Zdravotnictví patří k výrazně podfinancovaným sektorům peruánské ekonomiky. Chybí nemocniční zařízení, lékaři a technologie (případně jsou zastaralé – podle odhadů dokonce i o 10 let více než u vybavení v sousedních zemích). Ve srovnání s některými latinskoamerickými státy Peru dosud investovalo velmi málo do zdravotního sektoru. Velkým problémem je také schopnost využít veřejné prostředky určené pro zdravotnictví. Z důvodu nesprávného zacházení s veřejnými prostředky na celostátní, regionální i místní úrovni je pouze 40 % proinvestováno správně.

Ve srovnání s předchozími lety nedošlo navýšení rozpočtu ve zdravotnictví, drží se na stabilní hodnotě okolo 30 mld. PEN a zaměření sektoru je stejné jako v předchozích letech, kdy v březnu 2024 byl vládou schválen dokument Národní priority v oblasti zdravotnictví na období 2024 – 2030, který stanovuje 50 priorit, které by měly vést ke zlepšení přístupu ke zdravotní péči a zvýšení její kvality, zlepšit zdraví Peruánců a zlepšit řízení zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví vyčleňuje pravidelně okolo 1 mld. PEN na investice s cílem posílit základní zdravotní péči v regionech. Prostřednictvím Národního programu investic do zdravotnictví PRONIS by Ministerstvo mělo začít budovat zdravotnická zařízení v regionech Amazonas, Áncash, Apurimac, Cajamarca, Cusco, Huancavelica, La Libertad, Lambayeque, Lima, Loreto a Puno. Další část investic směřuje na dobudování nemocnic v oblasti Áncash prostřednictvím programu Obras por Impuestos (Výstavba za daně). Na základě smluv G2G budou vybudovány specializované nemocnice v regionech Apurimac, Arequipa, Puno, Piura a La Libertad. Na dovybavení a nákup přístrojů je určeno 230 mil. PEN. Na provozní náklady regionálních zdravotnických zařízení je přiděleno 88 mil. PEN.

Podle údajů z posledních let je v Peru v nevyhovujícím stavu 94 % státních nemocnic. Rovněž 98 % zdravotnických zařízení první úrovně čelí podobným problémům s nevyhovující technickou a provozní kapacitou.

V roce 2025 zahájila peruánská vláda realizaci programu „Plán stoletých nemocnic“, jehož cílem je komplexní modernizace a obnova historických státních nemocnic starších 100 let. Program se zaměřuje na 11 klíčových nemocnic, zejména v Limě a vybraných regionech, které dlouhodobě čelí vážným infrastrukturním a kapacitním nedostatkům. Projekty zahrnují výstavbu zcela nových areálů, výrazné zvýšení lůžkové kapacity včetně jednotek intenzivní péče a zavedení moderních zdravotnických technologií. Realizace probíhá postupně od počátku roku 2025 a je financována kombinací státního rozpočtu, mechanismů G2G a nástrojů programu PRONIS. Program má zásadní význam pro modernizaci terciární zdravotní péče v Peru.

V Peru je prakticky neustále velká poptávka v oblasti neonatologie. Veřejná zdravotnická zařízení potřebuji nové přístroje do porodnic a dětských oddělení, včetně inkubátorů, monitorů na měření základních životních funkcí, fototerapeutických lamp, zařízení pro intenzivní péči o novorozence ve vážném stavu apod.

Současná situace taktéž nahrává intenzivnímu rozvoji takzvaného elektronického či mobilního zdravotnictví, včetně umožnění online konzultace s odborníkem, online přístupu pacientů ke svým lékařským záznamům apod., to vše při respektování nejvyšších standardů ochrany soukromí online. 

Státní zdravotní infrastruktura je tvořena z nemocnic (3 %), zdravotnických center (12 %), individuálních zdravotnických míst (např. ordinace všeobecného lékaře, 42 %), specializovaných institucí (0,1 %) a lékařských a zubních ordinací (42 %).

Odhaduje se, že na každých 390 obyvatel připadá pouze jeden lékař a jedna zdravotní sestra na každých 368 obyvatel v celé zemi.

56 % lůžek se nachází v nemocnicích ministerstva zdravotnictví (MINSA) a regionálních vlád, 19 % v EsSalud a zbývajících 26 % v jiných institucích, jako jsou soukromé kliniky. V Peru připadá 15,6 postelí na každých 10 000 obyvatel (informace z roku 2023).

Peruánská ekonomika vykazuje rostoucí poptávku po elektrické energii. V roce 2024 bylo vyrobeno přibližně 60 TWh elektřiny, což představovalo meziroční nárůst o 3 %. Výroba byla nadále rozdělena především mezi vodní a tepelné elektrárny, jejichž podíl činil přibližně 90 %, zatímco na obnovitelné zdroje, zejména větrné a solární elektrárny, připadlo zbylých 10 %.

Ministerstvo energetiky a dolů (MINEM) představilo na začátku roku 2025 seznam projektů na období 2025–2026, který zahrnuje 31 projektů výroby a přenosu elektrické energie s plánovaným zvýšením instalovaného výkonu o 1 213 MW.

Ke konci r. 2024 bylo na elektrickou síť ve venkovských oblastech země napojeno 86,7 % domácností a MINEM dále pokračuje ve své strategii prosazené zákonem z roku 2020 prostřednictvím Národního plánu elektrifikace 2024–2033, který má za cíl zvýšit procento připojení a pokrýt i odlehlé oblasti.

Podle Národního energetického plánu 2014–2025 činil v roce 2013 podíl tzv. netradičních obnovitelných zdrojů energie, zahrnujících malé vodní elektrárny do 20 MW, solární, větrné a biomasové zdroje, přibližně 2,5 % výroby elektrické energie.

V následných strategických dokumentech a aktualizacích energetické politiky Peru je počítáno s postupným zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů, přičemž dlouhodobé scénáře do roku 2040 pracují s možností dosažení podílu až kolem 20 %. Realizace tohoto cíle by si vyžádala významné investice v řádu několika miliard USD, zejména do výroby z obnovitelných zdrojů a do modernizace přenosové soustavy.

V roce 2025 došlo v Národním systému elektrického propojení SEIN (je na něj připojeno 95 % uživatelů) k významným změnám tarifů. Tyto tarify ovšem měsíčně kolísají a aktuální situace z dubna 2026 vykazuje nárůst pro domácnosti o 1,07 % a pro firmy o 0,06 %.

Peru v posledních letech zintenzivnilo snahy o digitalizaci země. Podle indexu OECD E-Government se Peru posunulo do skupiny 60 zemí s nejvíce rozvinutou digitalizací státu, v Latinské Americe je v této skupině 6 zemí. Nejnovější index OECD E-Government uvádí Peru také na 34. místě s tím, že dosud nejsou k dispozici data ze SRN, USA, Slovenska, Řecka a Švýcarska. Tedy zemí, u kterých se předpokládá vyšší úroveň digitalizace. Peru by pak obsadilo 40. místo.

Ačkoli je digitalizace patrná zejména v oblasti e‑governmentu, digitální identity, online veřejných služeb a rozšiřování digitální konektivity mimo hlavní městské oblasti, přetrvávají výrazné rozdíly mezi Limou a regiony a kvalita digitálních služeb je nadále nerovnoměrná.

Digitální transformaci země zastřešuje Sistema Nacional de Transformación Digital (Národní systém pro digitální transformaci). Koordinační roli má Sekretariát pro digitální transformaci. Systém sdružuje příslušná ministerstva, Národní radu pro vědu, technologie a technologické inovace Concytec, Výbory pro digitalizace další veřejných institucí na národní úrovni a organizace ze soukromého sektoru, občanské společnosti a akademické sféry.

Podle nejaktuálnější údajů (2024) mělo 77,1 % Peruánců přístup k internetu, což je pětkrát více než v r. 2019. V Limě a okolí to bylo dokonce 88,2 %, ve venkovských oblastech 54,0 %. Nejvíce používá internet skupina ve věku 19 – 24 let, a to 94,5 %. V používání internetu Peru však stále v rámcí Latinské Ameriky zaostává za Chile (90,7 %), Argentinou (88,4 %), Brazílií (80,5 %) a Mexikem (78,6 %). Mobilní telefon mělo v r. 2024 již 96 % domácností. 

V lednu 2020 vláda schválila takzvanou Digitální agendu ke 200. výročí založení Peru: seznam kroků nezbytných k digitalizaci veřejné správy za účelem usnadnění administrativních úkonů občanů. Podle BID potřebují v současnosti Peruánci v průměru 8 hodin na vyřízení běžného administrativního požadavku, což je 2. nejdelší doba v Latinské Americe. BID se také stal hlavním partnerem Peru v implementaci digitalizace státní správy. Finančně podporuje aktivity nově vytvořeného Generálního sekretariátu pro digitalizaci, včetně poskytnutí grantu 10 mil. USD na vytvoření jednotné platformy pro dotazy a požadavky občanů. BID bude dále financovat zavedení digitalizace pro 24 nejvíc žádaných občanských procesů. 

Peru participuje na programu EU BELLA, který by prostřednictvím podmořského kabelu zlepšit propojení Evropy a Latinské Ameriky.

Mezi r. 2019 a 2023 vzrostl počet nákupů přes internet (e-commerce) ze 6 milionů na 20 milionů. V r. 2025 se přes 70 % elektronických nákupů uskutečnilo prostřednictvím chytrých telefonů. V Peru jsou velmi rozvinuté aplikace internetového bankovnictví a došlo ke zvýšení používání elektronických peněženek, konkrétně se jedná o Yape a Plin.

Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a online řešení. Národní plán pro konkurenceschopnost 2019–2030 předpokládá postupný nárůst veřejných investic do ICT, včetně vytvoření centralizované digitální datové platformy, která umožní žadatelům přímo a transparentně se ucházet o vládní prostředky na vývoj inovací a poskytne informace o programech a datech Národního systému vědy a technologie (SINACYT). Již nyní funguje v rámci Ministerstva produkce nová platforma „Innovate Peru“ (Inovuj se, Peru) s cílem zapojení soukromého sektoru do vývoje a zavádění digitálních řešení. ICT firmy, inženýrské asociace či programátoři zde mohou nalézt informace o tendrech, hackathonech a dalších výzvách v oblasti využití AI, internetu věcí, blockchains, robotiky, smart cities apod.

V r. 2024 byly realizovány investice do dopravní infrastruktury ve výši 800,0 mil. USD (o 11,0 % více než v předchozím období), do infrastruktury přístavů 124,7 mil. USD.

V listopadu r. 2024 byl slavnostně otevřen přístav Chancay, čínská investice v hodnotě cca 3,4 mld. USD. Přístav měl usnadnit námořní přepravu zboží nejen mezi Peru a Čínou, ale také latinskoamerickými zeměmi na atlantském pobřeží. Ačkoli přístav představuje významný posun v námořní logistice mezi Peru a Asií, zejména Čínou, Jeho strategické zaměření a vlastnická struktura hovoří jasně, že přístav bude sloužit především čínským obchodním a geopolitickým zájmům, nikoli jako plnohodnotný regionální logistický uzel Latinské Ameriky.Okolí přístavu se nadále setkává s nedostatky, primárně se jedná o nedostatečnou silniční síť v okolí, kde zhruba 60 % komunikací nemá asfaltový povrch. Pozemní přeprava zboží z Brazílie směrem k přístavu Chancay zatím není ekonomicky konkurenceschopná vůči tradičním trasám vedoucím přes atlantické přístavy a říční dopravu. Přístav Chancay tak v současné podobě spíše posiluje bilaterální osu Peru–Čína, než aby představoval efektivní integrační infrastrukturu pro celý region.

V r. 2024 a 2025 bylo realizováno 11 projektů v režimu PPP v hodnotě 6,076 mld. USD (o 160,5 % více než v r. 2023), jako např. rozšíření letiště Jorge Cháveze v Limě, Terminál Sever přístavu Callao, linka 2 metra Lima nebo vybudování sítě regionálních letišť. Některé projekty byly dokončeny v průběhu r. 2025, ale téměř polovina z nich má aktuálně velké zpoždění, nebo je teprve ve fázi veřejné soutěže. 

Vědecko-technické aktivity jsou v Peru tvořeny Sistema Nacional de Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica SINACYT (Národní systém pro vědu, technologii a technologickou inovaci), který tvoří následující subjekty:

• El Consejo Nacional de Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica CONCYTEC (Národní rada pro vědu, technologii a technologickou inovaci), který systém zastřešuje
• El Fondo Nacional de Desarrollo de la Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica FONDECYT (Národní fond pro rozvoj vědy, technologie a technologické inovace)
• El Consejo Consultivo Nacional de Investigación y Desarrollo para la Ciencia y Tecnología CONID (Národní konzultační rada pro výzkum a rozvoj vědy a technologie)
• vědecká pracoviště spadající do působnosti regionálních vlád a radnic
• univerzity, podnikatelský sektor, programy, instituce v oblasti vědy a technologie
• El Instituto Nacional de Defensa de la Competencia y de la Protección de la Propiedad Intelectual INDECOPI (Národní institut na ochranu konkurenceschopnosti y práv duševního vlastnictví)
• původní komunity jako subjekty zachovávající a šířící tradiční znalosti a zvyky
• veřejné výzkumné instituce
• další subjekty nebo programy poskytující prostředky na rozvoj vědy a technologie.

Na podporu vědy, výzkumu a inovací má Peru 2 základní programy:

• PROCIENCIA – Programa Nacional de Investigación, Ciencia y Estudios Avanzados (Národní program pro výzkum, vědu a pokročilé studie)
• PROINNÓVATE – Programa Nacional de Desarrollo Tecnológico e Innovación (Národní program pro technologický rozvoj a inovace), který je zaměřený na výrobní sektor (součástí Ministerstva výroby)

CONCYTEC v r. 2024 investoval v rámci 324 projektů do rozvoje vědy, technologie a inovací téměř 224,7 mil. PEN, což bylo o 70 % více než v r. 2022.

V lednu 2024 CONCYTEC předložil návrh Národní politiky pro vědu, technologii a inovace do r. 2030 .

Na rozvoj vědy a technologie v Peru je třeba nahlížet v kontextu politickém, ekonomickém, společenském nebo kulturním.

Ekonomika v posledních letech roste nižším tempem než potřebným, a to jak z důvodů vnějších (především covid-19 a s ním spojené zpomalení světového hospodářství, válka na Ukrajině), tak z důvodů vnitřních (politická nestabilita a s ní související častá výměna osob v rozhodovacích pozicích a vysoká míra korupce). Ani produktivní struktura není dostatečně rozvinutá, a proto si nevynucuje zavádění technologicky náročnějších procesů (podle studií peruánské firmy investují pouze 0,13 % svých příjmů do nových technologií a užití vědeckých poznatků). Kolem 50 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, přes 20 % obyvatelstva dokonce žije pod hranicí extrémní chudoby. Tato část populace nemá přístup k vědecko-technickým a inovačním výstupům ani ke vzdělání a zaměstnání s vyšší kvalifikací. Úroveň základního vzdělání v Peru patří k nejnižším v Latinské Americe, což není dobrým základem pro další vzdělávání vědců. Peru tak nemá dostatečnou vědeckou základnu s technologickým vybavením na nejvyšší úrovni.

Podle Global Innovation Index 2024, který měří technologický rozvoj, je Peru na 75. místě ze 133 sledovaných zemí. Na financování vědy a technologie v r. 2024 bylo určeno 0,12 % HDP. V rámci Latinské Ameriky patří Peru k nejhorším zemím. 

Peru participuje v různých programech EU:

• Horizonte 2020/Horizonte Europa – EU soustřeďuje aktivity zaměřené na vědu, výzkum a inovace do několikaletých programů. Horizonte Europa 2020–2027 má rozpočet 95,517 mld. EUR a zahrnuje např. projekty základního výzkumu, rozvoj a přenos technologií, sociální inovace a další. Je otevřený i mimoevropským zemím. Peru participovalo v programu Horizonte 2020. Od r. 2014 se programu ve 35 projektech vedených evropskými subjekty účastnilo 21 výzkumných institucí a univerzit.
• Erasmus+ – program nabízí technologickým a výzkumným centrům, univerzitám, soukromým firmám zlepšovat konkurenceschopnost. Na období 2021–2027 počítá s částkou 2,174 mld. EUR, z kterých 196 je určeno pro Latinskou Ameriku a Karibik. Programu se účastnily různé peruánské univerzity s cílem snížit odliv vysokoškolských studentů do zahraničí.
• Díky programu Bella, na kterém participuje i Peru, byl k červnu 2021 položen podmořský optický kabel o délce 35 tis. km, který propojuje Evropu a Latinskou Ameriku. Rychlejší propojení dá impuls pro nové investice, výměnu zkušeností a znalostí. Na program Bella navazuje Bella II., která chce posílit a rozvinout digitální „ekosystém“ regionu, tj. propojit výzkumné a vzdělávací instituce na obou stranách Atlantského oceánu.
• EU zdarma poskytla služby v rámci satelitních programů Galileo a Copernicus. Konkrétně v Peru mohou pomoci s prevencí přírodních katastrof, monitorováním klimatických změn, při lesních požárech, zemětřeseních, záplavách, stejně jako v zemědělství, rybolovu nebo detekci nelegální těžby.
• EU jako novou možnost spolupráce se soukromým sektorem nabízí Latinské Americe „Digitální hub pro rozvoj“. Aktivita by měla napomoci zavádění inovativních digitálních řešení a tím podpořit technologický rozvoj a konkurenceschopnost firem z regionu.

Na konci března 2025 byl představen dokument La Hoja de Ruta Nacional de Economía Circular al 2030 HRNEC (Národní plán pro cirkulární ekonomiku do r. 2030). Mezi úkoly týkající se výzkumu a inovací jsou:

• implementace cirkulární ekonomiky do programů, plánů a nástrojů VTI
• na národní úrovni získat prostředky na rozvoj VTI
• začlenit pravidla cirkulární ekonomiky do struktury vědecko-technologických parků

Existuje bilaterální spolupráce v rámci univerzit, např. Mendelova univerzita v Brně má úspěšný projekt s Universidad Nacional Agraria de la Selva na výzkumu agrolesnických kávových plantáží.