Živnosti

1. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dokument se zabývá problematikou živností, především pak jednotlivými typy živností a správnou volbou určitého typu živnosti. Nastíněn je rovněž problém výkonu živnosti pouze odborně způsobilými osobami a způsoby skončení živnostenského oprávnění.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“), a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

Související zákony

Související právní průvodci

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Záležitostmi souvisejícími s živnostenským podnikáním, tzn. obecně pojmem podnikání, jeho druhy, podmínkami a překážkami provozování živnosti a dalšími věcmi s tím souvisejícími se zabývá a upravuje je živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání). Zákon byl přijat v říjnu roku 1991 a za dobu své platnosti byl mnohokrát novelizován. K zákonu je připojeno pět příloh, které obsahují seznamy jednotlivých živností. (Příloha č. 1 – Živnosti řemeslné, Příloha č. 2 – Živnosti vázané, Příloha č. 3 – Živnosti koncesované, Příloha č. 4 – Živnost volná Příloha č. 5 – Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností). Obsahové náplně jednotlivých živností jsou stanoveny nařízením vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. V tomto článku je již zapracována novelizace živnostenského zákona zákonem č. 303/2013 Sb., s účinností od 1. 1. 2014, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Změny v této novelizaci se týkají především sladění pojmů užívaných živnostenským zákonem s terminologií nového občanského zákoníku, nové úpravy všeobecných podmínek provozování živnosti a dále změn v úpravě pokračování v provozování živnosti po úmrtí podnikatele.

Novinky v živnostenském podnikání od roku 2014

Nová možnost živnostenského podnikání pro nezletilé

S novým občanským zákoníkem se naskýtá nezletilým zcela nová možnost začít s vlastním podnikáním, aniž by k tomu potřebovali odpovědného zástupce jako doposud. Od 1. 1. 2014 mají nezletilí možnost požádat svého zákonného zástupce, aby svolil k jejich samostatnému podnikání, a tento souhlas následně ještě musí stvrdit soud.

V § 33 NOZ je stanoveno, že i nezletilá osoba může vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tedy osoby mladší 18 let, které nedosáhly plné svéprávnosti a způsobilosti samostatně právně jednat, mohou podnikat. Vedle NOZ však i nadále platí další právní předpisy, které omezují spodní hranici pro výkon práce. V tomto případě věk nesmí být nikdy nižší než 15 let.

V první řadě osoba nezletilá s úmyslem samostatného podnikání musí požádat o souhlas své zákonné zástupce. To bývají nejčastěji rodiče, u kterých se předpokládá, že dokážou odhadnout schopnosti svého potomka a správně usoudit, zda žadatel má pro své záměry správné předpoklady. Druhým krokem bude stvrzení rozhodnutí zákonného zástupce soudem, a to pro případ, že by zákonný zástupce přeci jen přecenil schopnosti nezletilého. Tedy soud bude sloužit v tomto případě jako jakýsi korektor.

Podle místa bydliště nezletilého žadatele o podnikání budou místně příslušné soudy, které v těchto věcech budou rozhodovat. V případě kladného vyřízení žádosti může nezletilá osoba zažádat o vydání podnikatelského oprávnění bez jakéhokoliv omezení. Ve výkonu těch činností, které jsou potřebné pro vedení vlastního podniku, nebude nezletilá osoba omezena.

Dále v textu je zařazena i nová úprava všeobecných podmínek provozování živnosti a také institut pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele.

Pojem živnost

Živnost či živnostenské podnikání lze definovat stejně jako podnikání obecně, tedy jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Rozdíl mezi podnikáním obecně a podnikáním živnostenským je v tom, že aby podnikání bylo živností, musí se řídit živnostenským zákonem. Vymezení živnostenského podnikání je tak tedy užší než vymezení podnikání obecně.

Aby šlo o živnost, musí být tedy současně naplněny následující znaky:

  • musí se jednat o činnost soustavnou
  • tato činnost musí být provozována samostatně
  • činnost musí být vykonávána podnikatelem pod vlastním jménem
  • podnikatel vykonává danou činnost na vlastní zodpovědnost
  • cílem této činnosti je dosažení zisku (skutečné dosažení zisku však podmínkou není, podmínkou je pouze úmysl podnikatele dosáhnout zisku)
  • podnikatel splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem

Živnostenský zákon vymezuje podmínky jednak pozitivně tak, jak jsou nastíněny výše, a jednak negativně, tedy co za živnostenské podnikání považováno není. Činnosti, které jinak splňují podmínky živnostenského podnikání, ale za živnost považovány nejsou, jsou taxativně vymezeny v živnostenském zákoně v § 3. Jejich seznam je obsažen v souvisejících dokumentech na konci článku. Za živnost tak není považována například činnost lékařů, advokátů, daňových poradců, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a jiné. Ostatní činnosti, které vykazují znaky uvedené výše v přehledu a nejsou z působnosti živnostenského zákona vyňaty, lze tedy považovat za živnostenské podnikání.

Zákon se vztahuje jak na osoby fyzické, tak i právnické. Živností není jen provozování tzv. drobného podnikání fyzickou osobou, jak bývá někdy mylně chápáno.

Jeden podnikatel může provozovat i více živností, podmínkou však je, aby měl pro každou z nich patřičné živnostenské oprávnění.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Všeobecné podmínky provozování živnosti

Aby mohla dotyčná osoba provozovat živnost, je nezbytné vedle dalších náležitostí stanovených dle druhu příslušné živnosti splnit všeobecné podmínky provozování živnostenského podnikání. Mezi tyto základní podmínky patří

od 1. ledna 2014 jen:

  • bezúhonnost,
  • plná svéprávnost (lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého => nové podmínky, kdy přivolením soudu může podnikat i nezletilá osoba).

Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:

  • pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, nebo,
  • pro trestný čin spáchaný úmyslně, na který se nevztahuje ustanovení předchozího odstavce, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Bezúhonnost se dle § 6 odst. 3 živnostenského zákona prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů, u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona, a u osob, které nejsou občany České republiky ani jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona a výpisem z evidence Rejstříku trestů,nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Je nutné, aby u osoby hodlající živnostensky podnikat nenastala některá z překážek pro provozování živnosti. Samotný živnostenský zákon uvádí jako překážky provozování živnosti tyto situace:

  • Na majetek fyzické či právnické osoby byl prohlášen konkurs; v takovém případě nemůže být živnost provozována ode dne prodeje podniku jedinou smlouvou nebo ode dne právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku.
  • Insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení či proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.
  • Fyzické či právnické osobě byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru.
  • Podnikateli bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu, že závažným způsobem porušil podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, jestliže neplní své závazky vůči státu či jestliže neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky.

Nové překážky od 17.10.2013 - Živnost dále nemůže provozovat (podle doplněného odstavce 6 – provedeno zákonem č. 309/2013 Sb.)

a) fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,

b) fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu, prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránila,

c) právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3,

d) právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že právnická osoba prokáže, že tento člen vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránil.

(7) Osoba uvedená v odstavci 6 písm. a) a b) může ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Je-li provozovatelem živnosti právnická osoba, musí všeobecné podmínky provozování živnosti splňovat odpovědný zástupce této právnické osoby.

Zvláštní podmínky provozování živnosti

Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost vyžadovaná živnostenským zákonem či jiným právním předpisem. Většinou jde o doklad o dosaženém vzdělání či o doklad o délce praxe v příslušném oboru.

Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou definovány pro řemeslné živnosti v § 21 a 22 živnostenského zákona. Zvláštní podmínky provozování živnosti pro živnosti vázané jsou obsaženy v příloze č. 2 zákona a pro živnosti koncesované v příloze č. 3.

K provozování živnosti volné postačí pouze splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, splnění zvláštních podmínek provozování živnosti se nevyžaduje.

Odpovědný zástupce při provozování živnosti

Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědným zástupcem podnikatele může být pouze osoba fyzická, která je s podnikatelem ve smluvním vztahu. Takováto osoba potom odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování příslušných právních předpisů. Odpovědný zástupce musí splňovat jak všeobecné, tak i zvláštní podmínky provozování živnosti a nesmí tuto funkci vykonávat pro více než čtyři podnikatele.

Odpovědného zástupce musí mít:

  • podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti,
  • podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti.

Odpovědného zástupce si ale může podnikatel ustanovit i v případech, kdy to zákon nevyžaduje.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Druhy živností

OPU_druhy_zivnosti

Živnosti jsou v České republice rozděleny na dvě skupiny, a to na živnosti ohlašovací, které se ještě dále dělí na tři skupiny, a živnosti koncesované. Živnosti ohlašovací mohou být provozovány na základě pouhého ohlášení, zatímco pro provozování živností koncesovaných je vyžadováno speciální povolení ze strany státu, koncese.

Živnosti ohlašovací

Živnosti ohlašovací mohou být provozovány na základě pouhého ohlášení libovolnému živnostenskému úřadu. Ohlášení živnosti nepodléhá žádné schvalovací proceduře ze strany úřadu. Pokud žadatel splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.

Na rozdíl od živností koncesovaných nebyl u živností ohlašovacích uplatněn tzv. povolovací režim, ale pouze takový režim, kde mají příslušné orgány možnost určitou činnost v zákonné lhůtě zakázat. Pokud ji v této lhůtě nezakáží, je ohlášená činnost oprávněná. Živnostenské oprávnění tedy vzniká při splnění zákonných podmínek již okamžikem ohlášení a nikoliv až zápisem do živnostenského rejstříku.

Výjimkou jsou však případy uvedené v § 47 odst. 5 ve větě druhé a § 47 odst. 6 a 7 živnostenského zákona. Tedy neodstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo; jedná-li se o ohlášení osob uvedených v § 10 odst. 4 živnostenského zákona (zahraniční fyzické osoby, zahraniční právnické osoby), živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.

Pokud ohlašovatel před vydáním rozhodnutí závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, řízení ukončí zápisem do Živnostenského rejstříku a vydá výpis. Dále nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené živnostenským zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jedná-li se o ohlášení osoby podle § 10 odst. 4 živnostenského zákona, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.

Poslední uvedenou výjimkou jsou případy, ve kterých se jedná o ohlášení zahraniční fyzické osoby, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5 živnostenského zákona a která prokázala splnění všech podmínek s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá živnostenský úřad zahraniční fyzické osobě pro účely řízení o povolení k pobytu výpis s údaji podle § 47 odst. 2 živnostenského zákona s výjimkou údaje podle písmene e).

Právo provozovat živnost vznikne této osobě dnem doložení dokladu prokazujícího udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu živnostenskému úřadu, u kterého byla živnost ohlášena. Nesplňuje-li zahraniční fyzická osoba všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.

Výpis z Živnostenského rejstříku už slouží jen jako doklad, že příslušné fyzické nebo právnické osobě vzniklo oprávnění danou živnost provozovat. Ohlášení živnosti představuje jednodušší způsob získání oprávnění k živnostenskému podnikání.

Dle § 47 odst. 10 živnostenského zákona je stanoveno, že zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do Živnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem, zahájí řízení o zrušení živnostenského oprávnění. Řízení ukončí provedením nového zápisu a vydá nový výpis nebo vydá rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Živnosti ohlašovací jsou rozděleny do tří skupin, patří sem živnosti řemeslné, živnosti vázané a živnost volná. Pro prvé dvě, tedy živnost řemeslnou a vázanou, je kromě všeobecných podmínek ještě stanovena podmínka odborné způsobilosti, u živnosti volné odborná způsobilost vyžadována není.

Řemeslné živnosti

Řemeslné živnosti jsou živnosti obsažené v příloze č. 1 zákona o živnostenském podnikání. Jako příklad lze uvést kovářství, tesařství, malířství, hodinářství a další činnosti. Jsou to živnosti, pro jejichž provozování je potřeba jednak splnit všeobecné požadavky stanovené zákonem, ale je také nezbytná určitá odborná způsobilost. Ta se podle ust. § 21 živnostenského zákona prokazuje dokladem o:

  • řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání,
  • řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
  • řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání,
  • řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo
  • uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,
  • získání všech profesních kvalifikací tak, jak jsou pro odpovídající povolání stanoveny v Národní soustavě kvalifikací.

Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie po dobu stanovenou v § 21 odst. 2 živnostenského zákona.

Doklady prokazující odbornou způsobilost podle § 21 živnostenského zákona mohou být nahrazeny doklady o:

  • řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
  • řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
  • řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
  • řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů,
  • řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo
  • vykonání šestileté praxe v oboru.

Vázané živnosti

Vázané živnosti jsou uvedeny v druhé příloze zákona o živnostenském podnikání, je to například výroba strojů a přístrojů, jejich opravy a odborná montáž, chemická výroba, výroba a zpracování paliv apod. Rovněž pro tento druh živností postačí jejich ohlášení jakémukoliv živnostenskému úřadu.

Kromě všeobecných podmínek je i u živností vázaných nutné splnit podmínku odborné způsobilosti. Ta se pro vázané živnosti prokazuje doklady stanovenými v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu či podle zvláštních právních předpisů stanovených v této příloze.

Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

Volné živnosti

Úprava živností volných prošla nejradikálnější změnou v rámci výše uvedené novely živnostenského zákona. Od 1. 7. 2008 existuje jedna volná živnost a v jejím rámci pak 80 oborů činností, které jsou upraveny v příloze č. 4 živnostenského zákona.

Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou však musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti. Provozovat živnost ohlašovací volnou je tak nejjednodušším způsobem živnostenského podnikání, a to právě díky absenci prokazování odborné či jiné způsobilosti.

Živnosti koncesované

Koncesovaná živnost může být provozována, jak již název napovídá, po udělení zvláštního oprávnění k podnikání, koncese. Zákon neobsahuje stanovení lhůty, ve které musí živnostenský úřad o udělení koncese rozhodnout; živnostenský úřad může v průběhu řízení o udělení koncese zejména vyžadovat stanoviska jiných orgánů státní správy. S odkazem na § 52 živnostenského zákona je orgán státní správy povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti (pokud je nutné stanovisko tohoto orgánu) a živnostenský úřad je tímto stanoviskem vázán ve svém rozhodování. V případě, že osoba splňuje veškeré požadavky a koncese je jí udělena, živnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do Živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.

Oprávnění k provozování koncesované živnosti vzniká až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Seznam činností provozovaných jako koncesovaná živnost je obsažen v příloze č. 3 živnostenského zákona. Mezi tyto živnosti patří činnosti, na jejichž regulaci má stát zvláštní zájem, např. jde o výrobu, úpravu a půjčování zbraní a střeliva, výbušnin, provádění pyrotechnického průzkumu, směnárenskou činnost apod.

K provozování živnosti koncesované musí zájemce splnit všeobecné požadavky a dále prokázat odbornou způsobilost k vykonávání dané činnosti. Podobně jako u živností vázaných se i u živností koncesovaných odborná způsobilost prokazuje způsobem uvedeným v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu.

Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Skončení živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění může skončit několika způsoby. Jde jednak o zánik či zrušení na straně jedné, jakožto skončení živnostenského oprávnění jednou provždy, a jednak jde na straně druhé o přerušení živnostenského oprávnění.

Živnostenské oprávnění může zaniknout buď na základě skutečností uvedených v živnostenském zákoně, v tom případě se hovoří o zániku živnosti, nebo na základě rozhodnutí živnostenského úřadu, v tom případě jde o zrušení živnostenského oprávnění.

OPU_skonceni_zivn_opravneni

Zánik živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění zaniká, nastane-li některá z následujících skutečností taxativně uvedených v zákoně:

  • smrtí podnikatele, pokud v dané živnosti nepokračují dědicové nebo správce dědictví nebo insolvenční správce,
  • zánikem právnické osoby (nejde-li o přeměnu společnosti či družstva),
  • uplynutím doby, pokud bylo oprávnění vydáno na dobu určitou (právo provozovat živnost ale nezaniká v případě, že je před uplynutím této doby řádně oznámeno a doloženo, že živnost bude provozována i nadále),
  • výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku,
  • stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
  • rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.

Pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele

Na základě ustanovení § 13 živnostenského zákona je v případě úmrtí podnikatele možné pokračovat v provozování živnosti za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 až do skončení řízení o projednávání dědictví. Oprávněn k tomu je: 

  1. správce pozůstalosti, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti,
  2. dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
  3. dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti,
  4. insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu, nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, a likvidační správce,
  5. pozůstalý manžel nebo partner2 splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové, nebo
  6. svěřenský správce, pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu.

Zrušení živnostenského oprávnění

Oprávnění k živnostenskému podnikání může skončit rovněž na základě rozhodnutí o zrušení ze strany živnostenského úřadu. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění vždy, jestliže:

  • podnikatel přestal splňovat podmínku způsobilosti k právním úkonům či podmínku bezúhonnosti; jménem podnikatele, u nějž není splněna podmínka způsobilosti k právním úkonům, může provozovat živnost se souhlasem soudu jeho zákonný zástupce,
  • nastanou překážky provozování živnosti,
  • sám podnikatel o to požádá,
  • podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2 živnostenského zákona.

Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit i v případě, že podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v živnostenském oprávnění nebo koncesi, popř. v živnostenském zákoně či jiném právním předpise, nebo jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky a neoznámil přerušení provozování živnosti.

