Peru

Rozcestník informací o Peru:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Peruánská ekonomika se v roce 2020, po nepřetržitém 22letém růstu, propadla o 11,1 %, především z důvodu poklesu vnitřní poptávky o 10,1 %. Nejvíce zasažené byly ubytovací a pohostinské služby s poklesem o 50,45 %. Oproti tomu zaznamenaly růst telekomunikační služby o 4,58 %. Veřejný deficit se zvýšil na 8,9 % oproti 1,6 % v roce předchozím.

Zahraniční zadlužení o 5 % překročilo plánovaný limit centrální banky ve výši 30 % HDP, na letošní rok se očekává 38,5 % (třetí nejnižší v Latinské Americe po Brazílii a Mexiku). Propad zaznamenal i zahraniční obchod – vývozy poklesly o 19,0 % a dovozy o 14,9 %.

Na posílení ekonomiky získalo v květnu 2020 Peru dvouletou půjčku MMF ve výši 11 mld. USD. Přímé zahraniční investice v roce 2020 poklesly o 76 %.

V červnu 2020 oznámil bývalý prezident Vizcarra vznik investičního programu Arranca Perú (Nastartuj Peru). Vláda tím plánovala nastartovat ekonomiku a vytvořit nová pracovní místa ztracená v důsledku pandemie covidu-19. Veřejné investice ve výši 6,625 mld. PEN (1,8 mld. USD) by měly vytvořit cca 1 milion nových pracovních míst. Zaměřují se na 4 oblasti: dopravní komunikace, bydlení, zemědělství a zaměstnanost. V září téhož roku byly schválené dodatečné zdroje do konce roku 2021 ve výši přes 2 mld. PEN (0,542 mld. USD).

V únoru 2021 zahájila vláda program ve výši 2 mld. PEN (0,542 mld. USD) na podporu mikro a malých firem. Ty budou moci až do června požádat o půjčky se státní zárukou se splatností 36 měsíců, s odkladem splátek 12 měsíců. Kromě toho vláda dočasně nakoupí akcie spořitelen ve vlastnictví obcí, které z 50 a více procent poskytují úvěry mikro a malým firmám. Poskytne jim tak kapitál potřebný k poskytování úvěrů.

Vláda také poskytuje různé typy podpory osobám a firmám, které z důvodu pandemie nemohou pracovat nebo provádět svou činnost (1 USD = 3,69 PEN): podpora ve výši 380 PEN (103 USD) domácnostem kvalifikovaným jako chudé nebo extrémně chudé; 760 PEN (206 USD) osobám samostatně výdělečně činným; 760 PEN (206 USD) chudým a extrémně chudým zemědělským domácnostem; 35 % příjmu/zaměstnance s platem do 1 500 PEN (407 USD) firmám ze soukromého sektoru; 760 PEN (206 USD) živiteli rodiny; 600 PEN (163 USD) domácnostem v oblastech nejvíce postiženým covidem-19. Podpory se nedají kombinovat, vyplácejí se nepravidelně.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Rozvoj infrastruktury je klíčový pro rozvoj peruánské ekonomiky. Národní plán pro infrastrukturu 2016–2025 ohodnotil potřeby sektoru na téměř 160 mld. USD, z toho téměř 57,5 mld. USD představuje dopravní infrastruktura, cca 31 mld. USD energetika, 27 mld. USD telekomunikace. To by znamenalo průměrné roční výdaje s podílem 8,27 % HDP.

Na začátku roku 2020 bylo v realizaci 52 projektů, především v oblastech dopravní infrastruktury, telekomunikací, sanování a zdravotnictví, v hodnotě přibližně 30 mld. USD. Téměř polovina z nich má aktuálně velké zpoždění, druhá část zatím není přidělena nebo je teprve ve fázi veřejné soutěže. Je zajímavé, že 60 % těchto projektů jsou PPP projekty. Současně se rozvíjejí i G2G projekty. V současnosti se modernizuje a rozšiřuje letiště v Limě a staví se úplně nové letiště v Cuzco.

Na začátku roku 2021 bylo identifikováno 23 projektů v hodnotě 7,736 mld. USD, z oblastí dopravní infrastruktury, energetiky, zavlažování, sanování a telekomunikací, na které chybí financování.

České firmy by mohly participovat jako subdodavatelé technologií a řešení.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Peru patří mezi 6 zemí s největší surovinovou různorodostí na světě. Např. v těžbě stříbra, zinku a mědi zaujímá druhé místo ve světové produkci, olova třetí místo a cínu, rtuti a molybdenu čtvrté místo. Těžební průmysl je klíčovým sektorem národního hospodářství. Podílí se téměř 10 % na tvorbě HDP, více než 60 % na vývozu. I z důvodu covidu-19 poklesla těžba v roce 2020 o 14,1 %, ale na letošní rok se očekává oživení sektoru s nárůstem o 14,4 %. Sektor je také jedním z nejdůležitějších zdrojů daňových příjmů a přímo zaměstnává téměř 200 tis. pracovníků (údaj k listopadu 2020).

