MZV: Souhrnná teritoriální informace

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou (v říjnu 2025 převzal trůn nový velkovévoda Guillaume), kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Po parlamentních volbách na podzim roku 2023 došlo po dvou volebních obdobích ke změně ve vedení země. Do čela vlády se vrátila strana křesťanských demokratů (CSV), která vytvořila koalici s liberály (DP). Do opozice odešli socialisté/LSAP a zelení/Déi Gréng, a rovněž levicová Déi Lenk a krajně pravicová Alternativní demokratická reformní strana (ADR).   

Souhrnná teritoriální informace (STI) Lucembursko (322.94 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Lucemburské velkovévodství / Groussherzogtum Lëtzebuerg / Grand-Duché de Luxembourg / Großherzogtum Luxemburg.

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou (v říjnu 2025 převzal trůn nový velkovévoda Guillaume), kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Zákonodárná moc je dána poslanecké sněmovně (60 členů), volí se do ní každých 5 let poměrným systémem. Platí všeobecné přímé volební právo pro občany starší 18 let. Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly v říjnu roku 2023. Po dvou vládních období středolevé koalice došlo k výrazné změně. Vládní koalici tvoří vítěz voleb Křesťansko-sociální lidová strana (CSV) vedená premiérem Lucem Friedenem a středopravá a liberální Demokratická strana (DP) vedená předsedkyní Carole Hartmannovou, jejíž výraznou tváří je bývalý premiér a současný místopředseda vlády a ministr zahraničí Xavier Bettel. Bývalé vládní strany Socialistická dělnická strana (LSAP) a Zelení (Dei Greng) jsou v současnosti v opozici, stejně tak jako levicová Déi Lenk a krajně pravicová Alternativní demokratická reformní strana (ADR). Ministr sportu a práce Georges Mischo (CSV) rezignoval v prosinci 2025.

Složení vlády:

• předseda vlády: Luc Frieden (CSV)
• místopředseda vlády, ministr zahraničních a evropských záležitostí, zahraničního obchodu a rozvojové a humanitární spolupráce: Xavier Bettel (DP)

Další členové vlády:

• ministryně obrany, mobility a veřejných prací, rovnosti pohlaví a diverzity: Yuriko Backes (DP)
• ministr financí: Gilles Roth (CSV)
• ministr hospodářství, malých a středních podniků, energetiky a turismu: Lex Delles (DP)
• ministr školství, vzdělávání, pro děti a mládež, bydlení a územního plánování: Claude Meisch (DP)
• ministr pro rodinu, solidaritu a integraci: Max Hahn (DP)
• ministr vnitra: Léon Gloden (CSV)
• ministryně zdravotnictví a sociálního zajištění: Martine Deprez (CSV)
• ministryně pro digitalizaci, výzkum a vysoké školství: Stéphanie Obertin (DP)
• ministryně zemědělství, výživy, vinařství, ochrany spotřebitele a sportu: Martine Hansen (CSV)
• ministr životního prostředí, klimatu, udržitelného rozvoje a státní služby: Serge Wilmes (CSV)
• ministr práce: Marc Spautz (CSV)
• ministr kultury a turismu: Eric Thill (DP)
• ministryně spravedlnosti, komunikací a vztahů s parlamentem: Elisabeth Margue (CSV)

1.2. Zahraniční politika země

Lucembursko je malý, vysoce otevřený stát s dlouhodobě proevropskou, transatlantickou a multilaterální zahraniční orientací. Po druhé světové válce opustilo neutralitu a stalo se jedním ze zakládajících členů hlavních poválečných integračních struktur: OSN, NATO, Rady Evropy, Beneluxu, Evropského společenství uhlí a oceli, EHS/EU a OECD. Lucembursko je rovněž členem eurozóny a schengenského prostoru; samotná Schengenská dohoda byla podepsána v lucemburské obci Schengen. Země je současně jedním z institucionálních center EU, kde sídlí mj. Soudní dvůr EU, Evropská investiční banka, Evropský účetní dvůr, Eurostat a část útvarů Evropské komise a Evropského parlamentu. Třikrát ročně zasedají v Lucemburku unijní ministři v rámci Rad EU.

EU představuje základní rámec zahraniční, bezpečnostní i hospodářské politiky Lucemburska. Jako zakládající člen Unie Lucembursko dlouhodobě podporuje hlubší evropskou integraci, silný jednotný trh, konkurenceschopnost EU, otevřenou obchodní politiku a efektivnější koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky členských států. Jednoznačně odsuzuje ruskou agresi proti Ukrajině jako porušení Charty OSN a mezinárodního práva. Podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, její evropskou perspektivu a pokračování politické, finanční, humanitární i vojenské pomoci. V bezpečnostní politice Lucembursko zdůrazňuje, že evropská bezpečnost již není samozřejmostí a že malý stát musí svou bezpečnost zajišťovat prostřednictvím EU, NATO a úzké spolupráce se spojenci. Vláda klade důraz na řízení migrace, efektivitu azylu, návraty a přijímací kapacity, zároveň na integraci a zapojení cizinců na trh práce. Lucembursko prosazuje klimatickou neutralitu, obnovitelné zdroje a evropskou energetickou spolupráci. Jádro doma odmítá, ale uznává rozdílné mixy v EU. V digitální oblasti se země profiluje jako evropské centrum datové, výpočetní a technologické infrastruktury; v Lucembursku sídlí společný podnik EuroHPC a v roce 2021 zde byl spuštěn superpočítač MeluXina.

Po ruské agresi proti Ukrajině posiluje obranu a závazky v NATO i EU. V roce 2026 má obranný rozpočet dosáhnout 1,3 mld. EUR, tedy 2 % HND. Strategie míří na vesmír, kyberbezpečnost, AI a duální technologie.

K nejbližším partnerům se řadí země Beneluxu a Francie/Německo (tzv. Pentaterála).  Benelux je stálou platformou pro koordinaci postojů v EU, přeshraniční mobilitu, vnitřní trh, bezpečnost, udržitelný rozvoj a justiční spolupráci.