Přerušení živnostenského oprávnění

Oprávnění k provozování živnosti může být v případě potřeby podnikatele rovněž přerušeno. Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení; je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Po dobu přerušení provozování živnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem, kromě povinností stanovených v odstavci 2, které se týkají označení objektu, v němž má sídlo nebo organizační složku závodu, povinností stanovených v odstavcích 9 a 17, v § 17 odst. 4 a 8 a povinnosti splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy pro provozování živnosti vyžadují. K přerušení živnosti dochází dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu, neuvedl-li žadatel v oznámení datum pozdější.

Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu, nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Od přerušení provozování živnosti je třeba odlišovat pozastavení provozování živnosti. Zatímco přerušení je volním aktem podnikatele, pozastavení je sankční opatření živnostenského úřadu, který tak reaguje na nesplnění či nedodržování pravidel živnostenského podnikání.

Podání živnostenskému úřadu

Obecní živnostenské úřady a krajské živnostenské úřady fungují jako tzv. centrální registrační místa, tzn., přijímají nejen podání podnikatelů týkající se přímo živností, ale též podání s živnostmi související.

Fyzická osoba tak může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též:

  • podat příslušnému finančnímu úřadu přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení dle zákona o správně daní a poplatků,
  • oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení zahájení samostatné výdělečné činnosti,
  • podat příslušné okresní správně sociální zabezpečení přihlášku k důchodovému pojištění,
  • podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přihlášku k nemocenskému pojištění,
  • oznámit příslušnému úřadu práce vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení,
  • podat zdravotní pojišťovně oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Jde-li o právnickou osobu, může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na příslušném živnostenském úřadu též:

  • podat příslušnému finančnímu úřadu přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení,
  • oznámit příslušnému úřadu práce vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.

Počínaje dnem 1. října 2008 je zavedena možnost ohlásit živnost, požádat o koncesi či ohlásit změny u provozovaných živností též elektronickou formou. Elektronicky lze prostřednictvím živnostenského úřadu učinit též shora popsaná podání na ostatní úřady (Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení atd.). Na stránkách www.rzp.cz je volně ke stažení program, který umožňuje elektronicky vyplnit formulář zvaný Jednotný registrační formulář (JRF). Tento vyplněný formulář může být podepsán elektronickým podpisem – komunikace podnikatele s živnostenským úřadem se v tomto ohledu stává plně elektronickou (podrobněji o elektronickém podpisu pojednává článek „Elektronický obchod“).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Činnosti nepovažované za živnost dle § 3 živnostenského zákona

Živností není:

  1. provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,
  2. využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,
  3. výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,
  4. restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,
  5. provádění archeologických výzkumů.

Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:

  1. lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, přírodních léčitelů, klinických logopedů, klinických psychologů a dalších zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků, ortopedických protetiků, ortopedicko protetických techniků,
  2. veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,
  3. advokátů, notářů a patentových zástupců a soudních exekutorů,
  4. znalců a tlumočníků,
  5. auditorů a daňových poradců,
  6. burzovních dohodců,
  7. zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,
  8. úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,
  9. autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,
  10. autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání
  11. auditorů bezpečnosti pozemních komunikací,
  12. zapsaných mediátorů podle zákona o mediaci.

Živností dále není:

  1. činnost bank, institucí elektronických peněz, provozovatelů platebních systémů, pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, penzijních fondů, spořitelních a úvěrních družstev, burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
  2.  pořádání loterií a jiných podobných her,
  3.  hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,
  4.  výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu,
  5. zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,
  6. prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,
  7. námořní doprava a mořský rybolov,
  8. provozování dráhy a drážní dopravy,
  9. vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu,
  10. výzkum, výroba a distribuce léčiv,
  11. zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,
  12. činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,
  13. zahraniční obchod s vojenským materiálem,
  14. výkon inspekce práce,
  15. provozování rozhlasového a televizního vysílání,
  16. nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,
  17. zprostředkování zaměstnání,
  18. provozování stanic technické kontroly,
  19. výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu,
  20. nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,
  21. provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb,
  22. činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,
  23. výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu
  24. vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,
  25. provozování pohřebišť,
  26. činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,
  27. nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,
  28. provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí,
  29. archivnictví,
  30. poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu,
  31. činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace podle zvláštního zákona,
  32. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
  33. poskytování zdravotních služeb,
  34. provádění odborných rostlinolékařských činností podle zvláštního právního předpisu,
  35. provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle zvláštního právního předpisu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“), a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek