Německo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. Podrobnější informace jsou k dispozici na:

V nové vládě po volbách v září 2017, kterou po dlouhých vyjednáváních složila velká koalice CDU/CSU a SPD, došlo k výrazným personálním změnám. Angela Merkel se počtvrté stála kancléřkou.

Spolkový ministr hospodářství a energetiky

Peter Altmaier (CDU)
Bundesministerium für Wirtschaft und Energie

Scharnhorststr. 34-37, 10115 Berlin

 

www.bmwi.de

Spolkový ministr zahraničí

Heiko Maas (SPD)

Auswärtiges Amt

Werderscher Markt 1, 10117 Berlin

www.auswaertiges-amt.de

Spolkový ministr vnitra, stavebnictví a vlasti

 

Horst Seehofer (CSU)

Bundesministerium des Innern, für Bau und Heimat

Alt Moabit 101 D, 10559 Berlin

www.bmi.bund.de

Spolková ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitelů

 

Katarina Barley (SPD)

Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz

Mohrenstrasse 37, 10117 Berlin

Heinemannstr. 6, 53175 Bonn

http://www.bmjv.de/

Spolkový ministr financí (a zároveň vicekancléř)

 

Olaf Scholz (SPD)

Bundesministerium der Finanzen

Wilhelmstrasse 97, 10117 Berlin

Graurheindorfer Str. 108, 53117 Bonn

www.bundesfinanzministerium.de

Spolkový ministr práce a sociálních věcí

 

Hubertus Heil (SPD)

Bundesministerium für Arbeit und Soziales

Mohrenstrasse 62 10117 Berlin

Rochusstr. 1, 53123 Bonn

www.bmas.bund.de

Spolková ministryně pro výživu a zemědělství

 

Julia Klöckner (CDU)

Bundesministerium für Ernährung und Landwirtschaft

Wilhelmstraße 54, 10117 Berlin

https://www.bmel.de

Spolková ministryně obrany

Ursula von der Leyen (CDU)

Bundesministerium der Verteidigung

Stauffenbergstrasse 18, 10785 Berlin

Hardthöhe, 53125 Bonn

www.bmvg.de

Spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež

 

Franziska Giffey (SPD)

Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend

Taubenstrasse 42/43, Glinkastrasse 18-24, Jägerstrasse 8/9, 10117 Berlin

Rochusstrasse 8-10, 53123 Bonn

www.bmfsfj.de

Spolkový ministr zdravotnictví

 

Jens Spahn (CDU)

Bundesministerium für Gesundheit

Wilhelmstrasse 49, 10117 Berlin

Am Probsthof 78a, 53123 Bonn

https://www.bundesgesundheitsministerium.de/

 

Spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury

 

Andreas Scheuer (CSU)

Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur

Invalidenstrasse 44, 10115 Berlin

Robert-Schumann-Platz 1, 53175 Bonn

http://www.bmvi.de

Spolková ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti

 

Svenja Schulze (SPD)

Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit

Alexanderplatz 6, 10178 Berlin

Heinrich-v.-Stephan-Str. 1, 53175 Bonn

www.bmu.de

Spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum

 

Anja Karliczek (CDU)

Bundesministerium für Bildung und Forschung

Hannoversche Strasse 28-30, 10115 Berlin

Heinemannstr. 2, 53175 Bonn

 

www.bmbf.de

Spolkový ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Gerd Müller (CSU)

Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung

Europahaus, Stresemannstrasse 94, 10963 Berlin

Friedrich-Ebert-Allee 40, 53113 Bonn

www.bmz.de

Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství

Helge Braun (CDU), Bundesminister für besondere Aufgaben

Bundeskanzleramt

 Willy-Brandt Str. 1, 10557 Berlin

www.bundeskanzlerin.de

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel SRN (k 31. 12. b. r.):

  • 2016: 82,8 mil.
  • 2015: 81,69 mil.
  • 2014: 81,1 mil.
  • 2013: 80,77 mil.
  • 2008: 82 mil.
  • 2004: 82,5 mil.
  • 1998: 82,04 mil.
  • 1993: 81,34 mil.
  • 1990: 79,75 mil.

Počet obyvatel (v 1000)

31.3.2016

 

30.6.2016

 

30.9.2016

31.12.2016

Celkem

82 269,3

82 349,5

82 457,0

82 521,7

muži

40 571,3

40 615,1

40 670,8

40 697,1

ženy

41 698,0

41 734,4

41 786,2

41 824,5

německá národnost

73 412,2

73 377,3

73 360,2

73 301,7

muži

35 847,0

35 827,9

35 818,0

35 787,7

ženy

37 565,1

37 549,4

37 542,1

37 514,0

ostatní

8 857,1

8 972,1

9 096,9

9 220,0

muži

4 724,2

4 787,2

4 852,8

4 909,5

ženy

4 132,9

4 185,0

4 244,1

4 310,5

Zdroj: DESTATIS

Počet obyvatel SRN dle věkových skupin (data k 31. 12. 2016):

Na konci roku 2016 žilo v Německu přibližně 40 milionu lidí v produktivním věku (25 až 59 let).  V Německu je od roku 1972 stále vyšší úmrtnost než porodnost obyvatelstva.

 

Obyvatelstvo podle věkových skupin (v mil.)

31.12.2016

pod 1 rok

0,79

1-5 let

3,68

6-14 let

6,58

15-17 let

2,42

18-20 let

2,65

21-24 let

3,68

25-39 let

15,65

40-59 let

24,29

60-64 let

5,28

65 a více let

17,51

 

zdroj: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/1365/umfrage/bevoelkerung-deutschlands-nach-altersgruppen/

 

Migrace obyvatelstva v SRN (1991– 2016)

Statistika ukazuje příliv (modrá) a odliv (červená) obyvatelstva do/z Německa v letech 1991 – 2016 (v tisících)

Rok

Přistěhovalo se

Odstěhovalo se

 

Saldo

 

1991

 

1 198 978

596 455

 

602 523

 

1992

1 502 198

720 127

 

782 071

 

1993

1 277 408

815 312

 

462 096

 

1994

1 082 553

676 555

 

314 998

 

1995

1 096 048

698 113

 

397 935

 

1996

959 691

677 494

 

282 197

 

1997

840 633

746 969

 

93 664

 

1998

802 456

755 358

 

47 098

 

1999

874 023

672 048

 

201 975

 

2000

841 158

674 038

 

167 120

 

2001

879 217

606 494

 

272 723

 

2002

842 543

623 255

 

219 288

 

2003

768 975

626 330

 

142 645

 

2004

780 175

697 632

 

82 543

 

2005

707 352

628 399

 

78 953

 

2006

661 855

639 064

 

22 791

 

2007

680 766

636 854

 

43 912

 

2008

682 146

737 889

 

-55 743

 

2009

721 014

733 796

 

-12 782

 

2010

798 282

670 605

 

127 677

 

2011

958 299

678 969

 

279 330

 

2012

1 080 936

711 991

368 945

2013

1 226 493

797 886

428 607

2014

1 464 724

914 241

550 483

2015

2 136 954

997 552

1 139 402

2016

1 865 122

1 365 178

499 944

 

 

 Zdroj: destatis

Příslušnost obyvatelstva k náboženským skupinám (k 31. 12. 2016)

Náboženské skupiny v Německu

 

 Hodnoty

 

 

Počet členů římsko-katolické církve

 

 23,58 mil.

 

 

Počet členů evangelické církve

 

 21,93 mil.

 

 

Počet muslimů v Německu

 

 

 

 4,05 mil.

 

 

Počet členů židovských společností

 

 98 594

 

 

Religiozita v Německu

 

 

 

 Hodnoty

 

 

Podíl Němců věřících v Boha

 

 

 

 63,8 %

 

 

Počet návštěvníků katolických bohoslužeb

 

 2,4 mil.

 

Počet výstupů z katolické církve

 

 162 000

 

 

 

Počet německých poutníků na Svatojakubské cestě

 

 18 859

 

26,5 % Němců ve věku 16+ se hlásí k protestantskému náboženství (evangelismu). Ke katolickému náboženství pak 28,5 %. Islámská náboženská komunita tvoří asi 5 %. 38 % Němců stojí o rovnoprávnost islámu s křesťanstvím. 18% obyvatelstva chodí pravidelně do kostela nebo se účastní nějaké náboženské události.

Náboženské skupiny

Hodnoty

Evangelické církve

26,5

Katolická církev

28,5

Islám

5,00

Pravoslavné a další východní křesťanské církve

1,53

Budhisté

0,27

Hinduisté

0,10

židé

0,10

Zdroj: https://fowid.de/meldung/religionszugehoerigkeiten-deutschland-2016

 

Průměrný roční přírůstek obyvatel v SRN

Počet narozených dětí v SRN po letech pomalu stoupá, avšak úmrtnost je stále vysoká. Důsledkem toho je nepříliš vysoký přírůstek obyvatelstva s hodnotou okolo 0,5 % (2014 saldo nově narozených vůči úmrtím -1,9 na 1.000 obyv.) ročně. Pozitivní přírůstek byl důsledkem migrační vlny především z let 2015 – 2016. Důsledkem migrační vlny lze nepříliš vysokou, ale stále pozitivní hodnotu přírůstku obyvatelstva očekávat také ve statistikách v roce 2017. Bez přistěhovalectví by se počítalo v roce 2050 s poklesem na 59 milionů obyvatel.

 

 

Narozených

 

Zemřelých

 

 

Rok

 

Celkově

 

na  1 000 ob.

 

Celkově

 

na 1 000 ob.

 

 

2016

792 131

9,6

910 902

11,0

 

2015

737 575

9,0

925 200

11,3

 

2014

 

714 927

 

8,8

 

868 356

 

10,7

 

 

2013

 

682 069

 

8,4

 

893 825

 

11,1

 

 

2012

 

673 544

 

8,4

 

869 582

 

10,8

 

 

2011

 

662 685

 

8,2

 

852 328

 

10,6

 

 

2010

 

677 947

 

8,3

 

858 768

 

10,5

 

 

2009

 

665 126

 

8,1

 

854 544

 

10,4

 

 

2008

 

682 514

 

8,3

 

844 439

 

10,3

 

 

2007

 

684 862

 

8,3

 

827 155

 

10,1

 

 

2006

 

672 724

 

8,2

 

821 627

 

10

 

 

2005

 

685 795

 

8,3

 

830 227

 

10,1

 

 

2004

 

705 622

 

8,6

 

818 271

 

9,9

 

 

2003

 

706 721

 

8,6

 

853 946

 

10,3

 

 

2002

 

719 250

 

8,7

 

841 686

 

10,2

 

 

2001

 

734 475

 

8,9

 

828 541

 

10,1

 

 

2000

 

766 999

 

9,3

 

838 797

 

10,2

 

 

Zdroj: destatista

Počet cizinců žijících v SRN (k 31. 12. 2016) podle země původu:

K 31. 12. 2016 žilo v Německu přibližně 10,039 mil. cizinců. Jejich počet se oproti roku 2015 zvýšil o necelých 931 tisíc. Převážnou část z tohoto přírůstku tvořili cizinci přicházející ze Sýrie, jejichž počet se zvýšil o 271 279 a celkově tak na konci roku 2016 činil 637.845. Syrská menšina se tak stala 3. nejpočetnější skupinou v Německu. Největší menšinou žijící v Německu je dlouhodobě turecká, následovaná polskou. Počet Čechů žijících v SRN k 31. 12. 2016 byl 53 908 osob. 

Zdroj:

 

https://de.statista.com/statistik/daten/studie/1221/umfrage/anzahl-der-auslaender-in-deutschland-nach-herkunftsland/

 

Země původu

 

2015

 

2016

 

Změna 2015 vs 2014

 

Turecko

 

1 506 113

 

1.492.580

-13 533

 

Polsko

 

740 962

 

783.085

42 123

 

Sýrie

 

366 566

637.845

271 279

Itálie

 

596 127

 

611.450

15 323

 

Rumunsko

 

452 718

 

533.660

80 942

 

Řecko

 

366 556

 

348.475

-18 081

 

Chorvatsko

 

339 931

 

332.605

-7 326

 

Bulharsko

 

226 926

 

263.320

36 394

 

Afghánistán

 

230 994

 

253.485

22 491

 

Rusko

 

297 895

 

245.380

-52 515

 

Česká republika

 

49 985

 

53 908

 

3 923

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Souhrnná ekonomická data jsou k dispozici na stránkách Spolkového statistického úřadu, prognózy poradního orgánu spolkové vlády pro makroekonomický vývoj najdete na webu Sachverständigenrat.

Aktuální data a prognózy obchodně-ekonomický úsek zaznamenává a analyzuje v pravidelných newsletterech, které jsou ke stažení na webu MZV.

Níže uvádíme ekonomická data a aktuální prognózy.

Hrubý domácí produkt SRN 2013-2017

 

Makroekonomické veličiny Jednotka 2013 2014 2015 2016 2017
Hrubá přidaná hodnota Mld. € 2 536,86 2 623,09 2 740,226      2 831,942     2 941,034
Zemědělství a lesní hospodářství, rybolov Mld. € 20,04 17,903 16,899 17,392 20,832
Výrobní průmysl bez stavitelství Mld. € 655,525 674,793 711,692 728,603 754,952
                 z toho: zpracovatelský průmysl Mld. € 572,594 593,565 631,954 648,788 674,341
Stavitelství Mld. € 113,329 120,738 124,889 134,94 145,172
Obchod, doprava, pohostinství Mld. € 396,251 407,163 440,517 454,045 474,224
Informace a komunikace Mld. € 122,887 127,478 129,065 134,257 138,474
Financování a pojišťovací služby Mld. € 104,745 107,605 111,524 111,469 110,943
Činnost v oblasti nemovitostí Mld. € 283,599 291,822 299,492 308,912 317,474
Obchodní služby Mld. € 276,394 290,201 301,304 312,608 323,874
Veřejné služby, vychovatelství, zdravotnictví Mld. € 460,639 478,391 493,369 514,582 536,496
Jiné služby Mld. € 103,451 106,996 111,475 115,134 118,593
Hrubý domácí produkt Mld. € 2 820,820 2 915,65  3 043,650    3 144,050     3 263,350
Výdaje na spotřebu Mld. € 2 104,642 2 156,21  2 217,532 2 289,840 2 373,648
Výdaje na spotřebu domácností Mld. € 1 562,704 1 592,16  1 630,469 1 674,394 1 734,988
Státní výdaje na spotřebu Mld. € 541,938 564,046 587,063 615,446 638,66
Výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu Mld. € 557,304 585,089 604,285 630,034 662,719
Stroje Mld. € 181,253 189,795 200,778 205,837 214,644
Budovy Mld. € 277,226 291,751 290,981 304,5 322,663
Jiná zařízení Mld. € 98,825 103,543 112,526 119,697 125,412
Změna stavu zásob a čisté pořízení cenností Mld. € -10,533 -22,03 -21,473 -26,443 -21,347
Domácí spotřeba zboží Mld. € 2 651,413 2 719,27  2 800,344 2 893,43 3 015,020
Čistý vývoz (vývoz mínus dovoz) Mld. € 169,407 196,381 243,306 250,619 248,33
Vývoz 1 Mld. € 1 283,139 1 333,19  1 426,706 1 450,012 1 542,070
Dovoz 1 Mld. € 1 113,732 1 136,81 1 183,40 1 199,393 1 293,740
Hrubý národní důchod Mld. € 2 882,035 2 982,44  3 099,800 3 197,20 3 323,500
Národní důchod Mld. € 2 096,608 2 176,19  2 264,900 2 338,00 2 434,400
Hrubý domácí produkt (BIP)            
Cenově upraveno 2010=100 104,84 106,86 108,47 110,48 113,26
Míra změny hrubého domácího produktu, cenově upraveno % 0,3 1,9 1,7 1,9 2,2
1 Zboží a služby
Stav k:  03.05.2018
Zdroj: Statistisches Bundesamt 2018

 

 

HDP na obyvatele (SRN) v EUR

HDP/obyv. (EUR)

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

SRN

33 005

33 569

34 219

36 105

37 260

38 180

39 454

 

Prognózy německé ekonomiky:

Německá ekonomika v letech 2016 -2017, prognózy pro období 2018-2019

YoY v %

2016

 2017

2018p

2019p

HDP

1,9

2,2

2,2-2,3

2,0 - 2,1

Soukromá spotřeba

2,1

2,0

1,7

1,8

Veřejné výdaje

3,7

1,4

2,6

1,8

Investice

3,1

3,0

4,7

3,6

Export

2,6

4,7

5,0

4,4

Import

3,9

5,2

5,8

5,1

Inflace

0,5

1,8

1,8

1,9 - 2,0

Nezaměstnanost

6,1

5,7

5,2 - 5,6

4,8

Zdroje: Bundesregierung, Deutsche Bundesbank, Deutsche Bank, Handelsblatt Research Institute, IfW, Sachverständigenrat, Commerzbank, Destatis, DIHK

 

 

 

 

Prognózy průmyslových sektorů v SRN (2018-2019)

