Nejčastěji kladené otázky ve vztahu k podnikání v Ruské federaci

Ostatní problematika

42. Existuje mezi Českou republikou a Ruskou federací smlouva o ochraně investic?

Otázka ochrany investic a vytvoření příznivých podmínek pro investování investorů z České republiky a Ruské federace na území daných států je upravena Dohodou mezi vládou Ruské federace a vládou České republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 5. dubna 1994, a rovněž Federálním zákonem o zahraničních investicích v Ruské federaci (Federální zákon č. 160-FZ, o zahraničních investicích v Ruské federaci, ze dne 9. 7. 1999) a Federálním zákonem o ochraně práv a oprávněných zájmů investorů na trhu cenných papírů (Federální zákon č. 46-FZ, o ochraně práv o oprávněných zájmů investorů na trhu cenných papírů, ze dne 5. 3. 1999).

Podle výše uvedené dohody Česká republika a Ruská federace zaručují v souladu s právním řádem svého státu úplnou a bezpodmínečnou právní ochranu investic investorů druhého smluvního státu. Nadto se smluvní strany dohodly, že budou zajišťovat investicím spravedlivý a rovnoprávný režim na úrovni režimu nejvyšších výhod a budou se zdržovat přijetí neopodstatněných nebo diskriminačních opatření, která by mohla překážet správě, užívání, vlastnictví a disponování investicemi, včetně vyvlastnění, znárodnění investic aj. Podrobněji práva investorů upravují výše uvedené federální zákony.  

43. Existuje mezi Českou republikou a Ruskou federací smlouva o právní pomoci, na základě které by dokumenty použité v druhém smluvním státě nebylo nutné superlegalizovat dokumenty pro jiný smluvní stát, kde mají být použity, popř. je opatřovat apostilou?

Ruská federace a Česká republika jsou účastníky Haagské úmluvy z roku 1961, která ruší požadavek ověřovat cizí veřejné listiny. Nadto mezi Ruskou federací a Českou republikou existuje smlouva o zrušení ověření úředně potvrzených dokumentů apostilou. Smlouva mezi Svazem Sovětských socialistických republik a Československou socialistickou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. srpna 1982 stanoví, že listiny, které byly vydány nebo ověřeny justičním orgánem nebo jiným úřadem či osobou zvlášť k tomu zmocněnou v rámci jejich pravomoci a působnosti na území jednoho státu v předepsané formě a opatřeny úředním razítkem, se přijímají na území druhého státu bez jakéhokoli dalšího ověření. Totéž platí i pro podpisy občanů, které byly ověřeny podle pravidel platných na území Ruské federace a České republiky (notářsky).

V řadě případů však odmítají ruské státní úřady přijímat cizí dokumenty k projednání, pokud nejsou ověřeny apostilou, a to bez ohledu na to, že podle dvoustranné smlouvy s příslušným státem se opatřování dokumentů apostilou nevyžaduje. Z tohoto důvodu je třeba se v každém konkrétním případě, kdy se dokumenty vyhotovené v cizím státě podávají na ruské státní úřady, poradit s právníky.

44. Existuje v Ruské federaci veřejně dostupná obdoba obchodního rejstříku, a pokud ano, jaké údaje obsahuje?

Ruskou obdobou obchodního rejstříku České republiky je Jednotný státní registr právnických osob („Единый государственный реестр юридических лиц”) (dále jen „JSRPO“) a Jednotný státní registr soukromých podnikatelů („Единый государственный реестр индивидуальных предпринимателей“) (dále jen „JSRSP“), kam se zapisují údaje o všech právnických osobách zaregistrovaných na území Ruska a fyzických osobách-podnikatelích.

V daných registrech jsou obsaženy informace o organizacích a soukromých podnikatelích, včetně údajů o nabytí statutu živnostníka a ukončení podnikatelské činnosti (v JSRSP); o zakladatelích právnických osob, statutárních orgánech, sídle organizace, výši základního kapitálu, pobočkách a zastoupeních, druzích činnosti organizace (v JSRPO), jakož i další oficiální informace. Údaje obsažené ve státních registrech jsou veřejnými a všeobecně dostupnými, s výjimkou identifikačních údajů fyzických osob, informací o účtech soukromých podnikatelů a právnických osob a místě bydliště živnostníků. Údaje z registrů mohou být stanoveným způsobem vyžádány u příslušného oddělení finančního úřadu ve formě výpisu. 

45. Existují v Ruské federaci nějaká omezení pro zahraniční osoby při nabývání nemovitého majetku?

V současné době jsou práva cizích státních občanů, zahraničních právnických osob a osob bez občanství na nabytí nemovitého majetku v Rusku definovány v Občanském zákoníku RF, Pozemkovém zákoně RF, Urbanistickém zákoně RF a v řadě dalších federálních zákonů RF. Danými předpisy je stanovena řada omezení pro nabytí nemovitého majetku zahraničními osobami (cizími státními občany, zahraničními právnickými osobami a v řadě případů rovněž ruskými právnickými osobami, v nichž podíl zahraničního kapitálu na základním kapitálu činí více než 50 %), zejména:

• zákaz nabývat do vlastnictví pozemky nacházející se v pohraničních oblastech. Seznam takových pozemků stanoví prezident Ruské federace
• zákaz přivlastňovat si pozemky, přidělené členům ovocnářských, zahradnických a chatařských nekomerčních sdružení. Cizí státní příslušníci nebo osoby bez státní příslušnosti se mohou stát členy ovocnářských, zahradnických nebo chatařských nekomerčních sdružení, pokud jsou jim pozemky poskytnuty k pronájmu nebo do časově omezeného vlastnictví
• zákaz udělování vlastnického práva výše uvedeným osobám k pozemkům určeným pro zemědělské účely. Držba a užívání takových pozemků jsou přípustné pouze na základě nájemního práva
• pozemky z půdy nacházející se ve státním nebo obecním majetku, mohou být předány do vlastnictví výše uvedených osob pouze za úplatu, zatímco občanům Ruska mohou být pozemky v určitých případech poskytnuty bezplatně
• prezident Ruské federace může stanovit seznam druhů budov a staveb, na něž se nevztahuje přednostní právo koupě nebo nájmu cizího pozemku, na kterém se nachází budovy nebo stavby vlastněné zahraniční osobou.

Pozn.: Odpovědi na dotazy byly zpracovány ve spolupráci se společností BBH Legal LLC (www.bbhlegal.ru).