Peru: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

27. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Peruánská republika
  • República del Perú

Složení vlády:

  • Prezident: Ollanta Moisés Humala Tasso
  • Předseda rady ministrů: Pedro Cateriano Bellido
  • Ministryně zahraničních věcí: Ana María Sánchez Vargas de Ríos
  • Ministr obrany: Jakke Raimo Valakivi Álvarez
  • Ministr hospodářství a financí: Alonso Segura Vasi
  • Ministr vnitra: José Luis Pérez Guadalupe
  • Ministr spravedlnosti a lidských práv: Aldo Alejandro Vásquez Ríos
  • Ministr školství: Jaime Saavedra Chanduví
  • Ministr zdravotnictví: Aníbal Velásquez Valdivia
  • Ministr zemědělství a zavlažování: Juan Manuel Benítes Ramos
  • Ministr práce a podpory zaměstnanosti: Daniel Ysau Maurate Romero
  • Ministryně zahraničního obchodu a turistiky: Blanca Magali Silva Velarde
  • Ministryně energetiky a těžby: Rosa María Ortiz Ríos
  • Ministr dopravy a spojů: José Gallardo Ku
  • Ministr výroby: Piero Ghezzi Solis
  • Ministr výstavby, bydlení a sanace: Francisco Adolfo Dumler Cuya
  • Ministryně pro ženské otázky a zranitelné obyvatelstvo: Marcela Huaita Alegre
  • Ministr životního prostředí: Manuel Pulgar-Vidal Otalora
  • Ministryně kultury: Diana Alvarez Calderón Gallo
  • Ministryně rozvoje a sociálního začlenění: Paola Bustamante Suárez

Vláda prezidenta Humaly (jako ostatně velká část peruánských vlád v minulosti) se vyznačovala častou výměnou ministerských křesel (k 28. 5. nebyl ve funkci jediný ministr, který by byl u vzniku kabinetu v červenci 2011, např. v pozici ministra práce a podpory zaměstnanosti se vystřídalo během působení prezidenta Humaly 6 osob). Peru je prezidentská demokracie, prezident je volen na pětileté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení.

Velmi důležitým faktorem pro ekonomický, finanční a investiční vývoj v 2. polovině 2016 a 1. polovině 2017 budou strategie a akce nového prezidenta a vlády (prezidentský systém) vzešlé z 2. kola voleb 5. června 2016 (začátek jejich funkčního období 2016-2021 na konci července 2016).

1. kolo všeobecných voleb proběhlo 10. dubna 2016, a jelikož žádný z kandidátů nedosáhl nadpoloviční většiny, bylo vyhlášeno 2. kolo (tj. nový prezident, 2 viceprezidenti a 130 poslanců; pozn. Peru má jednokomorový parlament). Do 2. kola postoupili 2 nejsilnější kandidáti, a to Keiko Fujimori a Pedro Pablo Kuczynski (levicově orientovaná Verónika Mendoza skončila poměrně těsně na 3. místě).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 31 488 625 (odhad statistického úřadu Peru, 2016). Distribuce obyvatelstva je vlivem komplikované geografie velmi rozdílná. Cca třetina z celkové populace připadá na metropolitní oblast Lima – Callao a nadpoloviční většina je soustředěná v oblasti pobřeží. Naproti tomu rozsáhlé oblasti Amazonie, které představují většinu plochy země, jsou jen velmi řídce osídleny.

Průměrný roční přírůstek: V období 2010-2015 vzrostla populace o 5,7 %. Průměrný roční přírůstek činí 1,01 (o 1 % ročně)

Demografické složení: cca 27,9 % populace se nachází ve věku do 15 let, cca 10 % populace je pak starší 60 let. Tendence naznačuje počátky procesu tzv. “stárnutí“ populace, kdy se těžiště populace přesouvá z mladších věkových kategorií do starších.

Podíl městského obyvatelstva je cca 78 %. Nejvíce rostl na konci 20. století, nicméně i v současnosti je jeho růst významný. Například za rok 2015 vzrostla populace v největších 32 městech Peru o čtvrt milionů, přičemž 60,4 % z tohoto přírůstku připadá na hlavní město Limu. V 5 největších městech (Lima, Arequipa, Trujillo, Chiclayo a Iquitos) žije téměř 60 % obyvatel (jen v aglomeraci Limy 10 mil.).

Peruánské občanství má cca 98 % obyvatelstva, v pohraničních oblastech žijí Ekvádorci, Bolivijci a Brazilci. V Peru žije téměř 1 milión obyvatel čínského původu a přibližně 100 tis. osob japonského původu. Většinou jsou to potomci rodin, které emigrovaly do Peru za prací koncem 19. století a nyní mají peruánské státní občanství. K dalším národnostem patří Španělé, Němci, Kolumbijci, Francouzi, Italové, Američané - většinou již potomci původních přistěhovalců a jejich počty se pohybují řádově v desetitisících.

45 % obyvatelstva Peru jsou potomci původního indiánského obyvatelstva, 37 % tvoří míšenci původního obyvatelstva a bělochů, 15 % jsou běloši a ostatní 3 %. V pralesní amazonské části Peru žije v současné době celkem 333 tis. příslušníků 52 etnických amazonských domorodých skupin, mezi kterými je nejpočetnější indiánské etnikum Asháninka, které čítá 51 tis. osob.

Administrativní členění

Region

Rozloha

Počet obyvatel

Hustota obyvatel

Počet provincií

Počet okresů

Amazonas

39 249,1

422 629

10,8

7

84

Ancash

35 889,9

1 148 634

32,0

20

166

Apurímac

20 895,8

458 830

22,0

7

80

Arequipa

63 345,4

1 287 205

20,3

8

109

Ayacucho

43 815

688 657

15,7

11

115

Cajamarca

33 304,3

1 529 755

45,9

13

127

Callao

145,9

1 013 935

6949,5

1

7

Cusco

71 986,5

1 316 729

18,3

13

108

Huancavelica

22 131,5

494 963

22,4

7

96

Huánuco

37 021,1

860 548

23,2

11

76

Ica

21 327,8

787 170

36,9

5

43

Junín

44 328,8

1 350 783

30,5

9

123

La Libertad

25 499,9

1 859 640

72,9

12

83

Lambayeque

14 479,5

1 260 650

87,1

3

38

Lima

34 828,1

9 834 631

282,4

10

171

Loreto

368 799,5

1 039 372

2,8

8

54

Madre de Dios

85 300,5

137 316

1,6

3

11

Moquegua

15 734

180 477

11,5

3

20

Pasco

25 025,8

304 158

12,2

3

28

Piura

35 657,5

1 844 129

51,7

8

65

Puno

71 999,0

1 415 608

19,7

13

109

San Martín

51 305,8

840 790

16,4

10

77

Tacna

16 075,9

341 838

21,3

4

27

Tumbes

4 669,2

237 685

50,9

3

13

Ucayali

102 399,9

495 511

4,8

4

15

Zdroj: INEI - Estado de la Población Peruana 2015

Úřední jazyk: španělština

Ostatní jazyky: quechua, aymara a řada dalších indiánských jazyků (běžně užívány především na venkově a v odlehlých oblastech And a Amazonie)

Náboženství: 81,3 % římsko-katolické, 12,5 % protestantské, dochází k mírnému nárůstu protestantů na úkor katolíků

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Většina (40 – 50 %) HDP se generuje v metropolitní oblasti Limy a zbytek země slouží jako ekonomické zázemí pro těžbu surovin, produkci zemědělských plodin a pro výrobu elektrické energie. Roli v tom hraje především obtížný geografický profil země a centralizace obyvatelstva v oblasti hlavního města. Další ekonomická centra pak představují především velká města jako Arequipa a Trujillo s nejbližším okolím.

Peněžní jednotkou je Sol / PEN (do konce roku 2015 „Nový sol“). Běžně se lze setkat i s americkými dolary (např. ceny automobilů či nemovitostí se někdy udávají v dolarech). Platba v USD v maloobchodní síti však není běžná (ve větších obchodech však USD bývají za lepší či horší kurz mnohdy akceptovány).

V rámci žebříčku globální konkurenceschopnosti WEF (World Economic Forum) 2015-2016 se Peru umístilo na 69. místě mezi 140 pozorovanými zeměmi. Za posledních 5 let se vrátilo o 2 místa a v oblasti institucí o 21 míst. Problémem je mimo jiné to, že 61 % peruánské ekonomiky je neformální. Neformální zaměstnanost dosahuje 74 % a chudobou je postižena 1/5 obyvatel.

Základní ekonomické ukazatele

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016 (výhledy)

HDP (v mld. USD)

170,6

192,7

202,1

202,9

192,1

196,9

HDP (změna v %)

6

6

5,8

2,4

3,3

3,8

nominální HDP na obyvatele (USD)

5 731,3

6 388,8

6 603,8

6 541,0

6 166,6

6 253,1

Inflace

3,4

3,7

2,8

3,2

4,4

3,7

Nezaměstnanost (% MMF)

8

7,2

7,5

6

5,2

5,9

Kurz USD vůči PEN (průměrné za rok)

2,75

2,64

2,70

2,84

3,19

3,27 (k 30. 4. 2016)

Zdroj: MMF, The Economist Intelligence Unit

Výhled pro období 2016-2017

V roce 2015 vzrostla peruánská ekonomika o 3,3 %, což znamená zlepšení oproti předchozímu roku. Podle očekávání peruánské vlády by měla ekonomika v roce 2016 vzrůst o 3,8 %. Pro následující rok 2017 pak vláda odhaduje tempo růstu ve výši 4,6 %. Peru tedy nadále patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Latinské Ameriky. V letech 2002-2012 rostla peruánská ekonomika průměrným tempem 1,5 % za jedno čtvrtletí díky zvyšování exportu komodit. Zpomalení peruánské ekonomiky v posledních letech je dáno především slabými investicemi, utlumením aktivit v mnohých sektorech ve volebním kontextu, klimatickým fenoménem El Niňo a nízkou exportní výkonností.

Nepříznivé údaje vykázal zpracovatelský průmysl, který v roce 2015 poklesl o -1,7 %. Taktéž sektor stavebnictví poklesl o -5,9 %. Naopak tradiční těžba nerostných surovin na bázi kovů i přes pokles cen, zdlouhavé procesy získávání příslušných povolení pro nové projekty a lokální sociální konflikty vzrostla o 15,5 %, nezahrnujeme-li ropný a plynařský průmysl, který jako subsektor naopak o -11,5 % poklesl.

Sektor elektrické energie a vodohospodářství vzrostl o pozitivních 6,2 % a příznivě se vyvíjel též sektor velko- a maloobchodu a služeb. Služby a jejich export zaujímají stále důležitější roli v peruánské ekonomice. Jejich podíl na HDP v současnosti (2015) činí 37 %.

Pokud jde o výdajovou strukturu HDP, ekonomika Peru byla tažena domácí poptávkou, zejména spotřebou domácností, kde bylo v roce 2015 zaznamenáno více než 3,4% tempo růstu (pozn.: avšak v roce 2014: 4,1 %; objevují se tak náznaky zpomalení).

V prvním čtvrtletí roku 2016 vzrostl HDP meziročně o 4,4 %, což je méně než se očekávalo. Jedná se též o slabší růst ekonomiky než v posledním čtvrtletí roku 2015, kdy HDP vzrostl o 4,7 %. Slabý růst je dán mimo jiné výsledkem místního průmyslu, který zpomalil o -4,6 %, což je největší pokles od ledna 2015. V letech 2010-2013 rostl HDP nejméně o 5,8 % každý rok. V roce 2014 došlo k výraznému poklesu růstu na 2,4 % a od tohoto roku pozorujeme slabší růst peruánské ekonomiky.

Centrální banka (Banco Central de Reserva del Perú / BCRP) se snaží držet inflaci v rozmezí 1-3 %, což se jí ovšem v minulém roce nedařilo. Průměrná inflace v roce 2015 dosáhla 4,4 % a podle odhadů se inflace do daného rozmezí nedostane ani v roce 2016, kdy se počítá s inflací 3,7 %. Predikce inflace pro rok 2017 je 2,9 %, čímž by se měla inflace navrátit do cílového pásma (pod 3 %).

V roce 2015 poklesly veřejné investice meziročně o -7,5 %, přičemž největší pokles byl zaznamenán na úrovni regionálních a místních vlád. Investice centrální vlády vzrostly v roce 2015 o +28 %. Vláda očekává pokračování růstového trendu i v roce 2016.

Veřejné investice představovaly v roce 2015 5,8 % HDP a soukromé 19,9 % HDP. Celkové investice tedy činily přibližně 26 % HDP.

Pro rok 2016 se očekává stagnování celkových investic, kdy by jejich růst mohl dosáhnout pouze 0,2 %. Po obnovení růstové dynamiky veřejných investic je to dáno zejména poklesem soukromých investic. Podle předpovědí by se růst investic měl zvýšit na 3,6 % v následujícím roce 2017. Očekává se, že veřejné investice by mohly též obnovit svůj růst v roce 2017 (předpokl. 11% růst). Ovšem u soukromých investic se zatím růst neočekává.

V prvním čtvrtletí 2016 se zvýšily především investice regionálních a místních vlád, naopak vládní investice poklesly.

Pro rok 2016 se očekává prohloubení deficitu veřejných financí na 3,1 % HDP, oproti 2,1 % HDP v roce 2015. V následujících letech by se měl deficit vyrovnávat. Předpověď pro rok 2017 počítá s deficitem 2,5 % HDP a to díky ekonomickému růstu a obezřetné fiskální politice, které by měly postupně vyrovnat veřejné finance. Deficit veřejných financí nesmí překročit 1,00 % HDP, kromě dočasných proticyklických opatřeních. Proto se očekává, že se nová vláda bude snažit o snížení deficitu s tím, jak se bude zlepšovat ekonomická situace.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo (mil. PEN)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy

102 443

113 794

121 965

127 711

122 033

Výdaje

92 969

103 357

117 872

123 845

129 919

Saldo

9 474

10 437

4 093

-2 002

-12 789

Zdroj: BCRP

Pro rok 2016 byl schválen státní rozpočet v celkové výši 138 490 miliónů PEN. V předchozím roce 2015 zaznamenal státní rozpočet deficit přibližně -0,3 % DPH, což již byl největší rozpočtový schodek od roku 2002 (státní rozpočty Peru byly jinak tradičně přebytkové). Deficit byl zapříčiněn hlavně poklesem daňových příjmů v důsledku klesajících cen exportních komodit. Ve struktuře státního rozpočtu se též odráží aktivní fiskální politika za účelem stimulace (zpomalené) ekonomiky veřejnými investicemi. Na druhou stranu, efektivita při výběru daní klesá (rozsáhlá šedá ekonomika).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2015 byl deficit běžného účtu platební bilance vykompenzován přebytkem kapitálového účtu vzhledem k pozitivnímu toku zahraničního kapitálu. Přebytek kapitálového účtu platební bilance dosáhl 8,5 mld. USD (2014: 5,9 mld. USD).

Avšak běžný účet platební bilance skončil s deficitem v rozsahu -4,4 % HDP, což oproti roku 2014 znamená zhoršení (2014: -4,0 %). Pro rok 2016 se očekává deficit platební bilance ve výši odpovídající 3,9 % HDP. V roce 2017 by pak tento deficit podle prognóz mohl poklesnout na 3 % HDP.

Peru v současnosti čelí možnému riziku odklonu zahraničního kapitálu, což bude kromě nové vlády záviset i na vnějších faktorech, mj. měnové politice amerického Fedu, resp. na rozdílu mezi klíčovými úrokovými sazbami (US Fed vs. peruánská centrální banka) a ochotě zahraničních investorů umísťovat své portfoliové i dlouhodobé investice obecně do rozvíjejících se ekonomik.

I tato data naznačují, že Peru se ve svém ekonomickém cyklu nachází ve fázi zpomalení.


 

Vývoj platební bilance (mil. USD)

 

2012

% HDP

2013

% HDP

2014

% HDP

2015

% HDP

I. Běžný účet

-7 136

-3,6

-10 169

-4,9

-8 093

-4,0

-8 430

-4,4

1. Obchodní bilance

4 527

2,3

-365

-0,2

-1 406

-0,7

-3 207

-1,7

a) vývoz

45 639

22,9

41 826

16,7

39 533

19,5

34 157

17,8

b) dovoz

-41 113

-21

-42 191

16,8

-40 939

-20,2

-37 363

-19,4

2. Bilance služeb

-2 258

-1,1

-1 801

-0,9

-1 730

-0,9

-1 732

-0,9

3. Bilance výnosů

-12 701

-6,4

-11 243

-5,4

-9 328

-4,6

-6 823

-3,6

4. Běžné převody

3 296

1,7

3 239

1,6

4 372

2,2

3 331

1,7

II. Kapitálový účet

20 130

10,1

12 007

5,8

5 915

2,9

8 503

4,4

1. Soukromý sektor (dlouhodobý kapitál)

16 236

8,1

15 539

7,5

6 490

3,2

7 296

3,8

2. Veřejný sektor

1 667

0,8

-1 372

-0,7

-6

-0,0

3 957

2,1

3. Krátkodobý kapitál

2 228

1,1

-2 160

-1

-570

-0,3

-2 751

-1,4

V. Výsledek platební bilance (V=I+II)

14 827

7,4

2 907

1,4

-2 178

-1,1

73

0,0

Zdroj: BCRP (reporte de inflación – marzo 2016)

Hrubá zahraniční zadluženost dosáhla na konci roku 2015 68,2 mld. USD, tj. 35,5 % HDP (2014: 64,5 mld. USD / 31,8 % HDP).

Z toho činil hrubý veřejný dluh na konci roku 2015 23,6 mld. USD, což představuje přibližně 12,3 % HDP. Za posledních 5 let (konec 2010 – konec 2015) vzrostl o 18,7 % a za poslední rok o 19,6 % (konec 2010: 19,9 mld. USD; konec 2014: 19,8 mld. USD), přičemž trend růstu hrubého veřejného dluhu pokračoval i v prvním kvartálu roku 2016. Naopak, v průběhu let 2013 a 2014 přechodně vykazoval klesající tendenci. Vzhledem k rychlejšímu průměrnému růstu HDP než veřejného zadlužení v uplynulých letech podíl hrubého veřejného dluhu na HDP kolísal a v roce 2015 je na přibližně stejné úrovni jako v roce 2011. Peru se tak stále nachází na udržitelné úrovni a patří  regionu Latinské Ameriky mezi země s nejnižším veřejným dluhem.

Naopak zadlužení firem a domácností vzrostlo v období konec 2010 - konec 2015 na více než dvojnásobek (2010: 14,4 mld. USD; 2014: 33,6 mld. USD a 2015: 34,4 mld. USD).

Vývoj devizových rezerv

 

2011

2012

2013

2014

2015

15.5.2016

Devizové rezervy (mil. USD)

48 841

63 991

65 663

62 308

61 485

60 891

Peruánské devizové rezervy jsou svým poměrem k HDP největšími v Jižní Americe i v rámci Tichomořské Aliance (Mexiko, Kolumbie, Chile, Peru) a mezi nejvyššími v rámci rozvíjejících se ekonomik v celosvětovém měřítku. V současné době (15. 5. 2016) představují devizové rezervy 32 % HDP a pokryjí 20 měsíců dovozů. Jejich objem je dán především nutností státu finančně intervenovat v případech nenadálých přírodních katastrof (např. zemětřesení, záplavy atd.), které nejsou v Peru zcela výjimečné.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví:

Peru má jeden z nejméně rozvinutých bankovních sektorů v rámci Latinské Ameriky. Úroveň bankovnictví (bankovní depozita/HDP) rostl a v roce 2015 dosáhl 39 %. Jedním z důvodů dosud nízkého rozvoje bankovnictví je nedůvěra veřejnosti ve vztahu k výši rizika při svěření úspor bankám, relativně vyšší náklady na vedení bankovních účtů, nízké úrokové sazby a nedostatečná transparentnost bankovních operací – např. existence daně z bankovních operací tzv. ITF.

Bankovní systém tvoří 17 bank, z nichž většina je v rukou zahraničního kapitálu. Celkem 83 % bankovních vkladů i úvěrů připadá na 4 největší banky – Banco de Crédito, BBVA Continental, Scotiabank a Interbank. Největší bankou je Banco de Crédito, kterou kontroluje peruánský kapitál (Grupo Romero), s podílem na vkladech 33,5 %. Druhou je BBVA Continental, která je v rukou španělské BBVA, s podílem 22,4 % a třetí místo zaujímá Scotiabank, vlastněná kanadským kapitálem, s podílem 14,9 %. Na čtvrtém místě je Interbank, kontrolována peruánským kapitálem (Grupo Brescia), s podílem 12,1 % (růstová tendence). Ostatní banky jsou malého významu, každá s podílem kolem 4 %. (Citibank, MiBanco, Banco Falabella, Banco Ripley, Banco Azteca atd.).

K hlavním státem vlastněným finančním institucím patří centrální banka – Banco Central de Reserva del Perú (BCRP), národní banka Banco de la Nación (která slouží zejména pro státní instituce) a rozvojová banka COFIDE (Corporación Financiera de Desarrollo).

Centrální banka v současnosti (k 24. 5. 2016) drží základní úrokovou sazbu na 4,25 %, poté co ji v uplynulých měsících opakovaně zvyšovala (září 2015: z 3,25 % na 3,5 %; prosinec 2015: na 3,75 %; leden 2016: na 4,00 %; únor 2016: na 4,25 %). Není vyloučeno zvyšování klíčové úrokové sazby v následujících měsících z důvodu snahy o snížení inflace k vytyčenému cílovému pásmu.

Seznam bank:

Za rok 2015 rostl objem bankovních úvěrů o 17,33 % (při nezměněném měnovém kurzu by to bylo 12,52 %), což je více než v předchozím roce (2014: 20,26 %, resp. 13,90 %). Ve stejném období vzrostl podíl nesplacených úvěrů na 2,54 % (za rok 2014 byl na 2,47 %). Regionálně se jedná o relativně nízký podíl (např. v Brazílii činí více než 5 %). Podíl klasifikovaných úvěrů peruánského finančního sektoru zůstal v uplynulých pěti letech na nízké úrovni, v hodnotě mezi 2 a 3 % (konec roku 2015: 2,32 % úvěrů).

Za rok 2015 rostl objem vkladů v bankách o 15,3 % (při nezměněném měnovém kurzu by to bylo 8,7 %), což je více než v předchozím roce (2014: 4,6 %, resp. 1,8 %).

Úroveň penetrace bankovních služeb je stále pod průměrem, což představuje příležitost na místní úrovni, a to zejména v maloobchodním odvětví v podobě úvěrů pro spotřebitele, mikropodniky a malé podniky.

Kromě komerčních bank existuje v Peru v rámci nebankovních poskytovatelů finančních služeb 19 tzv. obecních a venkovských bank (Caja Municipal / Rural) a 12 finančních společností pro rozvoj malých podniků a mikropodniků (Edpyme).

Situace v peruánském bankovním sektoru je stabilní a neočekává se negativní změna situace.

Finanční trh není v Peru regulován centrální bankou, ale samostatnou institucí pro dohled nad bankovním, pojišťovacím sektorem a asociací fondů důchodového zabezpečení (AFP) – Superintendencia de Banca, Seguros y AFP.

Pojišťovny:

V oblasti pojišťovnictví působí v Peru celkem 16 společností (některé se specializují na životní pojištění či jiný druh pojištění), z nichž nejvýznamnější jsou:

Pro rok 2016 se nepředpokládají žádné výraznější výkyvy na poli pojišťovnictví, protože pojišťovny jsou v dobré finanční kondici.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v Peru je poměrně složitý, mnohovrstevný a je pod dohledem Národního úřadu pro daňovou správu – tzv. Superintendencia Nacional de Administración Tributaria - SUNAT. Pod SUNAT byla v roce 2002 začleněna také Celní správa.

Peru má podepsány dohody o zamezení dvojímu zdanění s Chile, Kanadou, Brazílií, Španělskem, Mexikem, Korejskou republikou, Portugalskem, Švýcarskem a Andským společenstvím (Comunidad Andina – Peru, Bolívie, Ekvádor a Kolumbie). První 2 dohody vstoupily v platnost v roce 2004, dohoda s Andským společenstvím v r. 2005 a dohoda s Brazílií je platná od 2010. Zbylé 4 od roku 2015.

Počínaje červencem 2012 byla do daňového řádu zavedena pravidla pro boj proti daňovým únikům, týkající se pravomocí daňové správy v situacích považovaných za daňové úniky či simulované transakce.

Seznam existujících druhů daní

Přímé daně

Nepřímé daně

Obecní daně

Daň z příjmu

Všeobecná prodejní daň

Daň z nemovitosti

Přechodná daň z čistých aktiv

Výběrová spotřební daň

Daň z převodu nemovitostí

Daň z bankovních operací

 

Daň z motorových vozidel

Zdroj: Peru's Business and Investment Guide 2014/2015

Daň z příjmu (Impuesto de la Renta)

Daň z příjmu je progresivní a odvozuje se od výše příjmu jednotlivé osoby. Pro firmy je daň pro rok 2016 na úrovni 27 %. Firmám se sídlem v Peru je daněn celkový zisk jejich aktivit, pobočkám a firmám nesídlícím v Peru je daněn pouze zisk vygenerovaný v Peru. Daňové přiznání se podává do 31. 3. následujícího roku.

Sazba daně z příjmu

Příjem

Sazba

Do 5 UIT (19 750 PEN)

8%

5 - 20 UIT (19 751 – 79 000 PEN)

14%

20 - 35 UIT (79 001 – 138 250 PEN)

17%

35 - 45 UIT (138 251 – 177 750 PEN)

20%

Více jak 45 UIT (více jak 177 750 PEN)

30%

Pozn.: Nezdanitelný základ byl pro rok 2016 zvýšen na 27 650 PEN pro příjmy ze závislé činnosti a 34 562 pro osoby samostatně výdělečně činné.

Zdroj: SUNAT

Pozn. UIT – Unidad Impositiva Tributaria (Jednotka pro výpočet daní na základě příjmů za rok), pro rok 2016 UIT = 3 950 PEN (oproti roku 2015 nárůst o 100 PEN)

Vláda také představila plán, podle kterého se má daň z příjmu firem snižovat z nynějších 27 % až na 26 % v roce 2019.

Co se danění cizinců týče, záleží na délce pobytu a na tom, zda-li je cizinec zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná. Pokud cizinec není rezidentem (v předchozím kalendářním roce nepobýval v Peru minimálně 183 dní), výše daní je automaticky 30 % plus 12 % odvod do penzijního systému v případě zaměstnance a 24 % plus 12 % pro osoby samostatně výdělečné činné. Pokud však cizincův pobyt překročil v předchozím kalendářním roce 182 dnů (tzn. délka pobytu minimálně 183 dní, nejedná se o dny, kdy cizinec pracoval, ale o celkový pobyt), je daněn stejně jako Peruánci v závislosti na výši svého příjmu.

Všeobecná prodejní daň (IGV - Impuesto General a las Ventas)

Jedná se o daň z přidané hodnoty, daň je aplikovaná při prodeji a dovozu zboží, poskytování služeb včetně stavebních a při prvním prodeji nemovitostí. Zpravidla se skládá z vlastní IGV (16 %) a Daně na rozvoj okresů (Impuesto de Promoción Municipal - 2 %), z níž jsou financovány aktivity nižších správních úřadů. IGV je od roku 2011 na hodnotě 18 %. Při investicích nad 5 miliónů USD je možné žádat o odpočet IGV.

Výběrová spotřební daň (ISC - Impuesto Selectivo al Consumo)

Tato daň se aplikuje na výrobu nebo dovoz přesně definovaných výrobků, kterými jsou cigarety, destiláty, pohonné hmoty, pivo, ale i nealkoholické nápoje vč. minerální vody, sázení v kasinech atd. Sazba se pohybuje od 0 do 118 % (z prodejní ceny nebo na množstevní jednotku).

Výběrová spotřební daň uvalená na pivo (resp. alkoholické nápoje mezi 0 a 6 stupni) je v současné době daň smíšená. Jedná se buď o 30 % z prodejní ceny piva a zároveň minimálně 1,35 PEN za litr. Hovoří se o návrhu změny zákona, který by menším pivovarům do 40 000 hektolitrů ročně umožňoval platit pouze 1,25 PEN za litr.

V březnu 2016 vláda rozhodla o zvýšení výběrové spotřební daně na cigarety a to z 0,07 PEN na jednu cigaretu na 0,18 PEN na cigaretu. Jedná se o zvýšení o 157 %.

Daň z bankovních operací (ITF – Impuesto a las Transacciones Financieras) 

Dočasná daň schválena v závěru roku 2003, v platnosti od 1. 3. 2004. Postihuje veškeré bankovní operace – vklady, výběry, převody, úvěry atd. a její sazba byla stanovena do konce roku 2005 na 0,008 %, v roce 2006 pak na 0,006 %. V současnosti (od r. 2011) je hodnota této daňové sazby na 0,005 %. Zároveň s ní byl přijat zákon o tzv. bankarizaci ekonomiky, který stanoví, že veškeré platby firem i obyvatelstva nad 3500 PEN a/nebo 1 000 USD musí být provedeny prostřednictvím finanční instituce.

Přechodná daň z čistých aktiv (ITAN – Impuesto Temporal a los Activos Netos)

Daň se vyměřuje z hodnoty čistých aktiv k poslednímu dni předchozího kalendářního roku a týká se pouze aktiv v hodnotě vyšší než 1 milion PEN, pro která je stanovena sazba 0,4 %.

V rámci decentralizace pak některé daně vybírají i nižší správní úřady. Jedná se především o daň z nemovitostí (Impuesto Predial y Arbitrios) a z motorových vozidel (Impuesto Vehicular). Státem je stanovena pouze spodní hranice, finální podoba závisí na konkrétním lokálním úřadu. Rámcově se pak jedná o 0,2 % - 1 % v případě nemovitostí a 1 % v případě vozidel (z ceny v době nabytí). Dále se jedná o daň z převodu nemovitosti, která se vypočítává z ceny objektu a jejíž výše je 3 % (s nezdanitelným základem 10 UIT).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: