Organizační stránka inovačního procesu

Příprava a realizace inovací předpokládá uskutečnění řady opatření technického, ekonomického, marketingového i organizačního charakteru, na kterých se v různé míře podílejí všechny hlavní útvary podniku.

V souvislosti s prosazováním inovací může docházet ke střetu zájmů mezi jednotlivými podnikovými úseky. Pro výrobní úsek je výhodnější plnit úkoly v objemu výroby, popř. ve snižování nákladů výroby, než při organizačně i technicky náročném přechodu na nový výrobek. Podobně v oblasti zásobovacích a odbytových cest je pohodlnější držet se dosavadních dodavatelů a odběratelů, než budovat vztahy nové.

Ve snaze o dokonalejší organizační zvládání inovačních procesů se projevují především následující tendence:

• Zplošťování řídicího procesu, které spočívá v rušení organizačních mezistupňů a přesunu pravomoci a odpovědnosti na nižší organizační stupeň a ve slučování pracovních činností (tzv. multifunkcionalizace provozních míst). Tento vývoj je umožněn především moderní výpočetní technikou, urychlující a zkvalitňující přesun a zpracování informací.
• Paralelní řešení jednotlivých etap vzniku nových výrobků. Není nezbytně nutné, aby jednotlivé fáze cyklu od iniciace inovace až po vlastní realizaci probíhaly v časové posloupnosti. Je možné překrývání, popř. souběžné řešení jednotlivých etap.
• Zavádění nových organizačních forem. U firem, které kladou důraz na časté inovace, se osvědčila organizační struktura, ve které dochází k prolínání tradiční, funkčně orientované vertikální linie s výrobkově orientovanými strukturami v horizontálním směru. V průsečíku obou linií dochází ke křížení dvou kompetenčních systémů, takže výkonní pracovníci jsou ve dvojím podřízení – svému funkčnímu vedoucímu (např. hlavnímu projektantovi) a vedoucímu výrobkového týmu. Předpokladem účinného fungování těchto tzv. maticových struktur je proto důsledné vyřešení kompetenčních otázek respektujících zásadu kongruence (tj. požadavku vyváženosti mezi pravomocemi a odpovědností).
• Zvyšování úlohy malých a středních podniků, zvláště vzhledem k jejich větší operativnosti, nižším režijním nákladům a bezprostřednější návaznosti na podnikové výsledky. To platí zvláště pro oblast výrobkových inovací. Poněkud odlišná situace panuje u procesních inovací, vzhledem k tomu, že na růstu produktivity práce a snížení výrobních nákladů nejvíce získávají firmy s vysokým podílem na trhu. Tyto podniky v některých případech místo vlastního vývoje a přípravy inovací volí cestu nákupu nových myšlenek od specializovaných malých výzkumných a inovačních firem.

Aktéři inovací. Již SCHUMPETER upozorňoval na skutečnost, že při prosazování „nových kombinací“ je zapotřebí odlišovat funkci vynálezce a funkci podnikatele, který je jakousi prodlouženou rukou vynálezce. Od té doby přibývalo v literatuře poznatků o tom, že při prosazování inovací je nezbytná angažovanost osobností, schopných nejenom kreativního myšlení, ale rovněž nadaných schopností překonávat inovační bariéry a vytvářet předpoklady pro realizaci inovací. Jejich existence začala být postupně považována za jeden z rozhodujících faktorů úspěšnosti inovace. V anglosaské literatuře se pro osobnosti výrazně angažované v procesu inovace vžilo označení „šampion“ (champion), s tím, že se nevylučovalo, že tito „šampioni“ mohou zvládat současně jak tvůrčí, tak i realizační stránku inovačního procesu. V německé literatuře se vžil termín promotor. Podle HAUSCHILDTA mají jednotliví promotoři za úkol působit při překonávání bariér neochoty, neznalosti a nepotřebnosti, které se vyskytují prakticky v každém inovačním projektu. Promotor moci nasazuje řídicí nástroje pro překonání odporu a vytváří a zajišťuje materiální základnu pro inovace; odborný promotor je zdrojem kreativity a odborných poznatků a procesní promotor podporuje komunikaci a napomáhá vytváření vztahů mezi účastníky inovačního procesu především uvnitř podniku. Posláním promotora vztahů je odstraňovat bariéry ve vztahu k externím partnerům a získávat je k potřebné spolupráci.

Ukázka z knihy „Manažerská ekonomika“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing.
Autor: Synek Miloslav a kolektiv.