Peru

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoLima
Počet obyvatel31,23 mil. (2017)
Jazykoficiální jazyky španělština, quechua, aimara
Náboženství76,9 % římsko-katolické, 14,1 % evangelické
Státní zřízeníprezidentská republika
Hlava státuPedro Castillo
Hlava vládyAníbal Torres Vásquez
Název měnysol
Cestování
Časový posun-6 hodin (v létě -7 hodin)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec
Ekonomický úsekIng. Eva Tadlíková
Konzulární úsekMgr. Jana Dušková
CzechTradeBc. Martin Rossbach, MBA
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 448,4
Hospodářský růst (%) 13,4
Inflace (%) 4,0
Nezaměstnanost (%) 10,9

Peru je prezidentskou republikou. Prezidentský mandát trvá 5 let. Prezident může být opětovně zvolen, ale ne ve 2 bezprostředně po sobě jdoucích obdobích.

Zákonodárná moc je vykonávána 130členným Národním peruánským kongresem. Poslanci jsou voleni na 5 let. Poslední volby se uskutečnily 11. dubna 2021.

Situace na světových trzích v r. 2021 měla příznivý dopad na peruánskou ekonomiku. Ekonomická aktivita se ve srovnání se stejným obdobím r. 2020 zvýšila o 13,4 %. Impulsem růstu byly sektory mimo primárních. V posledních měsících došlo ke snížení tempa růstu, které bude hlavně odrazem nedůvěry podnikatelů v nastolený kurs současné vlády.

Pozitivní vliv na ekonomické oživení mělo pokračující očkování (včetně třetí, posilující dávky), současně velkou neznámou je možný příchod další vlny pandemie Covid-19. Normalizace „výdajových zvyklostí“ a uvolňování protipandemických opatření by měly dát impuls sekundárnímu, terciárnímu a kvartérnímu sektoru a přispět k tvorbě nových pracovních míst. To by se mělo odrazit v růstu HDP v r. 2022 ve výši 3,4 %, v r. 2023 pak 3,2 %.

Obchodní bilance skončila přebytkem 14,800 mld. USD. Důvodem jsou příznivé ceny kovových rud (měď, zinek, zlato) na světových trzích. Export se na tvorbě HDP podílel 28,1 %. Pro r. 2022 se předpokládá přebytek 16,395 mld. USD, pro r. 2023 pak dokonce 17,847 mld. USD.

Nejperspektivnější obory pro vstup českých firem jsou: zdravotnictví, těžební průmysl, infrastruktura, energetika, ICT.

Španělština má stále preferenci před angličtinou. Ač jsou postupně uvolňována opatření související s Covid-19, řada státních úřadů stále pracuje jako během pandemie. To např. zpomaluje získávání různých povolení a registrací.


Souhrnná teritoriální informace (STI) Peru (341.75kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Peru (MZV) (92kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Peruánská republika (República del Perú) je prezidentskou republikou. Prezident je volen na 5 let, bez možnosti bezprostředního znovuzvolení. Poslední prezidentské volby proběhly v dubnu 2021.

11. dubna 2021 se konalo první kolo prezidentských voleb a parlamentní volby. Druhé kolo prezidentských voleb proběhlo 6. června 2021.  O prezidentský post se utkali Pedro Castillo (extrémně levicová strana Perú Libre) a Keiko Fujimori (pravicová strana Fuerza Popular). První kolo voleb ukázalo značné rozdíly – Lima podpořila zcela jiné kandidáty, tradičně opomíjený venkov podporuje kandidáta často spojovaného s teroristickou organizací Světlá stezka a postupující zástupkyně pravice je stíhána pro korupci a hrozí jí trest s vysokou sazbou. Prezident Castillo zvítězil s rozdílem pouhých 0,25 %. Vítězem voleb se stala politická strana Perú Libre. Do 130členného Kongresu byli vybíráni poslanci z 27 volebních okrsků. Pro vstup do Kongresu je třeba získat nejméně 5 % hlasů, kterou překročilo 10 stran. Nejvíce poslanců (37) získala strana Perú Libre, zatímco opoziční strana Fuerza Popular získala 24 křesel.

Aktuální složení vlády: předseda vlády – Aníbal Torres Vásquez, ministr zahraničních věcí – César Rodrigo Landa Arroyo, ministr obrany – José Luis Gavidia Arrascue, ministr hospodářství a financí – Oscar Miguel Graham Yamahuchi, ministr vnitra – Alfonso Gilberto Chávarry Estrada, ministr spravedlnosti a lidských práv – Angel Fernando Yldefonso Narro, ministr školství – Rosendo Leoncio Serna Román, ministr zdravotnictví – Hernán Yury Condori Machado, ministr pro zemědělský rozvoj a zavlažování – Oscar Zea Choquechambi, ministryně práce a podpory zaměstnanosti – Betssy Betzabet Chavez Chino, ministr výroby – Jorge Luis Prado Palomino, ministr zahraničního obchodu a cestovního ruchu – Roberto Helbert Sánchez Palomino, ministr energetiky a dolů – Carlos Sabino Palacios Pérez, ministr dopravy a spojů – Nicolás Bustamante Coronado, ministr pro bydlení, stavebnictví a odpadní hospodářství – Geiner Alvarado López, ministryně pro záležitosti žen a zranitelných skupin obyvatelstva – Diana Mirian Miloslavich Tupac, ministr životního prostředí – Modesto Edilberto Montoya Zavaleta, ministr kultury – Alejandro Antonio Salas Zegarra, ministryně pro rozvoj a sociální inkluzi – Dina Ercilia Boluarte Zegarra.

Prezidentovi se nedaří složit kvalitní tým a být opravdu prezidentem všech Peruánců. Od jeho nástupu k moci na konci července 2021 má země již čtvrtého předsedu vlády. Stabilní prostředí pro rozvoj ekonomiky nevytvářejí ani prohlášení hlavy státu o znárodňování nebo spravedlivějším ocenění práce peruánských zaměstnanců.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika země odpovídá dlouhodobým zájmům a přesahuje období 1 vlády. Definuje 4 strategické cíle: 1. posílit postavení země v regionálním i globálním měřítku jako významného regionálního hráče v rovině bilaterální i multilaterální; 2. přispět ke zvýšení konkurenchopnosti a obrazu Peru v zahraničí prostřednictvím podpory ekonomické a kulturní prezentace a ochrany kulturního dědictví; 3. chránit práva peruánských občanů v zahraničí a posílit jejich spojení s Peru, podpořit jejich adaptaci v cizině; 4. vytvořit, rozšířit a upevnit vzájemnou mezinárodní spolupráci a asociaci v rámci regionu i na globální úrovni s cílem podpořit udržitelný a inkluzivní rozvoj země. Prioritou Peru je rozvoj vztahů v rámci Latinské Ameriky a především se sousedy (pravidelná společná bilaterální zasedání vlád). Převažujícími tématy jsou Tichomořská aliance, Limská skupina a Venezuela. V rámci posílení postavení Peru ve světě uzavřelo dohody o strategickém partnerství se Španělskem, Čínou, Mexikem, Korejskou republikou, Ruskem a Francií. Peru se chce stát členem OECD, se kterou má dohodu o konvergenci. Přístupová jednání byla zahájena na začátku r. 2022.

