Jakub Procházka 12. 11. 2026 | BusinessInfo.cz

„Důležitý je přenos znalostí do praxe, schopnost nové řešení zavést a vyhodnotit jeho skutečný přínos. Stejně podstatné je vzdělávání. Nemělo by končit u teoretických znalostí, ale rozvíjet také týmovou práci, samostatnost, koncepční myšlení, schopnost dotahovat projekty až ke konkrétnímu výsledku a propojovat teorii s praxí,“ dodává Veselý v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

Přečtěte si o inovačním potenciálu Karlovarského kraje, podpoře podnikatelů ze strany KIC KK i problémech, které nejméně lidnatý český region trápí.

Můžete shrnout, co potřebuje váš region k rozvoji a fungování kvalitního inovačního prostředí?

Na prvním místě jsou lidé. Můžeme mít strategie, dotace i nové budovy, ale bez schopných a motivovaných lidí, kteří chtějí v regionu žít, podnikat a něco měnit, žádné inovační prostředí fungovat nebude. Stejně důležité je, aby se tito lidé znali a spolupracovali. Firmy, školy, veřejná správa, neziskové organizace i studenti přinášejí různé zkušenosti a možnosti. Když se propojí, vznikají příležitosti, které by jinak nevznikly.

V kraji se takové prostředí postupně rozvíjí, ale ještě zdaleka nejsme tam, kde bychom chtěli být. Máme talentované lidi a zajímavé firmy, zároveň nám chybí silnější výzkumné zázemí, dostatek kvalifikovaných odborníků a více firem, které by ostatní táhly k inovacím. Naší úlohou je proto nejen propojovat lidi, ale také otevírat důležitá témata a vytvářet příležitosti k novým partnerstvím a společným projektům.

V některých zejména chudších českých regionech se nedaří udržet mladé talentované lidi, odcházejí za studiem i prací jinam. Jak vážný problém je to pro Karlovarsko?

Pro nás je to jeden z nejzásadnějších problémů. Mladí lidé často odcházejí studovat do Prahy, Plzně, Brna nebo dalších univerzitních měst. Tam získají kontakty, najdou si první práci a vytvoří si osobní zázemí. Pokud jim pak doma nedokážeme nabídnout zajímavé profesní uplatnění, většinou nemají důvod se vracet.

Karlovarský kraj dlouhodobě ztrácí obyvatele. V polovině 90. let tu žilo přibližně 305 tisíc lidí, dnes je to zhruba 292 tisíc. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel sice postupně roste, stále se pohybuje jen kolem 15 procent.

Mezi hlavní důvody jejich odchodu patří nedostatek zajímavých pracovních příležitostí a nízké mzdy. Nestačí mladým říkat, aby v kraji zůstali. Musíme jim k tomu vytvářet podmínky – propojovat firmy se školami, podporovat vznik kvalifikovaných pracovních míst, otevírat prostor pro vlastní podnikání a dávat jim příležitost zapojit se do zajímavých projektů.

Jak ostatně funguje spolupráce podnikatelů s akademickou sférou a vědeckými institucemi, když nemá kraj vlastní univerzitu? Jak tuto absenci kompenzujete?

Úplně kompenzovat ji podle mě nelze. V regionu sice působí některá vysokoškolská pracoviště a studijní programy, například pracoviště Západočeské univerzity v Plzni, České zemědělské univerzity v Praze, Vysoké školy zdravotnické nebo Vysoké školy finanční a správní v Karlových Varech, ale to není totéž jako univerzita s rozsáhlou výzkumnou základnou, akademickou komunitou a dlouhodobým propojením s místními firmami. Chybějí nám tak nejen studenti a vědci, ale také přirozený prostor, ve kterém se rodí společné výzkumné projekty.

Je to patrné například u přeshraniční spolupráce. Zatímco univerzity realizují řadu projektů ve svých domovských regionech, jejich zapojení do projektů přímo na území Karlovarského kraje je podle našich zkušeností omezené.

Ředitel JIC: Podporujeme podnikatele v budování globálně úspěšných firem

Jak to řešíte?

Aktivně vyhledáváme možnosti spolupráce například se Západočeskou univerzitou v Plzni, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Českou zemědělskou univerzitou v Praze nebo i dalšími vysokými školami. Chceme jejich studenty a odborníky více zapojovat do projektů v Karlovarském kraji a propojovat je s místními firmami.

