Peru: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

15. 6. 2017

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Peruánská republika
  • República del Perú

Složení vlády:

  • Prezident: Pedro Pablo Kuczynski
  • Předseda rady ministrů: Fernando Martín Zavala Lombardi
  • Ministr zahraničních věcí: Víctor Ricardo Luna Mendoza
  • Ministr obrany: Jorge Nieto Montesinos
  • Ministr hospodářství a financí: Alfredo Eduardo Thorne Vetter
  • Ministr vnitra: Carlos Miguel Ramón Basombrío Iglesias
  • Ministryně spravedlnosti a lidských práv: María Soledad Pérez Tello de Rodríguez
  • Ministryně školství: Marilú Martens Cortés
  • Ministryně zdravotnictví: Patricia Jannet García Funegra
  • Ministr zemědělství a zavlažování: José Manuel Hernández Calderón
  • Ministr práce a podpory zaměstnanosti: Alfonso Fernando Grados Carraro
  • Ministr zahraničního obchodu a turistiky: Eduardo Ferreyros Küppers
  • Ministr energetiky a těžby: Gonzalo Francisco Alberto Tamayo Flores
  • Ministr dopravy a spojů: Martín Alberto Vizcarra Cornejo
  • Ministr výroby: Bruno Giuffra Monteverde
  • Ministr výstavby, bydlení a sanace: Edmer Trujillo Mori
  • Ministryně pro ženské otázky a zranitelné obyvatelstvo: Ana María Romero-Lozada Lauezzari
  • Ministryně životního prostředí: Elsa Patricia Galarza Contreras
  • Ministr kultury: Salvador Alejandro Jorge del Solar Labarthe
  • Ministryně rozvoje a sociálního začlenění: Lucía Cayetana Aljovín Gazzani

Současná vláda včele s prezidentem Pedrem Pablem Kuczynským (nová politická strana Peruanos Por el Kambio - PPK ) se ujala funkce 28. 7. 2016. Zatím (květen 2017) k žádným zásadním změnám ve složení kabinetu nedošlo. Vláda PPK si stanovila jako prioritu odblokovat velké investiční projekty, snížit administrativní náročnost podnikání a oživit slábnoucí ekonomiku. Konec roku 2016 a začátek roku 2017 převažovalo v agendě vlády vyšetřování velkých korupčních skandálů spojených s působením brazilské stavební firmy Odebrecht v zemi, přičemž podezírány byly i velké domácí firmy. V prvním čtvrtletí bylo Peru zasaženo extrémním klimatickým fenoménem El Niňo, který vyvolal v jinak suchých pobřežních regionech největší deště, povodně a sesuvy půdy za posledních 20 let. Přírodní katastrofa připravila o domovy přes 15 tis. obyvatel a dále způsobila velké škody mj. v infrastruktuře a zemědělství. V celé řadě regionů byl vyhlášen výjimečný stav. Odhaduje se, že kompletní rekonstrukce země bude probíhat až do roku 2019.

Předchozí vlády včetně kabinetu prezidenta Ollanty Humaly se vyznačovaly častou výměnou ministrů. Na konci působení prezidenta Humaly nezůstal ve funkci jediný ministr, který by byl u vzniku kabinetu v červenci 2011. Například v pozici ministra práce a podpory zaměstnanosti se vystřídalo 6 osob.

Peru je prezidentská demokracie, prezident je volen na pětileté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. 1. kolo nejnovějších prezidentských voleb proběhlo 10. dubna 2016. Volil se nový prezident, 2 viceprezidenti a 130 poslanců (pozn. Peru má jednokomorový parlament). Jelikož žádný z kandidátů nedosáhl nadpoloviční většiny, bylo vyhlášeno 2. kolo, do kterého postoupili 2 nejsilnější kandidáti, a to Keiko Fujimori a Pedro Pablo Kuczynski (levicově orientovaná Verónika Mendoza skončila poměrně těsně na 3. místě). 2. kolo se konalo 5. června 2016 a vítězem se stal PPK (viz výše).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 31 826 018 (odhad statistického úřadu Peru, 2017). Distribuce obyvatelstva je vlivem komplikované geografie velmi rozdílná. Přibližně třetina z celkové populace připadá na metropolitní oblast Lima – Callao, a nadpoloviční většina je soustředěná v oblasti pobřeží. Naproti tomu rozsáhlé oblasti Amazonie, které představují většinu plochy země, jsou jen velmi řídce osídleny.

Průměrný roční přírůstek: V období 1993-2007 činil průměrný roční přírůstek 1,5 %. Za posledních 5 let (období 2011 – 2016) vzrostla populace o 5,7 %. Průměrný roční přírůstek tedy činí 1,1 %, přičemž pro rok 2017 statistický úřad taktéž předpokládá přirozený přírůstek o 1,1 %. Populační růst v posledních 5 letech mírně zpomalil (z 1,13 %)

Demografické složení: Cca 27,4 % populace se nachází ve věku do 15 let, cca 6,8 % populace je pak starší (či rovna) 65 let. Tendence naznačuje počátky procesu tzv. “stárnutí“ populace, kdy se těžiště populace přesouvá z mladších věkových kategorií do starších.

Podíl městského obyvatelstva je cca 76,7 %. Nejvíce rostl na konci 20. století, nicméně i v současnosti je jeho růst významný. Například za rok 2015 vzrostla populace v největších 32 městech Peru o čtvrt milionu, přičemž 60,4% z tohoto přírůstku připadá na hlavní město Limu. V aglomeraci hlavního města Lima a navazujícího přístavního města Callao žije v současnosti téměř 10 mil. obyvatel. I v menších regionálních městech v horské a amazonské oblasti vzrostla v roce 2015 populace o více než 2 % (vnitrostátní migrace v závislosti na zdrojích obživy, např. uzavření některých dolů apod.), např. Cajamarca, Huaraz, Juliaca, Tarapoto, Puerto Maldonado apod.

Peruánské občanství má cca 98 % obyvatelstva, v pohraničních oblastech žijí Ekvádorci, Bolivijci a Brazilci. V Peru žije téměř 1 milion obyvatel čínského původu a přibližně 100 tis. osob japonského původu. Většinou jsou to potomci rodin, které emigrovaly do Peru za prací koncem 19. století a nyní mají peruánské státní občanství. K dalším národnostem patří Španělé, Němci, Kolumbijci, Francouzi, Italové, Američané - většinou již potomci původních přistěhovalců a jejich počty se pohybují řádově v desetitisících.

45 % obyvatelstva Peru jsou potomci původního indiánského obyvatelstva, 37 % tvoří míšenci původního obyvatelstva a bělochů, 15 % jsou běloši a na ostatní skupiny připadá 3 %. V amazonské části Peru žije v současné době celkem 333 tis. příslušníků 52 etnických amazonských domorodých skupin, mezi kterými je nejpočetnější indiánské etnikum Asháninka, které čítá 51 tis. osob.

Administrativní členění

Region

Rozloha

Počet obyvatel

Hustota obyvatel

Počet provincií

Počet okresů

Amazonas

39 249,1

423 898

10,8

7

84

Ancash

35 889,9

1 154 639

32,2

20

166

Apurímac

20 895,8

460 868

22,1

7

80

Arequipa

63 345,4

1 301 298

20,5

8

109

Ayacucho

43 815

696 152

15,9

11

115

Cajamarca

33 304,3

1 533 783

46,1

13

127

Callao

145,9

1 028 144

7 046,4

1

7

Cusco

71 986,5

1 324 371

18,4

13

108

Huancavelica

22 131,5

498 556

22,5

7

96

Huánuco

37 021,1

867 227

23,3

11

76

Ica

21 327,8

794 919

37,3

5

43

Junín

44 328,8

1 360 382

30,7

9

123

La Libertad

25 499,9

1 882 405

73,8

12

83

Lambayeque

14 479,5

1 270 794

87,8

3

38

Lima

34 828,1

9 985 664

286,7

10

171

Loreto

368 799,5

1 049 364

2,9

8

54

Madre de Dios

85 300,5

140 508

1,7

3

11

Moquegua

15 734

182 333

11,6

3

20

Pasco

25 025,8

306 576

12,3

3

28

Piura

35 657,5

1 858 617

52,1

8

65

Puno

71 999,0

1 429 098

19,9

13

109

San Martín

51 305,8

851 883

16,6

10

77

Tacna

16 075,9

346 013

21,5

4

27

Tumbes

4 669,2

240 590

51,5

3

13

Ucayali

102 399,9

500 543

4,9

4

15

Zdroj: INEI – Statistical Summary 2016

Úřední jazyk: španělština a kečuánština

Ostatní jazyky: Více než 50 domorodých jazyků, zahrnujících aymara, aguaruna, asháninka, shipibo-conibo, chayahuita apod. (jsou běžně užívány především na venkově a v oblastech And a Amazonie)

Náboženství: 81,3% římsko-katolické, 12,5% protestantské (sčítání lidu rok 2007), během posledních několika let dochází k mírnému nárůstu protestantů na úkor katolíků.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Většina (40 – 50%) HDP se generuje v metropolitní oblasti Limy a zbytek země slouží jako ekonomické zázemí pro těžbu surovin, produkci zemědělských plodin a pro výrobu elektrické energie. Roli v tom hraje především obtížný geografický profil země a centralizace obyvatelstva v oblasti hlavního města. Další ekonomická centra pak představují především velká města jako Arequipa a Trujillo s nejbližším okolím.

Peněžní jednotkou je Sol / PEN (do konce roku 2015 „Nový sol“). Běžně se lze setkat i s americkými dolary (např. ceny automobilů či nemovitostí se někdy udávají v dolarech). Platba v USD v maloobchodní síti však není běžná (ve větších obchodech však USD bývají za lepší či horší kurz mnohdy akceptovány).

V rámci žebříčku globální konkurenceschopnosti WEF (World Economic Forum) 2016 - 2017 se Peru umístilo na 67. místě mezi 138 pozorovanými zeměmi (tj. zlepšení o dvě příčky). Největšími problémy, kterým Peru čelí, jsou neefektivní byrokracie, korupce, nedostatečná infrastruktura, restriktivní pracovní regulace a nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla. Problémem je mimo jiné i to, že 60 % peruánské ekonomiky je neformální. Neformální zaměstnanost činila v roce 2016 72 % (2015: 73,2 %) a chudobou je dle údajů z roku 2015 postiženo přibližně 21,8 % a extrémní chudobou 4,1 % obyvatel (2010: 30,8 % resp. 7,6 %). Tento klesající trend je relativně příznivý, nicméně k rychlejšímu snižování chudoby by bylo nutné rychlejší tempo růstu HDP a vyšší efektivita při výběru daní (nutnost větších zdrojů pro programy v oblasti vzdělání, zdravotnictví, inovací, formalizace a internacionalizace malých a středních podniků apod.).