Zahraniční obchod a investice hrají zásadní roli. Většina produkce je určena k exportu. Přibližně 83 % exportu směřuje do členských států EU. Klíčovými partnery jsou zejména Německo, Francie a Belgie. Významné jsou i trhy mimo EU, zejména v Asii (cca 7 %), Americe (cca 4–5 %), Africe (1,8 %) a Oceánii (0,2 %).

V multilaterální agendě klade důraz na mezinárodní právo, lidská práva, demokracii, právní stát, humanitární pomoc a udržitelný rozvoj a patří mezi významné dárce rozvojové pomoci.

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 690 959 (k 1. 1. 2026; z hlediska počtu obyvatel druhý nejmenší členský stát EU po Maltě).
• Hustota: 267 obyvatel/km².
• Přírůstek obyvatel cca 9 800 ročně (většinově migrace).
• Průměrný věk obyvatelstva je 40,15 let (.ženy 40,8 let, muži 39,5 let) 
• Věková skladba: děti do 14 let 16,1 %; aktivní populace 69,5 %; senioři nad 65 let 15 % (průměrná délka života – ženy 85,2 let , muži 81,1 let).
• Národnostní složení: 53,4 % Lucemburčanů; 46,6 % cizinců (z výrazné části občané EU).
• Jazyková skladba: francouzsky hovoří 95 %, lucembursky 78 %, německy 75 % rezidentů. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá  zhruba 13 % obyvatel.
• Náboženské složení: převažuje katolické vyznání (73,7 %), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2,3 %). S migrační vlnou narostl počet muslimských obyvatel (zatím 4 %).
• Největší města dle počtu obyvatel:
• Lucemburk 135 000 osob
• Esch-sur-Alzette 38 000 osob
• Differdange 30 500 osob
• Dudelange 21 900 osob
• Pétange 20 900 osob

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Lucembursko je stabilní, rozvinuté a vysoko příjmové hospodářství s jednou z nejvyšších životních úrovní v EU. Podle posledních dostupných údajů statistického úřadu STATEC činila průměrná hrubá roční mzda zaměstnance na plný úvazek zhruba 76 tisíc EUR a medián zhruba 58 tisíc EUR, přičemž v roce 2024 dosahovala mediánová hodinová mzda 24 EUR, druhé nejvyšší úrovně v EU. Země si nadále udržuje nejvyšší rating AAA se stabilním výhledem u hlavních ratingových agentur. Má nejvyšší HDP na obyvatele (PPP) na světě kolem 153 tisíc USD.

Oživení ekonomiky v roce 2025 zůstalo pouze mírné. HDP rostl o 0,6 %, nezaměstnanost se pohybovala kolem 6 % a inflace na úrovni 2,53 %. Výše veřejného dluhu zůstává nízká v evropském srovnání – v roce 2025 činil 27,1 % HDP. Běžný účet za rok 2025 dosáhl přebytku 4,7 mld. EUR, což představuje pokles o 1,4 mld. EUR oproti předchozímu roku. Saldo obchodní bilance bylo negativní, – 10,87 mld. USD. 

Makroekonomický výhled pro rok 2026 je opatrně pozitivní. Očekává se růst HDP kolem 1,7 %, výše inflace by se měla pohybovat okolo 1,8 %. Rozpočet počítá s deficitem téměř 1,5 mld. EUR a je zaměřen na sociální politiku (46 %), bydlení (cca 2 mld. EUR na 4 roky) a obranu (výhled až 5 % HND do roku 2035). Veřejný dluh po emisi desetiletého státního dluhopisu ve výši 2,5 mld. EUR je zhruba 26,6 mld. EUR, tedy 28,4 % HDP. Nezaměstnanost se drží kolem 6 %.

Vzhledem k malé rozloze a výhodné poloze je ekonomika otevřená, orientovaná na zahraniční obchod a integraci do větších ekonomických celků (EU, OECD, WTO). Ekonomika je založena především na sektoru financí a přeshraničních pracovnících; v roce 2024 Lucembursko evidovalo 489 000 zaměstnanců, z nichž přibližně 47 % tvořili přeshraniční pracovníci, zejména z Francie, Belgie a Německa. V roce 2025 byl počet přeshraničních pracovníků přes 230 tisíc, nejvíce z Francie.

Služby (89,6 % HDP): Tvoří dominantní část ekonomiky. Klíčovou roli hrají finanční služby, zejména bankovnictví, pojišťovnictví a investiční fondy. Lucembursko zůstává jedním z nejvýznamnějších globálních center investičních fondů, přičemž vývoj finančních služeb významně ovlivňuje výkon celé ekonomiky i platební bilanci.

Průmysl (10,6 % HDP) bez stavebnictví: Tradiční ocelářství zůstává doplněno chemickým, strojírenským, sklářským, gumárenským a zpracovatelským průmyslem, dále logistikou, telekomunikacemi, ICT, stavebnictvím a činnostmi navázanými na realitní trh a specializované podnikové služby.  Stavebnictví představuje dalších 4,7 % HDP.

Zemědělství(0,2 % HDP): Malý, ale tradiční sektor zaměřený zejména na vinařství, obilnářství, ovocnářství a chov skotu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, STATEC, IMF, Eurostat

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Očekává se, že v roce 2026 dosáhne hospodářský růst Lucemburska přibližně 1,7 %, tažený zejména finančními službami. Nižší inflace a uvolněnější měnová politika podpoří spotřebu domácností, jejíž růst se odhaduje na 1,6 %, zatímco vývoz bude těžit z oživení zahraniční poptávky. Státní rozpočet na rok 2026 počítá s příjmy 31,1 mld. EUR (+4,9 % oproti roku 2025) a výdaji 32,6 mld. EUR (+5,7 %). Schodek státního rozpočtu má činit 1,49 mld. EUR, deficit veřejných financí přibližně 0,4 % HDP a veřejný dluh kolem 28,4 % HDP.

