Německo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

Zastupitelský úřad ČR Berlín (Německo)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. Podrobnější informace jsou k dispozici na:

Ve vládě po volbách 2013, kterou složila nová velká koalice CDU/CSU a SPD a v níž již nefiguruje ve volbách neúspěšná FDP, došlo k výrazným personálním změnám a rovněž k některým zásadním změnám v agendách jednotlivých ministerstev.

Spolková kancléřka

Angela Merkelová

Bundeskanzleramt,

Willy-Brandt-Straße 1, 10557 Berlin

Spolková ministryně hospodářství a energetiky

Brigitte Zypries

Bundesministerium für Wirtschaft und Energie

Invalidenstr. 31, 10117 Berlin

www.bmwi.de

Spolkový ministr zahraničí

Sigmar Gabriel (SPD)

Auswärtiges Amt

Werderscher Markt 1, 10117 Berlin

www.auswaertiges-amt.de

Spolkový ministr vnitra

Thomas de Maizière (CDU)

Bundesministerium des Innern

Alt Moabit 101 D, 10559 Berlin

www.bmi.bund.de

Spolkový ministr spravedlnosti a ochrany spotřebitelů

Heiko Maas (SPD)

Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz

Mohrenstrasse 37, 10117 Berlin

Heinemannstr. 6, 53175 Bonn

www.bmj.bund.de

Spolkový ministr financí

Wolfgang Schäuble (CDU)

Bundesministerium der Finanzen

Wilhelmstrasse 97, 10117 Berlin

Graurheindorfer Str. 108, 53117 Bonn

www.bundesfinanzministerium.de

Spolková ministryně práce a sociálních věcí

Andera Nahles (SPD)

Bundesministerium für Arbeit und Soziales

Mohrenstrasse 62 10117 Berlin

Rochusstr. 1, 53123 Bonn

www.bmas.bund.de

Spolkový ministr pro výživu a zemědělství

Christian Schmidt (CSU)

Bundesministerium für Ernährung und Landwirtschaft

Wilhelmstraße 54, 10117 Berlin

www.bmelv.de

Spolková ministryně obrany

Ursula von der Leyen (CDU)

Bundesministerium der Verteidigung

Hardthöhe, 53125 Bonn

Stauffenbergstrasse 18, 10785 Berlin

www.bmvg.de

Spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež

Manuela Schwesig (SPD)

Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend

Taubenstrasse 42/43, Glinkastrasse 18-24, Jägerstrasse 8/9, 10117 Berlin

Rochusstrasse 8-10, 53123 Bonn

www.bmfsfj.de

Spolkový ministr zdravotnictví

Hermann Gröhe (CDU)

Bundesministerium für Gesundheit

Am Probsthof 78a, 53123 Bonn

Wilhelmstrasse 49, 10117 Berlin

www.bmg.bund.de

Spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury

Alexander Dobrindt (CSU)

Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur

Invalidenstrasse 44, 10115 Berlin

Robert-Schumann-Platz 1, 53175 Bonn

www.bmvbs.de

Spolková ministryně životního prostředí, ochrany přírody, stavebnictví a reaktorové bezpečnosti

Barbara Hendricks (SPD)

Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz, Bau und Reaktorsicherheit

Alexanderplatz 6, 10178 Berlin

Heinrich-v.-Stephan-Str. 1, 53175 Bonn

www.bmu.de

Spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum

Johanna Wanka (CDU)

Bundesministerium für Bildung und Forschung

Heinemannstr. 2, 53175 Bonn

Hannoversche Strasse 28-30, 10115 Berlin

www.bmbf.de

Spolkový ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Gerd Müller (CSU)

Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung

Friedrich-Ebert-Allee 40, 53113 Bonn

Europahaus, Stresemannstrasse 94, 10963 Berlin

www.bmz.de

Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství

Peter Altmeier (CDU)

Bundeskanzleramt: Willy-Brandt Str. 1, 10557 Berlin

www.bundeskanzlerin.de

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

 

Počet obyvatel SRN (k 31. 12. daného roku):

  • 2016: 82,8 mil.
  • 2015: 81,69 mil.
  • 2014: 81,1 mil.
  • 2013: 80,77 mil.
  • 2008: 82 mil.
  • 2004: 82,5 mil.
  • 1998: 82,04 mil.
  • 1993: 81,34 mil.
  • 1990: 79,75 mil.

