Oznámil to v předposledním dubnovém týdnu Český statistický úřad (ČSÚ). U spotřebitelů se důvěra snížila o 4,4 na 106 bodů. V porovnání s loňským dubnem je ale celková důvěra o 4,6 bodu vyšší.

Na klesající důvěru začíná mít vliv válka Spojených států s Íránem, která zvedá ceny pohonných hmot a potažmo dalších vstupů. Růžověji dnes vidí budoucnost podnikatelé ve vybraných službách a ve stavebnictví, v průmyslu či obchodě jsou zástupci firem pesimističtější.
Mezi podnikateli se tedy důvěra v ekonomiku v dubnu meziměsíčně zvýšila o 2,6 bodu ve službách a o 1,7 bodu ve stavebnictví. V obchodě důvěra v ekonomiku oproti březnu klesla o 3,2 bodu a v průmyslu o 2,4 bodu.
„Mnohé podnikatele dlouhodobě limituje nedostatečná poptávka a v některých odvětvích také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Ještě výraznější bariérou růstu produkce než doposud se stává i zhoršující se geopolitická situace, která má mimo jiné výrazný vliv na rostoucí ceny vstupů,“ potvrzuje vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Lidé přestávají věřit v pozitivní vývoj ekonomiky, podnikatelé jsou optimističtější
Spotřebitelé se obávají především zhoršení celkové ekonomické situace v následujícím roce. Počet těch, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících, se mezi březnem a dubnem téměř nezměnil. Stejný zůstává i počet respondentů, kteří nechtějí pořizovat v následujícím roce pořizovat velké nákupy.
Lidé mohou začít šetřit a snížit domácí poptávku
Válka na Blízkém východě zvyšuje strach lidí z nárůstu cen v blízké budoucnosti. Tyto obavy je pak mohou nutit šetřit, což by přispělo ke snížení domácí poptávky. „Negativně lze hodnotit výrazně vyšší obavy spotřebitelů z dalšího růstu cen, jejichž příčinou je především současná geopolitická situace,“ dodává Anastasija Neradová z ČSÚ.
Dubnová hodnota Indexu tuzemské ekonomické důvěry (101,3 bodu) je sice mírně nižší hodnotou než o měsíc dříve, ale naopak vyšší, než očekával trh (100,9).
Podnikatelé v průmyslu, kteří k poklesu přispěli, o něco lépe hodnotí současnou poptávku včetně té zahraniční, mají však nižší očekávání ohledně budoucího objemu výroby i zaměstnanosti. Očekávají také růst cen výstupů.
České HDP se v roce 2025 zvýšilo o 2,5 procenta. Letos může být růst ještě rychlejší
Optimismus naopak mírně narostl ve stavebnictví, kde sice došlo ke zhoršení hodnocení současné poptávky, firmy ale očekávají zvyšující se zaměstnanost v blízké budoucnosti. I v tomto sektoru pak vzrostla očekávaná inflace. V obchodu se nálada zhoršila primárně vlivem pesimističtějšího hodnocení ekonomické situace.
„Prakticky plošné bylo zhoršení nálady u spotřebitelů. Ti mají nově horší pocit z budoucí hospodářské i vlastní finanční situace, vykazují menší odhodlání činit velké nákupy a skokově navýšili očekávání ohledně budoucí inflace,“ připomíná analytik společnosti INVESTIKA Vít Hradil.
Podle jeho slov se v březnových datech válka v Iránu projevovala jen velmi omezeně, v dubnu jsou ale její dozvuky zřetelné.
Průmysl i stavebnictví očekávají zdražení produkce
„Průmysl i stavebnictví předpokládají, že budou nuceni zdražovat svoji produkci, což zní jako realistický důsledek omezeného vývozu energetických a jiných surovin z Perského zálivu. Tlak na vyšší ceny vnímají i spotřebitelé, kteří nemohli přehlédnout vyšší ceny pohonných hmot a předpokládají, že tím problém ještě nekončí,“ sděluje ekonom.
Nová predikce MF: Ekonomika kvůli válce poroste pomaleji, inflace se výrazně nezvýší
Navzdory tomuto zhoršení zůstává podle Hradila důvěra spotřebitelů relativně vysoko nad svým dlouhodobým průměrem. Všeobecná skepse tak zatím v Česku nepřichází.
„Válku v Iránu tak prozatím Češi vnímají jako ekonomickou nepříjemnost, ovšem nikoliv katastrofu, což zní jako racionální zhodnocení. Pochopitelně čím déle bude konflikt trvat a čím silnější jeho intenzita, tím hůře pro ekonomickou důvěru i kondici. Prozatím data odpovídají našemu základnímu scénáři, tedy že česká ekonomika mírně zpomalí, ale zůstane bezpečně v pásmu hmatatelného růstu. Počítat nicméně musíme se zvýšenou inflací,“ doplňuje analytik.
Válka v Íránu podle odborníků nemusí ohrozit evropskou ekonomiku zásadním způsobem. Rozhodující nicméně bude délka trvání konfliktu a to, aby dále neeskaloval a nerozšiřoval se do dalších zemí či regionů.