Rozpočet klade důraz na sociální soudržnost, udržitelný růst, silný sociální stát a konkurenceschopnost. Celkové veřejné investice mají dosáhnout 4,9 mld. EUR. Největší část výdajů směřuje na bydlení, přibližně 42 %, včetně programu VEFA, podpor nájemného a úrokových subvencí; samotné daňové zvýhodnění má činit asi 353 mil. EUR. Na vzdělávání, děti a mládež je určeno 4,7 mld. EUR. Obranné výdaje mají vzrůst o 500 mil. EUR na 1,3 mld. EUR, tedy 2 % HND; zahrnují i 80 mil. EUR dodatečné pomoci Ukrajině, 94 mil. EUR na Cyber Defence Cloud a investice do GovSat.

Na dopravu a infrastrukturu má směřovat 3,5 mld. EUR, tedy 11,5 % státního rozpočtu; investice v této oblasti mají vzrůst o 31 %. Z toho 742 mil. EUR připadá na železniční fond a 382 mil. EUR na silniční fond, včetně modernizace trati Lucemburk–Bettembourg, rozšiřování tramvají, silničních projektů a investic na letišti Findel. V ICT, digitalizaci a AI je klíčový projekt MeluXina-AI a Luxembourg AI Factory za 112 mil. EUR, z toho asi 60 mil. EUR má nést stát. Rozpočet dále počítá se 150 mil. EUR na zmírnění dopadů cen energií, 500 mil. EUR na modernizační investice a navýšením příspěvku do důchodového systému o 190 mil. EUR. Výdaje na zdravotnictví vzrostou o více než 10 %. Výzkum, inovace a digitalizace budou podpořeny mimo jiné navýšením financování Lucemburské univerzity, institutů LIST a LIH a investicemi do umělé inteligence a nových technologií. Významné prostředky jsou určeny také na vzdělávání, děti a mládež, kde rozpočet dosahuje 4,7 mld. EUR.

2.3. Bankovní systém

Lucembursko patří mezi nejvýznamnější finanční centra EU, ke konci roku 2025 zde působilo 116 bank, převážně poboček a dceřiných společností zahraničních bank. Finanční sektor je jedním z hlavních pilířů ekonomiky, vytváří zhruba třetinu HDP, zaměstnává přes 73 tisíc osob a přispívá více než 35 % daňových příjmů a proto je systém velmi vstřícný k investorům a přeshraničním finančním službám.

Úrokové sazby již nejsou na dřívějších nízkých úrovních. Podle lucemburské centrální banky činila v březnu 2026 průměrná bankovní úvěrová sazba zhruba 3,40 %. U domácností dosahovala variabilní sazba nových hypotečních úvěrů 3,07 %, zatímco fixní hypoteční sazby se podle délky fixace pohybovaly přibližně mezi 3,46–3,87 %. Spotřebitelské úvěry byly dražší kolem 4,08 %.

Z hlediska geografického zastoupení v lucemburském finančním centru stále tvoří největší skupinu německé banky (17,2 %), následují čínské banky a francouzské banky, obě s 10,9 %, a švýcarské banky s 10,2 %.

Nejvýznamnější banky:

• Banque et Caisse d’Épargne de l’Etat (Spuerkeess) – původně spořitelna, nyní je jediným akcionářem stát. Nabízí širokou škálu služeb komerčního a podnikového bankovnictví, včetně správy aktiv, financování projektů a privátního bankovnictví.
• Deutsche Bank Luxembourg S.A. – nabízí správu soukromého majetku, mezinárodní půjčky a zprostředkování, služby podnikového a investičního bankovnictví a retailové investiční služby.
• BGL BNP Paribas – nabízí produkty a služby související s retailovým bankovnictvím, správou osobního majetku a podnikovým a institucionálním investičním bankovnictvím a správou.
• Banque Internationale à Luxembourg (BIL) – je nejstarší soukromou bankou v zemi a nabízí služby retailového, privátního a firemního bankovnictví.
• ING Luxembourg – ukončila retailové bankovnictví pro fyzické osoby ve 2025 a pro malé firmy (včetně velvyslanectví) na začátku 2026, zrušila některé pobočky, a soustředí se zejména na privátní a podnikové bankovnictví.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Lucemburska je s ohledem na fakt, že ekonomická orientace země je z velké části zaměřena na finanční sféru, stabilní a výhodný.

Sazby:

• DPH: standardní sazba 17 %, snížená 8 %, super-snížená 3 % a mezisazba 14 %.
• Daň PO: Od zdaňovacího období 2025 platí pro daň z příjmu právnických osob sazba 14 % pro zisky do 175 000 EUR, přechodové pásmo 24 500 EUR + 30 % ze základu nad 175 000 EUR a sazba 16 % pro zisky nad 200 000 EUR.
• Daň FO: Základní sazby daně z příjmu FO jsou progresivní od 0 % do 42 %. Příspěvek do fondu zaměstnanosti činí 7 %, resp. 9 % u vyšších příjmů, a počítá se z vypočtené daně, nikoli přímo z celého příjmu.
• Průměrné zdanění: 42,7 % (EU 40,4 %)
• Korporátní daň: Samotná sazba daně z příjmu PO pro vyšší zisky je od roku 2025 16 %. Po započtení 7% solidární přirážky a obecní daně v Lucemburku činí efektivní kombinovaná sazba pro firmy se ziskem nad 200 000 EUR v Lucemburku 23,87 %.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2025 skončila vzájemná obchodní výměna kladným saldem ve prospěch ČR. Z hlediska objemu vývozu se Lucembursko umístilo na 48. místě. Nejvíce zastoupenými položkami byly osobní automobily (21,6 %), následované elektrickou energií (13,4 %), kaučukem (9,9 %), cigaretami a doutníky (5,3 %) a stroji (4,9 %). Z hlediska objemu dovozu se Lucembursko umístilo na 59. místě. Nejvíce zastoupenými položkami byly elektrická energie (25,8 %), dále kohouty a ventily pro potrubí (9,5 %), válcované ocelové výrobky (6,6 %), pneumatiky (5,2 %) a zemní plyn (5,1 %). V rámci celkového obratu zahraničního obchodu obsadilo Lucembursko 55. místo.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní aktivity se třemi sousedními zeměmi představují více než 50 %. V roce 2023 byly jeho hlavními odběrateli Německo (26,74 %), Belgie (25,90 %), Francie (12,98 %). Česko je v žebříčku na 13. místě. Dovoz pocházel především z Belgie (34,66 %), Německa (27,5 %), Francie (11,31 %). Česko zaujímá 11. pozici (údaje STATEC).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějším mimoevropským partnerem Lucemburska jsou Spojené státy (cca 2,5 %) před Japonskem (cca 1,1 %) a Čínou (0,9 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Lucembursko nabízí příznivé prostředí pro zahraniční investice. Ke konci roku 2024 činil stav pozice přímých zahraničních investic (FDI) směřujících do země 2 695 814 mil. EUR. Lucemburské přímé investice v zahraničí dosáhly 3 787 819 mil. EUR. České FDI v Lucembursku činily 4 745 mil. EUR a lucemburské FDI v Česku 23 861 mil. EUR.

Podle OECD dosáhl v roce 2024 příliv FDI do Lucemburska 97 920 mil. EUR, což znamenalo obrat po záporném přílivu v roce 2023. Lucembursko společně s USA a Kanadou patřily mezi tři největší příjemce FDI na světě. Podle Světové banky odpovídaly čisté přílivy FDI do Lucemburska 113,6 % HDP.

Hlavními investory byly k roku 2023 USA, Velká Británie, Kajmanské ostrovy, Nizozemsko a Irsko s podíly 21,7 %, 10,3 %, 8,5 %, 7,0 % a 6,2 %. Finanční a pojišťovací služby dominují: podle Investment Climate Statement 2025 na ně připadá 81,6 % FDI, zpracovatelský průmysl tvoří 2,8 %.

Od 1. září 2023 platí mechanismus prověřování FDI z hlediska bezpečnosti. Týká se investorů mimo EU/EHP v kritických odvětvích, např. energetice, dopravě, zdravotnictví, obraně, financích, telekomunikacích a datech. Vztahuje se hlavně na získání kontroly nebo překročení 25 % hlasovacích práv; portfoliové investice jsou vyloučeny. V roce 2024 byly podány první notifikace podle nového režimu.

Lucembursko si drží silnou konkurenceschopnost. V Global Innovation Index 2025 bylo 23., v Index of Economic Freedom 2025 5. se skóre 79,5 a v žebříčku IMD World Competitiveness Ranking se v roce 2025 vrátilo do první dvacítky.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy Lucemburska s dalšími členskými státy EU jsou upraveny v rámci vnitřního trhu (včetně kolektivní úpravy vztahů se 3. zeměmi, na základě společného celního sazebníku, resp. spol. obch. politiky Unie)

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je velmi široká a odpovídající délce a rozvinutosti vzájemných vztahů.

• Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol.
• Bezpečnostní smlouva mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vzájemné výměně a ochraně utajovaných informací.
• Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o přijímání stážistů.
• Správní ujednání o podmínkách provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
• Prováděcí protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
• Dohoda mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgickým královstvím a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a Dodatkový protokol.
• Dodatek k Dohodě mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgickým královstvím a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a k Dodatkovému protokolu.
• Dohoda o letecké dopravě mezi Československou socialistickou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.
• Úmluva o řízení smírčím, rozhodčím a soudním mezi Republikou československou a Velkovévodstvím lucemburským.
• Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství.

3.4. Rozvojová spolupráce

Lucembursko patří mezi přední poskytovatele v rámci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Od roku 2009 země investuje 1 % HND do rozvojové pomoci, čímž se řadí mezi přední vyspělé ekonomiky. V roce 2025 vynaložilo na rozvojovou spolupráci celkem 615 mil. EUR, z čehož 27 % na mnohostrannou pomoc a 73 % na dvoustrannou pomoc. Humanitární pomoc představovala přibližně 19 % celkových výdajů.

Politika spolupráce je založena na cílených partnerstvích a opírá se o zásady spolehlivosti, angažovanosti a odbornosti. V zájmu účinnosti a dopadu se zaměřuje na omezený počet partnerských zemí. Při výběru zemí zohledňuje index lidského rozvoje Rozvojového programu OSN a také regionální přístup a stabilitu zemí. Realizuje víceleté Indikativní programy spolupráce (ICP). Prioritními oblastmi jsou vzdělávání a odborná příprava, profesní integrace, zdravotnictví a sociální rozvoj. V Africe v roce 2024 neprodloužilo bilaterální spolupráci s Burkinou Faso, Nigerem a Mali z důvodu politického vývoje v těchto zemích a v roce 2025 se Senegalem kvůli přístupu k lidským právům. Naopak rozvíjí nebo zahajuje spolupráci s Beninem, Togem, Malawi, Zambií a Kapverdami. Plánuje otevření nové ambasády v Keni pro posílení přítomnosti ve východní Africe. Mezi partnerské země v Asii patří Laos a Mongolsko. Nové projekty se rozvíjejí také v Kambodži a Bhútánu. Ve Střední Americe přesunulo část rozvojových aktivit z Nikaraguy do Kostariky v reakci na politickou situaci. Pokračuje spolupráce s El Salvadorem a zahájilo jednání o spolupráci s Guatemalou. V Evropě pokračuje ve spolupráci s Kosovem a s Ukrajinou. Na Blízkém východě podporuje palestinské uprchlíky přes agenturu UNRWA. Možnost zapojení soukromého sektoru se nabízí prostřednictvím Business Partnership Facility, kde jsou zveřejňovány projekty a nabídky zpravidla v ročním cyklu s termínem do 30. dubna.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Lucembursko dlouhodobě a systematicky rozvíjí oblast vesmírných technologií jako jednu z priorit ekonomické diverzifikace, inovací a digitální suverenity. Díky silnému ekosystému firem, výzkumných institucí a veřejné podpory – od satelitní komunikace přes vestavěné systémy a vesmírnou elektroniku až po využití dat, AI a kyberbezpečnosti – vzniká prostor pro spolupráci českých subjektů na projektech s vysokou přidanou hodnotou.

▶ Dopravní infrastruktura

Lucembursko je silně závislé na každodenním dojíždění cca 200 tisíc pracovníků z okolních zemí, což dlouhodobě zatěžuje zejména hlavní město a jižní část země vysokou intenzitou osobní automobilové dopravy. V rámci Národního plánu mobility 2035 je prioritou posílení železnice, tramvajové sítě, multimodálních uzlů a P+R. Klíčové projekty zahrnují modernizaci a rozšíření železničních a tramvajových tratí a případné příležitosti pro české subjekty.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Lucembursko dlouhodobě považuje ICT, digitalizaci, kyberbezpečnost a umělou inteligenci za klíčové oblasti, do kterých silně investuje, i s ohledem na žádoucí diverzifikaci. Pro české subjekty se nabízejí příležitosti v ICT řešeních na míru, digitalizace finanční sféry, zavádění umělé inteligence či kybernetické bezpečnosti.

▶ Voda a životní prostředí

Prioritou Lucemburska v oblasti vody a životního prostředí je posílit klimatickou odolnost, ochranu vodních zdrojů, zlepšení kvality vodních toků, adaptaci na povodně, sucho a vlny horka, ochranu biodiverzity a přechod k cirkulární ekonomice. To poskytuje příležitost pro české subjekty v oblasti cirkulární ekonomiky, udržitelných materiálů, recyklace, vodního hospodářství a environmentálních technologií.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Lucembursko ve zdravotnictví výrazně podporuje nové trendy medicíny stejně jako výzkum a vývoj v biotechnologiích. HealthTech je jedním z pilířů ekonomické diverzifikace a rychle se rozvíjí v oblasti medtech, zdravotnického softwaru, AI, nositelných zařízení a vzdáleného monitoringu pacientů. Dalším segmentem jsou nanotechnologie a nanomedicína, zejména v diagnostice, biomateriálech a cíleném podávání léčiv. Pro české subjekty tak vzniká prostor pro spolupráci v těchto oblastech.

▶ Výzkum, věda, inovace a vzdělávání

Výzkum, vývoj a inovace jsou pro Lucembursko jedním z hlavních nástrojů ekonomické transformace. Země se dlouhodobě snaží posunout od modelu založeného zejména na finančních službách a mezinárodním businessu k modelu znalostní, digitální a udržitelné ekonomiky. Pro české subjekty jsou vhodné příležitosti v oblastech AI, kyberbezpečnosti, datových platforem, vesmírných technologií, zdravotnických dat, personalizované medicíny, udržitelných technologií, cirkulární ekonomiky, fintech a evropských R&D konsorcií.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Prioritou Lucemburska je rozvoj obranného průmyslu jako high-tech a dual-use ekosystému, zaměřeného zejména na kyberbezpečnost, vesmírné technologie, autonomní systémy, AI, data, logistiku a pokročilé materiály. Pro české subjekty se otevírají příležitosti ve společných R&D projektech, pilotních řešeních, dodávkách specializovaných technologií a zapojení do evropských a NATO hodnotových řetězců. Lucemburské subjekty hledají také možnosti pro zapojení do subdodavatelských řetězců v jiných státech.

▶ Stavebnictví

Prioritou Lucemburska je urychlit výstavbu dostupného, udržitelného a energeticky efektivního bydlení a reagovat tak na dlouhodobou bytovou krizi. Vláda proto podporuje veřejné investice, výkup bytů ve výstavbě, vyšší podíl dostupného bydlení v nových projektech a zrychlení povolovacích procesů. Pro české subjekty se otevírají příležitosti zejména v modulární a prefabrikované výstavbě, dřevostavbách, nízkouhlíkových materiálech, energetických renovacích, BIM či a 3D tisku staveb.

Mapa globálních oborových příležitostí | BusinessInfo.cz

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V Lucembursku obecně platí zásada, že o uplatnění na trhu významně rozhoduje vztah kvalita–cena. Důležitá je proto zejména finální fáze vstupu na trh a definice nabídky, se znalostí pozice komodity, volba marketingové studie, ideálně za využití místního zástupce. Jeho výběr je ovlivněn zvyklostmi v segmentu, především v případě dodávek technicky vyspělého zařízení, kde se doporučuje disponovat skladem náhradních dílů a kompletním a kvalitním poprodejním servisem.

Nezbytná je komunikace v aspoň jednom z místně užívaných oficiálních jazyků (francouzština, němčina), bezproblémová je i možnost komunikace v angličtině.

4.2. Oslovení

Obvyklá forma prvotního kontaktu je e-mailem, ne vždy lze očekávat okamžitou odpověď. Předpokládá se jazyková kultivovanost, zdvořilost a přímá komunikace v některém v místě obvyklém jazyce (francouzština, němčina), včetně angličtiny.

4.3. Obchodní schůzka

Neexistují zásadní kulturní odlišnosti oproti České republice. Ke sjednání schůzky bývá nutná e-mailová i následná ústní komunikace, partneři jsou obvykle zdrženliví přesouvat se mimo vlastní firmu. Předpokládá se dochvilnost, odpověď v adekvátním časovém horizontu. Předání vizitky je považováno za automatické. Na jednání je třeba se obléci pečlivě, Lucemburčané si na vzhled velmi potrpí. S dary je naproti tomu třeba zacházet opatrně, zejména při prvních kontaktech obvyklé nejsou. Alkohol je možno nabídnout jen při konzumaci v restauraci, ve firmě k jednání nepatří.

Obchodníci jsou Lucemburčané velmi zdatní, zřetelně preferovány jsou zejména lokální, popř. regionální firmy. Kulturní/náboženské/etnické odlišnosti nejsou registrovány, mentalita není vzdálena České republice nebo Německu. Teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země vzhledem k rozloze Lucemburska žádné neexistují. Ideální jednací tým nemusí být velký, věk ani gender nerozhoduje, zásadní je kompetence, přesnost a jazyková vybavenost.

4.4. Komunikace

Lucembursko nevybočuje z obvyklých evropských norem. Komunikační tabu – nad rámec obvyklých kontur vhodné společenské konverzace a vybraného chování – neexistují. Komunikace obvykle začíná e-mailem, s ústním follow-up, přítomnost tlumočníka není hodnocena dobře (Lucemburčané jsou jazykově výborně vybaveni – francouzština, němčina či angličtina; obdobnou samostatnost očekávají i u partnerů).

Předpokládá se zdvořilé, korektní chování, dochvilnost, pravdomluvnost, aktivita, automatická vybavenost vizitkami, písemnými podklady, nákresy, fotografiemi. Lucemburčané patří i k pragmatickým, jakkoli i v zásadě transparentním partnerům. Zvláštní zacházení nemá žádný z obchodníků. Vzhledem k přesycenosti trhu lze ovšem prorazit jen za předpokladu výhodných finančních pobídek.

4.5. Doporučení

Vzhledem k saturovanosti (řadou dlouhodobých kontraktů svázaného) trhu a silnými kontakty na sousední země (i vzhledem k absenci jazykové bariéry) musejí podnikatelé překonat dojem domnělého nezájmu partnerů o navázání kontaktu. Dbát je třeba na úpravu zevnějšku, dochvilnost, slušnost, jazykovou vybavenost a vyloučit kritiku jiných partnerů či zemí.

4.6. Státní svátky

Lucembursko je zemí katolické tradice/slaví se většina katolických svátků a panovníkovy narozeniny.

Oficiální kalendář registruje 11 významných dní v roce:

• Nový rok / Nouvel An (1. 1.)
• Karneval / Carnaval (únor / pohyblivý svátek)
• Velikonoce / Pâques (březen či duben / pohyblivý svátek)
• Svátek práce / Fête du Travail (1. 5.)
• Svátek EU / Journée de l’Europe (9. 5. – od 2019)
• Svátek Nanebevstoupení Páně / Assencion (květen či červen / pohyblivý svátek, odvislý od termínu Velikonoc)
• Letnice / Pentecôte (květen či červen / pohyblivý svátek, odvislý od termínu Velikonoc)
• Státní svátek – veřejné oslavy narozenin velkovévody / Fête nationale (23. 6.)
• Svátek Nanebevzetí Panny Marie / Assomption (15. 8.)
• Svatodušní svátky / Toussaint (1. 11.)
• 1. a 2. svátek vánoční / Noël (25.–26. 12.)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

K výhodám patří centrální poloha země v prostoru EU, silná personální i lingvistická vazba na okolní země tzv. Velkého regionu, relativní bezpečnost, atraktivní kvalifikovaná pracovní síla, kvalitní telekomunikační standardy, vysoce výhodný fiskálně-daňový systém, investiční stimuly SMEs (prostřednictvím kreditní společnosti National Society of Investment Credit) a podpora etablování podnikatelů (prostřednictvím agentury LuxInnovation). K nevýhodám se naopak řadí vysoké náklady (nájmy i zaměstnanecké platy), saturovanost trhu, zvykovost a přesycenost spotřebitelů i jejich orientace na cenu, složitá dopravní situace, malá produktivita vybraných služeb (stavební a opravárenské firmy, kosmetické služby) a úroveň technického školství.

Vzhledem k faktu, že ČR i Lucembursko jsou členskými státy EU je vývoz/dovoz vnitro-komunitárním obchodem, tedy bezcelně. Jakkoliv je plně liberalizován, mohou pohyby některých výrobků podléhat zákazům/omezením (ohrožení veřejné morálky, politiky, bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekalé obchodní praktiky, plus výjimky strategické povahy/zbrojní materiál, kde platí oznamovací povinnost/avis d’exportation). Běžnými průvodními doklady v obchodním styku jsou faktura (s hodnotou zboží, DPH i mezinárodním DIČO) a přepravní doklad (nákladní/náložný list).

Existuje systém investičních pobídek, k dispozici jsou zj. zvýhodněné podmínky pro (re)investice v bývalých průmyslových zónách, kapitálové granty formou úvěrů, platformy inovačních center na podporu začínajících podnikatelů či start-upů. U všech společností se předpokládá registrace v Obchodní komoře (Citoyens – Guichet.lu – Luxembourg, Invest, Innovate, Export). Limity v podílech mimo-lucemburského vlastnictví stanoveny nejsou, zahraniční investoři se mohou účastnit i privatizačních programů. Se stimuly lze počítat dokonce i v projektech PPP (zj. v oblasti inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou / finance, ICT, eko-provozy, biotechnologie, cirkulární ekonomika).

Z hlediska dodržování pravidel konkurenceschopnosti/competition law přezkoumává případy Inspektorát ministerstva hospodářství. Země přistoupila ke všem platným úmluvám o arbitrážním řízení International Center for Settlement of Investment Disputes Convention, Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards).

Dne 1. září 2023 vstoupil v platnost lucemburský zákon ze dne 14. července 2023, kterým se zřizuje vnitrostátní mechanismus prověřování přímých zahraničních investic, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek. Zákon ukládá pravidla pro investory ze zemí mimo EU/EHP, kteří chtějí investovat do lucemburských subjektů působících v kritických odvětvích, jako je energetika, zdravotnictví, obrana, finance, telekomunikace, data, média a zemědělsko-potravinářský průmysl v Lucembursku. Za účelem dosažení souladu s nařízením zákon nařizuje proces předchozího oznámení a postup prověřování spolu s mechanismy prosazování v případech nedodržení povinnosti předchozího oznámení nebo prověřování.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Povolení k podnikatelské činnosti v Lucembursku vydává Ministerstvo hospodářství (Ministère de l´économie). Ke zřízení společnosti (s.r.o./a.s. ) je třeba u banky deponovat základní kapitál a získat příslušné osvědčení, vyhotovit finanční plán firmy, uložit jej u notáře a zajistit předepsané notářské ověření zakládací listiny ve vztahu k místně příslušnému obchodnímu soudu, který zajistí registraci v obchodním rejstříku. Následně firma dostane přiděleno IČO a DIČ. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení.

