Lucembursko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoLucemburk
Počet obyvatel645 397
Jazyklucemburština, němčina, francouzština
Náboženstvípřevážně katolické
Státní zřízenímonarchie
Hlava státuvelkovévoda Henri
Hlava vládyXavier Bettel
Název měnyEuro
Cestování
Časový posun0
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Vladimír Bärtl
Ekonomický úsekMgr. Barbora Pláničková
Konzulární úsekMgr. Barbora Pláničková
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 82,7
Hospodářský růst (%) 6,9
Inflace (%) 3,5
Nezaměstnanost (%) 5,6

Základní shrnutí pro obecnou představu o zemi tedy: kdo má výkonnou moc a ve stručnosti popis státního zřízení, zákonodárství (stručně), ekonomika a příležitosti pro české firmy, případně problémy při vstupu na trh, pokud jsou. Pokud je specifická kultura podnikání tak maximálně ve dvou větách popsat. Přidat výhled do budoucna.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Lucembursko (307.15kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Lucembursko (MZV) (62.35kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Lucemburské velkovévodství / Groussherzogtum Lëtzebuerg / Grand-Duché de Luxembourg / Großherzogtum Luxemburg

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován Velkovévodou, kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Zákonodárná moc je dána Poslanecké sněmovně (60 členů), volí se do ní každých 5 let poměrným systémem. Platí všeobecné přímé volební právo pro občany starší 18 let. Již druhé vládní období tvoří koalici středopravá a liberální Demokratická strana (DP) vedená premiérem Xavierem Bettelem, Socialistická dělnická strana (LSAP) a Zelení (Greng). Obecně se jedná o velice stabilní politické prostředí. Termín dalších voleb je v říjnu 2023. Hlavní opoziční stranou je Křesťansko-sociální lidová strana (CSV), jež v předchozích desetiletích dominovala politické scéně země. 

Předseda vlády; ministr komunikací a náboženských záležitostí: Xavier Bettel (DP)

Místopředsedkyně vlády, zdravotnictví a ochrana spotřebitele: Paulette Lenert (LSAP)

Místopředseda vlády; ministr obrany, mobility a veřejných prací: M: François Bausch (Zelení)

Hlavní členové vlády: 

Ministr zahraničních věcí, evropských záležitostí a imigrace: Jean Asselborn (LSAP)

Ministryně financí: Yuriko Backes (DP)

Ministr hospodářství, spolupráce a humanitární pomoci: Franz Fayot (LSAP)

Ministr energetiky a plánování: Claude Turmes (Zelení)

Ministr školství, vzdělávání, pro děti a mládež, výzkum: Claude Meisch (DP)

Ministryně pro rodinu a integraci: Corinne Cahen (DP)

Ministryně vnitra a pro rovnost žen a mužů: Taina Bofferding (LSAP)

Ministryně spravedlnosti a kultury: Sam Tanson (Zelení)

Ministr zemědělství a sociálního zabezpečení: Claude Haagen (LSAP)

Ministryně životního prostředí, pro klima a udržitelný rozvoj: Joëlle Welfring (Zelení)

Ministr pro otázky vydlení: Henri Kox (Zelení)

Státní služba a vztahy s parlamentem: Marc Hansen (DP)

1.2. Zahraniční politika země

Lucembursko je aktivním členem většiny mezinárodních organizací (Organizace spojených národů / OSN 1945, Severoatlantická aliance/ NATO 1949), Rada Evropy / RE 1949, Evropské společenství uhlí a oceli / CECA 1952), Evropské hospodářské společenství / EHS /1957//Evropská unie / EU 1993, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj / OECD 1960, Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva / „Schengen“ 1985, území EU, kde se užívá společná evropská měna euro / eurozóna 1999, European High Performance Computing Joint Undertaking / euro-HPC 2017, evropský cloud GAIA 2021). Lucembursko je poprvé členem Rady pro lidská práva OSN pro období 2022 – 2024. 

V EU patří Lucembursko k zakládajícím, aktivním členům (u zrodu EHS, pozdější EU, stál Lucemburčan, pozdější ministr zahraničí Francie Robert Schuman); stojí i za řadou programových inovací EU (euro/1999, Schengen/1999, superpočítačová síť euro-HPC/2017).  K nejbližším partnerům se řadí země Beneluxu a FR/DE (tzv. Pentaterála). V době pandemie se také sblížilo se zeměmi Pobaltí z důvodu dočasného uzavírání vnitřních hranic. 

Zahraniční obchod a investice hrají v případě malé (2.586 km2, 614.400 obyvatel), dynamické, otevřené,  integrované ekonomiky zásadní roli. Většina produkce (85 %) je určena k exportu, z toho na 87 % do ostatních členských států EU (jeden z důvodů, proč právě LU iniciovalo vznik eura). Mezi důležité obchodní partnery se ovšem postupně zařazují i asijské (8, 2 %), americké (5 ,84 %, africké (1, 8 %) i oceánské země (0, 2 %).

Lucembursko zastává otevřený přístup k migraci a názorově se tak odlišuje od některých jiných unijních členských států (zj. V4, AT). Během pandemie se velmi kriticky stavělo k uzavírání vnitřních hranic, které vnímá jako nežádoucí jev pro volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v rámci vnitřního trhu EU. Negativně Lucembursko hodnotí jadernou politiku některých ČS EU (FR. CZ, BE) a výrazně se zasazuje o přechod na ekologické a udržitelné zdroje energie, mj. investovalo do větrných elektráren v Dánsku a Belgie. 


1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 645 397 (k 1. 1. 2022; z hlediska počtu obyvatel druhý nejmenší členský stát EU po Maltě). Hustota: 232,8 obyvatel/km2.

Přírůstek obyvatel 10.000 ročně (většinově migrace). Průměrný věk obyvatelstva je 40 let. Věková skladba: děti do 14 let 16,1 %;   aktivní populace 69,5 %;   senioři nad 65 let 14,3 %  (průměrný věk dožití 72 let muži, 82,8 let ženy).

Národnostní složení: 52,1 % Lucemburčanů;  47,9 % cizinců (z toho 39 % EU).

Jazyková skladba: Francouzsky hovoří 96 %, lucembursky 78 %, německy 75 % rezidentů. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá 11 % obyvatel.

Náboženské složení: převažuje katolické vyznání (73, 7 %), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2, 3 %). S migrační vlnou narostl počet muslimských obyvatel (zatím 4 %).

Největší města dle počtu obyvatel: Lucemburk 130.000 osob;  Esch-sur-Alzette 35.000 osob;  Differdange 26.200 osob;  Dudelange 20.900 osob;    Pétange 18.700 osob

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Lucembursko je stabilní, rozvinuté a vysoko příjmové hospodářství, roční hrubý plat 51.000 a čistý plat 38.000 eur). Země má stabilně nízkou nezaměstnanost (4,7 %), solidní růst kolem 7% (po propadu z důvodu pandemie z 2020) a optimální hodnocení/AAA. Patří mu přední příčky ve výši HDP/počet obyvatel. Výjimkou je nárůst inflace v roce 2022, která vlivem ekonomických dopadů války na Ukrajině vystoupala v jarních měsících 2022 k 7%.  Výše veřejného dluhu činí 24,3% HDP. 

Vzhledem k malé rozloze a výhodné poloze je ekonomika otevřená, orientovaná na zahraniční obchod, integraci do větších ek. celků (EU; OECD, WTO). Hospodářství je relativně zranitelné vzhledem k závislosti na sektoru financí a přeshraničních pracovnících (47,9 % pracovní síly/210.000 osob, zj. ze sousedních BE, FR a DE). 

Průmysl: 7,2 % HDP: nejméně v EU (pův. zj. ocelářství, nyní i chemický, strojírenský, sklářský, gumárenský a zpracovatelský průmysl, food processing, biotechnologie, doprava/logistika, telekomunikace/média, ICT, stavebnictví a obchod s nemovitostmi, architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, konzultanti, realitní kanceláře, turistika).

Zemědělství: 0,2 % HDP (zj. vinařství, obilnářství, ovocnářství, chov skotu).

Služby: 88,7 % (zj. finanční/27 % HDP LU, mj. 2. nejv. glob. centrum invest. fondů, po New York/u a právně-poradenské kabinety).

Platební bilance je po propadu v roce 2020 opět ve výrazném přebytku, zejména posílením finančních služeb.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 2,3-3,56,93,92,9
HDP/obyv. (USD/PPP) 122 063,70119 603,20130 230,00139 340,00145 470,0
Inflace (%) 1,703,55,82.8
Nezaměstnanost (%) 5,66,65,65,45,2
Export zboží (mld. USD) 14,812,517,518,418,3
Import zboží (mld. USD) 22,920,828,429,329,6
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -1,22,411,61
Průmyslová produkce (% změna) -1,3-6,110,31,41,8
Populace (mil.) 0,60,60,60,60,7
Konkurenceschopnost XII.6315/63XII.64N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, STATEC

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -1
Veřejný dluh (% HDP) 24,3
Bilance běžného účtu (mld. USD) 4,1
Daně 2022
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

Priority hospodářské politiky vlády se budou soustředit na národní plán obnovy, předložený EU v rámci nástroje pro obnovu a zvýšení odolnosti. Celková suma, kterou Lucembursko obdrží je 93 milionů €. Vláda již obdržela první tranši finančních prostředků ve výši 12,1 milionu EUR (13 % přidělených prostředků). Plán je rozdělen do tří základních pilířů: 1/ koheze a sociální odolnost (7%), 2/zelená tranzice (61%), 3/digitalizace, inovace, governance (32%). Priority, které jsou pro zemi důležité při překonávání krize pandemie, tak tvoří především: udržení vysoké úrovně veřejných investic, zajištění solidarity, podpora cenově dostupného bydlení, posílení konkurenceschopnosti a podpora udržitelného hospodářství.  V rámci plánu obnovy a odolnosti je předpoklad, že 61 % plánu bude podporovat cíle v oblasti klimatu a 32 % opatření bude podpoří přechod na digitální technologie. Finanční sektor, jež tvoří přibližně 30 % HDP) zůstane hnací silou hospodářského růstu. Celková suma na projekty v rámci PRR je však kolem 180 milionů € a jeho financování je plánováno také ze státního rozpočtu, popř. z dalších zdrojů a nástrojů politik EU (např. Next Generation, MMF).