V současnosti pouze 1,3 % území Peru je využíváno k těžbě, i když koncese jsou uděleny na 14,2 %. Moderní technologie těžby a zařízení by mohly zpřístupnit exploraci i v dříve nedostupných oblastech a podmínkách. Stejně tak digitalizace, automatizace výrobních procesů a kontrola zásobování energií a perforace mohou umožnit kontinuitu prací v dolech i na dálku.

Podle Ministerstva energetiky a dolů se v letech 2020–2022 očekávají v sektoru investice v hodnotě přes 56 mld. USD. 67 % bude směřovat do těžby mědi. K listopadu 2020 bylo evidováno 46 projektů – z nichž 5 byla výstavba dolu, 4 příprava projektu dolu, 17 evaluace projektu a 20 vytipování nejvhodnějšího místa pro těžbu.

Peru aktuálně privatizovalo většinu svých dolů, z velké části do rukou zahraničních firem (50 % z Číny). Role státu v těžebním průmyslu je regulační, podpůrná a kontrolní. Pro nastartování peruánské ekonomiky je těžební průmysl klíčovým odvětvím. V období 2009–2018 bylo přibližně 20 % projektů financovaných z veřejných zdrojů podpořeno z daní pocházejících z těžebního průmyslu. Je třeba začít s realizací důležitých projektů. Proto je také potřebné jejich přijetí ze strany obyvatelstva.

Ministerstvo energetiky a dolů spolu s Meziamerickou rozvojovou bankou (BID) spustilo virtuální platformu MapaInversiones Perú País Minero, která informuje o veřejných projektech financovaných z daní pocházejících z těžebního průmyslu, aby zlepšilo veřejný profil tohoto odvětví.

Energetický průmysl

Rostoucí peruánská ekonomika vyžaduje více elektrické energie. Pandemie covidu-19 také s sebou přinesla nové potřeby a výzvy.

Ke konci října roku 2020 bylo určeno na investice v energetickém sektoru 3,061 mld. USD. Je také potřeba dokončit projekty přenosových sítí, které byly naplánovány k realizaci již v roce 2014. Další důležitý krok je realizace plánu na elektrifikaci venkova, kde stále některé oblasti nemají přístup k elektrické energii. Tomu by měl napomoci Zákon o elektrifikaci venkova přijatý v červnu 2020. Oblast Amazonie není napojena na národní přenosovou síť SEIN.

Modernizaci sektoru má v gesci Multisektorová komise pro reformu sektoru elektrické energie CRSE. Komise soustřeďuje práci do 4 hlavních oblastí:

  1. Posílení institucionálního rámce.
  2. Transformace obchodování s elektrickou energií, které bude zahrnovat i energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Mělo by být dosaženo rovného přístupu k energii a konkurenčních cen.
  3. Inovace v distribuci a obchodování s elektřinou pro domácnosti, opět s možností zahrnout energii z obnovitelných zdrojů.
  4. Regulace a řízení přenosu elektrické energie.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to především ve venkovských oblastech a Amazonii, by mohla být příležitostí pro vstup českých firem na peruánský trh.

Národní energetický plán 2014–2025 uvádí, že v roce 2013 podíl výroby elektrické energie z netradičních obnovitelných zdrojů (kam je zařazovaná produkce z malých vodních elektráren pod kapacitu 20 MW, ze solárních a bioplynových elektráren a elektráren spalujících zbytky po extrakci šťávy z cukrové třtiny a agáve) na celkovém objemu činil 2,52 %. Do roku 2025, s tím, že by na výrobě z netradičních zdrojů participovaly i větrné elektrárny, by se podíl mohl zvýšit až na 20 %.

ICT

Peru v posledních letech zintenzivnilo snahy o digitalizaci země. Za rok 2019 poskočilo o 46 příček v indexu e-participace (index OSN o digitální participaci občanů). 60 % populace mělo v roce 2019 přístup k internetu, to je o 10 % víc než v předchozím roce.

V lednu 2020 vláda schválila takzvanou Digitální agendu pro 200. výročí založení Peru: seznam kroků nezbytných k digitalizaci veřejné správy s cílem usnadnění administrativních úkonů občanů, jež se vláda zavázala splnit do roku 2021. Podle BID potřebují v současnosti Peruánci v průměru 8 hodin na vyřízení běžného administrativního požadavku, což je 2. nejdelší doba v Latinské Americe. BID se také stal hlavním partnerem Peru v implementaci digitalizace státní správy.

Finančně podporuje aktivity nově vytvořeného Generálního sekretariátu pro digitalizaci, včetně poskytnutí grantu 10 mil. USD na vytvoření jednotné platformy pro dotazy a požadavky občanů. BID bude také financovat zavedení digitalizace pro 24 nejvíc žádaných občanských procesů.

Lze očekávat, že v souvislosti s covidem-19, kdy jsou veřejné instituce nuceny ustupovat od fyzické účastí občanů, vzroste použití digitálních procesů ještě více. V dubnu 2020 spustila vláda digitální propojení mezi jednotlivými regiony, takzvané GORE Digital. Cílem je sdílení informací a novinek, především z oblasti telemedicíny a vzdělávání.

Ministerstvo dopravy také zintenzivnilo snahy o zavedení páteřní internetové sítě do všech regionů a nově kvůli covidu-19 do tohoto projektu investovalo 850 mil. PEN (230 mil. USD). Za účelem umožnění práce i vyučování z domova během pandemie i v těžce dostupných oblastech darovala navíc vláda rodinám celkem již 850 tisíc tabletů.

V červenci 2020 byl přijat Rámec pro digitální důvěryhodnost, který stanovuje standardy pro digitální bezpečnost, ochranu dat a transparentnost.

Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a on-line řešení. Národní plán pro konkurenceschopnost 2019–2030 předpokládá postupný nárůst veřejných investic do ICT, včetně vytvoření centralizované digitální datové platformy, která umožní žadatelům přímo a transparentně se ucházet o vládní prostředky na vývoj inovací a poskytne informace o programech a datech Národního systému vědy a technologie (SINACYT).

Již nyní funguje v rámci Ministerstva produkce nová platforma „Innovate Peru“ (Inovuj se, Peru) s cílem zapojení soukromého sektoru do vývoje a zavádění digitálních řešení. ICT firmy, inženýrské asociace či programátoři zde mohou nalézt informace o tendrech, hackathonech a dalších výzvách v oblasti využití AI, internetu věcí, blockchains, robotiky, smart cities apod.

V březnu 2021 Ministerstvo dopravy a spojů povolilo 2 lokálním operátorům implementaci projektu 5G sítí na frekvenci 3,5 GHz.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie covidu-19 ukázala, že tento sektor patří k výrazně podfinancovaným. Chybějí nemocniční zařízení, lékaři a technologie (nebo jsou zastaralé – podle odhadů dokonce i o 10 let více než u vybavení v sousedních zemích). Ve srovnání s některými latinskoamerickými státy dosud Peru investovalo velmi málo do zdravotního sektoru.

Pro rok 2020 například původně schválilo 18,495 mld. PEN (5,012 mld. USD), což představuje jen 2,2 % HDP (např. v Chile či Argentině tento podíl činí 5 %). Pro rok 2021 se rozpočet zvýšil (ve srovnání s rokem 2020) o 13 % na 20,94 mld. PEN (5,67 mld. USD), z toho na boj proti covidu-19 by mělo připadnout 4,103 mld. PEN (1,112 mld. USD).

Kvůli akvizici potřebného moderního vybavení ze zahraničí Peru dočasně zrušilo cla na dovoz zdravotní techniky a léků. K hlavním artiklům, o které tu je velký zájem, patří nemocniční lůžka, včetně JIP. Na začátku koronakrize bylo na celé třicetimilionové Peru zhruba jen 200 JIP. Oficiální data o počtu nových lůžek de facto neexistují. V rámci prevence podobných zdravotních nákaz či častých přírodních katastrof lze také odhadovat nárůst investic do vybavení mobilních nemocnic, včetně vojenských.

Velkým problémem je rovněž nízký počet kvalifikovaného lékařského personálu. Ten se vláda snaží zvýšit atraktivnějšími platy a investováním do vědy a výzkumu, včetně podpory spolupráce mezi veřejnými nemocnicemi a univerzitními laboratořemi. V budoucnu lze očekávat růst zájmu o špičkové laboratorní vybavení, biochemické pomůcky apod.

Bez ohledu na covid-19 je v Peru prakticky neustále velká poptávka v oblasti neonatologie. Veřejná zdravotnická zařízení plánují nakoupit nové přístroje do porodnic a dětských oddělení, včetně inkubátorů, fototerapeutických lamp, monitorů na měření základních životních funkcí, zařízení pro intenzivní péči o novorozence ve vážném stavu apod.

Současná situace rovněž nahrává intenzivnímu rozvoji takzvaného elektronického či mobilního zdravotnictví, včetně umožnění on-line přístupu pacientů ke svým lékařským záznamům, on-line konzultace s odborníkem apod., to vše při respektování nejvyšších standardů ochrany soukromí on-line. Cíl vlády je do roku 2021 zavést digitalizaci klinických záznamů v 70 % zdravotních středisek.

Velvyslanectví ČR v Limě
e-mail: commerce_lima@mzv.cz
www.mzv.cz/lima




• Teritorium: Amerika | Peru | Zahraničí