Jaké jsou v regionu podmínky pro podnikání, jaké jsou jeho silné a slabé stránky? Kterým odvětvím se nejvíce daří a kdo jsou krajští „šampioni“? Zjišťovali jsme, jak je to s dostupností pracovní síly a po kterých profesích je na Pardubicku největší poptávka.

Přečtete si také, jak je na tom kraj s podnikatelskou infrastrukturou a jak významným faktorem rozvoje jsou zde inovace. Popíšeme, jaké hlavní překážky podnikatelé na východě Čech vnímají a co by se mělo zlepšit.

Pardubický kraj se dlouhodobě vyznačuje silnou ekonomickou výkonností. Velkou devizou regionu je rozmanitý průmyslový základ, který zahrnuje tradiční odvětví, jako jsou chemie, elektrotechnika, strojírenství či potravinářství.

Region těží z diverzifikované průmyslové základny a infrastruktury. Průmysl se podílí na 36 procentech hrubé přidané hodnoty kraje, což je výrazně nad průměrem ČR. Silnou stránkou ekonomiky kraje je jeho exportní orientace. Výhodou je také solidní dopravní dostupnost, která usnadňuje každodenní dojíždění i napojení na klíčové tahy.

Kraj má vhodnou demografickou strukturu s nadprůměrným podílem obyvatelstva v produktivním věku. Silnou konkurenční výhodou je stabilní přírůstek aktivní populace, což je v rámci České republiky spíše výjimečné.

Jak se podniká v regionech: Liberecký kraj

V roce 2025 obyvatel kraje přibylo, byť jen o 500 lidí (4. místo v rámci ČR). V devíti ze čtrnácti českých krajů je přitom demografická situace nepříznivá a obyvatel postupně ubývá.

Pardubicko se v poslední době dynamicky mění díky investicím do inovací a obnovitelných zdrojů či silné podpoře malých a středních podniků. Přesto má oproti mnoha českým regionům nevýhodu v tom, že nemá vlastní inovační centrum. Regionální samospráva i další zástupci kraje se nicméně snaží tento handicap odstranit a podpořit projekt vlastního výzkumného a inovačního centra.

V roce 2026 byla vybrána firma, která zpracovává prováděcí projektovou dokumentaci. Centrum PARvic má v Pardubicích propojit výzkumníky, podnikatele a veřejnou správu. Kraj zároveň usiluje o evropskou dotaci ve výši téměř 150 milionů korun.

„Pardubický kraj dlouhodobě pociťuje absenci specializovaného inovačního centra, které by odpovídalo potřebám našich malých a středních podniků s potenciálem vyvíjet moderní technologie,“ shrnuje hejtman Martin Netolický.

Podmínky pro podnikání v kraji hodnotím jako velmi dobré, zejména pro průmyslové firmy a technologické společnosti s vyšší přidanou hodnotou

Tomáš Vlasák, CzechInvest (součástí CzechBusiness) Pardubice

Pokud jde o HDP na obyvatele, je Pardubicko aktuálně na šestém místě v ČR. Lépe jsou na tom jen česká metropole, Středočeský, Jihomoravský, Plzeňský a Královéhradecký kraj. Hrubý domácí produkt v posledních letech stabilně roste, v roce 2024 se reálně zvýšil o 4,1 procenta, což je nejvyšší údaj v celé ČR. HDP na hlavu pak činil 84,3 procenta průměru ČR (623 704 korun). Celkový krajský HDP dosáhl v roce 2024 hodnoty 330 miliard korun.

Pardubický kraj nabízí podnikatelům několik významných konkurenčních výhod. „Podmínky pro podnikání v kraji hodnotím jako velmi dobré, zejména pro průmyslové firmy a technologické společnosti s vyšší přidanou hodnotou. Region má tradiční silnou průmyslovou základnu, exportně orientované firmy s vlastním vývojem a poměrně rozvinutý inovační ekosystém,“ shrnuje Tomáš Vlasák, ředitel regionální kanceláře agentury CzechInvest (součástí CzechBusiness) pro Pardubický kraj.

Silná a diverzifikovaná průmyslová základna s řadou významných firem v mnoha oborech a výrazný exportní potenciál. Rozvinutý výzkum, silná vazba akademické sféry na firmy a dostupná kvalifikovaná pracovní síla. To vše jsou devizy, které činí z Pardubicka atraktivní region pro podnikatele.

