English version
To znamená rozumně využívat přírodní zdroje, minimalizovat vznik odpadu, vzájemně se podporovat na své cestě k udržitelnosti, a služby nebo vstupní suroviny poptávat od partnerů, kteří už zavedli cirkulární a udržitelné principy do svých produktů.
A že to není utopie, ale běžná praxe mnoha firem, zaznělo minulý týden na doprovodné události Týdne inovací, konferenci Circular Economy Talks, kterou organizovala poradenská společnost CIRA Advisory.
Na akci se potkali podnikatelé, ředitelé a vyšší manažeři firem, kteří si uvědomují, že cirkulární ekonomika jejich podnikům přináší mnoho výhod. Podle nich v ní jde především o hmatatelné výsledky, rozumné využívání zdrojů a spolupráci mezi jednotlivými subjekty, která umožňuje, aby jedna firma zbytkový materiál společnosti druhé proměnila na zcela nový zdroj.
„Cirkulární ekonomika je v první řadě o uzavírání materiálových cyklů a minimalizaci odpadu. Produkty, které už dosloužily mohou být rozebrány a použity jako surovina pro další výrobu. Firmy už chápou, že se to vyplatí také ekonomicky, především při aktuálním nedostatku plastů, dřeva nebo kovů. Aby tento systém fungoval, potřebujeme přemýšlet nad celým fungováním byznysu inovátorsky: řešit design produktů, financování i dodavatelský řetězec,” popisuje hlavní téma konference jednatelka CIRA Advisory, Ivana Hekerle.
Pětina ekonomiky jsou veřejné zakázky
Miliardy korun ročně zaplatí stát firmám z různých odvětví. A jsou to právě inovativní podnikatelé, kteří začínají požadovat, aby se zakázky vypisovali také s ohledem na cirkulární ekonomiku a udržitelnost. Mnohá inovativní řešení, jako například recyklace chladícího plynu do klimatizací, už na trhu jsou.
Firmy už dokáží nabídnout světu smysluplná cirkulární řešení. Technologie jsou vyvinuty a fungují. Zájem o ně mají však v současnosti zejména podobné subjekty ze soukromého sektoru, které se snaží snížit dopad svých aktivit na životní prostředí a eliminovat uhlíkovou stopu.
Změna myšlení je prvním krokem k cirkulární ekonomice
Stát by měl podle zastánců oběhového hospodářství rychleji implementovat do svých tendrů environmentální kritéria a otevřít prostor i firmám s inovativními přístupy. Metodiku cirkulárních nákupů už vytvořil Institut Cirkulární Ekonomiky, který se tématu dlouhodobě věnuje a vzdělává veřejnost.
K úspěchu je potřeba partnerská spolupráce
Vzájemné poptávání a dodávání služeb je jedním z příkladu firemní spolupráce. Tam ale rozhodně nekončí.
„Partnerství firmám pomáhají inovovat, vynalézat a posouvat se. Právě to je principem cirkulární ekonomiky. Spojení myšlenky a realizátora, často i menšího subjektu s významným hráčem na trhu. Dobrým příkladem je však i spojení akademické inovace může nabít zcela nových rozměrů a posunout byznysové myšlení dopředu, ” říká Ivana Hekerle.
V praxi to dokládá například firma Egoé Kovo, výrobce městského mobiliáře. Společnost je zpracovatelem dřeva pro své výrobky a uvědomuje si dopad své činnosti na životní prostředí a uhlíkovou zátěž z důvodu dovozu tropického dřeva, které kompenzují výsadnou nových stromů na stejném místě, odkud je vytěžili.
Proto aktuálně spolupracují s Mendelovou univerzitou v Brně a Českou zemědělskou univerzitou v Praze na vývoji nového vstupního materiálu tzv. thermowood, který nabídne identické vlastnosti jako dřevo tropické.
V Česku vznikla metoda zhodnocení cirkularity podniku
Egoé Kovo plánuje zapojit do výroby speciální termizační linku, jež speciálně upravuje evropské dřevo, aby firmy nemusely dovážet exotické dřeviny. Pro Česko půjde o unikát a proto chtějí využití linky nabídnout i dalším podnikům.
Podle Egoé totiž právě úprava procesů ve firmách dává znamení ostatním, že to s udržitelností myslíte vážně. Procesy také úzce souvisejí s edukací.
Lidé musejí pochopit přidanou hodnotu změny
„Pokud zaměstnanci nebo vaší obchodní partneři nepochopí přidanou hodnotu změny, je velmi komplikované transformaci prosadit. Budete narážet na bariéry a komplikovaně je překonávat. A proto je nezbytné vždy sdělit to proč a vzdělat je, aby došlo k pochopení změny,” vysvětluje Ivana Hekerle.
Bohaté zkušenosti s tím má společnosti JRK, věnující se chytrému řešení měření odpadů v obcích. Nezbytnou součástí pro rozvoj jejich byznys modelu je vzdělávání veřejnosti.
Podle jednatele JRK Mojmíra Jiřikovského totiž ani ta nejlepší digitální technologie odpadového hospodářství totiž nebude fungovat, pokud úředníci a běžní lidé nerozumí tomu, proč a jak správně třídit odpad. A že do popelnic se často sbírá materiál pro další výrobu.
Jak to vše zafinancovat?
Nové způsoby podnikání, výrobní postupy i byznysové modely si všímají také banky a další instituce, které poskytují financování. Právě tento sektor na změny reaguje velice aktivně a vnímá hodnotu zavedení inovací s dopadem na životní prostředí do chodu firem.
Budoucnost korporátního bankovnictví, zelených bondů a důležitosti nefinančního reportingu nastínila na konferenci Blanka Svobodová z Komerční banky. Doplnila ji Michala Pešková, ředitelka MIDA Consulting, která se zabývá dotačním poradenstvím. Právě u dotací se totiž pořád častěji objevují požadavky na naplnění principů oběhového hospodářství nebo propojení univerzit s firmami. Pozadu nezůstávají ani retailové produkty. Zástupci Hello bank!, generální ředitel pro Česko Bruno Leroux a ředitelka pro udržitelnost Gabriela Pithartová, představili, jak se jejich banka chystá zvýhodňovat půjčky, které si klienti berou na cirkulární produkty.
Zkušenosti firem pořád častěji dokládají, že cirkulární ekonomika a inovace se vzájemně doplňují. I proto se konference uskutečnila jako součást doprovodného programu Týdne inovací. Byla také první ze série moderovaných debat o tématu oběhového hospodářství, které připravuje CIRA Advisory pro příští rok pod hlavičkou Partner Talks.
Redakčně upravená tisková zpráva CIRA Advisory
