Nejčastěji kladené otázky ve vztahu k podnikání v Ruské federaci

Procesní problematika

34. Za jakých podmínek lze podřídit smluvní vztah s ruským subjektem jinému právu než ruskému?

Volbu práva rozhodného pro smluvní vztahy s účastí ruského subjektu je možné provést na základě dohody smluvních stran při uzavření smlouvy nebo po jejím uzavření. Taková dohoda musí být přímo obsažena v uzavírané smlouvě nebo vyplývat z jejích podmínek nebo z okolností věci. Účastníci smlouvy mohou zvolit rozhodné právo jak pro smlouvu jako celek, tak pro její jednotlivé části. Právní předpisy Ruské federace stanoví v řadě případů určitá omezení pro použití zahraničního práva. Například otázky registrace společnosti se zahraniční účastí v Rusku, transakce týkající se převodu podílu ruských společností s ručením omezeným, smlouvy týkající se pozemků, přírodních zdrojů a jiného nemovitého majetku nacházejícího se na území Ruské federace se řídí ruským právem. V předpisech jsou rovněž stanoveny určité normy týkající se určení použitelného práva pro smlouvu v případě, že v ní není dohoda o volbě práva.

Právní normy rovněž upravují, že pokud se v době výběru rozhodného práva se všechny okolnosti vztahují pouze k jedné osobě, strany si nemohou zvolit jiné rozhodné právo, než právo strany, s jejímiž kogentními normami je smlouva skutečně spojena.

Právní normy rovněž upravují ustanovení o určení rozhodného práva v případě, že smluvní strany si volbu práva nesjednaly. Obvykle se v takovýchto případech využívá právo té smluvní strany, která provádí podstatné plnění smlouvy.

Zvláštnosti použití zahraničního práva ve smluvních vztazích s ruskými subjekty mohou být rovněž stanoveny v mezinárodních smlouvách uzavřených s Ruskou federací.

35. Jaké státní soudy jsou v Ruské federaci příslušné k řešení obchodně právních sporů mezi podnikatelskými subjekty?

Soudní pravomoc ve věcech podnikatelské a jiné hospodářské činnosti v Ruské federaci vykonávají rozhodčí (státní) soudy. Do působnosti rozhodčích soudů patří zejména projednání ekonomických sporů vznikajících z občanskoprávních vztahů a jiné záležitosti spojené s podnikatelskou a jinou hospodářskou činností realizovanou právnickými osobami a živnostníky a v některých případech také jinými organizacemi a občany.

36. Jaké druhy alternativních / mimosoudních způsobů řešení obchodně právních sporů mohou využít podnikatelské subjekty na území Ruské federace?

Spory vyplývající z občanskoprávních vztahů mohou být předloženy k projednání rozhodčím soudům, jestliže mezi smluvními stranami existuje rozhodčí smlouva. Dané pravidlo se netýká záležitostí vyhrazených do výlučné (speciální) pravomoci státních rozhodčích soudů.

K projednání mezinárodnímu obchodnímu rozhodčímu soudu mohou být předány spory ze smluvních a dalších občanskoprávních vztahů vznikající při realizaci zahraničních obchodních a jiných mezinárodních ekonomických vztahů, kdy se obchodní podnik alespoň jedné ze smluvních stran nachází v zahraničí, jakož i spory mezi zahraničními investory a mezinárodními sdruženími a organizacemi založenými na území Ruské federace, spory mezi jejich členy a jejich spory s dalšími subjekty práva Ruské federace.

Zahraniční hospodářské spory na území Ruska je oprávněn projednat a rozhodnout jak stálý rozhodčí orgán (zejména Mezinárodní obchodní rozhodčí soud („Международный Коммерческий Арбитражный Суд“) a Námořní rozhodčí komise při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace („Морская Арбитражная Комиссия при Торгово-Промышленной Палате Российской Федерации“), tak i rozhodčí orgán vytvořený ad hoc (pro posouzení konkrétní věci).

Obchodně právní spory mohou být předloženy k projednání rozhodčímu soudu nebo mezinárodnímu obchodnímu rozhodčímu soudu na základě rozhodčí smlouvy uzavřené mezi oběma stranami (rozhodčí doložka / rozhodčí smlouva). Taková smlouva může být součástí jiné smlouvy nebo může být vyhotovena jako samostatný dokument. Ruské právní předpisy uznávají pouze písemnou formu takovéto smlouvy.