V roce 2024 dosáhly celkové investice (tvorba hrubého fixního kapitálu) v kraji téměř 86 miliard korun, což potvrzuje zájem firem i veřejného sektoru o další rozvoj regionu.

Co nejblíž k zákazníkovi: Výrobce bazénové chemie sází na trpělivé budování love brandu

Silná průmyslová tradice

Pardubický kraj má dlouhodobě silné zázemí v chemickém a strojírenském průmyslu. Významné jsou také textilní a kožedělný průmysl. Vedle nich se zde rozvíjejí nové obory včetně elektrotechniky, elektroniky a radiotechniky a inovativní technologie.

Chemický průmysl s tradičními podniky a významnými exportéry zaujímá na Pardubicku vůbec nejvyšší podíl na celostátní produkci. Region je proslulý především výrobou plastické trhaviny semtex či produkcí nitrocelulózy. Pardubický kraj se v posledních letech navíc stává jedním z významných center českého obranného průmyslu.

Jsou zde tedy solidní podmínky nejen pro průmyslové investice, ale také pro transformaci kraje k moderní a udržitelné ekonomice. Významnou roli v rozvoji Pardubicka dlouhodobě sehrávají průmyslové zóny.

„Pardubický kraj je velmi zajímavý tím, že nemá jednu dominantní ekonomickou kartu. Jeho síla je v kombinaci několika průmyslových a technologických oborů, které mají výrazné exportní ambice a v řadě případů i globální konkurenceschopnost,“ doplňuje Tomáš Vlasák

Kraj v číslech a faktech

Pardubicko je v současnosti jedenáctým nejlidnatějším krajem České republiky. Méně obyvatel mají pouze Vysočina, Liberecký a Karlovarský kraj. Zároveň jde o desátý největší kraj s rozlohou 4 519 km2.

V regionu žilo podle dat Českého statistického úřadu k 31. 12. 2025 bezmála 531 000 lidí. V přepočtu na obyvatele je zde ve srovnání s ostatními regiony mírně nadprůměrné množství firem a OSVČ. Na 1000 obyvatel připadá na Pardubicku 222 podnikatelů (139 aktivních subjektů).

V polovině roku 2026 bylo v Pardubickém kraji podle údajů Českého statistického úřadu více než 120 tisíc ekonomických subjektů (asi čtyři procenta ČR). Za uplynulých dvanáct měsíců (září 2025 až září 2026) přibylo 4 800 firem a podnikatelů, což je v rámci ČR s ohledem na lidnatost jednotlivých regionů průměrné číslo.

Jak se podniká v regionech: Hlavní město Praha

Přes výše zmíněná fakta, se jedná o region s relativně nízkými průměrnými výdělky. Průměrná hrubá mzda na Pardubicku dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku 44 120 korun, což je nižší číslo, než zaznamenali statistici v jedenácti ze 14 českých krajů. Nižší průměrné platy mají lidé pouze v Olomouckém, Zlínském a Karlovarském kraji.

OSVČ i firem na Pardubicku v poslední době stabilně přibývá, loni se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil jejich počet o 1,4 procenta. Během roku 2025 zahájilo svoji činnost celkem 1572 firem, organizací a podnikatelů.

Mezi podnikatelskými subjekty dominují fyzické osoby. V regionu jich je 76,1 procenta z celkového počtu, což je výrazně nad celorepublikovým průměrem. Podnikajících fyzických osob zde také přibývá rychleji než firem.

Podpora inovačního podnikání

Region se může pochlubit – přestože zde nefunguje klasické inovační centrum – solidními podmínkami pro inovativní podnikání. Celý ekosystém je podobně jako v ostatních krajích založený na regionální inovační strategii.

Třetí regionální inovační strategie Pardubického kraje (RIS3) je strategický dokument, který propojuje veřejný, podnikatelský a akademický sektor při rozvoji výzkumu, vývoje a inovací.

Jeho cílem je zvýšit konkurenceschopnost regionu, využít jeho potenciál a specializovat se na odvětví, která jsou jeho silnou stránkou. Je také podmínkou pro čerpání evropských fondů na výzkum, vývoj a inovace.

Pokud jde o inovační infrastrukturu, funguje zde především Pardubický podnikatelský inkubátor, (P-PINK), který podporuje startupy, začínající podnikatele i zavedené firmy prostřednictvím inkubace, mentoringu a vzdělávání.

„Za důležitý krok považuji projekt PARvic – Pardubické výzkumné inovační centrum, které má vytvořit zázemí pro výzkum, technologický transfer a zejména ICT a další high-tech aktivity,“ doplňuje zástupce CzechInvest (součástí CzechBusiness).

Ředitel JIC: Podporujeme podnikatele v budování globálně úspěšných firem

Významnou součástí inovačního ekosystému kraje je Univerzita Pardubice, zejména její chemicko-technologické, dopravní a elektrotechnické kapacity.

Pardubický kraj rozvíjí své inovační prostředí a výzkum a vývoj také prostřednictvím Krajské rady pro inovace, která je koordinačním, poradním a iniciačním orgánem krajské samosprávy v oblasti inovací a realizuje zmíněnou RIS3 strategii. Propojuje veřejnou správu, univerzity, firmy, startupy a podpůrné instituce.

Rozvoj podnikání s vysokou přidanou hodnotou, na kterém se podílejí v rámci kraje zmíněné instituce, obecně posiluje regionální ekonomickou stabilitu i stabilitu Evropy.

Průměrné výdaje na vědu a výzkum

Inovační potenciál krajů určuje také to, kolik se v nich vynakládá finančních prostředků na vědu, výzkum a vývoj. Pardubicko je, pokud jde o výdaje na VaV, na sedmém místě v ČR (před ním jsou Praha, Jihomoravský, Středočeský, Liberecký, Plzeňský a Olomoucký kraj).

Zmíněné výdaje zde v roce 2024 představovaly 4,1 miliardy korun. Podíl výdajů na VaV je aktuálně 1,3 procenta krajského HDP.

V kraji sídlí jediná veřejná vysoká škola. Univerzita Pardubice je ovšem významnou součástí inovačního ekosystému a důležitým pilířem spolupráce mezi podnikatelskou a akademickou sférou.

Univerzita nabízí podnikatelům přímé propojení vědy a výuky s praxí prostřednictvím několika hlavních kanálů

• Centrum pro transfer technologií a znalostí (CTTZ): Hlavní kontaktní místo pro firmy. Poskytuje úvodní konzultace, vyhledává vhodné partnery na univerzitě, zajišťuje právní a projektový servis a pomáhá uvádět vědecké výsledky do reálné praxe.
• Společné výzkumné projekty a zakázky: smluvní výzkum či spolupráce na vývojových projektech s jednotlivými fakultami
• Zapojení odborníků z praxe do výuky
• Studentské stáže a závěrečné práce: Firmy mohou nabízet studentům dlouhodobé stáže, brigády nebo témata pro bakalářské a diplomové práce
• Podpora podnikavosti a workshopu: Škola spolupracuje s inovačními institucemi a nabízí kurzy, kde studenti i začínající podnikatelé rozvíjejí své nápady za účasti mentorů z praxe.
  

Na území kraje působí mnoho vědeckých, výzkumných a vývojových týmů, a to napříč fakultami, ústavy a vědeckými pracovišti.

Kraj má v současnosti šestý nejvyšší hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v ČR. Nezaměstnanost v regionu je dlouhodobě nízká, v září 2026 zde bylo bez práce pouze 4,1 procenta lidí v produktivním věku, což je druhé nejnižší číslo v republice.

Klíčová odvětví průmyslu

Prosperita regionu stojí na chemickém průmyslu, elektrotechnice, strojírenství a logistice. Tato odvětví vytvářejí stabilní poptávku po pracovní síle, na druhé straně ovšem zvyšují nároky na technické dovednosti a schopnost adaptace.

Silně provázaná struktura velkých, středních a menších firem podporuje stabilitu regionu, zároveň ale znamená, že je v kraji nedostatek pracovníků v klíčových profesích. Firmy proto stále více investují do automatizace a rekvalifikací.

Jedním ze zmiňovaných klíčových odvětví je chemický průmysl, který má v kraji než stoletou tradici a patří k nejsilnějším průmyslovým oborům v celém Česku.

Tahounem ekonomiky Pardubicka je také všeobecné strojírenství, zejména výroba dopravních prostředků, obráběcích strojů a strojírenských komponentů. Silné zastoupení má automobilový průmysl, především výroba autobusů (Iveco Czech Republic, SOR Libchavy). Na Pardubicku působí také široká síť dodavatelských firem v oblasti komponentů a plastů.

Pardubický kraj má jednu zásadní přednost: není založený na jediném oboru nebo jednom velkém investorovi. Máme kombinaci silného průmyslu, exportu, univerzity, výzkumu a rostoucího technologického sektoru

Tomáš Vlasák, CzechInvest (součástí CzechBusiness)

Zemědělství se soustředí na pěstování chmele, obilí a ovoce, rozvinuté je potravinářství.

Mezi významné průmyslové sektory patří rovněž elektronika, konkrétně výroba počítačů, elektronických a optických zařízení (Foxconn CZ, Panasonic Automotive Systems Czech) a elektrotechnika (AVX Czech Republic, OEZ).

Významnou součástí ekonomiky je také obranný a bezpečnostní průmysl, který v posledních letech výrazně posiluje. Najdeme zde podniky vyvíjející radarové a sledovací systémy, speciální elektroniku i vojenské materiály. Patří sem například společnosti RETIA, ERA a ELDIS Pardubice, jež vyvíjejí radarové a pasivní sledovací technologie využívané v civilním i vojenském letectví.

Významnou roli zde hraje také průmyslová skupina Czechoslovak Group, největší česká obranně-průmyslová skupina, která má v regionu silné výrobní a technologické zázemí. Tradiční je výroba jednoúčelových strojů (např. JHV, LUX, Erwin Junker Grinding Technology, Rieter CZ, Poličské strojírny).

Z inovativních firem s globálním působením lze jmenovat například biotechnologickou společnost Contipro, jednoho z největších světových výrobců kyseliny hyaluronové.

Podnikatelské prostředí regionu doplňují stovky malých a středních podniků a rostoucí počet technologických start-upů, zejména v oblasti informačních technologií.

Obr: Intenzita podnikatelské aktivity v okresech a krajích v roce 2024
(ekonomické subjekty se sídlem na daném území)

Zpět na začátek

O Pardubickém kraji s ředitelem regionální kanceláře CzechInvest

Na to, jaké jsou podmínky pro podnikání v regionu, jak rozvinutá je jeho podnikatelská infrastruktura a co by nejvíce pomohlo firmám a živnostníkům, kteří si často stěžují na přílišnou byrokracii, odpovídá Tomáš Vlasák, ředitel regionální kanceláře CzechInvest (součástí CzechBusiness).

Jaké jsou podmínky pro podnikání ve vašem kraji? Kde vidíte největší výhody vašeho regionu pro podnikatele?

Z pohledu CzechInvestu hodnotím podmínky pro podnikání v Pardubickém kraji jako velmi dobré, zejména pro průmyslové firmy a technologické společnosti s vyšší přidanou hodnotou. Region má tradiční silnou průmyslovou základnu, exportně orientované firmy s vlastním vývojem a poměrně rozvinutý inovační ekosystém.

Za největší výhody považuji především silnou a diverzifikovanou průmyslovou základnu. V kraji máme významné firmy v chemickém průmyslu, elektrotechnice, strojírenství, obranném průmyslu, zdravotnických technologiích nebo výrobě autobusů či leteckém průmyslu. To vytváří další prostor pro dodavatelské řetězce i pro nové investice. Pardubický kraj patří mezi velmi exportně orientované regiony a řada zdejších firem vyváží i více než tři čtvrtiny produkce nejen do EU, ale často do celého světa.

Velkou výhodou je řada zavedených středních škol a Univerzita Pardubice a její vazby na firmy. Mezi silné obory patří chemie, elektrotechnika, materiálový výzkum, IT, kybernetická bezpečnost nebo doprava.

Kraj leží mezi Prahou, Brnem a Královéhradeckým krajem a má dobré napojení na hlavní silniční i železniční tahy. Dokončování D35 bude jeho dopravní dostupnost dále zlepšovat.

Pro řadu firem je Pardubicko zajímavé kombinací dostupnosti, kvalifikované pracovní síly a nákladů, které jsou stále konkurenceschopnější než například v Praze nebo Brně. Pro investory je také důležité, že zde nejsme odkázáni pouze na výstavbu nových průmyslových zón. Potenciál vidím také v revitalizaci existujících areálů a jejich novém využití.

Pardubický kraj má podle mého názoru jednu zásadní přednost: není založený na jediném oboru nebo jednom velkém investorovi. Máme kombinaci silného průmyslu, exportu, univerzity, výzkumu a rostoucího technologického sektoru. Pokud se podaří dál propojovat firmy, výzkum a školy a současně připravovat vhodné podmínky pro nové investice, může být právě tato kombinace dlouhodobě jednou z našich největších konkurenčních výhod.

Je ve vašem kraji dostatek pracovní síly? Po kterých profesích je největší poptávka firem? Co by případně pomohlo?

Pracovní síly je v Pardubickém kraji obecně nedostatek a pro podniky je to dnes jedna z hlavních překážek dalšího růstu. Největší problém není ani tak v počtu lidí, jako především v jejich kvalifikaci a schopnosti odpovídat potřebám současné ekonomiky.

Největší poptávka je dlouhodobě po technických profesích – zejména v elektrotechnice, strojírenství a chemii. Firmy hledají například CNC operátory a programátory, mechatroniky, elektrikáře, svářeče, technology, konstruktéry nebo pracovníky údržby. Rostoucí význam mají také IT specialisté, odborníci na automatizaci, robotizaci a kybernetickou bezpečnost. V řadě případů přitom firmy nehledají pouze vysokoškoláky – problém je i u kvalifikovaných řemeslníků a techniků.

V kraji potřebujeme mnohem těsnější propojení firem se středními a vysokými školami, větší důraz na praktickou výuku a systematickou podporu technických a přírodovědných oborů. Současně bychom měli lépe využívat potenciál lidí, kteří jsou dnes na trhu práce méně aktivní, a podporovat jejich rekvalifikaci a další vzdělávání.

Fotovoltaika pomůže organizacím šetřit provozní náklady. Pardubický kraj buduje moderní energetickou síť

Jak je to s podnikatelskou infrastrukturou v kraji (významné průmyslové zóny, spolupráce s VaVaI, dopravní obslužnost atd.)?

Podnikatelskou infrastrukturu v Pardubickém kraji bych hodnotil jako dobrou, ale stále s několika významnými rezervami. Výhodou je, že zde máme nejen průmyslové areály, ale také poměrně komplexní inovační ekosystém.

Nejvíce ploch pro podnikání je logicky v Pardubicích a okolí, významnou koncentrací průmyslu je pardubická oblast Semtín–Rybitví, kde působí řada významných chemických a technologických firem. Důležitá je také průmyslová oblast Černá za Bory a další areály v Pardubicích, Přelouči, Chrudimi, Svitavách, Ústí nad Orlicí nebo Vysokém Mýtě. Vedle klasických greenfieldů vidím určitý potenciál také v brownfieldech a revitalizaci existujících průmyslových areálů. Existují však rozsáhlá území „uvnitř kraje“, kde by nový investor obtížně hledal vhodné podnikatelské nemovitosti.

Dopravní obslužnost kraje je dobrá a zásadně se zlepšuje díky D35, která postupně vytváří kvalitní spojení mezi Čechami a Moravou. Dokončování dalších úseků bude pro průmyslový rozvoj kraje velmi důležité, neboť se podél nich otevřou nové příležitosti pro podnikatelskou infrastrukturu. Zároveň máme železniční uzel v Pardubicích, letiště a dobrou dostupnost Prahy i Brna.

Co v tomto ohledu v regionu stále chybí?

Chybí nám především větší nabídka skutečně připravených průmyslových hal a prostor pro technologické firmy. Investor dnes často nepotřebuje jen pozemek, ale pozemek s vyřešenou infrastrukturou, povolením, dostupnými energiemi a jasným harmonogramem. A právě v tom máme ještě rezervy.

Za klíčové považuji nejen další budování průmyslových zón, ale především systematickou přípravu území, revitalizaci brownfieldů a propojení firem s výzkumem a univerzitou. To je podle mě cesta, jak přilákat investice, které budou pro region přínosné i z hlediska produktivity a přidané hodnoty – nikoli pouze počtu pracovních míst.

Kterým odvětvím se ve vašem regionu nejvíce daří a proč? Můžete jmenovat některé šampiony vašeho kraje?

Pardubický kraj je velmi zajímavý tím, že nemá jednu dominantní ekonomickou kartu. Jeho síla je v kombinaci několika průmyslových a technologických oborů, které mají výrazné exportní ambice a v řadě případů i globální konkurenceschopnost.

Za tradiční pilíř považuji chemický průmysl s tradičními podniky a významnými exportéry, jakými jsou Synthesia, Explosia či Synthesia Nitrocellulose. V regionu na chemii navazují další firmy a výzkumné kapacity Univerzity Pardubice.

Druhým výrazným pilířem je elektrotechnika, elektronika a radiotechnika. Máme zde například Foxconn, AVX nebo OEZ, ale především velmi zajímavý ekosystém firem kolem radarových a sledovacích technologií. ERA, RETIA, ELDIS a další společnosti vytvářejí v Pardubicích a okolí poměrně unikátní koncentraci know-how od vývoje elektroniky až po komplexní obranné systémy.

S tím souvisí třetí oblast, která v posledních letech velmi rychle roste. Pardubický kraj se dnes stává jedním z významných center českého obranného průmyslu.

Vedle již zmíněných „radiolokačních“ firem a výrobců energetických materiálů bych zmínil STV Technology a společnosti napojené na skupinu CSG. Výhodou je, že nejde jen o výrobní kapacity, ale také o vlastní vývoj a technologické kompetence.

A pak máme několik velmi dobrých příkladů inovativních firem s globálním přesahem. Typickým příkladem je Contipro, které patří mezi významné světové producenty kyseliny hyaluronové. Právě takové firmy podle mě ukazují, kam by se měl region posouvat – od klasické výroby k produktům s vysokou přidanou hodnotou, vlastním výzkumem a globálním trhem.

Za „šampiony“ bych tedy neoznačil jen největší zaměstnavatele. Šampionem je pro mě firma, která má vlastní know-how, dokáže konkurovat na světových trzích a současně vytváří kolem sebe další dodavatele a kvalifikovaná pracovní místa. A takových firem máme v Pardubickém kraji překvapivě hodně – od chemie přes elektroniku a obranné technologie až po biotechnologie a strojírenství.

Jaké jsou překážky, které podnikání ve vašem regionu výrazněji komplikují? Na co si stěžují místní živnostníci? Co by mohlo rozvoji vašeho regionu pomoci (třeba i na úrovni celorepublikového řízení a legislativy)?

Z pohledu CzechInvestu bych řekl, že největší překážky podnikání v Pardubickém kraji nejsou specificky regionální – většina z nich je společná pro celou Českou republiku. Co vadí firmám a živnostníkům, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, především technických profesí a řemeslníků, byrokracie a složitá legislativa – množství předpisů, jejich časté změny a nejasný výklad pomalé povolovací procesy, které komplikují investice i rozšiřování provozů; vysoké náklady na zaměstnance a obecně vysoké zdanění práce obtížnější přístup ke kapitálu a financování rozvoje (zejména u menších firem).

Aktuální průzkum mezi českými startupy ukazuje jako hlavní bariéry daňové zatížení, administrativu a regulaci, pracovněprávní problematiku a nedostatek kvalifikovaných lidí.

Co by pomohlo? Na celostátní úrovni bych především uvítal stabilnější a předvídatelnější podnikatelské prostředí. Méně administrativy, skutečnou digitalizaci komunikace se státem, rychlejší povolování staveb a především takovou legislativu, která se nebude každý rok zásadně měnit. Podnikatel by měl většinu energie věnovat zákazníkům, zaměstnancům a rozvoji firmy, nikoli administrativě.

Na regionální úrovni je pak potřeba aktivně zlepšovat dostupnost podnikatelských nemovitostí například revitalizacemi brownfieldů, na vybraných místech zlepšovat dopravní dostupnost a mnohem více propojovat firmy se školami a výzkumem. Pozitivní je, že kraj už například podporuje podnikání v hospodářsky slabších oblastech a prostřednictvím startovacích voucherů pomáhá začínajícím podnikatelům.

Zpět na začátek

Kde se v kraji daří byznysu?

Největší koncentrace podnikání je logicky v okolí krajské metropole. Rozdíly mezi metropolí a periferií kraje však nejsou nijak výrazné. Významná koncentrace podnikatelských subjektů je také v okrese Ústí nad Orlicí. Ani ve zbývajících dvou okresech (Chrudim, Svitavy) ovšem není podnikatelská aktivita výrazně slabší. Přímo v krajském městě pak sídlí zhruba 34 500 subjektů (ze 117 tisíc).

Počtem zhruba 370 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel jsou Pardubice mezi krajskými městy nad republikovým průměrem. Pro srovnání: Lídrem je Praha s počtem 478 subjektů na tisíc obyvatel.

Nejlepší podmínky pro podnikání v obcích nabízejí v kraji samotné Pardubice. Byznysu se daří také v České Třebové a Hlinsku. Dokazuje to výzkum Město pro byznys za rok 2024, který hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí ve všech českých krajích.

Město pro byznys: V kraji se nejlépe podniká v Pardubicích

Vítězné město se může pochlubit nejvyšším počtem podnikatelů v přepočtu na 1000 obyvatel, přičemž jejich meziroční nárůst je zároveň v rámci Pardubického kraje rekordní.

Jako kvalitní z pohledu podnikatele byly vyhodnoceny webové stránky města, na kterých je vše podstatné pro komunikaci s veřejnou správou a řada užitečných informací. Skvělého výsledku dosáhly Pardubice v mystery testování, které prostřednictvím fiktivních podnikatelských dotazů ověřuje, jak rychle a jak kvalitně na ně odpovídají živnostenské úřady.

Na druhé pozici se umístila Česká Třebová, kde je výrazně nadprůměrný podíl firem s více než 250 zaměstnanci (v přepočtu na celkový počet ekonomických subjektů). Město také těží z výborné dopravní dostupnosti a nadprůměrného počtu dobíjecích stanic pro elektromobily. Česká Třebová hodně investuje, o čemž svědčí vysoce nadprůměrný podíl kapitálových výdajů na výdajích celkových.

Bronzové Hlinsko má v rámci kraje vůbec nejvyšší počet živnostníků na 1000 obyvatel. Také místní samospráva hodně investuje. Peníze směřují především do oblasti veřejné dopravy a sociální péče.

Zpět na začátek

Představujeme úspěšné firmy z Pardubického kraje

Co nejblíž k zákazníkovi: Výrobce bazénové chemie sází na trpělivé budování love brandu
Z firmy svého otce vybudované z nuly, které Jan Kroupa jako dítě školou povinné věnoval peníze na rozjezd, se stal jeden z prémiových výrobců bazénové chemie v Česku, sbírající prestižní ocenění.

Chrudimská společost EL-VY se zaměřila na výtahy. Pro lidi i pro auta
Firma vznikla v roce 1993 a navazuje na tradici tamních strojíren. Především známého podniku Transporta Chrudim. Zaměřuje se na výrobu výtahů, postupně se specializuje na větší a náročnější projekty. Společnosti se daří získávat technické zaměstnance díky zaškolování i spolupráci se střední školou.

Student studentovi učitelem: Doučebnice nabízí efektivní doučování, které nenudí
Efektivní a zábavná příprava na přijímací zkoušky. Doučování předmětů, které žáky a studenty nestresuje a je jim doslova ušité na míru. Za unikátním projektem Doučebnice stojí teprve osmnáctiletý Michal Branda.

Česká trička odolají špíně, pot na nich neuvidíte
S unikátními tričky, která ‚neušpiníte a nepropotíte‘, vstoupili na trh teprve před třemi lety, dnes mají tržby v řádu desítek milionů ročně. Firma CityZen plánuje se svým převratným oblečením z bavlny dobýt svět.

V bývalé mlékárně vyrábějí přátelskou kyselinu. Contipro ji vyváží do celého světa
Export kyseliny hyaluronové a výrobků vytvořených na jejím základě tvoří 95 procent celkové produkce společnosti, zbývajících 5 procent míří na český trh. Dobroučský podnik přitom patří mezi 3 až 5 největších producentů této suroviny na světě.

Zpět na začátek

Aktuálně z Pardubického kraje

Jakub Procházka