Chcete letos ušetřit na daních? Darujte krev, využijte hypotéku, zařiďte si připojištění

Podnikatelé, kteří chtějí každoročně ušetřit na daních z příjmů, mohou využít nejen tradičních slev, ale také „nezdanitelných částí základu daně“. Odpočty z odborových příspěvků, darů, hypoték nebo penzijního připojištění vám mohou snížit daně až na nulu.

Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do dubna respektive do července, je obvykle kalendářní rok.

„Chcete-li tedy optimalizovat daně v přiznání, jež budete odevzdávat na jaře 2022, máte na to, abyste si mohli odečíst od daní některé položky ještě tři měsíce do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.

Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (u daně z příjmu fyzických osob):

  • bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
  • úroky z hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
  • členské odborové příspěvky,
  • příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání,
  • pojistné na penzijní připojištění,
  • pojistné na soukromé životní pojištění.

Právnické osoby (firmy) si zase mohou z daní odečíst (podle paragrafu 34 zákona) prostředky věnované na výzkum a vývoj a na podporu odborného vzdělávání.

 Poradíme vám, jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, již platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci – při využití odpočtů – dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat (viz níže).

Ostatní OSVČ si peníze z darů, příspěvků, zaplaceného penzijního pojištění či hypotéky odečtou přímo v přiznání od daňového základu.

Jak postupovat při vyplňování přiznání?

Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete v růžovém tiskopisu (daňové přiznání) na druhé straně v oddílu č. 3. Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha.

„Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí jen malé procento OSVČ s vysokými příjmy. Nehradí je rozhodně ti, kteří s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností v daném roce začínají ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně,“ připomíná poradce.

Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Ve výsledku nicméně ušetří stejně jako ostatní.

Co je daňový přeplatek?

Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce (zaměstnavatel za zaměstnance či podnikatel sám za sebe) zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek.

Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas, konkrétně 30 dní. 

Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen. OSVČ (platící zálohy) pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet do 1.5. respektive do 1.8. (vyplňuje-li jim přiznání poradce).

Od roku 2021 došlo k jedné důležité změně. Přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 200 korun. Nově je také možné, aby vám finanční úřad vrátil přeplatek v hotovosti, ale maximálně do výše 1 000 Kč.

Co si můžete odečíst z daní z příjmu?

Bezúplatná plnění (dříve dary)

Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma.

Abyste takovýto dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.

„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, je vcelku lhostejné, jak vysoký máte původní daňový základ. Zmíněnou částku si samozřejmě můžete od daňového základu odečíst,“ potvrzuje poradce.

„Je ale důležité zmínit, že zákon myslí i na horní hranici, a tak není možné mezi odčitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně,“ doplňuje daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.  

Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze ovšem sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si z daní můžete odečíst.

Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu. A v tomto případě nejde o malé částky. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk který daruje kostní dřen či kmenové buňky má nárok na odpočet až 20 tisíc korun.

Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“. Pokud dar splňuje zákonem stanové podmínky, do svého ročního zúčtování ho může zahrnout pouze jeden z nich nebo i oba (viz opět paragraf 15 zákona).

  • Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do řádku 46 DP. Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání. 
  • Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmu provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.
  • Potvrzení o daru musí obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.

Úroky z hypoték a obdobných úvěrů

Hypotéky patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné. Od základu si totiž můžete odečíst dokonce až 300 tisíc korun ročně, které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.

Pokud si zařídíte hypotéku až v průběhu roku, lze si odečíst až 25 tisíc korun za každý kalendářní měsíc. Ti, kteří první splátku zaplatí v říjnu, tak budou mít nárok maximálně na 75 tisíc korun odpočtu.

Pokud je úvěr použit na nákup stavebního pozemku, je celá situace poněkud komplikovanější. Podle zákona na něm totiž musí vlastník nejpozději do čtyř let od podepsání úvěrové smlouvy začít stavět.

„V opačném případě musí dříve neodvedené peníze na daních státu vrátit, a to i s víceletým zpožděním. Na tuto věc je tedy vhodné dát si dobrý pozor,“ varuje poradce.

To souvisí i  s dalším podmínkou, kterou zmiňuje zákon v paragrafu 15 odstavec tři zákona. Tyto úvěry totiž musejí sloužit výhradně pro účely financování bytových potřeb plátce (buď jeho vlastních, nebo může jít může jít o trvalé bydlení druhého z manželů, dětí, potažmo rodičů a prarodičů). Nejedná se například o nebytové prostory jako sklep či garáž, pak je situace odlišná.

Pakliže má úvěrová smlouva několik účastníků, mohou nezdanitelnou část daně uplatnit všichni najednou (rovným dílem), ale samozřejmě to může být také jen jeden z nich (podle dohody).

Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění

Pokud jde o penzijní připojištění, jež v Česku využívají stovky tisíc lidí, maximální roční částka, kterou lze odečíst od základu daně, činí aktuálně 24 000 korun.

U připojištění se státním příspěvkem je to nicméně trochu jinak. Naspořenou částku musíte ponížit o 12 tisíc. V takovém případě odečítáte cokoliv nad hranici 12 000 korun (nikdy méně) a opět do maximální výše 24 000 korun.

„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u „penzijka“. I v tomto případě si můžete z daní odepsat maximálně 24 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.

Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle Gabriely Ivanco přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě ona možnost.

Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP

  • pojištění je sjednáno alespoň na dobu 5 let,
  • máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let
  • nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy.

Pozor! Při nesplnění některé z uvedených podmínek, je situace obdobná jako u výše zmíněného úvěru na nákup stavebního pozemku. Pokud vám na přestupek berňák přijde, budete muset částku, o kterou jste si daňový základ snížili/opakovaně snižovali, zpětně doplatit.

Důležitou legislativní změnou, ke které došlo zhruba před čtyřmi lety, bylo zvýšení limitů pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců z 30 000 (platných v roce 2016) na 50 000 korun ročně. Narostla také nezdanitelná částka na penzijní připojištění, kterou si mohou OSVČ odečíst od základu daně, a to právě z 12 až na zmíněných 24 tisíc korun, a také odpočet na životní pojištění – opět z 12 tisíc na 24 tisíc korun.

Členské odborové příspěvky

Méně obvyklou možnost, jak si snížit daňový základ, využijí členové odborových sdružení. Od základu daně lze totiž odečíst uhrazené členské příspěvky, a to do výše 1,5 procenta vašich zdanitelných příjmů, ale nikdy ne víc než 3 000 korun v rámci jednoho zdaňovacího období (kalendářní rok).

Potvrzení, které vám vydá odborová organizace, opět přidáte jako přílohu k daňovému přiznání. Pokud zapomenete, znovu platí, že berňák vám odpočet neuzná.

Příspěvky na úhradu dalšího vzdělávaní

Pokud jste během roku absolvovali nějakou zkoušku, která měla ověřit výsledky vašeho sekundárního vzdělávání, můžete si platbu za ni také odečíst od základu daně. Maximálně jde ale pouze o deset tisíc korun.

Výjimku mají lidé se zdravotním postižením – jedná-li se o nižší stupeň postižení, mohou si odečíst maximálně 13 tisíc, v případě těžšího postižení až 15 tisíc korun. Aby byla položka uznatelná, nesmí zkoušku hradit váš zaměstnavatel.

Jakub Procházka




• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika