Jaké jsou v regionu podmínky pro podnikání, jaké jsou jeho silné a slabé stránky? Kterým odvětvím se nejvíce daří a kdo jsou krajští „šampioni“? Zjišťovali jsme, jak je to s dostupností pracovní síly a po kterých profesích je na Karlovarsku největší poptávka.

Přečtete si také, jak je na tom kraj s podnikatelskou infrastrukturou a jak významným faktorem rozvoje jsou zde inovace. Popíšeme, jaké hlavní překážky podnikatelé na západě Čech vnímají a co by se mělo zlepšit.

Devízy a slabiny kraje

Karlovarský kraj dlouhodobě patří mezi ekonomicky nejslabší regiony ČR. Velkou devízou regionu je ovšem jeho kompaktnost (malé vzdálenosti) a slušná dopravní dostupnost, která by se měla ještě zlepšit po dostavění dálnice D6 (úsek Praha – Karlovy Vary do roku 2028). To vše usnadňuje spolupráci mezi firmami, institucemi a veřejnou správou.

Vedle tradičních odvětví, jako jsou lázeňství, cestovní ruch, sklářství, keramický průmysl (porcelán) či strojírenství, se region stále výrazněji orientuje na inovace, moderní průmysl a rozvoj nových podnikatelských příležitostí spojených s hospodářskou transformací.

Spíše než z diverzifikované průmyslové základny a infrastruktury, ovšem Karlovarsko těží z cestovního ruchu a rozvinutého sektoru služeb obecně.

Terciární sektor totiž zajišťuje dominantních 70 procent hrubé přidané hodnoty regionu. Toto číslo je mezi českými kraji druhé nejvyšší hned po české metropoli. K druhému nejvyššímu podílu služeb na ekonomickém výkonu krajů v Česku výrazně přispívá lázeňství, cestovní ruch obecně a také obchod

Jak se podniká v regionech: Liberecký kraj

Kraj bohužel ale postupně stárne a dochází k úbytku aktivní populace. Mladí lidé odcházejí za prací do Prahy či dalších regionů, narozených dětí je méně než úmrtí. V indexu stáří je tento region mezi českými kraji poslední, průměrný věk obyvatel je 44,3 roku (průměr ČR 43,3).

V roce 2025 obyvatel regionu ubylo o 1 168 (v procentuálním srovnání jeden z nejhorších výsledků v ČR). Demografická situace je ovšem nepříznivá v devíti ze čtrnácti českých krajů, Karlovarsko tedy není v tomto ohledu výjimkou.

Kraj se v poslední době mění díky investicím do inovací a obnovitelných zdrojů či rostoucí podpoře malých a středních podniků. Oproti všem ostatním českým regionům má ovšem značnou nevýhodu v tom, že nemá vlastní univerzitu, kde by se realizoval výzkum a vývoj.

Region prochází proměnou spojenou s útlumem těžby a využívání uhlí. Hledá proto nové možnosti pro energetiku i místní průmysl. Jednou z cest může být i vodík. Od podzimu 2024 se v kraji realizuje projekt Rozvoj vodíkového údolí a připravuje se i vodíková koncepce.

Velmi aktivní je krajské inovační centrum. „V areálu krajských institucí nyní vznikají tři propojené budovy, kde již brzy nabídneme kancelářské a technické prostory pro firmy a další organizace, sdílená pracovní místa, konferenční a workshopové zázemí i prostory pro laboratoře, digitální dílny, testování a vývoj prototypů,“ říká ředitel Krajského inovačního centra Karlovarského kraje (KIC KK) Vlastimil Veselý.

Veselý: Jak rozhýbat inovace na Karlovarsku? Bez schopných a motivovaných lidí to nepůjde
Přečtěte si rozhovor s ředitelem Krajského inovačního centra Karlovarského kraje o inovačním potenciálu Karlovarského kraje, podpoře podnikatelů ze strany KIC KK i problémech, které nejméně lidnatý český region trápí.

Pokud jde o HDP na obyvatele, je Karlovarsko aktuálně poslední v ČR. Hrubý domácí produkt nicméně v posledních letech stabilně roste, v roce 2024 se reálně zvýšil o 2,9, což je v celorepublikovém srovnání velmi slušné číslo. HDP na hlavu pak činí zhruba dvě třetiny průměru ČR (460 940 korun). Celkový krajský HDP dosáhl v roce 2024 hodnoty 135 miliard korun.

Mezi významné konkurenční výhody kraje patří jeho strategická poloha v těsném sousedství s Bavorskem a Saskem, která podnikatelům otevírá přímý přístup na německý trh. „Významnou předností je rovněž solidní dopravní dostupnost Prahy a fakt, že v mnoha oborech zde stále existují neobsazené tržní segmenty a příležitosti, kde konkurenční tlak nedosahuje takové intenzity jako ve velkých krajských městech,“ říká ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest (součást CzechBusiness) pro Karlovarský kraj Jarmila Chvojanová.

Firma a Živnostník roku 2026: Na Karlovarsku vládnou proutěné kabelky a výroba pecí

Silná průmyslová tradice, zelená pro služby

Karlovarský kraj má bohatou průmyslovou tradici, která se formovala už od středověku. Základem byla těžba cínu v Krušných horách (Horní Slavkov, Jáchymov) a později i stříbra a uranu. Jáchymovské stříbro dalo světu tolar a uran z tamních dolů hrál významnou roli v 20. století.

Na těžbu navázala těžba v Sokolovské pánvi, která byla po desetiletí páteří regionu a zásobovala uhlím energetiku i chemický průmysl. Slavná je také sklářská a keramická tradice: karlovarský porcelán (Thun) a sklárna Moser patří ke světově vyhlášeným značkám. Specifickou kapitolou je pak lázeňství (viz níže). Zmínit lze také proslulou výrobu hudebních nástrojů z Lubů a Kraslic.

Silnou kartou jsou lázeňství a cestovní ruch, strojírenství, výroba plastů a gumárenství. Do budoucna se zde sází na obnovu krajiny po těžbě, rekultivace (např. jezero Medard) a také na nové technologie a energetiku, včetně vodíkových projektů a obnovitelných zdrojů.

Podmínky pro průmyslové investice, ale také pro přechod kraje k moderní a udržitelné ekonomice, se postupně zlepšují, Karlovarsko ale čeká do budoucna mnoho výzev.

„Karlovarskému kraji se daří v průmyslových oborech navázaných na strojírenství, elektrotechniku a automobilový průmysl. K významným zaměstnavatelům a exportérům patří například společnosti WITTE Automotive, Wieland Electric, ept connector, SCHNEEBERGER nebo SKF Lubrication Systems CZ, které úspěšně působí na mezinárodních trzích. Významný impulz pro další rozvoj regionu představuje také projekt společnosti BMW Group zaměřený na vývoj a testování autonomní mobility,“ doplňuje Jarmila Chvojanová.

Kraj v číslech a faktech

Pardubicko je v současnosti nejméně lidnatým krajem České republiky. Pokud nepočítáme hlavní město, jde zároveň o nejmenší kraj s rozlohou pouze 3 310 km2, což představuje zhruba čtyři procenta rozlohy ČR.

V regionu žilo podle dat Českého statistického úřadu k 31. 12. 2025 přes 292 000 lidí. V přepočtu na obyvatele je zde ve srovnání s ostatními kraji podprůměrné množství firem a OSVČ. Na 1000 obyvatel připadá na Karlovarsku jen 123 aktivních ekonomických subjektů (průměr ČR je 163).

V Registru ekonomických subjektů je v kraji evidováno celkem téměř 69 tisíc firem a podnikatelů (zhruba 237 na 1 000 obyvatel), avšak ekonomickou aktivitu vykazuje jen necelých 55 procent z nich.

Nejvíce podnikatelů působí v sektoru služeb (přes 85 aktivních subjektů na 1 000 obyvatel). Karlovarský kraj má tedy nejvyšší podíl firem a OSVČ v ubytování, stravování a pohostinství v celé ČR.

Za uplynulých dvanáct měsíců (listopad 2025 až listopad 2026) přibylo na Karlovarsku 2 079 firem a podnikatelů, což je v rámci ČR s ohledem na lidnatost jednotlivých regionů solidní číslo. Tyto údaje vycházejí ze statistik ČSÚ (konec roku 2025) a čísel z Administrativního registru ekonomických subjektů ARES (listopad 2026)

Jak se podniká v regionech: Hlavní město Praha

V roce 2024 dosáhly celkové investice (tvorba hrubého fixního kapitálu) v kraji pouze 40,4 miliard korun, což představuje podíl 1,9 procenta na celorepublikové tvorbě. To potvrzuje, že by se měl zájem místních firem i veřejného sektoru o další rozvoj regionu zvýšit. V přepočtu na obyvatele (137 749 Kč) přesto toto číslo není nejnižší v ČR, tři kraje (včetně Moravskoslezského regionu) jsou na tom hůře.

Výše zmíněné informace naznačují, že se jedná o region s nízkými průměrnými výdělky. Průměrná hrubá mzda na Karlovarsku dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku 42 391 korun, což je nejnižší číslo mezi všemi 14 českými kraji. Oproti 1. čtvrtletí 2025 ovšem mzda v kraji nominálně narostla o 7,3 procenta.

OSVČ i firem na Pardubicku v poslední době stabilně přibývá, loni se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil jejich počet o tři procenta. Fyzické osoby zde tvoří 71,9 % ze všech registrovaných ekonomických podnikatelských subjektů, což je ve srovnání s ostatními kraji mírně nadprůměrné číslo.

K 31. prosinci 2025 bylo v kraji evidováno celkem 68 310 subjektů, z toho 49 115 připadalo na fyzické osoby

Český statistický úřad

Podpora inovačního podnikání

Region se může pochlubit zlepšujícími se podmínkami pro inovační podnikání. Celý ekosystém je podobně jako v ostatních krajích založený na regionální inovační strategii.

Třetí regionální inovační strategie Karlovarského kraje (RIS3) je strategický dokument, který propojuje veřejný, podnikatelský a akademický sektor při rozvoji výzkumu, vývoje a inovací. Jeho cílem je zvýšit konkurenceschopnost regionu, využít jeho potenciál a specializovat se na odvětví, která jsou jeho silnou stránkou. Je ale také podmínkou pro čerpání evropských fondů na výzkum, vývoj a inovace.

Pokud jde o inovační infrastrukturu, funguje zde především Krajské inovační centrum Karlovarského kraje (KIC KK), které podporuje studenty, začínající podnikatele, startupy i zavedené firmy prostřednictvím inkubace, mentoringu a vzdělávání. Pomáhá také s financováním rozvoje, například pomocí podnikatelských voucherů.

KIC KK spouští bezplatnou expertní podporu pro podnikatele v Karlovarském kraji

Kraj má ale stále mnoho nedostatků, které rozvoj inovačního prostředí brzdí. Kromě zásadní nevýhody v podobě absence univerzity by potřeboval především více podniků, které se chtějí věnovat inovacím a moderním technologiím.

„V kraji se inovační prostředí postupně rozvíjí, ale zdaleka nejsme tam, kde bychom chtěli být. Máme talentované lidi a zajímavé firmy, zároveň nám chybí silnější výzkumné zázemí, dostatek kvalifikovaných odborníků a více podniků, které by ostatní táhly k inovacím. Naší úlohou je proto nejen propojovat lidi, ale také otevírat důležitá témata a vytvářet příležitosti k novým partnerstvím a společným projektům,“ popisuje ředitel KIC KK Vlastimil Veselý.

Rada pro výzkum,vývoj a inovace Karlovarského kraje plní roli poradního a řídicího orgánu v regionu a každoročně schvaluje vyhodnocení akčního plánu krajské RIS3 strategie. Rozvoj podnikání s vysokou přidanou hodnotou, na kterém se podílejí v rámci kraje zmíněné instituce, obecně posiluje regionální ekonomickou stabilitu i stabilitu Evropy.

Podprůměrné výdaje na vědu a výzkum

Inovační potenciál krajů určuje také to, kolik se v nich vynakládá finančních prostředků na vědu, výzkum a vývoj. Karlovarsko je, pokud jde o výdaje na VaV, bohužel na posledním místě v ČR. Zmíněné výdaje zde v roce 2024 představovaly pouze 200 milionů korun. Podíl výdajů na VaV je aktuálně 0,2 procenta krajského HDP a nijak výrazně se nezvyšují.

V tomto ohledu Karlovarsko za ostatními českými regiony zaostává poměrně výrazně. Druhý nejslabší Ústecký kraj vynaložil ve stejném roce na vědu a výzkum zhruba osminásobek prostředků.

Vyšší investice do vědy a výzkumu by Karlovarskému kraji prospěly, inovační potenciál regionu ale nelze podle Vlastimila Veselého posuzovat jen podle výše těchto výdajů: „Vypovídá o něm také počet patentů, výzkumných pracovníků, a především schopnost firem proměnit nové poznatky ve výrobky, technologie a služby. Dlouhodobě nám chybí silné výzkumné instituce, vlastní univerzita s odpovídajícím vědeckým zázemím i větší počet firem, které by byly tahouny inovací.“ 

V regionu působí některá vysokoškolská pracoviště a studijní programy, například pracoviště Západočeské univerzity v Plzni, České zemědělské univerzity v Praze, Vysoké školy zdravotnické nebo Vysoké školy finanční a správní v Karlových Varech. „Není to ale totéž jako univerzita s rozsáhlou výzkumnou základnou, akademickou komunitou a dlouhodobým propojením s místními firmami,“ dodává Veselý.

Zatímco univerzity realizují řadu projektů ve svých domovských regionech, jejich zapojení do projektů přímo na území Karlovarského kraje je podle našich zkušeností omezené.

Vlastimil Veselý, KIC KK

Instituce podporující podnikání v kraji

• Krajský úřad Karlovarského kraje
• Krajská hospodářská komora v Karlovarském kraji
• Regionální kancelář agentury CzechInvest (součást CzechBusiness)
• Krajské inovační centrum KK
• Rada pro výzkum, vývoj a inovace Karlovarského kraje
• Inovační centrum INION
• Institut lázeňství a balneologie (ILaB)
• Kreativní centrum VARY&TE
• Smart akcelerátor
• Živnostenské úřady Karlovarského kraje
• Coworkingová centra

Kraj má v současnosti nejnižší hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v ČR. Nezaměstnanost v regionu je dlouhodobě relativně vysoká, aktuálně je zde bez práce 5,8 procenta lidí v produktivním věku, což je třetí nejvyšší číslo v republice.

Klíčová odvětví průmyslu a služeb

V Karlovarském kraji se daří zpracovatelskému průmyslu. Významnou roli zde hrají automobilový průmysl, elektrotechnika, strojírenství a výroba kovových či plastových komponentů.

Regionu pomáhá strategická poloha regionu u hranic s Německem a dostupnost zavedených průmyslových zón, stejně jako silná průmyslová tradice. Zásadní pilíř krajské ekonomiky tvoří (přes postupující transformaci) tradiční průmyslové obory jako sklářství, výroba porcelánu a těžba a zpracování nerostných surovin.

Karlovarský kraj je regionem, kde hrají zcela zásadní roli služby – lázeňství, cestovní ruch, gastronomie, lázeňství a další služby související se zdravotní péčí. Symbolem odvětví je dvojice nejvýznamnějších českých lázeňských rezortů, tedy Karlovy Vary a Mariánské Lázně.

K důležitým zaměstnavatelům a exportérům patří společnosti WITTE Automotive, Wieland Electric, SCHNEEBERGER nebo SKF Lubrication Systems CZ. Významnými zástupci sklářského a keramického průmyslu jsou společnosti Thun 1794, G. Benedikt Karlovy Vary (jeden z nejvýznamnějších evropských výrobců vysoce odolného hotelového a restauračního porcelánu) či sklárna Moser.

Silné zastoupení má potravinářský průmysl, který reprezentují značky Mattoni 1873, Jan Becher – Karlovarská Becherovka nebo výrobce jogurtů Hollandia Karlovy Vary.

Obr: Intenzita podnikatelské aktivity v okresech a krajích v roce 2024
(ekonomické subjekty se sídlem na daném území)

Zpět na začátek

O Karlovarském kraji s ředitelkou regionální kanceláře CzechInvest

„Podmínky pro podnikání v Karlovarském kraji mají svá specifika a v posledních letech procházejí významnou proměnou. Karlovarský kraj je sice nejmenším regionem České republiky, což se může odrážet v omezenější nabídce některých služeb i nižší kupní síle obyvatel související s dlouhodobě nižší mzdovou úrovní. Zároveň však nabízí významnou přednost v podobě kompaktnosti regionu,“ říká ředitelka regionální kanceláře CzechInvest Jarmila Chvojanová.

Jaké jsou podmínky pro podnikání ve vašem kraji? Kde vidíte největší výhody vašeho regionu pro podnikatele?

Díky krátkým vzdálenostem je zde vše dobře dostupné, což usnadňuje spolupráci mezi firmami, institucemi i veřejnou správou. Vedle tradičních odvětví, jako jsou lázeňství, cestovní ruch, sklářství, porcelánový průmysl či strojírenství, se region stále výrazněji orientuje na inovace, moderní průmysl a rozvoj nových podnikatelských příležitostí spojených s hospodářskou transformací.

Mezi největší výhody Karlovarského kraje patří jeho strategická poloha v těsném sousedství s Bavorskem a Saskem, která podnikatelům otevírá přímý přístup na německý trh. Významnou předností je rovněž solidní dopravní dostupnost Prahy a fakt, že v mnoha oborech zde stále existují neobsazené tržní segmenty a příležitosti, kde konkurenční tlak nedosahuje takové intenzity jako ve velkých krajských městech. Region nabízí atraktivní lázeňské a přírodní prostředí s vysokou kvalitou života, relativně dostupné nemovitosti a dostatek prostoru pro růst nových nápadů.

Region nabízí atraktivní lázeňské a přírodní prostředí s vysokou kvalitou života, relativně dostupné nemovitosti a dostatek prostoru pro růst nových nápadů.

Mimořádnou rozvojovou příležitost představuje probíhající transformace podpořená finančními prostředky z Operačního programu Spravedlivá transformace. Tyto zdroje směřují do vznikajících podnikatelských záměrů, rozvoje výzkumných aktivit, inovační infrastruktury a projektů zvyšujících dlouhodobou konkurenceschopnost. Pro podnikatele s kvalitním záměrem a ochotou využít potenciál regionu tak Karlovarský kraj nabízí jedinečný prostor pro rozvoj

Je ve vašem kraji dostatek pracovní síly? Po kterých profesích je největší poptávka firem? Co by případně pomohlo?

Situace na trhu práce v Karlovarském kraji je poměrně specifická a vyznačuje se strukturální nerovnováhou. Pro firmy je obecně dostupná pracovní síla na méně kvalifikovaných a pomocných pozicích, naopak dlouhodobě chybějí odborní pracovníci a specialisté s vyšší kvalifikací. Největší poptávka přetrvává po technických profesích, jako jsou strojní a elektro inženýři, konstruktéři, specialisté automatizace, programátoři CNC strojů, svářeči, údržbáři i kvalifikovaní dělníci. Rostou také požadavky na odborníky v oblasti IT, digitalizace, energetiky, mechatroniky, ale i na kvalifikovaný zdravotnický a lázeňský personál.

Tento stav je způsoben souběhem několika faktorů. Kraj čelí dlouhodobému odlivu obyvatel, především mladých a vzdělaných lidí odcházejících za studiem a prací do jiných regionů. K tomu přispívá absence samostatné veřejné vysoké školy v kraji. Významným prvkem je rovněž blízkost Německa, které nabízí atraktivnější mzdové podmínky a sociální benefity. Specifickým faktorem je také vyšší míra zadlužení a exekucí u části obyvatel, což vede k tomu, že někteří volí práci v zahraničí, čímž se dostupnost pracovní síly pro místní firmy dále komplikuje.

Specifickým faktorem je vyšší míra zadlužení a exekucí u části obyvatel, což vede k tomu, že někteří volí práci v zahraničí, čímž se dostupnost pracovní síly pro místní firmy dále komplikuje.

Ke zlepšení situace by pomohlo především vytváření lépe placených pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou a větší podpora vzdělávání obyvatel. Klíčová je těsnější spolupráce firem se školami, rozvoj technického a duálního vzdělávání a systematická podpora talentů přímo v regionu. Důležité je také hledat cesty, jak pomoci lidem v dluhových pastech vrátit se na legální pracovní trh a celkově zvyšovat atraktivitu kraje pro mladé odborníky.

Jak je to s podnikatelskou infrastrukturou ve vašem kraji (významné průmyslové zóny, inkubátory či inovační centra, spolupráce s VaVaI, dopravní obslužnost atd.)?

Podnikatelská a inovační infrastruktura v Karlovarském kraji se v posledních letech výrazně rozvíjí. Klíčovou roli v tomto procesu hraje připravovaný Strategický podnikatelský park Cheb, s nímž jsou spojena velká očekávání včetně plánovaného vstupu společnosti Daimler Truck. Významnou rozvojovou lokalitou je také průmyslová zóna Staré Sedlo u Sokolova. Současně se otevírají nové příležitosti na územích po těžbě hnědého uhlí. Revitalizované jezero Medard a okolní posttěžební plochy nabízejí potenciál nejen pro cestovní ruch a rekreaci, ale také pro rozvoj moderních technologií, energetiky či testování autonomních a bezpilotních systémů.

Významnou součástí regionálního inovačního ekosystému jsou Krajské inovační centrum Karlovarského kraje, Institut lázeňství a balneologie (ILaB) a Inovační centrum INION. Zatímco KIC podporuje rozvoj firem a inovací, ILaB rozvíjí aplikovaný výzkum v oblasti lázeňství, zdraví a longevity a propojuje vědu s praxí. Dynamicky se rozvíjejí také kulturní a kreativní odvětví. V Karlových Varech vzniklo kreativní centrum VARY&TE, které propojuje podnikání, technologie, vzdělávání a kreativní průmysly, a v Ostrově moderní Kulturní a kreativní centrum Ostrov.

Výzvou do budoucna zůstává dopravní infrastruktura. Zásadní pro další rozvoj regionu je dokončení dálnice D6 včetně kvalitního napojení na německou dálniční síť a modernizace železničního spojení s Prahou a dalšími hospodářskými centry. Významný potenciál má také Letiště Karlovy Vary, které může sehrát důležitou roli při rozvoji cestovního ruchu, lázeňství, exportně orientovaného podnikání i mezinárodní spolupráce. Jeho další rozvoj by přispěl ke zvýšení atraktivity Karlovarského kraje pro investory i návštěvníky.

Kterým odvětvím se ve vašem regionu nejvíce daří a proč? Můžete jmenovat některé „šampiony“ vašeho kraje?

V Karlovarském kraji se dlouhodobě daří především zpracovatelskému průmyslu, v němž hrají klíčovou roli automobilový průmysl, elektrotechnika, strojírenství a výroba kovových či plastových komponentů. Tento rozvoj je dán strategickou polohou regionu v těsné blízkosti Německa, dostupností zavedených průmyslových zón a silnou průmyslovou tradicí. Zcela zásadní pilíř krajské ekonomiky pak tvoří tradiční obory, jako je lázeňství, zdravotní péče, cestovní ruch, sklářství, výroba porcelánu a těžba i zpracování nerostných surovin.

Karlovarskému kraji se dlouhodobě daří zejména v průmyslových oborech navázaných na strojírenství, elektrotechniku a automobilový průmysl. K významným zaměstnavatelům a exportérům patří například společnosti WITTE Automotive, Wieland Electric, ept connector, SCHNEEBERGER nebo SKF Lubrication Systems CZ, které úspěšně působí na mezinárodních trzích. Významný impulz pro další rozvoj regionu představuje také projekt společnosti BMW Group zaměřený na vývoj a testování autonomní mobility.

Zelený vodík v českých plynovodech. Hranice jsou prvním ´vodíkovým městem´

Silné zastoupení má rovněž tradiční výroba a potravinářský průmysl, které reprezentují značky Moser, Thun 1794, Mattoni 1873, Jan Becher – Karlovarská Becherovka nebo Hollandia Karlovy Vary, jeden z nejvýznamnějších českých výrobců jogurtů a mléčných výrobků. Reputaci kraje doma i v zahraničí zároveň dlouhodobě buduje lázeňství a zdravotní turistika, jejichž symbolem jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které byly v roce 2021 společně zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást mezinárodní památky The Great Spa Towns of Europe (Slavná lázeňská města Evropy).

Velký potenciál do budoucna vidíme také v oblastech spojených s energetickou transformací, moderními technologiemi, autonomní mobilitou, kreativními průmysly a rozvojem inovací navázaných na výzkum, lázeňství a dlouhověkost (longevity).

Jaké jsou překážky, které podnikání ve vašem regionu výrazněji komplikují? Na co si stěžují místní živnostníci? Co by mohlo rozvoji vašeho regionu pomoci (třeba i na úrovni celorepublikového řízení a legislativy)?

Mezi největší překážky podnikání v Karlovarském kraji patří především nižší kupní síla obyvatel, nižší průměrná vzdělanostní úroveň a strukturální nedostatek kvalifikované pracovní síly. Tyto faktory ovlivňují možnosti růstu firem i jejich schopnost obsazovat odborné pozice. Podnikatelé a živnostníci často poukazují na vysokou administrativní zátěž, složitou byrokracii, zdlouhavou délku schvalovacích řízení a náročnost některých dotačních programů. Vzhledem k menšímu počtu podnikatelských subjektů v regionu mají mnozí živnostníci pocit, že jsou vystaveni častějším kontrolám ze strany dozorových orgánů, což v kombinaci s rostoucími náklady na energie, mzdy a vstupy dále komplikuje jejich provoz.

Mezi největší překážky podnikání v Karlovarském kraji patří především nižší kupní síla obyvatel, nižší průměrná vzdělanostní úroveň a strukturální nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Rozvoji regionu by pomohlo především zkvalitnění vzdělávání, podpora technických a odborných oborů a postupný rozvoj vysokoškolských kapacit. Klíčové je rovněž zrychlení výstavby dopravní infrastruktury, zejména dokončení dálnice D6 a železničního napojení na Prahu. Na celostátní úrovni by podnikatelé uvítali snižování administrativní zátěže, zjednodušení dotačních pravidel pro transformované regiony a stabilní, předvídatelné legislativní prostředí.

Karlovarský kraj má dnes mimořádnou příležitost propojit svou průmyslovou tradici, jedinečné lázeňské know-how a nové inovační projekty. Pokud se podaří efektivně využít příležitosti hospodářské transformace a systémově podpořit vzdělávání i infrastrukturu, kraj má všechny předpoklady zařadit se v následujících letech mezi regiony s moderní ekonomikou založenou na inovacích a vysoké kvalitě života.

Zpět na začátek

Kde se v kraji daří byznysu?

Největší koncentrace podnikání je logicky v okolí krajské metropole. Karlovy Vary jsou přirozeným ekonomickým centrem s největší koncentrací kapitálu, obchodních společností a služeb. Těží z cestovního ruchu, tradiční výroby a silného zastoupení obchodu i stavebnictví

Nejvyšší hustota podnikatelských subjektů je soustředěna do správních center (Karlovy Vary, Cheb, Sokolov) a do měst západočeského lázeňského trojúhelníku, rozdíly mezi jednotlivými centry ale nejsou zásadní. Z téměř 69 tisíc ekonomických subjektů jich v krajské metropoli sídlí zhruba 16 000.

Počtem zhruba 325 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel jsou Karlovy Vary ve srovnání s ostatními krajskými městy pod republikovým průměrem. Pro srovnání: Lídrem je Praha s počtem 478 subjektů na tisíc obyvatel.

Nejlepší podmínky pro podnikání v obcích nabízejí Mariánské Lázně. Byznysu se daří také v Karlových Varech a Chebu. Dokazuje to výzkum Město pro byznys za rok 2024, který hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí ve všech českých krajích.

Město pro byznys 2024: Mariánské Lázně vítězí v Karlovarském kraji

Vítězné město se pyšní vysoce nadprůměrným počtem ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel, stejně jako nadprůměrným množstvím dobíjecích bodů. Rozvoji podnikání zde pomáhá nejvyšší počet lůžek v ubytovacích zařízeních na celkový počet firem. Ten je ale dán částečně i tím, že jde o proslulý lázeňský rezort.

Mariánské Lázně zaznamenávají v kraji nejvyšší meziroční přírůstek obyvatel, což je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucna. Radnice se může pochlubit také nejnižšími náklady na dluhovou službu, finance směřují zejména do oblasti kultury a oblasti sociální péče.

Stříbrné Karlovy Vary zaznamenaly v rámci celého kraje nejvyšší meziroční změnu počtu ekonomických subjektů. Vysoce nadprůměrný je zde také počet firem s více než 250 zaměstnanci. Radnice směřuje nadprůměrné finanční prostředky do oblasti veřejné dopravy a do oblasti sportu. Jako nejlepší z pohledu podnikatelů byly vyhodnoceny webové stránky města, na jichž je v přehledné podobě k nalezení vše potřebné pro komunikaci s úřady a řada další užitečných informací.

Stupně vítězů doplnil Cheb, který drží na uzdě náklady na dluhovou službu a zároveň se může v rámci regionu pyšnit vysoce nadprůměrným podílem kapitálových výdajů na výdajích celkových. Nízký index stáří je navíc příslibem rozvoje podnikání i do budoucna.

Zpět na začátek

Aktuálně z Karlovarského kraje

Jakub Procházka