Firemní poradenství provozuje Lucemburská obchodní komora (Centre de Formalité et d’Information de la Chambre de Commerce, 7, rue Alcide de Gasperi, L-2981 Luxembourg, tel.: +352/42.39.39.330, fax: +352/43.83.26, e-mail: centre.de.formalites@cc.lu), jíž je třeba notifikovat i vysílání pracovníků k provedení práce (tj. bez založení lucemburské firemní pobočky). Pracovníci podléhají pracovnímu právu, pracovní povolení nepotřebují.

Od roku 2017 mohou v Lucembursku fyzické osoby podnikat s využitím varianty klasické společnosti s ručením omezeným, tzv. „zjednodušené společnosti s ručením omezeným“ („Société à responsabilité limité simplifiée, S.à r.l.-S. či „S.à r.l.-S. à 1 euro“). Zřídit tuto tzv. „s.r.o. za euro“ lze nejen bez větších nákladů (od 1 do 12 000 eur), ale i zvláštních formalit (zápis do registru lze učinit bez notářsky ověřeného podpisu).

Obchodní společnost je určena výhradně fyzickým osobám, simplifikované s.r.o. vlastník nemůže kumulovat. Z důvodu ochrany případných věřitelů bude však dvacetina každoročního čistého zisku odváděna do povinné rezervy společnosti. Povinnost pomine v okamžiku, kdy rezervní fond dosáhne částky 12 000 €, tedy sumy běžné v případech klasických s.r.o. Snížení nákladů má založení firmy usnadnit především začínajícím podnikatelům bez většího vstupního kapitálu (konzultanti, drobní prodejci, agentury pro průzkum trhu). Pro společnosti s nezbytnými úvodními finančními parametry, př. restaurace či farmy, zůstává řešením klasická s. r. o.

5.3. Marketing a komunikace

Speciální marketingové a PR firmy na trhu vzhledem k velikosti země nefungují.  S ohledem na propojení trhu i absenci jazykové bariéry tuto agendu pokryjí firmy z okolních větších zemí. Reklama tedy funguje v omezené míře standardně v TV, rozhlase a novinách, resp. billboardy a reklamní plochy na zastávkách veř. dopravy. Využití sociálních sítí lze též využít s vědomím omezené velikosti trhu. V marketingu není záhodno používat příliš provokativní jazyk, případně kritické bonmoty.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Lucembursku platí standardně společné předpisy EU také v této oblasti. Na národní úrovni se zaměřuje na ochranu duševního vlastnictví, boj s podvody, zlepšování registrace patentů a zvyšování veřejného povědomí o důležitosti této oblasti Národní program pro inovace a plnou zaměstnanost. Agenda patří do gesce Ministerstva hospodářství. Autorské právo je chráněno až 70 let po autorově smrti. Práva zahrnují dědické a morální aspekty.

Případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům nebyly ze strany ZÚ Lucemburk dosud zaznamenány.

Od roku 1995 je LU členem WTO (je konsistentní s požadavky TRIMs / Trade Related Investment Measures i TRIPs / Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights). Ke všem platným dohodám (Bern Convention, Patent Cooperation Treaty, Paris Convention, Patent Law Treaty, Madrid Agreement and Protocol, European Patent Convention) přistoupilo Lucembursko i v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví (je členem World Intellectual Property Organization).

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí platnou právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypisovaných na území EU a o programech a projektech Unie jsou pravidelně, transparentně zveřejňovány (Journal officiel, Office des publications officielles de l’UE, rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg). Dalším zdrojem informací je národní portál veřejných zakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rizika místního trhu:

Lucemburský trh nepředstavuje jiná rizika než trhy ostatních zemí EU. Specifikem je pouze malá rozloha země, nedostatek domácích distribučních sítí, velká přítomnost zahraničního kapitálu, saturovanost trhu výrobky a silné národní cítění obyvatel.

Platební morálka:

Evropský standard. Trend k prodlužování délky splatnosti faktur (rozdíly jsou v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách) jsou dodavatelé nuceni akceptovat (jakkoli se vývozci snaží o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. o spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá předchozí zkušenost). V případě pochyb se doporučuje evt. vyžádat si bankovní i obchodní reference předem, (LU obchodní rejstřík, zaslání výpisu je zpoplatněno).

Proti úvěrovým rizikům se je možno pojistit u EGAP či u jiných obchodních bank.

Obchodní spory:

Nejčastějším důvodem obchodních sporů je vymáhání pohledávek. V oblasti fungují lucemburské inkasní či specializované poradenské kanceláře (LU těží z FR právní tradice, od FR práva však existují zásadní odchylky – v procesním právu platí zejména zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení (dlužník může tudíž kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením výhodné obracet se na soud).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Lucembursko je stejně jako Česká republika členem EU/Schengenského prostoru, vízová povinnost tedy neexistuje, přeshraniční pohyb je možný na kterémkoliv místě bez hraničních kontrol. V Lucembursku lze využít veřejnou dopravu zdarma, což je mnohdy i výhodnější vzhledem k nadprůměrné dopravní zatíženosti. Hotely jsou běžně dostupné, cenově převyšují běžný evropský průměr a během konání Rad EU v Lucemburku (říjen, duben, červen) nebo dalších velkých akcí mohou být ceny velmi exponované.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní trh zcela dle pravidel EU. Občané EU tudíž nemusejí v Lucembursku žádat o pracovní povolení, pouze se registrují za účelem sociálního pojištění u úřadu sociálního zabezpečení, Centre Commun de la Sécurité Sociale). Podrobnější informace jsou k nahlédnutí na stránkách lucemburského úřadu práce.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v teritoriu se konají v LuxExpo (The Box, SA, 10 Circuit de La Foire Internationale, 1347 Luxembourg, tel. 00.352/43. 991).

• leden: Expo Creativ (veletrh firem působících v oblasti umělecké tvorby), Vakanz (veletrh cestovního ruchu)
• únor: Konference GOVSATCOM (satelitní technologie a jejich užití)
• březen: SpringBreakLuxembourg (veletrh spotřebního zboží)
• červen: Nexus (veletrh oboru Informačních a komunikačních technologií), Smart Manufacturing week (možnosti udržitelného rozvoje v tradičních výrobních oborech a stavebnictví)
• říjen: Luxembourg HealthCare Week (veletrh zdravotnictví a bezpečnosti v práci), Luxembourg Venture Days (veletrh start-upů), Home & Living Expo (life-stylový veletrh)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Ambassade de la République tchèque
2, rond-point Robert Schuman, L-2525 Luxembourg
tel.: +352/264 778 11
e-mail: luxembourg@mzv.gov.cz; commerce_luxembourg@mzv.cz
web: www.mzv.gov.cz/luxembourg
pracovní doba 8:30–17:00.
ZÚ se nachází v bezprostřední blízkosti tzv. velkého lucemburského divadla (Grand Théâtre de la Ville de Luxembourg). Spojení je možné městskou hromadnou dopravou zcela zdarma (autobusová zastávka Fondation Pescatore, tramvajová zastávka Theater) nebo autem (k dispozici rozsáhlé parkoviště naproti velvyslanectví nebo podzemní parkoviště vedle velvyslanectví). Z letiště je ZÚ dosažitelný přímou autobusovou linkou č. 6 nebo 16 (21 minut) nebo tramvajovou linkou.

Další kontakty s působností pro Lucembursko:

CzechTrade Belgie a Lucembursko
ředitel Ing. Pavel Zelenka, MBA
Embassy of the Czech Republic, 154, Avenue Adolphe Buyl/Adolphe Buyllaan, 1050, Bruxelles/Brussel

tél: +32 2 641 89 37 – mobil: +32 493 825 473

e-mail:  pavel.zelenka@czechtrade.gov.cz

web: www.czechtrade.be

České centrum Brusel/Centre tchèque, Bruxelles
ředitelka Ing. et MgA. Kristýna Halounová
150 – 152, Avenue Adolphe Buyl/Adolphe Buyllaan,  1050 Bruxelles/Brussel
tel.: +32/26.41.89.48
e-mail: brussels@czech.cz
web: brussels.czechcentres.cz

CzechTourism, Amsterdam
Tsjechisch Bureau voor Toerisme-CzechTourism
Petra Palečková
Strawinskylaan 4117, 4th floor, 1077 ZX Amsterdam Nizozemsko
The Netherlands tel.: +31 615 963 820
e-mail: paleckova@czechtourism.com
web: www.czechtourism.cz/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• záchranná služba: 112
• hasiči: 112
• lékařská a lékárenská pohotovost: 112
• policie: 113
• infolinky:
• 8002 4000 – telekomunikace
• 2424 6080 – pošta
• 2755 200 nebo 2755 – Červený kříž

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obecné informace:

• etat.public.lu
• luxembourg.public.lu
• Site officiel de la Cour grand-ducale de Luxembourg
• Citoyens – Guichet.lu – Luxembourg

Administrativa:

• Le gouvernement luxembourgeois
• Portail de la fonction publique – Luxembourg
• L’annuaire des sites publics luxembourgeois

Justiční systém:

• Citoyens – Guichet.lu – Luxembourg
• La Justice – Luxembourg
• Juridictions administratives – Organisation de la justice
• Conseil d’Etat – Luxembourg
• Cour des comptes – Luxembourg
• Journal officiel du Grand-Duché de Luxembourg – Legilux

Sněmovna: Chambre des députés du grand-duché de Luxembourg

LU v EU: Europaforum Luxembourg

Hospodářství:

• Statistiques – Luxembourg
• Banque centrale du Luxembourg
• Luxembourg for Finance
• Chambre de Commerce Luxembourg
• Portail des marchés publics
• Ministère de l’Économie – Le gouvernement luxembourgeois
• L’annuaire des sites publics luxembourgeois
• ABBL – The Luxembourg Bankers‘ Association
• European Investment Bank
• ALFI
• SNCI, Société Nationale de Crédit et d’Investissement
• Luxembourg Stock Exchange

Média: 

• RTL Today – English-language news for Luxembourg’s international community
• luxembourg.public.lu – Luxembourg
• Luxembourg Times – Luxembourg | Luxembourg Times
• Chronicle – Chronicle.lu
• Luxembourger Wort – Nachrichten & Hintergründe aus Luxemburg | Luxemburger Wort

Sousedská spolupráce:

• Benelux, coopération transfrontalière pour votre bien-être
• Grande Region

Turistika, umění, kultura, sport:

• Resto.lu
• Musées lucembourgeois et régionaux
• Welcome to Luxembourg – Visit Luxembourg
• Culture & loisirs – Guide pratique | Editus
• Portail du sport – Luxembourg

Vybrané profesní asociace:

• LuxInnovation – Luxembourg’s national innovation agency – Luxinnovation
• Bankovní asociace – ABBL – The Luxembourg Bankers‘ Association
• Obchodní komora – Chambre de Commerce Luxembourg
• Svaz průmyslu – FEDIL – The Voice of Luxembourg’s Industry
• Svaz pracovníků v pohostinství – Horesca
• Svaz řemeslníků – Fédération des Artisans
• Komora řemesel – Chambre des Métiers du Luxembourg

Další odkazy:

• Veletrhy, výstavy – LUXEXPO THE BOX
• Rozvojové programy – LuxDev