4 Innovation – HealthTech Market pro regulační cestu k CE označení a společných výzev propojujících firmy, výzkum a zdravotnické organizace. Důležitou infrastrukturu tvoří House of BioHealth, LIH, University of Luxembourg/LCSB a připravovaný kampus HE:AL, který má propojit výzkum, zdravotnictví, inovace a průmysl.

Pro české subjekty jsou perspektivní oblasti digitální zdravotnictví, zdravotnický software, AI diagnostika, telemedicína, vzdálený monitoring pacientů, hospital-at-home řešení, laboratorní a diagnostické technologie, zdravotnické prostředky, zdravotnické datové platformy, kyberbezpečnost zdravotnických dat, biobanky, bioinformatika, personalizovaná medicína či klinická validace inovací. Významný prostor existuje také v nanotechnologiích a nanomedicíně, zejména pro diagnostiku, biomateriály, cílené podávání léčiv a pokročilé medicínské materiály.

Vhodným způsobem pro české subjekty mohou být společné projekty s lucemburskými firmami, nemocnicemi, výzkumnými institucemi a startupy, využít Lucembursko jako validační platformu pro EU trh a nabízet řešení, která pomáhají snižovat tlak na nemocnice, zefektivnit péči, využít zdravotní data a podpořit personalizovanou medicínu.

Lucembursko patří mezi zajímavé menší evropské trhy v oblasti dopravní infrastruktury a udržitelné mobility. Důvodem je rychlý populační růst, vysoká přeshraniční dojížďka, koncentrace pracovních míst v hlavním městě a dlouhodobé přetížení silniční sítě. Hlavním strategickým rámcem je Národní plán mobility 2035, jehož cílem je zvládnout přibližně o 40 % více cest než v roce 2017 prostřednictvím železnice, tramvají, autobusů, P+R, multimodálních uzlů, cyklistiky a pěší mobility.

Specifikem Lucemburska je bezplatná veřejná doprava, zavedená 1. března 2020 pro vnitrostátní autobusy, tramvaje a vlaky ve 2. třídě. Opatření zjednodušuje využívání dopravy a posiluje její atraktivitu, ale samo o sobě nestačí ke snížení automobilové dopravy; klíčové jsou kapacita, frekvence, návaznost, spolehlivost a kvalita služeb.

Prioritami jsou nová kapacita na ose Luxembourg–Bettembourg, modernizace tratí CFL, rozvoj uzlů Howald, Bettembourg a Ettelbruck, rozšiřování tramvajové sítě, P+R a letištní infrastruktura Findel. Pro železniční infrastrukturu jsou vyčleněny prostředky v roce 2026 ve výši 742 mil. EUR, včetně 119 mil. EUR na trať Luxembourg–Bettembourg. Pro tramvajovou infrastrukturu jsou vyčleněny prostředky na investice do prodloužení tratí v řádu desítek milionů EUR, přičemž Luxtram má v roce 2026 získat investiční prostředky kolem 73,8 mil. EUR. Silniční infrastruktura je financována v objemu 382 mil. EUR, určeným mimo jiné na A3, N7 a obchvaty. Letiště Findel má být podpořeno kapitálovými výdaji ve výši přibližně 114 mil. EUR, včetně 44 mil. EUR na hybridní věž řízení letového provozu.

Pro české subjekty jsou vhodné příležitosti v oblastech železničního zabezpečení, ETCS/ERTMS, trakčního vedení, elektrifikace, kolejových komponentù, tramvajových technologií, inteligentních dopravních systémů, dopravní telematiky, informačních systémů pro cestující, predikce obsazenosti, řízení P+R, kyberbezpečnosti dopravních systémů, logistického softwaru a intermodálních terminálů. Vhodné jsou také subdodávky v mostních a ocelových konstrukcích, projektovém řízení, BIM či a letištní bezpečnosti.

Vhodným způsobem pro české subjekty je sledovat veřejné zakázky přes lucemburský portál veřejných zakázek, partnerství s lucemburskými, francouzskými, belgickými či německými kontraktory a nabídka specializovaných řešení s referencemi z EU, certifikacemi a servisním zázemím.

Lucembursko má v oblasti vody a životního prostředí značný potenciál. Hlavními výzvami jsou zhoršená kvalita povrchových vod, kontaminace části podzemních vod, tlak na pitné zdroje, potřeba modernizace čistíren odpadních vod, povodňová a klimatická adaptace, ochrana půdy, biodiverzity a přechod k cirkulární ekonomice. Podle lucemburské Správy vodního hospodářství žádný ze 106 povrchových vodních útvarů nedosahuje dobrého stavu podle evropských standardů a tři ze šesti hlavních útvarů podzemních vod jsou ve špatném stavu zejména kvůli pesticidům.

Rok 2026 je v této oblasti zásadní. Vláda schválila Strategii adaptace na klimatickou změnu se 152 opatřeními v 17 oblastech, včetně vody, krizového řízení, městského prostoru, půdy, zemědělství, lesů a biodiverzity. Současně byl schválen revidovaný Národní plán odpadového a zdrojového hospodářství do roku 2030, který obsahuje 86 strategických cílů a 328 opatření a má posunout zemi od správy odpadů ke správě zdrojů a cirkulární ekonomice. Rozpočtový rámec počítá pro rok 2026 s výdaji ve výši zhruba 521 mil. EUR, přičemž víceletý výhled předpokládá postupný růst až na 678 mil. EUR v roce 2029.

Pro české subjekty jsou perspektivní příležitosti v oblastech čištění odpadních vod, modernizace komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod, úpravy pitné vody, odstraňování pesticidů a nutrientů, membránových technologií, sledování kvality vody, senzoriky, hydrologického modelování, predikce povodní, hospodaření s dešťovou vodou, retenčních opatření, revitalizací toků, sanací kontaminovaných lokalit, recyklace, bioodpadu, stavebních odpadů, digitálního environmentálního monitoringu či rekultivaci brownfieldů v bývalých průmyslových oblastech, jako jsou Belval či Dudelange.

Vhodným způsobem pro české subjekty jsou projekty s obcemi, meziobecními svazky a veřejnými institucemi, účast ve veřejných zakázkách přes lucemburský portál veřejných zakázek a partnerství s místními či regionálními inženýrskými firmami. Česká nabídka by měla zdůraznit reference z EU, nízké provozní náklady, servisní model a lokální servisní partner, kompatibilitu s evropskou regulací a schopnost dodat systémové řešení, nikoli pouze jednotlivou technologii.

Lucembursko považuje výzkum, vývoj a inovace za jeden z hlavních nástrojů transformace ekonomiky směrem ke znalostní, digitální a udržitelné společnosti. Aktualizovaná Národní výzkumná a inovační strategie 2026 a Národní výzkumné priority 2026 zachovávají čtyři hlavní priority: průmyslová a servisní transformace, udržitelný a odpovědný rozvoj, personalizovaná zdravotní péče a vzdělávání pro 21. století. Současně posilují důraz na AI, data, kvantové technologie, výzkumnou bezpečnost, aplikovaný výzkum, spolupráci s průmyslem a evropskou technologickou suverenitu.

Lucemburský výzkumný ekosystém je postaven na těchto institucích: Lucemburská univerzita, Lucemburský institut vědy a technologií (LIST), Lucemburský institut zdraví (LIH), Lucemburský institut socioekonomického výzkumu (LISER), Lucemburský národní fond pro výzkum (FNR) a inovační agentura Luxinnovation. FNR je hlavním poskytovatelem výzkumného financování a v roce 2025 přidělil 95,92 mil. EUR na 238 projektů; Luxinnovation podporuje firmy, startupy i výzkumné organizace a v roce 2025 pomohl více než 1 000 společnostem.

Pro české subjekty jsou perspektivními oblastmi umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, datová analytika, kvantově bezpečné technologie, finanční a regulatorní technologie, vesmírné technologie, satelitní data, personalizovaná medicína, bioinformatika, zdravotnická data, udržitelné materiály, klimatická data, cirkulární ekonomika a vzdělávací technologie. Tyto směry odpovídají jak lucemburským prioritám, tak českým kompetencím v ICT, aplikovaném výzkumu, průmyslových technologiích, zdravotnických datech a kosmických aplikacích.

Vhodným způsobem pro české subjekty je účast ve společných konsorciích v programech Horizont Evropa, Digitální Evropa, Evropská kosmická agentura (ESA) či Evropský obranný fond, společné (pilotní) projekty, partnerství s LIST, Lucemburskou univerzitou, LIH nebo LISER, spolupráce přes Luxinnovation a zapojení do Luxembourg AI Factory. Úspěch závisí na kvalitních referencích z EU, kvalitní grantové přípravě, schopnosti nabídnout konkrétní technologii nebo (pilotní) řešení a ideálně na spolupráci s lokálním partnerem.

Lucembursko v roce 2026 představilo svou první národní strategii obranného průmyslu, jejímž cílem je vytvořit specializovaný, technologicky orientovaný obranný ekosystém a zajistit, aby rostoucí obranné výdaje přinášely ekonomickou návratnost v zemi. Nejde o budování klasické zbrojní základny, ale o rozvoj „high-tech“ segmentů: kyberbezpečnost, vesmírné technologie, autonomní systémy, robotika, AI, kvantové technologie, pokročilé materiály, logistika, vojenská mobilita a bezpečná práce s daty.

Finanční rámec výrazně roste. Pro rok 2026 se počítá s obrannými výdaji ve výši přibližně 1,2–1,3 mld. EUR, tedy kolem 2 % HND, v souladu se závazky v NATO, s výhledem dalšího růstu směrem k aliančnímu cíli 5 % HND do roku 2035. Současně vznikl Národní obranný fond ve výši 150 mil. EUR na pět let, spravovaný státní investiční bankou SNCI, zaměřený na startupy, scaleupy a dual-use technologie zejména v oblastech kyberbezpečnosti, vesmíru, pokročilých materiálů a automatizace.

Lucemburský bezpečnostní a obranný ekosystém je zatím malý, ale rychle se profesionalizuje. Katalog schopností pro bezpečnost a obranu z roku 2025 uvádí 109 subjektů – firem, laboratoří a výzkumných center – zejména v oblastech kyberbezpečnosti, pokročilých materiálů, vesmírných technologií a autonomních systémů. Kromě lokálního trhu hledají lucemburské subjekty také možnosti pro zapojení do subdodavatelských řetězců subjektů v jiných státech.

Pro české subjekty jsou vhodné příležitosti v oblastech radarů, pasivního sledování, dronů, protidronových systémů, bezpečné komunikace, kyberbezpečnosti, výcviku a simulací, AI, datové analytiky, logistických systémů, speciálních vozidel, pokročilých materiálů, kosmických komponent, satelitních aplikací a pozemního segmentu. Perspektivní jsou zejména společné R&D projekty, dual-use řešení, zapojení do evropských a NATO hodnotových řetězců a partnerství s lucemburskými subjekty přes agentury LuxDefence, Luxinnovation, programy EU či agenturu NATO NSPA.