Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody

V České republice bylo do konce roku více než půl milionu subjektů, jež pravidelně odváděly daň z přidané hodnoty. Téměř 45 procent plátců DPH představovaly společnosti s ručením omezeným, jen o něco méně bylo podle statistik společnosti Bisnode fyzických osob s živnostenským oprávněním.

Tyto statistiky se ovšem letos výrazně promění. Od 1. ledna 2023 se totiž zvýšil limit pro povinnou registraci plátce DPH z jednoho na dva miliony korun. Díky tomu se mnoha živnostníkům uleví a plátcovství DPH přestanou řešit.

Měsíčních plátců je stále zhruba dvojnásobné množství než kvartálních, kteří nicméně převažují u živnostníků. Souvisí to především s výší ročního obratu (viz níže) a také datem registrace k DPH.

Po registraci jste měsíčním plátcem

Zdaňovacím obdobím pro ty, kteří pravidelně platí DPH, je tedy nejčastěji kalendářní měsíc. Každý, kdo se k dani zaregistruje, se stává měsíčním plátcem automaticky.

Na čtvrtletní režim můžete přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od března 2022, můžete si o kvartální placení a přiznávání DPH zažádat až v lednu 2024.

„Za splnění určitých podmínek a po určité době se lze stát čtvrtletním plátcem, což vám může přinášet jisté výhody včetně administrativních. Daň odvádíte státu až po třech měsících, povinná přiznání, hlášení a podobně podáváte čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.

„Přejít na čtvrtletní zdaňovací období můžete až na výjimky nejdříve druhý rok po registraci, pokud váš obrat nepřesáhl 10 milionů korun a nejste nespolehlivým plátcem,“ popisuje Dvořáček.

Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:

• jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 milionů korun,
• není nespolehlivým plátcem
• není skupinou

Přechod na kvartální přiznávání DPH ušetří plátci čas, náklady spojené s obsáhlejší administrativou v rámci měsíčního plnění a lepší plánování cash-flow (platby na finanční úřad se provádí pouze jednou za tři měsíce).

Změnu jednoduše oznámíte berňáku

Pokud se rozhodne pro změnu a splňuje uvedené podmínky, oznámí to podnikatel berňáku nejpozději do konce ledna příslušného kalendářního roku s daňovým přiznáním za prosinec. Pokud termín nestihne, musí si opět minimálně rok počkat.

V daňovém přiznání k DPH za prosinec lze změnit zdaňovací období na příští rok prostým vyplněním příslušného kódu (do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“). Změna je možná vždy jen od ledna.
 
K dispozici jsou dva kódy:

• Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem (splní-li výše uvedená kritéria)
• M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).

Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.

DPH: Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

„Důvody hodné zvláštního zřetele“

O změnu na čtvrtletní zdaňovací období mohou podnikatelé zkusit požádat finanční úřad už rok po registraci. V některých případech jim berní úředníci vyhoví, a to z „důvodů hodných zvláštního zřetele“. Žádost ale musejí podat – letos stejně jako vždy předtím – do 31. října.

Postup je popsán v paragrafu 99a odstavec třetí. Na žádost není zvláštní formulář, oprávněnost vašeho požadavku zhodnotí správce daně.

„Mezi důvody hodnými zvláštního zřetele můžete zmínit například zvýšenou administrativu pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu, kdy je vyšší pravděpodobnost, že budete splňovat kritéria pro kvartálního plátce i v budoucnu. Je ale čistě na rozhodnutí správce daně, zda vám vyhoví,“ upozorňuje právník Jiří Koukal. V praxi je takových případů minimum.

Pokud je ovšem váš obrat za kalendářní rok vyšší než 10 milionů korun, musíte nadále plnit své povinnosti jednou měsíčně (případně musíte přistoupit ke změně, byl-li jste plátcem čtvrtletním).

Změna pravidel a kontrolní hlášení

Pokud je váš obrat za předešlý rok například mezi 2 až 10 miliony korun a povinnosti vůči správci daně plníte kvartálně, můžete si samozřejmě měsíční zdaňovací období zvolit dobrovolně.

To, že přiznání podáváte bud jednou měsíčně nebo jednou za kvartál, platí od roku 2011. Od ledna, respektive února 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.

Do konce roku 2012 platila jiná pravidla – nově zaregistrovaný subjekt se stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním.

Kontrolní hlášení podávají všichni, ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, jež jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají také takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH.

Podrobnosti o kontrolním a souhrnném hlášení: Jak si usnadnit práci se složitou administrativou u DPH

Firmy vs živnostníci

Pozor! Právnické osoby podávají kontrolní hlášení každý měsíc, a to vždy do 25. dne měsíce následujícího, pokud tento den nepřipadá na víkend. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení podle určeného zdaňovacího období. Souhrnné hlášení pak firmy podávají buď měsíčně nebo kvartálně v návaznosti na typ plnění.

Ten, kdo se tedy k DPH zaregistruje v lednu, musí daňové přiznání i kontrolní hlášení odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).

Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáte letos daňové přiznání nejpozději do úterý 25. dubna, úterý 25. července, středy 25. října, a konečně za čtvrté čtvrtletí 2023 do čtvrtka 25. ledna 2024.

To, jak často podnikatelský subjekt DPH platí, ovlivnila změna pravidel před deseti lety.

„Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jste se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ uvádí Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.

Zdaňovací období v insolvenci?

Zákon o DPH řeší i specifické situace, do kterých se mohou plátci daně dostat a které mají vliv na plnění jejich povinností. Jednu z nich popisuje paragraf 99b zákona o DPH.

Týká se insolvenčního řízení se subjektem, který DPH odvádí. „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí,“ píše se v zákoně.

Pro následující období je (až do skončení insolvenčního řízení) zdaňovacím obdobím výhradně kalendářní měsíc. Na obratu ani dalších podmínkách v tomto případě nezáleží.

V zákoně je rovněž uvedeno, že plátce nemůže změnit zdaňovací období v kalendářním roce, který následuje po ukončení insolvenčního řízení. Musí si tedy opět minimálně dvanáct měsíců počkat.

Identifikovaná osoba nemusí podávat přiznání vždy

Daň z přidané hodnoty platí i takzvané identifikované osoby. Jejich povinností ovšem není podávat pravidelně daňová přiznání a kontrolní hlášení

Kdo a za jakých okolností se stává identifikovanou osobou

Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátci nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ.

Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost a zapíší do něj jen přeshraniční plnění. Pokud nejste plátcem DPH ani identifikovanou osobou, přiznání nepodáváte.

K tématu DPH na BusinessInfo.cz

Problematika DPH je velmi široká. Dalším detailům včetně reverse charge (přenesení daňové povinnosti), rad, jak si nárokovat odpočet na daň, jak postupovat, pokud se zapomenete registrovat včas, jaké jsou postihy a sankce při neplacení DPH a neplnění dalších povinností, jaká je administrativa spojená s hlášením daně, jaké výhody má evidování osob pro účely DPH (týká se zahraničního obchodu), se věnujeme v dalších textech, které najdete na stránkách BusinessInfo.cz.

• Identifikovaná osoba a platby DPH – Povinnosti pro reklamy Google AdSense, přeshraniční služby, Uber aj.

Jakub Procházka