Bevölkerungsstand (in 1000)

 

31.3.2015

 

30.6.2015

 

30.9.2015

31.12.2015

Insgesamt

 

81 292,4

 

81 459,0

 

81 770,9

82 175,7

männlich

 

 

39 915,8

 

40 029,4

 

40 238,5

40 514,1

weiblich

 

 

41 376,6

 

41 429,5

 

41 532,4

41 661,6

Deutsche

 

 

73 570,2

 

73 541,6

 

73 536,3

73 523,8

männlich

 

 

35 919,4

 

35 909,4

 

35 912,2

35 910,0

weiblich

 

 

37 650,8

 

37 632,2

 

37 624,2

37 613,7

Nichtdeutsche

 

7 722,2

 

7 917,4

 

8 234,6

8 652,0

männlich

 

 

3 996,4

 

4 120,0

 

4 326,4

4 604,1

weiblich

 

 

3 725,9

 

3 797,4

 

3 908,3

4 047,8

 

Bevölkerungsstand

 

31.3.2015

 

30.6.2015

 

 

 

1000

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Insgesamt

 

81 292,4

 

81 459,0

 

 

 

männlich

 

 

 

39 915,8

 

40 029,4

 

 

 

weiblich

 

 

 

41 376,6

 

41 429,5

 

 

 

Deutsche

 

 

 

73 570,2

 

73 541,6

 

 

 

männlich

 

 

 

35 919,4

 

35 909,4

 

 

 

weiblich

 

 

 

37 650,8

 

37 632,2

 

 

 

Nichtdeutsche

 

7 722,2

 

7 917,4

 

 

 

männlich

 

 

 

3 996,4

 

4 120,0

 

 

 

weiblich

 

 

 

3 725,9

 

3 797,4

 

 

Zdroj: DESTATIS

 

Migrace a migrační saldo

Rok

Přistěhovalo se

Odstěhovalo se

 

Saldo

 

1991

 

1 198 978

596 455

 

602 523

 

1992

1 502 198

720 127

 

782 071

 

1993

1 277 408

815 312

 

462 096

 

1994

1 082 553

676 555

 

314 998

 

1995

1 096 048

698 113

 

397 935

 

1996

959 691

677 494

 

282 197

 

1997

840 633

746 969

 

93 664

 

1998

802 456

755 358

 

47 098

 

1999

874 023

672 048

 

201 975

 

2000

841 158

674 038

 

167 120

 

2001

879 217

606 494

 

272 723

 

2002

842 543

623 255

 

219 288

 

2003

768 975

626 330

 

142 645

 

2004

780 175

697 632

 

82 543

 

2005

707 352

628 399

 

78 953

 

2006

661 855

639 064

 

22 791

 

2007

680 766

636 854

 

43 912

 

2008

682 146

737 889

 

-55 743

 

2009

721 014

733 796

 

-12 782

 

2010

798 282

670 605

 

127 677

 

2011

958 299

678 969

 

279 330

 

2012

1 080 936

711 991

 

368 945

 

2013

1 226 493

797 886

 

428 607

 

2014

1 464 724

766 000

 

577 000

 

2015

2 136 954

618 000

 

1 036 000

 

 

 

 Zdroj: destatis

Příslušnost obyvatelstva k náboženským skupinám (k 31. 12. 2015)

Náboženské skupiny v Německu

 

 Hodnoty

 

 

 

 

Počet členů římsko-katolické církve

 

 23,94 mil.

 

 

 

 

Počet členů evangelické církve

 

 23,04 mil.

 

 

 

 

Počet muslimů v Německu

 

 

 

 4 mil.

 

 

 

 

Počet členů židovských společností

 

 100 437

 

 

 

 

Religiozita v Německu

 

 

 

 Hodnoty

 

 

 

 

Podíl Němců věřících v Boha

 

 

 

 58 %

 

 

 

 

Počet návštěvníků katolických bohoslužeb

 

 2,6 mil.

 

 

Počet výstupů z katolické církve

 

 217 716

 

 

 

 

Počet německých poutníků na Svatojakubské cestě

 

 18 859

 

 

25 % Němců ve věku 16+ se hlásí k protestantskému náboženství (evangelismu). Ke katolickému náboženství pak dalších 25 %. Islámská náboženská komunita tvoří asi 4 % věřících. 38 % Němců stojí o rovnoprávnost islámu s křesťanstvím. 18% obyvatelstva chodí pravidelně do kostela nebo se účastní nějaké náboženské události.

