Jakub Procházka 30. 10. 2026 | BusinessInfo.cz

„Vytváření inovačního ekosystému se na Pardubicku daří postupně, krok za krokem. Kraj má svoji inovační strategii, vznikají huby a nové inovační centrum. Teď je potřeba vše zapojit do jednoho systému,“ dodává Jiří Janků v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

Pardubický kraj je dnes jedním z mála českých regionů, kde nefunguje klasické inovační centrum. Kraj ale na jeho přípravě pracuje, letos vybral firmu, která zpracovává prováděcí projektovou dokumentaci… Proč podle vás potřebuje region takovou instituci?

Inovační centrum by mělo být místem, které propojí výzkum, firmy a lidi, kteří z nápadů dělají skutečný byznys. Pardubický kraj má silný průmysl – chemii, strojírenství, elektroniku a čím dál víc i obranný průmysl. Máme univerzitu s kvalitním výzkumem. Co nám ale chybí, je most mezi tím vším: sdílená infrastruktura pro vývoj a testování, soukromý technologický transfer a systematická práce se spin-offy a s firmami, které chtějí inovovat.

Sám jsem se podílel na přípravě koncepce, obsahu a služeb nového centra. Pro mě je klíčové, aby nestálo osamoceně, ale bylo součástí celé regionální inovační architektury definované regionální inovační strategií – spolu s AI hubem, Cirkulárním hubem, Defence labem, univerzitou, P-PINK a firmami.

Postavit budovu je to nejjednodušší. Naplnit ji lidmi, službami a výsledky je ta skutečná práce. A ta musí začít už teď, ne až po kolaudaci.

Co dalšího potřebuje kraj k rozvoji a fungování kvalitního inovačního ekosystému? Daří se ho vytvářet na Pardubicku?

Regiony potřebují hlavně kvalitní lidi, důvěru a dlouhodobost. Inovační ekosystém nevznikne z dvouletého projektu. Potřebuje roky trpělivé práce, propojení škol, univerzity, firem, veřejné správy a investorů a ochotu sdílet. Peníze a infrastruktura jsou důležité, ale bez lidí, kteří spolu mluví a táhnou za jeden provaz, nefungují.

Inovační potenciál českých krajů závisí často i na tom, kolik vynakládají prostředků na vědu, výzkum a vývoj. Neměly by se výdaje na VaV v Pardubickém kraji, které jsou v celorepublikovém srovnání průměrné, zvýšit?

Výdaje na výzkum a vývoj jsou v Pardubickém kraji kolem 1,5 procenta HDP, celorepublikově to je zhruba 1,8 %. Více peněz by určitě pomohlo, ale problém vidím i jinde. Většinu výzkumu a vývoje u nás dělá několik velkých firem. Malé a střední firmy, kterých je drtivá většina, vlastní vývoj často nedělají vůbec – nemají lidi, čas ani know-how. A výsledky výzkumu z univerzity se do praxe dostávají pomalu.

Jak se podniká v regionech: Pardubický kraj

Takže bych se nezaměřoval pouze na to, kolik dáváme, ale i na to, jak to funguje. Kraj sám velký výzkum nezaplatí. Jeho role je být katalyzátorem: měl by pomáhat podnikům udělat první krok, sdílet infrastrukturu, propojovat je s univerzitou a dotáhnout je k národním a evropským zdrojům. Peníze se bez lidí a bez systému rozpustí.

Výše zmíněné inovační centrum PARvic má tedy vytvořit zázemí pro výzkum, technologický transfer, ICT a high-tech aktivity. Do jaké míry dnes supluje inovační centra (jako například JIC nebo SIC) váš podnikatelský inkubátor?

Upřímně – jen částečně. JIC nebo SIC jsou instituce, které rostly řadu let, mají velké týmy, vlastní nástroje a velmi silnou vazbu na univerzity a výzkum. P-PINK je podnikatelský inkubátor. Pokrýváme hlavně začátek cesty: podnikavost na školách, akademii začínajícího podnikání, konzultace a mentoring, propojování s partnery a investory a pořádáme akce typu SHOWFERENCE.

Co dnes v kraji chybí, je hlavně soukromý technologický transfer, zázemí pro vývoj a testování a dlouhodobá práce s projekty s vysokou přidanou hodnotou (inovativními projekty). To P-PINK nesupluje a ani by neměl. Vidím tady dělbu práce: P-PINK přivádí do systému lidi a projekty, PARvic by měl dát zázemí těm, kteří potřebují technologii, laboratoř, škálování a přinášejí vysokou přidanou hodnotu. Když to dobře propojíme, nebudeme konkurenti, ale dvě součásti jednoho funkčního systému.

Co dnes v kraji chybí, je hlavně soukromý technologický transfer, zázemí pro vývoj a testování a dlouhodobá práce s projekty s vysokou přidanou hodnotou (inovativními projekty).

Jakou roli tedy hraje P-PINK v podpoře začínajících podnikatelů a vytváření inovativního prostředí v regionu?

Říkáme tomu jednoduše: konzultujeme, inkubujeme a akcelerujeme, propojujeme. Chceme být prvními dveřmi pro každého, kdo v kraji přemýšlí o podnikání – od studenta střední školy, maminku na rodičovské či muže středního věku až po zavedenou firmu, která hledá nový směr. Sídlíme v Pardubicích, v České Třebové v TO-PINK a s našimi programy jsme trvale účastni v deseti městech po celém kraji.

Druhá role je budování zmíněného ekosystému. Spojujeme firmy, obce, školy, univerzitu, kraj a investory a otevíráme témata, která budou pro region důležitá – cirkulární ekonomiku, umělou inteligenci nebo podnikavost mladých. A SHOWFERENCE, která se koná už 19. listopadu, je místem, kde se to celé jednou za rok potká.

Jaké konkrétní služby klientům nabízíte? Můžete představit podnikatelský inkubační program PINKaka?

Začínajícím podnikatelům nabízíme první konzultaci zdarma, individuální konzultace a mentoring, vzdělávací akce a workshopy PINKblocks, coworking, kanceláře a zasedačky. Pro školy děláme Ideathony a se studenty Univerzity Pardubice kurz Základy podnikání. Firmám a obcím nabízíme například Circular Scan – metodiku, jak prakticky začít s cirkulární ekonomikou.

PINKaka je intenzivní tříměsíční inkubační program, ve kterém účastníci projdou šesti workshopy s lektory a pěti konzultacemi s odborníky. Celou dobu pracují na svém vlastním projektu – business model, finanční plán, marketing, prodej, prezentace. Na konci musí svůj projekt odprezentovat ostatním, teprve pak dostanou certifikát.

Díky tomu, že program financuje Pardubický kraj spolu s městy, je pro účastníky zdarma a dodáváme ho do měst po celém kraji.

A funguje to. Letos na jaře jsme měli 132 přihlášek a 73 absolventů, spokojenost účastníků dlouhodobě přesahuje 9 bodů z 10 a PINKaka se dostala mezi příklady dobré praxe v evropském programu Interreg Europe. V každém městě navíc po akademii zůstává malá komunita lidí, kteří se navzájem podporují. To je pro mě skoro stejně cenné jako samotný kurz.

Inkubace je jen začátek, sama o sobě jistě nestačí. Co na program navazuje?

Souhlasím, kurz je start, ne cíl. Po PINKaka mohou absolventi pokračovat individuálními konzultacemi a mentoringem s našimi experty, využít kanceláře nebo coworking, chodit na PINKblocks a hlavně zůstat v komunitě. Kdo má projekt s růstovým potenciálem, toho propojíme s investory, s bankami, s CzechInvestem, firmami nebo s univerzitou. Nejlepší projekty dostávají prostor na SHOWFERENCE.

Důležité je, že nemusíme všechno zvládat sami. Naše role je vědět, kdo v regionu a v Česku umí s danou věcí pomoct, a podnikatele tam rychle dostat. Inkubátor nemá být uzavřená krabice, ale rozcestník s osobním přístupem.

