English version
Mnohé OSVČ s vysokými příjmy si nicméně pohoršily. A ozdravný balíček vlády přináší změnu, která bude znamenat, že od roku 2024 bude progresivní daň z příjmu platit výrazně více lidí než dosud.
„Takzvaná solidární daň byla dlouho jedinou stopou daňové progrese v Česku. Ti, kteří vydělávali více, odváděli státu vyšší procento z výdělku než průměrná populace. Předloni se ale stejně jako superhrubá mzda solidární daň zrušila a nahradila ji jiná forma progrese,“ připomíná poradce Michal Dvořáček. Solidární daň byla zavedena v roce 2013 za vlády Petra Nečase.
Co změní v roce 2024 konsolidační balík?
Od příštího roku plátců progresivní daně v Česku výrazně přibyde. Vyšší třiadvacetiprocentní sazba daně totiž bude nově platit i pro ty, jejichž roční příjmy jsou minimálně na 36násobku průměrné měsíční mzdy stanovené zákonem o nemocenském pojištění.
Pro rok 2024 to bude od částky 1 582 812 korun ročně (131 901 Kč měsíčně), tedy daleko nižší než letos. Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 110 416 korunách ročně. V současnosti totiž platí vyšší sazba jen pro příjmy, které ročně přesahují 48násobek průměrné mzdy.
Paradoxem legislativní úpravy je, že lidé s příjmy mezi 36násobkem a 48násobkem průměrné mzdy budou mít vyšší zdanění než nejbohatší.
Z příjmů nad limit platíte vyšší daň
Změna, jíž přináší ozdravný balíček vlády, se vás ale nebude týkat při odevzdání přiznání za rok 2023.
Vyšší daň z příjmů než ostatní zaplatí příští rok na jaře podnikatelé, kteří v roce 2023 vydělali přes 1 935 552 korun. Zisky nad tuto hranici podléhají ještě vyššímu zdanění než v případě solidární daně.
Slevy na dani z příjmu: Které z nich letos využijete naposledy?
Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, vysokopříjmovým se daňový základ zvedl na 23 procent. Dobrou zprávou pro ně je, že je to jen u příjmů nad limit.
Hranice je zatím stejná, jako tomu bylo u daně solidární. Vyšším odvodům podléhá daňový základ přesahující 48násobek průměrné mzdy. Ta byla nařízením vlády stanovena pro rok 2023 na 40 324 Kč. „V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2023 hrubý příjem například 2 200 000 korun, odvede z 1 935 552 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 264 448 korun 23 procent,“ vypočítává Dvořáček.
Plátcům daně z příjmů částečně pomůže vyšší základní sleva na poplatníka, která byla několik let ve výši 24 840, předloni se zvýšila na 27 840 korun a pro loňský a letošní rok stoupla dokonce na 30 840 Kč. Tuto slevu mohou uplatnit všichni bez výjimky a bez ohledu na výši výdělků. Zvyšuje se také školkovné, i tuto slevu ale podnikatelé využijí letos naposledy.
Příklad
Živnostník Pavel Novotný měl v roce 2020, kdy ještě platila solidární daň, hrubý zisk (příjmy minus výdaje) ve výši 2 500 000 milionu korun. To byl jeho daňový základ. Klasická daň z příjmu by u něj představovala 375 000 korun (15 procent z 2 500 000). Jenže platil ještě solidární přirážku ve výši 57 953 Kč (tj. sedm procent z 2 500 000 minus 1 672 080), celkem tedy odvedl státu 432 953 korun
Za rok 2023 je jeho daňový základ 2 497 000 korun. Připlatí si o něco méně, když odvede státu 280 159 plus 129 209 korun (23 procent z rozdílu mezi celkovým příjmem a limitem 1 935 552). V součtu tedy odvede na dani 409 368 korun. S příjmy nad než 2 700 000 by už ale zaplatil víc než v době, kdy existovala solidární daň.
Co se už změnilo?
Základ daně nad 48tinásobkem průměrné mzdy (letos zmíněných 1 935 552 korun) se tedy daní 23 procenty. OSVČ s vysokými příjmy si tedy na rozdíl od zaměstnanců oproti solidární dani pohoršily. Zaměstnanců se změna zákona dotkla loni, OSVČ se s ní musely vyrovnat při vyplňování přiznání (DAP) za rok 2022 a platí i pro rok 2023.
Upozorňujeme, že přirážku musíte přiznat každý rok v daňovém přiznání. Zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy ve výši 15 procent, letos při příjmu nad 161 296 korun měsíčně platí 23 % z částky nad tuto hranicí.
Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný roční limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Započítávají se ale i příjmy pasivní, například z pronájmů nemovitostí nebo kapitálového majetku a na rozdíl od solidární daně i peníze z prodeje nemovitostí.
Co říká zákon?
Sazby zálohy na daň podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů činí pro rok 2023: 15 % pro část základu pro výpočet zálohy, která nepřesahuje čtyřnásobek průměrné mzdy (161 296 Kč)
„Do daňového základu ve výši 1 935 552 korun se odvádí patnáctiprocentní daň z příjmů, pro část daňového základu převyšující tuto částku se daň zvyšuje na 23 procent. Tato legislativní změna se dotýká zejména lidí s vysokými zdanitelnými pasivními příjmy z kapitálového majetku, nájmu nebo s ostatními příjmy,“ doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Jak je to s pojištěním?
Odvodům na sociální a zdravotní pojištění podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti.
Sociální pojištění se platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. jinými slovy: Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají, a protože s rostoucím výdělkem nad zmíněných 1 935 552 milionu korun jim neroste sociální pojištění. V praxi to znamená, že ať vyděláte dva nebo tři miliony ročně, zaplatíte stejně vysoké pojistné.
Nabízíme přehled slev na daních, některé ruší vládní balíček
Nejvyšší částka, již mohou OSVČ zaplatit sociálce, činí pro rok 2023 přesně 565 181 korun (tedy 29,2 procenta z 48násobku průměrné mzdy stanovené na 40 324 korun). Každý majitel živnostenského listu totiž platí na důchodové pojištění 29,2 procenta z takzvaného vyměřovacího základu.
Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.
Zatímco živnostníci jsou zvyklí podávat daňové přiznání každoročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností. Obdobou daňového přiznání u zaměstnanců je takzvané roční zúčtování daně, které zaměstnanec podepisuje každoročně do 15. února.
Jakub Procházka