 

Průměrný roční přírůstek obyvatel v SRN

Počet narozených dětí v SRN po letech pomalu stoupá, avšak úmrtnost je stále vysoká. Důsledkem toho je nepříliš vysoký přírůstek obyvatelstva s hodnotou okolo 0,5 % (2014 saldo nově narozených vůči úmrtím -1,9 na 1.000 obyv.) ročně. Pozitivní přírůstek byl především důsledkem přistěhovalectví z východní a jihovýchodní Evropy a bývalého Sovětského svazu (od roku 1950 se odhaduje na 4,4 milióny přistěhovalců). Důsledkem migrační krize lze nepříliš vysokou, ale stále pozitivní hodnotu přírůstku obyvatelstva očekávat také v roce 2015. Bez přistěhovalectví by se počítalo v roce 2050 s poklesem na 59 milionů obyvatel.

 

 

Narozených

 

Zemřelých

 

Rok

 

Celkově

 

na  1 000 ob.

 

Celkově

 

na 1 000 ob.

 

2014

 

714 927

 

8,8

 

868 356

 

10,7

 

2013

 

682 069

 

8,4

 

893 825

 

11,1

 

2012

 

673 544

 

8,4

 

869 582

 

10,8

 

2011

 

662 685

 

8,2

 

852 328

 

10,6

 

2010

 

677 947

 

8,3

 

858 768

 

10,5

 

2009

 

665 126

 

8,1

 

854 544

 

10,4

 

2008

 

682 514

 

8,3

 

844 439

 

10,3

 

2007

 

684 862

 

8,3

 

827 155

 

10,1

 

2006

 

672 724

 

8,2

 

821 627

 

10

 

2005

 

685 795

 

8,3

 

830 227

 

10,1

 

2004

 

705 622

 

8,6

 

818 271

 

9,9

 

2003

 

706 721

 

8,6

 

853 946

 

10,3

 

2002

 

719 250

 

8,7

 

841 686

 

10,2

 

2001

 

734 475

 

8,9

 

828 541

 

10,1

 

2000

 

766 999

 

9,3

 

838 797

 

10,2

 

Zdroj: destatista

Počet cizinců žijících v SRN (k 31. 12. 2015) podle země původu:

K 31. 12. 2015 žilo v Německu přibližně 9 108 tisíc cizinců. Jejich počet se oproti roku 2014 zvýšil o necelých 955 tisíc. Převážnou část z tohoto přírůstku tvořili cizinci přicházející ze Sýrie, jejichž počet se zvýšil o 248 360 a celkově tak na konci roku 2015 činil 366 566. Syrská menšina se tak stala 5. nejpočetnější skupinou v Německu. Největší menšinou žijící v Německu je dlouhodobě turecká, následovaná polskou, italskou a rumunskou. Počet Čechů žijících v SRN k 31. 12. 2015 byl 53 908 osob. 

Zdroj:

http://de.statista.com/statistik/daten/studie/1221/umfrage/anzahl-der-auslaender-in-deutschland-nach-herkunftsland/

Země původu

 

2014

 

2015

 

Změna 2015 vs 2014

 

Turecko

 

1 527 118

 

1 506 113

 

-21 005

 

Polsko

 

674 152

 

740 962

 

66 810

 

Itálie

 

574 530

 

596 127

 

21 597

 

Rumunsko

 

355 343

 

452 718

 

97 375

 

Řecko

 

118 196

 

366 556

 

248 360

 

Chorvatsko

 

328 564

 

339 931

 

11 367

 

Rusko

 

263 347

 

297 895

 

34 548

 

Srbsko

 

221 413

 

230 994

 

9 581

 

Kosovo

 

220 908

 

230 427

 

9 519

 

Bulharsko

 

183 263

 

226 926

 

43 663

 

Česká Republika

 

49 985

 

53 908

 

3 923

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Souhrnná ekonomická data jsou k dispozici na stránkách Spolkového statistického úřadu, prognózy poradního orgánu spolkové vlády pro makroekonomický vývoj najdete na webu Sachverständigenrat.

Aktuální data a prognózy obchodně-ekonomický úsek zaznamenává a analyzuje v pravidelných newsletterech, které jsou ke stažení na webu MZV.

Níže uvádíme ekonomická data a aktuální prognózy.

