Výrobkové standardy - dohody TBT a SPS

19. 12. 2002 | Zdroj: Sdružení obrany spotřebitelů (SOS)

Kapitoly článku

Jde o dvě nové dohody, které byly dříve připojeny k hlavní dohodě GATT ve formě kodexů, a tak byly významné jen pro ty země, které se je rozhodly přijmout. Dnes jsou již součástí hlavní dohody. Je to částečně dáno objemem a významem obchodních sporů, vzniklých kvůli výrobkovým standardům a které mohou v budoucnu vzniknout ve volnějším obchodním prostředí.

Úvod

Během Uruguayského kola jednání Světové obchodní organizace (World Trade Organization - WTO) byly do Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT - General Agreement on Tariffs and Trade) začleněny dvě dohody významné pro výrobkové standardy. Sanitární a fytosanitární dohoda (SPS - Sanitary and Phytosanitary Measures) se týká všech opatření zaměřených na ochranu života lidí, zvířat a rostlin před riziky vzniklými rozšířením škůdců a nemocí a představovaných přísadami, kontaminanty a toxiny v potravinách. Stanoví všeobecná pravidla pro zdravotní a bezpečností standardy. Dohoda o technických překážkách obchodu (TBT - Technical Barriers to Trade) se týká všech nepotravinářských výrobků a těch aspektů potravin (např. označení), které přímo nesouvisejí se zdravím nebo bezpečností.

Standardů se dotýká článek 20 klíčových principů WTO, který říká, že žádné ustanovení dohody nesmí bránit přijetí nebo vynucování nezbytných opatření ze strany členské země na ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin za předpokladu, že tato opatření nejsou použita jako prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi nebo jako skryté omezení mezinárodního obchodu.

Dohoda TBT (Technical Barriers to Trade)

Dohoda o technických překážkách obchodu (TBT) stanoví řadu základních pravidel, která musejí členové WTO dodržovat při vytváření technických požadavků, které by mohly narušit obchod. Dohoda TBT se týká činnosti ústředních a lokálních vlád a nevládních orgánů. Týká se přípravy, přijímání a aplikace technických nařízení vztahujících se na průmyslové a zemědělské produkty (s výjimkou opatření podle dohody SPS) a související procesní a výrobní opatření. Dále se týká přípravy, přijímání a aplikace standardů (které nejsou povinné, ale mohou být základem pro nařízení a postupy hodnocení shody včetně testování, certifikace a inspekce).

Nařízení, standardy a procedury nesmějí být navrženy nebo uplatňovány tak, aby vytvářely bariéry obchodu. Nařízení by neměla být více omezující než je nutné pro dosažení legitimního cíle "při zohlednění rizik, která by představovalo jejich nesplnění". Postupy hodnocení shody by měly být jen tak přísné, aby vyvolaly důvěru, že výrobek splňuje nařízení a standardy.

Členové WTO jsou podporováni ve využívání mezinárodních standardů (kde existují) a v propagaci jejich tvorby. Existuje předpoklad, že národní standardy založené na mezinárodních budou upřednostňovány. Členové mohou stanovit vyšší standardy za předpokladu, že budou uplatňovány na dovozy podle principu poskytování nejvyšších výhod a národního zacházení.

Jednou z relativně nových oblastí, které podle spotřebitelů patří do rámce TBT jsou geneticky modifikované potraviny. Spotřebitelská organizace Consumers International prohlásila, žeDohoda o technických překážkách obchodu (TBT) by měla připustit povinné značení geneticky modifikovaných (GM) potravin. Povinné značení GM potravin musí být jasně zařazeno mezi otázky, které se řídí Dohodou TBT, neboť odráží široké zájmy spotřebitelů jako například právo na informace. Je třeba také uznat, že povinné značení GM potravin splňuje dva základní požadavky dohody TBT. Za prvé GM potraviny na non-GM potraviny jsou odlišné produkty a podle toho musejí být označeny. A za druhé označení GM je metodou informování spotřebitelů, která nejméně omezuje obchod. Světová obchodní organizace by neměla podkopávat opatření podporující informovaný výběr.

Dohoda SPS (Sanitary and Phytosanitary Measures)

Sanitární a fytosanitární dohoda (SPS) ukládá vládám zajistit, aby domácí sanitární a fytosanitární opatření splňovala tyto tři principy:

  • Měla by co nejméně narušovat obchod.
  • Neměla by představovat skrytou bariéru obchodu.
  • Měla by se opírat o vědecké důkazy.

Mezinárodní standardy bezpečnosti potravin stanovené Výborem pro Codex Alimentarius jsou referenčním bodem pro mezinárodně přijaté standardy. Země si mohou stanovit vyšší standardy, pokud splní výše uvedené tři principy. Obchodní spory způsobují odlišné interpretace těchto tří principů.

Dohoda rovněž obsahuje ustanovení na zvýšení transparentnosti SPS opatření. Dohoda vyzývá vlády, aby vytvořily národní opatření, která "budou konzistentní s mezinárodními standardy, směrnicemi a doporučeními tam, kde existují". Tím se má na mysli mezinárodní orgán pro standardy bezpečnosti potravin Výbor pro Codex Alimentarius.