Výroba  YoY v %

Průměr  2012-2016

2017

2018 p

2019 p

Zpracovatelský průmysl

0,7

3,2

2,0

1,5

Potravinářský

0,0

1,2

0,6

0,5

Textilní a oděvní

-  1,1

1,3

1,0

1,2

Dřevařský

- 0,7

2,6

1,1

1,1

Papírenský

-1,0

1,1

 0,6

0,3

Chemický a farmaceutický

0,4

3,1

1,4

0,9

Gumárenský a plastikářský

0,9

    3,9

1,9

1,5

Sklářský a keramický

0,0

2,3

1,5

1,3

Kovozpracující

- 0,4

2,4

2,1

1,4

Metalurgický

   1,1

5,2

2,3

2,1

Elektrotechnický

0,2

5,6

2,9

2,3

Strojírenský

0,3

3,2

2,9

1,6

Automotive

1,5

1,3

2,5

2,3

Nábytkářský

 -0,5

-1,5

0,6

0,3

Zdroj: IKB Deutsche Industriebank AG

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Podrobně zpracované informace naleznete na stránkách spolkového ministerstva financí, resp. na zvl. webu ke spolkovému rozpočtu: https://www.bundeshaushalt-info.de

Dne 28.6.2017 schválila předchozí spolková vláda návrh státního rozpočtu na rok 2018 a finanční plán do roku 2021. Vzhledem k podzimním volbám do Spolkového sněmu a následným koaličním vyjednáváním o nové vládě platí rozpočtové provizorium. Nově ustavená spolková vláda schválila dne 2.5.2018 druhý návrh státního rozpočtu na rok 2018 a finanční plán do roku 2022. Oba přijaté návrhy počítají s vyrovnaným hospodařením bez vytváření dalších dluhů, růstem investic (146 mld. EUR do roku 2021), investic do sociálního státu a budoucnosti. V roce 2019 by měl deficit veřejných financí/HDP klesnout pod hranici 60 %.   

Spolkový rozpočet 2017-2018, finanční plán 2019-2022, údaje v mld. EUR

Rok

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Příjmy

330,7

341,0

356,1

361,3

362,8

367,7

Výdaje

330,7

341,0

356,1

361,3

362,8

367,7

Zdroj: Spolkové ministerstvo financí

Výdaje na investice budou do roku 2021 činit více než 146 mld. eur. Investice v roce 2018 vzrostou na 37 mld. euro, o 3 mld. víc v porovnání s minulým rokem.

Z nového návrhu rozpočtu mají těžit zvláště rodiny s dětmi. Na zvýšení přídavků na děti je do roku 2022 vyhrazeno 5,2 mld. eur. Od roku 2019 bude k dispozici dodatečných 7,5 mld. eur, které půjdou na zrušení poplatků u předškolních zařízení a zavedení celodenní péče pro děti základních škol. Dále jsou v oblasti sociálních věcí určeny 2 mld. na výstavbu sociálního bydlení a 2 mld. na podporu vlastního bydlení. Důležitá je i účast dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce. Pro vytvoření nových 150 000 pracovních míst jsou do roku 2021 vyhrazeny 4 mld. eur. Vysokou prioritu má vzdělání, věda a výzkum. Příslušnému resortu připadne 17,6 mld eur (YOY: + 1,9 %). Výdaje na zlepšení infrastruktury vzrostou z 14 mld. eur v roce 2018 na 15 mld. v roce 2022. Pro rozvoj digitalizace je nutná výstavba širokopásmových sítí. Vláda tuto iniciativu podpoří již v roce 2018 dodatečnými prostředky ve výši 1,15 mld. eur. Ministerstvu obrany bude tento rok přiděleno 38,5 mld. (YOY: + 4,2 %). V roce 2019 to má být až 41,5 mld. Plánuje se i posílení vnitřní bezpečnosti, výdaje vzrostou tento rok o 0,6 miliardy a poprvé překročí hranici 5 mld. euro. V neposlední řadě plánuje vláda výdaje na podporu rozvojových zemí a humanitární pomoc. Ministerstvo pro hospodářskou spolupráci získá 9,4 mld. euro (YOY: + 11,6 %. Částka 1,5 mld. euro (nárůst o téměř 300 mil.) půjde na humanitární pomoc, kterou spravuje MZV DE. Naopak z grafu je zřejmé, že spolková vláda neplánuje plnit mezinárodní závazky v podobě výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, ODA ve výši resp. 0,7 % HDP.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Platební bilance zahr. obchodu a kapitálový účet (zdroj: Bundesbank)

 

Pozice    Mld. € 2013 2014 2015 2016 2017
I. Platební bilance(Saldo) 190,4 212,9 271,4 268,8 262,7
    1. Obchod se zbožím  211,6 226,5 261,1 268 265,6
                  Vývoz(fob) 1079,8 1114,8 1179,1 1192,1 1270,2
                  Dovoz (fob) 868,2 888,3 918 924,1 1004,6
             Zahraniční obchod 197,6 213,6 244,3 248,9 244,6
                  Vývoz(fob) 1088 1123,7 1193,6 1203,8 1279
                  Dovoz (fob) 890,4 910,1 949,2 954,9 1034,4
           