Legislativa Ruské federace rovněž nově umožňuje nový alternativní způsob řešení sporů za účasti nezávislého mediátora – mediaci. Proces mediace se uplatňuje v případě vzájemného souhlasu stran, na základě principu dobrovolnosti, důvěrnosti, spolupráce a rovnosti stran, nestrannosti a nezávislosti mediátora. Oblast využití mediace je ohraničena spory, vzniklými z občansko-právních vztahů, včetně vztahů vzniklých v souvislosti s výkonem podnikatelské či jiné ekonomické činnosti, pracovních (s výjimkou kolektivních pracovních sporů) a rodinných právních vztahů. Mediaci lze využít jak v mimosoudním řešení sporu, tak i v rámci soudního či rozhodčího řízení, a to kdykoli do přijetí rozhodnutí ve věci.

37. Jsou rozhodnutí českých obecných soudů uznatelná a vykonatelná na území Ruské federace?

Ano, rozhodnutí českých obecných soudů se uznávají a jsou vykonatelná na území Ruské federace na základě Smlouvy mezi Svazem Sovětských socialistických republik a Československou socialistickou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. srpna 1982 způsobem stanoveným danou smlouvou a předpisy Ruské federace. Od 1. 1. 1993 platí tato smlouva taktéž ve vztazích mezi Ruskou Federací a Českou republikou, Ruskou Federací a Slovenskem.

38. Jsou rozhodnutí ruských obecných soudů uznatelná a vykonatelná na území České republiky?

Ano, taková soudní rozhodnutí se uznávají a jsou vykonatelná na území České republiky na základě Smlouvy mezi Svazem Sovětských socialistických republik a Československou socialistickou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982 způsobem stanoveným danou smlouvou a předpisy České republiky. Od 1. 1. 1993 platí tato smlouva ve vztazích mezi Ruskou Federací a Českou republikou, Ruskou Federací a Slovenskem.

39. Jsou rozhodčí nálezy cizích rozhodčích soudů uznatelné a vykonatelné na území Ruské federace?

Cizí rozhodčí nálezy se uznávají a vykonávají na území Ruské federace, pokud je uznání a výkon takových rozhodnutí stanoven mezinárodní smlouvou, kterou je Ruská federace vázána. Podle Úmluvy Organizace spojených národů o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů podepsané v New Yorku v roce 1958 se rozhodčí nálezy vydané na území smluvního státu, uznávají a vykonávají na území Ruské federace. Dle stavu k 1. 3. 2013 podepsalo, ratifikovalo a přistoupilo k uvedené smlouvě 148 států.

Současně může ruský soud zamítnout uznání a výkon cizího rozhodčího nálezu, pokud by jeho uznání či výkon mohlo narušit veřejný pořádek v RF, a také v případě, kdy předmět nemůže být dle ruského práva předán k prošetření mezinárodní obchodní arbitráži.

40. Jsou rozhodčí nálezy stálého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR uznatelné a vykonatelné na území Ruské federace?

V souladu s právními předpisy Ruské federace (Federální ústavní zákon č. 1 – FKZ ze dne 31. 12. 1996, rozhodčí procesní řád Ruské federace) platí, že se závaznost rozhodnutí soudů cizích států, mezinárodních a rozhodčích soudů řídí mezinárodními smlouvami, jejichž smluvní stranou je Ruská federace.

Rozhodčí nálezy stálého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR se uznávají a vykonávají na území Ruské federace na základě Úmluvy Organizace spojených národů o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů podepsané v New Yorku v roce 1958 a v souladu s předpisy Ruské federace.

41. Existuje v Ruské federaci obdoba soudních (soukromých) exekutorů?

Institut obdobný soudním (soukromým) exekutorům v Ruské federaci dosud neexistuje. Výkonem soudních rozhodnutí a rozhodnutí jiných orgánů v Ruské federaci je pověřen státní úřad soudních vykonavatelů. Pravomoci úřadu soudních vykonavatelů, způsob jeho organizace a činnosti jsou stanoveny zákonem о vykonávacím řízení a zákonem o soudních vykonavatelích.

Úkolem soudních vykonavatelů je zajištění předepsaného způsobu činnosti Ústavního soudu Ruské federace, Nejvyššího soudu Ruské federace, Nejvyššího arbitrážního soudu Ruské federace, obecných soudů a rozhodčích soudů a také výkon soudních rozhodnutí a rozhodnutí jiných orgánů. Podle povahy vykonávaných povinností se soudní vykonavatelé dělí na:

• 1) soudní vykonavatele zajišťující předepsaný způsob činnosti soudů a
• 2) soudní vykonavatele vykonávající soudní rozhodnutí a rozhodnutí jiných orgánů.