Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020



2 Východiska pro formulaci Exportní strategie 2012–2020

2.1 Shrnutí klíčových faktorů ovlivňujících exportní pozici ČR

Česká republika je malá, otevřená ekonomika, pro kterou je export nutnou podmínkou dlouhodobé a udržitelné prosperity a hospodářského růstu. Jak ukázala celá řada analýz4, jsou exportní odvětví v ČR hnací silou zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky (na rozdíl od odvětví, která se v převážné míře orientují na domácí trh). Export má pozitivní vztah k růstu HDP i k růstu zaměstnanosti, a to nízko- i vysoce kvalifikované.

Jak konstatuje Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012–2020, odvíjely se doposud exportní úspěchy České republiky především ze dvou klíčových faktorů – z maximálního využití naší polohové renty5 a z relativně levné, avšak kvalifikované pracovní síly. Mezinárodní srovnání6 ukazují, že naše firmy jsou úspěšné a ceněné jako low a medium tech7subdodavatelé, a to zejména společnostmi ze zemí EU 15, kam míří více než 64 % českého exportu. Tyto dvě nesporné kvality České republiky a českých podniků přitáhly v devadesátých letech a těsně po roce 2000 celou řadu významných zahraničních investic, které se staly významnou hnací silou českého ekonomického růstu.

V současné době je však zjevné a doložitelné daty, že výše uvedené výhody ČR jsou již do jisté míry vyčerpány. Reálné jednotkové náklady na pracovní sílu v ČR se zvyšují8, čímž klesá cenová konkurenceschopnost ČR a její komparativní výhoda na evropském trhu. Mezinárodní srovnání Světového obchodního fóra9 navíc ukazuje, že Česká republika výrazně zaostává oproti vyspělým zemím i v oblasti necenových komparativních výhod. Nevstřícné veřejné instituce, korupce, pozvolna se zhoršující infrastruktura, zhoršující se úroveň vzdělávání a nedostatečný rozvoj inovací posouvají v tvrdé mezinárodní konkurenci Českou republiku rychle do kategorie nezajímavých a neperspektivních států, což už ani výhodná poloha v centru Evropy nijak nezachrání.

Navíc je třeba si uvědomit, že přímé zahraniční investice, které ČR pomohly překonat období přechodu z centrálně plánované ekonomiky i turbulence devadesátých let minulého století, se mohou velmi rychle změnit z komparativní výhody ČR na hrozbu pro stabilitu české ekonomiky. Jak ukazují níže uvedené obrázky (Obrázek 2, Obrázek 3), zvyšuje se v ČR výrazně koncentrace exportů na několik málo odvětví, vázaných právě na zahraniční výroby v České republice (automobilový průmysl, elektronika, do jisté míry i turismus). Vysoká odvětvová koncentrace českých exportů společně s ještě výraznější teritoriální exportní orientací na státy EU činí Českou republiku zranitelnou vůči výkyvům na mezinárodních trzích.

Ani vnější podmínky evropské a světové ekonomiky neukazují pro Českou republiku pozitivní výhledy. Globální finanční a ekonomická krize let 2008 – 2009 citelně zasáhla vyspělé státy, které jsou hlavním odbytištěm českých výrobků i služeb. V eurozóně, která je, jak již bylo řečeno, pro ČR hlavním exportním teritoriem, vypukla následně v roce 2010 intenzivní dluhová krize, z níž se evropské země nevzpamatovaly ani v roce 2011. Otřesen byl bankovní sektor i podnikatelé, jejichž důvěra ve stabilitu eurozóny prudce poklesla.

Obrázek 2: Vývoj objemu a konkurenceschopnosti zahraničního obchodu se zbožím v letech 2006 a 2010

Vývoj objemu a konkurenceschopnosti zahraničního obchodu se zbožím v letech 2006 a 2010

Obrázek 3: Vývoj objemu zahraničního obchodu ČR se službami dle skupin (mezi lety 2006 a 2010)

Vývoj objemu zahraničního obchodu ČR se službami dle skupin (mezi lety 2006 a 2010)

Výhledy Mezinárodního měnového fondu ze září 2011 navíc naznačují, že v následujících letech lze očekávat pouze pozvolné zlepšování10.

2.2 P.E.S.T. Analýza (situace 2006 a 2011)

Tato analýza shrnuje ve stručnosti základní rozdíly týkající se vnějšího prostředí českého exportu (v členění P.E.S.T. – politické, ekonomické, společenské a technologické faktory) a jeho změn mezi lety 2006 a 2011. Cílem této části analýzy je vysvětlit rozdíly ve východiscích mezi Exportní strategií 2012–2020 a Exportní strategií 2006–2010.

Politické faktory:

  • zkrácení politického cyklu a nestabilita vlády i veřejných institucí obecně
  • nejednotná image ČR v zahraničí
  • přetrvávající resortismus, vnímané roztříštěnosti jednotlivých nástrojů podpory firem a praktické fungování struktur veřejné správy
  • dlouhodobě nereformované oblasti veřejných služeb (důchodová reforma, sociální, zdravotní apod.), stav veřejných financí (nové reformy se rodí jen postupně, s odporem opozice hrozící jejich zrušením)
  • politická nestabilita EU a institucionální napětí mezi EK, Evropskou radou a Evropským parlamentem (byrokracie vs. vlády národních států aj.)

Ekonomické faktory:

  • euroamerická finanční a ekonomická krize, recese v EU s dopady na ČR
  • EU i USA vysoce zadlužené, kapitál zejména v Asii, kde hrozí přehřátí ekonomik investicemi státu a do realitního sektoru
  • kontrakce a nestabilita bankovního sektoru
  • rozpočtové / fiskální úspory
  • rozštěp produktivity – restrukturalizace v průmyslu versus pokles či stagnace produktivity v sektorech nevystavených zahraniční konkurenci (např. stavebnictví, některé služby, veřejný sektor)
  • globální růst i poptávka se přesouvá do zemí BRICS

Společenské faktory:

  • vysoký počet případů korupce – zvyšování nedůvěry k veřejným institucím a jejich reprezentantům
  • přesuny sídel firem i jejich výnosů do zahraničí
  • stárnutí managementu v průmyslu
  • zhoršování vzdělávacího systému a vzrůstající nespokojenost s jeho fungováním

Technologické faktory:

  • pouze omezené zapojení VaVaI (a to i přes vysoké výdaje z evropských fondů)
  • ČR je stále vnímána jako zdroj kvalifikované pracovní síly, která však již není levná a jejíž potenciál růstu je omezen s ohledem na systém technického vzdělávání
  • posilování významu IT a ICT a zpravodajských nástrojů v zahraničním obchodu (včetně ecommerce, business a competitive intelligence apod.)

Business intelligence jsou výkonné analytické a vykazovací nástroje, které umožňují využít firemní i otevřená data nejen k analýze již proběhlých jevů, ale také k predikcím budoucího vývoje. Tento nástroj se uplatňuje ve firmách, lze jej však uplatnit i jako soubor analytických a metodických postupů pro politiky a strategie založené na reálných datech.

Konkurenční zpravodajství, neboli competitive intelligence je cílený proces získávání, třídění a zpracování informací z konkurenčního prostředí, který vznikl v USA v osmdesátých letech 20. století. Funguje jako nástroj pro monitoring a vyhodnocování trhu, sledování činností konkurence a strukturovanou práci s velkými objemy informací. Jedná se o kombinaci manažerských technik a výkonných analytických nástrojů.

Z hlediska východisek pro Koncepci exportu je zvláště důležité uvědomit si, že Exportní strategie 2006–2010 vznikala v období konjunktury, kdy česká ekonomika i export (zejména zboží) dosahovaly velmi nadstandardních výkonů. V současné době se česká ekonomika naopak nachází v období zhoršující se euroamerické ekonomické krize, která negativně působí na českou ekonomiku, zpomaluje české podniky a vede k velice intenzivním restrikcím v oblasti veřejných výdajů. Z tohoto důvodu klade Strategie zvýšený důraz na maximální využití synergií a úspor plynoucích z provázané realizace různých politik a opatření, neboť v této chvíli se česká ekonomika musí připravit i na krizový scénář vleklé recese.

4) Např. NERV (2011): Rámec strategie konkurenceschopnosti a výchozí náměty, ÚV ČR; MPO (2011): Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012-2020; MPO (2011): Analýza podpory exportu v ČR
5) Polohovou rentou se rozumí příznivá pozice ČR v centru Evropy, která vhodně napojuje trhy východní a západní Evropy, a dále dostatečná fyzická i informační infrastruktura umožňující podnikům na českém území uplatňovat efektivní logistické a obchodní modely.
6) Např. srovnání provedené prostřednictvím Lafayova indexu (viz grafy níže v tomto dokumentu)
7) Viz schválená Národní inovační strategie
8) Což je dáno rychle se zvyšujícími náklady na zaměstnance v poměru k relativně pomalému růstu produktivity a rovněž zhodnocováním kurzu české koruny.
9) Index globální konkurenceschopnosti (GCI)
10) http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2011/res092011a.htm

Pravidelné novinky e-mailem