Plusy a mínusy registrace k DPH? Stát se dobrovolným plátcem se může vyplatit

Mnoha podnikatelům, kteří nemají roční obrat přes dva miliony korun, dobrovolná registrace k dani z přidané hodnoty nic nepřináší. Existují ale situace, kdy je výhodné této možnosti využít. Kdy, proč a komu se dobrovolné plátcovství DPH vyplatí, zjistíte v následujícím textu.

Základní informace pro podnikatele zní: pokud máte byznys, ve kterém od nikoho nenakupujete materiál, zboží či služby, nemá smysl o dobrovolné registraci k DPH vůbec uvažovat.

Tři podnikatelé na schůzce, Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie

„K dobrovolné registraci se většinou rozhodují ti, kteří mají mezi svými dlouhodobými obchodními partnery plátce DPH,“ upozorňuje poradce Michal Dvořáček.

„Jestliže vaše podnikání téměř nemá vstupy, je jednodušší dobrovolným plátcem nebýt a nekomplikovat si zvýšenou administrativou život,“ doplňuje Veronika Harnolová z poradenské společnosti Harnol & Partners.

Drobní tuzemští podnikatelé, kteří poskytují zboží nebo služby neplátcům DPH, rovněž nemívají z dobrovolné registrace žádné benefity. Nárok na vrácení daně jim totiž nevzniká. „Zbytečně by tak přicházeli o peníze, a navíc jsou povinnosti k DPH spojené s poměrně složitou administrativou,“ potvrzuje poradce.

Nevýhodné je to i v případě obchodníků, kteří nakupují zboží se sníženou sazbou 10 či 15 procent,  ale prodávat by museli se základní sazbou 21 procent.

Změny v DPH: Posunutý limit i upravené sazby

Daň z přidané hodnoty doznává v poslední době zásadních změn, které se dotýkají i dobrovolné registrace.

Do roku 2023 platilo, že zaregistrovat se na berňák a začít platit DPH museli všichni ti, jejichž obrat překročil za uplynulých 12 měsíců milion korun, případně pokračovali v činnosti po původním plátci, který zemřel, nebo:

  • se stali členem sdružení, kde je některý z dalších členů plátcem DPH,
  • nabyli majetku privatizací či prodejem podniku.

Další méně časté příklady jsou popsány v zákoně o DPH. Ostatní podnikatelé se mohli k DPH zaregistrovat dobrovolně. Od roku 2023 se nicméně limit zvýšil z jednoho na dva miliony korun, čímž výrazně přibylo potenciálních dobrovolných plátců daně.

Jestliže vaše podnikání téměř nemá vstupy, je jednodušší dobrovolným plátcem nebýt a nekomplikovat si zvýšenou administrativou život

Veronika Harnolová, daňová poradkyně

Zároveň aktuálně dochází ke změnám sazeb DPH. Od 1. ledna 2015 až dosud platily v Česku tři sazby daně z přidané hodnoty. Základní činí 21 procent, první snížená 15 procent a nejnižší 10 procent.

Podle konsolidačního balíčku, který vláda schválila letos v květnu, ale od 1. ledna 2024:

  • zůstane zachována základní sazba DPH ve výši 21 %,
  • snížené sazby daně ve výši 15 % a 10 % budou sloučeny do jedné snížené sazby daně ve výši 12 %.

V České republice tedy zůstanou jen dvě sazby daně – základní ve výši 21 procent a snížená dvanáctiprocentní.

Kde hledat výhody a proč se registrace nebát

Plusy nad mínusy převažují u těch, již prodávají zboží či služby se sníženou sazbou DPH a bude to platit i po úpravě sazeb na 12 a 21 procent.

Plátce má na vstupu 21 %, ale na výstupu odvádí daň ve výši 15 nebo 10 procent (od příštího roku 12 %). Vzniká tak nadměrný odpočet a stát mu peníze vrátí.

„Taková situace nastává v případě, že na zboží od dodavatelů uplatňujete zvýšenou sazbu DPH, ale na zboží, které prodáváte vy, se uplatňuje snížená sazba,“ doplňuje poradce.

Daňová evidence u DPH: Jak si usnadnit práci s komplikovanou administrativou

Příklad č. 1
Váš dodavatel pan Novák je plátcem DPH a kupujete od něj zboží za 20 000 korun. Dodavatel musí k ceně přidat DPH, typicky v základní sazbě 21 procent. Částka na faktuře, kterou mu zaplatíte, je tedy 24 200 korun. Nejste-li plátcem DPH, jsou vaše celkové náklady 24 200 Kč. Pokud jste plátcem DPH, pak 4 200 korun uplatníte jako tzv. daň na vstupu při přiznání k DPH a můžete žádat její vrácení.

Příklad č. 2
Váš dodavatel pan Novák je plátcem DPH a prodá vám za 20 tisíc korun produkty, které jsou součástí subdodávky pro váš finální výrobek. Na faktuře ale najdete částku 24 200 (20 tisíc plus 21 % DPH), jež musíte dodavateli zaplatit. Vaše zboží, které dodáte dalšímu odběrateli, je ale v nejnižší sazbě DPH, tedy 10 procent. Jste-li plátcem daně, stát vám částku odpovídající rozdílu mezi 21 a 10 % (od roku 2024 12 procent) vrátí. V opačném případě nikoli.

Kdy se to vyplatí (modelové situace):

  1. Většina vašich zákazníků jsou plátci DPH. Z vašeho zboží nebo služeb si mohou daň odečíst a ceny pak vnímají jako výhodnější. Některé velké firmy od neplátců vůbec nenakupují.
  2. Vaši dodavatelé jsou plátci DPH, dodávají zboží s DPH 21 procent, vy prodáváte zboží se sníženou sazbou daně a můžete žádat stát o přeplatek (viz příklad výše)
  3. Máte firmu a zakládáte druhou, která převezme část činností po původním subjektu. Protože obchodujete s plátci daně, potřebujete, aby se i nový podnik stal co nejrychleji plátcem.
  4. Poskytujete služby plátcům DPH z jiných států EU, nebo nakupujete české zboží a prodáváte ho do jiných zemí Unie.
  5. Pokud nakupujete zboží mimo Evropskou unii, nakupujete jej bez daně, ale s povinností zaplatit daň v Česku. Stačí přiznat daň a v případě, že dodávka „souvisí s uskutečněním podnikatelské činnosti“ máte nárok na odpočet (vrácení peněz).
  6. Chystáte se koupit cenný majetek. Jako plátci máte nárok na odpočet DPH při jeho nákupu.

Obecně se dá říct, že status dobrovolného plátce se vyplatí každému, kdo provádí transakce se zahraničím, respektive nakupuje zboží v cizině (a to nejen v Evropské unii).

Ze „třetích zemí“ totiž nakupuje bez daně, respektive si ji na vstupu může odečíst. Totéž platí u transakcí s plátci daně z přidané hodnoty, kteří mají sídlo v EU. Oproti tomu identifikovaná osoba musí daň zaplatit a nemá nárok na její vrácení.

Výhodné je to i při nákupu v ČR a prodeji těm, kdo DPH platí ve třetích zemích nebo zákazníkům v EU, a to bez ohledu na to, zda jsou k dani registrovaní nebo nikoli. Při poskytování služeb či zboží do zahraničí je totiž za tento typ daně vždy zodpovědný příjemce služby.

Zbytečně nečekejte

Dobrovolný plátce (obchodník či poskytovatel služeb) má tedy nižší vstupní náklady. Lámat si hlavu s tím, zda se k DPH neregistrovat dobrovolně, by pak neměli ani ti, kteří očekávají rychlý rozvoj svého podnikání a brzké překonání dvoumilionové hranice ročního obratu.

Přečtete si, kdo je povinným plátcem DPH?

V případě, že očekávají rychlý růst, je pro ně vhodné zaregistrovat se jako plátce DPH okamžitě, a vyřešit všechny administrativní náležitosti na začátku. Aktuálně je to samozřejmě složitější rozhodnutí než v době, kdy byla povinná registrace vázána na příjmový roční limit 1 milionu korun.

S placením a procesem registrace k DPH je spojena celá řada administrativních povinností, které mohou zájemce odrazovat. Proto doporučujeme si je dobře prostudovat. Podrobnosti na BusinessInfo.cz.

Uvažujte nad budoucími benefity

„Často platí, že by měl podnikatel uvažovat o dobrovolné registraci, přestože mu nepřinese okamžité výhody. V budoucnu ale toto rozhodnutí ocení a uvědomí si, že mu zvyšuje prestiž,“ upozorňuje Michal Dvořáček.

Pokud firma obchoduje se zahraničím, neplátci DPH totiž mohou vypadat podezřele a netransparentně a obtížněji se jim navazují obchodní vztahy. Plátci jsou naopak zástupci zahraničních firem většinou vnímáni jako rovnocenní a důvěryhodní partneři.

Jak na registraci k DPH a kdy se musíte registrovat

Pokud obchodujete těsně pod hranicí dvoumilionového obratu, a nejste dobrovolným plátcem, vaše vstupy jsou dražší. Proto jste bez registrace opět v určité nevýhodě. Stane-li se živnostník/podnikatel dobrovolným plátcem, není nutné, aby své zboží zdražoval, po zaplacení daně mu zůstane větší marže.

Důležité jsou i marketingové důvody. Statut plátce DPH vám zvýší prestiž také v Česku a tuzemští obchodní partneři vás vnímají jako větší a často i důvěryhodnější firmu.

Registrace: Jak se dobrovolně přihlásit k DPH?

Na úvod je nutné upozornit, že registraci musí povolit správce daně. Nikdo tedy podnikateli automaticky nezaručí, že se z něj plátce DPH skutečně stane, a to ani v případě, že odevzdá Finanční správě odevzdáte příslušné formuláře a dokumenty se všemi náležitostmi. Proto se zaměřte na dodání kvalitních podkladů a dalších informací týkajících se vaší podnikatelské činnosti.

Především musíte vyplnit žádost k registraci plátce DPH a podat ji na finanční správu.

Tento krok můžete provést také on-line v aplikaci finanční správy EPO

  1. Klikněte na Elektronická podání pro finanční správu. Zde můžete najít a prostudovat potřebné informace
  2. Případně si přečtěte informace GFŘ k problematice registrace k dani z přidané hodnoty
  3. Ze sekce Daňové tiskopisy přejděte na elektronický formulář.
  4. Formulář vyplňte a odešlete.

Finanční úřad po vás ovšem může chtít ještě další dokumenty a informace. Úředníci totiž čím dál důsledněji požadují, aby podnikatel doložit existující ekonomickou činnost i další podrobné informace nad rámec povinných registračních údajů.

Někteří úředníci jsou ochotnější, jiní naopak trvají na nejmenších detailech z vašeho stávajícího či plánovaného byznysu. Údaje, které od vás může FS požadovat, totiž nejsou stanoveny žádným zákonem.

Co po vás může finanční úřad chtít?

  • popsat ekonomickou činnost, kterou vykonáváte
  • předložit podnikatelský záměr
  • doložit/určit, kde bude/je podnikatelská činnost vykonávána
  • předložení smluv/faktur s dodavateli či odběrateli (například k doložení obratu za posledních 12 měsíců)
  • podrobnosti o sídle podnikání a umístění a počtu provozoven
  • kontakty na všeho účetního
  • smlouvu k vašemu bankovnímu účtu/případně výpis z účtu
  • počet zaměstnanců

Správce daně se chce většinou přesvědčit, že vám nejde pouze o účelové získání odpočtů, ale reálně o dlouhodobé rozvíjení vašeho podnikání. Výhodu mají v očích berních úředníků samozřejmě podnikatelé s delší historií, kteří mohou prokázat, že je jich dosavadní byznys úspěšný.

Jaké má dobrovolné plátcovství nevýhody?

I když přináší status plátce DPH celou řadu benefitů, existují i věci, na které si musí dát podnikatel pozor. Především se jedná o náročnější administrativu.

Plátce má povinnost vydávat zákazníkům/klientům daňové doklady, vést si evidenci, pravidelně podávat daňové přiznání (jednou měsíčně nebo jednou za čtvrtletí) a podávat kontrolní či souhrnné hlášení.

Na tato podání jsou zákonem stanovené termíny, které musí plátce dodržet. V opačném případě mu hrozí sankce. Veškeré daňové doklady je navíc nutné archivovat nejméně po dobu deseti let.

Zároveň platí, že v případě, že nedodržujete své povinnosti, hrozí vám často dokonce tvrdší postihy než u jiných typů daní. Více si přečtěte v článku Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou sankce nejpřísnější

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění

Doporučujeme