Živnosti



Novinky v živnostenském podnikání

Možnost živnostenského podnikání pro nezletilé

S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „občanský zákoník“) se od 1. 1. 2014 naskýtá nezletilým zcela nová možnost začít s vlastním podnikáním, aniž by k tomu potřebovali odpovědného zástupce jako doposud. Nezletilí mají na základě zákona možnost požádat svého zákonného zástupce, aby svolil k jejich samostatnému podnikání, a tento souhlas následně ještě musí stvrdit soud.

V § 33 občanského zákoníku je stanoveno, že i nezletilá osoba může vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tedy osoby mladší 18 let, které nedosáhly plné svéprávnosti a způsobilosti samostatně právně jednat, mohou podnikat. Vedle občanského zákoníku však i nadále platí další právní předpisy, které omezují spodní hranici pro výkon práce. V tomto případě věk nesmí být nikdy nižší než 15 let. Těchto mladých podnikajících osob však není mnoho, dle statistických údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR jich je od roku 2014 dokonce pouze pár desítek.

V první řadě osoba nezletilá s úmyslem samostatného podnikání musí požádat o souhlas své zákonné zástupce. To bývají nejčastěji rodiče, u kterých se předpokládá, že dokáží odhadnout schopnosti svého potomka a správně usoudit, zda žadatel má pro své záměry správné předpoklady. Druhým krokem bude stvrzení rozhodnutí zákonného zástupce soudem, a to pro případ, že by zákonný zástupce přeci jen přecenil schopnosti nezletilého. Tedy soud bude sloužit v tomto případě jako jakýsi korektor.

Místní příslušnost úřadů, které budou v této záležitosti rozhodovat, je dána podle místa bydliště nezletilého žadatele. V případě kladného vyřízení žádosti může nezletilá osoba zažádat o vydání podnikatelského oprávnění bez jakéhokoliv omezení. Ve výkonu těch činností, které jsou potřebné pro vedení vlastního podniku, nebude tedy nezletilá osoba nijak omezena.

Pojem živnost

Živnost či živnostenské podnikání lze definovat podobně jako podnikání obecně, tedy jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Rozdíl mezi podnikáním obecným, jak ho definuje občanský zákoník, a podnikáním živnostenským je v tom, že aby podnikání bylo živností, musí splňovat podmínky dané živnostenským zákonem. Vymezení živnostenského podnikání je tak tedy užší než vymezení podnikání obecně.

Aby šlo o živnost, musí být tedy současně naplněny následující znaky:

  • musí se jednat o činnost soustavnou,
  • tato činnost musí být provozována samostatně,
  • činnost musí být vykonávána podnikatelem pod vlastním jménem,
  • podnikatel vykonává danou činnost na vlastní zodpovědnost,
  • cílem této činnosti je dosažení zisku (skutečné dosažení zisku však podmínkou není, podmínkou je pouze úmysl podnikatele dosáhnout zisku),
  • podnikatel splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem.

Živnostenský zákon vymezuje podmínky jak v pozitivním slova smyslu, jak jsou nastíněny výše, tak v negativním slova smyslu, tedy co za živnostenské podnikání považováno není. Činnosti, které jinak splňují podmínky živnostenského podnikání, ale za živnost považovány nejsou, jsou taxativně vymezeny v § 3 živnostenského zákona. Jejich úplný výčet je uveden ke konci článku.

Za živnost tak není považována například činnost lékařů, advokátů, daňových poradců, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a jiné. Ostatní činnosti, které vykazují znaky uvedené výše v přehledu a nejsou z působnosti živnostenského zákona vyňaty, lze tedy považovat za živnostenské podnikání.

Zákon se vztahuje jak na osoby fyzické, tak i právnické. Živností tedy není jen provozování tzv. drobného podnikání fyzickou osobou, jak bývá někdy mylně chápáno.

Jeden podnikatel potom může provozovat i více živností, podmínkou však je, aby měl pro každou z nich patřičné živnostenské oprávnění.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem