Solidární daň byla zrušena: Kdo a z jaké části příjmů ale zaplatí 23procentní daň z příjmu?

Vzhledem k nedávno zavedeným legislativním změnám zaplatí za rok 2022 většina lidí méně na dani z příjmů. Mnohé OSVČ s vysokými příjmy si ale pohorší. Už loni byla sice zrušena solidární daň z příjmů pro bohaté, zavedena ale byla jiná forma progrese.

„Takzvaná solidární daň byla mnoho let jedinou stopou daňové progrese v Česku. Znamená to, že bohatší odváděli státu vyšší procento z výdělku než průměrná populace. V roce 2021 se ale stejně jako superhrubá mzda solidární daň zrušila a nahradila ji jiná forma progrese,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Ilustrační fotografie

Podnikatelé, kteří v roce 2021 vydělali přes 1 701 168 korun, zaplatili loni na jaře vyšší daň z příjmů než ostatní.

Příjmový limit (pro OSVČ), od kterého bývala povinnost platit solidární daň, se letos posouvá dokonce na 1 867 728 korun ročně. Zisky nad tuto hranici podléhají ještě vyššímu zdanění než v případě solidární daně.

Z příjmů nad limit vyšší daň

Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, vysokopříjmovým se daňový základ zvedá na 23 procent. Dobrou zprávou pro ně je, že je to jen u příjmů nad limit.

Limit zůstává stejný, jako tomu bylo u daně solidární. Vyšším odvodům podléhá daňový základ přesahující 48násobek průměrné mzdy. Ta byla nařízením vlády stanovena pro rok 2022 na 38 911 Kč.

„V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2022 hrubý příjem například 2 000 000 korun, odvede z 1 867 728 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 132 272 korun 23 procent,“ vypočítává poradce.

Plátcům daně z příjmů částečně pomůže vyšší základní sleva na poplatníka, která byla několik let ve výši 24 840, loni se zvýšila na 27 840 korun a letos stoupne na 30 840 Kč. Tuto slevu mohou uplatnit všichni bez výjimky a bez ohledu na výši výdělků.

Příklad

Živnostník Pavel Novotný měl v roce 2020, kdy ještě platila solidární daň, hrubý zisk (příjmy minus výdaje) ve výši 2 500 000 milionu korun. To byl jeho daňový základ. Klasická daň z příjmu by u něj představovala 375 000 korun (15 procent z 2 500 000). Jenže platil ještě solidární přirážku ve výši 57 953 Kč (tj. sedm procent z 2 500 000 minus 1 672 080), celkem tedy odvedl státu 432 953 korun

Za rok 2022 je jeho daňový základ 2 497 000 korun. Připlatí si o něco méně, když odvede státu 280 159 plus 144 739 korun (23 procent z rozdílu mezi celkovým příjmem a limitem 1 867 726). V součtu tedy odvede na dani 424 898 korun. S příjmy nad než 2 600 000 by už ale zaplatil víc než v době, kdy existovala solidární daň.

Přes zrušení zmíněné dávky pro bohaté, bude zvyšování příjmového limitu pro placení progresivní daně pokračovat i nadále, pokud systém nezruší současná vláda Petra Fialy. Upozorňujeme, že přirážku musíte přiznat každý rok v daňovém přiznání.

Co se změnilo?

Základ daně nad 48tinásobkem průměrné mzdy (letos zmíněných 1 867 726 korun) se od roku 2021 nově daní 23 procenty. OSVČ s vysokými příjmy si tedy na rozdíl od zaměstnanců pohorší. Zaměstnanců se změna zákona dotkla od ledna letošního roku, OSVČ se s ní musely vyrovnat letos na jaře při vyplňování přiznání (DAP) za rok 2021.

Zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy ve výši 15 procent, při příjmu nad 155 644 korun měsíčně platí 23 % z částky nad tuto hranicí.

Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný roční limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Z dalších vedlejších příjmů, tedy z kapitálu, pronájmu, výher apod. se progresivní daň do státní pokladny neodvádí.

„Lidé, kteří prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, progresivní daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést běžnou daň,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak je to s pojištěním?

Odvodům na sociální a zdravotní pojištění podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti.

Sociální pojištění se platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. jinými slovy: Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají, a protože s rostoucím výdělkem nad zmíněných 1,867 726 milionu jim neroste sociální pojištění. V praxi to znamená, že ať vyděláte dva nebo tři miliony ročně, zaplatíte stejně vysoké pojistné.

Nabízíme přehled slev na daních, opět se zvýšila základní sleva na poplatníka

Nejvyšší částka, již mohou OSVČ zaplatit sociálce, činí pro rok 2022 přesně 545 377 korun (tedy 29,2 procenta z 48násobku průměrné mzdy stanovené na 38 911 korun). Každý majitel živnostenského listu totiž platí na důchodové pojištění 29,2 procenta z takzvaného vyměřovacího základu.

Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.

Zaměstnanci bez pardonu

Zatímco živnostníci jsou zvyklí podávat daňové přiznání každoročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností.

Výjimku ale tvoří právě plátci progresivní daně s nadstandardními příjmy. Jste-li tedy zaměstnancem, který si letos vydělá více než výše zmíněnou částku 1 701 168 korun, daňové přiznání podat budete muset, a to stejně jako OSVČ do dubna, respektive května 2023, případně do začátku července, svěříte-li ho daňovému poradci.

Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika