Po dosažení zmíněného limitu se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability (MSR) a cena povolenek by pak neměla dále růst. ETS 2 se má týkat silniční dopravy a vytápění budov.
V Česku je ovšem osud emisních povolenek, které by zvedly náklady českých domácností maximálně o několik set korun měsíčně, stále předmětem politických bojů.
Podle premiéra Andreje Babiše totiž sníží platby konkurenceschopnost českých podniků. Babiš chce proto v EU docílit úplného zastavení systému ETS 1 a spuštění ETS 2 opět odložit (loni bylo odloženo o rok). Před volbami do Sněmovny v roce 2025 dokonce Babiš tvrdil, že jeho vláda ETS 2 odmítne i za cenu pokut, které by Česká republika musela platit.
Ministryně financí Alena Schillerová přesto zavedení takzvané cenové brzdy na jednání podpořila, pro byli i ostatní ministři financí členských zemí. Rozhodnutí z 9. října bylo nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí na počátku listopadu.
Rezerva tržní stability
U povolenek v rámci ETS 2 nebude cena zastropována, přijaté řešení spoléhá na to, jak přirozeně fungují tržní mechanismy. Při překročení hranice 45 eur začne systém automaticky uvolňovat další povolenky na trh, čímž by se měla stabilizovat nabídka a srazit cena. Ekonomové se na tom, jak budou tyto intervence fungovat, neshodnou.
Podle analytika Argos Capital Kryštofa Míška jde jen o tlumení špiček, nikoli o garanci pevné ceny. „Trh s povolenkami bude samozřejmě i nadále řízen nabídkou a poptávkou, a velmi snadno tak může dojít k tomu, že budou jejich ceny vyšší,“ sdělil Míšek. Podle ekonoma Miroslava Zámečníka budou naopak intervence velmi účinné.
Takzvaná rezerva tržní stability vyrovnává nabídku a poptávku v systému ETS 2 tím, že automaticky upravuje množství emisních povolenek dostupných v oběhu.
Finální rozhodnutí podpořili v pátek 9. října ministři financí EU na svém jednání v Lucemburku. Evropský parlament už úpravu emisních povolenek odsouhlasil v polovině září. Podle premiéra Babiše je tato změna „lepší než nic, nicméně nijak zásadně nepomůže.“ Česká opozice ji naopak kvituje.
Systém emisních povolenek EU ETS má obecně motivovat země sedmadvacítky ke snižování emisí. Společnosti si musejí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí do ovzduší. Čím více emisí vypustí, tím vyšší mají náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.
Nová pravidla
- prodlužují dobu platnosti rezervy tržní stability na období po roce 2030, aby pomohla i v budoucnu udržet přijatelné ceny
- zdvojnásobují (na 40 milionů) počet povolenek, které mají být uvolněny, pokud náklady na uhlík přesáhnou 45 eur na tunu CO2.
- zajišťují pozvolnější a pohotovější uvolňování povolenek v případě, že jejich počet v oběhu klesne pod 260 milionů
Systém EU ETS 1 je hlavním evropským trhem s emisními povolenkami a týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v Unii.
Rozšíření systému EU ETS 2 má být zavedeno po ročním odkladu v roce 2028 a jeho předmětem jsou silniční doprava a vytápění budov. Součástí bude i sociálně-klimatický fond, zmírňující dopady na nízkopříjmové domácnosti.
Emisní povolenky ETS2 zamíří i do dopravy. Čeká Česko plošné zdražení?
Panika není na místě, náklady se zřejmě zvednou minimálně
Nové emisní povolenky na dopravu a vytápění mají zvednout náklady českých domácností o nižší stovky korun měsíčně. Výsledek ale záleží na mnoha faktorech, proto je obtížné jej nyní přesně odhadnout.
Firmám by se mohly celkové náklady od roku 2028 zvýšit o 1 až 2 procenta. Podniky nicméně v současnosti zatěžuje nejenom předpokládaný finanční dopad, ale také nejistota, v jaké formě nebo zda vůbec v českém prostředí začnou platit.
„Už mi neřeknou jinak než Pan ETS.“ Premiér Babiš znovu jednal o stopce pro emisní povolenky
„Obecně jsou dopady zatím krajně nejisté. V případě implementace by se dopady na ceny paliva odvíjely zejména od ceny povolenky. Při konzervativním odhadu a snaze držet cenu kolem 45 eur za tunu emisí půjde přibližně o 3,50 koruny na litru nafty. U benzínu to bude o něco méně,“ odhaduje ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy České republiky Pavlína Žáková.
Podobně odhaduje nárůst ceny pohonných hmot v důsledku zavedení povolenek také Klára Školníková, expertka na dopravu Centra pro dopravu a energetiku. Podle ní by samotné promítnutí nákladů emisních povolenek do cen znamenalo zdražení litru nafty i benzínu o dvě až tři koruny.
Studie PwC je optimistická
Pokud cena nové povolenky nevyšplhá nad zmíněných 45 euro za tunu CO₂, zvýší se náklady pro průměrnou českou domácnost – podle analýzy, kterou si nechalo od společnosti PwC vypracovat ministerstvo životního prostředí – maximálně o 400 korun měsíčně.
Tip pro podnikatele: Jak na emisní povolenky ETS2 ve firmě
Nové investice do modernizace bydlení a dopravy mohou na druhou stranu přispět k růstu hrubého domácího produktu až o 130 miliard korun a vytvořit více než 100 tisíc nových pracovních míst, říká studie PwC.
Podle analýzy se absolutní nárůst výdajů po zavedení EU ETS 2 více dotkne domácností, které mají nejvyšší výdaje na vytápění uhlím a také na pohonné hmoty. Do hry ale vstupují další faktory, především postupné snižování emisí a ekologizace dopravy i bydlení.
Měsíční náklady průměrné domácnosti se mohou zvýšit o 200 až 400 korun. Přesná částka závisí na konkrétní spotřebě nafty/benzínu a plynu a na tom, jak bude cena povolenky přenesena do konečných cen pro spotřebitele. Majitelé elektromobilů samozřejmě ušetří více.
Příklad:
45 euro na tunu CO₂ znamená, že na výrobu 1 kilogramu CO₂ je třeba 0,045 euro. Litr nafty vyprodukuje přibližně 2,66 kg CO₂. Při ceně povolenky 45 euro tedy vyjde navýšení na litr nafty o 0,12 euro.
V případě plynu se roční náklady domácnosti budou zvyšovat v závislosti na spotřebě. Například domácnost s roční spotřebou 20 MWh (cca 4 tuny CO₂) by mohla zaplatit o 180 euro více. Tato spotřeba je ale velmi vysoká. Průměrná domácnost spotřebuje 7 až 9 Mwh ročně, zdražení by pak bylo pouze o 60 až 80 euro za rok.
Nejvyšší nárůst výdajů hrozí podle studie rodinám s průměrnými příjmy, protože kombinují vyšší náklady na topení i dopravu. Bohatší lidé ale často bydlí v úspornějších domech nebo jezdí elektromobily. Pro tyto lidi bude dopad samozřejmě relativně menší.
Pro malé podniky může být problémem zdražení energií (plynu a topných olejů) a samozřejmě i benzinu a nafty, což se promítne do vyšších provozních nákladů na vytápění, výrobu a dopravu. Logicky konkurenceschopnější pak budou podniky s ekologickým vytápěním, s ekologickými či nízkoenergetickými domy a elektromobily.