Tento výbor je mezinárodním orgánem vytvořeným pro tvorbu mezinárodních potravinových standardů. Sanitární a fytosanitární dohoda (SPS) výslovně odkazuje na standardy vyvinuté Výborem pro Codex Alimentarius. V roce 1962 byl vytvořen systém Codexu kvůli široce vnímané potřebě chránit zdraví spotřebitelů a zajistit poctivé praktiky v obchodu s potravinami. Mezinárodně přijaté standardy byly chápány jako prostředek, jak toho dosáhnout. Výbor je společně financován Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO - Food and Agriculture Organization of the United Nations), která pokrývá 80 % rozpočtu a Světovou zdravotnickou organizací (WHO - World Health Organization), která pokrývá zbytek. Výbor má přes 150 členů.

Výbor pro Codex Alimentarius již vytvořil standardy pro více než 230 potravinových komodit (např. šunku, margarín, zpracovanou zeleninu) a vypracoval doporučení pro několik set pesticidů a přísad. Výbor vydává pouze doporučení, nikoli zákony. Avšak Sanitární a fytosanitární dohoda SPS (a do jisté míry i Dohoda TBT) zvýšila vliv Výboru. Jeho doporučení jsou používána jako referenční standard v případě sporu o obchodní bariéry mezi zeměmi a panel pro spory WTO může požádat o technickou radu experty spojené s Výborem.

Dopady na světový obchod

Pro spotřebitelské organizace zde vyvstávají dvě klíčové otázky:

  1. Jak srovnávat standardy Výboru pro Codex Alimentarius s národními standardy? V některých případech může být standard Výboru vyšší než národní a jindy naopak. A to se může dále lišit výrobek od výrobku a stát od státu.
  2. Budou národní vlády schopny stanovit nebo udržet standardy vyšší než jsou standardy Výboru? Ačkoli jsou diskuze velmi komplikované, vztah Výboru k Sanitární a fytosanitární dohodě WTO je ten, že pokud země:
  • nemá žádný standard pro daný produkt anebo má standard nižší než Výbor, může ho zvýšit nebo jednoduše použít standard Výboru, aniž by se dovolávala pravidel WTO. A naopak může odmítnout výrobky, pokud nesplňují standardy Výboru.
  • má přísnější standardy než Codex nebo se chystá zavést vyšší standard, je to podle pravidel WTO možné, ale v případě sporu bude muset předložit vědecké zdůvodnění. To by znamenalo, že člen může mít vyšší standardy.

Dojde-li ke sporu a panel WTO se postaví proti zemi, která uvalila omezení, lze povolit odvetná opatření nebo kompenzaci, nebude-li omezení odstraněno. Například v případu hovězího hormonu zavedly USA odvetné opatření proti EU a zvýšily cla na některé zboží EU.

Pokud bude význam standardů Codexu růst, což je pravděpodobné, protože jsou spojeny s WTO , je zcela klíčové, aby spotřebitelské organizace hrály plnoprávnou roli při jejich vývoji. Protože na rozdíl od WTO není Výbor omezen na zástupce vlád. Zahrnuje také zástupce průmyslu a mezinárodních nevládních organizací jako je spotřebitelská organizace Consumers International (CI). Technicky lze rozhodnutí přijímat systémem jeden stát jeden hlas, ale v praxi se obvykle nehlasuje a rozhodnutí jsou přijímána na základě shody názorů zúčastněných delegátů. Vzhledem k nemožnosti mnoha rozvojových zemí účastnit se všech setkání Výboru a k silnému lobbování zástupců průmyslu má Consumers International za cíl zajistit, aby byly standardy vytvářeny ku prospěchu všech spotřebitelů. Consumers International má důkladný program na vytváření kapacit spotřebitelských organizací v rozvojových zemích pro ovlivňování procesu vytváření standardů ve Výboru pro Codex Alimentarius.

Budoucnost dohod SPS a TBT

Výklad Sanitární a fytosanitární dohody (SPS) a Dohody o technických překážkách obchodu (TBT) bude dále testován obchodními spory. Mezitím dojde k revizím dohod.

Sanitární a fytosanitární dohoda vytvořila SPS výbor odpovědný za její realizaci, ad hoc jednání a další povinnosti. Výbor "bude revidovat fungování a realizaci této dohody tři roky po datu její platnosti (tj. 1998) a poté podle potřeby." Obdobně i Dohoda o technických překážkách obchodu umožňuje revizi každé tři roky. Avšak tyto revize proběhly neformálně, většinou bez účasti veřejných zájmových organizací. Navíc může nedostatek zdrojů omezit účast některých členských vlád. Například revize SPS dohody se neúčastnila žádná africká země. Některé rozvojové země žádaly během revize delší realizační období, ale ostatní země odmítly znovu otevřít text dohody s tím, že to bude muset být posouzeno případ od případu.

Zdá se, že většina výkladu dohod SPS a TBT se vyvine, jak budou spory procházet mechanizmem řešení sporů WTO. Navíc musejí rozvojové země dostat technickou pomoc od WTO, FAO a WHO. Některé rozvojové země si stěžují na to, že národní a mezinárodní standardy na úrovni, kterou nemohou splnit brání přístupu jejich výrobků na trhy. Vyspělé země nejsou ochotné uvolnit regulaci, kterou považují za nezbytnou pro ochranu zdraví a bezpečnosti, ale přijímají potřebu větší technické pomoci rozvojovým zemím. Tato pomoc by měla být zemím poskytnuta proto, aby mohly jednak vyslat své zástupce na vytváření standardů v mezinárodních orgánech a také aby mohly pomoci místním výrobcům splnit tyto standardy. Doposud bylo poskytnuto jen málo takové pomoci.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek