Dokument se zabývá problematikou živností, především pak jednotlivými typy živností a správnou volbou určitého typu živnosti. Nastíněn je rovněž problém výkonu živnosti pouze odborně způsobilými osobami a způsoby skončení živnostenského oprávnění.
Záležitostmi souvisejícími s živnostenským podnikáním, tzn. obecně pojmem podnikání, jeho druhy, podmínkami a překážkami provozování živnosti a dalšími věcmi s tím souvisejícími se zabývá a upravuje je živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání). Zákon byl přijat v říjnu roku 1991 a za dobu své platnosti byl mnohokrát novelizován. K zákonu je připojeno pět příloh, které obsahují seznamy jednotlivých živností. (Příloha č. 1 – Živnosti řemeslné, Příloha č. 2 – Živnosti vázané, Příloha č. 3 – Živnosti koncesované, Příloha č. 4 – Živnost volná, Příloha č. 5 – Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností). Obsahové náplně jednotlivých živností jsou stanoveny Nařízením vlády č 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Od 1. 7. 2008 vstoupila v účinnost významná novela živnostenského zákona, zákon č. 130/2008 Sb. Tato novela je již zapracována v následujícím článku.
Obsah dokumentu:
Z důvodové zprávy novely živnostenského zákona (zákon č. 130/2008 Sb.)
Podle důvodové zprávy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nová (od 1. 7. 2008) právní úprava zjednodušuje vstup do živnostenského podnikání a maximálně snižuje administrativní zátěž podnikatele při styku se živnostenskými úřady. Vypuštěním podmínky prokazování bezdlužnosti a zmírněním požadavků na bezúhonnost se zjednodušují všeobecné podmínky pro vstup do podnikání. Prokazování bezdlužnosti je překonané reziduum, které je obsaženo v řadě právních předpisů regulujících podnikání. Možnost znovu podnikat a být úspěšný má naopak zvýšit schopnost podnikatelského subjektu hradit případné nesplacené závazky.
Novela zjednodušuje vstup do podnikání právnickým osobám a zahraničním osobám, zapisovaným do obchodního rejstříku.
Mladým a začínajícím podnikatelům umožní novelizovaný živnostenský zákon v řadě případů nevyžadováním praxe snazší vstup do vlastního podnikání. I nadále je však u některých živností nezbytnou podmínkou prokázání odpovídajícího vzdělání. Počet živností, u nichž je vyžadována odborná způsobilost, se však podstatně snižuje.
Pro minimální využívání byl ze zákona vypuštěn institut provozování živnosti průmyslovým způsobem, který vzhledem k novému způsobu prokazování živnostenského oprávnění výpisem ze živnostenského rejstříku ztrácí svůj význam. Průkazy živnostenského oprávnění se nahrazují, v souladu se snahou o maximální využití živnostenského rejstříku jako elektronického informačního systému, výpisem z živnostenského rejstříku. Další výpis bude vydáván na žádost podnikatele a jeho vydání bude zpoplatněno. Zároveň se tímto dokumentem nahrazují až desítky živnostenských listů, kterými se podnikatelé dosud prokazovali. Všechna živnostenská oprávnění budou uvedena na jediném dokumentu – výpisu ze živnostenského rejstříku.
V souladu s možnostmi, které poskytuje informační systém živnostenského rejstříku (RŽP), se umožňuje podnikatelům činit podání a vyřizovat informační povinnosti vůči živnostenským úřadům na kterémkoliv živnostenském úřadě na celém území republiky, bez ohledu na to, zda má podnikatel v jeho územním obvodu bydliště či sídlo.
Novelou došlo též k zavedení jediné volné živnosti s povinností podnikatele oznámit obor činnosti, kterou bude v rámci oprávnění vykonávat. Oznamovací povinnost podnikatele se nadále týká jen změn takových údajů, které nejsou živnostenské úřady schopny získat z veřejných registrů.
Novelou zákona došlo též ke zrušení nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, neboť po novele existuje jen jediná živnost volná. Rovněž došlo ke zrušení nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením. Tento seznam je nyní obsažen v příloze č. 5 k živnostenskému zákonu.
Pojem živnost
Živnost či živnostenské podnikání lze definovat stejně jako podnikání obecně, tedy jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Rozdíl mezi podnikáním obecně a podnikáním živnostenským je v tom, že aby podnikání bylo živností, musí se řídit živnostenským zákonem. Vymezení živnostenského podnikání je tak tedy užší než vymezení podnikání obecně.
Aby šlo o živnost, musí být tedy současně naplněny následující znaky:
- musí se jednat o činnost soustavnou
- tato činnost musí být provozována samostatně
- činnost musí být vykonávána podnikatelem pod vlastním jménem
- podnikatel vykonává danou činnost na vlastní zodpovědnost
- cílem této činnosti je dosažení zisku (skutečné dosažení zisku však podmínkou není, podmínkou je pouze úmysl podnikatele dosáhnout zisku)
- podnikatel splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem
Živnostenský zákon vymezuje podmínky jednak pozitivně, tak jak jsou nastíněny výše, a jednak negativně, tedy co za živnostenské podnikání považováno není. Činnosti, které jinak splňují podmínky živnostenského podnikání, ale za živnost považovány nejsou, jsou taxativně vymezeny v živnostenském zákoně v § 3. Jejich seznam je obsažen v souvisejících dokumentech na konci článku. Za živnost tak není považována například činnost lékařů, advokátů, daňových poradců, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, a jiné. Ostatní činnosti, které vykazují znaky uvedené výše v přehledu a nejsou z působnosti živnostenského zákona vyňaty, lze tedy považovat za živnostenské podnikání.
Zákon se vztahuje jak na osoby fyzické, tak i právnické. Živností není jen provozování tzv. drobného podnikání fyzickou osobou, jak bývá někdy mylně chápáno.
Jeden podnikatel může provozovat i více živností, podmínkou však je, aby měl pro každou z nich patřičné živnostenské oprávnění.
Všeobecné podmínky provozování živnosti
Aby mohla dotyčná osoba provozovat živnost, je nezbytné vedle dalších náležitostí stanovených dle druhu příslušné živnosti splnit všeobecné podmínky provozování živnostenského podnikání. Mezi tyto základní podmínky patří:
- dosažení věku 18 let
- způsobilost k právním úkonům
- bezúhonnost
Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:
- pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, nebo
- pro trestný čin spáchaný úmyslně, na který se nevztahuje ustanovení předchozího odstavce, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
Je nutné, aby u osoby hodlající živnostensky podnikat nenastala některá z překážek pro provozování živnosti. Samotný živnostenský zákon uvádí jako překážky provozování živnosti tyto situace:
- Na majetek fyzické či právnické osoby byl prohlášen konkurs; v takovém případě nemůže být živnost provozována ode dne prodeje podniku jedinou smlouvou nebo ode dne právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku.
- Insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení či proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.
- Fyzické či právnické osobě byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru.
- Podnikateli bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu, že závažným způsobem porušil podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, jestliže neplní své závazky vůči státu či jestliže neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky.
Je-li provozovatelem živnosti právnická osoba, musí všeobecné podmínky provozování živnosti splňovat odpovědný zástupce této právnické osoby.
Zvláštní podmínky provozování živnosti
Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost vyžadované živnostenským zákonem či jiným právním předpisem. Většinou jde o doklad o dosaženém vzdělání či o doklad o délce praxe v příslušném oboru.
Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou definovány pro řemeslné živnosti v § 21 a 22 živnostenského zákona. Zvláštní podmínky provozování živnosti pro živnosti vázané jsou obsaženy v příloze č. 2 zákona a pro živnosti koncesované v příloze č. 3.
K provozování živnosti volné postačí pouze splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, splnění zvláštních podmínek provozování živnosti se nevyžaduje.
Odpovědný zástupce při provozování živnosti
Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědným zástupcem podnikatele může být pouze osoba fyzická, která je s podnikatelem ve smluvním vztahu. Takováto osoba potom odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování příslušných právních předpisů. Odpovědný zástupce musí splňovat jak všeobecné, tak i zvláštní podmínky provozování živnosti a nesmí tuto funkci vykonávat pro více než čtyři podnikatele.
Odpovědného zástupce musí mít:
- podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti,
- podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti.
Odpovědného zástupce si ale může podnikatel ustanovit i v případech, kdy to zákon nevyžaduje.
Druhy živností
Živnosti jsou v České republice rozděleny na dvě skupiny, a to na živnosti ohlašovací, které se ještě dále dělí na tři skupiny, a živnosti koncesované. Živnosti ohlašovací mohou být provozovány na základě pouhého ohlášení, zatímco pro provozování živností koncesovaných je vyžadováno speciální povolení ze strany státu, koncese.
Živnosti ohlašovací
Živnosti ohlašovací mohou být provozovány na základě pouhého ohlášení libovolnému živnostenskému úřadu. Ohlášení živnosti nepodléhá žádné schvalovací proceduře ze strany úřadu. Pokud žadatel splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.
Na rozdíl od živností koncesovaných nebyl u živností ohlašovacích uplatněn tzv. povolovací režim, ale pouze takový režim, kde mají příslušné orgány možnost určitou činnost v zákonné lhůtě zakázat. Pokud ji v této lhůtě nezakáží, je ohlášená činnost oprávněná. Živnostenské oprávnění tedy vzniká při splnění zákonných podmínek již okamžikem ohlášení a nikoliv až zápisem do živnostenského rejstříku. Výpis z živnostenského rejstříku už slouží jen jako doklad, že příslušné fyzické nebo právnické osobě vzniklo oprávnění danou živnost provozovat. Ohlášení živnosti představuje jednodušší způsob získání oprávnění k živnostenskému podnikání.
Živnosti ohlašovací jsou rozděleny do tří skupin, patří sem živnosti řemeslné, živnosti vázané a živnost volná. Pro prvé dvě, tedy živnost řemeslnou a vázanou, je kromě všeobecných podmínek ještě stanovena podmínka odborné způsobilosti, u živnosti volné odborná způsobilost vyžadována není.
Řemeslné živnosti
Řemeslné živnosti jsou živnosti obsažené v příloze č. 1 zákona o živnostenském podnikání. Jako příklad lze uvést kovářství, tesařství, malířství, hodinářství a další činnosti. Jsou to živnosti, pro jejichž provozování je potřeba jednak splnit všeobecné požadavky stanovené zákonem, ale je také nezbytná určitá odborná způsobilost. Ta se podle ust. § 21 živnostenského zákona prokazuje dokladem o:
- řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání,
- řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
- řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání,
- řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo
- uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,
- ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie po dobu stanovenou v §21 odst. 2 živnostenského zákona.
Doklady prokazující odbornou způsobilost podle § 21 mohou být nahrazeny doklady o:
- řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
- řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
- řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
- řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů,
- řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo
- vykonání šestileté praxe v oboru.
Vázané živnosti
Vázané živnosti jsou uvedeny v druhé příloze zákona o živnostenském podnikání, je to například výroba strojů a přístrojů, jejich opravy a odborná montáž, chemická výroba, výroba a zpracování paliv apod. Rovněž pro tento druh živností postačí jejich ohlášení jakémukoliv živnostenskému úřadu.
Kromě všeobecných podmínek je i u živností vázaných nutné splnit podmínku odborné způsobilosti. Ta se pro vázané živnosti prokazuje doklady stanovenými v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu či podle zvláštních právních předpisů stanovených v této příloze.
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
Volné živnosti
Úprava živností volných prošla nejradikálnější změnou v rámci výše uvedené novely živnostenského zákona. Od 1. 7. 2008 existuje jedna volná živnost a v jejím rámci pak 80 oborů činností, které jsou upraveny v příloze č. 4 živnostenského zákona.
Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou však musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti. Provozovat živnost ohlašovací volnou je tak nejjednodušším způsobem živnostenského podnikání, a to právě díky absenci prokazování odborné či jiné způsobilosti.
Živnosti koncesované
Koncesovaná živnost může být provozována, jak již název napovídá, po udělení zvláštního oprávnění k podnikání, koncese. Zákon neobsahuje stanovení lhůty, ve které musí živnostenský úřad o udělení koncese rozhodnout; živnostenský úřad může v průběhu řízení o udělení koncese zejména vyžadovat stanoviska jiných orgánů státní správy. V případě, že osoba splňuje veškeré požadavky a koncese je jí udělena, živnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
Oprávnění k provozování koncesované živnosti vzniká až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Seznam činností provozovaných jako koncesovaná živnost je obsažen v příloze č. 3 živnostenského zákona. Mezi tyto živnosti patří činnosti, na jejichž regulaci má stát zvláštní zájem, např. jde o výrobu, úpravu a půjčování zbraní a střeliva, výbušnin, provádění pyrotechnického průzkumu, směnárenskou činnost apod.
K provozování živnosti koncesované musí zájemce splnit všeobecné požadavky a dále prokázat odbornou způsobilost k vykonávání dané činnosti. Podobně jako u živností vázaných, se i u živností koncesovaných odborná způsobilost prokazuje způsobem uvedeným v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu.
Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
Provozování živnosti průmyslovým způsobem
Do 30. 6. 2008 byla platná a účinná úprava institutu provozování živnosti průmyslovým způsobem tak, že provozování živnosti průmyslovým způsobem bylo definováno následujícími, současně naplněnými, znaky:
- jde o činnost, která v rámci jednoho pracovního procesu zahrnuje více dílčích činností, přičemž tyto jednotlivé činnosti vykazují znaky živnosti,
- existuje organizační oddělení výkonu dílčích prací, postupů a úkonů (zejména oddělení jednotlivých dílčích výrobních prací, oddělení výrobních prací od řídících a obchodních prací).
S účinností od 1. 7. 2008 došlo ke zrušení institutu provozování živnosti průmyslovým způsobem s odůvodněním, že tento institut byl jen minimálně využíván.
Právo provozovat živnosti, které byly dílčími činnostmi v rámci živnosti provozované průmyslovým způsobem, zůstává zachováno. Živnostenský úřad místně příslušný podle bydliště fyzické osoby nebo sídla právnické osoby vyzve do 31. 12. 2008 podnikatele k doložení dokladů o odborné způsobilosti, pokud ji nová právní úprava vyžaduje. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k doložení dokladů. Jestliže podnikatel živnostenskému úřadu doklady nepředloží, nebo jimi neprokáže splnění podmínek pro provozování živnosti, živnostenský úřad živnostenské oprávnění pro uvedenou živnost zruší.
Skončení živnostenského oprávnění
Živnostenské oprávnění může skončit několika způsoby. Jde jednak o zánik či zrušení na straně jedné, jakožto skončení živnostenského oprávnění jednou provždy, a jednak jde na straně druhé o přerušení živnostenského oprávnění.
Živnostenské oprávnění může zaniknout buď na základě skutečností uvedených v živnostenském zákoně, v tom případě se hovoří o zániku živnosti, nebo na základě rozhodnutí živnostenského úřadu, v tom případě jde o zrušení živnostenského oprávnění.
Zánik živnostenského oprávnění
Živnostenské oprávnění zaniká, nastane-li některá z následujících skutečností taxativně uvedených v zákoně:
- smrtí podnikatele, pokud v dané živnosti nepokračují dědicové nebo správce dědictví nebo insolvenční správce (ti však mohou takto provozovat živnost pouze po určité období, nejdéle však 6 měsíců po skončení řízení o dědictví)
- zánikem právnické osoby (nejde-li o přeměnu společnosti či družstva)
- uplynutím doby, pokud byl živnostenský list nebo koncesní listina vydána na dobu určitou (právo provozovat živnost ale nezaniká v případě, že je před uplynutím této doby řádně oznámeno a doloženo, že živnost bude provozována i nadále)
- výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku
- stanoví-li tak zvláštní právní předpis
- rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění
Zrušení živnostenského oprávnění
Oprávnění k živnostenskému podnikání může skončit rovněž na základě rozhodnutí o zrušení ze strany živnostenského úřadu. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění vždy, jestliže:
- podnikatel přestal splňovat podmínku způsobilosti k právním úkonům či podmínku bezúhonnosti; jménem podnikatele, u nějž není splněna podmínka způsobilosti k právním úkonům, může provozovat živnost se souhlasem soudu jeho zákonný zástupce
- nastanou překážky provozování živnosti
- sám podnikatel o to požádá
- zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem
Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit i v případě, že podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v živnostenském listě nebo koncesní listině, popř. v živnostenském zákoně či jiném právním předpise, nebo jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky a neoznámil přerušení provozování živnosti.
Přerušení živnostenského oprávnění
Oprávnění k provozování živnosti může být v případě potřeby podnikatele rovněž přerušeno. Podnikatel, žádající o přerušení provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, je povinen předem písemně oznámit toto přerušení příslušnému živnostenskému úřadu. K přerušení živnosti dochází dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu, neuvedl-li žadatel v oznámení datum pozdější.
Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu, nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Od přerušení provozování živnosti je třeba odlišovat pozastavení provozování živnosti. Zatímco přerušení je volním aktem podnikatele, pozastavení je sankční opatření živnostenského úřadu, který tak reaguje na nesplnění či nedodržování pravidel živnostenského podnikání.
Podání živnostenskému úřadu
Obecní živnostenské úřady a krajské živnostenské úřady fungují jako tzv. centrální registrační místa, tzn. přijímají nejen podání podnikatelů týkající se přímo živností, ale též podání s živnostmi související.
Fyzická osoba tak může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadě též:
- podat příslušnému finančnímu úřadu přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení dle zákona o správně daní a poplatků,
- oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení zahájení samostatné výdělečné činnosti,
- podat příslušné okresní správně sociální zabezpečení přihlášku k důchodovému pojištění,
- podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přihlášku k nemocenskému pojištění,
- oznámit příslušnému úřadu práce vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení,
- podat zdravotní pojišťovně oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Jde-li o právnickou osobu, může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na příslušném živnostenském úřadu též:
- podat příslušnému finančnímu úřadu přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení,
- oznámit příslušnému úřadu práce vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.
Počínaje dnem 1. 10. 2008 je zavedena možnost ohlásit živnost, požádat o koncesi či ohlásit změny u provozovaných živností též elektronickou formou. Elektronicky lze prostřednictvím živnostenského úřadu učinit též shora popsaná podání na ostatní úřady (Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení atd.). Na stránkách www.rzp.cz je volně ke stažení program, který umožňuje elektronicky vyplnit formulář zvaný Jednotný registrační formulář (JRF). Tento vyplněný formulář může být podepsán elektronickým podpisem – komunikace podnikatele s živnostenským úřadem se v tomto ohledu stává plně elektronickou (podrobněji o elektronickém podpisu pojednává článek Elektronický obchod).
Z přechodných a závěrečných ustanovení k novelizaci živnostenského zákona provedené zákonem č. 130/2008 Sb.
Novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 130/2008 Sb. obsahuje též přechodná ustanovení, která upravují přechod z režimu starého znění živnostenského zákona na znění nové. Níže je obsažen stručný přehled těchto přechodných ustanovení:
Pokud podnikatel před 30. 6. 2008 provozoval živnost průmyslovým způsobem, zůstává oprávněn k provozování jednotlivých dílčích činností. Tito podnikatelé by měli být do 31. 12. 2008 vyzvání živnostenským úřadem k doložení odborné způsobilosti k provozování jednotlivých činností, pokud její doložení vyžaduje nová právní úprava.
Veškerá dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována. Právo provozovat živnost se prokazuje dosavadním průkazem živnostenského oprávnění (živnostenským listem, koncesní listinou) až do doby vydání prvního výpisu podnikateli.
Řízení o udělení a změně koncese zahájená do 30. 6. 2008 se dokončí podle znění živnostenského zákona účinného do 30. 6. 2008.
Řízení o správních deliktech, které nebylo pravomocně skončeno do 30. 6. 2008, se dokončí podle znění živnostenského zákona účinného ke dni 30. 6. 2008, pokud nová právní úprava není pro účastníka řízení výhodnější.
V případech, kdy novelou došlo ke změně vázané živnosti na živnost řemeslnou platí, že živnostenské oprávnění trvá, a má se za to, že předchozí doklady, kterými byla prokázána odborná způsobilost pro živnost vázanou, jsou postačující též pro živnost řemeslnou.
Došlo-li novelou zákona ke sloučení živností ohlašovacích, je podnikatel oprávněn ode dne nabytí účinnosti provozovat živnosti v rozsahu podle novelizovaného znění zákona. To neplatí v případě sloučení vázaných živností u kterých podnikatel (či jeho odpovědný zástupce) splňuje nároky na odbornou způsobilost pouze částečně – v takovém případě je podnikatel oprávněn provozovat vázané živnosti dle živnostenského zákona účinného do 30. 6. 2008.
Došlo-li novelou zákona ke sloučení živností koncesovaných, je podnikatel oprávněn od 1. 7. 2008 provozovat živnosti v rozsahu oprávnění podle živnostenského zákona účinného do 30. 6. 2008.
Podnikatel, který je ke dni 1. 7. 2008 oprávněn k provozování živnosti, která je podle novely zákona živností ohlašovací volnou, je ode dne 1. 7. 2008 oprávněn k provozování živnosti ohlašovací volné v plném rozsahu.
Doklady o odborné způsobilosti pro řemeslné živnosti uvedené v § 21 živnostenského zákona lze i po 1. 7. 2008 nahradit dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky podle vyhlášky č. 154/1996 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování živností řemeslných, ve znění vyhlášky č. 235/2000 Sb. za podmínky, že kvalifikační zkouška byla vykonána do 30.6.2008. Vyhláška č. 154/1996 Sb. byla zrušena novelou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb.
Předměty podnikání ohlašovacích živností volných podle živnostenského zákona ve znění do 30. 6. 2008 se stávají ke dni 1. 7. 2008 obory činností živnosti volné, v souladu s přílohou č. 4 živnostenského zákona ve znění účinném od 1. 7. 2008.
Oprávnění k projektování pozemkových úprav (do 30.6.2008 nešlo o živnost; od 1.7.2008 se jedná o obor živnosti volné) podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachována. Podnikatel, který ke dni nabytí účinnosti novely zákona provozoval uvedenou činnost a hodlá v jejím provozování pokračovat, je povinen tuto skutečnost oznámit do jednoho roku od 1. 7. 2008 písemně živnostenskému úřadu. Živnostenský úřad provede neprodleně zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Marným uplynutím jednoroční lhůty právo provozovat tuto živnost zaniká.
V případě, že bylo před dnem nabytí účinnosti novely zahájeno a do dne nabytí účinnosti novely pravomocně neskončeno řízení pro překážku provozování živnosti z důvodu zrušení konkurzu pro splnění rozvrhového usnesení, řízení se zastaví.
Činnosti nepovažované za živnost dle § 3 živnostenského zákona
Živností není
- provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,
- využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,
- výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,
- restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,
- provádění archeologických výzkumů.
Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob
- lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotní péče a přírodních léčitelů,
- veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,
- advokátů, notářů a patentových zástupců a soudních exekutorů,
- znalců a tlumočníků,
- auditorů a daňových poradců,
- burzovních dohodců,
- zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,
- úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,
- autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,
- autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání.
(3) Živností dále není
- činnost bank, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz, provozování platebních systémů, směnárenská činnost, činnost pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, penzijních fondů, spořitelních a úvěrních družstev, komoditních burz, organizátorů regulovaných trhů, obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem a jejich vázaných zástupců 13b),
- pořádání loterií a jiných podobných her,
- hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,
- výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu,
- zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,
- prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,
- námořní doprava a mořský rybolov,
- provozování dráhy a drážní dopravy,
- vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu,
- výzkum, výroba a distribuce léčiv,
- zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,
- činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,
- zahraniční obchod s vojenským materiálem,
- výkon inspekce práce,
- provozování rozhlasového a televizního vysílání,
- nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,
- (písmeno q není v zákoně užito – pozn. redakce)
- zprostředkování zaměstnání,
- provozování stanic technické kontroly,
- výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu,
- nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,
- provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb,
- (písmeno w není v zákoně užito – pozn. redakce)
- činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,
- výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpis
- vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,
- provozování pohřebišť,
- činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,
- nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,
- provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí,
- archivnictví,
- poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu,
- činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace podle zvláštního zákona,
- pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
Související zákony
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