1.3. Obyvatelstvo

Peru je s 33,4 mil. obyvatel pátou nejlidnatější zemí Latinské Ameriky. Hustota obyvatelstva je 25,79 ob./km2. 55,9 % obyvatelstva žije na pobřeží, 29,6 % v horských oblastech a 14,5 % v pralesních oblastech. Ekonomicky aktivní je 53,11 % obyvatelstva. Hlavním a největším městem je Lima s 9,78 mil. ob., následují Callao s 1,13 mil. ob., Arequipa s 1,12 mil. ob., Trujillo s 1,08 mil. ob., Chiclayo s 0,60 mil. ob., Puira s 0,54 mil. ob., Huancayo s 0,53 mil. ob., Cuzco s 0,51 mil. ob., Iquitos s 0,44 mil. ob. a Pucallpa s 0,40 mil. ob. Co se týče etnického složení obyvatelstva, 60,2 % tvoří míšenci, 25,8 % původní obyvatelstvo, 6 %  Evropané.  V posledních letech se zvýšila emigrace, cca 1,51 mil. Peruánců žije v zahraničí, nejvíce v USA (cca 525 tis.), následují Chile (cca 205 tis.) a Argentina (cca 198 tis.). Naopak výrazně přibylo Venezuelců žijících v Peru, jejich počet se odhaduje na 1,55 mil.

76,9 % obyvatelstva je římsko-katolického vyznání, 14,1 % evangelického.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Situace na světových trzích v r. 2021 měla příznivý dopad na peruánskou ekonomiku. Ekonomická aktivita se ve srovnání se stejným obdobím r. 2020 zvýšila o 13,4 %. Impulsem růstu byly sektory mimo primárních. V posledních měsících roku by mělo dojít ke snížení tempa růstu, které bude hlavně odrazem nedůvěry podnikatelů v nastolený kurs současné vlády.

Pozitivní vliv na ekonomické oživení mělo pokračující očkování (včetně třetí, posilující dávky), současně velkou neznámou je možný příchod další vlny pandemie Covid-19. Normalizace „výdajových zvyklostí“ a uvolňování protipandemických opatření by měly dát impuls sekundárnímu, terciárnímu a kvartérnímu sektoru a přispět k tvorbě nových pracovních míst. To by se mělo odrazit v růstu HDP v r. 2022 ve výši 2,4 %, v r. 2023 pak 3,3 %.

Běžný účet platební bilance (BÚ PB) registroval deficit  mld. USD (2,7 % HDP). Hlavními důvody bylo oživení vnitřní poptávky a tím pádem tlak na dovoz, oživení cestovního ruchu, vyšší ceny přepravy (především námořní) a zpožďování dodávek zboží. Na r. 2022 se v důsledku normalizace domácí výroby  a mezinárodní poptávky (tj. příznivý dopad na objem peruánského vývozu) odhaduje deficit BÚ PB 1,6 % HDP. V r. 2023 by se měl deficit dále snižovat, a to až na 0,6 % HDP (snížení cen přepravy a zvýšení vývozu).

Vývoz v r. 2021 dosáhl 63,1 mld. USD (nárůst o 14,0 % oproti stejnému období předchozího roku), dovoz 48,4 mld. USD (nárůst o 18,3 %). Obchodní bilance skončila přebytkem 14,800 mld. USD. Důvodem jsou příznivé ceny kovových rud (měď, zinek, zlato) na světových trzích. Export se na tvorbě HDP podílel 28,1 %. Pro r. 2022 se předpokládá přebytek 16,395 mld. USD, pro r. 2023 pak dokonce 17,847 mld. USD.

Přímé zahraniční investice (PZI) za r. 2021 představovaly 6,201 mld. USD, což je o 4,819 mld. USD více, než v r. 2020. Centrální banka na r. 2022 předpokládá růst PZI 5,138 mld. USD a na r. 2023 pak 5,708 mld. USD. Největší podíl na PZI měla v r. 2021 Velká Británie (22 %), následovalo Španělsko (18 %), Chile (12 %) a USA (11 %). Co se týče sektorového rozdělení, 63 % PZI směřovalo do těžebního průmyslu, financí a telekomunikací. Konkrétně se těžební průmysl podílel 24 %, finance 20 %, telekomunikace 19 %. Z ostatních sektorů pak průmysl a energetika participovaly každý 12 %.

Rozpočtový deficit v r. 2021 představoval 2,4 % HDP. Díky vysokým cenám komodit a oživení ekonomiky došlo k výraznému zlepšení příjmové stránky rozpočtu (deficit v r. 2020 dosáhl 8,9 % HDP). Očekává se, že nastoupená tendence bude pokračovat, takže r. 2022 uzavře s deficitem 2,5 % HDP a r. 2023 s 2,2 %.

Meziroční inflace se dostala na 6,43 %, podporovaná především růstem cen potravin a pohonných hmot a oslabováním solu. Hodnota se výrazně odchýlila od cíle centrální banky +/- 2 %. Mezi hlavní rizika, která mají vliv na vývoj inflace, patří: nižší tempo růstu ekonomické aktivity z důvodu nedůvěry podnikatelů a spotřebitelů, oslabování solu, vysoké ceny pohonných hmot a potravin, krize na Ukrajině.


Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 2,3-11,113,42,33,3
HDP/obyv. (USD/PPP) 13 005,9011 570,7013 380,0014 120,0014 830,0
Inflace (%) 2,11,846,13,4
Nezaměstnanost (%) 6,613,910,98,57,4
Export zboží (mld. USD) 47,742,463,170,170,4
Import zboží (mld. USD) 41,134,748,454,955,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 6,68,214,815,214,9
Průmyslová produkce (% změna) -2,1-13,118,32,51
Populace (mil.) 32,532,833,233,533,8
Konkurenceschopnost 55/6352/6358/64N/AN/A
Exportní riziko OECD 03.VII03.VII03.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,8
Veřejný dluh (% HDP) 36,1
Bilance běžného účtu (mld. USD) -6,2
Daně 2022
PO 25 %
FO 8 – 30 %
DPH 18 %

Čisté zadlužení veřejného sektoru by v r. 2021 dosáhlo 21,9 % a v r. 2022 by se zvýšilo na 22,4 % HDP.

Devizové rezervy k 31. prosinci 2021 činily 78,495 mld. USD. Ve srovnání se stejným datem minulého roku to představuje navýšení o 3,789 mld. USD.

Po prezidentských volbách došlo k prudkému vzrůstu směnného kurzu dolaru, který se zvýšil až na, do té doby, rekordních 3,98 PEN za 1 USD (24. 6.). Pokračující nejistota ohledně uznání volby prezidenta a jeho kroky vyvolávající nejistotu z dalšího ekonomického vývoje dále oslabovaly peruánský sol a 6. 10. dosáhl kurz dokonce 4,137 PEN/1USD. V posledních dnech roku kurz mírně klesl pod 4 PEN/1USD. I přes vleklou politickou krizi v Peru (Kongres již 2x hlasoval o odvolání prezidenta, od nástupu do funkce má prezident již čtvrtou vládu) 4. dubna 2022 dosáhl dokonce kurz na 3,64 PEN/1USD. V následujících dnech opět nastoupil tendenci k oslabování.

Na r. 2021 byl přijat vyrovnaný státní rozpočet ve výši 183.029.770.158 PEN (přepočítáno průměrným kurzem r. 2020 to činí cca 52,36 mld. USD). Oproti předcházejícímu období to představuje navýšení o 3,1 %. Na vzdělání je určeno 18,1 % výdajů, 11,47 % na zdravotnictví, 3,76 % na sociální programy (především na boj proti chudobě a násilí na ženách), 3,2 % na odpadní hospodářství, 1,27 % bydlení a 0,7 % na kulturu a sport.

Na r. 2022 byl přijat vyrovnaný rozpočet ve výši 197.002.000.000 PEN. Oproti předcházejícímu období to představuje navýšení o 7,6 %. Na vzdělání je určeno 18,2 %, 11,4 % na úhradu veřejného dluhu, 11,3 % na zdravotnictví, 9,7 % na dopravu.

Výběr daní v r. 2021 dosáhl 139,952 mld. PEN (16,1 % HDP). Oproti předchozímu období to představuje zvýšení o 44,4 %.

Daň z příjmu 54,877 mld. PEN, spotřební daně 87,319 mld. PEN, ostatní daně 11,1105 mld. USD.


2.3. Bankovní systém

Peruánský bankovní systém se skládá z Banco Central de Reserva (centrální banka), Banco de la Nación (zastupuje vládu ve finančních transakcích ve veřejném a soukromém sektoru), obchodních bank a spořitelen. Pro udržení stability, fungování a likvidity z důvodu pandemie Covid-19 centrální banka od dubna 2020 do července 2021 udržovala referenční úrokovou sazbu ve výši 0,25 %, rozšířila a zjednodušila podmínky pro získání likvidity, zavedla úvěry se státní zárukou, změkčila podmínky pro získání úvěru, reprogramovala splátky úvěrů. Do prosince r. 2021 se postupně zvýšila na 2,5 %. Důvodem bylo udržení expanzivní monetární politiky. Na začátku ledna 2022 BCPR znovu zvedla sazbu až na 3 %.

Díky finančním injekcím obchodním bankám a spořitelnám se podařilo udržet likviditu systému. Největší banky: Banco de Crédito BCP (více než 30 % úvěrových operací) – součást CrediCorp, v r. 2019 zisk 1,2 mld. PEN, BBVA, r. 2019 zisk 498 mil. PEN, Scotiabank, r. 2019 zisk 417 mil. PEN, Interbank – součást InterCorp Financial Service, v r. 2019 zisk 350 mil PEN, Mibanco (zaměřuje se na drobné úvěry), r. 2019 zisk 119 mil. PEN. Všechny banky, kromě Mibanco (zaměřuje se na mikroúvěry), poskytují akreditivy. Aktuálnější údaje nejsou k dispozici.

Co se týče investic, k domácímu i zahraničnímu kapitálu je přistupováno stejným způsobem. 45 % akciového kapitálu bank je zahraničního původu. Pohyb kapitálu je volný. Bankovní operace je možné provádět v domácí i volně směnitelných zahraničních měnách.

Hlavním dohledovým a regulačním orgánem nad bankovním systémem, pojišťovnami a penzijními fondy je SBS – Superintendencia de Banca, Seguros y AFP.

Od dubna 2020 do července 2021 udržovala centrální banka referenční úrokovou míru 0,25 %, což bylo historické minimum. Do prosince r. 2021 se postupně zvýšila na 2,5 %. Důvodem bylo udržení expanzivní monetární politiky. Na začátku ledna 2022 BCPR znovu zvedla sazbu až na 3 %.

2.4. Daňový systém

Dohled nad daněmi a cly má SUNAT – Superintendencia Nacional de Aduanas y de Administración Tributaria. Daňový systém je poměrně složitý.

Daně právnických osob: daň z příjmu rezidentů 29,5 %, daň z příjmu nerezidentů (pobočky) 29,5 % + 5 % z dalších příjmů přímo nedeklarovaných, daň ze zisku z prodeje kapitálu 29,5 %.

Daně fyzických osob: daň je progresivní. Pro fyzické osoby existuje od 1. ledna 2017 možnost (kromě základní nezdanitelné částky 7 UIT) odečíst specifické výdaje spojené s pronájmem nemovitostí, úroky z hypotéky na první bydlení, zdravotní a stomatologické služby a platby zdravotního pojištění služebnímu personálu v domácnosti. V mnohých případech lze jako odečitatelný výdaj uznat max. 30 % z celkově zaplacené částky za danou službu. Maximální roční výše součtu odpočitatelných položek je 3 UIT (tj. pro rok 2019: 13.200 PEN). Na zbývající kumulované částky se aplikují následující daňové sazby: do 5 UIT – 8 %, 6 – 20 UIT – 14 %, 21 – 35 UIT – 17 %, 36 – 45 UIT – 20 %, nad 45 UIT – 30 %; daň ze zisku z prodeje kapitálu – 5/30 % (pokud je zisk převáděn do zahraničí, je zdaněn 30 %).

DPH – v Peru se nazývá všeobecná prodejní daň a je ve výši 18 %.

Výběr daní v r. 2021 dosáhl 139,952 mld. PEN (16,1 % HDP). Oproti předchozímu období to představuje zvýšení o 44,4 %, z toho spotřební daně 87,319 mld. PEN.

Peru by v příštích 5 letech mělo zvýšit podíl daňových příjmů na 19 % DPH, a to posílením SUNAT, zlepšením elektronické evidence tržeb, zjednodušením daňového systému a zrušením některých daňových výjimek.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU byla v r. 2021 třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Peru (po Číně a USA). Vývoz do Peru dosáhl v r. 2021 hodnoty 3,53 mld. EUR, dovoz do EU 6,548 mld. EUR. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se export do Peru zvýšil o 19 % a import z Peru o 29 %. Vzájemný obchod s EU v r. 2021, ve srovnání s r. 2020, poklesl v případě vývozu do EU o 5 %, v případě dovozu pak o 13 %. Nejdůležitějšími exportními produkty EU jsou stroje a zařízení, chemické a farmaceutické výrobky, automobily, kovy a optické a lékařské přístroje. Z Peru se naopak nejvíce importuje měď, avokádo, zinek, plyn, káva, hrozno, mango.



20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 3 850,603 533,503 755,902 967,203 530,40
Import do EU (mil. EUR) 5 771,005 663,505 292,105 067,406 548,70
Saldo s EU (mil. EUR) 1 920,42 130,01 536,22 100,23 018,2

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

V r. 2021 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo k oživení obchodní výměny. Vývoz z ČR do Peru vzrostl o 17,52 %, dovoz do ČR o 23,27 %. Na celkovém exportu do Latinské Ameriky se Peru podílelo 3,13 %, na importu 1,63 %. V rámci regionu bylo na 6. místě mezi vývozními destinacemi, a to po Mexiku, Brazílii, Chile, Argentině a Kolumbii.



20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 0,411,311,1
Import do ČR (mld. CZK) 0,80,50,40,50,6
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,5-0,4-0,9-0,5-0,4

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejdůležitějším obchodním partnerem Peru je Čína (v r. 2021 Peru vyvezlo zboží za 18,452 mld. EUR), následována USA (vývoz 7,249 mld. EUR).  Na celkovém exportu se tyto země podílejí 74 %. Obdobně jako v případě EU jsou hlavními vývozními položkami suroviny a zemědělsko-potravinářské produkty. Např. jen do Číny se exportovala měď a její koncentráty za 11,056 mld. EUR. Rostoucí hodnota vývozu ukazuje na oživování světové ekonomiky po pandemii Covid-19.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 34 757,338 172,637 027,133 502,150 109,7
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 27 142,729 922,629 644,624 435,334 548,0
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 7 614,68 250,07 382,59 066,815 561,8

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (PZI) za r. 2021 představovaly 6,201 mld. USD, což je o 4,819 mld. USD více, než v r. 2020. Centrální banka na r. 2022 předpokládá růst PZI 5,138 mld. USD a na r. 2023 pak 5,708 mld. USD.

Největší podíl na PZI měla v r. 2021 Velká Británie (22 %), následovalo Španělsko (18 %), Chile (12 %) a USA (11 %).

Co se týče sektorového rozdělení, 63 % PZI směřovalo do těžebního průmyslu, financí a telekomunikací. Konkrétně se těžební průmysl podílel 24 %, finance 20 %, telekomunikace 19 %. Z ostatních sektorů pak průmysl a energetika participovaly každý 12 %.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Vztahy mezi EU a Peru jsou definovány Římskou deklarací z roku 1996. K jejich posílení došlo v r. 2003 na základě Smlouvy o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Andským společenstvím. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Peru byla uzavřena v r. 2010 a v r. 2013 vstoupila v platnost. Dohoda postupně snižuje celní bariéry a vytváří podmínky usnadňující obchodní výměnu. Do dnešního dne není FTA řádně aplikována v některých oblastech (zejména zemědělství a potravinářství), kde přetrvávají překážky jako např. nedostatečná ochrana označení původu pro evropské značky, slabý postih za padělky, transparentnost veřejných zakázek či existence daňových opatření.