Od radiotechniky po protivzdušnou obranu. Pardubický kraj propojil špičky v oboru elektro a IT

Řekněme, že jsem začínající podnikatel. Mám skvělou vizi, ale chybí mi zkušenosti i finanční prostředky, nevím, jak na marketing. Jak mi P-PINK pomůže?

Přijďte na první konzultaci, je zdarma. Společně zjistíme, kde jste a co je opravdu nejdůležitější. Velmi často zjistíme, že problém není v penězích ani v marketingu, ale v tom, že nápad ještě nikdo neověřil u skutečného zákazníka. Takže začneme tím – kdo je zákazník, kolik zaplatí a proč zrovna vám.

Pak doporučím program PINKaka, o kterém jsme hovořili. Za tři měsíce si projdete business model, finance i marketing a hlavně je aplikujete na svůj projekt. Peníze vám přímo nedáme, ale pomůžeme vám sestavit finanční plán a zorientovat se, jestli je pro vás správná cesta vlastní zdroje, banka, dotace nebo investor. A k marketingu vás propojíme s lidmi, kteří ho dělají v praxi. Hlavně ale nebudete sám. Zkušenost se nedá koupit, ale dá se rychleji získat od lidí, kteří tou cestou už prošli.

Co se vašemu inkubátoru za téměř devět let fungování podařilo a v čem naopak vidíte rezervy?

Za devět let se P-PINK z malého inkubátoru v Domě techniky stal organizací, kterou podnikatelé v kraji znají. Máme vlastní budovu v centru Pardubic, pobočku TO-PINK v České Třebové, PINKaka dodáváme po celém kraji, SHOWFERENCE se stala jednou z nejvýraznějších podnikatelských akcí v regionu a v cirkulární ekonomice jsme se díky evropskému projektu CHEERS4EU dostali mezi partnery z celé Evropy. Naši metodiku Circular Scan dnes sdílíme i s dalšími kraji.

Rezervy vidím jasně. Chceme mít víc firem s opravdu velkým růstovým potenciálem a víc projektů vycházejících z univerzity a výzkumu. Chceme si sami vydělávat větší část rozpočtu, aby P-PINK nebyl závislý jen na veřejných penězích. A chceme lépe měřit skutečný dopad naší práce – ne počet akcí, ale co se díky nám v regionu změnilo.

Jak se ostatně proměnil P-PINK pod vaším vedením?

Když jsem v roce 2022 přišel, P-PINK byl hlavně pardubický. Dnes je to regionální síť – máme TO-PINK v České Třebové a programy ve městech po celém kraji. Mnohem víc pracujeme se školami, od Ideathonů pro střední školy po kurz na univerzitě. Otevřeli jsme témata jako cirkulární ekonomika a umělá inteligence. A změnili jsme i způsob řízení – víc procesů, víc měření, víc práce s daty. Teď procházíme vlastní AI transformací.

Chceme být referenční AI organizací, abychom podnikatelům mohli ukazovat na sobě, co AI v praxi přináší.

V nejbližší době nás čeká SHOWFERENCE, rozvoj AI hubu Pardubice.ai či rekonstrukce TO-PINK. Při přípravě nového inovačního centra chceme být aktivním partnerem.

Co podle vás této zemi schází či aktuálně potřebuje, aby se posunula mezi evropské inovační lídry?

Česko je dlouhodobě v kategorii takzvaných mírných inovátorů. Myslím, že nám chybí hlavně tři věci. Zaprvé posun od výroby pro někoho jiného k vlastním produktům, značkám a technologiím – máme skvělé inženýry, ale málo firem, které vlastní celý příběh. Za druhé kapitál a odvaha riskovat – rizikového kapitálu je u nás pořád málo a neúspěch je stále spíš stigma než zkušenost. A zatřetí stabilní a předvídatelná inovační politika, která nemění pravidla každé volební období.

Velkou příležitostí je teď umělá inteligence. Kdo ji rychle a rozumně zavede do firem, škol i veřejné správy, může udělat velký skok. Ale to se nestane samo, je potřeba lidem a firmám pomoct, aby ji začali používat v praxi.

Ředitel JIC: Podporujeme podnikatele v budování globálně úspěšných firem

Nemáme problém především v oblasti vzdělávání a následně s nedostatkem kvalitních lidí s inovativním myšlením na trhu práce?

Ano, je to jeden z hlavních problémů. Školy jsou stále víc nastavené na to, aby učily správné odpovědi, než aby učily klást otázky a řešit skutečné problémy. Podnikavost přitom není předmět, je to dovednost – a dá se naučit. Vidíme to na našich Ideathonech. Když studenti dostanou reálný problém, mentora a krátký čas, často překvapí i nás.

Potřebujeme dostat praxi do škol – firmy, projektovou výuku, podnikavost napříč obory, ne jen na ekonomických školách. A potřebujeme celoživotní vzdělávání, protože umělá inteligence mění trh práce rychleji, než se stačí měnit školy. Nejde jen o mladé, jde i o lidi, kteří jsou v práci dvacet let.

V některých regionech se navíc nedaří mladé talentované lidi udržet a odcházejí jinam… Jak je to na Pardubicku, kde je poměrně vhodná demografická struktura (mladý kraj)? Nepotýká se přesto s podobnými problémy?

Pardubický kraj je na tom díky demografii skutečně relativně dobře, ale problém tu je taky. Část absolventů odchází do Prahy, Brna nebo do zahraničí. Nejde jen o mzdy. Mladí lidé hledají zajímavou práci, inspirativní prostředí, komunitu a pocit, že tady se něco děje. Blízkost Prahy je pro nás výhodou i rizikem zároveň.

Naše role je ukázat, že i tady se dají dělat zajímavé věci – v zajímavé firmě nebo ve vlastním startupu. Proto se snažíme studenty propojit s firmami a s podnikáním už během studia. Kdo si tu během studia vytvoří vazby a první projekt, má mnohem větší důvod zůstat.

Lapáček: Jak proniknout mezi inovační lídry? U mladých musíme rozvíjet podnikavost

Neměla by se obecně zlepšit spolupráce podnikatelů s akademickou sférou a vědeckými institucemi?

Spolupráce se zlepšuje a na osobní úrovni funguje dobře. S Univerzitou Pardubice máme společný kurz Základy podnikání, spolupracujeme na cirkulární ekonomice a na dalších projektech. Univerzita má v řadě oborů velmi silný výzkum, který by mohl být pro firmy v regionu obrovskou příležitostí.

Obrovský potenciál vidím ve studentech – mohou být tím nejlepším mostem mezi univerzitou a firmami. Z pohledu transferu technologií směrem z univerzity a spolupráci s firmami řeší z půdy Univerzity Pardubice Centrum transferu technologií a znalostí.

V podpoře inovací hraje důležitou roli i stát. Co je podle vás klíčové pro podporu inovačního prostředí v ČR ze strany vlády? Nechybí nám dlouhodobě rozumná strategie inovační politiky?

Strategií máme v Česku spoustu. Spíš chybí jejich dotažení, kontinuita a jasná odpovědnost, kdo co realizuje. Pro inovace je klíčová předvídatelnost – firmy a investoři potřebují vědět, že pravidla budou platit i za pět let. To je podle mě důležitější než jednotlivé dotační výzvy.

Od státu bych čekal tři věci. Dlouhodobě a systematicky financovat regionální inovační infrastrukturu včetně podpory síťe Ynovate. Inovace nevznikají jen v Praze a v Brně. Jednodušší a rychlejší podporu, aby se o ni nemusely bát ani malé firmy. A podporu rizikového kapitálu, podnikavosti ve vzdělávání a zavádění umělé inteligence. Stát nemá inovovat za firmy. Má vytvořit prostředí, ve kterém se inovovat vyplatí.

Jakub Procházka

Jakub Procházka

Jakub Procházka se jako redaktor a editor portálu BusinessInfo.cz věnuje problematice daní, malých a středních podniků a také zahraničního obchodu. Dříve pracoval mj. v denících Svobodné slovo, Metro, E15 a podnikatelském týdeníku Profit.

Další články autora