    2. Služby          
                 (Saldo) -43,2 -35,4 -16,9 -19,9 -16,1
                z toho:          
               Cestovní ruch (Saldo) -37,7 -37,7 -36,6 -38,2  -38,2
    3. Primární příjmy 65,8 62,4 67,2 60,6 67,4
                z toho:          
        Majetkové příjmy(Saldo) 64 61,3 66 60,9 68,2
           
    4. Sekundární příjmy(Saldo) -43,8 -40,7 -40 -39,9 -54,1
           
II. Saldo změněné majetkové bilance -0,6 1,1 0,5 3,5 -0,3
           
III. Saldo kapitálové bilance
218,9 244,4 239,4 257,7 275,7
    1. Přímé investice 21,6 79,4 67,5 31,2 42,2
           
    2. Investice v cenných papírech 160,5 137,4 192,9 206,7 200,2
           
    3. Finanční deriváty 23,9 31,8 26 32,5 8,9
           
    4. Ostatní kapitálové investice 11,9 -1,6 -44,8 -14,4 25,6
           
    5. Měnové rezervy 0,8 -2,6 -2,2 1,7 -1,3
           
IV. Transakce statisticky          
       nezařaditelné 29,1 30,4 -32,5 -14,6 13,3

 

Pozice         Mld. € 2013 2014 2015 2016 2017
Saldo kapitálové bilance 218,9 244,4 239,4 257,7 275,7
1. Přímé investice 21,6 79,4 67,5 31,2 42,2
     Domácí investice v zahraničí 68,7 85,7 116,1 83 111,8
     Zahraniční investice v tuzemsku 47,1 6,2 48,6 51,8 69,5
2. Investice v cenných papírech 160,5 137,4 192,9 206,7 200,2
     Domácí investice v cenných papírech          
     zahraničních emitentů 140,4 149 124,1 98,2 105,2
          Akcie 18,9 12,4 19,7 17,3 14
          Podíly investičních fondů 32,4 41,3 35,8 36,1 47,7
          Dlouhodobé          
          dluhopisy 84,5 95,8 74,3 51 47,1
          Krátkodobé          
          dluhopisy 4,5 -0,5 -5,7 -6,2 -3,7
    Zahraniční investice           
    v cenných papírech          
   domácích eminentů -20,2 11,6 -68,8 -108,5 -95
            Akcie 4,9 5,1 10,6 0,3 -1,1
           Podíly investičních fondů 6,1 -5,2 7,4 -6,9 -3,4
           Dlouhodobé dluhopisy -8,3 14,8 -96 -97,3 -70,6
           Krátkodobé dluhopisy -22,9 -3,2 9,3 -4,6 -19,9
    3. Finanční deriváty 23,9 31,8 26 32,5 8,9
    4. Ostatní kapitálové investice 11,9 -1,6 -44,8 -14,4 25,6
  Monetární finanční institut 101,4 43,8 -49,1 -68,1 -38,5
          dlouhodobé -34 35,7 16,7  39,2 12,1
          krátkodobé 135,4 8,1 -65,9 -107,3 -50,6
Podniky a soukromé osoby10) 23,3 -24,3 -33,5 -10 -13,8
         dlouhodobé 20,2 4,1 -3,9 -6,9 -6,7
         krátkodobé 3,1 -28,4 -29,7 -3,1 -7,1
   Stát 9,9 22,8 -1,1 4 1,2
         dlouhodobé 6,7 0,5 -3,6 -2,9 -0,4
         krátkodobé 3,2 22,2 2,5 7 1,6
  Bundesbank -122,6 -43,9 39 59,6 76,8
    5. Měnové rezervy 0,8 -2,6 -2,2 1,7 -1,3

 

Veřejný dluh/HDP

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

SRN

79,8

77,5

74,7

71,0

68,2

64,1

Zdroj: Eurostat, 4/2018

 

Konsolidovaný stav státního dluhu (brutto), údaje v mil. EUR

Dle nominálních hodnot ke konci roku

2013

2014

2015

2016

2017

 

2.190.496

2.192.004

2.161.775

2.161.775

2.092.643

Zdroj: Bundesbank

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která tuto činnost vykonává za přispění svých 16 zemských poboček v jednotlivých spolkových zemích. Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Do kompetencí Deutsche Bundesbank patří mimo jiné i vydávání mincí (vydávání a povolování emisí bankovek spadá do kompetence Evropské centrální banky - EZB). Bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. €.

Německý bankovní systém se vyznačuje zejména univerzálností úvěrových ústavů - obchodních bank. Většina bankovních institutů provádí všechny myslitelné bankovní obchody pod jednou střechou. Obchodní banky se dají rozdělit podle své velikosti a významu na tři základní skupiny:

  • privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.
  • spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen - ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění region. finanč. infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.
  • družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály.

Vedle univerzálně působících bank existují v Německu i speciální bankovní ústavy, které jsou činné jen v určitých oblastech bankovních obchodů. K těmto bankám se řadí hypoteční banky (Bayrische Hypotheken- und Vereinsbank je universální bankou) a instituty, specializující se na dlouhodobé úvěry (stavební úvěry, nákup nemovitostí).

Poslední skupinou jsou banky se speciálním statutem a zvláštními úkoly, mezi něž např. patří veřejně-právní KfW - Kreditanstalt für Wiederaufbau a stavební spořitelny pro drobnou klientelu.

Statistické a strukturální údaje o bankách, bankovních obchodech, platebním styku, finančních trzích viz stránky Spolkového svazu německých bank (Bankenverband)

10 největších bank v SRN (k 31. 12. 2017) dle bilanční sumy v mil. €

V letošním roce doposud nebyl zveřejněn žebříček 10 největších bank v SRN. Top 10 bank v oboru bylo proto převzato z loňského hodnocení a byly u nich aktualizovány hodnoty celkových aktiv tak, jak jsou zveřejněny ve výročních zprávách jednotlivých firem. Postavení v žebříčku zůstalo neměnné, vedoucí pozici si udržela Deutsche Bank AG.

 

Deutsche Bank AG 

1 474 732

DZ Bank AG

505 594

KfW-Konzern

472 300

Commerzbank AG

456 317

Unicredit Bank AG

263 200

Landesbank Baden-Württemberg (LBBW)

237 700

Bayerische Landesbank

214 520

Norddeutsche Landesbank (Nord/LB)

165.379

Landesbank Hessen-Thüringen Girozentrale

158 300

Postbank AG

145 345

 

 Zdroj: výroční zprávy jednotlivých bank

 

Německé pojišťovny plně pokrývají veškerá možná rizika formou příslušných pojištění: nemocenské, úrazové, životní, stejně jako pojištění proti nejrůznějším škodám. Pojišťovny působící na německém trhu je možné rozdělit dle jejich právních forem na akciové společnosti, tzv. pojišťovací spolky na bázi reciprocity (tzv. vvag), veřejnoprávní pojišťovny a filiálky zahraničních pojišťoven. Činnost těchto pojišťovacích ústavů podléhá plné konkurenci a řídí se dvěma hlavními zákonnými normami (pojišťovací zákon, tzv. Versicherungsvertragsgesetz a zákon řídící právo všeobecných obchodních podmínek, tzv. AGB-Gesetz). Finanční situace pojišťoven je přísně v pravidelných intervalech přezkoumávána spolkovým orgánem, kterým je Spolkový dozorčí úřad pro pojišťovnictví se sídlem v Berlíně. V zájmu ochrany pojištěnců je povinna každá pojišťovna před zahájením vlastní činnosti prokázat stanovenou minimální kapitálovou vybavenost.

Největším německým pojišťovacím ústavem aktivním ve všech odvětvích pojištění je Allianz, AG. K dalším předním pojišťovacím ústavům patří Generali, WWK Algemeine Versicherung, UAP, Gothaer, Münchener Rückversicherung, ARAG, Mannheimer Versicherung apod.

V Zaměstnavatelském svazu pojišťoven v Německu je sdruženo na 250 řádných členů. Další informace viz: www.agv-vers.de.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně na krytí veřejných výdajů se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně a přirážky). Výnos z některých daní se určitým procentem pak ještě přerozděluje mezi tyto skupiny. Vedle tří národních úrovní existuje samozřejmě ještě úroveň čtvrtá – unijní.

Všechny aktuální informace k daňovému systému v SRN najdete zde. Struktura daňových příjmů

Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporační daň včetně příplatku solidarity) představují nejvýznamnější přímou daň, vybíranou v Německu. Na celkovém výběru daní se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporační daně), obcí (15% daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům.

Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti  (mzdy, příjmy), ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z propachtování a z jiných specifikovaných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění.

Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 8820 EURO   € (u manželů dvojnásobek).

Od  roku 2017 se pohybují vlastní sazby daně z příjmu od 14 % do 42/45%. Horní hranice zdanění se aplikuje od zdaňovacího ročního základu 54.057 € u svobodných a bezdětných zaměstnanců (u manželů dvojnásobek). Pokud roční příjem překročí hranici 256 304€ ke 42% dani z příjmu se připočítává paušál ještě 3% navíc.

Platbě daně z příjmu právnických osob (korporační daň) podléhají právnické osoby (a.s., spol. s.r.o. atd.). Je stanovena ve výši 25,0 % ze zisku. Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu pro osobní daň z příjmu. (Příjmy společníků se zdaňují podle zákona o dani z příjmu.) Poloviční zahrnování těchto příjmů bylo zavedeno počátkem roku 2001 na základě požadavků EU.

Dále je třeba ještě upozornit na solidární příplatek, který činí 5,5 % ze zisku a který platí podniky, ale i fyzické osoby, ve všech spolkových zemích.

Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 30 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby - 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako u nás.

Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daní (Einfuhrsteuer). Rozdělení daně z obratu do jednotlivých rozpočtů se počítá následovně: Nejprve dostane spolek 5,63 %, ze zbytku dostanou nejprve obce 2,2 %. Z následného zbytku dostane spolek 49,6 %. Na spolkové země připadá zbývajících 50,4 %.

Systém spotřebních daní zahrnuje některé spotřební daně vybírané i v ČR, ale i další, které náš daňový systém nezná. Všechny spotřební daně jsou vybírány na úrovni spolku a zůstávají příjmovou stránkou jeho rozpočtu, s výjimkou daně z piva, jejíž výnos se dělí mezi spolek a země. Od placení spotřebních daní jsou osvobozena dvě německá území - ostrov Helgoland a oblast Büsingen, která patří ke švýcarskému daňovému a celnímu území.

Spotřební daně se dělí na:

  • daň z piva
  • daň z šumivého vína
  • daň z lihovin (Zwischenerzeugnissteuer)
  • daň z minerálních olejů
  • daň z elektrické energie
  • daň z tabáku
  • daň z kávy

Ke spotřebním daním se řadí i daň z dovozu, která svým ekonomickým charakterem patří do daně z přidané hodnoty.

Významnou daní je živnostenská daň, se zákl. sazbou 7% pro fyzické i právnické podnikající osoby, která se počítá ze základu pro zdanění daně z příjmu či korporační daně. Pro fyzické osoby se snižuje vyměřovací základ o 24 500 € až do celkového ročního příjmu 72 500 €. K této základní sazbě přistupuje ještě tzv. obecní přirážka, která se pohybuje mezi 200 až 460 %. Živnostenská daň vcelku je tak jen o něco málo nižší než korporační daň (ta je od roku 2009 15 %). Živnostenská daň je nákladovou položkou. Daň vybírají obce a přerozdělují zemím a spolku. Je hlavním zdrojem příjmu obcí. Přehledné Informace zpracované pro investory najdete na stránkách GTAI.

Níže uvádíme kontaktní adresy finančních a daňových institucí v Německu (Sasko, Bavorsko) ve vztahu k ČR :

Bundeszentralamt für Steuern

An der Küppe 1

53225 Bonn

Telefon: +49 (0) 228 406 - 0

Telefax: +49 (0) 228 406 – 2661

E-mail: poststelle@bzst.bund.de

Finanzamt Chemnitz-Süd

Paul-Bertz-Straße 1

09120 Chemnitz

Telefon: 0371/279-0

Telefax: 0371/227065

E-mail: poststelle@fa-chemnitz-sued.smf.sachsen.de

Bundessteuerberaterkammer

Neue Promenade 4

10178 Berlin

Postfach 028855

10131 Berlin

Telefon: 030/240087-0

Telefax: 030/240087-99

E-mail: zentrale@bstbk.de

Bayerisches Staatsministerium der Finanzen

Odeonsplatz 4

80539 München

089/2306-0

Fax: 089/2306-2808

Bayerisches Landesamt für Steuern

Sitz München

Sophienstr. 6

80333 München

0899991-0

Fax: 0899991-1099

Senatsverwaltung für Finanzen

Abteilung III - Steuern

Klosterstr. 59

10179 Berlin

030/9024-100

Fax: 030/9020·284149

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: