Přehledy pro VZP a sociálku odevzdává většina OSVČ. Poradíme vám, jak je vyplnit

Každý, kdo alespoň část roku podniká a není plátcem paušální daně, musí podat přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, vypočítat výši pojistného a zaplatit ho. Jak postupovat při vyplňování tiskopisů vám poradíme v následujícím textu.

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) i své zdravotní pojišťovně do jednoho měsíce od nejzazšího termínu pro podání daňového přiznání (DAP).

Ilustrační fotografie

Výjimkou jsou plátci paušální daně, kteří od roku 2022 daňové přiznání ani zmíněné přehledy odevzdávat nemusejí.

Termín pro odevzdání přehledů se blíží

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je pro OSVČ, které už musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky, čtvrtek 2. května, přehled od vás tedy musí správa sociálního zabezpečení obdržet do počátku června.

Také u zdravotního pojištění musíte splnit svou povinnost nejpozději měsíc po deadline na přiznání daně z příjmu, tedy do počátku května respektive června 2024.

Pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce či máte ze zákona povinný audit a odevzdáváte přiznání do počátku července, máte teoreticky čas do 1. srpna.

Zatímco daňové přiznání podává pouze OSVČ, jež měla roční příjmy převyšující 50 tisíc korun (případně dvacet tisíc u zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy), přehled je nutné odevzdat vždy, a to i tehdy, pokud jste podnikali například jen měsíc a nevydělali ani korunu.

Přehledy pro ČSSZ odevzdáváte vždy. Povinnost je podat není podmíněna výší příjmů jako u daňového přiznání.

Gabriela Ivanco, daňová poradkyně

„Zdravotní pojišťovny tradičně informují na svých webových stránkách o datu, dokdy je potřeba přehledy dodat. Osoba samostatně výdělečně činná je samozřejmě povinna doložit přehledy o zaplacených zálohách na zdravotním pojištění všem pojišťovnám, u kterých byla v předchozím roce pojištěna,“ upřesňuje partner společnosti V4 Group Michal Jelínek. Výjimkou je již výše zmíněný vstup do režimu paušální daně.

Dávejte si pozor na sankce

Pokud svoji povinnost nesplníte čas, budete vyzváni k nápravě. Za pozdní podání přehledu nebo neodevzdání můžete dostat v případě sociálního i zdravotního pojištění pokutu až 50 000 korun.

„Rozhodnutí o udělení pokuty je plně v kompetenci příslušné instituce a v praxi se tak často neděje. Není ale možné na to spoléhat,“ upozorňuje poradce Michal Dvořáček. Podrobnosti najdete v článku: Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění, hlídejte si termíny  

Poradíme vám, jak pojištění z vašich příjmů vypočítat, nejjednodušší cestou je nicméně vyplnění interaktivních formulářů, který je za vás vypočítá sám:

Interaktivní formulář pro podání přehledu OSVČ o příjmech a výdajích pro Českou správu sociálního zabezpečení najdete také přímo na ePortálu ČSSZ.

Pojistné se vypočítává z takzvaného vyměřovacího základu. Roční vyměřovací základ byl do roku 2023 stanoven na 50 % daňového základu, od roku 2024 půjde o 55 %.

Komu se vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete vždy do ledna

Minimální vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní činnost OSVČ se zvýšil z 25 na 30 procent průměrné mzdy (v roce 2025 na 35 % a v roce 2026 na 40 %) a pro vedlejší činnost z 10 na 11 procent.

Co se týče maximálního ročního vyměřovacího základu, tedy maximální částky, ze které lze pojistné počítat, jedná se letos o 2 110 416 korun. Pokud svým příjmem OSVČ přesáhne tuto hranici, nemusí platit žádné pojištění navíc.

Jinými slovy: lidé s ročními příjmy ve výši čtyři miliony platí stejné pojistné jako ti, kteří si za rok přijdou na dva miliony.

Pro úplnost dodejme, že daňovým základem se rozumí rozdíl mezi veškerými příjmy a výdaji (ať již skutečnými, nebo paušálními) dosaženými v roce 2023.

OSVČ platí 29,2 % z vyměřovacího základu

  • 28 % na důchodové pojištění a
  • 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění se platí zálohově každý měsíc. OSVČ se navíc může dobrovolně zúčastnit i nemocenského pojištění, pak platí navíc 2,7 % z vyměřovacího základu.

Kdo nemusí platit zákonná pojištění?

Kromě některých OSVČ, které mají podnikání jen jako vedlejší činnost, nemusejí platit sociální pojištění nezaměstnaní, registrovaní na úřadu práce, a obecně osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti či starobní důchodci. Sociální pojištění neodvádíte ani z nájemného či kapitálových příjmů.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2023

U vedlejší činnosti není nutné hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v prvním roce, kdy jste s podnikáním začali. Pojištění pak jednorázově doplatíte po podání přehledu o příjmech a výdajích. A pokud je váš roční příjem nižší než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy v zemi, nemusíte na sociálním pojištění doplácet nic.

„U zdravotního pojištění je to u vedlejší činnosti následovně: Minima platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou v roce následujícím. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Přivyděláte-li si podnikáním za rok pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celých dvanáct měsíců – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku),“ připomíná poradkyně Gabriela Ivanco.

Osoby, za které hradí pojištění stát:

  • lidé v invalidním důchodu
  • lidé ve starobním důchodu
  • lidé, kteří pobírají vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod
  • příjemci doživotní penze a starobní penze na určenou dobu
  • nezaopatřené děti
  • doktorandi (lidé starší 26 let, kteří mají doktorské studium v prezenční formě), pokud nepatří mezi zaměstnance ani OSVČ
  • mladiství ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy
  • osoby bezmocné a osoby o ně pečující
  • pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi
  • lidé ve výkonu trestu, vazby, ústavního ochranného léčení a detence
  • muži i ženy na rodičovské dovolené
  • osoby, které pobírají rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství
  • lidé v evidenci Úřadu práce

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musejí být uhrazeny do osmi dnů od odevzdání přehledů. Pokud se v tiskopisu najdou nedostatky, musí OSVČ do osmi dnů podat opravný přehled.

Jestliže OSVČ vyčkává na poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíšíte a přehled podáte například už v pátek 12. dubna, pojistné můžete bez sankcí uhradit do následujícího pátku 19. 4.

Jak vyplnit přehled pro ČSSZ?

Pro podání přehledu OSVČ o příjmech a výdajích pro ČSSZ využijte ePortál ČSSZ, kde najdete interaktivní formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2023.

Pokud se chcete vyhnout otravnému vyplňování osobních údajů, klikněte namísto tlačítka „Vyplnit“ na „Přihlaste se“. ČSSZ vás navíc na této stránce upozorňuje následující větou:Pokud jste se přihlásil/a, údaje registrované o Vaší osobě budou po otevření tiskopisu vyplněny automaticky“.  Zde se přihlásíte přes svou podnikatelskou datovou schránku.

Vyplnění samotného tiskopisu je poměrně jednoduché, podnikatelé si jen musejí dát pozor na některá úskalí (viz níže). V úvodu nezapomeňte označit, že vyplňujete typ přehledu „řádný“. Políčko „opravný“ zaškrtne podnikatel jen v případě, že jej sociálka vyzve, aby opravil případné nesrovnalosti.

Živnostníci si připlatí i v roce 2024. Zálohy na zdravotní i sociální pojištění opět rostou

Na pravé straně tiskopisu je pak třeba doplnit variabilní symbol důchodového pojištění. Pozor nejde o vaše rodné číslo. Tento osmimístný kód obdržíte při vaší registraci a hradíte pod ním platby pojistného.

Na úvod ještě doplňte, komu přehled odevzdáváte. Týká se výhradně vaší místně příslušné Obvodní správy sociálního zabezpečení v místě bydliště. U kontaktů na jednotlivé pobočky jsou na stránkách ČSSZ uvedeny i čísla účtů pro jednotlivé odvody a kontaktní osoby – tedy kontakty na úředníky, na které se můžete obrátit, pokud potřebujete poradit.

V tiskopisu následuje oddíl „základní identifikace“. Zde jednoduše vypíšete jméno, příjmení, případně vysokoškolský titul, rodné číslo, bydliště, e-mail a telefon. V tomto případě doporučujeme se inspirovat interaktivním formulářem.

Následující částí tiskopisu je oddíl B – Údaje o výkonu samostatné výdělečné činnosti. Drtivá většina podnikatelů zaškrtne, že vykonávala výhradně činnost hlavní, a v prvním řádku doplní, že se tak dělo v měsících 1 až 12 (tedy celý rok). Pokud jste podnikali je část roku, například jen od března do května, označíte samozřejmě pouze zmíněné tři měsíce.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností

  • hlavní – pokud podnikáte na plný úvazek respektive je podnikání vaším jediným příjmem z výdělečné činnosti
  • vedlejší – podnikání není jediným příjmem, navíc jste zaměstnaní, studujete, pobíráte invalidní nebo starobní důchod apod.

Podrobnosti najdete v paragrafu 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Součástí oddílu je i položka, kde je možné označit měsíce, ve kterých jste měli nárok na výplatu nemocenské případně dlouhodobého ošetřovného. I v tomto případě platí, že pokud je podnikatel přihlášený k ePortálu, údaj o měsících, v nichž trval nárok na výplatu nemocenské, se mu vyplní automaticky.

Další část tiskopisu se týká jen těch, již měli během roku vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Jaký byl její důvod podle paragrafu 9 odstavec 6 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění vyplníte v oddílu C tiskopisu.

V oddílu D pak vypíšete Údaje o daňovém základu OSVČ za rok 2023. Daňový základ je rozdílem mezi příjmy a výdaji, který ideálně opíšete z vašeho daňového přiznání.

Příklad:

Pokud byl daňový základ pana Nováka 200 000 korun a podnikal celý rok (činnost hlavní), vyplní tuto částku do políčka 20 tiskopisu a následně do políčka 25 poloviční částku (tedy 100 tisíc).

Vypočtený vyměřovací základ pana Nováka totiž činí 50 procent daňového základu (55 procent to bude od zdaňovacího období 2024). Stejnou cifru pak vypíše i do políček 27, 28 a 30. Stejný je i vyměřovací základ ze SVČ (políčko 31).

Řádky 21 až 24 zajímají především ty, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jen část roku případně ty, kteří byli v některých měsících i zaměstnáni.

Následuje nejdůležitější položka v řádku číslo 32, tedy pojistné na DP, které tradičně představuje 29,2 procenta vyměřovacího základu. Do tohoto pole tedy OSVČ vyplní 29 200 (29,2 % ze 100 tisíc). Následují řádky 33 (úhrn zaplacených záloh na DP) a výsledný doplatek či přeplatek. V tomto případě, pokud jste hradil minimální zálohy, nedoplácíte státu nic. O případném přeplatku, který je možné využít i na úhradu dluhů vůči ČSSZ, vás sociálka bude informovat.

Podrobnější informace jak vyplnit formulář (přehled) najdete na stránkách ČSSZ

V takovém případě v oddíle F označíte, že budete v příslušném roce vykonávat činnost hlavní. Měsíční záloha (minimální) za rok 2024 pak bude ve výši 3852 korun měsíčně (řádek 36).

Nezapomeňte zde také uvést, zda se pro aktuální daňové období dostáváte do režimu paušální daně. Ti, kteří platí paušální daň, už totiž v následujícím roce nebudou muset přehledy ani daňové přiznání odevzdávat.

Oddíl G se vás netýká zajímá vás až následující část tiskopisu, kde vyplníte údaje o daňovém přiznání. Sociálka chce v tomto případě vědět, zda máte povinnost přiznání podávat, jestli bylo vyplněno elektronicky či ručně a zda jej podáváte přes daňového poradce od dubna do června 2023. V případě, že přeplatek máte, uvedete zde, zda jej chcete využít na úhradu záloh na pojistné na tento rok, nebo jestli chcete peníze poslat na váš účet,

V oddílu J ještě někteří vyplňují osobní údaje OSVČ, se kterou případně „vykonávali spolupráci“.

V oddílu K nezapomeňte v prohlášení potvrdit, že jsou všechny uvedené údaje pravdivé a případné změny ČSSZ ohlásíte. Na závěr zbývá už jen váš podpis a datum odevzdání.

V čem se chybuje?

Správa sociálního zabezpečení se každoročně potýká s množstvím formulářů, kde jsou chybně vyplněné měsíce, v nichž se OSVČ netýká minimální vyměřovací základ. „Připomínáme, že do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém jste začali podnikat těsně – třeba i tři dny – před koncem měsíce,“ upozorňuje Michal Dvořáček.

Minimální vyměřovací základ se vás netýká, pokud některá z níže uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.

Týká se těchto skutečností:

  • plátcem pojistného byl i stát
  • zaměstnavatelem bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance
  • OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění
  • OSVČ byla držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P (zdravotní postižení)
  • OSVČ dosáhla věku potřeného pro nárok na starobní důchod, ale nesplnila další podmínky pro jeho přiznání
  • OSVČ pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Další chybu dělají podnikatelé u přehledu pro ČSSZ při rozdělování měsíců na ty, kdy měli podnikání jako hlavní a kdy jako vedlejší činnost. Často dojde k tomu, že sociálka eviduje jiný počet měsíců, kdy byla vykonávána vedlejší činnost, než podnikatel uvede do přehledu.  V podobných případech doporučujeme obrátit se na příslušného úředníka (viz kontakty výše).

OSVČ také často zapomínají, stejně jako u daňového přiznání, přikládat doklady či přílohy, které dokazují, že mají například nárok na výplatu nemocenského, vyplácení mateřské, potvrzení o studiu a podobně. 

Zároveň připomínáme, že variabilním symbolem u sociálního pojištění není rodné číslo jako u zdravotního pojištění, ale speciální číslo, které OSVČ obdržela při registraci.

Některé OSVČ se také v přehledu omylem přihlásí k účasti na důchodovém pojištění, ačkoli nemusejí (jejich příjem z vedlejší činnosti nedosáhl takové částky, aby platili povinně) „Přihlášku ale nelze vzít zpět a OSVČ je pojistné stanoveno a musí jej doplatit,“ varuje ČSSZ na webových stránkách.

Jak vyplnit přehled pro zdravotní pojišťovnu

U přehledu o výši daňového základu OSVČ zůstaňme u tiskopisu pro VZP, kde je pojištěno nejvíce Čechů. Přehled můžete vyplnit a podat v aplikaci MojeVZP.

Návod na registraci do aplikace MojeVZP

Pro vyplnění můžete také využít interaktivní („počítací“) formulář. Údaje z něj pak můžete využít při ručním vyplňování.

V tiskopisu opět na úvod nezapomeňte označit, o jaký „Typ přehledu“ se jedná (opět volíte mezi řádným a opravným stejně jako v případě ČSSZ).

Jako číslo pojištěnce se uvádí v drtivé většině rodné číslo, u cizinců číslo přidělené VZP. Číslo je uvedené na průkazu pojištěnce.

Oddíl „Identifikace pojištěnce, korespondenční adresa a ostatní kontaktní údaje“ je přehledný a jednoduchý. Už z názvu vyplývá, že není třeba uvádět adresu trvalého bydliště, ale místa, kde jste k zastižení.

Jen připomínáme, že pole číslo vašeho bankovního účtu vyplňujete v případě, že požadujete vrácení přeplatku na bankovní účet. „Pokud pole nebude vyplněno, formulář se nezpracuje. Přeplatky nižší než 200 Kč se nevrací,“ upozorňuje pojišťovna.

Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny 

V části 2 „Prohlášení pojištěnce“ je opět nutno přesně křížky označit měsíce (nebo vyplnit 1-12 u celoročního podnikání) kdy jste byl OSVČ, případně kdy pro Vás neplatila povinnost hradit zálohy, anebo nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a kdy jste byl/nebyl poplatníkem v paušálním režimu (plátcem paušální daně).

Řádky 3 až 51 je třeba vyplnit, nelze je vynechat nebo proškrtnout. Údaje jsou v tomto případě jasné a srozumitelné. Do těchto řádků uvedete opět výši vašeho ročního daňového základu (rozdíl mezi příjmy a výdaji), počet měsíců, kdy jste v roce 2023 podnikali či počet měsícům, kdy jste byli pojištěni u VZP.

Do políček 9 a 14 vyplníte cifry, které odpovídají popisu u jednotlivých políček (například v řádku 9 částku 20 162 korun x počet měsíců opsaný z řádků 6). Tiskopis je opět v tomto ohledu jasný a přehledný. Pokud by vám přesto nebylo vše jasné, využijte počítací formulář (odkaz).

„Způsob zaslání přeplatku musí být vyplněn, pokud klient žádá o vrácení přeplatku. Pokud není vyplněný Typ zálohy, přehled se automaticky nezpracuje,“ upozorňuje ještě VZP.

V poslední části opět nezapomeňte na vyplnění data odevzdání a na podpis pojištěnce.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění

Doporučujeme