Základní ekonomické ukazatele

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017 (výhledy)

HDP (v mld. USD)

189,0

197,9

203,0

192,5

197,7

213,3

HDP (změna v %)

5,9

5,8

2,4

3,3

3,9

3

Nominální HDP na obyvatele (USD)

6 386,4

6 581

6 490,2

6 027,1

6 278,5

6 702,1

Inflace

2,7

2,8

3,2

4,4

3,2

3,1

Nezaměstnanost

6,8

5,9

5,9

6,5

6,7

7,6

Kurz USD vůči PEN (na konci roku)

2,55

2,80

2,99

3,41

3,35

3,35

Zdroj: WB, The Economist Intelligence Unit, Banco Central de Reserva del Perú

V roce 2016 vzrostla peruánská ekonomika o 3,9 %, tempo růstu se tak v posledních 3 letech zrychlovalo, i když se jednalo o relativně nižší ekonomický růst než před rokem 2014, kdy Peru profitovalo z tehdejšího komoditního boomu (tempa růstu tehdy nad 5,5 %). K růstu HDP v roce 2016 přispěl největším dílem (2 procentními body) sektor těžby nerostných surovin (zejména mědi). Pro ekonomiku Peru bylo v roce 2016 klíčové rozšíření otevřeného dolu Cerro Verde a dokončení nového megaprojektu Las Bambas.

Pokud jde o ekonomický růst v roce 2016 i předpokládaný růst v roce 2017, Peru je lídrem v Tichomořské Alianci a i nadále patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Latinské Ameriky.

Podle sektorů v roce 2016 nejvíce vzrostla přidaná hodnota těžby kovů (o +21,2 %), sektoru elektrické energie a vodohospodářství (+7,3 %), služeb (+3,9 %) a zemědělství (+1,8 %). Naopak poklesla produkce rybolovu (-10,1 %), subsektor ropy a zemního plynu (-5,1 %), stavebnictví (-3,1 %) a zpracovatelský průmysl (-1,6 %).

Pokud jde o výdajovou strukturu HDP, domácí poptávka vzrostla jen o 0,9 % (2015: 3,1 %), zejména vlivem poklesu soukromých investic (-6,1 %), přičemž vládní výdaje poklesly o -0,5 %. Spotřeba domácností vzrostla o 3,4 %, export se vyvíjel příznivě (vzrostl o 9,7 %) a import poklesl o -2,3 %, což souvisí s všeobecně slabou investiční aktivitou. 

Výhledy pro období 2017 – 2018

Očekává se, že peruánská ekonomika v roce 2017 vzroste tempem mezi 2,5 – 3 %. Růst by v tomto roce měl být do určité míry nadále tažen exportem nerostných surovin, jejichž hodnota by mohla růst díky příznivějšímu vývoji cen kovů na světových trzích. Ve fyzických jednotkách však těžba zůstane na stejné úrovni, neboť velké důlní projekty byly v roce 2016 dokončeny a nové se teprve připravují či plánují. To se konkrétně týká dvou projektů, Quellaveco a Michiquillay a dalších menších projektů spojených s celkovými investicemi v hodnotě 18 mld. USD. K dalšímu vrcholu investic do důlního průmyslu by mělo dojít v roce 2019.

V letech 2017-2018 se očekává růst většiny sektorů a v případě některých (stavebnictví, zpracovatelský průmysl, rybolov, ropa a zemní plyn) návrat k růstové dynamice.

Při predikcích ekonomického vývoje je potřeba vzít v úvahu důsledky přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami a místním fenoménem El Niňo (nadprůměrné oteplování moře). Silné deště, povodně a sesuvy půdy zasáhly velkou část peruánských regionů během prvního čtvrtletí 2017 (kulminovaly v měsíci březnu), přičemž největší škody způsobily na severu země. Povodně a sesuvy půdy byly vyhodnoceny jako nejhorší za posledních 30 let a celkem si vyžádaly přes 100 obětí.

Mj. v souvislosti s rekonstrukcí po uvedené přírodní katastrofě se novým tahounem růstu v roce 2017 a ještě ve větší míře v letech 2018-2019 stanou investice do infrastruktury. Odhaduje se, že do rekonstrukce bude potřeba investovat v následujících 3 letech cca 9 mld. USD. Z toho 3 mld. USD do odstraňování bezprostředních škod (tj. 1,6 % HDP) a dalších 6 mld. na střednědobou a dlouhodobou rekonstrukci (s cílem dosažení lepšího stavu než před přírodní katastrofou – „build back better“). Škody a tedy nutnosti investic jsou nejvíce patrné v sektorech dopravní infrastruktury (zničeno 2.538 km, zejména na severu; 523 mostů bylo poškozeno, 200 z nich bude muset být postaveno znovu; poškozena byla centrální železnice, která se využívá pro přepravu vytěžených kovů do přístavu Callao), bydlení (přes 15 tis. obyvatel přišlo o střechu nad hlavou a budou muset být přestěhováni do nových bytů, mj. s podporou vládních programů) a zemědělství (zničení 18 tis. ha zemědělské půdy + narušení dalších 60 tis. ha, zničení klíčových zavlažovacích kanálů).

Pro následující rok 2018 pak vláda odhaduje zvýšení tempa růstu na 3,7 %. V roce 2018 (i v roce 2019) lze očekávat, že efekt vládních investic do popovodňové rekonstrukce bude vyšší než v roce 2017, neboť určitý čas si vyžádá příprava příslušné tendrové dokumentace.

Centrální banka (Banco Central de Reserva del Perú / BCRP) se snaží držet inflaci v cílovém pásmu 1 – 3 %, což se jí ovšem v minulých letech moc nedařilo. Průměrná inflace v roce 2015 dosáhla 4,4 %, rok 2016 prokázal zlepšení, ale inflace se stále nedostala do daného rozmezí (2016: 3,2 %). Predikce inflace pro rok 2017 byla v důsledku povodní zhoršena na 3,1 %, čímž se může oddálit plánovaný návrat do zmíněného cílového pásma z důvodů na straně nabídky (mj. narušení zemědělské úrody, poškození resp. přerušení pozemních komunikací, což zvyšuje vnitrostátní logistické náklady). Inflace dosáhla z uvedených důvodů vrcholu v březnu 2017 (3,97 % za posledních 12 měsíců), což však lze považovat za přechodné zvýšení. Naopak faktorem, který bude tlačit inflaci dolů, je slábnoucí spotřeba domácností. Zatímco v roce 2016 vzrostla o 3,4 %, v roce 2017 se očekává její růst jen o 2,7 %, což pokud se potvrdí bude nejméně za posledních 14 let. Nepříznivým faktorem v tomto ohledu je vývoj trhu práce, kde se očekává mírný růst nezaměstnanosti, rostoucí částečné pracovní úvazky, slabý růst mezd i zpřísnění v oblasti poskytování spotřebních úvěrů. Nízká tvorba stabilních nových pracovních míst je způsobena očekávanou slabou investiční aktivitou. Zejména soukromé investice mají v roce 2017 opět (již čtvrtým rokem v pořadí) klesat, a to o -1,5 %. Naopak v případě veřejných investic se čeká v souvislosti s rekonstrukcí obrat k pozitivnímu vývoji. V roce 2017 mají vzrůst o 8 % (2016: -0,4 %).

Výše nastíněné trendy pravděpodobně povedou k tomu, že inflace poklesne v roce 2018 na 2,6 % a vrátí se tak do uvedeného cílového pásma. Centrální banka v období mezi polovinou 2017 a 2018 zvažuje snižovat klíčovou úrokovou sazbu (úroveň na konci dubna 2017 byla 4,25 %; v květnu 2017 byla snížena na 4,00 %), aby oživila slábnoucí domácí poptávku. Nicméně opatření (jejichž pozitivní efekt se projeví s minimálně půlročním zpožděním) musí dobře načasovat vzhledem k uvedeným inflačním tlakům. Jestliže naopak FED USA plánuje klíčovou úrokovou sazbu naopak zvýšit, není v důsledku zvyšujícího se úrokového diferenciálu vyloučen odliv zahraničního kapitálu z Peru, zejména krátkodobého (tj. riziko pro vývoj peruánské ekonomiky). To by mohlo vytvářet tlak na oslabování místní měny PEN. Ta se v prvním čtvrtletí roku 2017 dostala na relativně silné úrovně, díky rostoucí poptávce po mědi mj. ze strany USA na infrastrukturní projekty nové americké vlády, poptávce z ČLR a díky všeobecnému zlepšení obchodní bilance.

Dalším tahounem růstu v následujících 4 letech má být zásadnější modernizace infrastruktury v oblasti zásobování domácností pitnou vodou prostřednictvím veřejné vodovodní sítě (k ní mělo v roce 2016 přístup jen 86,1 % obyvatel) a kanalizace (k ní mělo v roce 2016 přístup 72,6 % obyvatel). Zásadní pokrok v této oblasti, jakožto předvolební slib nové vlády, si v průběhu zbývajícího čtyřletého období vyžádá investice v hodnotě 10 mld. USD.

Řada velkých projektů se na konci roku 2016 zablokovala v důsledku složitých administrativních procesů a též vyšetřování velkých korupčních skandálů (zejména spojených s brazilskou stavební firmou Odebrecht), čímž ekonomika přišla o významné impulzy. Nicméně mnohé projekty se s největší pravděpodobností podaří opět nastartovat, ač s 1-3 letými zpožděními. Týká se to mj. tzv. jižního plynovodu (GSP) s délkou přes 1 000 km, kde příslušný nový tendr (po odchodu brazilského klíčového investora Odebrecht) byl odložen až na 1. čtvrtletí 2018. V pětiletém období počínaje rokem 2017 má probíhat projekt rozšiřování kapacity mezinárodního letiště v hlavním městě Limě (nová přistávací plocha + nová odbavovací hala). Modernizace rafinérie v Talaře by měla být dokončena až v roce 2021. V roce 2018 by měla též začít výstavba 3. linky metra v Limě (pozn. 2. linka je rozestavěna a v případě 1. linky se připravuje posílení kapacity dodáním nových vlaků).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo (mil. PEN)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy

97 656

104 105

110 222

102 221

101 011

Výdaje

90 983

101 589

112 736

119 950

118 240

Saldo

+6 673

+2 516

-2 515

-17 729

-17 229

Saldo / HDP v %

+2,3

+0,9

-0,3

-2,1

-2,6

Zdroj: BCRP Nota semanal (Operaciones del Gobiero Central, tab. 74A)

Pro rok 2017 byl schválen státní rozpočet v celkové výši 142 472 miliónů PEN, přičemž dodatečné výdaje byly plánovány na zlepšení přístupu obyvatel k základním službám (vzdělání, vodohospodářství, dopravní infrastruktura apod.).