 

Hrubý domácí produkt SRN 2012-2016

Výpočet domácího produktu

Důležité makroekonomické veličiny

Makroekonomické veličiny

Jednotka

2012

2013

2014

2015

2016

Hrubá přidaná hodnota

Mld. €

2 470,199

2 536,860

2 623,090

2 722, 657

     2 821,008   

Zemědělství a lesní hospodářství, rybolov

Mld. €

21,581

20,040

17,903

      15, 028

17,351

Výrobní průmysl bez stavebnictví

Mld. €

645,948

655,525

674,793

    701, 177

723,616

                 z toho: zpracovatelský průmysl

Mld. €

558,745

572,594

593,565

    615, 384

638,060

Stavebnictví

Mld. €

111,984

113,329

120,738

    128, 089

135,466

Obchod, doprava, pohostinství

Mld. €

389,987

396,251

407,163

    421, 622

443,084

Informace a komunikace

Mld. €

117,214

122,887

127,478

    133, 401

137,253

Financování a pojišťovací služby

Mld. €

102,426

104,745

107,605

    106, 599

110,838

Činnost v oblasti nemovitostí

Mld. €

277,475

283,599

291,822

    303, 976

306,790

Obchodní služby

Mld. €

260,456

276,394

290,201

    305, 038

315,060

Veřejné služby, vychovatelství, zdravotnictví

Mld. €

441,751

460,639

478,391

    496, 998

         517,293   

Jiné služby

Mld. €

101,377

103,451

106,996

    110, 729

113,673

Hrubý domácí produkt

Mld. €

2 749,900

2 820,820

2 915,650

 3 025, 900

   3 132,700   

Výdaje na spotřebu

Mld. €

2 060,767

2 104,642

2 156,210

 2 220, 078

2  295,270

Výdaje na spotřebu domácností

Mld. €

1 539,477

1 562,704

1 592,164

 1 633, 388

1 679,156

Státní výdaje na spotřebu

Mld. €

521,290

541,938

564,046

    586, 690

616,114

Výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu

Mld. €

551,239

557,304

585,089

    606, 174

626,710

Stroje

Mld. €

181,739

181,253

189,795

    200, 069

204,409

Budovy

Mld. €

273,853

277,226

291,751

    297, 653

309,395

Jiná zařízení

Mld. €

95,647

98,825

103,543

    108, 452

112,906

Změna stavu zásob a čisté pořízení cenností

Mld. €

-23,852

-10,533

-22,030

   - 36, 450

-28,062

Domácí spotřeba zboží

Mld. €

2 588,154

2 651,413

2 719,269

 2 789, 802

2 893,918

Čistý vývoz (vývoz mínus dovoz)

Mld. €

161,746

169,407

196,381

    236, 098

238,752

Vývoz 1

Mld. €

1 262,872

1 283,139

1 333,186

 1 419, 606

1 441,387

Dovoz 1

Mld. €

1 101,126

1 113,732

1 136,805

 1 183, 508

1 202,635

Hrubý národní důchod

Mld. €

2 822,208

2 882,035

2 982,444

 3 091, 500

3 197,300

Národní důchod

Mld. €

2 055,348

2 096,608

2 176,188

 2 260, 646

2 338,400

Náhrady, odškodnění zaměstnancům

Mld. €

1 389,676

1 430,774

1 485,290

 1 543, 106

 

Příjmy z podnikání a majetku

Mld. €

665,672

665,834

690,898

    717, 540

749,219

Hrubý domácí produkt (BIP)

 

 

 

 

 

 

Cenově upraveno

2010=100

103,98

104,39

106,06

    107, 85

110,19

Míra změny hrubého domácího produktu, cenově upraveno

%

0,4

0,3

1,6

1,7

1,9

1 Zboží a služby

Stav k:

24.4.2017

Zdroj: Statistisches Bundesamt 2017

 

HDP na obyvatele (SRN) v EUR

HDP/obyv. (EUR)

2011

2012

2013

2014

2015

2016

SRN

33 005

33 569

34 219

36 105

37 127

37 866

 

Prognózy německé ekonomiky:

Německá ekonomika v r. 2016 a prognózy pro r. 2017-2018

YoY v %

2016

 2017p

2018p

HDP

1,9

1,0-1,9

1,2-2,0

Soukromá spotřeba

2,0

1,6

1,5

Veřejné výdaje

4,2

2,3

2,0

Investice

2,5

3,1

3,0

Export

2,5

3,2

3,4

Import

3,4

4,1

4,5

Inflace

0,5

1,3-2,2

1,4-2,0

Nezaměstnanost

6,1

5,8-6,4

5,5-6,6

Zdroje: Bundesregierung, Deutsche Bundesbank, Deutsche Bank, Handelsblatt Research Institute, IfW, Sachverständigenrat, Commerzbank, Destatis, DIHK

 

Prognózy průmyslových sektorů v SRN (2016-2017)

Výroba  YoY v %

2015

2016p

2017p

Automotive

0,6

2,5

0,5

Elektrotechnický

1,5

1,0

1,0

Farmaceutický

4,4

2,0

1,0

Chemický

             - 0,4

            -1,0

            -1,0

Kovozpracující

0,1

-1,0

- 0,5

Metalurgický

0,9

1,5

0,5

Papírenský

0,7

- 1,0

0,0

Plastikářský

2,3

2,5

0,5

Potravinářský

0,1

1,0

0,5

Stavební hmoty

0,0

2,0

0,5

Strojírenský

0,5

0,0

0,5

Textilní

1,9

2,0

1,0

Zpracovatelský průmysl

1,1

1,0

0,5

Zdroj: Deutsche Bank

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Podrobně zpracované informace naleznete na stránkách spolkového ministerstva financí, odkud pochází i níže uvedené tabulky.

Spolkový rozpočet 2012-2016, údaje v mld. EUR

 

 

Jednotka

2012

2013

2014

2015

2016

Výdaje

Mld. EUR

306,8

307,8

295,5

299,3

310,6

YoY

%

+ 3,6

+ 0,3

- 4,0

+ 1,3

+ 3,8

Příjmy

Mld. EUR

284,0

285,5

295,1

311,1

316,8

YoY

%

+ 2,0

+ 0,5

+ 3,4

+ 5,4

+ 1,9

Saldo

Mld. EUR

- 22,8

- 22,3

- 0,3

11,8

6,2

 

Německý spolkový sněm schválil 22.11.2016 spolkový rozpočet na rok 2017. Jedná se o vyrovnaný rozpočet s příjmy a výdaji ve výši 329,1 mld. EUR. Rozpočet tak navazuje na trend vyrovnaných či přebytkových rozpočtů od roku 2014. Vyrovnaný rozpočet na rok 2017 tak současně představuje plnění koaličního závazku snižovat státní dluh, který by měl do 10 let klesnout pod 60 % HDP. Dle odhadů analytiků by si Německo díky příznivé ekonomické situaci mohlo udržet vyrovnaný či mírně přebytkový rozpočet do roku 2019. Oproti předchozímu roku nejvíce polepší spolková ministerstva práce a sociálních věcí (+ 7,7 mld. EUR), dopravy a digitální infrastruktury (+ 3,34 mld. EUR), obrany (+ 2,7 mld. EUR), školství a výzkumu (1,25 mld. EUR), vnitra (+ 1,1 mld. EUR) a hospodářské spolupráce a rozvoje (1,1 mld. EUR).  

 

Spolkový rozpočet 2017, výdaje dle rozpočtových položek

Rozpočtová položka

Výdaje (mld. EUR)

Podíl na celkových výdajích (%)

Sociální pojištění, rodina a mládež, politika na trhu práce

170,5

51,80

Všeobecné služby

77,8

23,64

Vzdělání, věda, výzkum, kultura

23,9

7,27

Finančnictví

23,1

7,02

Doprava a spoje

20,8

6,33

Energetika, vodohospodářství, řemesla, služby

6,0

1,83

Bytová výstavba, územní plánování, komunální služby

3,3

1,01

Zdravotnictví, životní prostředí, sport, rekreace

2,3

0,71

Výživa, zemědělství, lesnictví

1,25

0,38

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance zahr. obchodu a kapitálový účet (zdroj: Bundesbank)

Pozice    Mrd €

2013

2014

2015

2016

  1. Platební bilance(Saldo)

190,4

212,9

257

261,4

  1. Obchod se zbožím 1)

211,6

226,5

263

271,7

                  Vývoz(fob)

1079,8

1114,8

1179,6

1195,0

                  Dovoz (fob)

868,2

888,3

916,6

923,4

             Zahraniční obchod2)

197,6

213,6

247,7

252,2

                  Vývoz(fob)

1088

1123,7

1195,9

1206,9

                  Dovoz (fob)

890,4

910,1

948,2

954,7

 

 

 

 

 

  1. Služby

 

 

 

 

                 (Saldo)3)

-43,2

-35,4

-30,2

-22,4

                z toho:

 

 

 

 

               Cestovní ruch (Saldo)

-37,7

-37,7

-35,6

 

  1. Primární příjmy

65,8

62,4

63,7

52,1

                z toho:

 

 

 

 

        Majetkové příjmy(Saldo)

64

61,3

63,4

52,2

 

 

 

 

 

  1. Sekundární příjmy(Saldo)

-43,8

-40,7

-39,5

-40,0

 

 

 

 

 

  1. Saldo změněné majetkové bilance

-0,6

1,1

-0,2

1,1

 

 

 

 

 

