Pokud jde o správní uspořádání hlavního města České republiky, metropole je podle zvláštního zákona o hlavním městě Praze současně obcí i krajem. Jaké jsou v metropoli podmínky pro podnikání, jaké jsou její silné a slabé stránky? Kterým odvětvím se nejvíce daří a kdo jsou pražští „šampioni“?

Zjišťovali jsme, jak je to s dostupností pracovní síly a po kterých profesích je v hlavním městě největší poptávka. Přečtete si také, jak je na tom hlavní město s podnikatelskou infrastrukturou a jak významným faktorem rozvoje jsou zde inovace. Popíšeme, jaké hlavní překážky podnikatelé v Praze vnímají a co by se mělo zlepšit.

Praha je ekonomicky nejvyspělejším regionem Česka, který tvoří zhruba čtvrtinu celkového HDP státu a jehož hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje 192 procent průměru Evropské unie. Ekonomika je silně orientovaná na služby, zatímco průmysl hraje menší, vysoce specializovanou roli.

Služby dnes tvoří přes 83 procent hrubé přidané hodnoty metropole. Největší podíl připadá na obchod, dopravu, ubytování a pohostinství, silné zastoupení mají také finanční, IT a vědecké obory.

Jak se podniká v regionech: Liberecký kraj

Zpracovatelský průmysl se na tvorbě HPH podílí zhruba pouze ze sedmi procent a stavebnictví tvoří 4,6 %. V metropoli převládají strojírenství a kovodělný průmysl, významnými odvětvími jsou také elektrotechnika, chemický a farmaceutický průmysl, polygrafie či potravinářství.

Praha je dlouhodobě nejbohatším regionem ČR. Stabilně vytváří kolem čtvrtiny celostátního hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2025 byl pražský hrubý domácí produkt na obyvatele zhruba 2,5 vyšší než průměrná hodnota za celé Česko. V roce 2024 tvořil HDP per capita v Praze asi 1 568 000 korun. Pro srovnání ve druhém nejbohatším českém regionu, tedy v Jihomoravském kraji to bylo 714 tisíc korun.

Vývoj hrubého domácího produktu dlouhodobě kolísá, od roku 2021 ale každý rok mírně narůstá. Pražský hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2024 hodnoty 2, 175 bilionu korun. Meziročně narostl HDP nominálně o více než tři procenta.

Praha nabízí podnikatelům několik významných konkurenčních výhod. Podnikání v metropoli přináší zástupcům byznysu velké benefity, mezi které patří výrazná kupní síla obyvatel, relativně snadný přístup ke kvalitní pracovní síle a velký trh pro zákazníky. Téměř polovina všech firem v Česku má sídlo právě v hlavním městě.

„Firmy zde mohou efektivně využívat dostupné služby, kontakty i znalostní zázemí, což jim často poskytuje lepší výchozí pozici než v jiných regionech České republiky. Mezi hlavní výhody patří rozvinutá dopravní a technická infrastruktura, koncentrace státních institucí, vysokých škol, výzkumných organizací a firemních centrál,“ shrnuje ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest pro Prahu a Středočeský kraj Kateřina Ehrlichová.

Investiční aktivity (například nové investice, rekonstrukce, modernizace) popisuje tvorba hrubého fixního kapitálu. Republiková míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP je v Praze rovněž nejvyšší v republice a dosahuje téměř 30 procent.

Silnou stránkou regionu je rozvinutý inovační ekosystém tvořený inkubátory, akcelerátory, výzkumnými organizacemi a univerzitami. Díky jejich vzájemné spolupráci vzniká prostředí podporující inovace, transfer technologií i rozvoj nových podnikatelských projektů.

Kraj v číslech a faktech

Praha je druhým nejlidnatějším krajem České republiky. V roce 2025 zde žilo oficiálně 1,407 milionu obyvatel. Určit přesný počet lidí bydlících v metropoli je ovšem značně obtížné, žije zde totiž mnoho lidí, kteří nemají v Praze trvalý pobyt. Oficiálně má více obyvatel pouze Středočeský kraj. Zároveň je Praha logicky nejmenším českým krajem s rozlohou 496 km2.

V přepočtu na obyvatele je zde ve srovnání s ostatními regiony výrazně nadprůměrné množství firem a OSVČ. Na 1000 obyvatel připadá v hlavním městě 312 aktivních podnikatelů či dalších ekonomických subjektů, což je bezkonkurenčně nejvyšší číslo v ČR. Druhý Jihomoravský kraj se pyšní 168 subjekty na tisíc obyvatel.

V posledních letech přibývá firem a OSVČ v Praze rychleji než ve většině ostatních krajů. Například v roce 2024 to byl nárůst o 2,5 procenta. Koncem roku 2025 bylo v Praze podle údajů Českého statistického úřadu více než 692 tisíc ekonomických subjektů (téměř čtvrtina celkového počtu v ČR).

Praha je zároveň regionem s mimořádně vysokými průměrnými výdělky. Průměrná mzda v metropoli přesáhla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 65 300 korun, což je vyšší číslo, než zaznamenali statistici ve všech ostatních českých krajích. Druhý Středočeský kraj měl od října do prosince 2025 průměrnou měsíční mzdu zhruba 52 tisíc korun.

Počet OSVČ i firem v Praze v poslední době stabilně roste, loni se například ve srovnání s předchozím rokem zvýšil jejich počet o necelá tři procenta. Během roku 2025 zde přibylo asi 20 tisíc firem, organizací a OSVČ.

Mezi podnikatelskými subjekty zde sice převažují fyzické osoby, ale daleko méně než ve všech ostatních krajích. V regionu jich je pouze 54 procent z celkového počtu, což je výrazně pod celorepublikovým průměrem. Výjimečnost Prahy (a větší množství právnických osob) je dána jejím postavením v rámci ekonomiky – sídlí zde řada nadnárodních společností, nadací, výzkumných společností, univerzit ale také státní orgány jako ministerstva. To má vliv i na podobu struktury ekonomických subjektů.

Podniků působících ve zpracovatelském průmyslu je pouze osm procent, což je výrazně méně než v jiných českých regionech. V Praze vedou firmy z odvětví profesních, vědeckých a technických činností (cca 19%).

Lapáček: Jak proniknout mezi inovační lídry? U mladých musíme rozvíjet podnikavost

Česká metropole dnes patří – navzdory překážkám – k nejrychleji rostoucím startupovým ekosystémům Evropy. „Praha má kvalitní technické vzdělávání, dobrou ICT tradici, silné univerzity, relativně příznivé náklady a je atraktivní destinací pro zahraniční talenty,“ říká ředitel Pražského inovačního institutu (Pii) Tomáš Lapáček.

Praha a Česko přesto mají nadále v rozvoji inovačního potenciálu rezervy. „Naším cílem je Praha, která dokáže svůj mimořádný lidský, vědecký a ekonomický potenciál systematicky převádět do vlastního know-how, nových firem, kvalitních pracovních míst, kapitálu a vyšší životní úrovně svých obyvatel,“ dodává Tomáš Lapáček v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

Podpora inovačního podnikání

Region se chlubí na české poměry výjimečnými podmínkami pro inovativní podniky. Praha podle hodnocení Regional Innovation Scoreboard 2025 od Evropské komise potvrzuje svou pozici inovačního lídra ve střední a východní Evropě.

S výsledkem 110 procent průměru EU je v oblasti lidského kapitálu, digitálních dovedností a vědecké spolupráce v Evropě na špici. Město vyniká například v mezinárodních vědeckých publikacích i ve vysoké koncentraci výzkumných organizací.

Přesto však Praha čelí výzvám, zejména v oblasti malých a středních podniků, kde došlo k propadu v inovačních aktivitách. Soukromé investice do výzkumu a vývoje jsou zatím na průměrné úrovni a počet patentových přihlášek za vyspělými regiony zaostává. Tyto nedostatky mohou podle odborníků brzdit další rozvoj inovačního potenciálu města.

Celý inovační ekosystém je založený – podobně jako v ostatních českých krajích – na regionální inovační strategii. Regionální inovační strategie hlavního města Prahy (RIS3) je klíčový koncepční dokument pro rozvoj vědy, výzkumu, inovací a podnikání. Řídí se jí město, ⁠Pražský inovační institut či ⁠Pražská inovační rada.

Jejím cílem je zvýšit konkurenceschopnost regionu, využít jeho potenciál a specializovat se na odvětví, která jsou jeho silnou stránkou. Je také podmínkou pro čerpání evropských fondů na výzkum, vývoj a inovace.

Report o pražském inovačním ekosystému (2025)

Pražský inovační institut je jediným inovačním centrem v Česku zaměřeným také na inovace ve vzdělávání, spolupracujícím se školami napříč vzdělávacím systémem. PII podporuje zakládání a rozvoj inovačního podnikání. Pomáhá místním firmám nastartovat jejich byznys i expanzi, propojuje partnery ze světa podnikání, výzkumu a vzdělávání. Je průvodcem startupů a poskytuje jim podporu, praktické nástroje a znalosti pro úspěšný rozvoj jejich nápadů a budoucí růst.

Jeho zástupci spustili také web Praha inovační – informační hub o inovacích v Praze.

„My se s CzechInvestem a dalšími subjekty v inovačním ekosystému snažíme namotivovat veřejnou správu, která je nejblíž velkým rozpočtům, aby spoustu věcí řešila podstatně agilněji zapojením subjektů s nějakým vývojem, napojením na univerzity a výzkumným potenciálem,“ říká ředitel Pražského inovačního institutu (PII) Tomáš Lapáček.

Hodnota pražského technologického ekosystému vzrostla od roku 2019 osmkrát a dosáhla v roce 2025 více než 19 miliard eur. To představuje 83 % celkové hodnoty startupového trhu v Česku.

Rozvoj podnikání s vysokou přidanou hodnotou, na kterém se podílí i PII, posiluje ekonomickou stabilitu Prahy, ale obecně i Česka a celé Evropy.

Vysoké výdaje na vědu a výzkum

Inovační potenciál regionů určuje také to, kolik se v nich vynakládá finančních prostředků na vědu, výzkum a vývoj. Pokud jde o výdaje na VaV, je Praha podle statistik jasným republikovým lídrem.

V oblasti inovací samozřejmě fungují podpůrné organizace, které pomáhají firmám v Praze a přidruženém Středočeském kraji s technologickým rozvojem a spoluprací s výzkumnou sférou. Kromě zmíněného Pražského inovačního institutu jde o Prague Innovation Circle či Pražskou inovační radu (poradní orgán primátora hlavního města Prahy).

Praha vyčlení v roce 2027 na podporu inovačních akcí 5,3 milionů korun

Zmíněné výdaje v roce 2024 představovaly v Praze více než 60 miliard korun. Podíl výdajů na VaV byl v té době 2,8 procenta krajského HDP. Méně na vědu a výzkum vynakládá drtivá většina českých regionů. Percentuálně podobná čísla jako hlavní město vykazuje pouze Jihomoravský kraj.

V Praze sídlí osm veřejných a téměř dvě desítky soukromých vysokých škol. Kromě toho mají v metropoli pobočky některé významné zahraniční univerzity. Především Univerzita Karlova je významnou součástí inovačního ekosystému Prahy a představuje důležitý pilíř spolupráce mezi podnikatelskou a akademickou sférou.

Svým způsobem unikátní je systém takzvaných inovačních skautů UK, kteří mají za úkol pomáhat vědcům s využitím výsledků výzkumu v praxi, nabízet firmám expertní služby vědců při vývoji a testování nových produktů, zprostředkovávat školení zaměstnanců ve státní správě i komerční sféře – jednoduše propojit svět vědy s byznysem.

UK posouvá hranice v oblasti praktického využití a financování vědy, výzkumu a inovací v České republice i tím, že vytvořila samostatnou dceřinou společnost pro přenos vědeckých poznatků do praxe (zmíněná Charles University Innovations Prague).

Významnou složkou pražského inovačního ekosystému je také České vysoké učení technické (ČVUT). V celosvětovém srovnání pro rok 2025 (QS World University Rankings) má ČVUT lepší výsledky než 72 procent hodnocených univerzit. Z tuzemských škol je na tom lépe právě jen Univerzita Karlova. Skvělé jméno mají výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Na území Prahy působí mnoho vědeckých, výzkumných a vývojových týmů, a to napříč vysokými školami, ústavy a vědeckými pracovišti.

Jak bylo zmíněno výše, Praha má v současnosti nejvyšší hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v ČR. Nezaměstnanost v regionu je aktuálně 3,7 procenta, což je tradičně jedno z nejnižších čísel v republice.

Klíčová odvětví průmyslu

Česká metropole je domovem několika prosperujících průmyslových odvětví. Ekonomický vývoj v Praze ovšem v posledních letech ukazuje na posilování sektoru služeb a úpadek výrobních odvětví. Ve službách dnes v Praze pracuje více než 80 procent lidí.

V devadesátých letech se méně výnosná odvětví ekonomiky, jako je logistika nebo některé druhy výroby, přesunula na okraj metropole. Obří průmyslové podniky se po sametové revoluci ekonomicky zhroutily či rozpadly na větší množství nástupnických společností.

Hlavní město bylo kdysi průmyslovým centrem země. V Praze se ve velkém vařilo pivo, vyráběla slavná čokoláda, vznikaly železniční vagony, auta či tramvaje. To je už dnes do značné míry minulostí.

Většina moderní průmyslové výroby se přesunula do periferních částí Prahy a jejího okolí (průmyslové zóny na okraji města) nebo do jiných měst či regionů. Příkladem může být Avia Letňany/Čakovice, kde se vyráběla do roku 2016 (nejen) nákladní vozidla a následně došlo k přesunu výroby do Přelouče. Staré tovární areály v širším centru (například v Karlíně nebo Vysočanech) prošly či procházejí konverzí na bytové a kancelářské čtvrti.

Díky své poloze patří Praha k nejlépe vybaveným oblastem ČR, to přispělo k rozvoji rozsáhlé sítě logistických a průmyslových parků, které obsluhují nejen český trh, ale i významnou část střední Evropy.

Kateřina Ehrlichová, CzechInvest

V Praze je nadále významný potravinářský průmysl – vaření piva (Staropramen), výroba mléčných výrobků či zpracování masa. Stále nezanedbatelný je chemický a farmaceutický průmysl. Pokud jde o strojírenskou výrobu, AŽD Praha je významným ryze českým dodavatelem a výrobcem zabezpečovacích a řídicích systémů pro dopravu.

Zpracovatelský průmysl se nicméně na tvorbě přidané hodnoty Prahy podílí zhruba jen sedmi procenty a stavebnictví přibližně 4,6 %. Praha dnes primárně sází na služby a moderní technologická odvětví. Služby tvoří přibližně 83 procent hrubé přidané hodnoty města. Patří sem samozřejmě obchod, doprava i pohostinství.

Významné jsou finanční a podnikové služby, které zahrnují bankovnictví, pojišťovnictví, realitní a právní poradenství. Sídlí zde řada národních i mezinárodních společností a centrál.

Významný podíl na inovačním potenciálu ale i celkové ekonomice města mají odborné, vědecké a technické činnosti spolu s informačními a komunikačními technologiemi. Cestovní ruch tvoří dlouhodobě jeden ze základních pilíř příjmů města s miliony příchozích návštěvníků ročně.

Praha je nejvýznamnějším centrem startupové a inovační scény v České republice. Proto je dnes mezi nejvýznamnějšími podniky mnoho technologicky zaměřených startupů či mladých firem, které se staly významnými globálními hráči (například Avast).

Obr: Intenzita podnikatelské aktivity v okresech a krajích v roce 2024
(ekonomické subjekty se sídlem na daném území)

Zpět na začátek

O Praze s ředitelkou regionální kanceláře CzechInvest

Na to, jaké jsou podmínky pro podnikání v metropoli, jak rozvinutá je její podnikatelská infrastruktura a co by nejvíce pomohlo firmám a živnostníkům, kteří si často stěžují na přílišnou byrokracii, odpovídá ředitelka regionální kanceláře CzechInvest pro Prahu a Středočeský kraj Kateřina Ehrlichová.

Jaké jsou u vás podmínky pro podnikání? Kde vidíte největší výhody vašeho regionu pro podnikatele?

Praha představuje specifický region s mimořádně silným ekonomickým zázemím. Mezi hlavní výhody patří rozvinutá dopravní a technická infrastruktura, koncentrace státních institucí, vysokých škol, výzkumných organizací a firemních centrál. Firmy zde mohou efektivně využívat dostupné služby, kontakty i znalostní zázemí, což jim často poskytuje lepší výchozí pozici než v jiných regionech České republiky. Významnou roli hrají také již zmíněné podpůrné organizace.

Je ve vašem regionu dostatek pracovní síly? Po kterých profesích je největší poptávka firem? Co by metropoli případně pomohlo?

Dlouhodobý nedostatek pracovní síly Praha nahrazuje větší mírou pracovníky dojíždějící z kraje Středočeského, ale i krajů okolních. Firmy aktuálně nejvíce poptávají pracovníky v logistice a dopravě, stejně jako technické a výrobní profese. Pomoci by mohlo další rozšiřování odborného vzdělávání, podpora technických oborů a lepší propojení vzdělávacího systému s potřebami zaměstnavatelů.

Přestože Praha disponuje řadou výhod, potýkají se také s problémy vyplývajícími z vysoké koncentrace podnikatelských aktivit a silné konkurence.

Jak je to s podnikatelskou infrastrukturou ve vašem kraji (významné průmyslové zóny, inkubátory či inovační centra, spolupráce s VaVaI, dopravní obslužnost atd.)?

Díky své poloze patří Praha k nejlépe vybaveným oblastem ČR, to přispělo k rozvoji rozsáhlé sítě logistických a průmyslových parků, které obsluhují nejen český trh, ale i významnou část střední Evropy. Silnou stránkou regionu je také rozvinutý inovační ekosystém tvořený inkubátory, akcelerátory, výzkumnými organizacemi a univerzitami. Díky jejich vzájemné spolupráci vzniká prostředí podporující inovace, transfer technologií i rozvoj nových podnikatelských projektů.

Kterým odvětvím se v metropoli nejvíce daří a proč? Můžete jmenovat některé „šampiony“ vašeho regionu?

Praha je nejvýznamnějším centrem startupové a inovační scény v České republice. Díky propojení firem, univerzit a výzkumných organizací zde vzniká prostředí podporující rozvoj nových technologií a inovativních podnikatelských projektů.

Mezi úspěšné a známé společnosti spojené s Prahou patří například Avast, Seznam.cz, STRV, Productboard nebo Rohlik Group. V oblasti výzkumu a vývoje pak hrají důležitou roli instituce jako Akademie věd ČR, CIIRC ČVUT nebo řada výzkumných center Univerzity Karlovy. Praha si tak dlouhodobě udržuje pozici hlavního inovačního a technologického hubu České republiky.

Jaké jsou překážky, které podnikání ve vašem regionu výrazněji komplikují? Na co si stěžují místní živnostníci? Co by mohlo rozvoji hlavního města pomoci?

Přestože Praha disponuje řadou výhod, potýká se také s problémy vyplývajícími z vysoké koncentrace podnikatelských aktivit a silné konkurence. Začínající podnikatelé často vstupují na trh, kde již působí etablovaní hráči s rozsáhlými zkušenostmi i zdroji. Mnoho startupů a živnostníků navíc musí značnou část času věnovat administrativě a provozním záležitostem namísto rozvoje svého podnikání.

Mezi nejčastěji zmiňované překážky patří vysoké náklady na podnikání, omezená dostupnost vhodných prostor a administrativní zátěž spojená s plněním legislativních povinností. Další rozvoj regionu by podpořilo zjednodušení byrokratických procesů, digitální komunikace se státní správou a celkové snížení administrativní zátěže, zejména pro malé podnikatele a začínající firmy.

Zpět na začátek

Kde se v Praze daří byznysu?

Počtem zhruba 492 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel je Praha mezi regiony i městy celorepublikovým lídrem. Pro srovnání: na pomyslné stříbrné pozici je Brno s 357 ekonomickými subjekty na 1 000 obyvatel. Aktivních firem a OSVČ je v Praze zhruba 312 na 1000 obyvatel.

Největší koncentrace podnikání je logicky v centru metropole a jeho okolí.

V Městské části Praha 1 je v rámci hlavního města vůbec nejvyšší počet podniků a také počet živnostníků. Nejvyšší je zde rovněž počet firem s více než 250 zaměstnanci v přepočtu na celkový počet obchodních společností.

Praha 1 také nabízí ze všech městských částí nejlepší podmínky pro podnikání. Byznysu se skvěle daří také v MČ Praha 7 a Praha 22. Dokazuje to alespoň výzkum Město pro byznys za rok 2024, který hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí (v případě Prahy městských částí) ve všech českých krajích.

Město pro byznys 2024: V metropoli se nejlépe podniká v Praze 1

Vítězná městská část se může pochlubit vstřícným přístupem veřejné správy k podnikání. Skvělé je hodnocení webových stránek z pohledu podnikatelů, kteří zde najdou v přehledné podobě vše potřebné pro komunikaci s veřejnou správou ale také řadu dalších informací a odkazů, které jim mohou pomoci při podnikání.

Nadprůměrného výsledku při porovnání městských částí dosáhla Praha 1 také v testu elektronické komunikace, který prostřednictvím fiktivních podnikatelských dotazů ověřuje, jak rychle a kvalitně odpovídají místní živnostenské úřady.

Stříbrná Městská část Praha 7 se pyšní nízkým indexem stáří, který je příslibem pro rozvoj podnikatelských aktivit i do budoucna. V městské části se hodně staví, alespoň o tom svědčí vysoce nadprůměrný počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel. Pokud jde o přístup veřejné správy, blýskla se Praha 7 vůbec nejlepším výsledkem v testu elektronické komunikace.

Praha 22 hodně investuje, což dokládá vůbec nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích. Otevřenost vůči podnikatelům dokazuje radnice vysoce nadprůměrným počtem úředních hodin, během nichž si můžou vyřídit vše potřebné.

Zpět na začátek

Představujeme úspěšné pražské firmy

Pionýři nového sportu? Český startup dodává na trh unikátní ‚sněžné brusle‘
Ze studentského hobby projektu se stal za pouhých pět let úspěšný byznys. Bratři Veverkovi přišli s unikátním konceptem mini lyží a sněžnic v jednom a chtějí s ním dobýt svět.

Vyzvedneme vás u domu, ale nejsme taxík. Aby Citya zlepšila dopravní obslužnost, musela změnit zákon
Start-up Citya přišel s řešením, jak snížit náklady na hromadnou dopravu. Městům či krajům vytváří aplikace pro cestování malými vozy na zavolání. Municipalita podle modelů Citya zajistí auta a řidiče. A spoje pak mohou být dostupné také v místech, kudy linkový autobus nikdy neprojel.

Sázejí stromy v širých lánech. Neziskovka spojuje firmy, dobrovolníky a obce
Martina Pavelková vystudovala mezinárodní obchod. Po letech práce v nadnárodní firmě chtěla začít dělat něco smysluplného. Začala se proto věnovat stromům a jejich výsadbě, podnikům navíc nabízí možnost offsetovat jejich uhlíkovou stopu.

Načepovat si vodu do vlastní lahve. Síť filtračních stanic pomáhá šetřit tuny plastového odpadu
V Česku se vyprodukuje kolem miliardy PET lahví ročně, za balenou vodu Češi utratí kolem devíti miliard. Mnoho lidí tak hledá alternativy, jak konzumovat čerstvou vodu, a přitom nekupovat další plasty.

Z malého projektu vytvořili jedničku českého trhu. Ecomail se prosadil ve světě newsletterů
Ještě před několika lety byly aplikace pro rozesílání newsletterů šikovnější alternativou. V současnosti jsou nutností, protože většina poštovních služeb omezuje nebo blokuje hromadné posílání emailů přímo k zákazníkům.

Utukutu mění dětské pokoje. Udržitelné herní prvky podporují zdravý pohyb a probouzejí fantazii
Dětských hraček a hracích prvků je na trhu nespočet, přesto může být někdy složité mezi nimi najít takové, které budou děti bavit, vhodně rozvíjet a nezanesou domov plastovým chaosem.

Projít se po Měsíci, uvidět letadlo budoucnosti. Virtuplex dal virtuální realitě prostor
Inovativní firma Virtuplex zprovoznila v Praze a Bratislavě dva chrámy virtuální reality. Velké haly umožňují zájemcům projít se s nebývalou svobodou digitálním dvojčetem projektovaného domu či kanceláře. Firma zpřístupnila třeba i realistický model měsíční základny Nová Praha.

Nový pohled na materiály. V matériO‘ Prague sázejí na udržitelnost
Kůže vyrobená z borovice? Biologicky rozložitelné produkty vytvořené mikroorganismy jsou budoucností pro designéry a architekty. Se současnými novinkami je seznamuje první tuzemská materiálová knihovna.

Zajímavosti pražské „Malé Hanoje“ ukazuje Sapa Trip
V roce 2015 se dala dohromady parta kamarádů a vytvořila informační blog a koncept exkurzí po vyhlášeném pražském obchodním a kulturním centru.

Než prodat špatně padnoucí prádlo, to raději neprodáme nic, říká majitelka Caresse
Vznik firmy Caresse byl inspirován klasickým motivem, který pohání mnohé podnikatele – momentem, kdy zjistíte, že produkt, který potřebujete, na trhu chybí. Tím produktem byly podprsenky pro ženy, které nosí jinou velikost než 75C. Což, jak se ukázalo, je velmi široká skupina zákaznic.

Česká technologie chce dobýt svět, k hranici vesmíru může startovat z kontejneru
Zařízení společnosti Stratosyst s názvem SkyRider najde využití v telekomunikacích, navigaci, pozorování kosmického prostoru nebo zemského povrchu. Její další produkty zároveň ve stratosféře testují vesmírné technologie.

Z bobů z vlastní plantáže vyrábí pražská firma luxusní čokoládu
Silvie Steinerová vzkřísila před dvaceti lety podnik, který vyráběl luxusní cukrovinky už za císaře Františka Josefa. Skutečný úspěch jejího sladkého byznysu ale přišel až po jednom osudovém setkání.

Český startup začal vozit pepř z Kambodži. V oboru dnes patří k největším na světě
Spolupráce s místními farmáři dává projektu sociální rozměr. Při balení v Česku se firma zaměřuje na lokální zdroje a výrobu. Stále větší část produkce tvoří zpracování kampotského pepře do dalších finálních výrobků.

Zpět na začátek

Aktuálně z hlavního města Prahy

Jakub Procházka