Podnikatelský manuál k NOZ: Uzavíraní smluv (zejména) mezi podnikateli



10. Pozor, s majetkem mohu získat i dluh!

Zcela novou právní úpravou je institut převzetí majetku. Jeho účelem je chránit věřitele toho, kdo zcizuje majetek (nebo jeho poměrnou část), neboť zcizitel se tím zbavuje hospodářské možnosti plnit. Mezi zcizitelem a nabyvatelem je proto ze zákona založena pasivní solidarita za dluhy, které s převzatým majetkem souvisí, a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět; důkaz o vědomosti nabyvatele musí unést věřitel. Tato právní úprava se nepoužije, existují-li zvláštní pravidla – např. při přeměnách obchodních společností, při prodeji obchodního závodu nebo při reorganizaci dle insolventního zákona.

Důležité je především rozhodnout, co je to dluh, který souvisí s majetkem. Vyžaduje se určitá hospodářská souvislost dluhu a majetku, např. co se týče způsobu, jak dluh vznikl (např. nezaplacená kupní cena za pořízený majetek, nezaplacený dluh za opravu apod.). Nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl.

V praxi bude jistě sporné, kdy jde o převod části majetku a kdy toliko o převod některých individuálně určených věcí z majetku zcizitele. Zejména v případech akvizice majetku, kde prodávaný majetek bude pokrývat prakticky celou podnikatelskou činnost prodávajícího, je na místě ostražitost kupujícího ohledně toho, zda s majetkem nenabude nechtěně i dluhy, aniž by přitom uzavíral smlouvu o koupi obchodního závodu. Podobné otázky mohou však vznikat i při jiných převodech majetku: například při prodeji nemovitosti, která je jediným majetkem prodávajícího.

11. Výměna stráží aneb Postoupeni smlouvy

Postoupení smlouvy je novou právní úpravou. Doposud byl takový proces velmi složitý, neboť muselo dojít k postoupení všech pohledávek a převzetí všech dluhů a ani tím nikdy nemohlo dojít k plnému nahrazení jedné smluvní strany jinou smluvní stranou. Přitom v praxi je takovou operaci potřeba provést častěji, než by se zdálo (např. u smluv o dílo, potřebuje-li objednatel, aby dílo dokončil jiný zhotovitel, anebo v případě nájemní smlouvy, je-li třeba „vyměnit“ nájemce).

Dle nové právní úpravy může kterákoli ze stran postoupit veškerá svá práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy na jinou osobu. Podmínkou je, že postoupená strana s tím musí souhlasit; účinky postoupení nastávají vůči postoupené straně právě tímto okamžikem s výjimkou případů, kdy dává souhlas dopředu. Pak se pochopitelně účinky vztahují k okamžiku, kdy byla o postoupení informována, nebo kdy jí bylo postoupení prokázáno (v tomto ohledu je právní úprava stejná jako u postoupení pohledávky).

Podnikatel má uzavřenu smlouvu o dílo se zhotovitelem, se kterým není spokojený. Chce, aby stavbu dokončila jiná Společnost. Zároveň však chce, aby vše zůstalo stejné, aby se jen změnil stavitel. I nově vybranému zhotoviteli smlouva vyhovuje. Všichni se změnou souhlasí (původní zhotovitel s_případným postoupením souhlasil již při uzavírání smlouvy o dílo), povaha smlouvy o dílo nevylučuje, aby k postoupení na nového zhotovitele došlo. Stačí uzavřít jednu smlouvu o_postoupení smlouvy o_dílo mezi objednatelem a novým zhotovitelem, a její uzavření oznámit původnímu zhotoviteli. Z „já a ty“ se stane „já a on“.

12. Zastavím věc + neplním dluh = přijdu rychleji o vlastnictví

Při uzavírání zástavní smlouvy (třeba k zajištění úvěru) by měl podnikatel zpozornět. Právní úprava se uvolňuje a umožňuje věřitelům sjednat si ve smlouvě pravidla, která doposud nebyla možná. Největší změna se týká realizace zástavního práva. V současné době je možné zástavu zpeněžit jen zákonem stanoveným způsobem: ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem. To znamená, že věřitel nejdříve musí dlužníka zažalovat a získat pravomocné soudní rozhodnutí (exekuční titul). Teprve pak může přistoupit ke zpeněžení zástavy. Chce-li totiž vyvolat veřejnou dražbu nebo zástavu prodat soudní cestou, musí předložit právě exekuční titul.

Nově si může způsob zpeněžení zástavy věřitel s dlužníkem ujednat již v zástavní smlouvě. Jaké způsoby přicházejí v úvahu? Např. prodej z volné ruky, veřejná soutěž o nejlepší nabídku, dobrovolná dražba, vnucená správa apod. Důležité je, že jiný, než zákonem stanovený postup realizace zástavy nevyžaduje absolvovat nalézací řízení a dosažení exekučního titulu. Teprve podpůrně zákon nabízí zpeněžení ve veřejné dražbě nebo soudní prodej. Ujednání o jiném způsobu zpeněžení zástavy zavazuje i právní nástupce zástavního dlužníka a zástavní dlužník má povinnost nového nabyvatele na toto upozornit.

Paní Trnková si v bance vzala úvěr, aby mohla rozjet své podnikání. Bance dala do zástavy svůj pozemek, stavební parcelu. Nedařilo se jí však plnit splátky, což nakonec vedlo k tomu, že se stal splatným celý úvěr a banka se rozhodla hojit na zástave. V souladu se zákoníkem banka podnikatelce oznámila započetí výkonu zástavního práva, v souladu se smlouvou nabídla pozemek ke koupi ve veřejné soutěži a po zákonné lhůtě 30 dnu jej prodala zájemci, který nabídl 75 % odhadní ceny pozemku. Vetší část stržených peněz banka použila k úhradě dluhu paní Trnkové a zbytek jí vyplatila.

Důležité je, že věřitel je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka. Poruší-li zástavní věřitel tuto povinnost, nedotýká se to práv třetích osob nabytých v dobré víře. I kdyby se později ve výše uvedeném příkladu prokázalo, že věřitel nepostupoval v souladu se zákonem, pak by i přesto kupující pozemku zůstal jeho vlastníkem, byl-li by v dobré víře, že vše proběhlo v pořádku.

Text je součástí publikace Podnikatelský manuál k novému občanskému zákoníku, kterou vydala Asociace malých a středních firem a živnostníků ČR