III. Saldo kapitálové bilance 4)

218,9

244,4

232,2

231,3

  1. Přímé investice

21,6

79,4

56,4

22,6

 

 

 

 

 

  1. Investice v cenných papírech

160,5

137,4

199,1

207,9

 

 

 

 

 

  1. Finanční deriváty5)

23,9

31,8

25,8

32,8

 

 

 

 

 

  1. Ostatní kapitálové investice6)

11,9

-1,6

-47

-33,8

 

 

 

 

 

  1. Měnové rezervy7)

0,8

-2,6

-2,2

1,7

 

 

 

 

 

  1. Transakce statisticky

 

 

 

 

       nezařaditelné8)

29,1

30,4

-24,7

31,2

 

Pozice         Mrd €

2013

2014

2015

2016

Saldo kapitálové bilance1)

218,9

244,4

232,2

231,3

  1. Přímé investice

21,6

79,4

56,4

22,6

     Domácí investice v zahraničí2)

68,7

85,7

98

69,3

     Zahraniční investice v tuzemsku2)

47,1

6,2

41,6

46,7

  1. Investice v cenných papírech

160,5

137,4

199,1

207,9

     Domácí investice v cenných papírech

 

 

 

 

     zahraničních emitentů2)

140,4

149

124,1

96,6

          Akcie3)

18,9

12,4

19,7

17,3

          Podíly investičních fondů4)

32,4

41,3

35,5

36,6

          Dlouhodobé

 

 

 

 

          dluhopisy5)

84,5

95,8

73,9

48,8

          Krátkodobé

 

 

 

 

          dluhopisy6)

4,5

-0,5

-5

-6,1

    Zahraniční investice 

 

 

 

 

    v cenných papírech

 

 

 

 

   domácích eminentů2)

-20,2

11,6

-75

-111,3

            Akcie3)

4,9

5,1

10,3

-1,0

           Podíly investičních fondů

6,1

-5,2

5,5

-6,9

           Dlouhodobé dluhopisy5)

-8,3

14,8

-98

-95,7

           Krátkodobé dluhopisy6)

-22,9

-3,2

7,2

-7,7

  1. Finanční deriváty7)

23,9

31,8

25,8

32,8

  1. Ostatní kapitálové investice8)

11,9

-1,6

-47

-33,8

  Monetérní finanční instituty9)

101,4

43,8

48,9

-68,1

          dlouhodobé

-34

35,7

16,7

 

          krátkodobé

135,4

8,1

-65,6

-107,3

Podniky a soukromé osoby10)

23,3

-24,3

-27,8

-9,9

         dlouhodobé

20,2

4,1

-2,7

-5,4

         krátkodobé

3,1

-28,4

-25,1

-4,5

   Stát

9,9

22,8

-0,8

-0,6

         dlouhodobé

6,7

0,5

-3,8

2,5

         krátkodobé

3,2

22,2

2,9

1,9

  Bundesbank

-122,6

-43,9

30,5

44,8

  1. Měnové rezervy11)

0,8

-2,6

-2,2

-31,2

 

Veřejný dluh SRN (% HDP)

 

2012

2013

2014

2015

SRN

79,9

77,5

74,9

71,2

Zdroj: Eurostat, 10/2016

 

Konsolidovaný stav státního dluhu (brutto), údaje v mil. EUR

Dle nominálních hodnot ke konci roku

2013

2014

2015

2016

 

2.189.775

2.189.564

2.158.813

2.140.368

Dle instrumentů:

 

Hotovost a vklady

10.593

12.150

14.304

15.846

Cenné papíry bez podílových práv a finančních derivátů

1.556.535

1.574.112

1.564.796

1.553.319

- krátkodobé

85.836

72.618

65.676

70.085

- dlouhodobé

1.470.698

1.501.494

1.499.119

1.483.234

Úvěry

622.647

603.302

579.713

571.203

- krátkodobé

123.119

117.446

105.975

109.037

- dlouhodobé

499.528

485.856

473.738

462.165

Zdroj: Bundesbank

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která tuto činnost vykonává za přispění svých 16 zemských poboček v jednotlivých spolkových zemích. Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Do kompetencí Deutsche Bundesbank patří mimo jiné i vydávání mincí (vydávání a povolování emisí bankovek spadá do kompetence Evropské centrální banky - EZB). Bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. €.

Německý bankovní systém se vyznačuje zejména univerzálností úvěrových ústavů - obchodních bank. Většina bankovních institutů provádí všechny myslitelné bankovní obchody pod jednou střechou. Obchodní banky se dají rozdělit podle své velikosti a významu na tři základní skupiny:

  • privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.
  • spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen - ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění region. finanč. infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.
  • družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály.