Inovační potenciál českých krajů závisí také na tom, kolik vynakládají prostředků na vědu, výzkum a vývoj. Neměly by se tyto výdaje v Karlovarském kraji, které jsou nejnižší v Česku, navýšit?

Vyšší investice do vědy a výzkumu by Karlovarskému kraji určitě prospěly. Inovační potenciál regionu ale nelze posuzovat jen podle výše těchto výdajů. Vypovídá o něm také počet patentů, výzkumných pracovníků, a především schopnost firem proměnit nové poznatky ve výrobky, technologie a služby.

Jak už jsem zmiňoval, dlouhodobě nám chybí silné výzkumné instituce, vlastní univerzita s odpovídajícím vědeckým zázemím i větší počet firem, které by byly tahouny inovací. Výzkumné a vývojové aktivity tu dnes vznikají především z iniciativy několika jednotlivých podniků. To má přímý dopad i na dostupnost kvalifikovaných odborníků a pracovních příležitostí.

Jedním z nejvážnějších důsledků je odliv mozků. Talentovaní mladí lidé odcházejí za studiem a prací jinam. Kraj tak přichází o odborníky i příležitosti získat nové výzkumné projekty a investice.

Jaké jsou ty další překážky?

Dalším problémem je postavení některých místních firem, které se soustředí na výrobu s nižší přidanou hodnotou. Chybějí jim kapacity, zkušenosti nebo prostředky pro vlastní vývoj. U některých podniků narážíme také na nedostatečnou motivaci do inovací investovat.

Nejde tedy jen o to, kolik peněz do výzkumu dáme. Potřebujeme především vytvořit prostředí, ve kterém budou mít firmy důvod inovovat, talentovaní lidé důvod zůstávat a nové znalosti šanci proměnit se v konkrétní výsledky. Bez toho se bude odstup kraje od inovačně vyspělejších regionů jen obtížně snižovat.

Jakou roli má v podpoře inovací hrát stát? Je správné, že část odpovědnosti za rozvoj inovací leží přímo na regionech?

Ano, to považuji za správné. Každý kraj má svá specifika – jiné firmy, odlišné silné stránky i jiné překážky. Proto je důležité vycházet z regionálních inovačních strategií RIS3 a z reálných potřeb místních lidí a podniků.

Současně ale regiony potřebují stabilní odborné týmy a dlouhodobé financování. Vybudovat důvěru mezi firmami, školami a veřejnými institucemi trvá roky. Stát má přitom nezastupitelnou roli v oblastech, které jednotlivé kraje samy nemohou zásadně ovlivnit, například v univerzitním vzdělávání, nadregionální dopravní a technické infrastruktuře nebo strategických investicích. Klíčové je, aby se státní a regionální podpora vzájemně doplňovaly.

Potřebujeme větší odvahu zkoušet nové přístupy a dlouhodobou podporu z národní i regionální úrovně. Bez ní se systémové změny ve vzdělávání, výzkumu nebo zavádění inovací do praxe prosazují jen obtížně.

Co dělá pro podporu začínajících podnikatelů a vytváření inovativního prostředí Krajské inovační centrum Karlovarského kraje (KIC KK)? Jaké služby klientům aktuálně nabízíte?

Naší úlohou je propojovat lidi, kteří mají nápad nebo konkrétní problém, s těmi, kdo jim dokážou nabídnout znalosti, zkušenosti nebo vhodný nástroj podpory. Podnikatelé se na nás mohou obrátit kvůli dotačním možnostem, voucherům, kontaktům na školy a výzkumná pracoviště i individuálním konzultacím. Podporujeme také začínající podnikatele při rozjezdu jejich projektů.

Vedle individuálních konzultací vytváříme také prostor pro společné projekty. Pořádáme odborná setkání, propojujeme firmy s dalšími partnery a otevíráme témata, která mohou posunout podnikání i celý region. Pracujeme také se školami a talenty, protože inovační prostředí nezačíná až založením firmy. Podporujeme kreativitu, koncepční a projektové myšlení i schopnost proměnit nápady v konkrétní výsledky.

Firma a Živnostník roku 2026: Podnikání Karlovarského kraje vládnou proutěné kabelky a výroba pecí

Jak přispívají k modernizaci a konkurenceschopnosti lokální ekonomiky vouchery pro podnikatele? Poskytujete žadatelům i odbornou podporu?

Ano, odborná podpora žadatelů je důležitou součástí naší práce. Zájemcům vysvětlujeme podmínky jednotlivých programů, konzultujeme jejich projektové záměry a provázíme je přípravou žádostí. V případě potřeby je také propojujeme s dalšími odborníky nebo je nasměrujeme na vhodné národní programy podpory.

Podnikatelům z regionu přitom radíme s využitím několika dotačních programů. Vedle podnikatelských voucherů z Operačního programu Spravedlivá transformace jsou to například krajské startovací vouchery pro začínající podnikatele. Karlovarský kraj za poslední tři roky pomohl „nastartovat“ 59 lidem podnikání za zhruba osm milionů korun.

Kdy má tedy voucher pro firmu smysl?

Voucher má smysl tehdy, když firmě umožní udělat krok, na který by jinak neměla prostředky nebo potřebné zkušenosti. Může jít o nové technické vybavení, odborné know-how, spolupráci s výzkumným pracovištěm nebo zavedení inovace do praxe. Výsledkem by neměla být jen vyčerpaná dotace, ale silnější firma, která dokáže efektivněji vyrábět, nabídnout nový produkt nebo se lépe prosadit na trhu.

Jiří Janků: Kraj sám velký výzkum nezaplatí. Měl by být katalyzátorem

Úlohou inovačních center je také propojovat výuku ve školách s praxí. Co nabízíte studentům a školám?

Chceme, aby mladí lidé nepoznávali technologie a profese jen z učebnic. Například prostřednictvím projektu VR ProfiLab si mohou ve virtuální realitě vyzkoušet třicet profesí a získat konkrétnější představu o tom, jak vypadá práce v různých oborech. Podporujeme kreativní učení, projektové řízení nebo vytváření fiktivních firem.

Úspěšný je také program Medikem na gymplu. Z jeho prvních 15 účastníků jich 11 letos nastoupilo na lékařské fakulty. Pořádáme studentské hackathony a podporujeme studenty při zpracování odborných a seminárních prací.

Další příležitosti přinese nový FabLab, otevřená dílna pro žáky, studenty, firmy i veřejnost. Nabídne prostor pro práci s moderními technologiemi, rozvoj praktických dovedností a ověřování vlastních projektů. Počítáme s digitálními a polytechnickými dílnami, 3D technologiemi i virtuální realitou. Do budoucna chceme rozvíjet také vzdělávání v oblasti dronových technologií. Důležité je, aby si mladí lidé mohli nové věci nejen vyslechnout, ale především sami vyzkoušet.

Blíží se dokončení areálu nového inovačního centra. Kdy bude otevřeno a máte už první nájemce?

Předpokládáme, že centrum zkolaudujeme do konce roku 2026 a otevřeme na začátku roku 2027. Vedle dokončení stavby připravujeme také provoz, technologie a služby, aby centrum mohlo od začátku plnit svou funkci. Aktuálně už máme obsazeno zhruba 80 procent nájemních prostor. Stejně důležité pro nás ale je, jaké aktivity centrum přinese a jaká spolupráce v něm vznikne.

S novým inovačním centrem získáme zázemí pro každodenní podporu firem, technické aktivity a ověřování nápadů.

Co vše projekt kromě výstavby víceúčelového komplexu zahrnuje? Co podnikatelům, startupům a dalším subjektům nabídne?

V areálu krajských institucí vznikají tři propojené budovy, ale to podstatné je jejich náplň. Nabídneme kancelářské a technické prostory pro firmy a další organizace, sdílená pracovní místa, konferenční a workshopové zázemí i prostory pro laboratoře, digitální dílny, testování a vývoj prototypů.

Chceme, aby na jednom místě našli zázemí lidé s novým nápadem i firmy, které už své projekty rozvíjejí. Někdo potřebuje konzultaci, další pracovní stůl, technologii, odborného partnera nebo prostor, kde svůj projekt představí zákazníkům. Své místo tu najdou i školy a studenti. Nechceme jen zaplnit tři budovy kancelářemi, ale vytvořit prostor pro spolupráci lidí, kteří by se jinak možná vůbec nepotkali.

Vaše organizace vznikla jako Karlovarská agentura rozvoje podnikání, až loni se přejmenovala na Krajské inovační centrum. Co se vám v minulosti podařilo a jaké máte plány do blízké budoucnosti?

Za zásadní považuji vybudování odborného týmu, který dokáže připravovat projekty, propojovat partnery a přinášet do kraje konkrétní příležitosti. Za patnáct let jsme z evropských a státních zdrojů přivedli do Karlovarského kraje 224 milionů korun a sami realizovali patnáct projektů. Podíleli jsme se na přípravě 28 strategických intervencí a na vzniku různých nástrojů podpory, od inovačních a asistenčních voucherů přes kreativní a podnikatelské vouchery až po podporu kulturních a kreativních odvětví.

Naše aktivity stavíme na potřebách regionu a reálných datech. Připravujeme proto analýzy, ekonomické, sociální a územní profily regionu i koncepční dokumenty, které zveřejňujeme na portálu DATAZÁPAD.

Vodíková koncepce ukazuje, kde může mít vodík v Karlovarském kraji reálné využití

Kde jsou naopak rezervy?

Naší největší výzvou zůstává přispívat k překonávání dlouhodobých problémů kraje: nedostatku kvalifikovaných pracovních příležitostí, slabší spolupráce s výzkumem nebo nízkých investic části firem do inovací. Nové centrum je pro nás dalším krokem, nikoli cílovou páskou. Chceme, aby se tato investice promítla do každodenního života firem a talentovaných lidí.

Zároveň rozjíždíte koordinaci takzvaného vodíkového údolí s jasnou strategií do dalších let. Co přesně to znamená?

Karlovarský kraj prochází proměnou spojenou s útlumem těžby a využívání uhlí. Hledáme proto nové možnosti pro energetiku i místní průmysl. Jednou z cest může být i vodík. Naším úkolem je pomoci vytvořit podmínky pro jeho smysluplné využití.

Rozvoj vodíkového hospodářství v kraji koordinujeme od konce roku 2023. Vodíkové údolí chápeme jako propojení výroby, distribuce a využití vodíku v regionu. Aby tento systém mohl fungovat, potřebujeme společný směr a spolupráci firem, škol i veřejné správy. Od počátku proto spolupracujeme také s Ústeckým a Moravskoslezským krajem. Jedním z prvních společných kroků bylo zajištění financování rozvoje vodíkových údolí prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.

O čem přesně je projekt „Rozvoj vodíkového údolí v Karlovarském kraji“ a jakou roli v něm hraje Vodíková platforma KVK?

Od podzimu 2024 realizujeme projekt Rozvoj vodíkového údolí v Karlovarském kraji. Díky němu jsme sestavili odborný tým, který se této oblasti věnuje. Připravujeme krajskou vodíkovou strategii s akčním plánem a také studii zaměřenou na rozvoj lidských zdrojů. Ta navrhne, jak začlenit vodíkové technologie do vzdělávání na středních technických školách. Vedle technologií totiž potřebujeme i lidi, kteří s nimi budou umět pracovat.

Důležitou roli při propojování partnerů hraje Vodíková platforma Karlovarského kraje. Sdružuje přes třicet partnerů z průmyslu, energetiky, dopravy, výzkumu, školství a veřejné správy. Patří mezi ně například SUAS Group, Synthomer, GW Train, Západočeská univerzita v Plzni či VŠCHT v Praze. Společně hledáme příležitosti, kde vodík dává technický i ekonomický smysl. Do setkání zapojujeme také partnery z Bavorska a Saska.

Připravujete také vodíkovou koncepci. Co bude obsahovat?

Aktuálně je hotová analytická část, která tvoří podklad pro vznikající návrhy a doporučení. Na zpracování krajské vodíkové strategie spolupracujeme se společností EGU a její dokončení plánujeme na březen 2027.

Strategie má určit, kde jsou v našem kraji vhodné podmínky pro rozvoj vodíku a na které příležitosti se zaměřit. Doplní ji akční plán s konkrétními kroky, jejichž naplňování budeme průběžně vyhodnocovat.

Jako jedna z nejsnáze dosažitelných oblastí využití se zatím jeví doprava, zejména autobusová a železniční přeprava osob. Jde však o předběžný závěr. Podstatné pro nás bude, aby doporučená řešení odpovídala skutečným potřebám kraje a byla technicky i ekonomicky opodstatněná.

Jakub Procházka

Jakub Procházka

Jakub Procházka se jako redaktor a editor portálu BusinessInfo.cz věnuje problematice daní, malých a středních podniků a také zahraničního obchodu. Dříve pracoval mj. v denících Svobodné slovo, Metro, E15 a podnikatelském týdeníku Profit.

Další články autora