15. března 2016 vstoupila v platnost Dohoda mezi EU a Peru o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (do 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů) pro držitele všech druhů cestovních pasů Peru. Tato dohoda se nevztahuje na osoby cestující za účelem výdělečné činnosti.

Smlouvy s ČR

1. Dohoda o podpoře a ochraně investic podepsaná 16. 3. 1994. Vstoupila v platnost 6. 3. 1995. V listopadu 2018 požádala ČR o její renegociaci. MF ČR aktuálně posuzuje peruánský protinávrh.

2. Memorandum o porozumění a spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi MMR ČR a Ministerstvem zahraničního obchodu a cestovního ruchu Peru (2007)

3. Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci (2007)

4. Memorandum o porozumění a spolupráci mezi MO ČR a MO Peru (2007)

5. Memorandum o porozumění mezi MŽP ČR a Peru (2015)

6. ČR v listopadu 2018 požádala o sjednání Dohody o zamezení dvojímu zdanění. Ministerstvo financí Peru český návrh posuzuje.

7. Dohoda o spolupráci mezi HK ČR a Limskou obchodní komorou (1995)

8. Memorandum o porozumění mezi CzechInvest a Proinversión (2009)

9. Memorandum o porozumění mezi EGAP a Banco de la Nación (2008)

10. Memorandum o porozumění mezi EGAP a Corporación Financiera de Desarrollo S.A. – COFIDE (2008)

11. Memorandum o porozumění mezi GŘ Hasičského záchranného sboru ČR a Národní institucí pro civilní ochranu INDECI (2019)

12. Dohoda o spolupráci mezi SPD ČR a Národní průmyslovou společností Peru SNI (2019)

3.4. Rozvojová spolupráce

Peru je považováno za zemi s vyššími středními příjmy s cílem přiblížit se standardům OECD. Bilaterální rozvojová pomoc Peru se proto postupně mění z čistě finančních příspěvků na výměnu zkušeností a dobrých příkladů. Rozvojovou spolupráci má na starosti Peruánská agentura pro mezinárodní spolupráci (APCI), která je součástí MZV. Nejaktuálnější údaje, které jsou k dispozici, jsou za r. 2018. Peru přijalo rozvojovou pomoc v hodnotě 406,757 mil. USD. Z toho 35 % bylo od nevládních organizací, 89 % z bilaterálních a 11 % z multilaterálních zdrojů. Hlavními poskytovateli bilaterální pomoci byly USA, Čína, EU, Německo, Kanada, Švýcarsko a Španělsko. Teritoriálně byla pomoc směrována především do oblastí Lima, Cusco a Loreto. Podle zaměření do oblasti sociální inkluze, přírodní zdroje a životní prostředí, státní správa a vládnutí a konkurenceschopnost, zaměstnanost a regionální rozvoj.

EU si pro rozvojovou spolupráci na období 2014 – 2020 (celkem 81 mil. EUR) jako hlavní priority vytyčila: 1. boj proti genderové diskriminaci, 2. teritoriální rozvoj (zvýšení konkurenceschopnosti odlehlých částí země a prevence přírodních rizik), 3. boj proti organizovanému zločinu (nelegální těžba, pašování osob) a 4. zlepšení soudnictví. Údaje za r. 2021 nejsou k dispozici.

Co se týče spolupráce s ČR, v r. 2021 byly v Peru realizovány dva malé lokální projekty. Konkrétně se jedná o následující: „Strategie ke zmírnění podvýživy a chudoby prostřednictvím ekosystémového přístupu“, realizovaný Asociación Peruana de Productores Agroecoógicos a „Česká automatická klimatické stanice (prezentace a školení pro zaměstnance CIGA-PUCP)“, realizovaný univerzitou Pontificia Universidad Católica del Perú (PUCP.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Těžební průmysl

Klíčový sektor národního hospodářství, který se podílí téměř 10 % na tvorbě HDP, na vývozu více než 60 %. Těžba v první polovině r. 2021 se zvýšila o 71,9 %, příznivé jsou i ceny surovin na světových trzích. ČR by mohla nabídnout své technologie. Zajímavé příležitosti by české firmy mohly najít např. v případě odstraňování následků těžby, poskytování geologických služeb, zařízení pro přepravu materiálů a osob.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie Covid-10 ukázala, že tento sektor je výrazně podfinancovaný. Projekty plánované předchozí vládou, vláda nová buď nerealizuje vůbec, nebo nabírají značné zpoždění. Chybí zdravotnická zařízení, vybavení, léky, je dlouhá čekací doba na provedení zákroku. Větší šance by mohli mít české technologie nabízející financování. Vzhledem k naprostému nedostatku čehokoliv jsou potřebné zdravotnické pomůcky, budování zdravotnické infrastruktury, speciální zdravotnický nábytek, speciální přístroje, systémy pro imobilní pacienty, stanové systémy.

▶ Energetický průmysl

Peruánská ekonomika potřebuje ke svému růstu více elektrické energie. Obdobně jako další země i Peru plánuje zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Podle Národního energetického plánu by tento podíl z netradičních obnovitelných zdrojů (malé vodní elektrárny pod kapacitu 20 MW, solární a bioplynové elektrárny a elektrárny spalující zbytky po extrakci šťávy z cukrové třtiny a agáve) měl do roku 2040 vzrůst na 20 %.

Zde by mohly být příležitosti pro vstup českých firem na peruánský trh, a to především ve venkovských oblastech a Amazonii; stejně tak subdodávky na výstavbu a opravu rozvodných sítí.

▶ ICT

Peru v posledních letech zintenzivnilo snahy o digitalizaci země. Od roku 2019 zrychlilo 95 % malých a středních firem proces digitalizace. I když její kvalita je stále na nízké úrovni. Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a on-line řešení. Rozvoj telekomunikační infrastruktury, zlepšení spojení a rozšíření služeb se týká především venkovských oblastí. České firmy by se mohly uplatnit i v zabezpečení digitálních operací a procesů, jako například zabezpečovací prvky nebo hologramy.

▶ Dopravní průmysl a Infrastruktura

Pro rozvoj peruánské ekonomiky je klíčový rozvoj infrastruktury. Národní plán pro infrastrukturu na léta 2016 – 2025 ohodnotil potřeby sektoru na téměř 160 mld. USD, z toho téměř 57,5 mld. USD představuje dopravní infrastruktura. České firmy by mohly participovat jako subdodavatelé technologií a řešení. Konkrétně by se mohlo jednat například o elektrické řídicí systémy, kontrolní dopravní systémy, parkovací systémy nebo systémy asistenční služby.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Peruánský trh, obdobně jako ostatní latinsko-americké trhy, vyžaduje především španělštinu a osobní kontakt. Covidová doba však s sebou přinesla změny, jednání se přesouvají do virtuální roviny. Platí zde ještě víc, že je nutno důkladně prověřit potenciální obchodní partnery. I když jsou covidová opatření ve světě postupně uvolňována, v Peru stále přetrvává přístup jako během pandemie, tj. virtuální schůzky jsou stále užívané.

4.2. Oslovení

Kanály jsou obdobné jako v ostatních zemích. Česká firma může kontaktovat zastupitelský úřad nebo kancelář CzechTrade. Konktakty lze získat i na veletrzích a výstavách.

4.3. Obchodní schůzka

Peruánci jsou velmi komunikativní a není problém s nimi navázat kontakt. Obchodní partneři téměř vždy upřednostňují nedokonalou španělštinu před bezvadnou angličtinou. Je třeba  počítat s nedochvilností Peruánců. Pozdní příchod není považován za neslušnost a toleruje se. Pochopitelně na důležité schůzky s vysokými představiteli státní správy či reprezentanty velkých firem se doporučuje dostavit se včas. Nelze se říci, že by peruánští obchodní partneři vynikali striktním dodržováním přijatých závazků, spíše je třeba počítat s liknavějším přístupem. Urgence jsou v tomto ohledu běžnou praxí. Potrpí si na dobré zacházení, ocení pozvání na pracovní oběd nebo večeři, popř. drobný dárek. Schůzky je třeba dojednávat v předstihu a běžným zvykem je jejich potvrzování zhruba den před sjednaným datem. Výměna vizitek je běžnou praxí. Peruánci jsou zvyklí více gestikulovat. Obleky se nosí spíše méně, styl oblékání lze označit jako sportovní eleganci. Během oběda/večeře se může pít alkohol. V jednacích týmech jsou běžně ženy. Není příliš zvykem zvát nového obchodního partnera domů. V Limě a několika dalších větších městech je soustředěna většina obchodu. V oblastech s menším kontaktem se zahraničními partnery je třeba počítat s často udivující neznalostí a nepřipraveností jednat s cizinci. Lze říct, potenciální partner v takové oblasti očekává, že zahraniční firma vše připraví za něj, i když to logicky není možné. V Latinské Americe není považováno za zdvořilé říct ne. Proto česká firma může nabýt dojmu, že došlo k dohodě, i když tomu tak není.

Pokud se týče bezpečnostních poměrů, dříve bylo Peru považováno za jednu z nejnebezpečnějších zemí na americkém kontinentu (terorismus, Světlá stezka atd.). V posledních letech se bezpečnostní situace zlepšila, je však nutné dodržovat jisté zásady – pokud možno necestovat v noci neautorizovanou dopravou, využívat jen radio taxi (hotelové taxi nebo taxi zavolané přes renomovanou mobilní aplikaci), z letiště jen oficiální taxi službou při úhradě předem na přepážce, po setmění vycházet jen ve čtvrtích se zvýšenou bezpečností, nenosit u sebe příliš velkou hotovost, zavazadla ponechávat na bezpečném místě a dát přednost jednoduchému a neokázalému oblečení (i doplňkům), nenosit šperky.

4.4. Komunikace

Vzhledem k tomu, že Peruánci dávají přednost komunikaci ve španělštině, pokud česká firma španělsky nemluví, je tlumočník vhodný. Znalost angličtiny roste a zlepšuje se, ale ne rovnoměrně v celé zemi. V některých částech se nelze anglicky domluvit. Není dobré kritizovat místní zvyklosti a snažit se vnucovat český model. Peruánci dávají přednost osobnímu kontaktu. To bylo ale narušeno pandemií, naprostá většina jednání se přesunula do virtuální roviny. Při zaslání e-mailu je třeba ještě potvrdit telefonicky jeho přijetí.

4.5. Doporučení

Materiály nebo alespoň webové stránky ve španělštině. Jednání ve španělštině. Trpělivost při dojednávání obchodu.

4.6. Státní svátky

1.  leden – Nový rok,  březen/duben – Zelený čtvrtek (Velikonoce), březen/duben – Velký pátek (Velikonoce), 1. květen – Svátek práce, 29. červen – Sv. Petr a Pavel, 28. a 29. červenec – výročí nezávislosti a den armády, 30. srpen – Santa Rosa de Lima, 8. říjen – výročí bitvy u Angamos, 1. listopad – Svátek všech svatých, 8. prosinec – Neposkvrněné početí, 25. prosinec – Boží hod vánoční.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Velká část průmyslu a obchodu se koncentruje v regionu Limy (až 70 %), spotřebitelů (32 %) a tento region se též podílí na tvorbě HDP z 44 %  a dalších velkých Arequipa a Trujillo. Využívání místních zástupců je běžné a hojně rozšířené. Peruánský trh je silně konkurenční a je dlouhodobě obsazen hlavními světovými dodavateli všech druhů zboží a služeb. Proto je velmi důležité mít stálého reprezentanta nebo pobočku, jež by pružně reagovala na potřeby trhu. Obchod na dálku je velmi obtížný, i když covidová doba ukázala, že je možný. V některých případech místní distribuční firmy rozlišují, zda je jim nabízen zahraniční produkt výrobcem nebo peruánským zástupcem a podle toho postupují v nákupu – u zahraničního výrobce pak nakupují přímo na svůj sklad, v případě zástupce jej nutí dávat zboží do konsignace. Rozhodně je vhodné se před jednáním s případným obchodním partnerem poradit, zda je pro firmu výhodnější prodávat přímo nebo přes zástupce. Obecně však platí, že místní zástupce je předpokladem úspěchu.

Peruánský zahraniční obchod je liberalizován. Kromě zakázaného zboží neexistují formální překážky při vývozu a dovozu. Celní sazby při dovozu zboží do Peru lze vyhledat zadáním kódu celní položky (HS code) v systému peruánského finančního a celního úřadu SUNAT (http://www.aduanet.gob.pe/itarancel/arancelS01Alias). Všichni importéři musí být zaregistrováni jako právní subjekty a mít od finančního úřadu (SUNAT) přiděleno daňové identifikační číslo – RUC. Všechny podnikající subjekty musí být navíc zapsané v obchodním rejstříku (SUNARP – www.sunarp.gob.pe/index.asp). Obecně jsou dokumenty pro import požadovány ve španělském jazyce.   Běžně se používá (k urychlení) procedura, kdy importér nebo jím pověřený celní deklarant zaregistruje informace o daném zboží 15 dní předem. Při dovozu zboží s hodnotou vyšší než 2.000 USD musí být k odbavení využity služby celního deklaranta. Fyzická osoba může sama provést celní odbavení zboží do 2.000 USD, doporučuje se však použití specializované firmy.  Na dovážené zboží jsou uplatňována dovozní cla, jejichž sazba je současně ad valorem 0 %, 6 % a 11 %. Podobně všeobecná prodejní daň ve výši 18 % se vztahuje na dovážené zboží. Kromě toho v závislosti na druhu zboží může být dovoz zdaněn výběrovou spotřební daní, antidumpingovými cly, vyrovnávacími cly aj. V případě živých zvířat a zboží živočišného původu musí být dáno povolení veterinární správy SENASA. Dovážené potraviny a nápoje musí být registrovány na útvaru ministerstva zdravotnictví pro nezávadnost potravin DIGESA. Farmaceutické a kosmetické produkty vyžadují registraci na příslušném útvaru ministerstva zdravotnictví DIGEMID. Dovoz telekomunikačního zařízení podléhá povolení a homologaci v gesci ministerstva dopravy a komunikací (MTC).  Peruánský systém standardů vychází z mezinárodní praxe WTO. Pro přesnější informace se lze obrátit na kompetentní instituci, kterou je Úřad pro ochranu soutěže a duševního vlastnictví INDECOPI. INDECOPI též akredituje národní a mezinárodní organizace, které mohou vyhodnocovat a potvrzovat plnění platných standardů.

Kontrola vývozu se vztahuje na určité typy produktů (a související služby, údržba apod.) jako např. zbraně a munice, speciální vojenský materiál a zařízení, výbušniny, strategické zboží (šifrovací technologie), zboží dvojího užití (včetně softwaru a technologií), např. letadla a zboží, které by mohlo být použito na mučení, tresty smrti a podobné nelidské zacházení. Podobná omezení platí i při dovozu do Peru.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Investoři a/nebo zahraniční firmy se musí rozhodnout, budou-li provozovat podnik založený dle společenské smlouvy, nebo pobočku. Zakládání společností včetně definice právních forem lze nalézt v zákoně o obchodních společnostech č. 26887. Zakládání smíšených podniků je upraveno zákonem o podpoře zahraničních investic č. 662. Platná právní úprava umožňuje pobočky zahraničních firem transformovat na obchodní společnosti kterékoliv právní formy. Jakoukoliv formu společnosti je třeba zaregistrovat ve veřejném rejstříku (Registros Públicos – SUNARP), přihlásit na daňovém úřadu SUNAT a získat IČO (RUC). Firmu je nutno zaregistrovat také na místním samosprávném úřadu (municipalidad), bez této registrace nelze zahájit činnost a opomenutí vede k vysokým pokutám. Založení společnosti teoreticky trvá 15 dní, kvůli získání potřebných dokumentů může celý proces trvat 26 dní i déle. Nejběžnější formou podniku je akciová společnost (sociedad anónima – S.A.) a obchodní společnost s ručením omezeným (sociedad comercial de responsabilidad limitada – S.R.L.), které také nabízejí relativně nejvíce výhod. Dalšími právními formami jsou uzavřená akciová společnost (sociedad anónima cerrada – S.A.C.) a otevřená akciová společnost (Sociedad Anónima Abierta – S.A.A.), určená pro firmu s více než 750 akcionáři a kótovaná na burze.

Cizí společnosti mohou v Peru volně zakládat své pobočky. Je třeba, aby je zaregistrovaly v místně příslušném obchodním rejstříku v Peru. Dále musí být přiloženo legalizované osvědčení oprávněného orgánu, kde se osvědčuje existence a platnost společnosti, dokument, kde je uvedeno oprávnění zakládat pobočky v cizích zemích a souhlas společnosti se založením pobočky v Peru.  V souladu se zákonem o obchodních společnostech (LGS – Ley General de Sociedades) může pobočka zahraniční firmy získat kteroukoliv právní formu stanovenou zákonem.

Společné podniky fungují na bázi smluv podepsaných mezi jednotlivými stranami. V tomto případě se nevyžaduje zápis do obchodního rejstříku. Zdroje poskytnuté na základě příslušných smluv (Asociación en Participación, Consorcio, Joint Venture) se považují za přímé zahraniční investice, jestliže směřují formou spoluúčasti do výrobních kapacit, aniž by se muselo jednat o vklad kapitálu.

5.3. Marketing a komunikace

Bez reklamy si peruánský spotřebitel výrobek nekoupí – protože jej prostě nezná. České výrobky jsou na místním trhu stále exotické (nejen proto, že mnozí Peruánci netuší, kde se Česká republika na mapě nalézá), ale i proto, že místní nemají k neznámému produktu důvěru. Nutno počítat s tím, že reklamní a propagační materiály musí být ve španělské verzi, anglická či jiná jazyková mutace je nevyhovující. Nejlepší reklamou při prosazování prodeje přes řetězce či distribuční sítě je fyzická prezentace výrobku (pokud je to technicky možné) s využitím veletrhů, specializovaných seminářů apod. S největší pravděpodobností však českou firmu nebo jejího zástupce dodávajícího řetězcům nemine podílení se na reklamě v rámci akcí distributora; osobní prezentace zástupcem výrobce/autorizovaného prodejce je nejúčinnější podporou prodeje. V této souvislosti se peruánský partner staví k realizované obchodní operaci daleko pozitivněji, jestliže partnera osobně zná. Za zbytečné mrhání finančními prostředky lze považovat prezentaci prostřednictvím pošty, pokusy o prodej na dálku apod. Účinná je televizní reklama, sociální média, billboardy, denní tisk, magazíny, časopisy specializované či všeobecné.

Top PR agentury: Trend, Realidades, AGC Comunicaciones, Pop Com PR, Extrategia.

Top HR agentury: Adecco Profesional, Experis Peru Logo, Great Place to Work Peru, Lee Hecht Harrison – DBM Peru, Career Partners Peru.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví v Peru se v posledních letech zlepšila, nicméně nedosahuje uspokojivé úrovně a požadovaných standardů. Hlavní problémy se vyskytují s pirátstvím v oblasti autorských práv hudby, filmové produkce a softwaru. K zajištění ochrany duševního vlastnictví se doporučuje kontaktovat specializovanou právní kancelář. Ochranu duševního vlastnictví zajišťuje Úřad pro ochranu soutěže a duševního vlastnictví (Instituto Nacional de Defensa de la Competencia y de la Protección de la Propiedad Intelectual – INDECOPI). Právní rámec ochrany duševního vlastnictví zajišťuje zákon č. 822 z roku 1996 a Rozhodnutí č. 344, č. 486 a 351 Dohody z Cartageny (založení Andského společenství) o ochraně patentů, obchodních značek a obchodních označení. Peru je členem WTO a Mezinárodní organizace pro ochranu duševního vlastnictví (WIPO), je signatářem Pařížské konvence o průmyslovém vlastnictví z roku 1884 a dalších konvencí v této oblasti. V roce 1994 Peru ratifikovalo dohodu WTO o obchodních aspektech duševního vlastnictví (Dohoda TRIPS). Peru je také aktivním členem Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodního zápisu. Zahraniční značky musí plnit stejná pravidla jako národní značky.

5.5. Trh veřejných zakázek

Na veřejné zakázky jsou ze zákona vypisována výběrová řízení. Přehled výběrových řízení je přístupný na internetu (Organismo Supervisor de las Contrataciones del Estado – OSCE) na Sistema Electrónico de Contrataciones del Estado. Pro účast ve výběrovém řízení pro státní sektor musí být firma registrována v RNP – Registro Nacional de Proveedores del Estado. Existuje také „černá listina“, která některým firmám buď dočasně, nebo na neurčito z různých důvodů (nejčastěji podvody při veřejných soutěžích, neplnění vyhraných soutěží apod.) zakazuje účast ve veřejných soutěžích (Registro de Inhabilitados para Contratar con el Estado). Zahraniční firma může být zaregistrována, znamená to však dodat veškeré dokumenty, včetně referenčních akcí (ať vyprojektovaných nebo zrealizovaných) ve španělském jazyce. Tyto dokumenty nemusí být ověřeny peruánskou ambasádou v příslušné zemi. Stačí čestné prohlášení firmy o pravdivosti předložených údajů. Registrace platí na jeden rok. Při přihlášení do výběrového řízení se platí poplatek, který se musí platit na místě. Vzhledem k velkým vzdálenostem v Peru to zvýhodňuje lokální firmy. Registraci v RNP musí provést právní zástupce nerezidentní zahraniční firmy v místě.   Speciální kapitolu tvoří zakázky Ministerstva vnitra Peru v tendrech typu stát – stát, které se týkají tzv. strategického materiálu pro policii. Nová směrnice č. 05-2018-IN-OGAF vydaná v prosinci 2018 předepisuje všem firmám, které se chtějí těchto tendrů zúčastnit, registraci v seznamu zahraničních dodavatelů. K ní firmy (pokud se jedná o soukromé subjekty) potřebují doložit garanci od kompetentního orgánu svého státu (např. Ministerstva obrany) o jejich solidnosti, dobrém jménu atd. Tato registrace se dělá pouze jednou a platí pak pro všechny tendry Ministerstva vnitra.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Účastníci jakéhokoliv sporu, tedy i obchodní povahy, se mohou obrátit na nezávislý soud. Je však třeba počítat s velkou byrokracií a nezbytnou pomocí místního právního zástupce. Limská obchodní komora zahájila v roce 1998 činnost arbitráže. I když její výsledky nejsou právně závazné, členové obchodní komory jsou zavázáni arbitrážní řešení respektovat.

Obchodní operace ztěžuje i byrokracie a korupce. Předpokladem úspěšnosti je zajištění financování obchodu. V mnoha případech požadují peruánští zákazníci odklady plateb a úvěry.

O platební morálce obecně platí, že v případě zahraničních společností či velkých obchodních řetězců je ve srovnání s místním prostředím výrazně lepší. Největší maloobchodní řetězec Wong, např. platí s odkladem 30 – 90 dní, totéž platí i pro další maloobchodní řetězce. V zásadě je nutné u prvních obchodů rozložit rizika (platby předem, akreditivy atd.). Protiúhrady plateb v místní měně jsou poukazovány do zahraničí v rámci běžných termínů bankovní administrativy. Obdobná situace je při otevírání akreditivů, mění se pouze jejich cena v závislosti na momentální hospodářské situaci. V obchodním platebním styku se v současné době využívá všech běžných platebních nástrojů používaných v zahraničním obchodě. Platební morálka místních subjektů většinou není nijak vysoká a celkově odpovídá všeobecné fiskální a platební disciplíně. Tento fakt je třeba vždy mít na paměti při volbě platebního nástroje. Vymahatelnost finančních prostředků je v místním systému obtížná. Doporučuje se využít pojišťovacích služeb (např. EGAP) proti všem krátkodobým i dlouhodobým komerčním rizikům.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Ke vstupu do Peru je potřebný cestovní pas s platností nejméně 6 měsíců.  Délka maximálního povoleného bezvízového pobytu je 180 dnů (6 měsíců).  Imigrační úředník může požadovat předložení dokladů potvrzujících zajištění plánovaného pobytu v Peru a návratu ze země (zpáteční letenka, finanční zajištění, rezervace ubytování atd.). Formálně neexistuje omezení pro počet vstupů (nicméně při opakovaných vstupech bývá doba pobytu zkracována a nakonec opakování bezprostředního dalšího vstupu i zakázáno). V případě cest do Peru za jiným než turistickým účelem platí pro občany ČR povinnost obstarat si vízum na velvyslanectví Peru v Praze (www.peru-embajada.cz). Délka pobytu na vízum je maximálně 90 dnů. Vízum lze prodloužit na migračním úřadě v Peru. Pokud se jedná o pobyt za účelem obchodu, studia, stáže, práce atd., měl by s vyřízením pobytu delším než 90 dnů pomoci zvoucí peruánský subjekt. V daném případě lze také využít možnost přicestovat v rámci bezvízového turistického pobytu a požádat o změnu migračního statutu. Přihlašovací povinnost není v Peru zavedena. Při cestě motorovým vozidlem je při vstupu do Peru vyžadováno předložení platného řidičského průkazu, technického průkazu vozidla a pojistky uzavřené buďto u peruánské, nebo u mezinárodní pojišťovny uznávané v Peru. V Peru platí obvyklá dovozní omezení pro cestovatele s tím, že je zakázáno dovážet potraviny v syrovém stavu, více než 200 ks cigaret či 3 litry alkoholických nápojů. V rámci některých vnitrostátních letů je požadován letištní poplatek do výše do 5 USD. Od září 2015 má Peru nový migrační zákon. Mezi nejdůležitější změny tohoto zákona patří to, že tento nový zákon zjednodušuje příchod vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků, specialistů nebo řídících pracovníků nadnárodních firem do Peru. Díky novému zákonu se mohou tyto osoby přímo přihlásit k pobytu v Peru. Další změna se týká mezinárodních investorů, kterým může být poskytnuta flexibilně délka pobytu až 365 kalendářních dní s možností prodloužení a několikanásobných vstupů. Zahraniční občané také mohou získat pracovní smlouvu nebo smlouvu o poskytování služeb ve veřejném sektoru. Pro založení společnosti je požadováno mít podnikatelská víza. S bezvízovým vstupem je nutné zažádat o speciální povolení pro podepisování dokumentů.

Obecně nejnebezpečnějším městem v Peru je Lima s vysokou úrovní pouliční kriminality, za ní následují turistická centra a velká města Arequipa, Puno, Trujillo a Cusco. Ani ostatní regionální města (včetně středně velkých) nevynikají (zejména v nočních hodinách a odlehlých místech) přílišnou bezpečností, proto je potřeba být obezřetný i tam. Rizikové jsou též dálkové přesuny v nočních hodinách. Proto je doporučeno se před cestou do Peru zaregistrovat se na portálu DROZD, sledovat aktuální vývoj a respektovat nařízení a doporučení místních státních orgánů. Často se stává, že jsou manifestanty blokovány některé silnice, popř. je omezován přístup do některých oblastí Peru.

Při pobytu v Peru je vhodné kontaktovat informační kanceláře PromPerú a IPerú, kde je možné získat aktuální informace o např. uzavírkách silnic. V „Manuálu pro návštěvníky Peru“ jsou užitečné kontakty na důležité úřady a instituce. Peru se nachází ve vysoce aktivní tektonické oblasti, tudíž je možné se v průběhu pobytu setkat se zemětřesením, či menšími otřesy. Základní pravidlo, jak se chovat v průběhu zemětřesení, je: zůstaňte klidní. Ve městech jsou pro přepravu bezpečnější taxi než mikrobusy, ve kterých dochází k okrádání turistů. Všeobecně platí, že při cestování hromadnou dopravou (taxi, mikrobus) je třeba se mít na pozoru. Cena taxi je smluvní (neexistují taxametry), jistější je používání např. hotelové taxi nebo zavedené aplikace. K cestám mezi městy lze použít dálkové autobusy. Meziměstská autobusová přeprava není drahá. Doporučuje se cestovat pouze zavedenými autobusovými společnostmi, kde je záruka dobrého technického stavu autobusů. Automobilem z půjčovny v Peru nelze opustit zemi. Dle dohody je možné vozidlo vrátit jinde, než bylo zapůjčeno. Mýtné na silnicích není vysoké. Povrch místních silnic je relativně dobrý, zejména to platí pro hlavní silniční tepnu, kterou je Panamerická silnice. Ve vnitrozemí je však třeba počítat s častými výmoly, hlavně po dešti, popř. s padajícím kamením a závaly. Při cestách po Peru se doporučuje dbát ostražitosti, neboť styl jízdy místních řidičů je poměrně bezohledný.

Obecně platí pravidlo, že se nekonzumuje voda z vodovodního kohoutku, pouze voda balená – tzn. v lahvích nebo sklenicích. Zelenina a ovoce se doporučují před konzumací dobře omýt vodou, popř. dezinfikovat.

Za nejvhodnější způsob placení se považuje vedle hotovosti používání kreditních nebo debetních karet. V souvislosti s pandemií vzrostl bezhotovostní styk. S narůstající vzdáleností od Limy se snižuje pravděpodobnost výskytu bankomatů. Nezbytnou hotovost se doporučuje rozložit na menší částky a uschovat v různých částech oděvu nebo zavazadel. Při pobytu v hotelových zařízeních je vyžadováno předložení pasu se vstupním razítkem.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Peru má relativně liberální ekonomiku a otevírání se světu je jednou z vládních priorit. V tomto ohledu je upravena i legislativa, která obecně umožňuje zaměstnávání cizinců a místních sil zahraničními subjekty působícími v zemi.

V případě cizinců nesmí jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců přesáhnout 20 % a na celkovém objemu mzdových prostředků 30 % (jinými slovy na každého zahraničního pracovníka musí společnost zaměstnávat minimálně 4 Peruánce).

Místní legislativa je v jiných ohledech nediskriminující, ale administrativní záležitosti jsou bez znalosti místní legislativy či bez pomoci místního právního zástupce nebo poradenské firmy velmi zdlouhavé a obtížné. Peru se dlouhodobě vyznačuje vysokou administrativní náročností v této oblasti. Při pronikání na peruánský trh lze doporučit kontakt s některou z poradenských a konzultačních kanceláří, které za úplatu pomohou s právními aspekty zřízení zastoupení, byť by se mělo jednat jen o zastupitelskou smlouvu. Naprosto nezbytné jsou pak konzultace v pracovně-právních a daňových otázkách – potřebné informace je samozřejmě možno získat i od státních institucí, nicméně nikoli ve vyčerpávající formě a zpravidla po déle trvajícím hledání úředníka, který by nejenže znal všechny potřebné předpisy, ale byl i ochoten je sdělit. Určitá investice na začátku působení se vrátí jak v podobě ušetřeného času, tak zejména v podobě právní čistoty a dodržování místních norem po celou dobu existence firmy.

Pracovní vztahy, týkající se zahraničních občanů, cestujících do Peru za účelem poskytování služeb pro domácí společnosti, se řídí pracovními smlouvami pro zahraniční pracovníky. Tito pracovníci mají právo na stejné podmínky, poskytované všem zaměstnancům v soukromém sektoru, a podléhají rovněž uplatňování stejné výše daní a příspěvků, pokud jsou tzv. rezidenti.

Minimální mzda pro r. 2021 byla stanovena na 930 PEN/měsíc. 4. dubna 2022 byla minimální mzda zvýšena na 1.025 PEN/měsíc.

V Peru existuje síť soukromých a státních zdravotnických zařízení. Soukromá zařízení jsou na podstatně vyšší úrovni. Praxe v případě ambulantního ošetření či hospitalizace je u obou typů zdravotnických institucí obdobná. Pacient musí vyšetření zaplatit v hotovosti či kreditní kartou (ve většině případů je požadována úhrada vyšetření předem) s tím, že proplacení nákladů si pacient se zdravotní pojišťovnou zařizuje následně na základě účtu vystaveného peruánským zdravotnickým zařízením. Obecně platí, že každý cestovatel by měl mít pro pobyt v Peru sjednáno zdravotní pojištění a v případě využití místního zdravotnického zařízení kontaktovat svou pojišťovnu.

5.9. Veletrhy a akce

EXPOMINA PERÚ 2022 – důlní průmysl, 27. – 29. 4. 2022 (každé dva roky), Lima, www.expominaperu.com

SEGURITEC PERU – Mezinárodní veletrh bezpečnosti; vybavení, dodávky a služby pro fyzickou, průmyslovou, požární, záchrannou a policejní bezpečnost, 18. – 20. 5. 2022 (každé dva roky), Lima, www.thaiscorp.com/seguritec

EXPO PLAST PERÚ – plastikářský průmysl, 24. – 27. 8. 2022 (každé dva roky), Lima, www.expoplastperu.com

EXPOALIMENTARIA –  potravinářský průmysl, 21. – 23. 9. 2022 (každoročně), Lima, www.expoalimentariaperu.com

PERUMIN – těžební průmysl, 26. – 30. 9. 2022 (každé dva roky), Arequipa, www.convencionminera.com/perumin35

TOC AMERICAS – přístavy a dodavatelé služeb pro přístavy, 26. – 28. 10. 2022 (každoročně), Lima, www.tocevents-americas.com

FIGAS -Mezinárodní veletrh specializovaný na plyn, 26. – 28. 10. 2022 (každé dva roky), Lima, www.thaiscorp.com/figas

EXPOTEXTIL – textilní průmysl, 3. – 6. 11. 2022 (každoročně), Lima, www.expotextilperu.com

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Limě (Embajada de la República Checa en Lima)

Baltazar la Torre 398, San Isidro, Lima, Peru

Tel.: 00511/2643381, 2643374, e-mail: lima@embassy.mzv.cz, e-mail ekonomický úsek: commerce_lima@mzv.cz (slouží také pro PROPEA)

Umístění ZÚ v Limě: blízko křižovatky ulic Av. Salaverry a Av. Javier Prado; čtvrť San Isidro; přístup z ulice Baltazar la Torre

Provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek: 08:30 – 17:00, úřední hodiny konzulárního úseku pro veřejnost: pondělí, středa, pátek: 09:00 – 12:00, víza: úterý a čtvrtek: 09:00 – 12:00

Honorární konzulát ČR v Callao (Consulado Honorario de la República Checa en Callao)

Honorární konzul p. Raúl Alta Torre del Aguila

Av. Javier Prado (Circ. Golf Los Incas) 134, Torre 2, Of. 902 Surco, Lima 33, Peru

Tel.: 00511/7434630 nebo 7434633, e-mail: info@hczconsul.com; callao@honorary.mzv.cz

Kancelář CzechTrade Peru

Ředitel kanceláře Martin Rossbach

Tel.: 00511/2643381, l. 35, e-mail: martin.rossbach@czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Mezinárodní telefonní předvolba pro Peru je +51.

První pomoc včetně rychlé lékařské pomoci: 116 (zabezpečováno hasiči)

Hasiči: 116 (+ centrála v Limě: 222 0222; centrála v Callao: 465 5183)

Policie: 105

Dopravní policie: 110

Turistická policie: (1) 460 1060

Letiště Lima – ústředna: (01) 517 3100

Červený kříž: (01) 4700606

Ochrana spotřebitele (INDECOPI): 0800 4 4040, 224 7777

Nemocnice v Limě:: Clinica AngloAmericana: pohotovost – (01) 616 8902, ústředna – (01) 616 8990, Clínica Ricardo Palma: (01) 224 2224, (01) 224 2226, Clínica Delgado: ústředna (01) 377 7000, Emergency Hospital Jose Casimiro Ulloa: (01) 204 0900 (státní zdravotnické zařízení)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Portál vlády Peru: http://www.peru.gob.pe

Portál prezidentské kanceláře: http://www.presidencia.gob.pe

Portál předsedy vlády: http://www.pcm.gob.pe

Portál soudní moci Peru: http://www.pj.gob.pe

Kongres: http://www.congreso.gob.pe

Centrální banka Peru: http://www.bcrp.gob.pe

Národní banka: http://www.bn.com.pe

Bankovní asociace: http://www.asbanc.com.pe

Národní daňový a celní úřad: http://www.sunat.gob.pe

Národní registr: https://www.sunarp.gob.pe/index.asp

Obchodní rejstřík: https://www.sunarp.gob.pe/bus-personas-juridicas.asp

Ministerstvo zahraničního obchodu a cestovního ruchu: http://www.mincetur.gob.pe/

Burza cenných papírů Lima: http://www.bvl.com.pe

Národní statistický úřad: http://www.inei.gob.pe

Národní centrum strategického plánování: http://www.ceplan.gob.pe

Národní komise boje proti drogám: http://www.devida.gob.pe

Národní úřad pro ochranu spotřebitele: http://www.indecopi.gob.pe

Úřad ombudsmana: http://www.defensoria.gob.pe

Národní rada pro vědu a technologie: http://www.concytec.gob.pe

Nejvyšší kontrolní úřad: http://www.contraloria.gob.pe

Nejvyšší volební soud: http://www.jne.gob.pe

Nejvyšší státní zastupitelství: http://www.mpfn.gob.pe

Ústavní soud: http://www.tc.gob.pe

Ministerstvo zahraničí: http://www.rree.gob.pe

Peruánská agentura pro zahraniční spolupráci: http://www.apci.gob.pe

Ministerstvo hospodářství a financí: http://www.mef.gob.pe

Státní agentura pro podporu exportu a cestovního ruchu PromPerú: http://www.promperu.gob.pe

Státní investiční agentura ProInversión: http://www.proinversion.gob.pe

Asociace vývozců Peru: http://www.adexperu.org.pe

Limská obchodní komora: http://www.camaralima.org.pe

Americko-peruánská obchodní komora: http://www.amcham.org.pe

Obchodní a průmyslová komora Arequipa: http://www.camara-arequipa.org.pe

Peruánská komora sektoru stavebnictví: http://www.capeco.org

Ministerstvo kultury: http://www.cultura.gob.pe

Státní ropná společnost PetroPerú: http://www.petroperu.com.pe

Geologicko-důlní a metalurgický institut: http://www.ingemmet.gob.pe

Peruánská tisková agentura Andina: http://www.andina.com.pe

Deník El Comercio: http://www.elcomercioperu.com.pe

Deník La República: http://www.larepublica.pe

Deník Gestión: http://gestion.pe

Turistický a kulturní portál Perú Info: http://www.peru.info

Asociace veletrhů AFEP: http://www.afep.pe




• Teritorium: Amerika | Peru | Zahraničí