Vedle univerzálně působících bank existují v Německu i speciální bankovní ústavy, které jsou činné jen v určitých oblastech bankovních obchodů. K těmto bankám se řadí hypoteční banky (Bayrische Hypotheken- und Vereinsbank je universální bankou) a instituty, specializující se na dlouhodobé úvěry (stavební úvěry, nákup nemovitostí).

Poslední skupinou jsou banky se speciálním statutem a zvláštními úkoly, mezi něž např. patří veřejně-právní KfW - Kreditanstalt für Wiederaufbau a stavební spořitelny pro drobnou klientelu.

Statistické a strukturální údaje o bankách, bankovních obchodech, platebním styku, finančních trzích viz stránky Spolkového svazu německých bank (Bankenverband)

10 největších bank v SRN (k 31. 12. 2016) s obratem v mld. €

V letošním roce doposud nebyl zveřejněn žebříček 10 největších bank v SRN. Top 10 bank v oboru bylo proto převzato z loňského hodnocení a byly u nich aktualizovány hodnoty obratu tak, jak jsou zveřejněny ve výročních zprávách jednotlivých firem. Vedoucí pozici si udržela Deutsche Bank AG, na druhou příčku se dostala DZ Bank AG. Commerzbank AG tak klesla na pozici čtvrté největší banky v SRN. Jak třetí místo, tak zbytek postavení v žebříčku zůstalo neměnné.

 

Deutsche Bank AG 

1 590 546

DZ Bank AG

509 447

KfW-Konzern

507 000

Commerzbank AG

480 500

Unicredit Bank AG

302 090

Landesbank Baden-Württemberg (LBBW)

243 600

Bayerische Landesbank

212 150

Norddeutsche Landesbank (Nord/LB)

174 197

Landesbank Hessen-Thüringen Girozentrale

165 164

Postbank AG

147 197

 

 Zdroj: výroční zprávy jednotlivých bank

 

Německé pojišťovny plně pokrývají veškerá možná rizika formou příslušných pojištění: nemocenské, úrazové, životní, stejně jako pojištění proti nejrůznějším škodám. Pojišťovny působící na německém trhu je možné rozdělit dle jejich právních forem na akciové společnosti, tzv. pojišťovací spolky na bázi reciprocity (tzv. vvag), veřejnoprávní pojišťovny a filiálky zahraničních pojišťoven. Činnost těchto pojišťovacích ústavů podléhá plné konkurenci a řídí se dvěma hlavními zákonnými normami (pojišťovací zákon, tzv. Versicherungsvertraggesetz a zákon řídící právo všeobecných obchodních podmínek, tzv. AGB-Gesetz). Finanční situace pojišťoven je přísně v pravidelných intervalech přezkoumávána spolkovým orgánem, kterým je Spolkový dozorčí úřad pro pojišťovnictví se sídlem v Berlíně. V zájmu ochrany pojištěnců je povinna každá pojišťovna před zahájením vlastní činnosti prokázat stanovenou minimální kapitálovou vybavenost.

Největším německým pojišťovacím ústavem aktivním ve všech odvětvích pojištění je Allianz, AG. K dalším předním pojišťovacím ústavům patří Generali, WWK Algemeine Versicherung, UAP, Gothaer, Münchener Rückversicherung, ARAG, Mannheimer Versicherung apod.

V Zaměstnavatelském svazu pojišťoven v Německu je sdruženo na 250 řádných členů. Další informace viz: www.agv-vers.de.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně na krytí veřejných výdajů se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně a přirážky). Výnos z některých daní se určitým procentem pak ještě přerozděluje mezi tyto skupiny.

Všechny aktuální informace k daňovému systému v SRN najdete zde.

http://www.bundesfinanzministerium.de/Content/DE/Standardartikel/Themen/Steuern/2016-12-16-steueraenderungen-2017.htmlStruktura daňových příjmů

Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporační daň včetně příplatku solidarity) představují nejvýznamnější přímou daň, vybíranou v Německu. Na celkovém výběru daní se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporační daně), obcí (15% daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům.

Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti  (mzdy, příjmy), ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z propachtování a z jiných specifikovaných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění.

Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 8820 EURO € (u manželů dvojnásobek).

Od  roku 2017 se pohybují vlastní sazby daně z příjmu od 14 % do 42/45%. Horní hranice zdanění se aplikuje od zdaňovacího ročního základu 54.057 € u svobodných a bezdětných zaměstnanců (u manželů dvojnásobek). Pokud roční příjem překročí hranici 256  304€ ke 42% dani z příjmu se připočítává paušál ještě 3% navíc.

Platbě daně z příjmu právnických osob (korporační daň) podléhají právnické osoby (a.s., spol. s.r.o. atd.). Je stanovena ve výši 25,0 % ze zisku. Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu pro osobní daň z příjmu. (Příjmy společníků se zdaňují podle zákona o dani z příjmu.) Poloviční zahrnování těchto příjmů bylo zavedeno počátkem roku 2001 na základě požadavků EU.

Dále je třeba ještě upozornit na solidární příplatek, který činí 5,5 % ze zisku a který platí podniky, ale i fyzické osoby, ve všech spolkových zemích.

Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 30 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby - 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako u nás.

Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daní (Einfuhrsteuer). Rozdělení daně z obratu do jednotlivých rozpočtů se počítá následovně: Nejprve dostane spolek 5,63 %, ze zbytku dostanou nejprve obce 2,2 %. Z následného zbytku dostane spolek 49,6 %. Na spolkové země připadá zbývajících 50,4 %.

Systém spotřebních daní zahrnuje některé spotřební daně vybírané i v ČR, ale i další, které náš daňový systém nezná. Všechny spotřební daně jsou vybírány na úrovni spolku a zůstávají příjmovou stránkou jeho rozpočtu, s výjimkou daně z piva, jejíž výnos se dělí mezi spolek a země. Od placení spotřebních daní jsou osvobozena dvě německá území - ostrov Helgoland a oblast Büsingen, která patří ke švýcarskému daňovému a celnímu území.

Spotřební daně se dělí na:

  • daň z piva
  • daň z šumivého vína
  • daň z lihovin (Zwischenerzeugnissteuer)
  • daň z minerálních olejů
  • daň z elektrické energie
  • daň z tabáku
  • daň z kávy

Ke spotřebním daním se řadí i daň z dovozu, která svým ekonomickým charakterem patří do daně z přidané hodnoty.

Významnou daní je živnostenská daň, se zákl. sazbou 7% pro fyzické i právnické podnikající osoby, která se počítá ze základu pro zdanění daně z příjmu či korporační daně. Pro fyzické osoby se snižuje vyměřovací základ o 24 500 € až do celkového ročního příjmu 72 500 €. K této základní sazbě přistupuje ještě tzv. obecní přirážka, která se pohybuje mezi 200 až 460 %. Živnostenská daň vcelku je tak jen o něco málo nižší než korporační daň (ta je od roku 2009 15 %). Živnostenská daň je nákladovou položkou. Daň vybírají obce a přerozdělují zemím a spolku. Je hlavním zdrojem příjmu obcí. Přehledné Informace zpracované pro investory najdete na stránkách GTAI.

Již delší dobu se v SRN diskutuje o prospěšnosti tzv. studené progrese a zda-li by nebylo lepší toto daňové zatížení zrušit. Studená progrese znamená navýšení, či snížení daně z příjmu o hodnotu dosažené inflace za kalendářní rok. Nicméně do nastávajících voleb Spolkového Sněmu se nedá očekávat zrušení této daně, na druhé straně při následných koaličních jednáních bude tato daň opět předmětem diskuze.

Níže uvádíme kontaktní adresy finančních a daňových institucí v Německu (Sasko, Bavorsko) ve vztahu k ČR :

Bundeszentralamt für Steuern

An der Küppe 1

53225 Bonn

Telefon: +49 (0) 228 406 - 0

Telefax: +49 (0) 228 406 – 2661

E-mail: poststelle@bzst.bund.de

Finanzamt Chemnitz-Süd

Paul-Bertz-Straße 1

09120 Chemnitz

Telefon: 0371/279-0

Telefax: 0371/227065

E-mail: poststelle@fa-chemnitz-sued.smf.sachsen.de

Bundessteuerberaterkammer

Neue Promenade 4

10178 Berlin

Postfach 028855

10131 Berlin

Telefon: 030/240087-0

Telefax: 030/240087-99

E-mail: zentrale@bstbk.de

Bayerisches Staatsministerium der Finanzen

Odeonsplatz 4

80539 München

089/2306-0

Fax: 089/2306-2808

Bayerisches Landesamt für Steuern

Sitz München

Sophienstr. 6

80333 München

0899991-0

Fax: 0899991-1099

Senatsverwaltung für Finanzen

Abteilung III - Steuern

Klosterstr. 59

10179 Berlin

030/9024-100

Fax: 030/9020·284149

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: