Většina regionů zaostává za Prahou či Brnem výrazně v celkových výdajích na vědu, výzkum a vývoj. Náklady i počet lidí věnujících se výzkumu navíc v mnoha regionech v poslední době klesají.

Výdaje rostly nominálně, podíl na HDP se ale nezvyšuje

Výdaje na VaV narostly v Česku za poslední dekádu nominálně o dvě třetiny. Pokud ale zohledníme inflaci a rychlý rozvoj moderních technologií ve světě, je to stále žalostně málo.

Pokud jde o percentuální podíl výdajů na VaV na celkovém HDP, ten v posledních letech stagnuje nebo dokonce klesá. Například v roce 2018 byl podíl výdajů na vědu a výzkum na HDP 1,93 procenta, v roce 2024 jen 1,82 %.

Na tom, že není Česko v EU na úplném chvostu, mají zásluhu především Praha a Brno, potažmo Jihomoravský a Středočeský kraj.

Moderní ekonomika se rychle rozvíjí jen v menšině regionů. Jinde se situace s podporou vědy a výzkumu (ať už z veřejného či soukromého sektoru) v poslední době ještě zhoršuje. Potvrzují to data Českého statistického úřadu z června letošního roku.

Jak se podniká v regionech: Hlavní město Praha

„Silnou stránkou Prahy je rozvinutý inovační ekosystém tvořený inkubátory, akcelerátory, výzkumnými organizacemi a univerzitami. Díky jejich vzájemné spolupráci vzniká prostředí podporující inovace, transfer technologií i rozvoj nových podnikatelských projektů,“ přibližuje ředitelka regionální kanceláře CzechInvest pro Prahu a Středočeský kraj Kateřina Ehrlichová.

Podobná slova uslyšíte od zástupců inovačního ekosystému či akademických pracovníků a některých podnikatelů v Brně. „Investice do výzkumu a vývoje zde přinášejí vysoce kvalifikovaná pracovní místa, možnost uplatnění talentovaných lidí formou zakládání nebo zaměstnání v technologických firmách. Zároveň to znamená, že lidé nemusejí region opouštět – vydělají si zde dobré peníze a mohou dělat zajímavou práci,“ doplňuje ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Petr Chládek.

Ředitel JIC: Podporujeme podnikatele v budování globálně úspěšných firem

Mnoho českých regionů se ale naopak vylidňuje. Příkladem mohou být Ústecko, Karlovarský a zčásti i Moravskoslezský kraj. Vzdělaní a kvalifikovaní lidé hledají práci tam, kde jsou peníze a zajímavá perspektiva.

Chládek zároveň upozorňuje, že je ČR – pokud jde o inovace – na chvostu vyspělé Evropy. „Česko je v žebříčku European Innovation Scoreboard (EIS) 2025 až na 19. místě v EU, ale zároveň je potřeba říct, existují velmi výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Přibližně 80 procent inovační ekonomiky táhnou Praha a Brno, zatímco zbytek republiky výrazně zaostává,“ dodává Chládek.

Přibližně 80 procent inovační ekonomiky táhnou Praha a Brno, zatímco zbytek republiky výrazně zaostává.

Petr Chládek, JIC

Jaká je řeč čísel?

V roce 2024 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v České republice 146,9 miliardy korun. Oproti předchozímu roku 2023 se tak zvýšily o 5,1 procent nominálně. Podíl na HDP ale paradoxně klesl, a to o dvě setiny procenta.  

K největšímu meziročnímu nárůstu celkového objemu výdajů na VaV došlo v Olomouckém kraji (o 10,6 %), který by se mohl stát další tuzemskou Mekkou inovací. Olomoucko patří k nejméně lidnatým regionům ČR, výdaje na vědu a výzkum jsou tu ale vyšší než ve všech krajích Čech (kromě Prahy a Středočeského kraje) a ve většině Moravy a Slezska. Blíží se dokonce výdajům v Moravskoslezském kraji, který je ovšem dvakrát lidnatější.

Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje nadále zůstává Praha, v níž bylo v roce 2024 realizováno 41 procent celkových výdajů v Česku (meziroční nárůst o 1,5 procentního bodu). Konkrétně šlo o částku 60,2 miliardy korun.

Luděk Šantora: Plzeň je živou laboratoří, kde se daří inovačnímu podnikání

 S velkým odstupem za metropolí následovaly kraje Jihomoravský s 17,2 a Středočeský s 12,6 procenty. Nejmenší objem peněz byl vynaložen v krajích Karlovarském, Ústeckém a v kraji Vysočina – v souhrnu jen 2,4 procenta celkových výdajů na VaV.

Dvě pětiny výzkumníků a vývojářů působí v Praze

Výzkumná pracoviště se sice nacházejí ve všech krajích Česka, také počty pracovníků ve výzkumu a vývoji se nicméně značně liší podle regionů. I v tomto ohledu dominuje hlavní město. Mezi regiony s větší aktivitou ve VaV patří dále kraje Jihomoravský a Středočeský.

V případě Jihomoravského kraje se ale výzkum výrazně koncentruje do Brna. Na Brno v rámci kraje v roce 2024 připadalo 94 procent výzkumných pracovníků a stejně tak 94 procent výdajů na VaV.

Stejně jako nominálně rostou náklady na VaV, zvyšuje se v ČR i počet pracovníků, kteří se výzkumem a vývojem zabývají. V roce 2024 to bylo bezmála 87 tisíc lidí, meziročně o 1,7 procentního bodu více. Na uvedeném nárůstu se ale podílelo jen šest regionů.

Kromě opakovaně zmiňované Prahy (+6,3 %), to byly kraje Královéhradecký a Moravskoslezský (shodně +2,1 %), Kraj Vysočina (+0,4 %), Jihomoravský (+0,3 %) a Olomoucký (+0,1 %). Ostatní regiony zaznamenaly meziroční pokles počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji, k nejvýraznějšímu úbytku došlo v Karlovarském kraji, který je v Česku – pokud jde o vědu, výzkum a inovace – dlouhodobě Popelkou. (–13,1 %).

V dlouhodobém pohledu počet těchto zaměstnanců na republikové úrovni mírně roste. Ale i v tomto případě platí, že ve většině krajů je tomu naopak.

Český statistický úřad

Souhrnný trend ovlivňuje především Praha, kde působí bezmála dvě pětiny z celkového počtu zaměstnanců, a Jihomoravský kraj, který si jako své působiště zvolila téměř pětina zaměstnanců. Naproti tomu v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců ve VaV v Česku nedosáhl ani pěti procent. Nejméně výzkumníků pracuje v krajích Karlovarském, Ústeckém a na Vysočině.

V přepočtu na 1 000 zaměstnaných v daném kraji se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji pohybuje v rozmezí od 1,8 ‰ na Karlovarsku do 32,5 ‰ v Praze. Celorepublikový průměr je zhruba 16 promile.

Nejvíce výzkumínků zaměstnávají firmy

Pozitivní zprávou je, že zhruba 60 procent zaměstnanců VaV v Česku pracuje v podnikatelském sektoru. Necelá polovina z nich ve zpracovatelském průmyslu. Primárně firmy by totiž měly být tahouny tuzemských inovací a české konkurenceschopnosti.

Podniků využívajících odpočty na výzkum a vývoj opět ubylo. Změní to nová legislativa?

Regionálně se podíl pracovníků VaV v podnikatelském sektoru pohybuje od necelých 50 procent v Praze po téměř 100 procent na Vysočině. Zastoupení těchto pracovníků v odvětví zpracovatelského průmyslu také výrazně kolísá od asi 20 procent v Praze po téměř 90 procent v Jihočeském kraji. To je dané samozřejmě strukturou ekonomiky jednotlivých regionů. V Praze výrazně převažují služby, průmysl je zde spíše okrajový.

V odvětví ICT je to naopak. Hodnoty se pohybují od prakticky nulového podílu v Karlovarském kraji až po zhruba 45 procent v Praze.

Necelá čtvrtina pracovníků VaV v Česku působí v rámci vysokoškolského sektoru, přičemž mezi regiony opět existují významné rozdíly. Nulové zastoupení tohoto sektoru vykazuje Karlovarský kraj, na druhém konci spektra se s téměř 50 procenty nachází Olomoucký kraj. Výrazný podíl VaV pracovníků na vysokých školách má také Moravskoslezský kraj. V případě Zlínského kraje jsou oba hlavní sektory v rovnováze.

Podrobnější statistiky Českého statistického úřadu k VaV

Mezi výzkumníky v podnikatelském sektoru velmi výrazně převládají muži, na vysokých školách však již ženy tvoří asi jednu třetinu celkového počtu a ve vládním sektoru je jejich podíl ještě vyšší.

Také nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo předloni vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to přes 95 miliard, z toho více než třetina (34,4 %) v Praze a dále 16,1 % v Jihomoravském a 15,2 % ve Středočeském kraji.

Téměř tři čtvrtiny výdajů v podnikatelském sektoru směřovaly do velkých podniků od 250 zaměstnanců, z hlediska vlastnictví byly dvě třetiny výdajů vynaloženy ve firmách pod zahraniční kontrolou. Mezi lety 2016 až 2024 vzrostly výdaje na VaV v podnikatelském sektoru téměř dvojnásobně.

Jakub Procházka