V posledních letech před pandemií byl rozpočet veřejných financí přebytkový, a to díky především díky zdravým financím na sociální zabezpečení. Odhaduje se, že rozpočtový schodek se snížil na 1 % HDP v roce 2021, protože programy fiskální podpory byly postupně zrušeny a došlo k oživení růstu. Daně v roce 2021 výrazně rostly díky silnému hospodářskému oživení a růstu daňových příjmů domácností. Státní rozpočet na rok 2022 předpokládá schodek ve výši 330 mil. €. Lze však předpokládat, že celkové příjmy se v roce 2022 dále zvýší na 43,1 % HDP  v závislosti na faktu, jak se bude prosazovat hospodářské oživení. Vládní dluh zůstává v podstatě stabilní, přičemž poměr dluhu k HDP se v roce 2021 odhaduje na 24,3 %, oproti 24,8 % na konci roku 2020. Očekává se, že na konci roku 2023 tento poměr klesne na zhruba 21 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Lucembursko jako jedno z významných finančních center EU, je sídlem více než 120 bank, z nichž většina jsou pobočky a dceřiné společnosti zahraničních bank. Finanční sektor země má největší podíl na domácí ekonomice, podílí se na ekonomice v rozmezí od 25-30 % HDP a přispívá více než 35 % daňových příjmů a proto je systém velmi vstřícný k investorům. Z hlediska geografického zastoupení v lucemburském finančním centru stále tvoří největší skupinu německé banky (17,2 %), následují čínské banky a francouzské banky, obě s 10,9 %, a švýcarské banky s 10,2 %. Vývoj úrokových sazeb je dlouhodobě stabilní a pohybuje se kolem 1,5% v závislosti na typu úvěru.

Nejvýznamnějšími bankami v zemi jsou: Banque et Caisse d’Épargne de l’Etat (Spuerkeess, 1856) – původní spořitelna, nyní banka s jediným akcionářem – státem. Banka nabízí širokou škálu služeb komerčního a podnikového bankovnictví, včetně správy aktiv, financování projektů a specializovaného privátního bankovnictví.  Deutsche Bank Luxembourg S.A. – Německý bankovní gigant Deutsche Bank založil v létě 1970 dceřinou společnost v Lucembursku, svou první zahraniční dceřinou společnost po druhé světové válce.  Banka poskytuje služby správy soukromého majetku, mezinárodní půjčky a zprostředkování, služby podnikového a investičního bankovnictví a retailové investiční služby. BGL BNP Paribas (LU část Fortis byla přejmenována na BGL a v 2009 převzata FR bankou BNP Paribas (65,96 %), při transakci byla vytvořena největší LU banka současnosti); Banka nabízí produkty a služby související s retailovým bankovnictvím, správou osobního majetku a podnikovým a institucionálním investičním bankovnictvím a správou. Banque Internationale à Luxembourg (BIL) byla založena v roce 1856 a je nejstarší soukromou bankovní skupinou v zemi. BIL nabízí služby retailového, privátního a firemního bankovnictví. ING Luxembourg – banka poskytuje produkty a služby retailového, privátního a podnikového bankovnictví. 

2.4. Daňový systém

Daňový systém Lucemburska je s ohledem na fakt, že ekonomická orientace země je z velké části zaměřena na finanční sféru, stabilní a výhodný. 

Sazby: DPH a spotřební: 17 % (snížená 3 %, 8 %, 14 %).  Daň z obratu PO: 21 % pokud  příjem nepřesahuje € 15,000, 21 % v ostatních případech (+ 9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti). Daň FO: 0–43,6 (+ 9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti); horní sazba 38,9 % při ročních příjmech vyšších než 150.000 €; Průměrné zdanění: 38 % (vs. EU 40,7 %; FR 45,3 %, DE 40,0 %, BE 47,4 %). Korporátní daň: 21 %. U fin. služeb a služeb elektr. cestou (e-shopping, telekomunikace aj.)

Výrazné změny v oblasti daní nejsou v dohledné době očekávány, nicméně MF počítá do budoucna s revizí a uplatněním ekologických kritérií.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Mírný nárůst vývozu z ČR do Lucemburska je dlouhodobým trendem, zásadní komoditou je především oblast automobilového průmyslu, dále suroviny (zejména železo/ocel a surový kaučuk), hnojiva. Navzdory všeobecnému poklesu exportu z důvodu pandemie v roce 2020, export strojů a dopravních prostředků do Lucemburska i v době pandemie mírně vzrostl. 


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 4,85,86,37N/A
Import do ČR (mld. CZK) 5,45,23,43,3N/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,6-0,6-2,9-3,7N/A

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Saldo vzájemného obchodu Lucemburska výrazně narostlo v roce 2020, kdy vzájemný obchod skončil vysokým pozitivním saldem 663,8 mil, přesto však došlo k významnému poklesu dovozu do země zejména vlivem brexitu a následně pandemie COVID-19. Hlavními obchodními partnery Lucemburska jsou především sousední země – Německo, Francie, Belgie a dále Nizozemsko a Itálie.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 2 172,72 640,202 950,702 377,502 702,80
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 2 865,42 818,72 550,41 332,1N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -692,7-111,7-287,7663,8N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Lucembursko nabízí příznivé podnikatelské prostředí pro zahraniční investice a velmi atraktivní daňový systém. Podle zprávy agencie OSN UNCTAD o světových investicích v roce 2021 dosáhl příliv přímých zahraničních investic v roce 2020 výše 62,1 miliardy USD, což je o 14,8 miliardy USD více než o rok dříve, a to navzdory celosvětové hospodářské krizi vyvolané pandemií Covid-19. Jedná se o prudký nárůst, díky němuž se země stala šestým největším příjemcem přímých zahraničních investic na světě a od loňského roku si polepšila o 19 míst. Do roku 2020 činil celkový objem přímých zahraničních investic 627 miliard USD. Podle údajů OECD pochází polovina přímých zahraničních investic do Lucemburska ze zemí EU, největším investorem jsou však Bermudy (13,5 %), dále Spojené království (13,1 %), Irsko (12,1 %) a Nizozemsko (9,3 %). Z hlediska odvětví přitahují finanční a pojišťovací činnosti více než čtyři pětiny všech investic (81,6 %), přičemž průmysl představuje pouze 2,8 %. Lucembursko je také druhým největším investorem na světě, včetně ČR, kde taktéž figuruje na 2. místě. 

Lucembursko figuruje na druhém místě ve výši přímých zahraničních investic ze strany ČR, což je oproti předchozím letům posun ještě o několik příček. Atraktivním oborem je především oblast finančnictví a pojišťovnictví. Krom oblasti pojišťovnictví Lucembursko láká investory do moderních technologií, cirkulární ekonomiky či vesmírných technologií. 

  

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy Lucemburska s dalšími členskými státy EU jsou upraveny v rámci vnitřního trhu (včetně kolektivní úpravy vztahů se 3. zeměmi, na základě společného celního sazebníku, resp. spol. obch. politiky Unie)

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je velmi široká a odpovídající kvalitě, délce a rozvinutosti vzájemných vztahů. 

Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol; Bezpečnostní smlouva mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vzájemné výměně a ochraně utajovaných informací; Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení; Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o přijímání stážistů; Správní ujednání o podmínkách provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení; Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží; Prováděcí protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží; Dohoda mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgií a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a Dodatkový protokol; Dodatek k Dohodě mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgií a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a k Dodatkovému protokolu ze dne 30. září 1952; Dohoda o letecké dopravě mezi Československou socialistickou republikou a Lucemburským velkovévodstvím; Úmluva o řízení smírčím, rozhodčím a soudním mezi Republikou československou a Velkovévodstvím lucemburským; Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství; 


3.4. Rozvojová spolupráce

Lucembursko patří mezi přední poskytovatele v rámci rozvojové spolupráce. Celková suma poskytnutá v roce 2021 činila 455 až 461 milionů eur, přičemž cílem Lucemburska je udržet ji dlouhodobě na úrovni 1 % hrubého domácího důchodu. Lucembursko tak patří mezi přední světové poskytovatele rozvojové pomoci. Rozvojová pomoc je směřována především na africký kontinent do zemí oblasti Sahelu. Rozvojová pomoc se zaměřuje na posílení bezpečnosti, lidská práva a reakci na klimatickou změnu. S ohledem na jiné prioritní země, není pro české subjekty adekvátní prostor pro společné projekty.  

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Civilní letecký průmysl: Lucembursko intenzivně podporuje dlouhodobě výzkum a vývoj v oblasti technologií ve vesmíru zastřešené pod Lucemburskou vesmírnou agenturou (LSA) a ve spolupráci s Institutem pro vědu a technologie LIST.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Nové trendy medicíny stejně jako výzkum a vývoj v biotechnologiích patří mezi priority. Vzhledem k zaměření na moderní a inovativní technologie je zde prostor i pro oblast nanotechnologií.

ICT: Lucembursko je dlouhodobě podporovatelem moderních ICT a digitalizace. Nabízejí se příležitosti ve specifických oblastech zejména umělé inteligence a digitalizaci finanční sféry a také kybernetické bezpečnosti.

Dopravní průmysl a infrastruktura: Lucembursko, závislé na pracovnících z okolních zemí, se potýká s vysokou mírou provozu osobních automobilů, zejména jižní část země a hlavní město Lucemburk. To v současné době připravuje výraznou změnu fungování dopravy a zahájilo veřejnou debatu o plánu mobility pro hlavní město a napojení na bezprostřední okolí.

Vodohospodářský a odpadní průmysl: Lucembursko silně podporuje projekty udržitelného rozvoje, dosažení uhlíkové neutrality a cirkulární ekonomiky. Součástí vládní politiky je i fungování LuxembourgCircularBusinness Hub, jehož prostřednictvím se mohou firmy zapojit do tohoto odvětví.

▶ Perspektivní obor 1

Lucembursko se orientuje na satelitní a vesmírné technologie. Existuje řada specializovaných firem, investujících do tzv. „těžby minerálů z vesmíru“ (asteroid mining) a  tzv. „nových, ultra-lehkých materiálů“. Prostřednictvím iniciativy spravované Lucemburskou vesmírnou agenturou (LSA) SpaceResources.lu se Lucembursko staví do pozice evropského hubu v rámci globálních vesmírných zdrojů. Lucembursko nabízí v rámci tohoto programu pobídky pro společnosti ze soukromého sektoru, které se snaží rozvíjet možnosti těžby ve vesmíru.

▶ Perspektivní obor 2

Biotechnologie a zdravotnické vědy jsou klíčovým prvkem diverzifikační strategie lucemburské ekonomiky a země se chce stát centrem excelence v oblasti molekulární diagnostiky, která je hlavním pilířem personalizované medicíny. Pozornost a prostor mohou získat i nanotechnologie zaměřené na oblast medicíny a zdraví.

▶ Perspektivní obor 3

ICT trh službami a technologiemi je do značné míry saturovaný, nicméně s ohledem na podporu státu v oblasti moderních technologií a inovací: : kybernetická bezpečnost, fintech, big data, vysoce výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, blockchain, atd.

▶ Perspektivní obor 4

Razantní zlepšení neúměrně zatížené dopravní infrastruktury (zejména v hlavním městě a na jihu země) nelze v  krátkodobé perspektivě předpokládat, plán investic ovšem počítá s novými dopravními tepnami (zejména severojižní), rozšiřováním dálnic (další pruh pro sdílené jízdy, autobusy, elektromobily), sběrných parkovišť (na  okrajích větších měst) a rozvoje veřejné dopravy.

▶ Perspektivní obor 5

LuxembourgCircular Business hub má za svůj cíl především přilákat vhodné investory a moderní technologické projekty a vytvořit tak z Lucemburska inkubátor cirkulární ekonomiky, jež by stimuloval další rozvoj a možnosti v rámci projektů udržitelného rozvoje a přeshraniční spolupráce.  Mnohé projekty udržitelného rozvoje vznikají v řadě lokalit, které byly do konce 20. století střediskem těžkého průmyslu a ocelářství.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

V Lucembursku obecně platí zásada, že o uplatnění na trhu významně rozhoduje vztah kvalita–cena. Lidé jsou přes relativní movitost na peníze citliví a výdaje racionálně zvažují. Důležitá je proto zj. finální fáze vstupu na trh a definice nabídky, se znalostí pozice komodity, volba marketingové studie, ideálně za využití místního zástupce (výběr je ovlivněn zvyklostmi v segmentu, zj. v případě dodávek technicky vyspělého zařízení, kde se doporučuje disponovat skladem náhradních dílů a kompletním a kvalitním po-prodejním servisem). Nezbytná je komunikace aspoň jednom z místně užívaných oficiálních jazyků (francouzština, němčina), bezproblémová je i možnost komunikace v angličtině.

4.2. Oslovení

Obvyklá forma prvotního kontaktu je e-mailem, ne vždy lze očekávat okamžitou odpověď. Předpokládá se  jazyková kultivovanost, zdvořilost a přímá komunikace v některém v místě obvyklém jazyce, včetně angličtiny.

4.3. Obchodní schůzka

Neexistují zásadní kulturní odlišnosti oproti České republice. 

Ke sjednání schůzky bývá nutná mailová i následná ústní komunikace, partneři jsou obvykle zdrženliví přesouvat se mimo vlastní firmu. 

Předpokládá se dochvilnost, odpověď v adekvátním časovém horizontu.

Předání vizitky je považováno za automatické.

Na jednání je třeba se obléci pečlivě, Lucemburčané si na vzhled velmi potrpí. S dary je naproti tomu třeba zacházet opatrně, zejména při prvních kontaktech obvyklé nejsou. 

Alkohol je možno nabídnout jen při konzumaci v restauraci, ve firmě k jednání nepatří.

Obchodníci jsou Lucemburčané velmi zdatní, zřetelně preferovány jsou zejména lokální, popř. regionální firmy.

Kulturní/náboženské/etnické odlišnosti nejsou registrovány, mentalita není vzdálena CZ, DE. Teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země vzhledem k rozloze LU žádné neexistují.

Ideální jednací tým nemusí být velký, věk ani gender nerozhoduje, zásadní je kompetence, přesnost, jazyková vybavenost.

4.4. Komunikace

Lucembursko nevybočuje z obvyklých evropských norem. Komunikační tabu – nad rámec obvyklých kontur vhodné společenské konverzace a vybraného chování – neexistují. Komunikace obvykle začíná e-mailem, s ústním follow-up, přítomnost tlumočníka není hodnocena dobře (Lucemburčané jsou jazykově výborně vybaveni – francouzština, němčina či angličtina; obdobnou samostatnost očekávají i u partnerů).  Předpokládá se zdvořilé, korektní chování, dochvilnost, pravdomluvnost, aktivita, automatická vybavenost vizitkami, písemnými podklady, nákresy, fotografiemi. Lucemburčané patří i k pragmatickým, jakkoli i v zásadě transparentním partnerům. Zvláštní zacházení nemá žádný z obchodníků. Vzhledem k přesycenosti trhu lze ovšem prorazit jen za předpokladu výhodných finančních pobídek.

4.5. Doporučení

Vzhledem k saturovanosti (řadou dlouhodobých kontraktů svázaného) trhu a silnými kontakty na sousední země (i vzhledem k absenci jazykové bariéry) musejí podnikatelé překonat dojem domnělého nezájmu partnerů o navázání kontaktu. Dbát je třeba na úpravu zevnějšku, dochvilnost, slušnost výraziva, jazykovou vybavenost; vyloučit kritiku jiných partnerů či zemí.

4.6. Státní svátky

LU je zemí katolické tradice/slaví se většina katolických svátků a panovníkovy  narozeniny.

Oficiální kalendář registruje 11 významných dní v roce:

Nový rok/Nouvel An (1.1.), Karneval/Carnaval (únor/pohyblivý svátek), Velikonoce/Pâques (březen či duben/pohyblivý svátek), Svátek práce/Fête du Travail (1.5.), Svátek EU/Journée de l´Europe (9.5., od 2019), Svátek Nanebevstoupení Páně/Assencion (květen či červen/pohyblivý svátek) Letnice/Pentecôte (květen či červen/pohyblivý svátek), Státní svátek – veřejné oslavy narozenin velkovévody/Fête nationale (23. 6.), Svátek Nanebevzetí Panny Marie/Assomption (15. 8.), Svatodušní svátky/Toussaint (1. 11.), 1. a 2. svátek vánoční/Noël (25.- 26. 12.).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

K výhodám patří centrální poloha země v prostoru EU, silná personální i lingvistická vazba na okolní země tzv. Velkého regionu, relativní bezpečnost, atraktivní kvalifikovaná pracovní síla, kvalitní telekomunikační standardy, vysoce výhodný fiskálně-daňový systém, investiční stimuly SMEs (prostřednictvím kreditní společnosti National Society of Investment Credit) a podpora etablování podnikatelů (prostřednictvím agentury LuxInnovation). K nevýhodám se naopak řadí vysoké náklady (nájmy i zaměstnanecké platy), saturovanost trhu, zvykovost a přesycenost spotřebitelů i jejich orientace na cenu, složitá dopravní situace, malá produktivita vybraných služeb (stavební a opravárenské firmy, kosmetické služby) a úroveň technického školství.

Vzhledem k faktu, že ČR i Lucembursko jsou členskými státy EU je vývoz/dovoz vnitro-komunitárním obchodem, tedy bezcelně. Jakkoliv je plně liberalizován, mohou pohyby některých výrobků podléhat zákazům/omezením (ohrožení veřejné morálky, politiky, bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekalé obchodní praktiky, plus výjimky strategické povahy/zbrojní materiál, kde platí oznamovací povinnost/avis d´exportation). Běžnými průvodními doklady v obchodním styku jsou faktura (s hodnotou zboží, DPH i mezinárodním DIČO) a přepravní doklad (nákladní/náložný list). 

Existuje systém investičních pobídek, k dispozici jsou zj.  zvýhodněné podmínky pro (re)investice v bývalých průmyslových zónách, kapitálové granty formou úvěrů, platformy inovačních center na podporu začínajících podnikatelů či start-upů. U všech společností se předpokládá registrace v Obchodní komoře (www.guichet.lu, investinluxembourg.lu).

Uplatňována není diskriminační strategie, screening je na identické úrovni u domácích i zahraničních investorů. Limity v podílech mimo-lucemburského vlastnictví stanoveny nejsou, zahraniční investoři se mohou účastnit i privatizačních programů. Tendry jsou v zásadě (až na citlivé sektory/vojenství, vesmír) transparentní.  Se stimuly lze počítat dokonce i v projektech PPP (zj. v oblasti inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou / finance, ICT, eko-provozy, biotechnologie, cirkulární ekonomika). Z hlediska dodržování pravidel konkurenceschopnosti/competition law přezkoumává případy Inspektorát ministerstva hospodářství.

Země přistoupila ke všem platným úmluvám o arbitrážním řízení International Center for Settlement of Investment Disputes Convention, Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards). Od 1995 je LU členem WTO (je konsistentní s požadavky TRIMs / Trade Related Investment Measures i TRIPs / Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights).  Ke všem platným dohodám (Bern Convention, Patent Cooperation Treaty, Paris Convention, Patent Law Treaty, Madrid Agreement and Protocol, European Patent Convention) přistoupilo LUi v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví (je členem World Intellectual Property Organization/www.wipo.int).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Povolení k podnikatelské činnosti v Lucembursku vydává Ministerstvo hospodářství (Ministère de l´économie). Ke zřízení společnosti (s. r. o./a. s. ) je třeba u banky deponovat základní kapitál a získat příslušné osvědčení, vyhotovit finanční plán firmy, uložit jej u notáře a zajistit předepsané notářské ověření zakládací listiny ve vztahu k místně příslušnému obchodnímu soudu, který zajistí registraci v obchodním rejstříku.  Následně firma dostane přiděleno IČO a DIČ. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení. 

Firemní poradenství provozuje Lucemburská obchodní komora (Centre de Formalité et d’Information de la Chambre de Commerce, 7, rue Alcide de Gasperi, L-2981 Luxembourg, tel. 00.352/42.39.39.330, fax 00.352/43. 83. 26, e-mail: centre.de.formalites@cc.lu), jíž je třeba notifikovat i vysílání pracovníků k provedení práce (tj. bez založení lucemburské firemní  pobočky). Pracovníci podléhají pracovnímu právu, pracovní povolení nepotřebují. Od roku 2017 mohou v Lucembursku fyzické osoby podnikat s využitím varianty klasické společnosti s ručením omezeným, tzv. „simplifikované společnosti s ručením omezeným“ („Société à responsabilité limité simplifiée, S.à r.l.-S. či „S.à r.l.-S. à 1 euro“). Zřídit tuto tzv. „s.r.o. za euro“ lze nejen bez větších nákladů (od 1 do 12.000 eur), ale i zvláštních formalit (zápis do registru lze učinit bez notářsky ověřeného podpisu). Obchodní společnost je určena výhradně fyzickým osobám, simplifikované s.r.o. vlastník nemůže kumulovat. 

Z důvodu ochrany případných věřitelů bude však dvacetina každoročního čistého zisku odváděna do povinné rezervy společnosti. Povinnost pomine v okamžiku, kdy rezervní fond dosáhne částky 12.000 €, tedy sumy běžné v případech klasických s.r.o. Snížení nákladů má založení firmy usnadnit především začínajícím podnikatelům bez většího vstupního kapitálu (konzultanti, drobní prodejci, agentury pro průzkum trhu). Pro společnosti s nezbytnými úvodními finančními parametry, př. restaurace či farmy, zůstává řešením klasická s. r. o.

5.3. Marketing a komunikace

Speciální marketingové a PR firmy na trhu vzhledem k velikosti nefungují, vzhledem k propojení trhu i absenci jazykové bariéry tuto agendu pokryjí firmy z okolních větších zemí. Reklama tedy funguje v omezené míře standardně v TV, rozhlase a novinách, resp.  billboardy a reklamní plochy na zastávkách veř. dopravy. Využití sociálních sítí lze též využít s vědomím omezené velikosti trhu. 

V marketingu není záhodno používat příliš provokativní, resp. jazykově obhroublé výrazivo, případně kritické bonmoty.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Lucembursku platí standardně společné předpisy EU také v této oblasti. Na národní úrovni se zaměřuje na ochranu duš. vlastnictví, boj s podvody, zlepšování registrace patentů a zvyšování veřejného povědomí o důležitosti této oblasti Národní program pro inovace a plnou zaměstnanost. Agenda patří do gesce Ministerstva hospodářství (ředitelství pro nástroje na ochranu společností i individuálních tvůrců). Autorské právo je chráněno až 70 let po autorově smrti. Práva zahrnují dědické a morální aspekty. Případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k CZ subjektům nebyly ze strany ZÚ Lucemburk dosud zaznamenány.

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí platnou právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypisovaných na území EU a o programech a projektech Unie jsou pravidelně, transparentně zveřejňovány (Journal officiel, v Office des publications officielles de l’UE, rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg). Dalším zdrojem informací je národní portál veřejných zakázek (http://www.marches.public.lu/fr.html).


5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rizika místního trhu: LU trh nepředstavuje jiná rizika než trhy ostatních zemí EU. Specifikem je pouze malá rozloha země, nedostatek domácích distribučních sítí, velká přítomnost zahraničního kapitálu, saturovanost trhu výrobky a silné národní cítění obyvatel. 

Platební morálka: Evropský standard. Trend k prodlužování délky splatnosti faktur (rozdíly jsou v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách) jsou dodavatelé nuceni akceptovat (jakkoli se vývozci snaží o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. o spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá předchozí zkušenost). V případě pochyb se doporučuje evt. si vyžádat si bankovní i obchodní reference přede, (LU obchodní rejstřík www.rcsl.lu/zaslání výpisu je zpoplatněno). Proti úvěrovým rizikům se je možno pojistit u EGAP či u jiných obchodních bank. 

Obchodní spory: Nejčastějším důvodem obchodních sporů je vymáhání pohledávek. V oblasti fungují lucemburské inkasní či specializované poradenské kanceláře (LU těží z FR právní tradice, od FR práva však existují zásadní odchylky – v procesním právu platí zj. zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení (dlužník může tudíž kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením výhodné obracet se na soud).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Lucembursko je stejně jako Česká republika členem EU/Schengenu, vízová povinnost tedy neexistuje, přeshraniční pohyb je možný na kterémkoliv místě bez hraničních kontrol.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní trh zcela dle pravidel EU. Občané EU tudíž nemusejí v LU žádat o pracovní povolení, pouze se registrují za účelem sociálního pojištění u úřadu sociálního zabezpečení LU, Centre Commun de la Sécurité Sociale, www.secu.lu). Podrobnější informace jsou k nahlédnutí na stránkách LU úřadu práce (www.adem.public.lu).

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v teritoriu se konají v LuxExpo (The Box, SA, 10 Circuit de La Foire Internationale, 1347 Luxembourg, tel. 00.352/43. 991, www.thebox.lu). Pandemie však značně konání v posledních dvou letech narušila a zatím nebyly všechny obnoveny. 

LEDEN Expo Creativ (veletrh firem působících v oblasti umělecké tvorby) a Vakanz (veletrh cestovního ruchu). 

BŘEZEN SpringBreakLuxembourg (veletrh spotřebního zboží). 

ŘÍJEN Luxembourg Healthcare Summit (veletrh zdravotnictví a bezpečnosti v práci) a Home & Living Expo (life-stylový veletrh).

ICT SPRING (veletrh oboru ICT – květen/červen). 



6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Ambassade de la République tchèque 2, rond-point Robert Schuman, L-2525 Luxembourg

tel.: 00.352/264.778.11 fax: 00.352/264.778.20 , e-mail: luxembourg@embassy.mzv.cz ; commerce_luxembourg@mzv.cz, web: www.mzv.cz/luxembourg, pracovní doba 8h30-17h00.

ZÚ se nachází v bezprostřední blízkosti tzv. Velkého lucemburského divadla (Grand Théâtre de la Ville de Luxembourg). Spojení je možné městskou hromadnou dopravou (zdarma/autobusová zastávka Fondation Pescatore, tramvajová zastávka Theater) nebo autem (k dispozici rozsáhlá parkovací plocha). Z letiště je ZÚ dosažitelný přímou autobusovou linkou č. 6 – dle provozu – do 1h.

Další kontakty s působností pro Lucembursko:

CzechTrade: Adam Jareš, Paleisstraat 4 Den Haag The Netherlands, tel: +31 70 313 0017, mobil: +31 639 354 689, www.czechtrade.nl, adam.jares@czechtrade.cz.

České centrum Brusel/Centre tchèque, Bruxelles: Jitka Pánek-Jurková, 150 – 152, Avenue Adolphe Buyl/Adolphe Buyllaan 150 – 152 1050 Bruxelles/Brussel tel: 00.32/26.41.89.48 e-mail: brussels@czech.cz  web: www.czechcentres.cz/brussels

CzechTourism, AmsterodamTsjechisch Bureau voor Toerisme-CzechTourism, Petra Palečková Warmoesstraat 155 1012 JC Amsterdam The Netherlands tel.: 00.31/615.696.875 e-mail: amsterdam@czechtourism.com  web: www.czechtourism.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

záchranná služba: 112

hasiči: 112 

lékařská a lékárenská pohotovost: 112

policie: 113

infolinky:

124 20 – telekomunikace,

4088-1 – pošta,

450202-1 – Červený kříž

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obecné informace:  www.etat.lu, www.luxembourg.public.lu, www.gouvernement.lu, www.luxembourg.lu, www.monarchie.lu, www.citoyens.lu.

Administrativa:  www.gouvernement.lu, www.fonction-publique.public.lu,www.etat.lu, Justiční systém: www.guichet.lu, www.justice.public.lu, www.jurad.etat.lu, www.conseil-etat.lu, www.cour-des-comptes.lu, www.legilux.lu. Sněmovna: www.chd.lu. LU v EU: www.europaforum.public.lu.

Hospodářství: www.statistiques.public.lu, www.bcl.lu, www.luxembourgforbusiness.lu, www.luxembourgforfinance.lu, www.cc.lu, www.marches.public.lu, www.statec.lu, www.etat.lu/eco, www.etat.lu/fi,www.bcl.lu, www.cc.lu, www.apce.com,www.rcsl.lu,www.bank.lu, www.abbl.lu,  www.eib.org, www.alfi.lu www.ducroire.lu, www.bcl.lu, www.snci.lu.

Média: http://www.luxembourg.public.lu/en/le-grand-duche-se-presente/medias/index.html.

Sousedská spolupráce:  www.benelux.int,  www.granderegion.net. Turistika, umění, kultura, sport: www.resto.lu, www.promoteluxembourg.com, www.musee.lu, www.visitluxembourg.com, www.visitluxembourg.com, http://culture.luxweb.lu, www.sport.public.lu.

Vybrané profesní asociace: Bankovní asociace www.abbl.lu Svaz obchodu www.clc.lu Svaz průmyslu www.fedil.lu Svaz pracovníků v pohostinství www.horesca.lu Svaz řemeslníků www.fda.lu Veletrhy, výstavy: www.fil.lu

Rozvojové programy: www.lux-development.lu Burza: www.bourse.lu Aktuality www.rtl.be/info/regions/luxembourg/index.htm.

Internetový vyhledávač: www.luxweb.lu




• Teritorium: Evropa | Lucembursko | Zahraničí