V souvislosti s reakcí na přírodní katastrofu vydalo ministerstvo hospodářství a financí (MEF) během měsíců březen a duben 2017 několik mimořádných rozpočtových opatření. Prostřednictvím nich byly schváleny dodatečné náklady na logistiku v rámci krizového řízení (přeprava osob a humanitární pomoci), na působení armády a byla usnadněna možnost kabotáže (pozn. o upravení právního rámce pro větší využití kabotáže se uvažuje i v delším období). Dalším opatřením byly navýšeny finanční prostředky v rámci systému veřejného zdravotního pojištění (ESSALUD) pro větší akceschopnost zdravotnických zařízení v postižených oblastech. Další mimořádné rozpočtové opatření pak směřovalo na obnovení produkce v zemědělství a rybolovu.

Ještě před vypuknutím přírodní katastrofy schválila vláda na začátku března 2017 fiskální stimulační balíček ve výši 1,7 mld. USD, aby zabránila akutně hrozícímu zpomalení růstu HDP, a aby bylo reálné dosáhnout v roce 2017 (15%) růstu veřejných investic. Prostředky měly směřovat zejména do sektorů dopravy a spojů, vnitra a sociálních bytů. Část těchto prostředků (460 mil. USD) byla nakonec vyčleněna na nápravu po povodních vedle srovnatelných prostředků z fondu pro nepředvídatelné přírodní katastrofy a dalších speciálních programů. Pro malé a střední podniky v postižených oblastech se chystá daňová úleva při nákupu kapitálových statků (zrychlené vrácení DPH).

V úvaze je též využití fiskálního stabilizačního fondu, který obsahuje úspory nakumulované rozpočtovými přebytky z minulých let a jehož zůstatek činil na začátku roku 2017 cca 8 mld. USD (tj. 4,2% HDP). Taktéž se plánuje přechodné zvýšení deficitu veřejných financí na (oproti původnímu plánu). Podle fiskální pravidla z roku 2016 se totiž měl deficit státního rozpočtu postupně snižovat na 1 % HDP v cílovém roce 2021. Vláda se na konci roku 2016 snažila o rozpočtové úspory, aby snížila deficit pod -3 % HDP (hrozil více než -3,6% deficit). To se jí podařilo, deficit dosáhl -2,6 %, což byla z hlediska ratingu Peru pozitivní, avšak poněkud za cenu utlumení investiční aktivity. Pro rok 2017 byl cílem deficit -2,5 % HDP.

Zatímco státní rozpočty Peru byly tradičně přebytkové, počínaje rokem 2014 lze pozorovat přechod k deficitním rozpočtům. To bylo dáno aktivní fiskální politikou za účelem stimulace zpomalené ekonomiky veřejnými investicemi (včetně investicemi na úrovni regionálních a místních vlád kam centrální vláda převádí finanční prostředky - decentralizace). Na druhou stranu, efektivita při výběru daní má tendenci klesat při rozmachu šedé ekonomiky. V posledních 5 letech navíc vykazovaly klesající tendenci daňové příjmy státu z důlní činnosti (navzdory dominantnímu rozměru tohoto sektoru v ekonomice a exportu: 17,6 % HDP a 58 % exportu). V důsledku nižších cen daných kovů na světových trzích bylo totiž odváděno méně daní z příjmů právnických osob (nižší ceny nerostných surovin způsobují Peru nižší daňové příjmy a naopak). Počínaje rokem 2017 se očekává zlepšení cen nerostných surovin, což by mohlo mít pozitivní vliv na veřejné finance.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (mil. USD)

 

2013

% HDP

2014

% HDP

2015

% HDP

2016

% HDP

 I. Běžný účet

-10 169

-4,9

-8 093

-4,0

-9 402

-4,9

-5 461

-2,8

  1. Obchodní bilance

-365

-0,2

-1 406

-0,7

-3 150

-1,6

1 730

0,9

a) vývoz

41 826

16,7

39 533

19,5

34 236

17,8

36 838

18,6

b) dovoz

-42 191

16,8

-40 939

-20,2

-37 385

-19,4

-35 107

-17,8

  1. Bilance služeb

-1 801

-0,9

-1 730

-0,9

-2 040

-1,1

-1 974

-1,0

  1. Bilance výnosů

-11 243

-5,4

-9 328

-4,6

-7 544

-3,9

-9 184

-4,6

  1. Běžné převody

3 239

1,6

4 372

2,2

3 331

1,7

3 967

2,0

 II. Finanční účet

12 007

5,8

5 915

2,9

9 475

4,9

5 630

2,8

  1. Soukromý sektor (dlouhodobý kapitál)

15 539

7,5

6 490

3,2

8 792

6,6

3 709

4,6

  1. Veřejný sektor

-1 372

-0,7

-6

-0,0

3 110

1,6

2 657

1,3

  1. Krátkodobý kapitál

-2 160

-1

-570

-0,3

-2 427

-1,3

-736

-0,4

 III. Výsledek platební bilance (III=I+II)

2 907

1,4

-2 178

-1,1

73

0,0

168

0,1

Zdroj: BCRP (reporte de inflación – marzo 2017)

V roce 2016 se snížilo pasivum běžného účtu platební bilance na -2,8 % HDP (2015: -4,9 %) s tím, jak velké důlní projekty přecházely do provozní fáze a již nevyžadovaly takový import kapitálových statků jako v předchozích letech, přičemž též se projevila slábnoucí spotřeba domácností. Tytéž skutečnosti se zároveň odrazily na finančním účtu platební bilance, kde byl v tomtéž období zaznamenán výrazně nižší příliv dlouhodobého kapitálu než v předchozích 3 letech. Deficit běžného účtu byl způsoben pasivní bilancí služeb a výnosů, zatímco obchodní bilance přešla v roce 2016 do aktiva.

Zatímco v období 2010-2012 příliv PZI představoval v průměru 5,5 % HDP, v roce 2016 dosáhl jen 6,9 mld. USD / 3,5 % HDP (2015: 8,3 mld. USD / 4,3 % HDP).

Předpokládá se, že deficit běžného účtu se v roce 2017 dále sníží na -1,9 % HDP (2017) a -2 % HDP (2018) díky silnému exportu (zlepšení cen surovin na světových trzích, růst agrárního exportu apod.). Deficit běžného účtu bude nadále financován přílivem PZI, který by měl v roce 217 dosáhnout 5,2 mld. USD (tj. 2,5 % HDP). V důsledku aktuálních výzev (viz výše) lze v oblasti PZI v období 2018-2019 (přechodně) očekávat klesající trend, přičemž předpokládá se, že k obnovení dynamiky PZI by mělo opět dojít v období 2020-2021.

Vývoj devizových rezerv

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017 (výhledy)

Devizové rezervy (mil. USD)

64 167

65 762

62 505

61 594

61 686

63 000

Zdroj: BCRP, EIU

Na konci roku 2016 dosáhly devizové rezervy 61,7 mld. USD, což odpovídá 31,2 % HDP. Peruánské devizové rezervy svým poměrem k HDP patří k nejvyšším v Latinské Americe i v rámci rozvíjejících se ekonomik v celosvětovém měřítku (Pozn. Podíl devizových rezerv na HDP je v případě ostatních států Tichomořské Aliance - Mexiko, Kolumbie a Chile – pod 18 % HDP). K 15. dubnu 2017 dále vzrostly na 63,2 mld. USD, což by pokrylo 21 měsíců dovozu. Díky tomu je peruánská ekonomika mimořádně odolná vůči případným externím šokům.

Veřejný dluh vůči HDP činil na konci roku 2016 23,8 % (2015: 23,3 %). V následujících letech vláda neočekává zásadnější zvyšování tohoto údaje, který by se tak do roku 2021 s vysokou pravděpodobností mohl udržet pod úrovní 30 % HDP. I v tomto ohledu se jedná o jeden z nejlepších výsledků v regionu.

Zahraniční zadluženost dosáhla v roce 2016 celkem 74,7 mld. USD, což představuje 38,2 % HDP. Z toho dlouhodobá a střednědobá zahraniční zadluženost tvoří 67,5 mld. USD / 34,5 % HDP. Zahraniční zadluženost veřejného sektoru činila v roce 2016 15,2 % (2006: 24,6 %; 2011: 14,2 %). Nicméně k velkému nárůstu došlo v posledním desetiletí v případě zadluženosti soukromých subjektů (zejména domácností), a to na 19,4 % HDP (2006: 4,1 %; 2011: 10,2 %).

Dluhová služba vzrostla v roce 2016 na 6,1 mld. USD (2015: 4,7 mld. USD).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví:

Pokud jde o podíl depozit v bankovním sektoru na HDP, tento ukazatel dosáhl v únoru 2017 32,8 %. 41,6 % objemu bankovních vkladů bylo v USD (vs. místní měna PEN). Peněžní agregát M3 (široké peníze) podle údajů SB z roku 2015 činil v případě Peru 41,9 % HDP, což je jeden z nejnižších podílů v Latinské Americe (pozn. nižší má Argentina a srovnatelný má Ekvádor). Objem poskytnutých bankovních úvěrů soukromému sektoru vůči HDP činil 37,4 %. V tomto ohledu Peru předčilo Ekvádor, Argentinu i např. Mexiko (Zdroj SB).

V žebříčku snadnosti podnikání (Ease of doing business 2017) Světové banky se Peru nachází na 16. místě, pokud jde o snadnost získávání bankovních úvěrů, zatímco v celkovém srovnání je na 54. místě.

Bankovní systém (leden 2017) tvoří 16 bank, z nichž většina je v rukou zahraničního kapitálu. Celkem 82 % bankovních vkladů a 83 % úvěrů připadá na 4 největší banky – Banco de Crédito, BBVA Continental, Scotiabank a Interbank. Největší bankou je Banco de Crédito (BCP), kterou kontroluje peruánský kapitál (skupina Romero), s podílem na vkladech 32,1 %. Druhou je BBVA Continental, která je v rukou španělské BBVA (avšak 50% vlastnický podíl má domácí skupiny Breca), s podílem 22,6 %. Třetí místo zaujímá Scotiabank, vlastněná kanadským kapitálem, s podílem 14,6 %. Na čtvrtém místě je Interbank, kontrolována peruánským kapitálem (nadnárodní skupina peruánského původu Intercorp), s podílem 12,7 % (růstová tendence). Ostatní banky jsou malého významu, s podílem do 4 %. (BanBif, MiBanco, Citibank, Banco Financiero, Banco Falabella, Banco Ripley, Banco Azteca atd.).

K hlavním státem vlastněným finančním institucím patří centrální banka – Banco Central de Reserva del Perú (BCRP), národní banka Banco de la Nación (která slouží zejména pro státní instituce a realizaci poplatků státní správě), rozvojová bank COFIDE (Corporación Financiera de Desarrollo) a Agrobanco (hlavně pro úvěry v zemědělství).

Centrální banka do konce dubna 2017 držela klíčovou úrokovou sazbu na 4,25 %, přičemž následně v květnu 2017 ji v kontextu oslabené investiční aktivity i snížení inflačních očekávání snížila na 4,00 %. V roce 2015 (až do srpna 2015) činila klíčová úroková sazba 3,25 %. Poté byla v období září 2015 – únor 2016 čtyřikrát zvýšena až na 4,25 %. V období mezi polovinou roku 2017 a polovinou 2018 se očekává až opakované snižování této úrokové sazby za účelem oživení slábnoucí ekonomiky (oživení investic, spotřeby atd.), nicméně vedlejším efektem může být tlak růst inflace.

Seznam bank:

V roce 2016 zpomalil růst objemu bankovních úvěrů na 4,2 % (2015: 15,2 %). Pokud jde o bankovní vklady, v případě vkladů v místní měně byl v roce 2016 zaznamenán 9,8% růst, zatímco v případě dolarových vkladů došlo k poklesu o -1,9 % (2015: 2,6 % u solových, resp. 13,4 % u dolarových vkladů). Ve stejném období vzrostl podíl nesplacených úvěrů na 2,96 % (za rok 2015 byl na 2,64 %).

Úroveň penetrace bankovních služeb je stále pod průměrem, což představuje příležitost na místní úrovni, a to zejména v maloobchodním odvětví v podobě úvěrů pro spotřebitele, malé a střední podniky a mikropodniky.

Kromě komerčních bank existuje v Peru v rámci nebankovních poskytovatelů finančních služeb 18 tzv. obecních a venkovských záložen (Cajas Municipales / Rurales), 10 finančních společností pro rozvoj malých podniků a mikropodniků (Edpyme) a 11 nebankovních finančních institucí.

Situace v peruánském bankovním sektoru je stabilní a neočekává se negativní změna situace. Finanční trh není v Peru regulován centrální bankou, ale samostatnou institucí pro dohled nad bankovním, pojišťovacím sektorem a správcem fondů důchodového zabezpečení (AFP) – Superintendencia de Banca, Seguros y AFP.

Pojišťovny:

V oblasti pojišťovnictví působí v Peru celkem 19 společností (některé se specializují na životní pojištění či jiný druh pojištění), z nichž nejvýznamnější jsou:

Pro rok 2017 se nepředpokládají žádné výraznější výkyvy na poli pojišťovnictví, protože pojišťovny jsou v dobré finanční kondici. Nicméně jistou zátěží budou škody způsobené povodněmi a sesuvy půdy (březen 2017).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v Peru je poměrně složitý, mnohovrstevný a je pod dohledem Národního úřadu pro daňovou správu – tzv. Superintendencia Nacional de Aduanas y de Administración Tributaria - SUNAT. Pod SUNAT byla v roce 2002 začleněna také Celní správa.

Peru má podepsány dohody o zamezení dvojímu zdanění s Chile, Kanadou, Brazílií, Mexikem, Korejskou republikou, Portugalskem, Švýcarskem a Andským společenstvím (Comunidad Andina – Peru, Bolívie, Ekvádor a Kolumbie). První 2 zmíněné dohody vstoupily v platnost v roce 2004, dohoda s Andským společenstvím v roce 2005 a dohoda s Brazílií je platná od 2010. Zbylé 4 dohody platí od roku 2015.

Počínaje červencem 2012 byla do daňového řádu zavedena pravidla pro boj proti daňovým únikům, která zakládají pravomoci daňové správy v situacích považovaných za daňové úniky či simulované transakce.

Seznam existujících druhů daní

Přímé daně

Nepřímé daně

Obecní daně

Daň z příjmu

Všeobecná prodejní daň

Daň z nemovitosti

Přechodná daň z čistých aktiv

Výběrová spotřební daň

Daň z převodu nemovitostí

Daň z bankovních operací (ITF)

 

Daň z motorových vozidel

Zdroj: Peru's Business and Investment Guide 2016/2017                                                                                                                                

Daň z příjmu (Impuesto de la Renta)

Daň z příjmu je progresivní a odvozuje se od výše příjmu jednotlivé osoby. Pro fyzické osoby nově existuje (od 1.1.2017) možnost (kromě základní nezdanitelné částky 7 UIT) odečíst specifické výdaje spojené s pronájmem nemovitostí, úroky z hypotéky, zdravotními službami, odbornými službami (právní, architektonické, psychologické, veterinární apod.) a službami podobného typu. V mnohých případech lze jako odečitatelný výdaj uznat max. 30 % z celkově zaplacené částky za danou služby. Maximální roční výše součtu takto odečitatelných položek je 3 UIT (tj. pro rok 2017: 12 150 PEN), přičemž zároveň musí být tyto výdaje prokázány elektronickými účetními doklady a musí být pouze provedeny pouze bezhotovostními transakcemi.

Sazba daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)

Příjem

Sazba

Do 7 UIT (28 350 PEN)

0 %

7 - 12 UIT (28 350 – 48 600 PEN)

8 %

12 - 27 UIT (48 600 – 109 350 PEN)

14 %

27 - 42 UIT (109 350 – 170 100 PEN)

17 %

42 – 52 UIT (170 100 PEN – 210 600 PEN)

20 %

Více jak 52 UIT (více jak 210 600 PEN)

30 %

Pozn.: Nezdanitelný základ byl pro rok 2017 zvýšen na 28 350 PEN pro příjmy ze závislé činnosti a 35 438 pro osoby samostatně výdělečně činné. Osoby samostatně výdělečně činné odvádí 8% daň, nicméně si mohou odečíst z daňového základu (až na některé výjimky) 20 %.

Zdroj: SUNAT

Pozn. UIT – Unidad Impositiva Tributaria (jednotka pro výpočet daní, poplatků, pokut apod.), pro rok 2017 UIT = 4 050 PEN (oproti roku 2016 nárůst o 100 PEN).

Firmám se sídlem v Peru je daněn celkový zisk jejich aktivit. Pobočkám a firmám nesídlícím v Peru je daněn pouze zisk vygenerovaný v Peru. Daňové přiznání se podává do 31. března následujícího roku. Od 1.1.2017 došlo ke zvýšení daně z příjmu právnických osob na 29,5 % (2016: 28 %). Taktéž se od 1.1.2017 (z dřívějších 6,8 %) snížila sazba pro zdanění dividend, a to na 5 % (v případě výplat dividend nerezidentům a fyzickým osobám).

Co se týče danění cizinců, záleží na délce pobytu a na tom, zda-li je cizinec zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná. Pokud cizinec není rezidentem (v posledních 12 měsících nepobýval v Peru minimálně 183 dní), výše daní z příjmu fyzických osob je automaticky 30 % v případě zaměstnance a 24 % pro osoby samostatně výdělečné činné. Pokud však cizincův pobyt překročil v předchozím kalendářním roce 182 dnů (tzn. délka pobytu minimálně 183 dní, nejedná se o dny, kdy cizinec pracoval, ale o celkový pobyt), je daněn stejně jako peruánští občané v závislosti na výši svého příjmu.

Všeobecná prodejní daň (IGV - Impuesto General a las Ventas)

Jedná se o daň z přidané hodnoty. Daň je aplikovaná při prodeji a dovozu zboží, poskytování služeb včetně stavebních a při prvním prodeji nemovitostí. Zpravidla se skládá z vlastní IGV (16 %) a obecní daně (Impuesto de Promoción Municipal – 2 %), z níž jsou financovány aktivity nižších správních úřadů. IGV má od roku 2011 sazbu 18 % (pozn.: zatím se neprosadily předvolební návrhy na její snížení).

Výběrová spotřební daň (ISC - Impuesto Selectivo al Consumo)

Tato daň se aplikuje na výrobu nebo dovoz přesně definovaných výrobků, kterými jsou cigarety, destiláty, pohonné hmoty, pivo, ale i nealkoholické nápoje vč. minerální vody, sázení v kasinech atd. Sazba se udává buď v % z prodejní ceny nebo jako pevná částka v PEN na množstevní jednotku.

Výběrová spotřební daň uvalená na pivo (resp. alkoholické nápoje mezi 0 a 6 stupni) je v současné době daň smíšená. Jedná se buď o 30 % z prodejní ceny piva, nebo 1,25 PEN za litr (podle toho, která částka je vyšší). Alkoholické nápoje od 6 do 20 stupňů mají spotřební daň 25 % z prodejní ceny nebo 2,50 PEN za litr. Nad 20 stupňů pak 25 % / 3,40 PEN za litr. Hovoří se o návrhu změny zákona, který by menším pivovarům do 40 000 hektolitrů ročně umožňoval platit pouze 1,25 PEN za litr, a naopak v případě dovezeného piva by byla aplikována jen procentní sazba (30 %).

V březnu 2016 vláda rozhodla o zvýšení výběrové spotřební daně na cigarety a to z 0,07 PEN na jednu cigaretu na 0,18 PEN na cigaretu. Jedná se o zvýšení o 157%.

Daň z bankovních operací (ITF – Impuesto a las Transacciones Financieras) 

Tato daň je v platnosti od roku 2004. Postihuje veškeré bankovní operace – vklady, výběry, převody, úvěry atd. a její sazba byla stanovena do konce roku 2005 na 0,008%, v roce 2006 pak na 0,006%. V současnosti (a už od r. 2011) je hodnota této daňové sazby na 0,005 %. Zároveň s ní byl přijat zákon o tzv. bankarizaci ekonomiky, který stanoví, že veškeré platby firem i obyvatelstva nad 3 500 PEN a / nebo 1 000 USD musí být provedeny prostřednictvím finanční instituce (nikoliv v hotovosti).

Přechodná daň z čistých aktiv (ITAN – Impuesto Temporal a los Activos Netos)

Daň se vyměřuje z hodnoty čistých aktiv k poslednímu dni předchozího kalendářního roku a týká se pouze aktiv podniku v hodnotě vyšší než 1 milion PEN, pro která je stanovena sazba 0,4%.

V rámci decentralizace pak některé daně vybírají i nižší správní úřady. Jedná se především o daň z nemovitostí (Impuesto Predial y Arbitrios) a z motorových vozidel (Impuesto Vehicular). Státem je stanovena pouze spodní hranice, finální podoba závisí na konkrétním regionálním úřadu. Rámcově se pak jedná o 0,2 % až 1 % v případě nemovitostí (progresivně) a 1 % v případě vozidel (z ceny v době nabytí, přičemž příslušné tabulky ministerstva financí zohledňují i stáří automobilu). Dále se jedná o daň z převodu nemovitosti, která se vypočítává z ceny objektu a jejíž výše je 3 % (s nezdanitelným základem 10 UIT).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: